EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 16.4.2019

JOIN(2019) 6 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Evropská unie, Latinská Amerika a Karibik: spojenými silami ke společné budoucnosti

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě
Evropská unie, Latinská Amerika a Karibik: spojenými silami ke společné budoucnosti

„V širším atlantickém prostoru Unie rozšíří spolupráci a vybuduje silnější partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem založené na sdílených hodnotách a zájmech.“ 

Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie 1

1. Úvod

Evropskou unii (EU) pojí se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku nejenom historie, ale sdílíme také společné hodnoty, od nichž se odvíjí naše úspěšné a dlouhodobé partnerství. Od roku 1999 jsou EU a země Latinské Ameriky a Karibiku spojeny strategickým partnerstvím založeným na závazku k základním svobodám, udržitelnému rozvoji a silnému mezinárodnímu systému založenému na pravidlech. Toto partnerství již více než dvacet let představuje platformu pro vzájemně prospěšnou spolupráci, hybnou sílu změn a inkubátor nových myšlenek.

V posledních desetiletích dosáhly EU a země Latinské Ameriky a Karibiku bezprecedentní úrovně integrace. EU podepsala dohody o přidružení a volném obchodu nebo politické dohody a dohody o spolupráci s 27 ze 33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku 2 . EU a země Latinské Ameriky a Karibiku zastávají často stejný názor v OSN a úzce spolupracovaly v souvislosti s Pařížskou dohodou 3 a Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 4 . Na opačné straně Atlantiku žije a pracuje téměř šest milionů lidí z EU a ze zemí Latinské Ameriky a Karibiku 5 a více než třetina studentů ze zemí Latinské Ameriky a Karibiku, kteří studují v zahraničí, studuje v EU.

Ekonomiky EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku jsou vzájemně úzce propojeny. EU je třetím největším obchodním partnerem zemí Latinské Ameriky a Karibiku; celkový obchod se zbožím vzrostl ze 185,5 miliardy EUR v roce 2008 na 225,4 miliardy EUR v roce 2018 a obchod se službami mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku činil v roce 2017 téměř 102 miliard EUR. EU je v zemích Latinské Ameriky a Karibiku největším investorem, jehož objem přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2017 6 činil 784,6 miliardy EUR, přičemž objem přímých zahraničních investic zemí Latinské Ameriky a Karibiku v EU se v posledních letech podstatně zvýšil a v roce 2017 dosáhl 273 miliard EUR.

EU je v zemích Latinské Ameriky a Karibiku největším poskytovatelem rozvojové spolupráce: v období 2014 až 2020 zajistila pro dvoustranné a regionální programy granty v hodnotě 3,6 miliardy EUR 7 a v posledních 20 letech poskytla humanitární pomoc obětem krizí způsobených člověkem a přírodních katastrof v oblasti Latinské Ameriky a Karibiku v hodnotě přesahující 1,2 miliardy EUR. Evropská investiční banka (EIB) investuje do dosahování cílů udržitelného rozvoje v Latinské Americe a v Karibiku se zaměřením na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, přičemž celkový objem úvěrů v období 2014–2018 činil 3,4 miliardy EUR 8 .

Toto sdělení tedy navrhuje posílit politické spojenectví EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku a ve světle změn na celosvětové i regionální úrovni nastiňuje vizi silnějšího a modernizovaného biregionálního partnerství. Jeho cílem je vytyčit strategické zaměření vnějších vztahů EU s Latinskou Amerikou a Karibikem v souladu se zásadami stanovenými v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU, v Evropském konsensu o rozvoji 9 , v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, ve sdělení „Obchod pro všechny“ a ve směrnicích pro jednání o dohodě o partnerství mezi EU a zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) 10 .

Dnešní rychle se rozvíjející geopolitické prostředí přináší nové výzvy a příležitosti pro partnerství, čímž se posiluje význam účinné regionální a mezinárodní spolupráce, tedy modernizovaného partnerství zaměřeného na obchod, investice a odvětvovou spolupráci. Tyto globální změny v obou regionech vyžadují ambiciózní a inovativní přístup přesahující tradiční dichotomii dárce-příjemce, který bude realizován v duchu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Obchod mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku vzrostl z 10 miliard USD v roce 2000 na 244 miliard USD v roce 2017. Čína soupeří s EU z pozice druhého největšího obchodního partnera Latinské Ameriky a lze říci, že se stala partnerem, jehož význam v dotčeném regionu stále roste. V průběhu času se rovněž změnila tradiční úloha a vliv Spojených států v tomto regionu.

Před zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku zároveň stojí nové výzvy měnícího se světa, jako je potřeba reagovat na požadavky digitální a integrované globální ekonomiky, tlak na ochranu životního prostředí a na podporu růstu při současném zajištění spravedlivých sociálních výsledků nebo obavy o zajištění pokračování dlouhodobého trendu demokratické konsolidace a udržitelného rozvoje.

EU se svým modelem regionální hospodářské integrace a konektivity může být při řešení těchto výzev důležitým partnerem dotčeného regionu. EU poskytuje plnou diplomatickou, humanitární a hospodářskou podporu zemím Latinské Ameriky a Karibiku, které se nacházejí v dlouhodobé krizi, a bude i nadále prosazovat demokratické zásady a dodržování lidských práv ve svých vztazích s dotčenými zeměmi. V obecnější rovině by EU a země Latinské Ameriky a Karibiku měly spolupracovat na tom, aby byl zachován multilateralismus a světový řád založený na pravidlech, a proto by měly spojit své síly při realizaci ambiciózních programů.

Toto partnerství by se mělo zaměřit na čtyři vzájemně se posilující priority: prosperitu, demokracii, odolnost a účinnou globální správu. Sdělení navrhuje v rámci každé z těchto priorit celou řadu oblastí a konkrétních iniciativ, které mají tento program uspíšit a které budou realizovány díky strategičtější a cílenější spolupráci EU s dotčeným regionem.

2. Prosazování našich sdílených hodnot a zájmů

2.1 Partnerstvím k prosperitě

K oživení ekonomik a podpoře růstu bude zapotřebí podniknout cílená a rozhodná opatření. EU by měla pokračovat ve spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku na řešení přetrvávajících makroekonomických problémů v regionu, přičemž by měla diverzifikovat a modernizovat různé ekonomické modely a přizpůsobit je globalizaci. Pro udržitelnost výsledků je také třeba spojit síly a zmírnit socioekonomické nerovnosti vytvořením důstojných pracovních míst a zajištěním, aby globalizace fungovala ve prospěch všech, a přejít k zelenému a oběhovému hospodářství.

