Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019PC0172

    Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu jménem Unie a prozatímním používání protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (2019–2024)

    COM/2019/172 final

    V Bruselu dne 10.4.2019

    COM(2019) 172 final

    2019/0091(NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY

    o podpisu jménem Unie a prozatímním používání protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (2019–2024)


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

    Odůvodnění a cíle návrhu

    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu vstoupila v platnost dne 15. dubna 2008. Poslední protokol k této dohodě vstoupil v platnost dne 24. listopadu 2014 a jeho platnost skončila dne 23. listopadu 2017.

    Na základě příslušných směrnic pro jednání 1 vedla Komise jednání s vládou Republiky Guinea-Bissau o uzavření nového protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu 2 . Po těchto jednáních byl dne 15. listopadu 2018 parafován nový protokol. Protokol se vztahuje na období pěti let od data počátku jeho prozatímního používání, tj. od data jeho podpisu, jak je uvedeno v článku 16 protokolu.

    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

    V souladu s prioritami reformy rybářské politiky 3 stanoví nový protokol rybolovná práva pro plavidla Unie ve vodách Guineje-Bissau na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a na základě doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Tento nový protokol zohledňuje výsledky hodnocení posledního protokolu (2014–2018) a do budoucnosti zaměřeného posouzení vhodnosti uzavření nového protokolu. Obě byla provedena externími odborníky. Protokol Evropské unii i Republice Guinea-Bissau umožní v zájmu obou stran užší spolupráci při podpoře odpovědného využívání rybolovných zdrojů ve vodách Guineje-Bissau a v rámci úsilí Guineje-Bissau o rozvoj své modré ekonomiky.

    Protokol stanoví rybolovná práva v těchto kategoriích:

    1)mrazírenské trawlery lovící garnáty;

    2)mrazírenské trawlery lovící ryby a hlavonožce;

    3)trawlery lovící malé pelagické druhy;

    4)mrazírenská plavidla lovící tuňáky nevodem a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru;

    5)plavidla lovící tuňáky na pruty.

    Pokud jde o první tři kategorie, rybolovná práva jsou vyjádřena pro první dva roky v hrubé prostornosti a pro poslední tři roky jako omezení odlovu (TAC).

    Soulad s ostatními politikami Unie

    Jednání o novém protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu s Guinejí-Bissau je v souladu s vnější činností EU vůči zemím AKT a zohledňuje zejména cíle Unie v oblasti dodržování demokratických zásad a lidských práv.

    2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

    Právní základ

    Zvoleným právním základem je Smlouva o fungování Evropské unie, jejíž čl. 43 odst. 2 stanoví společnou rybářskou politiku a čl. 218 odst. 5 stanoví dotčenou etapu postupu pro sjednávání a uzavírání dohod mezi Unií a třetími zeměmi.

    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

    Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie.

    Proporcionalita

    Návrh je přiměřený cíli vytvořit rámec správy v právní, environmentální, hospodářské a sociální oblasti pro rybolovné činnosti prováděné plavidly Unie ve vodách třetích zemí, který je zakotven v článku 31 nařízení, kterým se zřizuje společná rybářská politika. Návrh je v souladu s uvedenými ustanoveními a rovněž s ustanoveními o finanční pomoci třetím zemím, která jsou uvedena v článku 32 téhož nařízení.

    3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

    Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

    V roce 2016 provedla Komise hodnocení ex-post stávajícího protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Guinejí-Bissau, jakož i hodnocení ex-ante týkající se případného obnovení protokolu. Závěry těchto hodnocení jsou uvedeny v samostatném pracovním dokumentu 4 .

    Hodnocení dospělo k závěru, že odvětví lovu tuňáka v EU má silný zájem o rybolov v Guineji-Bissau a že obnovení protokolu by pomohlo posílit monitorování, kontrolu a dohled a zlepšilo by řízení rybolovu v tomto regionu.

    Konzultace se zúčastněnými stranami

    V rámci hodnocení byly konzultovány členské státy, zástupci odvětví, mezinárodní organizace občanské společnosti, jakož i správa rybolovu a občanská společnost Guineje-Bissau. Konzultace se konaly také v rámci poradního sboru pro dálkový rybolov.

    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

    Komise zadala vypracování hodnocení ex-postex-ante nezávislému konzultantovi v souladu s ustanoveními čl. 31 odst. 10 nařízení, kterým se zřizuje společná rybářská politika.

    4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    Roční finanční příspěvek Evropské unie činí 15 600 000 EUR na základě:

    a) roční částky za přístup k rybolovným zdrojům pro kategorie uvedené v protokolu, stanovené na 11 600 000 EUR ročně po celou dobu platnosti protokolu;

    b) podpory na rozvoj odvětvové politiky rybolovu a modré ekonomiky v Guineji-Bissau ve výši 4 000 000 EUR ročně po celou dobu platnosti protokolu. Tato podpora po celou dobu platnosti protokolu splňuje cíle vnitrostátní politiky v oblasti udržitelného řízení rybolovných zdrojů v kontinentálních a mořských lovištích.

    Roční částka na prostředky pro závazky a na platby se stanoví v rámci ročního rozpočtového procesu, včetně položky rezervy pro protokoly, které na začátku roku ještě nebyly v platnosti 5 .

    5.DALŠÍ PRVKY

    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

    Způsoby monitorování jsou stanoveny v protokolu.

    2019/0091 (NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY

    o podpisu jménem Unie a prozatímním používání protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (2019–2024)

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Dne 17. března 2008 přijala Rada nařízení (ES) č. 241/2008 6 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (dále jen „dohoda“) 7 , která vstoupila v platnost dne 15. dubna 2008, byla následně automaticky prodloužena a je stále v platnosti.

    (2)Platnost předchozího protokolu k této dohodě vypršela dne 23. listopadu 2017.

    (3)Komise jménem Evropské unie sjednala nový protokol o provádění dohody (dále jen „protokol“). Jednání byla dne 15. listopadu 2018 uzavřena parafováním protokolu.

    (4)Cílem protokolu je umožnit Evropské unii a Guineji-Bissau užší spolupráci při podpoře politiky udržitelného rybolovu, odpovědného využívání rybolovných zdrojů ve vodách Guineje-Bissau a v rámci úsilí Guineje-Bissau o rozvoj své modré ekonomiky.

    (5)Protokol by měl být schválen jménem Unie s výhradou jeho pozdějšího uzavření.

    (6)Aby bylo zajištěno rychlé zahájení rybolovných činností plavidel Unie, měl by být protokol prozatímně používán od svého podpisu, než vstoupí v platnost,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Unie schvaluje podpis protokolu o provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (2019–2024) (dále jen „protokol“) s výhradou jeho uzavření.

    Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

    Článek 2

    Generální sekretariát Rady vystaví plnou moc k podepsání protokolu, s výhradou jeho uzavření, osobě nebo osobám určeným vyjednavačem protokolu.

    Článek 3

    Protokol se prozatímně používá v souladu s jeho článkem 16 ode dne jeho podpisu do okamžiku jeho vstupu v platnost.

    Článek 4

    Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

    V Bruselu dne

       Za Radu

       předseda/předsedkyně

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

    1.1.Název návrhu/podnětu

    1.2.Příslušné oblasti politiky

    1.3.Povaha návrhu/podnětu:

    1.4.Cíle

    1.4.1.Obecné cíle

    1.4.2.Specifické cíle

    1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

    1.4.4.Ukazatele výkonnosti

    1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

    1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

    1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu „přidaná hodnota zapojení Unie“ je hodnota vyplývající ze zásahu Unie, která doplňuje hodnotu, kterou by jinak členské státy vytvořily sami.

    1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

    1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

    1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

    1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

    1.7.Předpokládaný způsob řízení

    2.OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ

    2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

    2.2.Systém řízení a kontroly

    2.2.1.Odůvodnění režimu (režimů) řízení, mechanismů financování, platebních postupů a navrhované strategie pro kontrolu

    2.2.2.Informace týkající se identifikovaných rizik a vnitřního kontrolního systému nastaveného na jejich zmírnění

    2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

    2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

    3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

    3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

    3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

    3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

    3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

    3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

    3.2.5.Příspěvky třetích stran

    3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

    1.1.Název návrhu/podnětu

    Návrh rozhodnutí Rady o podpisu jménem Unie a prozatímním používání protokolu o provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu

    1.2.Příslušné oblasti politiky 

    11 – Námořní záležitosti a rybolov

    11.03 – Povinné příspěvky regionálním organizacím pro řízení rybolovu a jiným mezinárodním organizacím a na dohody o udržitelném rybolovu

    11.03.01 – Stanovení rámce správy pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetích zemí

    1.3.Návrh/podnět se týká: 

    X nové akce 

     nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 8  

     prodloužení stávající akce 

     sloučení nebo přesměrování jedné nebo více akcí na jinou/novou akci 

    1.4.Cíle

    1.4.1.Obecné cíle

    Sjednávání a uzavírání dohod o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu se třetími zeměmi splňuje obecný cíl poskytnout rybářským plavidlům EU přístup k rybolovným oblastem ve třetích zemích a rozvíjet s těmito zeměmi partnerství v zájmu udržitelného využívání rybolovných zdrojů mimo vody EU.

    Uvedené dohody rovněž zajišťují soudržnost mezi zásadami, jimiž se řídí společná rybářská politika, a závazky přijatými v rámci jiných evropských politik (udržitelné využívání zdrojů třetích zemí, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, integrace partnerských zemí do globální ekonomiky a lepší politické a finanční řízení rybolovu).

    1.4.2.Specifické cíle

    Specifický cíl

    Přispívat k udržitelnému rybolovu ve vodách mimo EU, udržovat evropskou přítomnost v zámořských lovištích a chránit zájmy evropského rybářského odvětví a spotřebitelů sjednáváním a uzavíráním dohod o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu s pobřežními státy v souladu s ostatními evropskými politikami.

    Příslušné aktivity ABM/ABB

    Námořní záležitosti a rybolov, vytvoření rámce pro řízení rybolovných činností prováděných rybářskými plavidly Evropské unie ve vodách třetích zemí (dohody o udržitelném rybolovu) (rozpočtová položka 11.03.01).

    1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

    Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

    Uzavření protokolu umožňuje vytvoření strategického partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau. Uzavření protokolu povede ke vzniku rybolovných práv pro plavidla Unie ve vodách Guinea-Bissau.

    Protokol rovněž přispěje k lepšímu řízení a uchovávání rybolovných zdrojů prostřednictvím finanční (odvětvové) podpory pro provádění programů přijatých na vnitrostátní úrovni partnerskou zemí, zejména v souvislosti se sledováním nezákonného rybolovu, bojem proti němu a podporou odvětví drobného rybolovu.

    Protokol také přispěje k rozvoji modré ekonomiky Guineje-Bissau, podpoře růstu souvisejícího s námořními činnostmi a udržitelného využívání jeho mořských zdrojů.

    1.4.4.Ukazatele výkonnosti

    Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

    Míra využití rybolovných práv (procentní podíl využitých oprávnění k rybolovu za rok vzhledem k objemu dostupnému na základě protokolu).

    Data o úlovcích (shromažďování a analýza) a obchodní hodnota dohody.

    Příspěvek k zaměstnanosti a přidané hodnotě v Unii a ke stabilizaci trhu Unie (souhrnně s ostatními dohodami o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu).

    Příspěvek ke zdokonalení výzkumu, monitorování a kontroly rybolovných činností v partnerské zemi a rozvoje odvětví rybolovu, zejména drobného rybolovu.

    1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

    1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

    Aby se omezilo přerušení stávajících rybolovných činností probíhajících podle stávajícího protokolu, je záměrem prozatímní používání nového protokolu od data jeho podpisu.

    Nový protokol vytvoří rámec pro rybolovné činnosti unijního loďstva v rybolovné oblasti Guineje-Bissau a umožní majitelům plavidel EU žádat o oprávnění k rybolovu pro uvedenou oblast. Tento nový protokol navíc posiluje spolupráci mezi EU a Guinejí-Bissau za účelem podpory rozvoje udržitelné rybářské politiky. Počítá zejména se sledováním plavidel pomocí systému VMS a se sdělováním údajů o úlovcích elektronickou cestou. Odvětvová podpora dostupná na základě protokolu pomůže Guineji-Bissau plnit jejich vnitrostátní strategii v oblasti rybolovu, včetně boje s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem.

    1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

    Pokud Unie nový protokol neuzavře, byl by plavidlům Unie znemožněn rybolov, jelikož dohoda obsahuje ustanovení, které vylučuje rybolovné činnosti, jež neprobíhají v rámci definovaném protokolem k dohodě. Přidaná hodnota pro zámořské loďstvo EU je tedy jednoznačná. Protokol poskytuje rovněž rámec pro posílenou spolupráci mezi Unií a Guinejí-Bissau.

    1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

    Analýza historických úlovků v rybolovné oblasti Guineje-Bissau a nedávných úlovků v rámci podobných protokolů v této oblasti, jakož i posouzení a dostupná vědecká doporučení vedly strany k tomu, že na první dva roky stanovily rybolovná práva vyjádřená jako intenzita rybolovu (GT) a na poslední tři roky jako omezení odlovu (TAC) pro tyto kategorie: mrazírenské trawlery lovící garnáty, mrazírenské trawlery lovící ryby a hlavonožce, trawlery lovící malé pelagické druhy. Protokol rovněž stanoví rybolovná práva pro mrazírenská plavidla lovící tuňáky nevodem a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru a plavidla lovící tuňáky na pruty. Odvětvová podpora byla stanovena relativně vysoká, aby se zohlednily potřeby, pokud jde o budování kapacity rybářských orgánů Guineje-Bissau a priority vnitrostátní rybářské strategie, jakož i plány na podporu modré ekonomiky tohoto pobřežního státu.

