Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění/soukromé investice a cíle udržitelného rozvoje – spolupráce s Výborem expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 97/01)

Zpravodaj:

Krister ANDERSSON

Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
Rozhodnutí plenárního shromáždění	24. 1. 2019
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	29. 11. 2019
Přijato na plenárním zasedání	11. 12. 2019
Plenární zasedání č.	548
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	129/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Daňové politiky mají pro cíle udržitelného rozvoje zásadní význam, protože ovlivňují hospodářské prostředí, ve kterém probíhají investice, zaměstnávání a inovace, a zároveň vládě poskytují prostředky na financování veřejných výdajů. Další sbližování politik by spolu s opatřeními posilujícími důvěryhodnost mohly výrazně přispět k navýšení soukromých investic a překonání globálního nedostatku investic, neboť by stimulovaly kapitálové toky ze států se silným kapitálem do rozvojových ekonomik, které potřebují investice.

1.2.

Podniky poskytují v ekonomikách cenné zboží a služby a jsou důležitou hnací silou investic, produktivity, inkluzivního hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Vzhledem k tomu, tyto organizace jsou různorodé a zahrnují od malých a středních podniků až po nadnárodní společnosti, jsou významným zdrojem odborných znalostí, tvořivosti a inovací, který pomáhá řešit řadu výzev v oblasti udržitelného rozvoje.

1.3.

Vysoký podíl neformální hospodářské činnosti vede k úzkým základům daně, což dále omezuje potenciál pro výběr daní a zvyšuje míru narušení trhu. Základy daně by měly být co nejširší, aby účinky daňových sazeb byly co nejméně rušivé.

1.4.

EHSV by rád zdůraznil, že úspěšná mobilizace domácích zdrojů vyžaduje, aby 1) byla daňová rozhodnutí přijímána otevřeným a transparentním způsobem, 2) byly zavedeny systémy, které zajistí odpovědnost organizací občanské společnosti a poslanců, 3) vlády transparentně informovaly o daních a výdajích a aby 4) daně byly viditelné.

1.5.

Soukromý sektor hraje důležitou roli v prosazování rovnosti žen a mužů. Velký význam z hlediska podpory rovných příležitostí pro ženy a muže, kariérního postupu a profesního růstu mají mzdové politiky, ale i odborná příprava a vzdělávání na pracovišti. Účast žen ve světovém hospodářství nabízí obrovské příležitosti, které by měly být hnací silou inkluzivního hospodářského růstu, inovací a produktivity.

1.6.

Politiky týkající se zdanění digitalizované ekonomiky by měly podporovat hospodářský růst a přeshraniční obchod a investice, a ne jim bránit. Vzhledem k rostoucímu významu digitalizovaných podniků je třeba vyvinout novou metodiku pro určování zdanitelného vztahu a přiřazování zisku, aby bylo možné stanovit rozdělení práva zdanění mezi země představující koncový trh a zemi, v níž jsou digitalizované nadnárodní podniky usazeny.

1.7.

EHSV považuje za důležité, aby jakákoli nová pravidla pro rozdělení práva zdanění mezi zeměmi byla spravedlivá jak pro malé a velké spotřebitelské země, tak i pro rozvinuté a rozvojové země. Musí být přiznána řádná odměna za přínosy v oblasti inovací, podnikání atd. Příjmy plynoucí z daní z příjmů právnických osob jsou sice ve vztahu k celkovým daňovým příjmům malé, přesto jsou ale důležité pro mobilizaci zdrojů a financování potřebné infrastruktury, výzkumu a vývoje, vzdělávání a zdravotní péče atd.

1.8.

EHSV konstatuje, že členské státy EU patří mezi země, které dosahují při plnění cílů udržitelného rozvoje nejlepších výsledků. Výbor zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje musí EU a její členské státy přijmout taková opatření, která zajistí udržitelné fiskální a daňové systémy. Pro plnění cílů udržitelného rozvoje je nezbytné zapojení organizované občanské společnosti, a to na všech úrovních, neboť občanská společnost představuje klíčové zúčastněné subjekty při provádění Agendy 2030 a velká část potřebných investic bude pocházet ze soukromého sektoru.

1.9.