V souladu s těmito zásadami by EU měla posílit spolupráci s partnery z Latinské Ameriky a Karibiku v následujících oblastech:

Usnadnění obchodu a investic mezi regiony i v rámci jednotlivých regionů. EU by měla přednostně spolupracovat na dokončení jednání, zajistit rychlé ratifikace a plně provést síť dohod o přidružení, obchodních dohod a dohod o hospodářském partnerství. Měly by být podniknuty nezbytné kroky vedoucí ke zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v regionu. Je nutno využít příležitostí, které z těchto dohod vyplývají – efektivnější zadávání veřejných zakázek, lepší přístup na trh, inovace a konkurenceschopnost, intraregionální obchod a integrace do globálních dodavatelských řetězců. Účinná a vyvážená ochrana práv duševního vlastnictví zvyšuje příležitosti pro spolupráci v oblasti výzkumu a stimuluje konkurenceschopnost a inovace. Zároveň by obchodní dohody měly dále podporovat udržitelný rozvoj, lidská práva a řádnou správu: EU by měla spolupracovat se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku na posíleném provádění sociálních a pracovních předpisů a předpisů v oblasti životního prostředí obsažených ve stávajících dohodách, jež jsou v souladu se společným závazkem k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, a na prosazování odpovědného řízení globálních dodavatelských řetězců.

EU a země Latinské Ameriky a Karibiku by měly společně podporovat větší transparentnost, zejména během jednání o nových nebo revidovaných obchodních dohodách, a podporovat účast občanské společnosti na provádění dohod, aby tak vytvořily lepší podmínky pro podporu své obchodní a investiční agendy.

Dohody by rovněž měly být nástrojem na podporu sbližování právních předpisů EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku v sanitárních a fytosanitárních otázkách, aby se usnadnila výměna zboží a podpořily přísné normy v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a zdraví rostlin. Pokud jde o boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“, budou probíhající činnosti podporovat země Latinské Ameriky a Karibiku při vývoji a provádění jejich vlastních vnitrostátních akčních plánů v oblasti antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“.

EU by měla mimo jiné sdílením svých zkušeností v oblasti řešení necelních překážek obchodu a podpory sbližování a harmonizace právních předpisů podporovat integrační úsilí v Latinské Americe a Karibiku, jako je například Tichomořská aliance, aby se posílil intraregionální obchod a usnadnily investice. Měla by pokračovat práce na reformě systému urovnávání sporů mezi investorem a státem v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo s cílem zřídit stálý mnohostranný soud pro investice. EU je rovněž připravena zvážit možnost uzavření dohod o ochraně investic s klíčovými partnery. EU by měla podporovat ratifikaci a provádění dohody WTO o usnadnění obchodu jakožto hnací síly přeshraničního obchodu. EU by měla rovněž podporovat přistoupení partnerů k Dohodě o vládních zakázkách.

Podpora přechodu k ekologickému hospodářství. Regiony by měly razit cestu směrem k udržitelnější výrobě a spotřebě. Obzvláště slibně se jeví spolupráce a vzájemné učení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a oběhového hospodářství. Výzkum, technologie a odborné znalosti EU, včetně pokud jde o využívání soukromého financování pro udržitelný růst 11 , by mohly pomoci uvolnit obrovský potenciál Latinské Ameriky a Karibiku z hlediska udržitelné vodní, větrné, solární, přílivové a geotermální energie a zároveň posílit energetickou odolnost a vytvářet pracovní místa a obchodní příležitosti. Spolupráce v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky by mohla přispět k modernizaci energetických odvětví. S ohledem na specifickou zranitelnost karibských ostrovů by EU měla podporovat vnější rozměr iniciativy „Čistá energie pro ostrovy EU“ 12 a podpořit a mobilizovat investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Evropská investiční banka by k této transformaci mohla přispět tím, že bude poskytovat dlouhodobé financování a příslušné odborné znalosti.

Podpora modré ekonomiky. Užší spolupráce v oblasti modré ekonomiky a udržitelného využívání mořských zdrojů, a to i prostřednictvím vytvoření chráněných mořských oblastí v Atlantickém oceánu, by poskytla příznivé podmínky pro růst zejména v pobřežních a ostrovních komunitách a přispívala by k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů. Klíčem k pokroku v oblasti modrých ekonomik a zlepšení správy oceánů jsou společné normy a otevřený přístup k údajům o oceánech.

Usnadnění přechodu k oběhovému hospodářství. Klíčovými nástroji udržitelného hospodářského růstu jsou solidní a fakticky podložené politiky a normy v oblasti životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být věnována plastům, odpadkům v moři a udržitelnému nakládání s chemickými látkami a odpady. Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji může zajistit dlouhodobou životaschopnost prosperity regionů. Pokračování dialogu a spolupráce v oblasti surovin s cílem udržitelně řešit rostoucí poptávku po nich by bylo prospěšné oběma stranám. Základem této spolupráce je digitální platforma nerostného rozvoje (Mineral Development Platform), jejíž provoz byl zahájen v roce 2017. Oba regiony by mohly spojit své síly při podpoře odpovědných průmyslových hodnotových řetězců s cílem pomoci podnikům dodržovat normy odpovědného obchodního chování, které přispívá k udržitelnému rozvoji.

Podpora udržitelných a inteligentních měst. Vzhledem k tomu, že převážná většina obyvatel obou regionů žije v městských oblastech 13 , je i nadále důležitá podpora udržitelných měst a opatření na místní úrovni. EU a země Latinské Ameriky a Karibiku mohou profitovat ze vzájemné výměny výsledků výzkumu a zkušeností v oblasti udržitelné urbanizace, jako jsou řešení založená na přírodních procesech, nízkouhlíková řešení mobility nebo obnova městských ekosystémů. Mohly by se rozšířit postupy úspěšné vzájemné spolupráce mezi městy v oblasti udržitelného rozvoje měst, jako je např. Globální pakt starostů a primátorů.

Podpora důstojné práce a konkurenceschopných a odpovědných podniků. Prioritou spolupráce musí i nadále zůstat podpora důstojné práce a dodržování pracovních a environmentálních norem, zejména dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce. Oba regiony přispěly k přijetí mezinárodních pracovních norem a měly by nyní spolupracovat na jejich provádění, a to včetně svobody sdružování a vymýcení dětské práce. Úspěšné zkušenosti EU v oblasti dialogu se sociálními partnery by bylo možné sdílet prostřednictvím výměny osvědčených postupů. Klíčovou výzvu pro země Latinské Ameriky a Karibiku představuje přechod k formální ekonomice, neboť neformální zaměstnanost v regionu představuje více než 40 % celkové nezemědělské zaměstnanosti 14 .

Užší spolupráce by měla zvýšit produktivitu mikropodniků a malých a středních podniků. Konkrétní kroky v tomto směru, které zajišťují výhody pro spotřebitele a výrobce na obou stranách, zahrnují plné využití ustanovení dohod o přidružení, obchodních dohod a dohod o hospodářském partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Měla by pokračovat společná práce při podpoře přejímání mezinárodně dohodnutých norem v oblasti sociální odpovědnosti podniků a odpovědného chování podniků v regionech, včetně pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti a obecných zásad Organizace spojených národů (OSN) v oblasti podnikání a lidských práv.