    1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

    Finanční prostředky poskytnuté jakožto finanční příspěvek za přístup k rybolovu v rámci dohody o partnerství v odvětví rybolovu představují ve vnitrostátním rozpočtu Guineje-Bissau zastupitelné příjmy. Prostředky určené na odvětvovou podporu jsou nicméně přiděleny (obvykle jako součást každoročního zákona o rozpočtu) ministerstvu odpovědnému za rybolov, což je podmínkou uzavření a provádění dohody o partnerství v odvětví rybolovu. Tyto finanční prostředky jsou slučitelné s jinými zdroji financování pocházejícími od jiných mezinárodních investorů a určenými pro realizaci projektů nebo programů prováděných v odvětví rybolovu na vnitrostátní úrovni.

    1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

    1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

    X omezené trvání

    X    V platnosti od roku 2019 do roku 2024

    X    Finanční dopad od roku 2019 do roku 2024 pro prostředky na závazky a od roku 2019 do roku 2024 pro prostředky na platby.

     neomezené trvání

    Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

    poté plné fungování.

    1.7.Předpokládaný způsob řízení 9  

    X Přímé řízení Komisí

    X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

       prostřednictvím výkonných agentur.

     Sdílené řízení s členskými státy

     Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

    třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

    mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

    EIB a Evropský investiční fond,

    subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

    veřejnoprávní subjekty,

    soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

     soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

    osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

    Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

    Poznámky

    2.OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ 

    2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

    Upřesněte četnost a podmínky.

    Komise (GŘ MARE, ve spolupráci se svým atašé pro rybolov přítomným v regionu – Dakar, Senegal) bude zajišťovat pravidelné sledování uplatňování protokolu, pokud jde o využívání rybolovných práv ze strany provozovatelů, údaje o úlovcích a dodržování podmínek odvětvové podpory.

    Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu stanoví, že se musí každý rok uskutečnit nejméně jedno zasedání smíšeného výboru, na němž Komise a Guinea-Bissau přezkoumají provádění dohody a jejího protokolu a v případě potřeby upraví plánování a popřípadě i finanční příspěvek.

    2.2.Systém řízení a kontroly 

    2.2.1.Odůvodnění režimu (režimů) řízení, mechanismů financování, platebních postupů a navrhované strategie pro kontrolu

    Zjištěným rizikem je nevyužití rybolovných práv udělených rybářským plavidlům EU a nedostatečné využití nebo zpoždění při využití finančních prostředků určených na financování odvětvové rybářské politiky Guineje-Bissau.

    2.2.2.Informace týkající se identifikovaných rizik a vnitřního kontrolního systému nastaveného na jejich zmírnění

    Počítá se s trvalým dialogem o plánování a provádění odvětvové politiky stanovené v dohodě a protokolu. Součástí těchto kontrolních metod je rovněž společná analýza výsledků uvedená v článku 5 protokolu.

    Kromě toho dohoda a protokol obsahují specifická ustanovení umožňující za určitých podmínek a okolností jejich pozastavení.

    2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

    2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

    Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie pro boj proti podvodům.

    Komise se zavazuje navázat s Republikou Guinea-Bissau politický dialog a pravidelnou koordinaci s cílem zlepšit řízení dohody a protokolu a posílit příspěvek EU k udržitelnému řízení zdrojů. Na veškeré platby, které Komise v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu provádí, se vztahují standardní pravidla a rozpočtové a finanční postupy Komise. Zejména je provedena plná identifikace bankovního účtu třetích zemí, na nějž se finanční příspěvek vyplácí. V čl. 4 odst. 7 protokolu se stanoví, že finanční příspěvek za přístup k rybolovu musí být vyplacen na jediný účet státní pokladny vedený u Centrální banky Guineje-Bissau a část určená na rozvoj odvětví má být vyplacena na účet státní pokladny Guineje-Bissau.

    3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

    3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

    ·Stávající rozpočtové položky

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh
    výdaje

    Příspěvek

    Číslo

    RP/NRP 10

    zemí ESVO 11

    kandidátských zemí 12

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    11.03.01

    Vytvoření rámce pro řízení rybolovných činností prováděných rybářskými plavidly Evropské unie ve vodách třetích zemí (dohody o udržitelném rybolovu)

    RP

    NE

    NE

    NE

    NE

    ·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh
    výdaje

    Příspěvek

    Číslo

    RP/NRP

    zemí ESVO

    kandidátských zemí

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    [XX.YY.YY.YY]

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

    3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

    X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Okruh víceletého
    finančního rámce

    Číslo

    2

    Udržitelný růst: přírodní zdroje

    GŘ: MARE

    Rok
    2019

    Rok
    2020

    Rok
    2021

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    CELKEM

    • Operační prostředky

    Rozpočtová položka 13

    Závazky

    (1a)

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    (2 a)

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Rozpočtová položka

    Závazky

    (1b)

    Platby

    (2b)

    Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 14  

    Rozpočtová položka

    (3)

    Prostředky na GŘ MARE
    CELKEM

    Závazky

    =1a+1b +3

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    =2a+2b

    +3

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78





    Operační prostředky CELKEM

    Závazky

    (4)

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    (5)

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    •Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

    (6)

    Prostředky z OKRUHU <2>
    víceletého finančního rámce
    CELKEM

    Závazky

    =4+ 6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    =5+ 6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

    •Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

    Závazky

    (4)

    Platby

    (5)

    Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM

    (6)

    Prostředky z OKRUHŮ 1 až 4
    víceletého finančního rámce
    CELKEM
    (referenční částka)

    Závazky

    =4+ 6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    =5+ 6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78





    Okruh víceletého
    finančního rámce

     

    5

    „Správní výdaje“

    Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    2019

    Rok
    2020

    Rok
    2021

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    CELKEM

    GŘ: MARE

    • Lidské zdroje

    • Ostatní správní výdaje

    MARE CELKEM

    Prostředky

    Prostředky
    z OKRUHU 5
    víceletého finančního rámce
     CELKEM 

    (Závazky celkem = platby celkem)

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    2019

    Rok
    2020

    Rok
    2021

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    CELKEM

    Prostředky
    z OKRUHŮ 1 až 5
    víceletého finančního rámce
     CELKEM 

    Závazky

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    Platby

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

    Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Uveďte cíle a výstupy

    Rok
    2019

    Rok
    2020

    Rok
    2021

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    CELKEM

    Druh 15

    Průměrné náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Celkový počet

    Náklady celkem

    SPECIFICKÝ CÍL č. 1 16

    – Přístup

    Roční

    11,6

    11,6

    11,6

    11,6

    11,6

    58

    – Odvětvový

    Roční

    4

    4

    4

    4

    4

    20

    – Výstup

    Mezisoučet za specifický cíl č. 1

    SPECIFICKÝ CÍL č. 2…

    – Výstup

    Mezisoučet za specifický cíl č. 2

    CELKEM

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    15,6

    78

    3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

    X    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

       Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    N 17

    Rok
    N+1

    Rok
    N+2

    Rok
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    CELKEM

    OKRUH 5
    víceletého finančního rámce

    Lidské zdroje

    Ostatní správní výdaje

    Mezisoučet za OKRUH 5
    víceletého finančního rámce

    Mimo OKRUH 5 18
    víceletého finančního rámce

    Lidské zdroje

    Ostatní výdaje
    správní povahy

    Mezisoučet
    mimo OKRUH 5
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    X    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

       Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

    Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

    Rok
    N

    Rok
    N+1

    Rok N+2

    Rok N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    • Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

    XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

    XX 01 01 02 (při delegacích)

    XX 01 05 01/11/21 (v nepřímém výzkumu)

    10 01 05 01/11 (v přímém výzkumu)

    Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 19

    XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

    XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

    XX 01 04 yy  20

    – v ústředí

    – při delegacích

    XX 01 05 02/12/22 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

    10 01 05 02/12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

    Jiné rozpočtové linie (upřesněte)

    CELKEM

    XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

    Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    Popis úkolů:

    Úředníci a dočasní zaměstnanci

    Provádění protokolu (platby, přístup plavidel Unie do vod Guineje-Bissau, zpracování oprávnění k rybolovu), příprava zasedání smíšeného výboru a následná opatření, příprava obnovení protokolu: externí hodnocení, legislativní postupy, jednání.

    Externí zaměstnanci

    Provádění protokolu: kontakty s orgány Guineje-Bissau za účelem přístupu plavidel Unie do vod Guineje-Bissau, příprava oprávnění k rybolovu a návazná opatření k zasedáním smíšeného výboru, zejména provádění odvětvové podpory.

    3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

    Návrh/podnět:

    X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    To se týká využití rezervy (kapitola 40).

       vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

       vyžaduje revizi VFR.

    Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

    3.2.5.Příspěvky třetích stran 

    Návrh/podnět:

    X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

       počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

    Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    N 21

    Rok
    N+1

    Rok
    N+2

    Rok
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Celkem

    Upřesněte spolufinancující subjekt 

    Spolufinancované prostředky CELKEM



    3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

    X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

       Návrh/podnět má tento finanční dopad:

       dopad na vlastní zdroje

       na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Příjmová rozpočtová položka:

    Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

    Dopad návrhu/podnětu 22

    Rok
    N

    Rok
    N+1

    Rok
    N+2

    Rok
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Článek ………….

    U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčenou výdajovou rozpočtovou položku (dotčené výdajové rozpočtové položky).

    Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

    (1)    Přijaté Radou ve složení pro životní prostředí dne 28. února 2017.
    (2)    Úř. věst. L 342, 27.12.2007, s. 5.
    (3)    Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
    (4)    SWD (2017) 19 final, 18.1.2017.
    (5)    V souladu s interinstitucionální dohodou o spolupráci v rozpočtových záležitostech (2013/C 373/01).
    (6)    Nařízení Rady (ES) č. 241/2008 ze dne 17. března 2008 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 75, 18.3.2008, s. 49).
    (7)    Úř. věst. L 342, 27.12.2007, s. 5.
    (8)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
    (9)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/CS/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx.  
    (10)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
    (11)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
    (12)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
    (13)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.
    (14)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (15)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
    (16)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
    (17)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
    (18)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (19)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
    (20)    Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).
    (21)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
    (22)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
    Top

    V Bruselu dne 10.4.2019

    COM(2019) 172 final

    PŘÍLOHA

    návrhu

    ROZHODNUTÍ RADY

    o podpisu jménem Unie a prozatímním používání protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (2019–2024)


    PŘÍLOHA 1
    PROTOKOL O PROVÁDĚNÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A REPUBLIKOU GUINEA-BISSAU O PARTNERSTVÍ V ODVĚTVÍ RYBOLOVU

    (2019-2024)

    Článek 1
    Doba použitelnosti a rybolovná práva

    Rybolovná práva přiznaná plavidlům Evropské unie podle článku 5 dohody o partnerství v odvětví rybolovu se stanoví takto:

    1.Během prvního a druhého roku používání protokolu se rybolovná práva vyjádří na základě systému intenzity rybolovu (hrubá prostornost, „GT“) takto:

    druhy žijící při dně (korýši, hlavonožci a ryby) a malé pelagické ryby:

    a)mrazírenské trawlery lovící garnáty: 3 700 GT za rok;

    b)mrazírenské trawlery lovící ryby a hlavonožce: 3 500 GT za rok;

    c)trawlery lovící malé pelagické druhy: 15 000 GT za rok,

    vysoce stěhovavé druhy (druhy uvedené v příloze 1 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982), s výjimkou čeledi Alopiidae, Sphyrnidae a těchto druhů: Cethorinus maximus, Rhincodon typus, Carcharodon carcharias, Carcharinus falciformis, Carcharinus longimanus.

    a)mrazírenská plavidla lovící tuňáky nevodem a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru: 28 plavidel;

    b)plavidla lovící tuňáky na pruty: 13 plavidel.

    2.Od třetího roku používání protokolu se rybolovná práva vyjadřují omezením odlovu jednotlivých druhů (TAC) takto:

    druhy žijící při dně (korýši, hlavonožci a ryby) a malé pelagické ryby:

    a)mrazírenské trawlery lovící garnáty: 2 500 tun za rok;

    b)mrazírenské trawlery lovící ryby: 11 000 tun za rok;

    c)mrazírenské trawlery lovící hlavonožce: 1 500 tun za rok;

    d)trawlery lovící malé pelagické druhy: 18 000 tun za rok,

    vysoce stěhovavé druhy (druhy uvedené v příloze 1 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982), s výjimkou čeledi Alopiidae, Sphyrnidae a těchto druhů: Cethorinus maximus, Rhincodon typus, Carcharodon carcharías, Carcharinus falciformis, Carcharinus longimanus.

    a)mrazírenská plavidla lovící tuňáky nevodem a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru: 28 plavidel;

    b)plavidla lovící tuňáky na pruty: 13 plavidel.

    3.Přechod od systému řízení na základě intenzity rybolovu na systém omezení odlovu (TAC) bude doprovázet zavedení elektronického systému hlášení úlovků (Electronic Reporting System – ERS) a zpracování takto předávaných údajů o úlovcích. Za tímto účelem smíšený výbor před třetím rokem používání protokolu vypracuje pokyny pro jednotné používání tohoto systému pro všechna průmyslová loďstva.

    4.Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článků 8 a 9 tohoto protokolu.

    Článek 2
    Doba platnosti

    Tento protokol a jeho příloha jsou použitelné po dobu pěti let od prvního dne prozatímního provádění v souladu s článkem 16, ledaže dojde k jeho vypovězení podle článku 15.

    Článek 3
    Zásady

    1.Obě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov v rybolovné oblasti Guineje-Bissau na základě zásady nediskriminace. Guinea-Bissau se zavazuje, že jiným zahraničním loďstvům působícím v rybolovné oblasti Guineje-Bissau, která mají stejné vlastnosti a zaměřují se na stejné druhy, neposkytne příznivější technické podmínky, než jsou podmínky obsažené v tomto protokolu.

    2.Strany se zavazují zajistit, že protokol bude prováděn v souladu s článkem 9 dohody z Cotonou o podstatných prvcích týkajících se lidských práv, demokratických zásad a právního státu a základním prvku týkajícím se řádné správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a udržitelné a zdravé péče o životní prostředí.