EHSV vítá platformu pro spolupráci v daňové oblasti, která je společnou iniciativou Mezinárodního měnového fondu (MMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace Spojených národů (OSN) a Skupiny Světové banky (WBG), neboť usnadňuje interakci při stanovováním norem, budováním kapacit a technickou pomocí v oblasti mezinárodních daní. EHSV se domnívá, že EU by měla být také členem této platformy.

1.10.

EHSV se domnívá, že práce Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se zdanění/soukromých investic a cílů udržitelného rozvoje má mimořádný význam pro dosažení pokroku v rámci celosvětového dialogu a významně přispívá ke vzájemnému učení a výměně osvědčených postupů. EHSV zdůrazňuje, že evropská občanská společnost se musí do této zásadní mezinárodní debaty aktivně zapojit.

2.   Úvod – investování, zdanění a cíle udržitelného rozvoje

2.1.

Agenda 2030 je zaměřena na 17 cílů udržitelného rozvoje (1) a 169 dílčích cílů, jež mají řešit environmentální, politické a hospodářské výzvy, kterým čelí náš svět.

2.2.

Pro plnění cílů udržitelného rozvoje mají velký význam soukromé investice a bylo by zapotřebí pokračovat ve sbližování investičních a daňových politik, a podpořit tak investování, vytváření pracovních míst a udržitelný hospodářský růst v celosvětovém měřítku. OECD již v tomto směru podnikla jisté důležité kroky, např. v podobě projektu týkajícího se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) (2) a iniciativy Soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje (2018) (3).

2.3.

Daňové politiky mají pro cíle udržitelného rozvoje zásadní význam, protože ovlivňují hospodářské prostředí, ve kterém probíhají investice, zaměstnávání a inovace, a zároveň poskytují vládě prostředky na financování veřejných výdajů. Další sbližování politik by spolu s opatřeními posilujícími důvěryhodnost mohly výrazně přispět k navýšení soukromých investic a překonání globálního nedostatku investic, neboť by stimulovaly kapitálové toky ze států se silným kapitálem do rozvojových ekonomik, které potřebují investice.

2.4.

Pro splnění cílů udržitelného rozvoje je velmi důležitý boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a omezení daňové soutěže na celosvětové úrovni. V době úsporných opatření a rozpočtových omezení má pokles příjmů plynoucích ze zdanění podniků nepříznivý dopad na udržitelnost systémů sociální ochrany a může vést k regresivnímu zdanění, je-li daňová zátěž přesouvána na spotřebitele a pracovníky s nízkými příjmy.

2.5.

Rozvojové země, které potřebují finanční zdroje nejvíce, stále čelí problémům při výběru daní. V rozvojových zemích jsou příjmy z daní z příjmu fyzických osob často velmi nízké (pouze několik procent HDP), zatímco v rozvinutých zemích tvoří většinu daňových příjmů, zejména pokud zahrnují příspěvky na sociální zabezpečení.

2.6.

Důležitým aspektem je také to, jak jsou daňové příjmy spravovány a využívány. Je třeba poznamenat, že některé země, zejména africké národy, využívají v oblasti vzdělávání i ve zdravotnictví o 25–35 % vstupů více na to, aby vytvořily stejné výstupy jako vyspělejší a efektivnější země (4). Je proto důležité zajistit, aby veřejné výdaje byly nákladově efektivní.

3.   Zdanění jako nástroj ochrany životního prostředí

3.1.

Plnění některých cílů udržitelného rozvoje týkajících se ochrany klimatu by bylo snazší, pokud by byl vytvořen soudržný rámec a prováděcí plán v oblasti zdanění využívání přírodních zdrojů. Environmentální daňové politiky by mohly být využívány v boji proti změně klimatu (cíl č. 13) (5) a k ochraně ekosystémů v oceánech a na pevnině (cíle č. 14 a 15) (6). Daňovou politiku lze prostřednictvím ovlivňování struktury cen vstupů využívat k podpoře cenově dostupné a čisté energie (cíl č. 7) (7) a k podněcování odpovědného využívání společných přírodních zdrojů (cíl č. 12) (8).

3.2.

