EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019DC0350
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL AND THE COURT OF AUDITORS Annual report to the Discharge Authority on internal audits carried out in 2018
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU Výroční zpráva orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2018
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU Výroční zpráva orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2018
COM/2019/350 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.6.2019
COM(2019) 350 final
ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU
Výroční zpráva orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2018
{SWD(2019) 300 final}
Obsah
1.Úvod
2.Úkol Útvaru interního auditu: nezávislost, objektivita, odpovědnost
3.Přehled auditní činnosti
3.1Provádění plánu auditů na rok 2018
3.2Statistické údaje o doporučeních Útvaru interního auditu
4.Závěry na základě auditní činnosti provedené v roce 2018
4.1Závěry ohledně auditů výkonnosti
4.1.1Výkonnost generálních ředitelství Komise, jejích útvarů a výkonných agentur: horizontální procesy
4.1.2Výkonnost v oblasti vynakládání provozních a správních rozpočtových prostředků
4.2Omezené závěry Útvaru interního auditu
4.3Souhrnný výrok k finančnímu řízení Komise
5.Konzultace s výborem pro řešení finančních nesrovnalostí, jejž zřídila Komise
6.Zmírňující opatření, pokud jde o možný střet zájmů (mezinárodní standardy) – šetření evropské veřejné ochránkyně práv
7.Další monitorování a přijímání opatření v návaznosti na doporučení vyplývající z auditu
1.Úvod
Tato zpráva informuje Evropský parlament a Radu o interních auditech provedených v Komisi v roce 2018, a to v rámci postupu udělování absolutoria a v souladu s články 118 a 247 finančního nařízení. Vychází ze zprávy vypracované interním auditorem Komise ohledně auditů Útvaru interního auditu a konzultačních zpráv dokončených v roce 2018 ( 1 ). Zahrnuje audity provedené v generálních ředitelstvích a útvarech Komise a ve výkonných agenturách ( 2 ) a obsahuje i) přehled počtu a typů provedených interních auditů; ii) shrnutí vydaných doporučení a iii) opatření přijatá na základě těchto doporučení.
2.Úkol Útvaru interního auditu: nezávislost, objektivita, odpovědnost
Úkolem Útvaru interního auditu je posilovat a chránit organizační hodnotu tím, že poskytuje objektivní jistotu, doporučení a informace na základě rizik. Útvar Interního auditu pomáhá Komisi dosáhnout jejích cílů zavedením systematického, disciplinovaného přístupu za účelem hodnocení a zvýšení účinnosti řízení rizik a kontrolních a správních procesů. K jeho úkolům patří hodnocení a vydávání vhodných doporučení k zlepšení řízení rizik a kontrolního a správního procesu v zájmu dosažení těchto tří cílů: i) prosazování náležité etiky a hodnot v rámci organizace; ii) zajištění účinného řízení výkonnosti organizace a odpovědnosti a iii) účinné sdělování informací o rizicích a kontrolách příslušným oblastem organizace. Tímto podporuje Útvar interního auditu kulturu efektivního a účinného řízení v rámci Komise a jejích útvarů.
Nezávislost Útvaru interního auditu je zakotvena ve finančním nařízení ( 3 ) a v jeho chartě poslání ( 4 ) přijaté Komisí. Tato charta stanoví, že k zajištění objektivity úsudku a zabránění střetu zájmů musí auditoři Útvaru interního auditu zachovat svou nezávislost ve vztahu k činnostem a operacím, které posuzují. Je-li jejich objektivita skutečně nebo zdánlivě narušena, je třeba zveřejnit podrobné údaje o narušení objektivity. Považuje-li to interní auditor za nezbytné, může se obrátit přímo na předsedu Komise a/nebo sbor komisařů.
Útvar interního auditu vykonává svou činnost v souladu s finančním nařízením, mezinárodními standardy pro profesionální praxi interního auditu a etickým kodexem Institutu interních auditorů.