    3.Strany se zavazují, že budou zveřejňovat a vyměňovat si informace o jakékoli dohodě opravňující zahraniční plavidla ke vstupu do rybolovné oblasti Guineje-Bissau a o intenzitě rybolovu, která z toho vyplývá, zejména o počtu vydaných oprávnění a o chycených úlovcích.

    4.Podle článku 5 dohody mohou plavidla Evropské unie provozovat rybolovné činnosti v rybolovné oblasti Guineje-Bissau pouze v případě, že disponují oprávněním k rybolovu vydaným podle tohoto protokolu a v souladu s podmínkami uvedenými v jeho příloze.

    Článek 4
    Finanční příspěvek

    1.Výše finančního příspěvku podle článku 7 dohody o partnerství v odvětví rybolovu na období uvedené v článku 1 protokolu činí 15 600 000 EUR ročně.

    2.Finanční příspěvek zahrnuje:

    a)roční částku za přístup k rybolovným zdrojům v rybolovné oblasti Guineje-Bissau ve výši 11 600 000 EUR a

    b)zvláštní částku ve výši 4 000 000 EUR za rok na podporu odvětvové politiky rybolovu Guineje-Bissau.

    3.Částka odpovídající poplatkům placeným majiteli plavidel za oprávnění k rybolovu vydaná podle článku 4 dohody a způsobem stanoveným v kapitole II se odhaduje na zhruba 4 miliony EUR.

    4.Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 8, 9, 14, 15 a 16 tohoto protokolu.

    5.Platba finančního příspěvku podle výše uvedeného odst. 2 písm. a) a b) proběhne nejpozději do 90 dnů ode dne počátku prozatímního provádění protokolu a v následujících letech nejpozději do 30 dní po datu výročí počátku prozatímního provádění tohoto protokolu.

    6.Přidělení finančního příspěvku uvedeného v odst. 2 písm. a) spadá do výlučné pravomoci orgánů Guineje-Bissau.

    7.Platby podle tohoto článku jsou zasílány na jediný účet státní pokladny vedený u Centrální banky Guineje-Bissau, jehož číslo ministerstvo pro rybolov každoročně oznamuje. Finanční příspěvek uvedený v odst. 2 písm. b) určený na odvětvovou podporu se Guineji-Bissau poskytuje na účet státní pokladny. Orgány Guineje-Bissau každoročně Evropské komisi sdělují bankovní údaje týkající se příslušných účtů.

    Článek 5
    Odvětvová podpora

    1.Odvětvová podpora podle tohoto protokolu přispívá k provádění vnitrostátní strategie v oblasti rybolovu a modré ekonomiky. Jejím cílem je udržitelné řízení rybolovných zdrojů a rozvoj odvětví, zejména prostřednictvím:

    posílení sledování a kontroly rybolovných činností a dohledu na nimi (mimo jiné prostřednictvím instalace a zprovoznění systému ERS),

    posílení shromažďování a zpracování údajů pro vědecké účely a kapacit pro analýzu a posuzování rybolovných zdrojů a rybolovu,

    posílení kapacit pro zúčastněné strany v oblasti rybolovu,

    podpory drobného rybolovu,

    posílení mezinárodní spolupráce,

    zlepšení podmínek pro vývoz produktů rybolovu a podpora investic do tohoto odvětví,

    rozvoje infrastruktury související s rybolovem,

    podpory modré ekonomiky a rozvoje akvakultury.

    2.Smíšený výbor nejpozději tři měsíce ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost nebo případně po zahájení jeho prozatímního provádění přijme víceletý odvětvový program a podmínky jeho uplatňování, přičemž jde zejména o:

    a)roční a víceleté obecné zásady, podle nichž se použije finanční příspěvek uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b);

    b)roční a víceleté cíle, které je třeba uskutečnit, aby bylo možné podpořit udržitelný a zodpovědný rybolov s ohledem na priority vyjádřené Guinejí-Bissau ve vnitrostátní politice rybolovu nebo v jiných politikách, zejména pokud jde o podporu drobného rybolovu, dohled nad nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem (rybolov NNN), jeho kontrolu a boj proti němu, a na priority v oblasti posílení vědecké kapacity Guineje-Bissau v odvětví rybolovu;

    c)kritéria a postupy, včetně případných rozpočtových a finančních ukazatelů, pro každoroční hodnocení získaných výsledků.

    3.Každou změnu navrženou ve víceletém odvětvovém programu musí schválit obě strany v rámci smíšeného výboru.

    4.Guinea-Bissau předkládá každý rok zprávu o pokroku projektů realizovaných díky odvětvové podpoře, kterou přezkoumá smíšený výbor. Před skončením platnosti protokolu Guinea-Bissau rovněž podá závěrečnou zprávu.

    5.Evropská unie může upravit nebo částečně nebo úplně pozastavit výplatu zvláštního finančního příspěvku stanoveného v čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto protokolu, v případě neprovedení tohoto finančního příspěvku, nebo pokud výsledky, na základě hodnocení provedeného smíšeným výborem, neodpovídají plánu.

    6.Vyplácení finančního příspěvku se obnoví po konzultaci a dohodě obou stran, jakmile to bude oprávněné na základě výsledků provádění. Tento finanční příspěvek nicméně nemůže být vyplacen po uplynutí období šesti měsíců od skončení platnosti protokolu.

    7.Strany zajistí zviditelnění činností financovaných odvětvovou podporou.

    Článek 6
    Vědecká spolupráce v oblasti zodpovědného rybolovu 

    1.Obě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov a bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v rybolovné oblasti Guineje-Bissau, a to na základě zásady nediskriminace mezi různými loďstvy, která v těchto vodách působí, a na základě zásad udržitelného řízení rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů.

    2.Po dobu, na níž se vztahuje tento protokol, Evropská unie a Guinea-Bissau spolupracují při sledování vývoje stavu zdrojů a rybolovu v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    3.Obě strany se zavazují prosazovat respektování doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a doporučení Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), jakož i spolupráci na úrovni subregionu, pokud jde o odpovědné řízení rybolovných zdrojů, zejména v rámci Subregionálního výboru pro rybolov (CSRP).

    4.Strany provádějí vzájemné konzultace v rámci smíšeného výboru, aby mohly v případě potřeby po vzájemné dohodě přijmout opatření k zajištění udržitelného řízení rybolovných zdrojů.

    Článek 7
    Společný vědecký výbor

    1.Společný vědecký výbor je složen z vědců, které ve stejném počtu jmenují obě strany. Z rozhodnutí obou stran může být účast ve společném vědeckém výboru rozšířena i na pozorovatele – zejména zástupce regionálních rybolovných organizací, jako je CECAF.

    2.Společný vědecký výbor v souladu s čl. 4 odst. 1 dohody o partnerství v odvětví rybolovu zasedá nejméně jednou za rok. Zasedání se v zásadě konají střídavě ve Guineji-Bissau a v Evropské unii. Na požádání jedné ze stran mohou být rovněž svolána další zasedání. Zasedáním předsedají střídavě obě strany.

    3.Společný vědecký výbor odpovídá zejména za tyto činnosti:

    a)shromažďování údajů týkajících se intenzity rybolovu a úlovků vnitrostátních a zahraničních loďstev působících v rybolovné oblasti Guineje-Bissau a provádějících rybolov druhů, na které se vztahuje tento protokol;

    b)navrhování, sledování nebo analýza výsledků ročních hodnocení, které umožní posoudit stav populací a stanovit rybolovná práva a možnosti využívání zdrojů, které zaručí zachování zdrojů a jejich ekosystému;

    c)následné vypracování výroční vědecké zprávy o rybolovu, na který se vztahuje tato dohoda;

    d)vypracování (z vlastní iniciativy nebo na žádost smíšeného výboru nebo jedné ze stran) vědeckých stanovisek souvisejících s opatřeními v oblasti řízení, jež budou považována za nezbytná pro udržitelné využívání populací a rybolovu, na které se vztahuje tento protokol.

    4.Na základě doporučení a usnesení přijatých v rámci ICCAT a na základě nejlepších dostupných vědeckých stanovisek, jako např. CECAF, a popřípadě na základě závěrů ze zasedání společného vědeckého výboru přijme smíšený výbor opatření vedoucí k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, kterých se týká tento protokol, a ovlivňující činnosti rybářských plavidel Unie.

    Článek 8
    Přezkum rybolovných práv a technických opatření

    1.V případě, že se Guinea-Bissau na základě stanoviska společného vědeckého výboru rozhodne zastavit rybolov v určité oblasti nebo po určitou dobu v rámci opatření pro zachování zdrojů, zasedne smíšený výbor, aby analyzoval základ pro důvody uvedeného rozhodnutí, zhodnotil dopad zastavení na činnost plavidel EU v rámci této dohody a rozhodl o případných nápravných opatřeních.

    2.V případech stanovených v odstavci 1 se smíšený výbor dohodne na poměrném snížení finančního příspěvku, který podle dohody vyplácí Evropská unie, a v případě potřeby na příspěvku pro majitele plavidel.

    3.Každé zastavení rybolovu, o kterém Guinea-Bissau rozhodne na základě vědeckého stanoviska, se použije stejným nediskriminujícím způsobem na všechna plavidla, kterých se tento rybolov týká, včetně vnitrostátních plavidel a plavidel plujících pod vlajkou třetí země.

    4.Rybolovná práva stanovená v článku 1 mohou být zrevidována na základě společné dohody v rámci smíšeného výboru na základě doporučení ze strany společného vědeckého výboru. V takovém případě se finanční příspěvek uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a) úměrně a pro rata temporis upraví a tento protokol a jeho příloha se příslušně pozmění.

    5.Smíšený výbor může v případě nutnosti přezkoumat a společnou dohodou upravit ustanovení týkající se podmínek rybolovu a prováděcí pravidla tohoto protokolu a jeho příloh, včetně podmínek kontroly odvětvové podpory.

    Článek 9
    Experimentální rybolov a nová rybolovná práva

    1.V případě, že rybářská plavidla Evropské unie projeví zájem o rybolovné činnosti, které nejsou uvedeny v článku 1, a za účelem vyzkoušení technické proveditelnosti a ekonomické rentability nových lovišť lze v souladu s platnými právními předpisy Guineje-Bissau udělit oprávnění k experimentálnímu výkonu těchto činností. Experimentální rybolov se pokud možno uskuteční s pomocí vědeckých poznatků a dostupné místní techniky. Cílem experimentálního rybolovu je ověřit technickou proveditelnost a hospodářskou životaschopnost nových druhů rybolovu.

    2.Za tímto účelem Evropská komise oznámí orgánům Guineje-Bissau žádosti o licence k experimentálnímu rybolovu prostřednictvím technické dokumentace, v níž se upřesní:

    a)cílové živočišné druhy;

    b)technické charakteristiky plavidla;

    c)zkušenosti lodních důstojníků ve vztahu k dotčeným rybolovným činnostem;

    d)návrh technických parametrů experimentálního rybolovu (doba trvání, zařízení, oblasti výzkumu atd.);

    e)druh shromažďovaných údajů, aby se zajistilo vědecké sledování dopadu těchto rybolovných činností na rybolovné zdroje a ekosystémy.

    3.Oprávnění k experimentálnímu rybolovu se udělují nejvýše na dobu šesti měsíců. Udělení oprávnění podléhá uhrazení poplatku stanoveného orgány Guineje-Bissau.

    4.Po celou dobu rybolovu jsou na palubě přítomni vědecký pozorovatel státu vlajky a pozorovatel zvolený Guinejí-Bissau.

    5.Orgány Guineje-Bissau stanoví pro experimentální rybolov přípustný odlov. Úlovky chycené během experimentálního rybolovu si ponechá majitel plavidla. Úlovky nepředepsané velikosti a úlovky, jejichž rybolov není povolen v rámci platných právních předpisů Guineje-Bissau, nesmí být přechovávány na palubě nebo ani prodávány.

    6.Podrobné výsledky rybolovu jsou poskytnuty smíšenému výboru a společnému vědeckému výboru k analýze.

    7.V případě, že mají evropská rybářská plavidla zájem o rybolovné činnosti, které nejsou stanoveny v článku 1 tohoto protokolu, konzultují strany společný vědecký výbor. Strany se dohodnou na podmínkách pro tato nová rybolovná práva a a před skončením platnosti tohoto protokolu provedou jeho změny a změny jeho přílohy. Finanční příspěvek uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a) tohoto protokolu se z toho důvodu zvýší. Poplatky a podmínky pro majitele plavidel, které jsou uvedeny v příloze, se odpovídajícím způsobem upraví.

    Článek 10
    Hospodářská integrace hospodářských subjektů Evropské unie do odvětví rybolovu v Guineji-Bissau

    1.Obě strany se zavazují podporovat hospodářskou integraci evropských hospodářských subjektů do celého odvětví rybolovu Guineje-Bissau, zejména prostřednictvím zřizování společných podniků a realizace infrastruktur.

    2.Strany vzájemně spolupracují s cílem posílit povědomí evropských soukromých hospodářských subjektů o obchodních a průmyslových možnostech, zejména pokud jde o přímé investice v celém odvětví rybolovu Guineje-Bissau.

    3.Ze stejných důvodů může Guinea-Bissau poskytnout pobídky hospodářským subjektům, které se do takových investic zapojují.

    4.Obě strany spolupracují s cílem určit investiční příležitosti a nástroje financování pro provádění určených opatření nebo projektů.

    5.Smíšený výbor podává každý rok zprávu o provádění tohoto článku.

    Článek 11
    Výměna informací

    1.Strany se zavazují upřednostňovat elektronické systémy pro výměnu informací a dokumentů souvisejících s prováděním protokolu.

    2.Elektronická forma dokumentu bude v každém ohledu považována za rovnocennou papírové verzi.

    3.Strany si vzájemně neprodleně oznámí každou poruchu počítačového systému. Informace a dokumenty související s prováděním dohody budou tedy automaticky nahrazeny svou papírovou verzí podle podmínek definovaných v příloze.