Z ekonomického hlediska je účelem environmentálních daní korekce negativních externalit, tj. situací, kdy znečišťovatelé mohou přesouvat náklady související s poškozováním životního prostředí na společnost, jako je tomu například v případě emisí skleníkových plynů. Bylo by velmi užitečné zapojit do přípravy těchto druhů daní občanskou společnost a podniky, neboť by to umožnilo sladit prostřednictvím politik, které posilují regulační rámce, pobídky pro soukromý sektor s veřejnými zájmy (9).

3.3.

Příkladem kombinace politik v oblasti zdanění by mohlo být postupné ukončení dotací na neúčinná fosilní paliva (cíl č. 12.c) (10). To by vládám přineslo významné rozpočtové úspory a zároveň by to snížilo atraktivitu těchto druhů paliva pro podniky a spotřebitele. Pokud tyto úspory budou přesměrovány na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celosvětových dodávkách energie (cíl č. 7.2) (11), mohou podpořit všeobecný přístup k čisté energii (cíl č. 7.1) (12). V případě, že budou zavedeny další politiky ke stimulaci investic do infrastruktury pro dodávky čisté energie (cíl č. 7.b) (13), bude snazší zajistit, aby hospodářský růst nebyl spojován se zhoršováním životního prostředí (cíl č. 8.4) (14).

3.4.

Zásada sbližování pobídek pro podniky s veřejnými cíli je v souladu s akčním programem z Addis Abeby (15), podle nějž byly podniky povzbuzovány k tomu, aby přijaly základní obchodní model, který zohledňuje environmentální, sociální a správní dopady jejich činnosti. Podniky poskytují v ekonomikách cenné zboží a služby a jsou důležitou hnací silou investic, produktivity, inkluzivního hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Vzhledem k tomu, že jsou různorodé a zahrnují od malých a středních podniků až po nadnárodní společnosti, jsou významným zdrojem odborných znalostí, tvořivosti a inovací, který pomáhá řešit řadu výzev v oblasti udržitelného rozvoje. V zájmu splnění cílů udržitelného rozvoje týkajících se boje proti změně klimatu by soukromý sektor měl dodržovat kodex chování, díky němuž výrazně stoupnou ekologické investice a klesnou – nebo zcela zmizí – investice, které mají negativní dopad na životní prostředí.

3.5.

S ohledem na vzájemné propojení cílů udržitelného rozvoje je nezbytné zapojit občanskou společnost a zajistit tak, aby při koncipování a provádění politik byly zohledňovány tři rozměry udržitelného rozvoje (hospodářský, sociální a environmentální). Environmentální daně jsou tradičně označovány jako regresivní, což znamená, že mají větší dopad na domácnosti s nízkými příjmy. Proto je důležité zajistit, aby politiky zůstaly i nadále sociálně udržitelné.

3.6.

EHSV nepodporuje svévolné zdaňování, které by mělo nepříznivý vliv a nepřiměřený dopad na chudé a méně majetné osoby ve společnosti a které by zároveň bylo v rozporu s několika cíli udržitelného rozvoje. Podstatné zvýšení daní ze zboží a služeb, nejsou-li k dispozici jiné schůdné alternativy, by například bylo jen zbytečnou zátěží, která by nesplnila svůj účel.

3.7.

EHSV by rád zdůraznil úlohu, kterou při monitorování plnění cílů udržitelného rozvoje hrají organizace občanské společnosti, jež zajišťují, aby daná opatření byla přijatelná pro společnost, a upozorňují na potřebu revidovat příslušné ukazatele (16).

3.8.

EHSV pokládá za důležité, aby byly vytvořeny odpovídající podmínky, díky nimž budou soukromé i veřejné prostředky plynout do udržitelných dlouhodobých investic, jež jsou pro udržitelné hospodářství nezbytné (17).

4.   Zdanění neformální ekonomiky

4.1.

Pro financování veřejných investic a veřejných výdajů potřebných ke splnění cílů udržitelného rozvoje je důležité rozšířit daňový základ vlád tím, že bude zdaněna neformální ekonomika. Podle Mezinárodní organizace práce si více než 61 % celosvětové pracovní síly (2 miliardy lidí) vydělává na živobytí v neformálním sektoru, přičemž 93 % neformální zaměstnanosti na celém světě je soustředěno v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Z tohoto důvodu je nezbytné navrhnout takové daňové politiky a institucionální rámec, které umožní integraci neformálního sektoru do formální ekonomiky.