Útvar interního auditu podává zprávy Výboru pro pokrok v oblasti auditu a je funkčně odpovědný tomuto výboru. Výbor pro pokrok v oblasti auditu je sboru komisařů nápomocen při plnění jeho povinností podle Smluv, finančního nařízení a jiných právních nástrojů. Činí tak i) zajištěním nezávislosti Útvaru interního auditu; ii) sledováním kvality práce v rámci interního auditu; iii) zajištěním toho, aby útvary Komise náležitě zohledňovaly doporučení interního a externího auditu, a iv) zajištěním toho, aby byla tato doporučení řádně uplatňována. Takto pomáhá Výbor pro pokrok v oblasti auditu zvýšit účinnost a efektivnost Komise při dosahování jejích cílů. Výbor usnadňuje sboru komisařů rovněž dohled nad řízením Komise, řízením rizik a postupy vnitřní kontroly. V lednu 2018 vydal interní auditor zprávu o auditu týkajícím se řízení v Komisi. Tato zpráva poukázala na potřebu přiměřených zlepšení, pokud jde mimo jiné o řízení rizik, finanční výkaznictví a mandáty institucionálních orgánů (dohledu). V rámci opatření Komise přijatých v návaznosti na tento audit byla v listopadu 2018 aktualizována charta Výboru pro pokrok v oblasti auditu.
Útvar interního auditu neprovádí audity systémů kontroly finančních prostředků EU v členských státech. Tyto audity se zaměřují na úroveň jednotlivých příjemců a provádějí je interní auditoři členských států, vnitrostátní auditní orgány, ostatní jednotlivá generální ředitelství Evropské komise a Evropský účetní dvůr. Útvar interního auditu však provádí audity opatření, která útvary Komise přijaly v oblasti dohledu a kontroly, pokud jde o i) orgány v členských státech a ii) ostatní subjekty odpovídající za vyplácení finančních prostředků EU, jako je Organizace spojených národů. Jak je stanoveno ve finančním nařízení, Útvar interního auditu může tyto povinnosti plnit na místě, včetně v členských státech.
3.Přehled auditní činnosti
3.1.Provádění plánu auditů na rok 2018
Do uzávěrky dne 31. ledna 2019 bylo provedeno 100 % aktualizovaného plánu auditů na rok 2018 ( 5 ). Tento plán auditů zahrnoval audity v útvarech Komise a ve výkonných agenturách ( 6 ).
Dokončeno bylo 166 „zakázek“ (sestávajících z auditů, konzultací, následných opatření a přezkumů) a vydáno bylo 181 zpráv (včetně následných zpráv a dopisů vedení) ( 7 ). Rozdělení jednotlivých typů dokončených zakázek a zpráv je uvedeno v následujících grafech.
181
Původní plán na rok 2018 (který obsahoval 52 auditních zakázek (sestávajících z auditů, přezkumů a konzultací, nikoli však následných opatření)) byl v polovině roku aktualizován. Původní i aktualizovaný plán posoudil Výbor pro pokrok v oblasti auditu.
Útvar interního auditu plánuje svou auditní činnost na základě posouzení rizik a analýzy kapacity. To vyžaduje jeho charta a mezinárodní standardy a pomáhá to zajistit efektivní a účinné provádění plánu auditů. Provádění plánu auditu je pak pravidelně sledováno a v případě potřeby se provádějí úpravy. V roce 2018 provedl Útvar interního auditu hloubkové posouzení rizik, jehož výsledkem byl strategický víceletý plán auditů na období 2019–2021, jakož i roční plán auditů na rok 2019.
3.2.Statistické údaje o doporučeních Útvaru interního auditu
Počet doporučení, která Útvar interního auditu vydal v roce 2018, je uveden na následujícím obrázku.
Přijato bylo 100 % vydaných doporučení. U všech doporučení vypracovaly auditované subjekty akční plány, jež byly předloženy Útvaru interního auditu, který je vyhodnotil jako uspokojivé.
Ke dni uzávěrky 31. ledna 2019 ( 8 ) bylo 1 572 (81 %) z celkového počtu přijatých doporučení (celkem bylo přijato 1 938 doporučení) vydaných Útvarem interního auditu v období 2014–2018 vyhodnoceno jako provedených auditními subjekty. K tomuto datu bylo dosud otevřených celkem 366 doporučení (19 %).
