Stanovisko Evropského výboru regionů – Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů

(2020/C 324/08)

Zpravodaj: Roby BIWER (LU/SES) člen zastupitelstva obce Bettembourg, Lucembursko Odkaz: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů COM(2019) 352 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá, že se Komise zavázala ke zintenzivnění úsilí o ochranu a obnovu světových lesů. S politováním však konstatuje, že předložené návrhy mají omezený dosah;

2.

oceňuje, že Evropská unie v uplynulých desetiletích usilovala mimo jiné prostřednictvím rozsáhlých programů zalesňování a díky přísné legislativě členských států v oblasti lesů, která zajišťuje opětovné zalesňování a přirozenou obnovu, o zvětšení rozlohy lesů. Je však znepokojen alarmující rychlostí celosvětového znehodnocování lesů, a to zejména původních lesů, k nimž patří jak nedotčené, tak obhospodařované lesy (1);

3.

zdůrazňuje význam původních lesů coby ochránců biologické rozmanitosti, kteří poskytují ekosystémové služby prospěšné lidskému zdraví (farmaceutické využití, výživa, léčivé rostliny) a sociálnímu začleňování (duševní zdraví, podpora zaměstnanosti ve venkovských oblastech, ekoturistika atd.), a také jejich klíčovou úlohu při ochraně životního prostředí před desertifikací, povodněmi, znehodnocováním hydrogeologických struktur, erozí půdy, extrémními povětrnostními událostmi, úbytkem srážek, znečištěným ovzduším apod. Je si rovněž vědom toho, že udržitelně obhospodařované lesy – ať už uměle vysázené, nebo vzrostlé původní lesy – přispívají k ochraně a zachování biologické rozmanitosti;

4.

uznává, že odlesňování je velmi komplexní jev s celou řadou příčin, k nimž patří zvyšující se poptávka rostoucí světové populace po potravinách, krmivech, bioenergii, dřevu a dalších komoditách. Zdůrazňuje, že odlesňování je druhou nejčastější příčinou antropogenních emisí skleníkových plynů a jedním z hlavních původců ztráty biologické rozmanitosti (2);

5.

zdůrazňuje, že předcházení úbytku lesů může mít celou řadu přínosů pro obyvatelstvo a ekosystémy, mj. zachování biologické rozmanitosti, snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním uhlíku (což je jedno z nejúčinnějších opatření ke zmírňování změny klimatu), poskytování ekosystémových služeb, které mohou být hnací silou udržitelného růstu, a nové lesní biohospodářství založené na rozumném a udržitelném využívání zdrojů;

6.

vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily regulační opatření a doporučení, která budou uzpůsobena konkrétním vnitrostátním, regionálním a místním rozdílům a díky nimž bude možné účinně bojovat proti všem podobám odlesňování a znehodnocování původních lesních ekosystémů, jež jsou úložištěm uhlíku a zdrojem biologické rozmanitosti. Zároveň je nezbytné zajistit náležité financování;

7.

zdůrazňuje, že obnova lesů, zejména v nejvíce odlesněných evropských regionech, zůstává jednou z nejúčinnějších strategií přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování. V tomto ohledu by mohlo hrát stále významnější úlohu rozšíření agrolesnických systémů pomocí vysazování stromů na orné půdě a pastvinách a okolo nich;

8.

požaduje soudržnost politik, aby bylo možné sladit úsilí, cíle a výsledky různých politik, včetně nové SZP (společná zemědělská politika), mezinárodních závazků EU, mj. strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížské dohody o změně klimatu, obchodní politiky EU a Zelené dohody pro Evropu, a sloučit je do všeobecné strategie udržitelnosti, která bude obsahovat jasné cíle a prováděcí opatření a bude náležitě zohledňovat sociální, hospodářskou a environmentální rovnováhu;

Priorita č. 1 – snížit dopad spotřeby v EU na půdu a zaručit spotřebu produktů v EU z dodavatelských řetězců bez odlesňování

9.

zdůrazňuje, že by EU měla zaručit spotřebu produktů z mimounijních dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování jakožto ústřední prvek ochrany a obnovy světových lesů. Vyzývá EU, aby do celého tohoto procesu zapojila spotřebitele, kteří tak budou moci ovlivňovat trhy, jež jsou výsledkem problematické přeměny původních lesů na plochy sloužící k produkci široce využívaných produktů, jako je káva, kakao, palmový olej, a k chovu hospodářských zvířat;

10.

poukazuje na závažné porušování lidských práv a ničení životního prostředí v dodavatelských řetězcích různých produktů (např. sojové boby, palmový olej, cukr, kakao, hovězí maso, suroviny pro výrobu biopaliv) a zdůrazňuje, že dobrovolné iniciativy soukromého sektoru a odvětví finančnictví nebyly dosud postačující k zastavení a zvrácení celosvětového odlesňování. Proto vyzývá Komisi, aby zavedla povinné dodržování standardů náležité péče v oblasti lidských práv (3);