Spolupráce v této oblasti bude založena na úspěších probíhajících programů, na podpůrných obchodních informacích, na sítích mikropodniků a malých a středních podniků a na začínajících podnicích v rámci obou regionů. EU by se měla rovněž snažit podpořit spolupráci mezi mikropodniky a malými a středními podniky v Latinské Americe a v Karibiku a sítí Enterprise Europe Network. Podnikatelské klastry a sítě Latinské Ameriky a Karibiku by mohly využívat výhod Evropské platformy spolupráce mezi klastry.

Investice do znalostí, inovací a lidských zdrojů. Oba regiony by měly využívat příležitosti v rámci programu Horizont 2020 a navrhovaného budoucího programu Horizont Evropa a podporovat mobilitu, odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“, vědeckou excelenci a společná řešení globálních výzev v rámci společného výzkumného prostoru. EU by mohla dále sdílet své zkušenosti v oblasti propojení vědy a soukromého sektoru, přenášení technologií a nápadů z výzkumné základny do začínajících podniků a průmyslu a v oblasti podpory inteligentní specializace a inovací na regionální úrovni.

EU je připravena podniknout společné kroky k rozvoji lidského kapitálu, který je nezbytný pro přizpůsobení se požadavkům rychle se měnících technologií, digitalizace a podnikání. Oba regiony by měly dále spolupracovat v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a za tím účelem stavět na úspěchu programu Erasmus+, zapojit se více do vysokoškolských výměn a budování kapacit a posílit regionální dialog mezi akademickou sférou a tvůrci politik. Mohly by rozvíjet užší spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v reakci na požadavky po dovednostech v transformující se globální ekonomice a zapojit se do spolupráce, která přispěje k důstojnému zaměstnání, diverzifikaci a konkurenceschopnosti strategických hospodářských odvětví.

Podpora digitální ekonomiky. Ústředním bodem vztahu by se měla stát spolupráce v oblasti digitální ekonomiky, jež by měla pomoci ekonomikám obou regionů využít výhod nových technologií a zároveň podpořit inovace a digitalizaci.

Pro realizaci dlouhodobé vize jednotného digitálního trhu v zemích Latinské Ameriky a Karibiku je třeba podpořit sbližování právních předpisů, mimo jiné v oblasti 5G, internetu věcí, umělé inteligence, normalizace v oblasti technologií pro digitální transformaci, evropských globálních navigačních družicových systémů a programu Copernicus a jejich průmyslového využití a investic do infrastruktury vysokorychlostního přenosu dat. Jednotný digitální trh EU nabízí modely, které by mohly region Latinské Ameriky a Karibiku zajímat, včetně modelů pro ochranu údajů a elektronickou identifikaci. Další slibné oblasti spolupráce představují kybernetická bezpečnost, elektronická veřejná správa, elektronický obchod, on-line platformy, přeshraniční platby a správa internetu. Dále je důležité posílit konvergenci mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v oblasti ochrany osobních údajů, což je další ze způsobů, jak dále usnadnit toky údajů a spolupráci mezi příslušnými orgány.

Nový podmořský kabel s optickými vlákny, vytvořený s podporou EU a soukromých investorů, propojí Latinskou Ameriku s Evropou a zajistí vysokorychlostní širokopásmové připojení, které podpoří výměnu v oblasti obchodu, vědy a vzdělávání mezi oběma regiony. Měly by být prozkoumány možnosti posílení konektivity ve Střední Americe a karibské oblasti.

Zlepšení konektivity prostřednictvím letecké dopravy a dalších druhů dopravy. Vyjednáním nových komplexních dohod o letecké dopravě by se nejen zlepšil přístup na trh, ale vytvořily by se rovněž nové obchodní příležitosti a zajistily spravedlivé a transparentní tržní podmínky založené na jasném regulačním rámci. Takové dohody by rovněž znamenaly větší počet spojů a lepší ceny pro cestující a mohly by usnadnit další spolupráci v oblastech, jako je bezpečnost letectví, ochrana letectví před protiprávními činy, sociální otázky a životní prostředí. Mohla by se prozkoumat i spolupráce v oblasti dalších druhů dopravy, jako je například železniční a námořní doprava a udržitelné a inteligentní systémy městské mobility.

Využití vesmírné technologie. Vesmír představuje neustále se rozšiřující oblast pro spolupráci a dosud nevyužitý potenciál. Evropské globální družicové navigační systémy – Galileo a EGNOS – jsou nyní již plně funkční. Související hodnotový řetězec je schopen poskytovat nejmodernější odborné znalosti, know-how a technologie, které je možné sdílet. K řešení společenských výzev od ochrany životního prostředí a změny klimatu po zemědělství a rozvoj měst může přispět i Copernicus, program EU pro pozorování Země. Na základě vzájemnosti by bylo možné v plném rozsahu využít dohod o spolupráci v rámci programu Copernicus 15 , které poskytují bezplatný, úplný a otevřený přístup k údajům.

2.2 Partnerstvím k demokracii

V centru partnerství EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku stojí demokracie a lidská práva. EU bude v partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku i nadále bránit a prosazovat demokratické zásady a právní stát. Partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by mělo stát za svými hodnotami / dodržovat své hodnoty a usilovat o účinnější správu věcí veřejných, jak si to přejí občané. Podpora demokratických politických systémů, které pracují v zájmu svých občanů, bude i nadále prioritou vnější politiky EU. Nedostatky ve správě věcí veřejných, ve stavu demokracie, v oblasti lidských práv a právního státu, rovnosti žen a mužů, korupce nebo zmenšujícího se prostoru pro účast veřejnosti a občanské společnosti na veřejném dění představují zásadní výzvu pro účinnost rozvojové činnosti kterékoli společnosti. Oba regiony mohou profitovat ze společné práce na posílení demokratických institucí, posílení právního státu, větší transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí a na lepší ochraně lidských práv.

Za tímto účelem by se EU v partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku měla zaměřit na následující oblasti:

Posílení dodržování lidských práv se zvláštním důrazem na svobodu projevu a sdružování, rovnost žen a mužů a posilování postavení dívek a žen, zákaz diskriminace, mimo jiné pokud jde o menšiny, jako jsou lesbické, gay, bisexuální, transgender a intersexuální (LGBTI) osoby, původní obyvatelstvo a osoby se zdravotním postižením, děti a mládež, hospodářská, sociální a kulturní práva včetně práv na půdu, vodu a hygienická zařízení, práva na bydlení a pracovních práv, nestrannost soudnictví a účinnost soudních systémů, ukončení praktik mučení a zrušení trestu smrti. EU by proto měla i nadále úzce spolupracovat s příslušnými orgány Organizace amerických států a se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku s cílem posílit mezinárodní režim v oblasti lidských práv.