    Článek 12
    Důvěrnost údajů

    1.Strany se zavazují k tomu, že všechny osobní údaje týkající se plavidel Evropské unie a jejich rybolovné činnosti, jež budou získány v rámci dohody, budou vždy zpracovány přísně v souladu se zásadami důvěrnosti a ochrany údajů.

    2.Strany zajistí, aby se veřejnosti zpřístupnily jen souhrnné údaje týkající se rybolovných činností loďstva Evropské unie ve vodách Guineje-Bissau v souladu s příslušnými ustanoveními komise ICCAT a jiných regionálních a subregionálních organizací pro řízení rybolovu.

    3.Údaje, které lze považovat za důvěrné, musí příslušné orgány používat výlučně k provádění dohody a pro účely řízení, sledování a kontroly rybolovu a dohledu nad ním.

    4.V případě osobních údajů, které Evropská unie předává, může smíšený výbor zajistit jejich vhodné zabezpečení a právní prostředky v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

    Článek 13
    Platné právní předpisy

    1.Činnosti rybářských plavidel Evropské unie, která provádějí rybolov ve vodách Guineje-Bissau, se řídí právními předpisy platnými ve Guineji-Bissau, pokud dohoda o partnerství v odvětví rybolovu a tento protokol s přílohou a dodatky nestanoví jinak.

    2.Strany si vzájemně písemně oznámí jakoukoli změnu své politiky a právních předpisů v oblasti rybolovu. Tyto změny právních předpisů, které mají dopad technické povahy na rybolovné činnosti, se vztahují na plavidla Evropské unie po uplynutí lhůty tří měsíců od jejich úředního oznámení.

    Článek 14
    Pozastavení provádění protokolu

    1.Provádění protokolu, včetně platby finančního příspěvku uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b), může být po konzultaci v rámci smíšeného výboru pozastaveno, pokud je splněna jedna nebo více těchto podmínek:

    a)nezvyklé okolnosti, které nejsou přírodním jevem, brání průběhu rybolovných činností v rybolovné oblasti Guineje-Bissau;

    b)podstatné změny politických okolností ve vymezení a při provádění politiky rybolovu u jedné nebo druhé strany, které ovlivní ustanovení tohoto protokolu;

    c)v případě spuštění mechanizmů konzultace podle článku 96 dohody z Cotonou, týkajících se porušování podstatných a základních prvků lidských práv stanovených článkem 9 uvedené dohody;

    d)Evropská unie nezaplatila finanční příspěvek podle čl. 4 odst. 2 písm. a) z jiných důvodů, než které jsou stanoveny v písm. c) tohoto odstavce;

    e)vážný a nevyřešený spor mezi stranami při výkladu a provádění dohody a tohoto protokolu.

    2.Vyplácení finančního příspěvku se obnoví po konzultaci a dohodě obou stran, jakmile dojde ke znovunastolení situace předcházející událostem uvedeným v odstavci 1. Zvláštní finanční příspěvek stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. b) nicméně nemůže být vyplacen po uplynutí období šesti měsíců od skončení platnosti tohoto protokolu.

    3.Platnost oprávnění k rybolovu udělených evropským plavidlům může být pozastavena současně s pozastavením platby finančního příspěvku podle čl. 4 odst. 2 písm. a). V případě obnovení se platnost těchto povolení k rybolovu prodlužuje o dobu, jež odpovídá období, po které byly rybolovné činnosti pozastaveny. Veškeré činnosti rybářských plavidel Evropské unie v rybolovné oblasti Guineje-Bissau se po dobu pozastavení přerušují.

    4.K pozastavení používání protokolu je zapotřebí, aby zúčastněná strana oznámila svůj úmysl písemně a nejméně tři měsíce před dnem, k němuž má pozastavení nabýt účinku, s výjimkou případu stanoveného v odst. 1 písm. c), která má za následek okamžité pozastavení. Mezitím strany zahájí konzultace v rámci smíšeného výboru.

    5.V případě pozastavení pokračují strany v jednání s cílem najít smírčí řešení sporu, který mezi sebou mají. Pokud je takového řešení dosaženo, pokračuje se v používání protokolu a částka finančního příspěvku se úměrně a pro rata temporis sníží podle doby, během které bylo použití protokolu pozastaveno.

    Článek 15
    Vypovězení

    1.V případě vypovězení tohoto protokolu dotyčná strana písemně oznámí druhé straně svůj úmysl vypovědět protokol nejméně šest měsíců před datem, kdy toto vypovězení nabude účinku.

    2.Odesláním oznámení podle předchozího odstavce se zahajují konzultace mezi stranami.

    Článek 16
    Prozatímní provádění

    Tento protokol a jeho příloha se prozatímně provádějí ode dne podpisu.

    Článek 17
    Vstup v platnost

    Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost dnem, ke kterému si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných k tomuto účelu.



    PŘÍLOHA PROTOKOLU

    PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ RYBOLOVU PLAVIDLY EVROPSKÉ UNIE V RYBOLOVNÉ OBLASTI GUINEJE-BISSAU

    KAPITOLA I

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    1.Určení příslušného orgánu

    Pro potřeby této přílohy, a bez ohledu na to, je-li někde uvedeno jinak, se každým odkazem na Evropskou unii (EU) nebo na Guineu-Bissau rozumí tento příslušný orgán:

    v případě EU: Evropská komise, popřípadě prostřednictvím delegace Evropské Unie,

    v případě Guineje-Bissau: ministerstvo pro rybolov.

    2.Povolená rybolovná oblast

    Povolená rybolovná oblast, ve které jsou plavidla Evropské unie oprávněna lovit, odpovídá v souladu s právními předpisy Guineje-Bissau a s příslušnými mezinárodními úmluvami, jichž je Guinea-Bissau smluvní stranou, rybolovné oblasti Guineje-Bissau, včetně části odpovídající společné zóně mezi Guineou-Bissau a Senegalem.

    Základní linie jsou definovány vnitrostátními právními předpisy.

    3.Určení místního zástupce

    Vyjma plavidel lovících tuňáky musí být jakékoli plavidlo Evropské unie, které chce získat oprávnění k rybolovu vydané podle tohoto protokolu, zastoupeno zástupcem s bydlištěm ve Guineji-Bissau.

    4.Bankovní účet

    Guinea-Bissau sdělí Evropské unii před vstupem tohoto protokolu v platnost údaje o bankovním účtu (bankovních účtech), na který (které) mají být zaplaceny finanční částky za rybářská plavidla v rámci dohody. Náklady související s bankovními převody jdou na účet majitelů plavidel.

    5.    Kontaktní místa

    Obě strany se vzájemně informují o svých kontaktních místech, která umožňují výměnu informací o provádění protokolu, zejména o otázkách týkajících se výměny souhrnných údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu, postupů týkajících se oprávnění k rybolovu a provádění odvětvové podpory.



    KAPITOLA II

    OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU

    Oddíl 1: Použitelné postupy

    1.Podmínka k získání oprávnění k rybolovu − způsobilá plavidla

    Oprávnění k rybolovu uvedená v článku 6 dohody se vydávají za podmínky, že plavidlo je zapsáno v rejstříku rybářských plavidel Evropské unie a je v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 2017/2403 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva. Měly by být splněny všechny předchozí povinnosti týkající se majitele plavidla, velitele nebo samotného plavidla vyplývající z jejich rybolovných činností v Guineji-Bissau v rámci dohody.

    2.Žádost o oprávnění k rybolovu

    Evropská unie předloží Guineji-Bissau žádost o oprávnění k rybolovu za každé plavidlo, které si přeje lovit v rámci dohody, nejméně 40 dnů přede dnem začátku požadované doby platnosti a použije formulář uvedený v dodatku.

    U každé první žádosti o oprávnění k rybolovu podle tohoto protokolu nebo v důsledku technické změny dotyčného plavidla musí žádost obsahovat:

    a)doklad o zaplacení paušálního poplatku na dobu platnosti požadovaného oprávnění k rybolovu;

    b)jméno a adresu místního zástupce plavidla, pokud takový existuje;

    c)v případě trawlerů doklad o předem zaplaceném paušálním příspěvku na náklady spojené s pozorovatelem;

    d)v případě trawlerů osvědčení o prostornosti plavidla vydané státem vlajky.

    Při obnovení oprávnění k rybolovu podle tohoto protokolu v případě plavidla, jehož charakteristické technické vlastnosti se nezměnily, bude k žádosti o obnovení připojen pouze doklad o zaplacení poplatku a případně paušálního příspěvku na náklady spojené s pozorovatelem.

    3.Vydání oprávnění k rybolovu

    Guinea-Bissau vydá originál oprávnění k rybolovu nejpozději do 25 dnů po obdržení úplné dokumentace k žádosti a nejméně 15 dnů před začátkem rybolovného období. Toto oprávnění se zasílá majitelům plavidel:

    v případě trawlerů prostřednictvím zástupců s kopií pro Evropskou unii a

    v případě plavidel lovících tuňáky prostřednictvím Delegace Evropské unie v Guineji-Bissau.

    Pokud jde o plavidla lovící tuňáky, kopii tohoto oprávnění k rybolovu zašle příslušný orgán bez prodlení elektronickou cestou majiteli plavidla a případně jeho místnímu zástupci, a to s kopií pro Evropskou unii. Tato kopie pozbývá platnosti po obdržení originálu oprávnění k rybolovu. Kopie se nachází na palubě plavidel lovících tuňáky a je platná po dobu 40 dnů, během níž se považuje za rovnocennou originálu.

    V případě obnovení oprávnění k rybolovu po dobu používání tohoto protokolu bude muset nové oprávnění k rybolovu obsahovat jasný odkaz na původní oprávnění k rybolovu.

    Evropská unie zašle oprávnění k rybolovu majiteli plavidla nebo jeho zástupci. V případě uzavření kanceláře Evropské unie může Guinea-Bissau vydat oprávnění k rybolovu přímo majiteli plavidla nebo jeho zástupci a předat jeho kopii Evropské unii.

    4.Seznam plavidel s oprávněním k rybolovu

    Po vydání oprávnění k rybolovu sestaví Guinea-Bissau neprodleně definitivní seznam plavidel oprávněných k rybolovu v rybolovné oblasti Guineje-Bissau pro každou kategorii plavidel. Tento seznam je neprodleně zaslán vnitrostátnímu orgánu pověřenému kontrolou rybolovu a elektronickou cestou Evropské unii.

    5.Doba platnosti oprávnění k rybolovu

    Oprávnění k rybolovu se vystavují pro čtvrtletní, pololetní nebo roční období.

    Pro určení začátku doby platnosti se ročním obdobím rozumí:

    a)v prvním roce používání protokolu období mezi datem počátku jeho prozatímního používání a 31. prosincem téhož roku;

    b)poté každý úplný kalendářní rok;

    c )v posledním roce používání protokolu období mezi 1. lednem a datem skončení platnosti protokolu.

    Období čtvrtletní nebo pololetní platnosti začíná prvním dnem každého měsíce. Platnost oprávnění k rybolovu nicméně nemůže přesáhnout datum 31. prosince roku jejich vydání.

    6.Uchovávání oprávnění k rybolovu na palubě

    Oprávnění k rybolovu se musí stále nacházet na palubě plavidla.

    Plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov jsou však oprávněná k rybolovu ihned po svém zápisu na výše uvedený prozatímní seznam. Plavidla jej musí až do vydání oprávnění k rybolovu neustále uchovávat na palubě.

    7.Převod oprávnění k rybolovu

    Oprávnění k rybolovu je vydáno pro určitou loď a je nepřenosné.

    V případě vyšší moci a na žádost Evropské unie je však oprávnění k rybolovu nahrazeno novým oprávněním k rybolovu vydaným pro jiné plavidlo podobné plavidlu, které má být nahrazeno.

    Převod se provede tak, že majitel plavidla nebo jeho zástupce v Guineji-Bissau vrátí oprávnění k rybolovu, jež má být nahrazeno, a Guinea-Bissau vystaví co možná nejdříve náhradní oprávnění. Náhradní oprávnění je vydáno bez dalšího prodlení majiteli plavidla nebo jeho zástupci, jakmile je vráceno oprávnění, které má být nahrazeno, poté, co byla provedena technická prohlídka podle bodu 9 této kapitoly. Náhradní licence je platná ode dne vrácení licence, která má být nahrazena.

    V případě trawlerů, je-li tonáž náhradního plavidla vyšší než tonáž plavidla nahrazovaného, bude doplatek vypočten úměrně k rozdílu v tonáži a zbývajícímu období platnosti. Dodatečný poplatek zaplatí majitel plavidla v okamžiku převodu oprávnění k rybolovu.

    Guinea-Bissau aktualizuje co možná nejdříve seznam plavidel oprávněných k rybolovu. Nový seznam je neprodleně sdělen vnitrostátnímu orgánu pověřenému rybolovem a Evropské unii.

    8.Podpůrná plavidla

    Na žádost Evropské unie povoluje Guinea-Bissau plavidlům z Evropské unie, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, aby jim pomáhala podpůrná plavidla. Podpůrná plavidla musejí plout pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo patřit společnosti z Evropské unie a nemohou být vybavena k provozování rybolovu.

    Guinea-Bissau sestaví seznam povolených podpůrných plavidel a neprodleně jej poskytne vnitrostátnímu orgánu pověřenému rybolovem a Evropské unii.

    Podpůrná plavidla musí mít za tímto účelem oprávnění vydané podle právních předpisů Guineje-Bissau, a to po zaplacení ročního poplatku.

    9.Technická prohlídka trawlerů

    Jednou ročně nebo po změně tonáže plavidla nebo v případě, že si použití jiných rybolovných zařízení vyžádá změnu kategorie rybolovu, se všechny trawlery Evropské unie podrobí v přístavu Guineje-Bissau technické prohlídce v souladu s platnými právními předpisy Guineje-Bissau.

    Účelem technické prohlídky je ověřit shodu technických charakteristik plavidla a rybolovných zařízení na palubě, jakož i dodržování pravidel na ochranu veřejného zdraví a nalodění vnitrostátních námořníků.

