EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019IE1356

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrat k „užitné hodnotě“: nové vyhlídky a výzvy pro evropské výrobky a služby (stanovisko z vlastní iniciativy)

EESC 2019/01356

Úř. věst. C 97, 24.3.2020, p. 27–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

24.3.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 97/27


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrat k „užitné hodnotě“: nové vyhlídky a výzvy pro evropské výrobky a služby

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 97/04)

Zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

Rozhodnutí plenárního shromáždění

24. 1. 2019

Právní základ

čl. 32 odst. 2 jednacího řádu

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato v sekci

19. 11. 2019

Přijato na plenárním zasedání

11. 12. 2019

Plenární zasedání č.

548

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

191/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že poskytování inovativních, vysoce specializovaných výrobků a služeb s široce uznávanými a certifikovanými klíčovými vlastnostmi, které vyhovují potřebám spotřebitelů a požadavkům na sociální a environmentální udržitelnost, se může stát podstatou i zaměřením moderní evropské konkurenceschopnosti. Cílem tohoto stanoviska je vymezit evropskou identitu v souladu s celosvětovými systémovými socioekonomickými změnami.

1.2.

EHSV zastává názor, že nejnovější vývoj opět staví užitnou hodnotu do popředí současné hospodářské soutěže. To poslouží udržitelné obnově evropské produkce ve všech sektorech a průmyslových odvětvích. Vedle svého dobře zdokumentovaného socioekonomického dopadu se evropské malé a střední podniky mohou stát důležitým faktorem pro nové vymezení pozice Evropy v současné distribuci práce, která bude reagovat na celosvětovou poptávku po různorodosti.

1.3.

„Návrat užitné hodnoty“ je v souladu se základními atributy Evropy, jež se vyznačuje značnou sociokulturní, zeměpisnou a klimatickou rozmanitostí. Zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na vysoce specializované produkty a služby. V zájmu hospodářské soutěže by výrobní procesy měly rovněž být v souladu s politikami v oblasti sociální a environmentální udržitelnosti.

1.4.

Vzhledem k masivním úsporám z rozsahu v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách a k popírání sociální i environmentální odpovědnosti spolu s návratem agresivního protekcionismu v řadě vyspělých zemí je zavedení specializovaných, kvalitativně zaměřených a udržitelných výrobních vzorců pravděpodobně nejlepší (ne-li jedinou) cestou z této pasti, a to nejen pro Evropu, nýbrž i pro celý svět.

1.5.

Závěrem EHSV doporučuje politické zásahy v těchto směrech: i) vnitrostátní vlády i orgány EU by měly uplatňovat kombinaci politik zaměřených na užitnou hodnotu, které by byly územně uzpůsobeny místním charakteristikám a potřebám, ii) je třeba vypracovat obdobně ambiciózní průmyslovou politiku pro Evropu a podporovat vytváření klastrů a kooperací (částečně) autonomních výrobců, čímž by zachování různorodosti bylo vyváženo úsporami z rozsahu ve specifických, pečlivě zvolených úsecích životního cyklu výrobků, iii) aby bylo možné prosazovat oběhové hospodářství, je nutné zevšeobecnit systém průmyslové symbiózy, iv) je třeba zlepšit přístup k finančním prostředkům tím, že bude prováděn akční plán unie kapitálových trhů a budou prosazovány nástroje mikrofinancování a přístupy v oblasti bankovnictví založené na ekologii a užitné hodnotě.

1.6.

Jak odborné vzdělávání a příprava, tak celoživotní učení jsou nástroji pro vytváření sítí a klastrů, jejichž cílem je snížit náklady lidského rozvoje, a zároveň jsou způsobem, jak posílit zásadní horizontální dovednosti.

1.7.

Další oblastí pro politickou intervenci je přístup k údajům a schopnost s nimi nakládat. Zajištění digitální svrchovanosti a současně soukromí fyzických a právnických osob však může představovat z technického i právního hlediska obtížný úkol. Na druhou stranu potřebují mít výrobci a poskytovatelé služeb rovněž možnost i schopnosti využívat potřebné metody a postupy, ať už digitalizované či nikoli. Vedle poskytování otevřeného softwaru nás tato diskuse vede zpět k potřebě odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení.

2.   Souvislosti stanoviska

2.1.