4.2.

Vzhledem k významné úloze neformální ekonomiky, zejména v rozvojových zemích, zůstávají každodenní hospodářské činnosti občanů a podniků mimo daňový základ. V mnoha případech není rozhodnutí působit mimo formální ekonomiku aktivní volbou, ale spíše jedinou praktickou alternativou pro firmy a pracovníky, kteří buď nemají do formálního sektoru přístup, nebo z něj byli vyloučeni. Začlenění neformální ekonomiky musí být podporováno prostřednictvím účinných institucí (cíl č. 16.a a 16.6) (18), které pracovníkům, podnikům a spotřebitelům umožní, aby přispívali k daňovému základu státu a zároveň mohli využívat systém sociální ochrany a služeb. Prioritou by měly být zejména spravedlnost, transparentnost, efektivnost a účinnost daňových systémů jakožto předpoklady udržitelného rozvoje.

4.3.

Mnoho společností by bylo ochotno formalizovat svou činnost, protože malé a střední podniky působící mimo formální ekonomiku čelí skrytým nákladům a formalizace přináší společnostem mnoho výhod. Patří mezi ně snadnější přístup k úvěrovým a jiným finančním nástrojům (cíl č. 8.10) (19), vzdělávacím a podpůrným programům, veřejným zakázkám a vlastnickým právům, stejně jako možnost spolupracovat s většími podniky. Náklady spojené s formalizací pak zahrnují náklady na registraci a licence, na dodržování daňových předpisů a pracovního práva a dalších vládních nařízení. Zjednodušení postupů registrace, udělování licencí a daňové správy by společnosti motivovalo k formalizaci.

4.4.

V řadě případů, kdy neformální ekonomika nabyla velkých rozměrů, mohou k tomuto procesu významně přispět obchodní společnosti jako takové, a někdy zejména družstevní podniky, jež umožňují mnoha lidem, kteří nedisponují žádnými ekonomickými prostředky, aby zahájili hospodářskou či podnikatelskou činnost, a to i s minimální kapitálovou investicí.

4.5.

Podpora formalizace mikropodniků a malých a středních podniků by umožnila zavést takové politiky, které podporují vytváření pracovních míst a růst podniků (cíl č. 8.5) (20). V zájmu dosažení důstojných pracovních podmínek je třeba dodržovat pracovněprávní předpisy (cíl č. 8.5). Podobně by větší dohled nad hospodářskou činností a její pravidelná kontrola umožnily vládám přijímat takové politiky (zejména ve fiskální a mzdové oblasti a v oblasti sociální ochrany), které by postupně vedly k dosažení větší rovnosti (cíl č. 10.4).

4.6.

Ačkoli jsou přínosy fungujícího systému výběru daní zřejmé, otázkou stále zůstává, jak provést nezbytné změny, aby se v tomto ohledu zvýšila kapacita států. Zkušenosti z minulosti ukazují, že značná část úsilí, které bylo za tímto účelem vynaloženo, často vedla k narušení trhu, nízkým výnosům, vysokým nákladům na výběr daní, problémům při prosazování právních předpisů, a dokonce i k úniku kapitálu. Vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových států má omezené prostředky, by prioritou měla být opatření ke zlepšení efektivity správy a účinnosti daňových systémů. Soukromý sektor může nabídnout pomoc při budování kapacit a předávat zkušenosti z vysoce rozvinutých zemí a ekonomik (21).

4.7.

Jestliže se vlády pokusí odstranit jakékoli mezery v příjmech, ať už z přímých či nepřímých daní, musí vzít v úvahu správní náklady a náklady na dodržování předpisů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci osob s nízkými příjmy a rozložení daňové zátěže mezi jednotlivé příjmové kategorie. Nárůst nerovností může ohrožovat daňovou morálku. Výbor se domnívá, že správně nastavený progresivní daňový systém by mohl zajistit spravedlivé rozložení daňové zátěže a významně přispět ke zmírnění nerovností a snížení chudoby.