Posílení občanské společnosti jako základního prvku jakéhokoli demokratického systému a řešení omezení a ohrožení prostoru občanské společnosti, obránců lidských práv a ochránců životního prostředí, novinářů a odborářů, a to i prosazováním příznivého právního a politického prostředí, které jim umožní svobodně a bezpečně působit a rozšiřovat své příležitosti z hlediska smysluplné účasti na rozhodování, přístupu ke spravedlnosti a informacím.

Prosazování rovnosti žen a mužů a posilování postavení všech žen a dívek včetně ochrany, vykonávání a prosazování politických, sociálních a ekonomických práv žen a začlenění otázky rovnosti žen a mužů do všech aspektů spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Toto partnerství by se mělo přednostně zabývat alarmující mírou násilí na základě pohlaví a vycházet přitom mimo jiné ze zkušeností iniciativy Spotlight, kterou zahájily EU a Organizace spojených národů v roce 2018.

Zajištění důvěryhodných, transparentních a inkluzivních demokratických institucí a volebních procesů. EU by měla i nadále vysílat volební pozorovatelské mise a organizovat návštěvy odborníků a ve spolupráci s Organizací amerických států podporovat posilování volebních systémů svých partnerů, kdykoli o to požádají. EU a země Latinské Ameriky a Karibiku by měly posílit spolupráci a výměnu zkušeností ve všech těchto oblastech včetně rizik souvisejících s dezinformacemi.

Konsolidace právního státu a boj proti korupci, praní peněz a financování terorismu. Lze zpřístupnit odborné znalosti a technickou kapacitu pro účely aktualizace a modernizace právních předpisů a posílení orgánů dohledu. EU by měla spolupracovat s partnery z Latinské Ameriky a Karibiku s cílem podpořit ratifikaci a účinné provádění příslušné mezinárodní dohody. Korupce představuje společný problém EU i zemí Latinské Ameriky a Karibiku a ambiciózní ustanovení týkající se transparentnosti a boje proti korupci jsou součástí procesu modernizace dohod o přidružení s Chile a Mexikem a jednání s Mercosurem.

Podpora efektivních veřejných institucí spojením úsilí o zvýšení účinnosti veřejných institucí, posilováním mobilizace domácích příjmů, provedením daňových reforem a zajištěním veřejné služby založené na zásluhách. Prioritou by mělo být posílení místních orgánů, modernizace správy a lepší poskytování služeb.

2.3 Partnerstvím k odolnosti

Sociální soudržnost je v kontextu charakterizovaném globalizací, sociální nerovností, rychlou urbanizací, změnou klimatu, zhoršováním stavu životního prostředí, opakujícími se stále intenzivnějšími katastrofami, migračními toky a násilným vysídlováním vystavována neustálému tlaku. To vše představuje velký problém pro nejzranitelnější země Latinské Ameriky a Karibiku a může se stát námětem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi oběma regiony.

Pro udržení pokroku v oblasti směrů vývoje navrhuje EU mnohostranný a na míru přizpůsobený přístup k řešení odolnosti států, společnosti a ekosystémů ve vztazích mezi oběma regiony. V souladu s cíli udržitelného rozvoje by se spolupráce EU s Latinskou Amerikou a Karibikem měla zaměřit na následující oblasti:

Agenda pro odolnost vůči změně klimatu zaměřená na řešení klimatických rizik, zejména v malých ostrovních rozvojových státech Karibiku, a podpora ekosystémových přístupů podporujících přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Budoucí spolupráce může navázat na přístup programu EUROCLIMA+ 16 a využít finančních prostředků EIB na investiční projekty přispívající k opatřením v oblasti klimatu a ochraně životního prostředí.

Oba regiony by měly profitovat z toho, že finanční toky budou sledovat cesty k dosažení nízkých emisí skleníkových plynů a k rozvoji, jenž bude odolný vůči změně klimatu, například tím, že zavedou nízkouhlíkové investiční rámce.

Velmi důležitá je spolupráce při rozvoji udržitelných potravinových systémů. Klíčovou záležitostí by měla být i nadále konsolidace opatření pro přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny v odvětví zemědělství.

Mechanismus civilní ochrany Evropské unie a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události mohou doplnit poskytování pomoci při snižování rizika katastrof ze strany zemí Latinské Ameriky a Karibiku, a to i prostřednictvím pokroku v provádění sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030.

Životní prostředí a biologická rozmanitost. Země Latinské Ameriky a Karibiku tvoří 40 % světové biologické rozmanitosti a bylo v nich identifikováno sedm z 25 kritických míst pro celosvětovou biologickou rozmanitost 17 . Ztráta biologické rozmanitosti, neudržitelná těžba, hospodaření s přírodními zdroji a degradace půdy, lesů, vod a pobřežních prostředí představují zásadní výzvy v oblasti životního prostředí, které mají významný dopad na ekosystémové služby a dobré životní podmínky zranitelných skupin, včetně domorodých a místních společenství. Celosvětová poptávka po komoditách zvyšuje tlak na přírodní zdroje a vede k závažnému odlesňování a zhoršování stavu životního prostředí, což má dopad na životní podmínky a rozvoj. Partnerství by mělo napomoci k udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji v regionech včetně půdy, lesů a vody, k zachování ekosystémů a k udržitelným zemědělským dodavatelským řetězcům. Mělo by napomoci rovněž při provádění krátkodobého akčního plánu obnovy ekosystémů, který byl přijat v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (1992), strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 a rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, jakož i dalších mezinárodních závazků a mnohostranných dohod o životním prostředí.

Boj proti nerovnosti. Přetrvávající nerovnosti narušují sociální soudržnost, což vede ke ztrátě příležitostí a hospodářského růstu a ke kriminalitě a násilí, snižuje důvěru v instituce, a v konečném důsledku až k narušení demokracie a právního státu. Giniho koeficient se v Latinské Americe postupně snižoval z 0,543 v roce 2002 na 0,466 v roce 2017, avšak tempo snižování v posledních letech zvolnilo 18 . V roce 2017 žilo v chudobě 184 milionů lidí (30,2 % obyvatelstva) a podíl osob žijících v extrémní chudobě nadále vzrůstal (62 milionů, 10,2 % obyvatelstva, což je nejvyšší procentní podíl od roku 2008) 19 . V nadcházejících letech by se společný závazek v oblasti sociální soudržnosti měl promítnout do užší spolupráce, která bude zahrnovat i výměnu osvědčených postupů v této oblasti.