„Užitná hodnota“ je odpovědí na otázku „K čemu je výrobek nebo služba užitečná?“. V širším, holistickém smyslu to zahrnuje všechna pozitivní i negativní použití, ať už přímo související či nepřímá. Pojem užitná hodnota odkazuje na všechny skutečné, objektivně a/nebo subjektivně vnímané vlastnosti výrobku nebo služby během celého životního cyklu („od vzniku až po zánik“). Vše hmotné i nehmotné, co má užitnou hodnotu, je „ekonomickým statkem“. V éře „komercializovaného hospodářství“ vytlačila směnná hodnota (cena) užitnou hodnotu ze středu fungování trhu, v důsledku čehož byla užitná hodnota přinejlepším dána směnnou hodnotou.

2.2.

Vzhledem ke zrychlenému růstu produktivity práce se v současnosti lidské potřeby postupně mění, více se soustředí na uspokojení touhy po různorodosti než po množství, neboť ta je na předních světových trzích již dlouho nasycena. Preference spotřebitelů se obecně přesouvají směrem k výrobkům a službám s konkrétními, diferencovanými a certifikovanými vlastnostmi. To je typické i pro trhy v rozvíjejících se zemích a pro zvláštní segmenty místní poptávky závisející na věku, vzdělání, profesi, stupni urbanizace atd.

2.3.

Není překvapivé, že nejnovější technologický a procesní pokrok má za cíl zvýšení produktivity, a to nejen z hlediska výroby v masovém měřítku, nýbrž především z hlediska produkce různorodé kvality, díky čemuž lze lépe přímo sladit výrobu a stávající preference.

2.4.

Čím dál rychlejší technické změny rovněž vedou k tomu, že zboží ztrácí svou typickou obchodní povahu a nastává proces jeho postupného odstraňování z trhu, přestože se to v různých odvětvích projevuje v různé míře. V důsledku toho všeho se užitná hodnota vrací do popředí současné hospodářské soutěže, což by mohlo posloužit jako základ pro udržitelné obnovení evropské produkce ve všech odvětvích.

2.5.

Orgány EU tyto strukturální proměny patrně vnímají. Sdělení Komise COM(2017) 479 se zaměřuje na potřebu investovat do inteligentního, inovativního a udržitelného evropského průmyslu. EHSV reagoval vyžádaným stanoviskem (1), v němž zdůraznil potřebu pomoci malým a středním podnikům při rozšiřování a potřebu stimulovat příslušné inovace.

2.6.

V nejnovějším průzkumném stanovisku EHSV žádá o „holistický přístup, který umožní sladit hospodářský růst, klima, výzvy v oblasti životního prostředí a společenské problémy v koncepci „spravedlivého přechodu“. Na základě toho vyzval Výbor Komisi a členské státy, aby „pro řešení problémů přijaly dlouhodobou a komplexní strategii s globální vizí“, neboť „atraktivita Evropy musí být prioritou každé průmyslové politiky založené na inovacích a konkurenceschopnosti“ (2).

2.7.

Co se týče dilematu „vysoké náklady vs. boj se skleníkovým efektem“, nedávné stanovisko EHSV z vlastní iniciativy zabývající se zajištěním souladu mezi politikami v oblasti klimatu a energetiky z pohledu průmyslových odvětví (3) zkoumá technickou a právní proveditelnost kompenzačních opatření v oblasti přeshraničního obchodu ve vztahu k interním cenám emisí skleníkových plynů. EHSV v tomto dokumentu Komisi doporučil, aby se více zabývala tímto tématem a dalšími politickými alternativami, jako jsou reformovaný systém obchodování s emisemi, regulační opatření na hranicích v souvislosti s uhlíkem či sazba DPH upravená podle uhlíkové náročnosti.

2.8.

Toto stanovisko z vlastní iniciativy jde však ještě dále. Pojednává o tom, co všechno by měl komplexní přístup k průmyslové politice zahrnovat, aby se evropská produkce výrobků a služeb vrátila do globálního kontextu, a to na základě modelu ekologického a sociálního otevřeného trhu, který odpovídá tradici i budoucnosti EU.

3.   Mikro úroveň

3.1.

Zmíněné strukturální změny znovu podtrhují „užitečnost“ malých a středních podniků: vedle svého dobře zdokumentovaného socioekonomického dopadu – tj. značného navýšení přidané hodnoty v moderní společnosti a vytváření nových pracovních míst – se mohou malé a střední podniky rovněž stát hlavním faktorem v opětovném získání postavení evropské produkce, a to díky svojí schopnosti reagovat na specifické potřeby nikových trhů a stoupající celosvětové poptávce po různorodosti.

3.2.