Z těchto 366 otevřených doporučení ( 9 ) je jedno hodnoceno jako zásadní ( 10 ), 135 doporučení je hodnoceno jako velmi důležitá a 103 doporučení je opožděných (tj. nebyla provedena v původně dohodnuté lhůtě pro provedení). Tato opožděná doporučení představují 5,3 % z celkového počtu 1 938 přijatých doporučení. Z těchto 103 opožděných doporučení má osmnáct velmi důležitých doporučení velké zpoždění (velkým zpožděním se rozumí situace, kdy je doporučení dosud otevřeno po uplynutí více než šesti měsíců od původního data provedení). Tato doporučení představují pouze 2,9 % celkového počtu zásadních a velmi důležitých přijatých doporučení v období 2014–2018 (v porovnání s 2,0 % v předchozím vykazovaném období). Počet velmi důležitých doporučení vyplývajících z auditu, která jsou opožděna o více než šest měsíců, se v posledních letech významně snížil (z průměrného počtu 28 v období od června 2015 do října 2016 na průměrně 15 v období od ledna 2017). Usiluje se o pokrok při provádění těchto doporučení a Výbor pro pokrok v oblasti auditu bude jejich provádění i nadále pozorně sledovat.
Útvar interního auditu se celkově domnívá, že provádění doporučení vyplývajících z auditu je uspokojivé a srovnatelné s předchozími vykazovanými obdobími. Tento stav naznačuje, že útvary Komise velmi důležitá doporučení náležitě provádějí, a zmírňují tak rizika, která Útvar interního auditu zjistil. Pozornost je však třeba věnovat jednotlivým doporučením v kategorii „velmi důležité“, která mají velké zpoždění (tj. zpoždění přesahující šest měsíců).
Shrnutí těchto velmi důležitých a dlouho zpožděných doporučení je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise (v oddíle 3), který je připojen k této zprávě.
4.Závěry na základě auditní činnosti provedené v roce 2018
4.1.Závěry ohledně auditů výkonnosti
S cílem přispět ke kultuře Komise založené na výkonnosti a většímu zaměření na co nejlepší zhodnocení vynaložených prostředků prováděl Útvar interního auditu v roce 2018 dva typy auditů: audity výkonnosti ( 11 ) a audity, které obsahují významné výkonnostní prvky (sdružené audity). Provádění obou těchto typů auditů bylo součástí strategického plánu auditů na období 2016–2018 vyhotoveného Útvarem interního auditu.
V souladu se svou metodikou a osvědčenými postupy přistupuje Útvar interního auditu k výkonnosti nepřímo. Činí tak posouzením toho, zda a jak zavedlo vedení kontrolní systémy, které mají hodnotit výkonnost (efektivnost a účinnost) jeho činností a poskytovat v tomto ohledu jistotu. Prostřednictvím tohoto přístupu se Útvar interního auditu snaží zajistit, aby generální ředitelství a útvary zavedly odpovídající výkonnostní rámce a nástroje pro měření výkonnosti, klíčové ukazatele a monitorovací systémy. To je částečně výsledkem skutečnosti, že řada právních základů stanovuje cíle, které přesahují rámec toho, co může Komise dosáhnout sama o sobě. To znamená, že je nejprve třeba na úrovni Komise rozhodnout o konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených (SMART ( 12 )) cílech a měřítkách. Tyto cíle a měřítka mají co nejvíce odlišit konkrétní příspěvek Komise od příspěvků dalších klíčových aktérů, kteří přispívají k plnění a dosahování cílů EU (členské státy, regiony, země mimo EU, mezinárodní organizace atd.).
Následující oddíly uvádějí závěry Útvaru interního auditu ohledně různých aspektů výkonnosti v auditech, které byly provedeny v roce 2018.
4.1.1.Výkonnost generálních ředitelství Komise, jejích útvarů a výkonných agentur: horizontální procesy
4.1.1.1. Přezkum synergií a efektivnosti
Velká část interních auditů byla v roce 2018 zaměřena na efektivní a účinné využívání zdrojů v různých generálních ředitelstvích a útvarech Komise.