Oba regiony by měly posílit spolupráci v oblasti spravedlivých a účinných daňových systémů a sociální ochrany jakožto základních nástrojů podpory hospodářského růstu podporujícího začlenění a řešení nerovnosti. Tento přístup by byl založen na nově vznikající spolupráci v oblasti řádné fiskální správy charakterizované vysokou mírou odhodlání řešit daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Prostřednictvím programů, jako je EuroSOCIAL, by si obě strany mohly vyměňovat zkušenosti v oblasti daní, politik přerozdělování a poskytování sociálních služeb, a to i na základě využívání inovativních opatření v Latinské Americe a Karibiku v oblasti digitalizace procesu dodržování daňových předpisů. Měl by být aktivován biregionální dialog o sociální soudržnosti. Oba regiony by měly nadále spolupracovat, aby zajistily budoucí provádění vyvíjejících se celosvětových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací, spravedlivého zdanění a minimálních standardů, jež mají působit proti erozi základu daně a přesouvání zisku 20 .

Bezpečnost občanů a boj proti organizované trestné činnosti. Oba regiony by měly posílit biregionální dialog o bezpečnosti občanů, který bude mechanismem k výměně zkušeností a určení příležitostí pro další spolupráci, včetně humanitárních důsledků organizované trestné činnosti 21 . Tento dialog by mohl být založen na seminářích EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) na téma bezpečnosti občanů a na pozitivních dvoustranných a regionálních programech spolupráce v protidrogové oblasti (např. program pro spolupráci na protidrogových politikách COPOLAD nebo program zaměřený na kokainovou trasu) a v oblasti nadnárodní organizované trestné činnosti (např. EL PAcCTO). Kromě toho by vzhledem k rozsahu tohoto problému měla být zavedena praktická spolupráce mezi donucovacími orgány v obou regionech a rovněž mezi agenturami, jako jsou například Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Policejní společenství amerického kontinentu (AMERIPOL) a    Prováděcí agentura Karibského společenství (CARICOM) pro boj proti trestné činnosti a pro zajištění bezpečnosti (IMPACS). Měla by rovněž pokračovat spolupráce v oblasti řešení příčin trestné činnosti, jako je chudoba, sociální vyloučení a špatné hospodaření s přírodními zdroji.

Migrace a mobilita. Silné vazby mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku stojí na lidech. Oba regiony se zároveň potýkají s problémy spojenými s migrací a mohly by těžit z výměny zkušeností a osvědčených postupů. Největší exodus v nedávné historii Latinské Ameriky nastal z důvodů krize ve Venezuele, kvůli které – nad rámec tradičních migračních trendů na kontinentu – odešlo více než tři miliony Venezuelanů do zahraničí 22 .

EU by se měla snažit o prohloubení dialogu a spolupráce v oblasti migrace a mobility mezi oběma regiony, především aby se zabránilo nelegální migraci a obchodování s lidmi, zvýšila míra navracení a zpětného přebírání, posílila správa hranic, bezpečnost dokladů, zapojení migrantů na trzích práce a do společnosti a ochrana osob v nouzi. Každý z regionů by měl využít svých odborných znalostí a navázat biregionální spolupráci v oblasti mnohostranného řízení migrace a mobility, a to i v rámci Organizace spojených národů.

Institucionální odolnost je nezbytná pro řádnou politickou a hospodářskou správu a pro zajištění dodržování zásad právního státu. Odolnost se musí posilovat na úrovni státu, společnosti i komunity. Místní vlády a občanská společnost jsou často základem, na kterém se rozvíjí a zvyšuje odolnost na komunitní úrovni. EU by měla se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku posílit dialog o odvětvových politikách, při čemž by měla vycházet z osvědčených postupů EU v oblasti podpory odolnosti.

Kulturní spolupráce může přispět k tomu, aby se sdílená kulturní rozmanitost a bohaté dědictví obou regionů staly zdrojem lidského rozvoje a hospodářského růstu. EU navrhuje kulturní politiku založenou na mezilidské spolupráci, která by se zaměřila na kulturní subjekty a podporovala partnerství, koprodukce a výměny v rámci tří pilířů: i) podpora kultury jako motoru sociálního a hospodářského rozvoje, ii) podpora kultury a mezikulturního dialogu pro mírové vztahy mezi komunitami a iii) posílení spolupráce v oblasti kulturního dědictví. To přispěje rovněž k využití ohromného potenciálu obou regionů v kulturních a tvůrčích odvětvích včetně designu, digitálních služeb, módy, hudby a audiovizuálních umění.

2.4 Partnerstvím k účinné globální správě

Ústředním cílem partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by mělo i nadále být zachování, reforma a posílení funkčního multilateralismu. Oba tyto regiony dohromady představují přibližně jednu třetinu členů OSN, podstatnou část členů skupiny G20 a dvě třetiny členů OECD.

Aby přispěly k účinné globální správě a dále utvářely a prosazovaly mezinárodní agendu, mohly by EU a země Latinské Ameriky a Karibiku na mnohostranné úrovni spojit své síly s cílem:

Posílit mnohostranný systém. EU a země Latinské Ameriky a Karibiku by měly i nadále podporovat úsilí generálního tajemníka OSN zaměřené na komplexní reformu systému OSN včetně Rady bezpečnosti a rovněž na znovuoživení Valného shromáždění a Ekonomické a sociální rady. Prioritou by měla zůstat podpora Mezinárodního trestního soudu.

Prohloubit spolupráci v oblasti míru a bezpečnosti. EU ve své historii překonala četnou řadu mezistátních konfliktů, což z ní činí přirozeného partnera pro země Latinské Ameriky a Karibiku, který může pomoci s mírovým urovnáním sporů. Společně mohou oba regiony podporovat mediační procesy a procesy usmíření. EU by se měla i nadále zaměřovat na spolupráci při provádění mírové dohody v Kolumbii.

Země Latinské Ameriky a Karibiku stojí rovněž v čele uzavírání rámcových dohod, které jim umožňují účast na operacích společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP) (Chile a Kolumbie). K některým operacím pak mohou díky dohodám přispívat (Brazílie, Argentina a Dominikánská republika).

Je třeba rovněž posílit spolupráci v celé řadě bezpečnostních otázek, které zahrnují například hybridní hrozby, kybernetickou bezpečnost, reformu bezpečnostního sektoru, bezpečnost hranic, obchodování s lidmi, organizovanou trestnou činnost a nedovolený obchod se zbraněmi, ruční palné a lehké zbraně a boj proti radikalizaci a terorismu. Je třeba vyvinout další úsilí k provedení závěrů zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN z roku 2016 týkajícího se celosvětového problému drog.