Uznání současného významu malých a středních podniků ovšem automaticky neznamená, že se stanou méně zranitelnými. Jedním z cílů tohoto stanoviska je proto pomoci nalézt nové způsoby, jak podpořit malé a střední evropské výrobce při překonávání znevýhodnění souvisejících s rozsahem. EHSV opětovně vyzývá k podpoře nových metod vytváření sítí, klastrů a kooperací zachovávajících autonomii výrobců v zájmu produkce výrobků diferencované kvality, přičemž některé úseky životního cyklu produkovaného výstupu budou zajišťovány společně za využití úspor z rozsahu. To by mohlo platit například při navrhování a propagaci výrobků, při zřizování podnikatelských inkubátorů a předběžných inkubátorů, a pokud jde o dopravu a logistiku, přístup k finančním zdrojům, přístup k datům velkého objemu a specializovaným databázím a jejich využívání a vzájemné propojení v kontextu oběhového hospodářství.

3.3.

Zlepšení přístupu k finančním zdrojům a službám je pro evropské podniky, zejména malé a střední podniky, zásadní. Provádění akčního plánu unie kapitálových trhů má zásadní význam, neboť přináší nástroje mikrofinancování pro účely inovací, začínajících podniků a nekótovaných společností, stejně jako metody, jak usnadnit vstup na veřejné trhy a získat na nich kapitál atd. Kromě toho by vzhledem k důležitosti environmentálních a sociálních aspektů souvisejících se zbožím a službami (ať už přímo, nebo nepřímo) měly být v oblasti bankovnictví dále podporovány přístupy založené na ekologii a užitné hodnotě. Při zavádění zásad udržitelnosti do fungování malých a středních podniků by se jako velmi užitečná mohla prokázat vhodná centra kompetencí.

3.4.

Zvláštní pozornost by rovněž měla být věnována přechodu na oběhové hospodářství a motivaci výrobců k tomu, aby spolupracovali a účinně sdíleli zdroje. Za tímto účelem a v zájmu důrazu na poskytování co nejobjektivnějších informací evropským spotřebitelům EHSV poukazuje na význam vytváření ekologických průmyslových parků a zón. Společenství výrobních podniků a poskytovatelů služeb může posílit environmentální i hospodářskou výkonnost díky spolupráci na řešení problémů souvisejících se životním prostředím a zdroji, např. s energií, vodou a surovinami. Takováto územní „symbióza“ podporuje sdílení zdrojů mezi subjekty v tomtéž odvětví nebo i napříč různými odvětvími.

3.5.

Přínosy průmyslové symbiózy se promítají do všech stupňů udržitelnosti – rozšiřování obousměrných vazeb mezi průmyslovými parky a výrobními zónami mění náklady na odstraňování odpadu a jeho zpracování v zisky díky snížení nákladů na suroviny, maximalizaci využití nedostatečně využitých zdrojů a zařízení, rozprostření nákladů na novou infrastrukturu a investicím do spolupráce se zúčastněnými stranami ze stejného odvětví nebo i z jiných odvětví.

3.6.

Kromě toho se řízení zdrojů stává zdrojem inovací, které přidávají hodnotu „neužitečným“ nebo „nevyužitelným“ zdrojům a otevírají nové obchodní příležitosti a současně umožňují zajistit soulad s právními předpisy a odstranit riziko finančních sankcí. Stejně důležité jsou přínosy pro životní prostředí: díky průmyslové symbióze se snižuje spotřeba surovin, čisté množství odpadu a uhlíkové emise, aniž by se tak dělo na úkor hospodářské činnosti. Tyto faktory mohou posloužit jako východisko pro rozpoznatelnou globální certifikaci konečných výstupů s cílem ještě více vyzdvihnout kvalitu evropských výrobků a služeb.

3.7.

Zlepšení schopnosti evropských podniků, zejména malých a středních výrobců, účinně nakládat s veškerými příslušnými údaji a informacemi (novým relevantním pojmem je „podniková inteligence“) zvyšuje jejich šanci na přežití, ale i jejich schopnost přizpůsobit se měnícímu se globálnímu trhu:

inteligentnější využívání zdrojů je zajištěno díky tomu, že údaje o stavu výrobků, jako jsou například vozidla či jiná strojní zařízení, poskytované v reálném čase umožňují společnostem odhalit případná selhání a v souladu s tím předvídat údržbu a opravy, a prodlužovat tím životnost výrobků;

výsledkem probíhajícího přechodu na oběhové hospodářství je větší bezpečnost dodávek, tzn., že nižší závislost na primárních zdrojích a větší využívání recyklovaných statků vedou k tomu, že společnosti jsou méně vystaveny kolísajícím cenám surovin, a díky tomu jsou odolnější;

poskytování výrobků jako služby za použití senzorů, které monitorují jejich používání – spotřebitelé tak mohou hradit poplatky v závislosti na spotřebě, zatímco společnosti jsou stále vlastníky výrobku, a takto mohou být výrobky používány po delší dobu a spotřebitelé platí pouze za to, co skutečně využívají;

zvýšená flexibilita a konkurenceschopnost coby výsledek náležitého řešení výzev, jako jsou zvýšená volatilita, interakce se zákazníkem a jeho loajalita či nákladné odstraňování odpadu;

nové způsoby kreativní interakce se zákazníky, díky nimž mohou společnosti navázat se zákazníky bližší klientský vztah a účinněji přizpůsobovat výrobky a služby.