Hlavní iniciativou Komise v této oblasti je přezkum synergií a efektivnosti zahájený v roce 2016 ( 13 ). Tato dalekosáhlá iniciativa má změnit způsob práce v Komisi, dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity v oblasti podpůrných funkcí a uvolnit zdroje pro přerozdělení do oblastí s největším politickým významem. V rámci auditu Útvaru interního auditu bylo uznáno, že iniciativa týkající se přezkumu synergií a efektivnosti představuje pro Komisi velkou výzvu. Tato iniciativa zavedla nové a inovativní způsoby myšlení a řešení problémů. Průřezový efekt přístupu založeného na „vedoucím domény“ pomáhá zejména odstranit umělé hranice a prosazovat propojenější způsob myšlení. Iniciativa prošla po svém zahájení velmi náročným obdobím, což se vzhledem k její ambiciózní povaze očekávalo. Od těchto počátků zaznamenává Útvar interního auditu dosažený pokrok a společné úsilí o odstranění nedostatků ve výchozím rámci. Cílem je zavést spolehlivější procesy a vnést do iniciativy nový impuls, přičemž očekávání jsou i nadále velmi vysoká, zejména s ohledem na konec mandátu stávající Komise a nástup nové Komise do funkce v roce 2019. Řeší se mnoho prvotních problémů, jako je i) chybějící centrální řízení v klíčových otázkách; ii) zajištění spolehlivosti a dosažitelnosti úspor; iii) rozpočtové otázky; iv) neexistence účinného sledování a v) nedostatečně koordinovaný společný přístup. K dosažení udržitelných a skutečných synergií a efektivnosti a k včasnému splnění cílů stanovených ve sdělení o přezkumu synergií a efektivnosti z roku 2016 však dosud zbývá hodně práce. Je třeba učinit více, aby bylo možné využít pokrok, jehož již bylo dosaženo, a zajistit, aby byl přezkum synergií a efektivnosti začleněn do kultury Komise.
Audit rovněž zjistil, že na institucionální úrovni by měly ústřední útvary stanovit jednoznačná kritéria pro určování úspor a měly by podrobně sledovat pokrok při plnění cíle a „vedoucí domén“ by měli zavést náležité mechanismy pro zajišťování kvality k prokázání úrovně kvality služeb poskytovaných generálním ředitelstvím, která jsou jejich klienty, a v případě potřeby přijmout nápravná opatření. Doporučení Útvaru interního auditu v tomto ohledu je nutno považovat za přiměřená zlepšení, která mají pomoci zajistit, aby byla iniciativa týkající se přezkumu synergií a efektivnosti při plnění svých cílů nakonec úspěšná. V návaznosti na audit Útvaru interního auditu vydala Komise v dubnu 2019 nové sdělení o iniciativě v oblasti synergií a efektivnosti ( 14 ).
4.1.1.2. Správní procesy
V roce 2017 informoval Útvar interního auditu o řadě nedostatků zjištěných ve správních procesech v Komisi. Na základě doporučení Útvaru interního auditu vydala Komise v listopadu 2018 soubor sdělení a rozhodnutí („balíček opatření týkajících se správy“) s cílem řešit problémy zjištěné Útvarem interního auditu a aktualizovat opatření Komise v oblasti správy a řízení.
V roce 2018 se několik auditů zaměřilo rovněž na aspekty správy v různých oblastech politiky.
Audit týkající se správy telekomunikací v rámci Nástroje pro propojení Evropy ukázal, že od zavedení programu CEF – Telekomunikace v roce 2014 se tento program potýkal se značným nárůstem rozsahu nabízených služeb a složitostí. Původně zavedená struktura správy již neodpovídá současné složitosti programu a budoucímu vývoji v rámci programu Digitální Evropa a tato situace může ovlivnit rovněž účinné provádění na úrovni programu. Útvar interního auditu proto Generálnímu ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie doporučil, aby ve spolupráci s ostatními generálními ředitelstvími, která program provádějí, zlepšilo stávající výkonnostní rámec Nástroje pro propojení Evropy. Útvar interního auditu rovněž doporučil, aby Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie náležitě sledovalo pokrok a výsledky stanovením měřitelných cílů a ukazatelů.
V oblasti správy informačních technologií jsou zvláštní správní mechanismy v Generálním ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj pro řízení programu OPSYS (operační systém ( 15 )) a souvisejících dílčích projektů celkově efektivní a účinné. Zavedený model správy informačních systémů však není dostatečně přizpůsoben budoucímu prostředí informačních technologií v Generálním ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, jakmile bude systém OPSYS zaveden v praxi. Útvar interního auditu doporučil, aby Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj posílilo svou správu údajů.