Rozhodnutí zemí Latinské Ameriky a Karibiku stát se zónou bez jaderných zbraní 23 činí z tohoto regionu klíčového partnera při prosazování cílů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a při ratifikaci a provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Prosadit vícestrannou správu v oblasti klimatu a životního prostředí. V návaznosti na významnou úlohu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku při přijímání Pařížské dohody v roce 2015 je nezbytné vyvinout společné úsilí, aby mohla být tato dohoda účinně prováděna a uskutečnil se globální přechod na čistou energii. Regiony by měly mobilizovat partnery za účelem řešení krize biologické rozmanitosti a spolupracovat na účinnějším provádění mnohostranných dohod o životním prostředí včetně aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti, strategického plánu pro biologickou rozmanitost a solidního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020. Budoucí mezinárodní spolupráce může stavět na zkušenostech z iniciativ, jako je například globální aliance pro boj proti změně klimatu 24 a strategická partnerství EU pro provádění Pařížské dohody 25 .

Posílit mezinárodní správu oceánů. Užší spolupráce při účinném provádění Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a jejích prováděcích dohod by vytvořila podmínky pro udržitelnou správu oceánů a modrou ekonomiku. Bude důležité spolupracovat na probíhajícím vývoji mezinárodně právně závazného nástroje v rámci UNCLOS v problematice zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci a v problematice boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Je nutno posílit spolupráci v regionálních a mnohostranných organizacích souvisejících s oceány, včetně spolupráce v oblasti rybolovu, a podporovat rozvoj vědeckých poznatků a poradenství.

Provést Agendu pro udržitelný rozvoj 2030. EU a země Latinské Ameriky a Karibiku sehrály klíčovou úlohu při utváření tohoto mnohostranného manifestu udržitelného rozvoje a měly by rovněž stát v čele jeho provádění. Jak je uvedeno v akčním programu z Addis Abeby, pro dosahování cílů udržitelného rozvoje je třeba plně využívat všech dostupných prostředků provádění, včetně veřejných a soukromých vnitřních investičních toků.

Reformovat Světovou obchodní organizaci. V souvislosti s mezinárodními protekcionistickými tendencemi je třeba zdvojnásobit společné úsilí s cílem podpořit otevřený, nediskriminační, mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, jehož jádro bude tvořit silná a funkční WTO, a usilovat o reformu funkcí této organizace, jimiž je vytváření pravidel, monitoring a urovnávání sporů.

Posílit celosvětovou makroekonomickou odolnost. Pro zajištění silného, udržitelného a vyváženého celosvětového růstu podporujícího začlenění mají zásadní význam posílená výměna informací o makroekonomickém vývoji a vhodné politické strategie jak v celosvětovém měřítku, tak v obou regionech.

3. Přechod od vize k činům

Pro přechod od vize k činům, k účinnému provádění výše uvedeného programu, budou muset EU a země Latinské Ameriky a Karibiku rozvinout nové formy spolupráce. EU se bude v nadcházejících letech řídit prioritami uvedenými v tomto sdělení a bude usilovat o strategičtější přístup k zemím Latinské Ameriky a Karibiku. Proto zlepší způsob, jakým se v tomto regionu politicky a prostřednictvím svých nástrojů pro obchod, investice a spolupráci angažuje.

3.1 Strategičtější politický závazek

Vnější činnost Evropy vůči zemím Latinské Ameriky a Karibiku by se měla řídit zásadovým pragmatismem. Univerzální jednotný přístup k partnerství různorodosti zemí Latinské Ameriky a Karibiku nevyhovuje, neboť jednotlivé partnerské země mají různé politické priority, potřeby i zdroje. EU by měla zachovat současné úrovně zapojení, tedy působení na mnohostranné, biregionální, subregionální nebo dvoustranné úrovni, avšak zároveň by se měla snažit o prohloubení vztahů se zainteresovanými regionálními skupinami a zeměmi, které jsou ochotny a schopny posílit svou angažovanost v oblasti dosahování společných cílů.

Vztahy mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by se měly i nadále řídit politickými dialogy EU s jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a s regionálními skupinami. Tyto dialogy by měly pomoci identifikovat společné priority, zájmy a nové příležitosti spolupráce. Dohody o přidružení, které již byly uzavřeny nebo které jsou projednávány s řadou zemí 26 , a Dohoda o politickém dialogu a spolupráci s Kubou, která byla podepsána v roce 2016, zavedly politický dialog v široké škále oblastí a poskytly odpovídající institucionální rámec pro posílení spolupráce v dvoustranných a regionálních otázkách.

Podpora regionální integrace by měla i nadále zůstat prioritou vztahů EU se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku vzhledem k přesvědčení a zkušenostem, že intraregionální integrace je zdrojem větší bezpečnosti a hospodářských a sociálních přínosů. To zahrnuje meziregionální mechanismy, jako je CELAC, a rovněž snahy na subregionální úrovni, jako je například Tichomořská aliance, Mercosur, Středoamerický integrační systém (SICA) a Karibské fórum (CARIFORUM) / Karibské společenství (CARICOM).

Partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by mělo nabýt většího významu na celosvětové úrovni a mělo by lépe zajišťovat ochranu a poskytování globálních veřejných statků, mimo jiné prostřednictvím společných postojů na mnohostranných fórech. Je třeba zintenzivnit neformální konzultace mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku před významnými mezinárodními konferencemi. Mnohostranná spolupráce by se měla stát trvalou součástí dialogů na všech úrovních s partnery ze zemí Latinské Ameriky a Karibiku.

Nástroje umožňující podporu demokracie, míru a bezpečnosti a řešení krizových situací představuje rovněž politická angažovanost a koordinovaný přístup obou těchto regionů. V 80. letech spojily Latinská Amerika a Evropa síly v rámci skupiny Contadora na podporu míru ve Střední Americe, a tak položily základy pro mírové dohody z Esquipulas. Dalším příkladem iniciativy sdružující členy z obou regionů je mezinárodní kontaktní skupina pro Venezuelu, jejímž cílem je podpora politických, demokratických a mírových řešení venezuelské krize, která ovlivňuje dění daleko za hranicemi země. Tato skupina je založena na hodnotách společných pro EU a země Latinské Ameriky a Karibiku a jejím cílem je prosazovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv v regionu. Ztělesňuje přístup založený na spolupráci a pravidlech, kterým se řídí zahraniční politika EU: ve spolupráci s regionálními a mezinárodními partnery usilovat o vytvoření podmínek pro politické řešení prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb a poskytovat pomoc v souladu s humanitárními zásadami. Jakmile bude demokratické fungování země obnoveno, EU je rovněž připravena stát se součástí mezinárodního úsilí o obnovu venezuelských institucí a ekonomiky. Jako nástroj v našich biregionálních vztazích k řešení krizových situací by měly být podporovány společné diplomatické kroky založené na mnohostranných rámcích podporujících začlenění.