3.8.

V neposlední řadě se vytváření sítí a klastrů uplatňuje rovněž při rozvíjení požadovaných dovedností mezi zaměstnanci. Středisko Cedefop zdůrazňuje potřebu větší spolupráce, zejména při učení se prací a mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, univerzitami, výzkumnými středisky a společnostmi. Je třeba posilovat horizontální dovednosti prostřednictvím procesu počátečního i celoživotního vzdělávání, aby bylo možné vytvářet pružnější výrobní procesy a posílit kreativitu a inovace, a to i ve vztahu k digitální transformaci atd.

4.   Makro úroveň

4.1.

Opětovná industrializace ve smyslu znovuvybudování víceodvětvové výrobní struktury v Evropě začala být zdůrazňována po období deindustrializace a nárůstu externího zajišťování výroby v jiných, převážně mimoevropských regionech. Obnova rozmanitého a produktivního udržitelného „ekosystému“ je uznávána jako zdroj mnoha příznivých účinků na socioekonomický rozvoj. Důvodem je to, že: i) vytváří produktivní vazby oběma směry, ii) posiluje místní trhy, iii) snižuje míru produkční závislosti, čímž podporuje odolnost místního hospodářství, a iv) podněcuje mezioborovou aktivitu v oblasti výzkumu a vývoje s cílem posílit inovace ve vztahu k výrobním procesům a charakteristikám nabízených výrobků a služeb.

4.2.

Aby bylo možné obnovit evropskou produkci a využít stávajícího celosvětového trendu relokalizace, je nutné znovu potvrdit evropskou konkurenceschopnost v rámci současných internacionalizovaných trhů. Globální hodnotové řetězce procházejí významnými změnami: i) od celosvětové finanční krize se setrvale zkracují, ii) „regionalizace“ představuje strategii, jak se přiblížit hlavním spotřebitelským trhům, iii) dochází k restrukturalizaci po prostorovém rozpadu výrobních řetězců.

4.3.

Upřednostňování kvality před cenou a ztráta typicky komerčního charakteru zboží je v souladu se základními atributy Evropy – oblasti, která se vyznačuje sociokulturní, zeměpisnou a klimatickou rozmanitostí a v níž zároveň (možná právě proto) hrají malé a střední podniky i nadále významnou úlohu coby „zesilující faktory“ hospodářství. Poskytování inovativních, vysoce specializovaných výrobků a služeb s široce uznávanými a certifikovanými klíčovými vlastnostmi, které vyhovují potřebám spotřebitelů a jsou v souladu se sociální a environmentální udržitelností, se tudíž může stát podstatou i zaměřením moderní evropské konkurenceschopnosti.

4.4.

Tento argument je o to přesvědčivější, vezmeme-li v potaz nově vznikající bipolární svět: masivní úspory z rozsahu v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách a popírání sociální i environmentální odpovědnosti spolu s návratem agresivního protekcionismu v řadě vyspělých zemí, přičemž Evropa vězí někde uprostřed (má na ni například vliv obchodní válka mezi USA a Čínou). Nebývalé technologické, společenské a demografické změny způsobují dramatickou proměnu charakteru a struktury celosvětového hospodářství s nově se objevujícími místními trhy a potřebami. Přizpůsobení se systémovým změnám a přijetí výše zmíněných charakteristik specializované, kvalitativně zaměřené a udržitelné výroby by mohlo být řešením nejen pro Evropu, ale i pro celý svět.

5.   Návrh relevantních politik na místní, vnitrostátní a unijní úrovni

5.1.

Aby mohly vyřešit všechny výzvy spojené s vymezením evropské identity a potvrzením úlohy evropských výrobků a služeb v celosvětovém hospodářství, musí EU a její členské státy investovat podstatně více zdrojů do výzkumu a vývoje, vzdělávání, infrastruktury, marketingu a inovativních technologií. Za tímto účelem – jak prosazují i evropští sociální partneři, občanská společnost a další zainteresované strany – potřebuje Evropa ambiciózní průmyslovou politiku zaměřenou na inovace, inteligentní regulaci, sociální partnerství, volný obchod a sociální i environmentální odpovědnost.