4.8.

Vysoký podíl neformální hospodářské činnosti vede k úzkým základům daně, což dále omezuje potenciál pro výběr daní a zvyšuje míru narušení trhu. Je důležité zdůraznit, že je třeba mobilizovat zdroje s cílem zlepšit výběr domácích příjmů (cíl č. 17.1) (22) a bojovat proti daňovým únikům a praní peněz. Země musí zlepšit vzájemnou spolupráci v boji proti nezákonným finančním tokům a EU by měla zvážit vytvoření koordinovaného seznamu možných protiopatření.

4.9.

EHSV by rád zdůraznil, že úspěšná mobilizace domácích zdrojů vyžaduje, aby 1) byla daňová rozhodnutí přijímána otevřeným a transparentním způsobem, 2) byly zavedeny systémy, které zajistí odpovědnost organizací občanské společnosti a poslanců, 3) vlády transparentně informovaly o daních a výdajích a aby 4) daně byly viditelné (23).

5.   Zdanění a rovnost žen a mužů

5.1.

Cíl udržitelného rozvoje č. 5 je zaměřen na ukončení všech forem diskriminace žen a na podporu politik v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek. Předpokladem posílení postavení žen je zajištění rovných práv k ekonomickým zdrojům, možnosti vlastnictví a hospodaření s pozemky i dalších forem vlastnictví, přístupu k finančním službám, dědictví a přírodním zdrojům (cíl č. 5.a) (24). Prosazovat ekonomickou emancipaci žen znamená podporovat jejich plnou a efektivní účast a zlepšit rovné příležitosti zastávat vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování v politickém, ekonomickém a veřejném životě (cíl č. 5.5) (25). Budou-li dosaženy tyto cíle, pak zaručení ekonomických práv žen posílí také další cíle udržitelného rozvoje, jako např. cíl č. 8 (důstojná práce a ekonomický růst) a cíl č. 16 (mír, spravedlnost a silné instituce).

5.2.

Soukromý sektor hraje důležitou roli v prosazování rovnosti žen a mužů. Velký význam z hlediska podpory rovných příležitostí pro ženy a muže, kariérního postupu a profesního růstu mají mzdové politiky, ale i odborná příprava a vzdělávání na pracovišti. Účast žen ve světovém hospodářství nabízí obrovské příležitosti, které by měly být hnací silou inkluzivního hospodářského růstu, inovací a produktivity.

5.3.

Omezení neformálního sektoru je úzce spjato s rovností žen a mužů. Pokud společnosti neplatí daně, znamená to, že veřejná správa (stát, regionální a místní orgány) bude mít méně prostředků na veřejné služby, udržitelnou infrastrukturu a sociální ochranu, které jsou důležité pro zajištění rovnosti žen a mužů. Nedostatek prostředků na sociální výdaje a absence odpovídající infrastruktury bude mít dopad na chudé vrstvy obyvatel, a často zejména na ženy.

6.   Zdanění digitalizované ekonomiky

6.1.

Rychlá digitalizace ekonomiky je důležitou hnací silou globálního hospodářského růstu. Umožňuje také účinněji shromažďovat informace pro daňové úřady a nabízet lepší služby pro daňové poplatníky. Digitalizace ekonomik však přináší otázku, kde jsou příjmy a zisky vydělávány a vytvářeny a jak jsou rozdělovány mezi zeměmi. Digitální služby mohou být poskytovány na dálku bez jakékoli fyzické přítomnosti v jurisdikci trhu, kde dochází ke spotřebě.

6.2.

Politiky týkající se zdanění digitalizované ekonomiky by měly podporovat hospodářský růst a přeshraniční obchod a investice, a ne jim bránit. Vzhledem k rostoucímu významu digitalizovaných podniků je třeba vypracovat novou metodiku pro určování zdanitelného vztahu a přiřazování zisku, aby bylo možné stanovit rozdělení práva zdanění mezi země představující koncový trh a zemi, v níž jsou digitalizované nadnárodní podniky usazeny (26).

6.3.