EU si je vědoma toho, že v dnešním světě existují různí mezinárodní aktéři, kteří spolu soupeří o vliv, ekonomickou přítomnost, či se dokonce snaží prosadit vlastní politické a společenské modely. EU by se od nich měla odlišovat díky své politice založené na hodnotách a prosazovat logiku doplňkovosti a vzájemného prospěchu. Vylučovací vize mezinárodních vztahů, kdy výhra jedné strany znamená prohru druhé strany, by poškozovala oba regiony; EU navrhuje zemím Latinské Ameriky a Karibiku model založený na otevřeném regionalismu a oboustranně výhodných řešeních.

EU by měla ve svých vztazích se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku také prosazovat odpovědnou obchodní a investiční politiku a používat obchodní dohody k podpoře hospodářských zájmů EU a mezinárodních hodnot, které jsou základem partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Tím přispěje k budování demokracie, prosperity a odolnosti a k utváření udržitelnější globalizace, která bude více podporovat začlenění.

3.2 Spoluprací k vysokému dopadu

Aby bylo možné převést společné cíle do praxe a pomoci naplnit potenciál navrhovaného partnerství, měla by EU spolupracovat s partnery ze zemí Latinské Ameriky a Karibiku na provádění tohoto navrhovaného komplexního rámce pro spolupráci. Tento rámec by měl reagovat na čtyři prioritní oblasti, které byly vymezeny výše (prosperitu, demokracii, odolnost a účinnou globální správu), a potvrdit tak, že je třeba přijmout rozhodná opatření v oblasti společných zájmů, do nichž se regiony zapojí jako rovnocenní partneři.

Tento nový komplexní rámec by měl být:

·vytvořený „na míru“ s ohledem na rozdílnou situaci v jednotlivých regionech,

·reagující na politické priority, a sloužit tak k naplňování společných cílů a zájmů partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, které jsou stanoveny v rámci politických dialogů probíhajících na různých úrovních vztahů mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a na základě konzultací se soukromým sektorem a skupinami občanské společnosti,

·komplexní, neboť bude využívat různé oblasti a nástroje politiky s cílem reagovat na rozšiřující se program partnerství a na stále složitější problémy,

·soudržný, neboť zajistí, aby jednotlivé politiky a nástroje vnější činnosti EU v zemích Latinské Ameriky a Karibiku přispívaly k širším cílům dotčeného partnerství.

Klíčovou součástí tohoto nového rámce bude spolupráce, která podpoří provádění univerzální Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a dalších společných mezinárodních závazků, a angažovanost na místní, celostátní, regionální i celosvětové úrovni a spolupráci s občanskou společností. Dobrým příkladem tohoto závazku jsou dialogy o udržitelném rozvoji založené na dohodách uzavřených s několika zeměmi.

EU by měla v rámci Evropského konsensu o rozvoji pokračovat ve spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku na různých úrovních rozvoje stále rozmanitějším způsobem, který bude uzpůsoben na míru potřebám těchto zemí, a zaměřovat se na země, jejichž potřeby jsou nejvyšší, především na nejméně rozvinuté, nestabilní země procházející konflikty a země, jejichž potenciál k získání finančních prostředků je nejnižší.

EU si je vědoma, že řada zemí se středními příjmy se při dosahování udržitelného rozvoje potýká s přetrvávajícími nedostatky a strukturálním omezením, a proto by se měla snažit využívat vzájemných výhod spolupráce a sdílené prosperity. Pokud to bude třeba, měla by zůstat zapojena do cílené rozvojové spolupráce a dále posilovat politický dialog a sdílet zkušenosti a odborné znalosti v takových otázkách, jako je například vymýcení chudoby, správa věcí veřejných, uprchlická krize a další společné zájmy.

Dialogy a iniciativy v rámci spolupráce týkající se veřejné politiky a reforem zohlední rozmanitost partnerských zemí, podpoří společné zájmy a určí společné priority a výzvy. EU rovněž uznává významnou úlohu spolupráce vyspělejších rozvojových zemí Latinské Ameriky a Karibiku s jinými rozvojovými zeměmi, jakož i jejich dopad na globální veřejné statky a výzvy. Vzhledem k tomu, že tyto země potřebují pomoc se zvýhodněnými podmínkami jen v omezeném rozsahu, nebo dokonce vůbec, měla by s nimi EU rozvíjet inovativní formy spolupráce s cílem podpořit provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 po celém světě.

Aby podpořila nový rámec pro spolupráci, měla by EU plným i doplňkovým způsobem využívat svou škálu nástrojů a programů a současně zavádět inovativní prostředky dosahování cílů partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Zvláštní význam by měly mít:

·politické dialogy s cílem identifikovat a řídit vzájemná očekávání EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku v oblasti domácích reforem a dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce,

·sdílení znalostí a odborných poznatků v oblasti otázek společného zájmu včetně veřejné politiky, posilování institucí a regulačního prostředí,

·podpora a stimulace veřejného i soukromého financování za účelem uvolnění investic s vysokou hospodářskou, environmentální a sociální návratností, mimo jiné prostřednictvím kombinovaného financování a podpory investic a strukturovaného dialogu ke zlepšení investičního prostředí, a to se zaměřením na nejpotřebnější země,

·třístranná spolupráce, která mobilizuje a zvyšuje kapacity spolupráce včetně spolupráce za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Kvůli nižšímu toku oficiální rozvojové pomoci (ORP) má důležitou úlohu při financování udržitelného rozvoje v zemích Latinské Ameriky a Karibiku Evropská investiční banka a rozvojové finanční instituce členských států.

A v neposlední řadě by spolupráci mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku prospělo zdokonalení jejích nástrojů díky zjednodušené struktuře nástrojů vnějšího financování a větší flexibilitě v oblasti řešení výzev a maximalizace příležitostí biregionálního partnerství.

3.3 Naše společnosti u kormidla

EU by měla i nadále podporovat těsnou spolupráci s občanskou společností, think tanky, místními samosprávami, podnikatelským sektorem, organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, kulturními organizacemi, akademickými pracovníky a mladými lidmi. Tato spolupráce by měla i nadále přispívat k politickým a strategickým dialogům mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a zajišťovat, aby dialogy reagovaly na zájmy a obavy občanů obou regionů. Trvalým cílem iniciativ v oblasti spolupráce by měla být schopnost občanské společnosti zapojit se do účinné obhajoby zájmů a prosazovat odpovědnost vlády a transparentnost. V tomto ohledu hraje významnou roli i nadace Evropské unie a Latinské Ameriky a Karibiku.

Zásadním prvkem politické angažovanosti EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku je parlamentní rozměr. Konstruktivní a aktivní úloha Evropského parlamentu a dalších parlamentních orgánů v biregionálním partnerství by měla pokračovat i do budoucna.

EU by měla pokračovat v dosavadní těsné spolupráci s regionálními a biregionálními organizacemi, jako je například Ekonomická komise OSN pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC), Organizace amerických států, Iberoamerický generální sekretariát, Italsko-latinskoamerický institut, Meziamerická rozvojová banka nebo Latinskoamerická rozvojová banka.