5.2.

Vzhledem k rychle se měnící a stále intenzivnější globální konkurenci je obchodní politika nevyhnutelná. Kromě toho je zásadní pro boj s vnitřně zapříčiněnými selháními trhu. Abychom se však neocitli uvězněni ve spirále protekcionismu, vnitrostátní vlády i orgány EU by měly uplatňovat kombinaci politik zaměřených na užitnou hodnotu, které by byly územně uzpůsobeny místním charakteristikám a potřebám, a to: i) opatření v oblasti normalizace a certifikace za účelem ochrany evropských značek doma i v zámoří; ii) (pro)aktivní ekonomickou diplomacii využívající mezinárodní politické, kulturní a socioekonomické vazby; iii) využívání zadávání zakázek ve veřejném sektoru jako nástroje k prosazování kvalitativních standardů na evropských trzích; iv) podporu nezbytných investic do infrastruktury a institucionálních opatření s cílem dále posílit konkurenceschopnost místní produkce.

5.3.

Výše popsaná inteligentní regulace trhu by měla jít ruku v ruce s inteligentní průmyslovou politikou na unijní i vnitrostátní úrovni, tj.: i) digitalizací, kybernetizací a aplikacemi umělé inteligence ve výrobě; ii) investicemi do vývoje diferencovanějších a vysoce specializovaných výrobků a služeb; iii) investicemi do technické schopnosti efektivně produkovat různorodé varianty; iv) podporou vytváření klastrů a kooperací (částečně) autonomních výrobců, díky níž by zachování různorodosti bylo vyváženo úsporami z rozsahu ve specifických, pečlivě zvolených úsecích životního cyklu výrobků; v) všeobecným rozšířením systému průmyslové symbiózy s cílem podpořit oběhové hospodářství; vi) dalším posílením vazeb mezi výrobou a výzkumem a vývojem, a to i v méně aplikovaných vědních oborech (viz související diskusi k novému programu Horizont Evropa na období 2020–2025).

5.4.

Zejména v případě výše zmíněné podpory cíleného vytváření klastrů a průmyslové symbiózy budou zapotřebí regionálně a odvětvově zaměřené studie, které odhalí úseky místní produkce, kde by bylo možné zavést různé druhy vytváření sítí a kooperací.

5.5.

Jak již zaznělo, odborné vzdělávání a příprava i celoživotní učení jsou nástroji pro vytváření sítí a klastrů s cílem dosáhnout úspor z rozsahu ve vztahu k nákladům lidského rozvoje, které musí nést zaměstnavatelé, a rovněž způsobem, jak posílit zásadní dovednosti, které jsou nezbytné pro posílení kreativity, inovací a schopnosti přizpůsobit se v rámci výrobního procesu. Budoucí evropská politika v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení bude muset učinit z těchto horizontálních dovedností na všech úrovních prioritu, a to různými způsoby včetně nových metod učení, využívání nejmodernějších technologií a nových mechanismů financování, což výrobním jednotkám pomůže využívat nejnovějšího dosaženého pokroku a uplatnit jej při vývoji nových diferencovaných výrobků.

5.6.

Přístup k údajům a schopnost s nimi nakládat jsou další oblastí politické intervence, jejímž účelem je podpořit evropské výrobce a poskytovatele služeb v reakci na současný vývoj globalizovaných trhů a ve využití jejich komparativní výhody spočívající ve vysoce specializovaném zboží a službách. To je zásadní obzvláště pro malé a střední podniky. Uvolnění přístupu k údajům je nicméně spojeno se zvýšeným rizikem jejich zneužití. Zajištění digitální svrchovanosti a současně soukromí fyzických a právnických osob může představovat z technického i právního hlediska obtížný úkol, je nicméně naprosto zásadní.

5.7.

V neposlední řadě musí mít výrobci a poskytovatelé služeb vedle snazšího přístupu k údajům, jejichž množství roste exponenciální rychlostí, také možnost i schopnosti využívat potřebnou „sadu nástrojů“ ke správě údajů sestávající z metod a postupů, ať už digitalizovaných či nikoli. Podniková inteligence je v relevantní literatuře poměrně novým pojmem, který přesně popisuje schopnost využívat informace a soubory údajů. Vedle technických a právních zásahů umožňujících poskytování otevřeného softwaru nás tato diskuse vede zpět k příslušným horizontálním dovednostem, jež je třeba rozvíjet prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení.

V Bruselu dne 11. prosince 2019.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 70.

(2)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 10.

(3)  Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 59.


Top