    Guinea-Bissau provede technickou prohlídku povinně nejpozději do 48 hodin po připlutí trawleru do přístavu, za předpokladu, že bylo jeho připlutí předem oznámeno.

    Neprodleně po technické prohlídce vydá Guinea-Bissau veliteli plavidla osvědčení o shodě.

    Osvědčení o shodě je platné po dobu jednoho roku. Při každé změně rybolovu z kategorie nebo na kategorii lovu garnátů se nicméně vyžaduje nové osvědčení o shodě. Nové osvědčení o shodě je kromě toho nezbytné i v případě, kdy plavidlo opustí rybolovnou oblast Guineje-Bissau na období delší než 45 dní.

    Osvědčení o shodě se musí stále nacházet na palubě plavidla.

    Náklady spojené s technickou prohlídkou hradí majitel lodi a odpovídají částce stanovené v sazebníku podle právních předpisů Guineje-Bissau. Tyto náklady nesmí přesáhnout částky hrazené za stejné služby vnitrostátními plavidly či plavidly plujícími pod vlajkou třetí země.

    Oddíl 2: Poplatky a zálohy

    Výše paušálního poplatku je stanovena pro každou kategorii plavidel v technických listech připojených k této příloze v dodatcích. Tento poplatek zahrnuje veškeré místní a vnitrostátní poplatky s výjimkou přístavních poplatků a poplatků za služby.

    Je-li doba trvání platnosti oprávnění k rybolovu kratší než jeden rok, přizpůsobí se částka paušálního poplatku úměrně době trvání požadované platnosti. Zvýší se případně pro čtvrtletní nebo pololetní období, jak je stanoveno v příslušných technických listech.



    KAPITOLA III

    TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

    Technická opatření použitelná na plavidla, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, týkající se oblasti, rybolovných zařízení a vedlejších úlovků, jsou pro každou kategorii rybolovu definována v technických listech připojených k této příloze v dodatcích.

    Plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru dodržují veškerá doporučení přijatá ICCAT.

    KAPITOLA IV

    PROHLÁŠENÍ O ÚLOVCÍCH

    1.Lodní deník rybolovu

    Velitel rybářského plavidla Evropské unie, které provádí rybolov v rámci dohody, vede lodní deník rybolovu. V případě plavidel lovících tuňáky je lodní deník rybolovu v souladu s příslušnými usneseními ICCAT o shromažďování a předávání údajů o rybolovných činnostech.

    Velitel do lodního deníku rybolovu každý den zapisuje množství jednotlivých druhů, označených třímístným písmenným kódem podle FAO, ulovené a uchovávané na palubě, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů. U každého hlavního druhu velitel rovněž uvede nulové úlovky.

    Velitel případně do lodního deníku rybolovu každý den zapíše rovněž množství každého druhu, jež bylo vhozeno zpátky do moře, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů.

    Lodní deník rybolovu se vyplňuje čitelně, velkými písmeny a podepisuje jej velitel.

    Odpovědnost za správnost údajů zaznamenaných do lodního deníku rybolovu nese velitel.

    2.Hlášení o úlovcích

    2.1První a druhý rok používání protokolu v rámci systému řízení intenzity rybolovu

    Velitel oznamuje úlovky plavidla tím, že předá Republice Guinea-Bissau své lodní deníky rybolovu vztahující se na období přítomnosti v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    Velitel zašle lodní deníky rybolovu Guineji-Bissau na e-mailovou adresu uvedenou pro tento účel. Guinea-Bissau neprodleně potvrdí přijetí obratem elektronickou poštou.

    Alternativně lze lodní deníky rybolovu předávat i takto:

    a)v případě vplutí do přístavu Guineje-Bissau se originál každého lodního deníku rybolovu předloží zástupci generálního ředitelství pro průmyslový rybolov, který písemně potvrdí jeho přijetí;

    b)případě vyplutí z rybolovné oblasti Guineje-Bissau, aniž by se předem vplulo do přístavu Guineje-Bissau, je originál každého lodního deníku rybolovu zaslán poštou ve lhůtě 14 dnů po připlutí do kteréhokoliv jiného přístavu nebo v každém případě ve lhůtě 30 dnů po vyplutí z rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    Velitel zašle jednu kopii všech lodních deníků rybolovu Evropské unii. V případě plavidel lovících tuňáky a v případě plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru zašle velitel rovněž jednu kopii všech lodních deníků rybolovu jedné z těchto vědeckých institucí:

    (a)IRD (Institut de recherche pour le développement);

    (b)IEO (Instituto Español de Oceanografia) nebo

    (c)IPMA (Instituto Português do Mar e da Atmosfera).

    Po návratu plavidla do oblasti Guineje-Bissau v období platnosti jeho oprávnění k rybolovu je třeba podat nové hlášení o činnosti a úlovcích.

    V případě nedodržení ustanovení této kapitoly může Guinea-Bissau pozastavit oprávnění k rybolovu dotyčného plavidla až do doby obdržení chybějících hlášení o úlovcích a uplatnit sankci vůči majiteli plavidla podle ustanovení stanovených k tomuto účelu platnými vnitrostátními právními předpisy. V případě opakovaného porušení tohoto ustanovení může Guinea-Bissau zamítnout obnovení oprávnění k rybolovu. Guinea-Bissau bude neprodleně informovat Evropskou unii o každé sankci uplatněné v této souvislosti.

    2.2.Od třetího roku používání protokolu v rámci systému řízení pomocí kvót

    1.Velitel rybářského plavidla Evropské unie, které provádí rybolov v rámci dohody, vede lodní deník rybolovu v souladu s použitelnými usneseními a doporučeními ICCAT. Odpovědnost za správnost údajů zaznamenaných do elektronického deníku rybolovu nese velitel.

    2.Všechna rybářská plavidla Unie, která mají licenci vydanou na základě tohoto protokolu, jsou vybavena elektronickým systémem (dále jen „systém ERS“), který umožňuje zaznamenávat a předávat údaje o rybolovné činnosti plavidla (dále jen „údaje ERS“).

    3.Způsoby sdělování úlovků jsou tyto:

    a)velitelé všech plavidel provozujících rybolov podle tohoto protokolu ve vodách Guineje-Bissau vyplňují každý den elektronický lodní deník rybolovu a zasílají jej prostřednictvím systému ERS (dodatek 4), nebo v případě, že nefunguje, e-mailem středisku SSL státu vlajky a SSL Guineje-Bissau do sedmi dnů od opuštění rybolovné oblasti.

    b)V lodním deníku rybolovu se musí upřesnit množství jednotlivých druhů, označených třímístným písmenným kódem podle FAO, ulovené a uchovávané na palubě, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů. U každého hlavního druhu velitel rovněž uvede nulové úlovky. Zapíše rovněž množství každého druhu, jež bylo vhozeno zpátky do moře, vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo eventuálně počtem kusů.

    4.Údaje ERS předává plavidlo svému státu vlajky, které zabezpečí jejich automatickou dostupnost pro Guineu-Bissau. Stát vlajky zajistí přijetí a zaznamenání v informační databázi umožňující bezpečné uchovávání těchto údajů po dobu nejméně 36 měsíců.

    5.Stát vlajky a Guinea-Bissau zajistí, aby byla vybavena hardwarem a softwarem nezbytným pro automatický přenos údajů ERS ve formátu uvedeném v bodě 3 dodatku 4.

    6.Při přenosu údajů ERS se pro výměny v podobě standardizovaných údajů o rybolovu musí využívat elektronické komunikační prostředky spravované Evropskou komisí.

    7.V případě nedodržení ustanovení týkajících se hlášení o úlovcích může Guinea-Bissau pozastavit oprávnění k rybolovu dotyčného plavidla až do doby obdržení chybějících hlášení o úlovcích a uplatnit sankci vůči majiteli plavidla podle ustanovení stanovených k tomuto účelu platnými vnitrostátními právními předpisy. V případě opakovaného porušení tohoto ustanovení může Guinea-Bissau zamítnout obnovení oprávnění k rybolovu. Guinea-Bissau neprodleně informuje Evropskou unii o každé sankci uplatněné v této souvislosti.

    8.Stát vlajky a Guinea-Bissau určí každý osobu odpovědnou za ERS, která bude působit jako kontaktní osoba pro záležitosti týkající se provádění tohoto dodatku. Stát vlajky a Guinea-Bissau si navzájem sdělí kontaktní údaje na svou osobu odpovědnou za ERS a v případě potřeby tyto informace neprodleně aktualizují.

    3.Přechod na elektronický systém

    Obě strany spolupracují v rámci smíšeného výboru na opatřeních pro přechod na elektronický systém hlášení úlovků (ERS), jehož prostřednictvím budou plavidla Evropské unie v souladu s ustanoveními uvedenými v dodatku k této příloze zaznamenávat údaje o rybolovných činnostech prováděných v rámci dohody a elektronickou cestou je předávat Guineji-Bissau.

    Tento přechod by měl být dokončen nejpozději na začátku třetího roku platnosti protokolu.

    4.Vyúčtování poplatků za plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru

    Evropská unie stanoví na základě těchto hlášení o úlovcích pro každé plavidlo lovící tuňáky a plavidlo pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru konečné vyúčtování poplatků splatných za roční období předchozího kalendářního roku.

    Evropská unie sdělí toto konečné vyúčtování Guineji-Bissau a majiteli plavidla do 31. května roku, který následuje po roce, v němž byly úlovky chyceny.

    Je-li konečné vyúčtování vyšší než paušální poplatek zaplacený za účelem obdržení oprávnění k rybolovu, majitel plavidla ihned zaplatí zbývající částku Guineji-Bissau. Pokud je konečné vyúčtování nižší než paušální poplatek, zbytková částka není majiteli plavidla vrácena.

    KAPITOLA V

    VYKLÁDKA A PŘEKLÁDKA

    1. Vykládka nebo překládka úlovků

    Velitel plavidla Evropské unie, který si přeje vykládat nebo překládat úlovky z rybolovné oblasti Guineje-Bissau v přístavu Bissau, musí zástupci generálního ředitelství pro průmyslový rybolov nejméně 24 hodin před vykládkou nebo překládkou oznámit:

    a)název rybářského plavidla, které má vykládat nebo překládat;

    b)přístav vykládky nebo překládky;

    c)datum a čas stanovené k vykládce nebo překládce;

    d)množství (vyjádřené v kilogramech živé hmotnosti nebo případně počtem kusů) každého druhu, který má být vyložen nebo přeložen (označeného třímístným písmenným kódem podle FAO);

    e)v případě překládky název přijímajícího plavidla.

    V případě překládky musí velitel zajistit, aby přijímající plavidlo bylo držitelem povolení vystaveného pro takový úkon příslušnými orgány.

    Překládka musí být provedena v rámci přístavu Bissau, jehož zeměpisné souřadnice předají příslušné orgány veliteli plavidla a jeho zástupci. Překládka na moři je zakázána.

    Nedodržení těchto ustanovení má za následek uplatnění sankcí stanovených k tomuto účelu právními předpisy Guineje-Bissau.

    2. Příspěvek ve formě věcného plnění k potravinovému zabezpečení

    Jako součást potravinového zabezpečení země jsou trawlery povinny vyložit část svých úlovků v Guineji-Bissau. Vykládky se provedou takto:

    v případě plavidel lovících ryby a hlavonožce 2,5 tuny za čtvrtletí a plavidlo,

    v případě plavidel lovících garnáty 1,25 tun za čtvrtletí a plavidlo.

    Aby se usnadnilo provádění tohoto opatření, mohou být příspěvky za plavidlo seskupeny pro více plavidel a dány k dispozici kumulativně za několik čtvrtletí. Vykládky se provádějí v přístavu Bissau a přejímá je zástupce generálního ředitelství pro průmyslový rybolov.

    Formulář o přijetí těchto příspěvků ve formě věcného plnění vystavuje a systematicky podepisuje generální ředitelství pro průmyslový rybolov a vrací jej poté veliteli plavidla.

    Tyto vykládky mohou být upraveny způsobem, který stanoví vzájemná dohoda mezi stranami.

    KAPITOLA VI

    KONTROLA A INSPEKCE

    1.Vplutí do rybolovné oblasti a vyplutí z ní

    Každé vplutí do rybolovné oblasti Guineje-Bissau nebo každé vyplutí z této oblasti plavidla Evropské unie, které je držitelem oprávnění k rybolovu, musí být oznámeno Guineji-Bissau ve lhůtě 24 hodin před vplutím do oblasti či vyplutím z ní. Tato lhůta je zkrácena na čtyři hodiny pro plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

    Když plavidlo oznamuje své vplutí nebo vyplutí, sdělí zejména:

    a)plánované datum, čas a polohu proplutí;

    b)množství každého druhu uchovávaného na palubě označeného třímístným písmenným kódem stanoveným FAO a vyjádřeného v kilogramech živé hmotnosti nebo popřípadě počtem kusů;

    c)úpravu produktů.

    Oznámení se provádí přednostně e-mailem nebo, není-li jiná možnost, faxem nebo rádiem na elektronickou adresu, telefonní číslo či frekvenci sdělené Guineou-Bissau. Guinea-Bissau oznámí neprodleně dotyčným plavidlům a Evropské unii každou změnu elektronických adres, telefonního čísla či zasílací frekvence.

    Každé plavidlo, které je přistiženo při rybolovu v oblasti Guineje-Bissau, aniž by předem oznámilo svou přítomnost, se považuje za plavidlo, které provozuje rybolov bez oprávnění.

    2.Hlášení polohy plavidel – systém VMS

    Pokud se plavidla Evropské unie nacházejí v rybolovné oblasti Guineje-Bissau, musí být vybavena systémem satelitního sledování plavidel (Vessel Monitoring System – VMS), který zajišťuje každou hodinu automatické a stálé hlášení polohy do SSL jejich státu vlajky.

    Je zakázáno přemisťovat, odpojovat, ničit, poškozovat nebo vyřazovat z provozu na palubě umístěný systém nepřetržité lokalizace využívající pro předávání údajů satelitní komunikaci nebo vědomě upravovat, měnit či falšovat údaje vysílané nebo zaznamenávané tímto systémem.