4. Směrem ke společnému programu

Toto sdělení nastiňuje řadu návrhů na posílení partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Odráží silný zájem EU o prohloubení vztahů se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a regionálními skupinami a o to, aby EU zůstala i nadále stabilním a spolehlivým partnerem tohoto regionu.

EU je toho názoru, že toto partnerství by se mělo více zasazovat o hodnoty a životně důležité zájmy – prosperitu, demokracii, odolnost a účinnou globální správu věcí veřejných –, a za tímto účelem lépe a cíleněji využívat různých rozměrů vztahů mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. EU bude usilovat o strategičtější politickou angažovanost, a proto zintenzivní úsilí o navázání partnerství s těmi zeměmi nebo regionálními skupinami, které si přejí udělat více pro další společné cíle. Bude usilovat o další politiky založené na pravidlech a progresivní obchodní a investiční politiky a současně spolupracovat se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku na zachování a reformě silného mnohostranného obchodního systému. Bude spolupracovat na opatřeních, která budou mít vysoký dopad v rámci společných priorit a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku se zároveň zdaleka netýká pouze partnerství vlád. Vazby mezi obyvateli našich regionů jsou stále živé: a jsou to právě lidé, kdo staví mosty mezi našimi regiony, kdo provádí výzkum a inovuje, vytváří nová pracovní místa a volá politické činitele k odpovědnosti. Je třeba vyvinout větší snahu, abychom jim pomohli naplnit jejich potenciál.

To by mělo vést k propojenější a soudržnější vnější činnosti EU v zemích Latinské Ameriky a Karibiku, ke spojení sil a zdrojů. Provádění tohoto sdělení bude probíhat v úzké spolupráci s členskými státy EU, jejichž různorodé vazby na země Latinské Ameriky a Karibiku posilují jedinečnou povahu partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Možnosti společného plánování a provádění společných iniciativ s cílem zvýšit účinnost vnější činnosti EU by měly být prozkoumány ve všech možných oblastech.

Taková je vize EU ohledně budoucnosti partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Dialog se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku umožní spojit síly pro společnou budoucnost.

Seznam zkratek (v abecedním pořadí)

(1)

Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (2016).

(2)

Všechny země Latinské Ameriky a Karibiku kromě Argentiny, Bolívie, Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a Venezuely. K těm nejvýznamnějším patří dohody o přidružení s Mexikem, Chile a Střední Amerikou, dohoda o hospodářském partnerství s Karibským fórem (CARIFORUM) a dohody o volném obchodu s Kolumbií, Peru a Ekvádorem.

(3)

Pařížská dohoda (2015).

(4)

Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (2015).

(5)

Organizace spojených národů, International Migration Report (Zpráva o mezinárodní migraci), 2017.

(6)

Eurostat 2019. Objem investic EU v zemích Latinské Ameriky a Karibiku je vyšší než součet objemů PZI EU v Číně (176,1 miliardy EUR s výjimkou Hongkongu), v Indii (76,7 miliardy EUR) a v Rusku (216,1 miliardy EUR).

(7)

Programy se zaměřují na kritické oblasti, jako je bezpečnost a právní stát, udržitelnost životního prostředí a změna klimatu, zemědělství, zajišťování potravin a výživy, hospodářský růst podporující začlenění pro vytváření pracovních míst, reforma správy veřejných financí, modernizace veřejného sektoru a regionální integrace.

(8)

Výroční zprávy EIB jsou k dispozici na adrese http://www.eib.org/en/infocentre/publications/all/index.htm  

(9)

 Nový Evropský konsensus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(10)

Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice, COM(2015) 0497; směrnice pro jednání o dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé, RADA (2018) 8094/18/ADD1. Toto sdělení je nutno vykládat rovněž s ohledem na dohody mezi EU a jednotlivými zeměmi nebo subregiony Latinské Ameriky a Karibiku, které již existují nebo o nichž se v současné době jedná; ty pokrývají prakticky celý tento region a představují tak důležitý nástroj provádění vize, která je zde nastíněna.

(11)

V souladu s akčním plánem Komise pro financování udržitelného růstu. „Akční plán: Financování udržitelného růstu“, COM(2018) 97.

(12)

Tato iniciativa představuje dlouhodobý rámec, jehož cílem je pomoci ostrovům vytvářet vlastní udržitelnou a nízkonákladovou energii.

(13)

V roce 2018 žilo ve městech 81 % obyvatel Latinské Ameriky a Karibiku a 74 % obyvatel Evropy. Odbor OSN pro ekonomické a sociální otázky (2018), Revision of World Urbanization Prospects (Revize perspektiv světové urbanizace).

(14)

Podle údajů MOP neformální zaměstnanost v roce 2014 představovala 46,8 % všech nezemědělských pracovních příležitostí. V roce 2012 činil podíl neformální ekonomiky v zemích EU-27 18,4 %. Evropská komise & OECD (2017), Policy Brief on Informal Entrepreneurship (Stručná zpráva o neformálním podnikání).

(15)

Dohody již byly podepsány s Brazílií, Chile a Kolumbií.

(16)

EUROCLIMA+ je program financovaný EU, který podporuje provádění Pařížské dohody, http://euroclimaplus.org/  

(17)

Meziamerická rozvojová banka (2012), Leveraging opportunities for sustaining growth: IDB biodiversity platform for the Latin America and the Caribbean (Využívání příležitostí udržitelného růstu: platforma biodiverzity IDB pro Latinskou Ameriku a Karibik).

(18)

ECLAC, Social Panorama of Latin America (Sociální panorama Latinské Ameriky), 2018.

(19)

ECLAC, Social Panorama of Latin America (Sociální panorama Latinské Ameriky), 2018.

(20)

 Eroze základu daně a přesouvání zisku odkazuje na strategie vyhýbání se daním, které využívají mezery a nesoulad v daňových předpisech k umělému přesouvání zisku do míst s nízkými nebo nulovými daněmi (OECD).

(21)

V souladu s prohlášením setkání ministrů zahraničí zemí CELAC-EU v červenci 2018 a se strategií pro bezpečnost občanů z roku 2014.

(22)

UNHCR (2019)

(23)

Smlouva o zákazu jaderných zbraní (smlouva z Tlatelolco), účinná od roku 1968.

(24)

Globální aliance pro boj proti změně klimatu je iniciativa EU na pomoc nejzranitelnějším zemím na světě, včetně malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí, při řešení změny klimatu.

(25)

Tento program prosazuje spolupráci evropské politiky v oblasti klimatu s hlavními světovými ekonomikami se zaměřením na skupinu G20, zejména prostřednictvím podpory provádění vnitrostátně stanovených příspěvků.

(26)

Mexiko, Chile, Střední Amerika, MERCOSUR.