K tomu je zapotřebí nalézt mezinárodně přijatelné řešení, jak tyto nové obchodní modely zdanit, a zároveň přitom zohlednit potřeby rozvinutých i rozvojových zemí (27). Má-li být v digitalizované ekonomice zaveden jakýkoli model zdanění, je zapotřebí stanovit rámec pro posílenou spolupráci vnitrostátních daňových orgánů a také mechanismus pro řešení mnohostranných sporů.

6.4.

Průběžná zpráva OECD Daňové problémy plynoucí z digitalizace – průběžná zpráva za rok 2018 (březen 2018) (28) stanovuje dohodnuté směřování činnosti inkluzivního rámce (29) v oblasti digitalizace a mezinárodních daňových pravidel do roku 2020. Popisuje, jaký má digitalizace vliv i na další oblasti daňového systému, a poskytuje daňovým orgánům nové nástroje, které vedou ke zlepšení služeb pro daňové poplatníky, zvyšují účinnost výběru daní a odhalují daňové úniky. Závěrečná zpráva inkluzivního rámce OECD je očekávána v roce 2020.

6.5.

EHSV považuje za důležité, aby jakákoli nová pravidla pro rozdělení práva zdanění mezi zeměmi byla spravedlivá jak pro malé a velké spotřebitelské země, tak i pro rozvinuté a rozvojové země. Musí být přiznána řádná odměna za přínosy v oblasti inovací, podnikání atd. Příjmy plynoucí z daní z příjmů právnických osob jsou sice ve vztahu k celkovým daňovým příjmům malé, přesto jsou ale důležité pro mobilizaci zdrojů a financování potřebné infrastruktury, výzkumu a vývoje, vzdělávání, zdravotní péče atd.

7.   Úloha soukromých investic při plnění cílů udržitelného rozvoje

7.1.

EHSV konstatuje, že členské státy EU patří mezi země, které u řady cílů udržitelného rozvoje dosahují nejlepších výsledků. Výbor zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí přijmout taková opatření, která zajistí, aby fiskální a daňové systémy obstály i v budoucnu, a bylo tak možné dosáhnout cílů udržitelného rozvoje.

7.2.

Pro plnění cílů udržitelného rozvoje je nezbytné zapojení organizované občanské společnosti, a to na všech úrovních, neboť občanská společnost představuje klíčové zúčastněné subjekty při provádění Agendy 2030 a velká část potřebných investic bude pocházet ze soukromého sektoru.

7.3.

Podniky jsou z celosvětového hlediska hnací silou produktivity, inkluzivního hospodářského růstu, tvorby pracovních míst, investic a inovací. Odborné znalosti soukromého sektoru jsou klíčem k řešení mnoha výzev spojených s udržitelným rozvojem.

7.4.

Investice, včetně přímých zahraničních investic, hrají důležitou roli při odstraňování chudoby, boji proti změně klimatu a zajišťování inkluzivního udržitelného růstu (30). Více investic ze soukromého sektoru bude vyžadovat například dosažení cíle č. 8 (31). Akční program z Addis Abeby (2015) tuto skutečnost uznává a konstatuje, že soukromé podnikání, investice a inovace jsou hlavními hnacími silami produktivity, inkluzivního hospodářského růstu a tvorby pracovních míst.

7.5.

EHSV zdůrazňuje, že pro přeshraniční obchod, investice podniků, pracovní místa a růst jsou nezbytná předvídatelná daňová pravidla. Smlouvy o dani z příjmu by mohly umožnit nárůst obchodu, neboť by podnikům zajistily větší jistotu, omezily by dvojí zdanění a poskytly by mechanismus pro boj proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým únikům. Vlády se musí dohodnout na přijatelných formách daňové soutěže a podniky se musí řídit pravidly a zásadami stanovenými v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi.

7.6.

OECD a MMF nedávno vydaly společnou zprávu o daňové jistotě, kterou reagují na zvýšené obavy, jež vyjádřili vedoucí představitelé skupiny G20 ohledně nejistoty v daňových záležitostech a jejího dopadu na přeshraniční obchod a investice, zejména v souvislosti s mezinárodním zdaněním.

7.7.