    Oznámení hlášení polohy a úlovků se provádí přednostně prostřednictvím systému VMS/ERS nebo v případě jeho nefunkčnosti, elektronickou poštou, faxem nebo rádiem. Guinea-Bissau oznámí neprodleně dotyčným plavidlům a Unii každou změnu elektronické adresy, volacího čísla či vysílací frekvence.

    Každé hlášení polohy musí obsahovat:

    a)označení plavidla;

    b)naposledy určenou zeměpisnou polohu plavidla (zeměpisnou délku a šířku) se zaměřovací odchylkou nižší než 500 metrů s intervalem spolehlivosti 99 %;

    c)datum a čas, kdy byla tato poloha zaznamenána;

    d)rychlost a kurz plavidla;

    e)být podáno ve formátu, který je uveden v dodatku 3.

    Každé plavidlo, které bylo přistiženo při rybolovu v rybolovné oblasti Guineje-Bissau, aniž by předem oznámilo svou přítomnost, se považuje za plavidlo, které se dopustilo protiprávního jednání.

    3.Inspekce na moři nebo v přístavu

    Inspekci na moři v rybolovné oblasti Guineje-Bissau nebo v přístavu u plavidel Evropské unie, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, budou provádět plavidla a inspektoři z Guineje-Bissau, přičemž bude jasně rozpoznatelné, že jsou pověřeni kontrolou rybolovu.

    Než vstoupí inspektoři z Guineje-Bissau na palubu, informují plavidlo Evropské unie o svém rozhodnutí provést inspekci. Inspekci provedou maximálně dva inspektoři, kteří musí prokázat svou totožnost a kvalifikaci inspektora, než inspekci provedou. V případě potřeby je v souladu s mezinárodním mořským právem mohou doprovázet zástupci národních bezpečnostních sil Guineje-Bissau.

    Inspektoři z Guineje-Bissau zůstanou na palubě plavidla Evropské unie pouze po dobu nezbytnou k provedení úkolů spojených s inspekcí. Provedou inspekci tak, aby minimalizovali dopad na plavidlo, jeho rybolovnou činnost a náklad.

    Guinea-Bissau může povolit, aby se inspekce jako pozorovatelé účastnili inspektoři akreditovaní Evropskou unií.

    Velitel plavidla Evropské unie inspektorům z Guineje-Bissau usnadňuje vstup na palubu a jejich práci.

    Na konci každé inspekce sepíší inspektoři z Guineje-Bissau inspekční zprávu. Velitel plavidla Unie má právo připojit do inspekční zprávy své připomínky. Inspekční zprávu podepisuje inspektor, který ji vyhotovuje, a velitel plavidla Unie.

    Inspektoři z Guineje-Bissau předají před opuštěním plavidla jednu kopii inspekční zprávy veliteli plavidla Unie. Guinea-Bissau předá jednu kopii inspekční zprávy Unii ve lhůtě osmi dnů po inspekci.

    4.Kontrola úlovků

    Během prvních dvou let platnosti protokolu se s použitím systému řízení na základě GT provádí kontrola formou odběru vzorku, aby se přezkoumal soulad úlovků s informacemi uvedenými v lodních denících rybolovu, a to střídavě každé čtvrtletí na jedné třetině evropských trawlerů s oprávněním k rybolovu.

    Každá kontrola se uskuteční na konci plavby, bude oznámena 24 hodin předem a nepřesáhne dobu čtyř hodin.

    Kontroly budou provedeny v místě, jehož zeměpisné souřadnice předají příslušné orgány veliteli plavidla a jeho zástupci.

    Od třetího roku platnosti protokolu s použitím systému řízení na základě kvót (TAC) bude četnost kontrol úlovků přezkoumána, aby se zohlednilo zavedení ověřování údajů o úlovcích prostřednictvím systému ERS.

    KAPITOLA VII

    PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ

    1.Postup v případě protiprávního jednání

    Každé protiprávní jednání v rozporu s ustanoveními této přílohy, jehož se dopustilo plavidlo EU, jež je držitelem oprávnění k rybolovu, musí být uvedeno v inspekční zprávě.

    Tím, že velitel podepíše inspekční zprávu, není dotčeno právo obhajoby majitele plavidla proti uvedenému protiprávnímu jednání.

    2.Zadržení plavidla – informační schůzka

    Pokud to vnitrostátní právní předpisy u daného protiprávního jednání povolují, může být každé protiprávně jednající plavidlo EU přinuceno pozastavit svou rybolovnou činnost, a pokud je plavidlo na moři, vrátit se do přístavu Guineje-Bissau.

    Guinea-Bissau oznámí Evropské unii v maximální lhůtě 48 hodin každé zadržení plavidla Evropské unie, které je držitelem oprávnění k rybolovu. K tomuto oznámení připojí důkazy o daném protiprávním jednání.

    Předtím než bude přijato jakékoli opatření vůči plavidlu, veliteli nebo nákladu, s výjimkou opatření určených k zajištění důkazů, uspořádá Guinea-Bissau na žádost Evropské unie informační schůzku ve lhůtě jednoho pracovního dne po oznámení o zadržení plavidla, aby objasnila skutečnosti, které vedly k zadržení plavidla, a podrobně popsala eventuální následné události. Této informační schůzky se může zúčastnit zástupce státu vlajky plavidla.

    3.Sankce za protiprávní jednání – smírčí řízení

    Sankce za uvedené protiprávní jednání stanoví Guinea-Bissau podle platných vnitrostátních právních předpisů.

    Pokud náprava protiprávního jednání zahrnuje soudní řízení, je před jeho zahájením mezi Guineou-Bissau a Evropskou unií zahájeno smírné narovnání, aby byl určen druh a stupeň sankce. Tohoto smírného narovnání se může zúčastnit zástupce státu vlajky plavidla. Smírné narovnání se ukončí nejpozději čtyři dny po oznámení o zadržení plavidla.

    4.Soudní řízení – bankovní záruka

    Jestliže věc nelze vyřešit smírným narovnáním a protiprávní jednání je řešeno před příslušným soudním orgánem, majitel plavidla, které se dopustilo protiprávního jednání, složí bankovní záruku u banky určené Guineou-Bissau, jejíž částka stanovená Guineou-Bissau pokryje náklady spojené se zadržením plavidla, odhadnutou výši pokuty a eventuální vyrovnání. Bankovní záruku nelze vrátit před ukončením soudního řízení.

    Bankovní záruka je uvolněna a vrácena majiteli plavidla ihned po vynesení rozsudku:

    a)celá, pokud nebyla uložena žádná sankce;

    b)až do výše zbývajícího zůstatku, pokud sankce vede k pokutě nižší, než je částka bankovní záruky.

    Guinea-Bissau informuje Evropskou unii o výsledcích soudního řízení ve lhůtě osmi dnů po vynesení rozsudku.

    5.Propuštění plavidla

    Plavidlo a jeho velitel jsou oprávněni opustit přístav po úhradě sankce ze smírného narovnání nebo po složení bankovní záruky.

    KAPITOLA VIII

    NAJÍMÁNÍ NÁMOŘNÍKŮ

    1.Počet námořníků k najímání

    Během období trvání platnosti oprávnění k rybolovu všechny trawlery Evropské unie najímají námořníky Guineje-Bissau v tomto mezním počtu:

    a)pět námořníků pro plavidla s prostorností pod 250 GT;

    b)šest námořníků pro plavidla s prostorností v rozmezí od 250 do 400 GT;

    c)sedm námořníků pro plavidla s prostorností v rozmezí od 400 do 650 GT;

    d)osm námořníků pro plavidla s prostorností nad 650 GT.

    Majitelé plavidel Evropské unie se vynasnaží najmout i další námořníky Guineje-Bissau.

    2.Výběr námořníků

    Příslušné orgány Guineje-Bissau vypracují a vedou orientační seznam kvalifikovaných námořníků, a to zejména držitelů osvědčení o výcviku v oblasti námořní bezpečnosti (normy STCW), kteří se mají nalodit na plavidla Evropské unie. Tento seznam a jeho pravidelné aktualizace se sděluje Evropské unii.

    Seznam je sestaven na základě kritérií, která umožní vybrat kompetentní a kvalifikované námořníky. Námořník:

    a)je držitelem platného pasu Guineje-Bissau;

    b)je majitelem a držitelem platné námořnické registrační průkazy potvrzující, že obdržel základní školení o bezpečnosti na moři pro personál rybářských plavidel v souladu s platnými mezinárodními normami;

    c)má doklady o pracovních zkušenostech na plavidlech pro průmyslový rybolov;

    d)je držitelem platného osvědčení o zdravotní způsobilosti, které potvrzuje jeho schopnost plnit povinnosti na palubě rybářských plavidel.

    Majitel plavidla nebo jeho zástupce si může z tohoto seznamu vybrat námořníky, které hodlá nalodit. Jejich zápis do posádky oznámí Guineji-Bissau.

    3.Smlouvy námořníků

    Pracovní smlouvu námořníků uzavírá majitel plavidla nebo jeho zástupce a námořník, případně zastoupený svými odbory, ve spolupráci s Guinejí-Bissau. Stanoví zejména datum a přístav nalodění.

    Smlouva zaručuje námořníkovi výhody režimu sociálního zabezpečení, který se na něho vztahuje v Guineji-Bissau. Zahrnuje životní, zdravotní a úrazové pojištění.

    Kopie smlouvy se předá signatářům.

    Námořníkům Guineje-Bissau jsou přiznána základní pracovní práva vyjádřená v prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP). Zejména se to týká svobody sdružování a faktického uznávání práva na kolektivní vyjednávání, jakož i odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

    4.Plat námořníků

    Plat námořníků Guineje-Bissau zajišťují majitelé plavidel. Je stanoven před vydáním oprávnění k rybolovu na základě společné dohody mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a Guineou-Bissau.

    Plat nemůže být nižší, než je plat posádek plavidel Guineje-Bissau a než stanoví normy MOP.

    5.Povinnosti námořníků

    Námořníci se musí dostavit k veliteli plavidla, ke kterému byli přiděleni, den před datem nalodění uvedeným ve smlouvě. Velitel informuje námořníka o datu a čase nalodění. Pokud se námořník nedostaví ve stanovené datum a ve stanovený čas k nalodění nebo pokud jeho kvalifikace neodpovídá očekávání velitele plavidla, smlouva tohoto námořníka bude považována za neplatnou. Námořník bude nahrazen jiným námořníkem Guineje-Bissau, aniž by se tím zpozdilo vyplutí plavidla.

    KAPITOLA IX

    POZOROVATELÉ

    1.Pozorování rybolovných činností

    Rybolovné činnosti podle dohody u plavidel, která jsou držiteli oprávnění k rybolovu, podléhají režimu pozorování.

    V případě plavidel lovících tuňáky a plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru budou obě strany co nejdříve konzultovat dotčené třetí země ohledně definice systému regionálních pozorovatelů a výběru příslušné rybolovné organizace.

    Ostatní plavidla nalodí pozorovatele určeného Guineou-Bissau. Pokud se pozorovatel nedostaví ve smluvený čas a na smluvené místo, musí být nahrazen, aby plavidlo mohlo neprodleně zahájit svou činnost.

    2.Určená plavidla a pozorovatelé

    Při vydání oprávnění k rybolovu informuje Guinea-Bissau Evropskou unii a majitele plavidla nebo jeho zástupce o určených plavidlech a pozorovatelích, jakož i o době přítomnosti pozorovatele na palubě každého plavidla. Guinea-Bissau informuje bezodkladně Evropskou unii a majitele plavidla nebo jeho zástupce o každé změně určených plavidel a pozorovatelů.

    Doba přítomnosti pozorovatelů na palubě plavidla nesmí překročit dobu nutnou k provedení jejich úkolů.

    3.Paušální finanční příspěvek

    Při platbě poplatku zaplatí majitel plavidla Guineji-Bissau za každý trawler paušální částku 8 000 EUR za rok, přizpůsobenou pro rata temporis podle doby trvání oprávnění k rybolovu určených plavidel.

    4.Plat pozorovatele

    Plat a příspěvky na sociální zabezpečení pozorovatele hradí Guinea-Bissau.

    5.Podmínky nalodění

    S pozorovatelem se na palubě jedná jako s lodním důstojníkem. Pokud jde o jeho ubytování, přihlíží se nicméně k technickému zázemí plavidla.

    Náklady na ubytování a stravu na palubě plavidla hradí majitel plavidla.

    Velitel přijme veškerá opatření vyplývající z jeho zodpovědnosti, aby pozorovateli zajistil fyzickou bezpečnost a ochranu před morální újmou.

    Pozorovateli je k plnění úkolů poskytnuta veškerá nezbytná pomoc. Má přístup ke komunikačním zařízením, dokladům souvisejícím s rybolovnými činnostmi pravidla, zejména k lodnímu deníku rybolovu a lodnímu deníku, jakož i do částí plavidla, které jsou přímo spojené s jeho úkoly.

    6.Povinnosti pozorovatele

    Po celou dobu své přítomnosti na palubě pozorovatel:

    e)přijímá veškerá vhodná opatření k tomu, aby nerušil nebo neomezoval rybolovné činnosti;

    f)bere ohled na materiál a zařízení na palubě;

    g)respektuje důvěrný charakter všech dokumentů, které k plavidlu náleží.

    7.Nalodění a vylodění pozorovatele

    Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí Guineji-Bissau 10 dnů před naloděním datum, čas a přístav nalodění pozorovatele. Pokud je pozorovatel naloděn v zahraničí, nese náklady na přepravu pozorovatele do přístavu nalodění majitel plavidla.

    Pokud pozorovatel není vyloděn v přístavu Guineje-Bissau, majitel plavidla zajistí na své náklady co možná nejrychlejší návrat pozorovatele do Guineje-Bissau.