11.

poukazuje na to, že lesní požáry představují v mnoha členských státech a regionech EU hlavní hrozbu pro ochranu lesních ekosystémů. Je zásadní usnadnit místním a regionálním orgánům další posílení jejich odolnosti vůči katastrofám, neboť mají na starosti první reakci. Zvládání katastrof pomocí opatření přijímaných na úrovni místních komunit je nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem, jak omezit škody vznikající v důsledku lesních požárů;

12.

vyzývá Komisi, aby přijala různá opatření k podněcování spotřebitelů k aktivnímu postoji, pokud jde o volbu, propagaci a používání udržitelnějšího zboží. Ta mohou např. spočívat mj. v zavádění zvláštních systémů certifikace EU pro produkty nezpůsobující odlesňování, u nichž by již existující systémy certifikace lesnických produktů – včetně obhospodařování lesů a spotřebitelského řetězce (4) – umožňovaly komplexnější hodnocení, které by se použilo i na jiné než lesnické produkty. Patřilo by sem např. udržitelné obhospodařování lesů, systémy obhospodařování lesů a výrobní systémy založené na nižší spotřebě přírodních zdrojů (např. vody), chemických látek (např. pesticidů) a energie (fosilní paliva a energie z neobnovitelných zdrojů obecně), aspekty spojené s nulovým odlesňováním při výrobě jiných než lesnických produktů, propagace produktů s omezenou přepravní stopou (např. regionální výrobky, uhlíková stopa) a posuzování životního cyklu produktů s cílem kvantifikovat jejich dopad na životní prostředí a umožnit porovnání jejich environmentální výkonnosti;

13.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí v boji proti nezákonné těžbě dřeva prostřednictvím úplného a účinného provádění pracovního plánu EU FLEGT (prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví) na období 2018–2022, zejména lepšího provádění nařízení EU o dřevu;

14.

vyzývá Komisi, aby lépe informovala spotřebitele o produktech pocházejících z udržitelného lesnictví a tyto produkty propagovala, a to zavedením zvláštního označení, jež by uvádělo míru odlesňování související s určitým produktem, a zlepšením nebo sjednocením již existující evropské databáze či informačních systémů produktů nezpůsobujících odlesňování (např. databáze ekoznaček), aby bylo možné takové produkty snadno rozpoznat;

15.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení důvěry v poskytované informace stanovila postupy pro kontrolu přesnosti informací či hodnocení shromážděných v evropském informačním systému, včetně přísných požadavků na sledovatelnost, které jsou zárukou původu produktů, a přísnějších systémů monitorování a prosazování pravidel, aby bylo možné předcházet podvodům a nesprávnému označování produktů. Doporučuje zvážit přijetí dalších politik v oblasti získávání zdrojů, zejména v zemích s vysokou mírou odlesňování a nízkým pokrytím certifikací nebo vysokou mírou nezákonné těžby dřeva, např. zavedení povinnosti doložit, že produkty byly získány udržitelným způsobem, včetně dokumentace o obchodech uzavřených mezi podnikatelskými subjekty a informací o politikách všech subjektů v dodavatelském řetězci týkajících se veřejných zakázek;

16.

naléhá na orgány, instituce a agentury EU, aby šly příkladem a změnily své jednání, zadávání zakázek a rámcové smlouvy tak, že budou využívat pouze produkty pocházející z udržitelného lesnictví. Vyzývá dále své zaměstnance a členy, aby kompenzovali emise uhlíku vzniklé během jejich letů spojených s činností VR finanční podporou projektů udržitelného lesnictví;

17.

zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek, jejichž podíl na HDP v EU činí zhruba 14 %, může výrazně podnítit uzavírání udržitelnějších dodavatelských smluv na nákup práce, zboží nebo služeb od společností. V tomto ohledu by skutečnost, že směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek zakazuje zadávat veřejné zakázky na produkty způsobující odlesňování, mohla mít významný pozitivní dopad na prosazování produktů nezpůsobujících odlesňování;

18.