Zpráva Světové banky o placení daní z roku 2018 (32) uvádí, že pro mnoho podniků v rozvojových zemích je daňové zatížení již tak dost vysoké. Například v subsaharské Africe jsou efektivní daňové sazby pro středně velké společnosti o sedm procentních bodů vyšší než světový průměr. Daňové politiky, které podporují investice a inovace, a to zejména v rozvojových ekonomikách, by velmi pomohly přilákat přímé zahraniční investice, které by následně vytvořily podmínky pro důstojnou práci, inovace a zvýšení produktivity, což by umožnilo účinně zvýšit hrubý domácí produkt jednotlivých zemí.

7.8.

Společnosti musí být vůči daňovým úřadům transparentní. Hlavním cílem podávání zpráv o situaci v jednotlivých zemích je podle OECD vyvinout na vysoké úrovni nástroj pro hodnocení rizik, který by daňovým úřadům poskytl lepší přehled o činnostech nadnárodních společností po celém světě a o daních, které zaplatily, přičemž by výslovně netvořil základ samotného zdanění. Kromě toho je také zapotřebí větší transparentnosti ze strany vlád ohledně toho, kolik je vybíráno na daních a jak jsou tyto prostředky vynakládány.

7.9.

Často existuje mylná představa, že rozvoj by mohl být zcela a nebo v prvé řadě financován prostřednictvím rázných opatření proti sporným daňovým praktikám nadnárodních podniků. Z nestranných odhadů OECD vyplývá, že než byla přijata jakákoli protiopatření, dosahovala eroze základu daně a přesouvání zisku ze strany nadnárodních společností (BEPS) výše 100 až 240 miliard USD (33). V rámci EU byla tato hodnota odhadnuta na 0,3 % HDP (34). Tato částka je sice významná, ale k financování provádění cílů udržitelného rozvoje nestačí. Kromě toho by tyto příjmy pravděpodobně nepřipadly zemím, které potřebují finanční prostředky na rozvoj nejvíce. Nejdůležitějším zdrojem příjmů pro financování cílů udržitelného rozvoje je udržitelný hospodářský růst. Ke splnění těchto cílů jsou tedy zapotřebí takové daňové politiky, které podporující udržitelný hospodářský, sociální a environmentální růst.

7.10.

EHSV vítá platformu pro spolupráci v daňové oblasti, která je společnou iniciativou Mezinárodního měnového fondu (MMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace Spojených národů (OSN) a Skupiny Světové banky (WBG), neboť usnadňuje interakci mezi stanovováním norem, budováním kapacit a technickou pomocí v oblasti mezinárodních daní. EHSV se domnívá, že EU by měla být také členem této platformy.

7.11.

EHSV se domnívá, že práce Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se zdanění/soukromých investic a cílů udržitelného rozvoje má mimořádný význam pro dosažení pokroku v rámci celosvětového dialogu a významně přispívá ke vzájemnému učení a výměně osvědčených postupů. EHSV zdůrazňuje, že evropská občanská společnost se musí do této zásadní mezinárodní debaty aktivně zapojit.

---

(1)  https://www.osn.cz/osn/hlavni-temata/sdgs/.

(2)  http://www.oecd.org/tax/beps/.

(3)  http://www.oecd.org/publications/policy-coherence-for-sustainable-development-2018-9789264301061-en.htm.

(4)  https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/8325/wps3645.pdf?sequence=1&isAllowed=y.

(5)  Cíl č. 13 – Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů.

(6)  Cíl č. 14 – Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje; cíl č. 15 – Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity.

(7)  Cíl č. 7 – Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny.

(8)  Cíl č. 12 – Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.

(9)  Bližší informace naleznete v Podnikatelské chartě pro udržitelný rozvoj, Mezinárodní obchodní komora (ICC), https://iccwbo.org/content/uploads/sites/3/2015/09/ICC-Business-Charter-for-Sustainable-Development-Business-contributions-to-the-UN-Sustainable-Development-Goals.pdf.

(10)  Cíl č. 12.c – Usměrnit neefektivní dotace na fosilní paliva podporující nadbytečnou spotřebu odstraňováním pokřivení trhu v souladu s podmínkami v jednotlivých státech, mimo jiné prostřednictvím daňové restrukturalizace a rušením těchto škodlivých dotací tam, kde existují, aby byl zřejmý jejich dopad na životní prostředí. Je potřeba přitom brát plně v úvahu specifické potřeby a podmínky rozvojových zemí a minimalizovat možné negativní dopady na jejich rozvoj způsobem, který bude chránit chudé a dotčené komunity.