    8.Úkoly pozorovatele

    Pozorovatel vykonává tyto úkoly:

    a)sleduje rybolovnou činnost plavidla;

    b)ověřuje polohu plavidla během jeho rybolovných činností;

    c)provádí operace v rámci vědeckého programu včetně odběru biologických vzorků;

    d)sestaví seznam používaných rybolovných zařízení;

    e)ověřuje údaje o úlovcích v oblasti Guineje-Bissau zaznamenané v lodním deníku rybolovu;

    f)ověřuje procenta vedlejších úlovků na základě toho, co je stanoveno v technických listech pro každou kategorii, a provádí odhad puštěných úlovků;

    g)sděluje jednou denně svá pozorování, k nimž dospěl v rámci plnění svých úkolů, včetně objemu hlavních a vedlejších úlovků na palubě.

    9.Zpráva pozorovatele

    Před opuštěním plavidla pozorovatel předloží zprávu o svých pozorováních veliteli plavidla. Velitel plavidla má právo připojit do zprávy pozorovatele své připomínky. Zprávu podepisuje pozorovatel a velitel. Velitel obdrží jednu kopii zprávy pozorovatele.

    Pozorovatel předá svou zprávu Guineji-Bissau. Údaje o úlovcích a výmětech se předávají Vědeckému institutu Guineje-Bissau (CIPA), který je po zpracování a analýze předloží společnému vědeckému výboru definovanému v článku 7 tohoto protokolu. Kopie zprávy pozorovatele se zasílá elektronicky Evropské unii.



    Dodatky

    Dodatek 1        Formulář žádosti o oprávnění k rybolovu

    Dodatek 2        Technické listy podle kategorie plavidla

    Dodatek 3        Systém sledování plavidel (VMS)

    Dodatek 4    Zavedení elektronického systému pro podávání zpráv o rybolovných činnostech (systém ERS)



    Dodatek 1

    Formulář žádosti o oprávnění k rybolovu

    DOHODA O RYBOLOVU MEZI GUINEJÍ-BISSAU A EVROPSKOU UNIÍ

    I.    ŽADATEL

    1.    Jméno žadatele:    

    2.    Název organizace producentů (OP) nebo majitele plavidla:    

    3.    Adresa OP nebo majitele plavidla:    

    4.    Tel.    Fax:    E-mail:    

    5.    Jméno velitele:    Státní příslušnost:    E-mail:    

    6.    Jméno a adresa místního zástupce:    

    II.     IDENTIFIKACE PLAVIDLA

    7.    Název plavidla:    

    8.    Stát vlajky:    Rejstříkový přístav:    

    9.    Vnější označení:     MMSI:    Číslo IMO:    

    10.    Datum registrace pod stávající vlajkou (DD.MM.RRRR): …/…/…

    Případná předchozí vlajka:    

    11.    Místo stavby: Datum (DD.MM.RRRR): …/…/…

    12.    Frekvence rádiového volání: HF:    VHF:    

    13.    Číslo satelitního telefonu:    Mezinárodní rádiová volací značka (IRCS):    

    III.    TECHNICKÉ ÚDAJE PLAVIDLA

    14.    Celková délka (v metrech):    Šířka (v metrech):    

    Prostornost (vyjádřená v hrubých tunách podle Londýnské úmluvy):    

    15.    Typ motoru:    Výkon motoru (v kW):    

    16.    Počet členů posádky:    

    17.    Způsob konzervace na palubě:[ ]    Led    [ ] Zchlazení    [ ] Smíšený    [ ] Zmrazení

    18.    Denní kapacita zpracování (v tunách / 24 hodin):    

    Počet prostor pro skladování ryb:    Kapacita prostor pro skladování ryb (v m3):        

    19.    VMS. Spojení na zařízení pro automatickou lokalizaci:

    Výrobce:    Model:    Sériové číslo:    

    Verze softwaru:    Satelitní operátor (MCSP):    

    IV.    RYBOLOVNÁ ČINNOST

    20.    Povolené lovné zařízení:    [ ] košelkové nevody    [ ] dlouhé lovné šňůry    [ ] pruty

    21.    Místo vykládky úlovků:    

    22.    Licence požadována na období od (DD.MM.RRRR) …/…/…do(DD.MM.RRRR) …/…/…

    Já, níže podepsaný, potvrzuji, že informace poskytnuté v této žádosti jsou pravdivé a správné a byly poskytnuty v dobré víře.

    V , dne .../.../

    Podpis žadatele:     



    Dodatek 2

    INFORMAČNÍ PŘEHLED 1

    KATEGORIE RYBOLOVU 1 — MRAZÍRENSKÉ TRAWLERY LOVÍCÍ RYBY A HLAVONOŽCE

    1.    Rybolovná oblast

    Dále než 12 námořních mil od základní linie, včetně oblasti společného řízení mezi Guineou-Bissau a Senegalem, směrem na sever po azimut 268°.

    2.    Povolená rybolovná zařízení

    2.1    Jsou povoleny standardní vlečné sítě s rozpěrnými deskami a jiná selektivní lovná zařízení.

    2.2    Jsou povoleny výložníky.

    2.3    Zakazuje se používání všech typů lovných zařízení, veškerých prostředků nebo zařízení, které by mohly narušovat velikost ok sítí nebo vést ke snížení jejich selektivní funkce. S cílem předcházet opotřebování a potrhání se výlučně povoluje upevnit pod vydutou část kapsy vlečných sítí na dno ochranné zástěry ze síťoviny nebo z jiných materiálů. Tyto zástěry se upevňují pouze na předních nebo bočních hranách kapsy vlečné sítě. Ochranné prostředky je možno použít pro zadní část vlečné sítě pod podmínkou, že se jedná o jediný kus sítě ze stejného materiálu, jako je kapsa, že velikost jejich napnutých ok je nejméně 300 milimetrů.

    2.4    Zdvojování vláken, která tvoří kapsu sítě, ať už jednoduché nebo vícenásobné, se zakazuje.

    3.    Povolená minimální velikost ok

    70 mm

    4.    Vedlejší úlovky

    Během prvních dvou let používání protokolu nesmí mít plavidla na konci výpravy na palubě více než 5 % korýšů z jejich celkového úlovku v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    Od třetího roku používání protokolu:

    Plavidla lovící ryby nesmí mít na konci výpravy na palubě více než 5 % korýšů a 15 % hlavonožců z jejich celkového úlovku v rybolovné oblasti Guineje-Bissau. Lov olihní (Todarodes sagittatus a Todaropsis eblanae) je povolen a započítává se do cílových druhů.

    Plavidla lovící hlavonožce nesmí mít na konci výpravy na palubě více než 60 % ryb a 5 % korýšů z jejich celkového úlovku v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    Při jakémkoli překročení procentního množství povolených vedlejších úlovků se ukládají sankce v souladu s právními předpisy Guineje-Bissau.

    Obě strany se vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru, aby upravily povolený procentní podíl na základě doporučení společného vědeckého výboru.

    5.    Povolená prostornost / Poplatky

    5.1    Povolená prostornost (GT) za první dva roky platnosti protokolu

    3 500 GT za rok

    5.2    Poplatky v EUR za GT za první dva roky platnosti protokolu

    282 EUR/GT/rok

    V případě čtvrtletních nebo šestiměsíčních licencí se poplatky vypočítávají pro rata temporis a zvyšují se o 4 %, resp. o 2,5 %.

    5.3    Povolená prostornost (TAC) od třetího roku do konce platnosti protokolu

    11 000 tun ročně u ryb žijících při dně

    1 500 tun ročně u hlavonožců

    5.4    Poplatky v EUR za tunu od třetího roku do konce platnosti protokolu

    90 EUR/t u ryb žijících při dně

    270 EUR/t u hlavonožců



    INFORMAČNÍ PŘEHLED 2

    KATEGORIE RYBOLOVU 2 – TRAWLERY LOVÍCÍ GARNÁTY

    1.    Rybolovná oblast

    Dále než 12 námořních mil od základní linie, včetně oblasti společného řízení mezi Guineou-Bissau a Senegalem, směrem na sever po azimut 268°.

    2.    Povolená rybolovná zařízení

    2.1    Jsou povoleny standardní vlečné sítě s rozpěrnými deskami a jiná selektivní lovná zařízení.

    2.2    Jsou povoleny výložníky.

    2.3    Zakazuje se používání všech typů lovných zařízení, veškerých prostředků nebo zařízení, které by mohly narušovat velikost ok sítí nebo vést ke snížení jejich selektivní funkce. S cílem předcházet opotřebování a potrhání se výlučně povoluje upevnit pod vydutou část kapsy vlečných sítí na dno ochranné zástěry ze síťoviny nebo z jiných materiálů. Tyto zástěry se upevňují pouze na předních nebo bočních hranách kapsy vlečné sítě. Ochranné prostředky je možno použít pro zadní část vlečné sítě pod podmínkou, že se jedná o jediný kus sítě ze stejného materiálu, jako je kapsa, že velikost jejich napnutých ok je nejméně 300 milimetrů.

    2.4    Zdvojování vláken, která tvoří kapsu sítě, ať už jednoduché nebo vícenásobné, se zakazuje.

    3.    Povolená minimální velikost ok

    50 mm.

    4.    Vedlejší úlovky

    4.1    Plavidla lovící garnáty nesmí mít na konci výpravy na palubě více než 15 % hlavonožců a 70 % ryb z jejich celkového úlovku v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    4.2    Při jakémkoli překročení procentního množství povolených vedlejších úlovků se ukládají sankce v souladu s právními předpisy Guineje-Bissau.

    4.3    Obě strany se vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru, aby upravily povolený procentní podíl na základě doporučení společného vědeckého výboru.

    5.    Povolená prostornost / Poplatky

    5.1    Povolená prostornost (GT) za první dva roky platnosti protokolu

    3700 GT za rok

    5.2    Poplatky v EUR za GT za první dva roky platnosti protokolu

    395 EUR/GT/rok

    V případě čtvrtletních nebo šestiměsíčních licencí se poplatky vypočítávají pro rata temporis a zvyšují se o 4 %, resp. o 2,5 %.

    5.3    Povolená prostornost (TAC) od třetího roku do konce platnosti protokolu

    2 500 tun ročně

    5.4    Poplatky v EUR za tunu od třetího roku do konce platnosti protokolu

    280 EUR/t








    INFORMAČNÍ PŘEHLED 3

    KATEGORIE RYBOLOVU 3 – PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY NA PRUTY

    1.    Rybolovná oblast:

    1.1    Dále než 12 námořních mil od základní linie, včetně oblasti společného řízení mezi Guineou-Bissau a Senegalem, směrem na sever po azimut 268°.

    1.2    Plavidla lovící tuňáky na pruty jsou oprávněna lovit na živé návnady, aby mohla provádět své rybolovné činnosti v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    2.    Povolená rybolovná zařízení:

    2.1    Pruty

    2.2    Otočná posuvná síť na živou návnadu: 16 mm

    3.    Vedlejší úlovky: 

    3.1    V souladu s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů a usneseními přijatými v rámci ICCAT je zakázán lov žraloka velikého (Cetorhinus maximus), žraloka bílého (Carcharodon carcharias), liškouna velkookého (Alopias superciliosus), kladivounovitých z čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo), žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) a žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis). Zakázán je rovněž lov žraloka skvrnitého (Carcharias taurus) a psohlava obecného (Galeorhinus galeus).

    3.2    Obě strany provádějí vzájemné konzultace v rámci smíšeného výboru, aby mohly aktualizovat seznam na základě vědeckých doporučení.

    4.    Povolená prostornost / Poplatky

    4.1    Roční paušální záloha

    2 500 EUR za 45,5 tun na plavidlo

    4.2    Dodatečný poplatek na ulovenou tunu

    55 EUR/t

    4.3    Počet plavidel, která mají oprávnění k rybolovu

    13 plavidel





    INFORMAČNÍ PŘEHLED 4



    KATEGORIE RYBOLOVU 4 — MRAZÍRENSKÁ PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY NEVODEM A PLAVIDLA LOVÍCÍ NA DLOUHOU LOVNOU ŠŇŮRU

    .    Rybolovná oblast:

    Dále než 12 námořních mil od základní linie, včetně oblasti společného řízení mezi Guineou-Bissau a Senegalem, směrem na sever po azimut 268°.

    2.    Povolená rybolovná zařízení:

    Nevod a unášená dlouhá lovná šňůra

    3.    Vedlejší úlovky:

    V souladu s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů a usneseními přijatými v rámci ICCAT je zakázán lov žraloka velikého (Cetorhinus maximus), žraloka bílého (Carcharodon carcharias), liškouna velkookého (Alopias superciliosus), kladivounovitých z čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo), žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) a žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis). Zakázán je rovněž lov žraloka skvrnitého (Carcharias taurus) a psohlava obecného (Galeorhinus galeus).

    Obě strany provádějí vzájemné konzultace v rámci smíšeného výboru, aby mohly aktualizovat seznam na základě vědeckých doporučení.

    4.    Povolená prostornost / Poplatky

    4.1    Roční paušální záloha

    4 500 EUR za 64,3 tun na plavidlo lovící nevodem

    3 000 EUR za 54,5 tun na plavidlo lovící na dlouhou lovnou šňůru

    4.2    Dodatečný poplatek na ulovenou tunu

    70 EUR/t za plavidla lovící nevodem

    55 EUR/t za plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru

    4.3    Poplatek pro podpůrná plavidla

    3 000 EUR/rok/plavidlo

    4.4    Počet plavidel, která mají oprávnění k rybolovu

    28 plavidel



    INFORMAČNÍ PŘEHLED 5

    KATEGORIE RYBOLOVU 5 — PLAVIDLA PRO DROBNÝ PELAGICKÝ RYBOLOV

    1.    Rybolovná oblast

    Dále než 12 námořních mil od základní linie, včetně oblasti společného řízení mezi Guineou-Bissau a Senegalem, směrem na sever po azimut 268°.

    2.    Povolená plavidla a lovná zařízení

    V souladu s právními předpisy Guineje-Bissau jsou povolena pouze plavidla, jejichž prostornost je 5 000 GT nebo méně.