Právě to je cílem prohlášení sítě C40 nazvaného „Good Food Cities“ (Města konzumují dobré potraviny); upozorňuje na skutečnost, že prosazení změny v chování spotřebitelů směrem ke konzumaci zdravějších potravin rostlinného původu a vysokému přísunu ovoce a zeleniny (které by měly mít certifikát, že nezpůsobují odlesňování), a tudíž i omezení celosvětové spotřeby masa, může přispět ke zlepšení a zachování zdraví občanů a planety. Právě to je cílem prohlášení sítě C40 nazvaného „Good Food Cities“ (Města konzumují dobré potraviny) (5). Při této změně musí být zohledněna doporučení strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, jež podporuje pokud možno místní spotřebu udržitelnou z hlediska životního prostředí a lidského zdraví;

19.

vybízí Komisi, aby hledala synergie a propojení s probíhajícími projekty a iniciativami, které se týkají vytváření městských a příměstských lesů a ekologických koridorů na nižší než celostátní úrovni, na úrovni vnitrostátní i evropské i mimo Evropu. Poukazuje na to, že tyto iniciativy mají mnohé environmentální a sociální přínosy (ekosystémové služby) pro lidi žijící v propojených městech, mezi něž patří čisté ovzduší, regulace vodních toků, ochrana půdy proti vodní a větrné erozi, obnova znehodnocené půdy, odolnost vůči přírodním katastrofám a změně klimatu, nižší denní teploty v létě, získávání potravin, vyšší biologická rozmanitost ve městech, lepší fyzické a duševní zdraví, vyšší hodnota majetku atd.;

20.

požaduje zapojit do těchto aktivit evropské občany a místní a regionální orgány, podnikatelské subjekty a zainteresované strany, které prodávají své produkty na evropském trhu (např. nadnárodní společnosti). Poukazuje na úlohu, kterou hrají při ochraně lesů, a na nutnost zvýšit transparentnost podnikového výkaznictví v oblasti sociální a environmentální odpovědnosti (v souladu se směrnicí 2014/95/EU);

Priorita č. 2 – spolupracovat s producentskými zeměmi na zmírnění tlaků na lesy a zajistit rozvojovou spolupráci EU „bez odlesňování“ a priorita č. 3 – Posílit mezinárodní spolupráci s cílem zastavit odlesňování a znehodnocování lesů a podporovat obnovu lesů

21.

poukazuje na skutečnost, že k odlesňování dochází většinou ve třetích zemích. Převážná část dřeva vyprodukovaného v těchto zemích je spotřebována na místě, přesto však míra zavádění certifikace dřeva zůstává nízká, protože náklady na získání certifikace jsou příliš vysoké, zejména pro drobné vlastníky, kteří navíc čelí konkurenci v podobě levnějšího konvenčně nebo dokonce ilegálně těženého dřeva. Dále je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, jakým způsobem certifikovat lesnické produkty, například přírodní kaučuk, které produkuje velký počet drobných vlastníků;

22.

požaduje zlepšit vzdělávání v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích, kde se původní lesy nacházejí, neboť je nesmírně důležité pro zvyšování povědomí těchto zemí o významu jejich vlastních environmentálních zdrojů. Upozorňuje na to, že přímé zapojení občanů do těchto vzdělávacích iniciativ v oblasti životního prostředí by mohlo mít řadu přínosů, jako je např.: a) větší povědomí o významu ekosystémových služeb, které udržitelně obhospodařované lesy a původní lesy poskytují společnosti; b) uznání četných přímých i nepřímých přínosů udržitelného obhospodařování lesů; c) větší pravděpodobnost, že místní opatření zaměřená na omezení odlesňování a znehodnocování lesů přinesou pozitivní výsledky; více příležitostí proměnit ochranu přírodních zdrojů v jejich udržitelné řízení, a přispět tak k tvorbě zelených pracovních míst a k zelenému růstu pro místní obyvatelstvo atd.;

23.

konstatuje, že by Evropská komise měla zvážit možnost navrhnout zařazení původních lesů na seznam památek světového dědictví UNESCO, aby je pomohla chránit před odlesňováním a zvýšila pravděpodobnost přitáhnout pozornost veřejnosti k jejich ochraně;

24.

zdůrazňuje, že biologická rozmanitost je spolu s multifunkčností klíčovým tématem, které je třeba při diskuzi o rámci politiky EU v oblasti lesnictví zohlednit. Zdůrazňuje, že vždy, když probíhá odlesňování, přičemž je zničen původní les nebo les dosahující mýtního věku, dochází ke ztrátě biologické rozmanitosti, která je pro lesy typická a kterou je těžké obnovit, protože dané území je silně poškozené;

25.

vítá novou celounijní strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která zvyšuje úroveň ambicí pro EU, pokud jde o přijímání opatření k zastavení ztráty biologické rozmanitosti a znehodnocování ekosystémů v celé Evropě, a činí z EU světového vedoucího představitele při řešení celosvětové krize v oblasti biologické rozmanitosti, včetně např. zřízení chráněných oblastí pro nejméně 30 % krajiny, zavedení právně závazných cílů EU v oblasti obnovy přírody a přísnější ochrany zbývajících původních lesů a pralesů EU, uplatňování udržitelného obhospodařování sekundárních lesů (6), obnovy znehodnocených ekosystémů a znehodnocené krajiny pomocí obnovy lesů, půdy a mokřadů a vytvoření zelených ploch ve městech;

26.