(11)  Cíl č. 7.2 – Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celosvětovém energetickém mixu.

(12)  Cíl č. 7.1 – Do roku 2030 zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým a moderním energetickým službám.

(13)  Cíl č. 7.b – Do roku 2030 rozšířit infrastrukturu a vylepšit technologie pro dodávky moderních a udržitelných energetických služeb pro všechny v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých a malých ostrovních rozvojových státech a vnitrozemských rozvojových zemích, a to v souladu s jejich příslušnými programy podpory.

(14)  Cíl č. 8.4 – Postupně až do roku 2030 zlepšovat efektivní využívání globálních zdrojů ve spotřebě i výrobě a učinit vše potřebné pro to, aby ekonomický růst nebyl spojen s poškozováním životního prostředí, v souladu s desetiletým rámcovým programem trvale udržitelné spotřeby a výroby, v jehož čele stojí rozvinuté země.

(15)  https://sustainabledevelopment.un.org/index.php?page=view&type=400&nr=2051&menu=35.

(16)  Připravované stanovisko EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku), odstavec 1.10, kde EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro „zelenou fiskální reformu“ v členských státech EU s cílem pomoci sladit zdanění, dotace a predistribuční opatření se záměrem zajistit spravedlivý přechod na ekonomiku blahobytu.

(17)  Stanovisko EHSV Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti (Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 91).

(18)  Cíl č. 16a – Posílit příslušné instituce státu, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, pro budování kapacit na všech úrovních pro boj proti násilí, terorismu a trestné činnosti, zejména v rozvojových státech.

Cíl č. 16.6 – Vytvořit účinné, odpovědné a transparentní instituce na všech úrovních.

(19)  Cíl č. 8.10 – Posílit kapacitu domácích finančních institucí na podporu a rozšíření přístupu k bankovnictví, pojišťovnictví a finančním službám pro všechny.

(20)  Cíl č. 8.5 – Do roku 2030 dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a zajistit důstojnou práci pro všechny ženy a muže, včetně mladých lidí a osob se zdravotním postižením, a zajistit stejnou odměnu za rovnocennou práci.

(21)  Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) takový program zahájil.

(22)  Cíl č. 17.1 – Posílit mobilizaci domácích zdrojů, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní podpory rozvojovým zemím, ke zlepšení domácích kapacit pro výběr daní a dalších příjmů.

(23)  Diskusi o některých z těchto otázek lze nalézt v článku Promoting Tax Bargains in Uganda and Beyond: The Importance of Civil Society and Parliamentarians.

(24)  Cíl č. 5.a – Provést reformy, které ženám zajistí rovná práva k ekonomickým zdrojům, možnost vlastnictví a hospodaření s pozemky i dalších forem vlastnictví, přístup k finančním službám, dědictví a přírodním zdrojům v souladu s národní legislativou.

(25)  Cíl č. 5.5 – Zajistit ženám rovné příležitosti a plnou a efektivní účast na rozhodování na všech úrovních v politickém, ekonomickém i veřejném životě.

(26)  Viz stanovisko EHSV Zdanění digitalizované ekonomiky (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 17).

(27)  Viz stanovisko EHSV o zdanění zisků digitální ekonomiky (Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 73) a Zdanění digitalizované ekonomiky, (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 17).

(28)  http://www.oecd.org/tax/tax-challenges-arising-from-digitalisation-interim-report-9789264293083-en.htm.

(29)  Inkluzivní rámec OECD.

(30)  Viz Podnikatelská charta pro trvale udržitelný rozvoj, Mezinárodní obchodní komora (2015).

(31)  Cíl č. 8 – Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny.

(32)  https://www.doingbusiness.org/en/reports/thematic-reports/paying-taxes.

(33)  Zpráva BEPS, OECD, 2015.

(34)  Stanovisko EHSV Zdanění – hlasování kvalifikovanou většinou (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90).