    Povolená zařízení jsou pelagická vlečná síť a košelkový nevod pro průmyslový rybolov.

    3.    Povolená minimální velikost ok

    70 mm pro vlečné sítě

    4.    Vedlejší úlovky

    4.1    Trawlery nesmí mít na konci výpravy na palubě více než 10 % ryb jiných než pelagických, 10 % hlavonožců a 5 % korýšů z jejich celkového úlovku v rybolovné oblasti Guineje-Bissau.

    4.2    Při jakémkoli překročení procentního množství povolených vedlejších úlovků se ukládají sankce v souladu s právními předpisy Guineje-Bissau.

    4.3    Obě strany se vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru, aby upravily povolený procentní podíl na základě doporučení společného vědeckého výboru.

    5.    Povolená prostornost/ Poplatky

    5.1    Povolená prostornost (GT) za první dva roky platnosti protokolu

    15 000 GT za rok

    5.2    Poplatky v EUR za GT za první dva roky platnosti protokolu

    250 EUR/GT/rok

    V případě čtvrtletních nebo šestiměsíčních licencí se poplatky vypočítávají pro rata temporis a zvyšují se o 4 %, resp. o 2,5 %.

    5.3    Povolená prostornost (TAC) od třetího roku do konce platnosti protokolu

    18 000 tun ročně

    5.4    Poplatky v EUR za tunu od třetího roku do konce platnosti protokolu

    100 EUR/t (plavidlo s více než 1 000 GT)

    75 EUR/t (plavidlo o prostornosti nejvýše 1 000 GT)



    Pojem výpravy:

    Pro účely tohoto dodatku se trvání jedné výpravy evropského plavidla definuje takto:

    – buď jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Guineje-Bissau a vyplutím z této oblasti,

    – nebo jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Guineje-Bissau a překládkou,

    – nebo jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Guineje-Bissau a vykládkou v Guineji-Bissau.

    Dodatek 3

    SYSTÉM SLEDOVÁNÍ PLAVIDEL (VMS)

    1.    Hlášení polohy plavidel – systém VMS

    První poloha zaznamenaná po vplutí do rybolovné oblasti Guineje-Bissau se označí kódem „ENT“. Všechny následné polohy se označí kódem „POS“, s výjimkou první polohy zaznamenané po vyplutí z oblasti Guineje-Bissau, jež se označí kódem „EXI“.

    Středisko SSL státu vlajky zajišťuje automatické zpracování a popřípadě elektronické předávání hlášení polohy. Hlášení polohy musí být zaznamenána bezpečným způsobem a uchovávána po dobu tří let.

    2.    Přenos údajů plavidlem v případě poruchy systému VMS

    Velitel musí průběžně kontrolovat, že systém VMS na jeho plavidle je stále plně funkční a že hlášení o poloze jsou správně předávána SSL státu vlajky.

    V případě poruchy musí být systém VMS plavidla opraven nebo vyměněn ve lhůtě 30 dnů. Po této lhůtě nebude plavidlo k rybolovu v rybolovné oblasti Guineje-Bissau oprávněno.

    Plavidla, která loví ryby v oblasti Guineje-Bissau s vadným systémem VMS, musejí předávat svá hlášení polohy e-mailem, rádiem nebo faxem středisku SSL státu vlajky alespoň každé čtyři hodiny a poskytovat všechny povinné informace.

    3.    Zabezpečené předávání hlášení polohy Guineji-Bissau

    Středisko SSL státu vlajky předává automaticky hlášení o poloze dotyčných plavidel středisku SSL Guineje-Bissau. SSL státu vlajky a Guineji-Bissau si vymění své kontaktní e-mailové adresy a o jakýchkoli jejich změnách se budou neprodleně informovat.

    Přenos hlášení polohy mezi střediskem SSL státu vlajky a Guineje-Bissau se provádí elektronicky zabezpečeným komunikačním systémem.

    Středisko SSL Guineje-Bissau informuje ihned středisko SSL státu vlajky a Unie o každém přerušení v příjmu hlášení o poloze plavidla, které má oprávnění k rybolovu, pokud dotyčné plavidlo neoznámilo své vyplutí z oblasti.

    4.    Nefunkčnost komunikačního systému

    Guinea-Bissau zajistí kompatibilitu svého elektronického zařízení se zařízením SSL státu vlajky a informuje Unii ihned o každé nefunkčnosti při předávání a přijímání hlášení polohy s cílem co nejdříve zajistit technické řešení. Každý případný spor bude postoupen smíšenému výboru.

    Velitel bude považován za odpovědného za každou prokázanou manipulaci se systémem VMS plavidla, která má za cíl narušit jeho funkčnost nebo falšovat hlášení polohy. Každé protiprávní jednání podléhá sankcím, které jsou stanoveny platnými právními předpisy Guineje-Bissau.

    5.    Změna četnosti hlášení polohy

    Na základě důvodných skutečností, které prokazují protiprávní jednání, může Guinea-Bissau požádat středisko SSL státu vlajky, aby během doby určené k šetření zkrátilo interval zasílání hlášení polohy plavidla na třicet minut, přičemž také informuje Unii. Tyto důvodné skutečnosti musí Guinea-Bissau sdělit středisku SSL státu vlajky a Unii. Středisko SSL státu vlajky začne ihned Guineji-Bissau zasílat hlášení polohy podle nové četnosti.

    Na konci stanovené vyšetřovací doby informuje Guinea-Bissau středisko SSL státu vlajky a Unii o případném sledování.

    6.    Předávání hlášení VMS Guineji-Bissau

    Údaj

    Kód

    Povinný/nepovinný

    Obsah

    Začátek záznamu

    SR

    O

    Systémový údaj označující začátek záznamu

    Příjemce

    AD

    O

    Detail hlášení – třímístný písmenný kód ISO země příjemce (ISO-3166)

    Odesílatel

    FR

    O

    Detail hlášení – třímístný písmenný kód ISO země odesílatele (ISO-3166)

    Stát vlajky

    FS

    O

    Detail hlášení – třímístný písmenný kód ISO země státu vlajky (ISO-3166)

    Druh hlášení

    TM

    O

    Detail hlášení – Druh hlášení (ENT, POS, EXI, MAN)

    Rádiová volací značka (IRCS)

    RC

    O

    Údaj o plavidle – Mezinárodní rádiová volací značka plavidla (IRCS)

    Interní referenční číslo strany dohody

    IR

    Údaj o plavidle – Jedinečné číslo strany dohody ve tvaru 3-alfa ISO kódu (ISO-3166) následované číslem

    Externí registrační číslo

    XR

    O

    Údaj o plavidle – číslo plavidla uvedené na jeho boku (ISO 8859.1)

    Zeměpisná šířka

    LT

    O

    Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a desetinách stupňů S/J SS.sss (WGS84)

    Zeměpisná délka

    LG

    O

    Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních a desetinách stupňů V/Z SS.sss (WGS84)

    Kurs

    CO

    O

    Kurs plavidla na 360°stupnici

    Rychlost

    SP

    O

    Rychlost plavidla v desítkách uzlů

    Datum

    DA

    O

    Údaj o poloze plavidla – datum záznamu polohy v UTC (RRRRMMDD)

    Čas

    TI

    O

    Údaj o poloze plavidla – čas záznamu polohy v UTC (HHMM)

    Konec záznamu

    ER

    O

    Systémový údaj označující konec záznamu

    Při přenosu jsou vyžadovány následující informace, které středisku Guineje-Bissau umožní určit odesílající středisko:

    IP adresa serveru střediska nebo identifikace DNS

    Certifikát SSL (úplný řetěz certifikačních orgánů)

    Přenos dat má tuto strukturu:

    Použité znaky musí odpovídat normě ISO 8859.1

    Dvojité lomítko (//) a kód „SR“ označují začátek hlášení

    Každý údaj je identifikován prostřednictvím svého kódu a je od ostatních údajů oddělen dvojitým lomítkem (//)

    Jednoduché lomítko (/) odděluje kód pole od údaje

    Kód „ER“ následovaný dvojitým lomítkem (//) označuje konec hlášení



    Dodatek 4

    Zavedení elektronického systému pro podávání zpráv o rybolovných činnostech (systém ERS)

    Zaznamenávání údajů o rybolovu a předávání hlášení o úlovcích systémem ERS

    (1)    Velitel rybářského plavidla Unie, které je držitelem licence vydané na základě tohoto protokolu, musí během přítomnosti v rybolovné oblasti:

    a)    zaznamenat každé vplutí do rybolovné oblasti a vyplutí z ní prostřednictvím zvláštní zprávy uvádějící množství každého druhu uchovávaného na palubě v době daného vplutí do rybolovné oblasti a vyplutí z ní, jakož i datum, čas a polohu zmíněného vplutí či vyplutí. Tato zpráva se středisku SSL Guineje-Bissau předává nejpozději dvě hodiny před vplutím či vyplutím prostřednictvím systému ERS nebo jiným komunikačním prostředkem;

    b)    každý den v poledne zaznamenat polohu plavidla, pokud nedošlo k rybolovu;

    c)    zaznamenat polohu každé rybolovné činnosti, druh lovného zařízení, množství každého uloveného druhu s rozlišením mezi uchovanými úlovky na palubě a výměty. Každý druh se označí třímístným písmenným kódem podle FAO; množství je vyjádřeno v kilogramech ekvivalentu živé hmotnosti nebo popřípadě v počtech kusů;

    d)    denně předávat svému státu vlajky údaje zaznamenané v elektronickém deníku rybolovu, a to nejpozději do 24:00:00 hodin. Toto předání se provádí za každý den strávený v rybolovné oblasti, včetně případů, kdy nebyl získán žádný úlovek. Provádí se rovněž před každým vyplutím z rybolovné oblasti.

    (2)    Za správnost zaznamenaných a předaných údajů odpovídá velitel plavidla.

    (3)    V souladu s ustanoveními kapitoly IV přílohy tohoto protokolu zpřístupní stát vlajky údaje ERS středisku sledování lovišť (SSL) Guineje-Bissau. 

    Údaje ve formátu UN/CEFACT se předávají prostřednictvím sítě FLUX poskytnuté Evropskou komisí.

    Jinak se do konce přechodného období údaje předávají pomocí DEH (Data Exchange Highway) ve formátu EU-ERS (v 3.1).

    Středisko SSL státu vlajky automaticky a bezodkladně předá hlášení (COE, COX, PNO) plavidla v reálném čase středisku SSL Guineje-Bissau. Další druhy zpráv se rovněž automaticky předávají jednou denně ode dne skutečného použití formuláře UN/CEFACT nebo jsou mezitím na požádání neprodleně zpřístupněny středisku SSL Guineje-Bissau, a to na automatickou žádost středisku SSL státu vlajky prostřednictvím ústředního uzlu Evropské komise. Od účinného zavedení nového formátu se výše uvedený způsob zpřístupnění bude týkat pouze zvláštních žádostí o historické údaje.

    (4)    Středisko SSL Guineje-Bissau potvrdí příjem údajů ze systému ERS v reálném čase, které mu jsou zaslány, doručenkou potvrzující přijetí a platnost přijaté zprávy. V případě údajů, které Guinea-Bissau obdrží v reakci na žádost, již sama podala, se doručenka nezasílá. Guinea-Bissau zpracovává všechny údaje ERS důvěrným způsobem.

    Selhání systému elektronického přenosu údajů na palubě plavidla nebo komunikačního systému

    (5)    Středisko SSL státu vlajky a středisko SSL Guineje-Bissau se neprodleně informují o každé události, která může ovlivnit přenos údajů ERS o jednom nebo více plavidlech.

    (6)    Pokud středisko SSL Guineje-Bissau neobdrží údaje, které má plavidlo předat, neprodleně o tom informuje středisko SSL státu vlajky. Středisko SSL státu vlajky co nejdříve prozkoumá, z jakých důvodů neobdrželo údaje ERS, a informuje SSL Guineje-Bissau o výsledku šetření.

    (7)    Pokud přenos mezi plavidlem a střediskem SSL státu vlajky nefunguje, středisko SSL tuto skutečnost neprodleně oznámí veliteli nebo provozovateli plavidla nebo jejich zástupci (zástupcům). Po obdržení tohoto oznámení předá velitel plavidla příslušným orgánům státu vlajky chybějící údaje jakýmkoli vhodným telekomunikačním prostředkem, a to každý den nejpozději do 24:00:00 hodin.

    (8)    V případě nefunkčnosti systému elektronického přenosu údajů instalovaného na palubě plavidla velitel nebo provozovatel plavidla zajistí, že systém ERS bude opraven nebo vyměněn do 10 dnů od zjištění poruchy. Po uplynutí této lhůty již plavidlo není v rybolovné oblasti oprávněno k rybolovu a musí ji do 24 hodin opustit nebo připlout do přístavu Guineje-Bissau. Plavidlo je oprávněno opustit přístav nebo se vrátit do rybolovné oblasti až poté, co středisko SSL jeho státu vlajky konstatovalo, že systém ERS znovu funguje správně.

    (9)    Pokud Guinea-Bissau neobdrží údaje ERS kvůli nefunkčnosti elektronických systémů kontrolovaných evropskou stranou nebo Guineou-Bissau, podnikne dotčená strana co nejdříve opatření k vyřešení tohoto problému. Druhé straně se neprodleně oznámí, že problém je vyřešen.

    (10)    Středisko SSL státu vlajky předává každých 24 hodin jakýmikoli dostupnými prostředky elektronické komunikace Guineji-Bissau všechny údaje ERS, které stát vlajky obdržel od posledního přenosu údajů. Stejný postup lze použít na žádost Guineje-Bissau v případě údržby trvající déle než 24 hodin, která má vliv na systémy kontrolované evropskou stranou. Guinea-Bissau informuje své příslušné kontrolní útvary, aby plavidla Unie nebyla považována za plavidla v prodlení s předáním svých údajů ERS. Středisko SSL státu vlajky zajistí, aby chybějící údaje byly vloženy do elektronické databáze vedené v souladu s bodem 3.

    Top