Útvar interního auditu vydal rovněž doporučení týkající se zjištěných nedostatků v oblasti správy informačních technologií a bezpečnosti informačních technologií v rámci obchodního řídicího a expertního systému (TRACES ( 16 )).
4.1.1.3. Procesy řízení lidských zdrojů
V oblasti lidských zdrojů audit týkající se řízení lidských zdrojů ve Společném výzkumném středisku zjistil, že systém řízení a kontroly pro přijímání dočasných vědeckých pracovníků: i) je náležitě navržen; ii) zajišťuje přijímání zaměstnanců legálním a řádným způsobem a iii) je účinný, pokud jde o reagování na každodenní potřeby. Systém řízení a kontroly však není účinný s ohledem na: i) určování potřebných kompetencí vědeckých pracovníků v dlouhodobém horizontu a ii) sledování přijímacího řízení. Tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit splnění ambiciózních cílů, které si Společné výzkumné středisko vytyčilo ve své strategii do roku 2030. Řízení lidských zdrojů bylo považováno za problematické rovněž při auditu programu Společného výzkumného střediska pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady. V této oblasti existovala mezera mezi potřebnými zdroji a dostupnými zdroji k plnění povinností Společného výzkumného střediska při vyřazování zařízení z provozu (a to jak z hlediska počtu zaměstnanců, tak i z hlediska konkrétních profilů / odborných znalostí). Opatření k zajištění kontinuity činností v případě nepřítomnosti/nedostatku zaměstnanců nejsou navíc zcela účinná. To vytváří poměrně nestabilní prostředí, jež není z dlouhodobého hlediska udržitelné, zejména s ohledem na nárůst – a změny povahy – činností souvisejících s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a nakládáním s odpady.
Problémy zjištěné ve Společném výzkumném středisku jsou podobné problémům zjištěným v rámci jiných auditů, které Útvar interního auditu provedl v období 2016–2018, a nahlášeným v předchozích letech. V roce 2018 proto Útvar interního auditu zaslal Generálnímu ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost dopis vedení, v němž byly popsány společné problémy zjištěné při těchto auditech. Tento dopis upozorňoval na řadu záležitostí k uvážení s cílem pomoci Komisi reagovat účinně na problémy v oblasti lidských zdrojů, s nimiž se potýkají jednotlivá generální ředitelství a útvary. Tyto záležitosti jsou obzvláště důležité v situaci rostoucího politického tlaku na: i) dosahování výsledků; ii) přerozdělování zdrojů do oblastí s největším politickým významem; iii) snižování počtu zaměstnanců a iv) restrukturalizaci komunity lidských zdrojů a zavedení nového modelu poskytování služeb v oblasti lidských zdrojů v důsledku iniciativy týkající se přezkumu synergií a efektivnosti. K hlavním opakujícím se problémům, které Útvar interního auditu zjistil, patří: i) neexistence komplexních a soudržných víceletých strategií a plánů v oblasti lidských zdrojů; ii) nedostatky v hodnocení pracovní zátěže, mapování úkolů a mapování dovedností, což jsou všechno klíčové prvky pro přijímání podložených rozhodnutí o přidělení lidských zdrojů, a iii) nedostatečné údaje o lidských zdrojích a zprávy s přidanou hodnotou, které jsou k dispozici na institucionální úrovni.
4.1.1.4. Jiné procesy
Různé audity dospěly k závěru, že dalšího pokroku lze dosáhnout také při zlepšování celkové výkonnosti jiných „horizontálních“ procesů (tj. procesů, které ovlivňují řadu různých politik a správních oblastí).
Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) je nástroj varování, který obsahuje omezené informace o třetích stranách, jež mohou představovat hrozbu pro finanční zájmy a pověst EU. Cílem systému je bojovat proti podvodům a chránit finanční zájmy EU, a umožnit tak schvalujícím osobám přijímat informovaná rozhodnutí. Audit systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů zjistil, že samotný kontrolní systém je navržen celkově účinně a efektivně v souladu s platnými právními předpisy. Audit však zjistil dva problémy související s: i) pokyny a zvyšováním informovanosti a ii) uplatňováním systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů v praxi. Útvar interního auditu proto doporučil, aby bylo na institucionální i na místní úrovni vyvinuto značné úsilí k zvýšení povědomí o systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a k jeho většímu uplatňování s cílem zajistit jeho provozní účinnost.