vyzývá k mnohem většímu úsilí o splnění cílů týkajících se lesnictví v rámci nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a o dohodnutí ambiciózního celosvětového politického rámce v oblasti biologické rozmanitosti pro období po roce 2020, který by měl být přijat na nadcházející 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP-CBD 15), mj. na základě vyhodnocení provádění strategie do roku 2020;

27.

důrazně žádá, aby byly obchodní dohody posuzovány na základě cíle snižování emisí skleníkových plynů a aby byly založeny na udržitelném rozvoji. Vyzývá k tomu, aby byly v těchto dohodách posíleny kapitoly o udržitelném obhospodařování lesů a boji proti odlesňování a aby bylo odlesňování začleněno do posuzování vlivů na životní prostředí. V této souvislosti a s ohledem na to, že odlesňování brazilské Amazonie dosáhlo po 84 % nárůstu výskytu požárů deštného pralesa rekordních hodnot (7), vyzývá EU a její členské státy, aby pozastavily ratifikaci dohody mezi EU a Mercosurem, dokud brazilská vláda tuto tendenci nezvrátí;

28.

požaduje, aby k zachování a zvyšování biologické rozmanitosti, a tím i k plnému dosažení přínosů, které mohou biologická rozmanitost a ekosystémové služby mít, více přispělo i aktivní, přizpůsobivé a participativní lesnictví v rámci strategie EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020. Všechna tato opatření a veškeré úsilí by měly přispět k ambicióznější globální politice v oblasti biologické rozmanitosti, v jejímž rámci musí Evropa převzít zodpovědnou vedoucí pozici;

Priorita č. 4 – přesměrovat financování na podporu udržitelnějších postupů využívání půdy a priorita č. 5 – podporovat dostupnost a kvalitu informací o lesích a komoditních dodavatelských řetězcích a přístup k těmto informacím Podporovat výzkum a inovace

29.

zdůrazňuje, že by občané EU měli být v plném rozsahu informováni o opatřeních, které Komise přijala v zájmu ochrany a obnovy lesů v EU a po celém světě, aby tato opatření nalezla ve společnosti větší odezvu a zvýšila se jejich účinnost;

30.

vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou databázi, v níž by byly zaneseny probíhající i ukončené projekty realizované společně Evropskou unií a třetími zeměmi a také dvoustranné projekty členských států EU a třetích zemí, s cílem posoudit jejich dopad na světové lesy. Vyzdvihuje účast místních a regionálních orgánů na provádění těchto projektů;

31.

naléhavě vyzývá EU, aby začala provádět strategii „industrializace, digitalizace a dekarbonizace“ s cílem šířit používání náhradních ekologických materiálů ze dřeva, o jejichž původu a uhlíkové stopě budou spotřebitelé informováni, a aby podpořila zavedení označení „nezpůsobuje odlesňování“ a zintenzivnila jeho uplatňování v odvětvích, jako je stavební, textilní, chemický nebo obalový průmysl;

32.

vyzývá EU, aby rozvíjela výzkumné programy a programy monitorování Země, jako je Copernicus, Evropský program monitorování Země a další monitorovací programy, s cílem dohlížet na dodavatelské řetězce komodit, a umožnit tak identifikaci produktů, jejichž produkce způsobuje odlesňování nebo zhoršování stavu životního prostředí, a včas před nimi varovat;

33.

vyzývá Komisi, aby vzhledem k důležitosti ochrany a obnovy světových lesů uvažovala o zřízení Evropského úřadu lesního hospodářství.

---

(1)  https:/ /www.cbd.int/forest/definitions.shtml.

(2)  https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378018314365#fig0005.

(3)  Náležitou péčí v oblasti lidských práv se obecně rozumí nástroj, s jehož pomocí mohou podniky zjišťovat negativní dopady své činnosti nebo činnosti související s jejich obchodními vztahy na lidská práva, předcházet jim, zmírňovat je a zodpovídat se z nich. https://corporatejustice.org/priorities/13-human-rights-due-diligence.

(4)  Např. Rada pro správu lesů (Forest Stewardship Council® – FSC®), Program pro uznávání certifikace lesů (Programme for the Endorsement of Forest Certification (PEFC) atd.

(5)  V prohlášení „Good Food Cities“ se města náležející k síti C40 zavazují uvést politiky zadávání veřejných zakázek na potraviny do souladu s výživou, která je pro planetu udržitelná (tzv. Planetary Health Diet) a která bude v ideálním případě pocházet z ekologického zemědělství, a podporovat celkové zvýšení spotřeby zdravých potravin rostlinného původu v našich městech tím, že se upustí od neudržitelného, nezdravého stravování: https://www.c40.org/press_releases/good-food-cities.

(6)  https:/ /www.cbd.int/forest/definitions.shtml.

(7)  Brazilský národní institut pro kosmický výzkum, 2019.