Evropská komise každý den vytváří, pořizuje, nabývá a šíří nehmotná aktiva. Tato aktiva často chrání práva duševního vlastnictví, jako jsou autorská práva, známky a patenty. Zaměstnanci Komise musí případně používat také duševní majetek třetích stran. Je proto nezbytné spravovat duševní vlastnictví v Evropské komisi efektivně a účinně. Ačkoliv Komise navrhla pro své činnosti související s duševním vlastnictvím přiměřené procesy správy, řízení rizik a kontroly, při uplatňování těchto procesů na institucionální úrovni byly zjištěny nedostatky. Nedostatky byly zjištěny zejména při identifikaci a klasifikaci duševního majetku a v ustanoveních o duševním vlastnictví, která jsou obsažena v softwarových smlouvách. Kromě doporučení týkajících se řešení těchto záležitostí doporučil Útvar interního auditu Generálnímu ředitelství pro informatiku a Společnému výzkumnému středisku, aby společně vypracovaly institucionální politiku pro vývoj a distribuci softwaru ve vlastnictví Komise.
Řízení rizik znamená určení a důkladné posouzení možných problémů, jež by mohly negativně ovlivnit provádění činností organizace a dosažení jejích cílů. Důkladný a vyspělý proces řízení rizik, který je nedílnou součástí řídicích procesů, může organizaci dodat přidanou hodnotu tím, že zvýší pravděpodobnost dosažení jejích cílů, zejména v případě, jsou-li organizace ovlivněny významnými změnami. U Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci a Generálního ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele audity zjistily, že proces řízení rizik není dosud plně začleněn do kultury a systémů těchto generálních ředitelství. V reakci na zjištěné problémy Útvar interního auditu oběma generálním ředitelstvím doporučil, aby posílily své pokyny a metodiku pro určování a posuzování rizik tak, aby zahrnovaly uvážení ztracených příležitostí, vnějších rozměrů a průřezových rizik a možnost použití různých metod určování rizik, které jsou lépe přizpůsobeny jejich konkrétní situaci.
Pokud by Komise zaznamenala významný výpadek jednoho či více kritických systémů, mohlo by to mít značný dopad na její dobrou pověst. Z toho vyplývá, že požadavky na kontinuitu činností Generálního ředitelství pro komunikaci jsou velmi náročné. Ačkoliv Generální ředitelství pro komunikaci zavedlo četné kontroly, které mají snížit rizika, Útvar interního auditu zjistil nedostatek v klíčovém kroku, z něhož vychází řízení kontinuity činností: v procesu analýzy dopadů činnosti.
K zajištění jednotných a účinných opatření mezi jednotlivými oblastmi politiky je zapotřebí náležitá koordinace činností a spolupráce se zúčastněnými stranami.
V oblasti vnější činnosti existuje mezi Komisí (Generálním ředitelstvím pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, Generálním ředitelstvím pro politiku sousedství a jednání o rozšíření a Službou nástrojů zahraniční politiky) a Evropskou službou pro vnější činnost koordinace při řízení delegací EU a při plánování a provádění vnějších nástrojů. Tyto koordinační činnosti se uskutečňují jak na úrovni ústředí, tak i na úrovni delegací EU. Bylo zjištěno, že koordinační činnosti jsou celkově účinné a efektivní, ačkoliv při koordinaci na úrovni jednotlivých zemí byly zjištěny určité nedostatky. Útvar interního auditu Generálnímu ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a Generálnímu ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření zejména doporučil, aby dále rozvíjely operační nástroj (přehled ukazatelů provádění pomoci) za účelem vytvoření konsolidovaného portfolia projektů financovaných EU.
Eurostat úzce spolupracuje s ostatními institucemi EU a mezinárodními organizacemi s cílem zlepšit statistickou metodiku a výměnu údajů. Tato spolupráce s externími zúčastněnými stranami má významný dopad na provádění evropského statistického programu. Eurostat zavedl účinná ujednání o spolupráci s řadou externích zúčastněných stran, zavedené systémy řízení a kontroly však postrádají jednoznačnou celkovou politiku na úrovni generálního ředitelství. V generálním ředitelství je třeba také zlepšit koordinaci činností a výměnu příslušných informací.
V rámci různých auditů byla zkontrolována řada aspektů iniciativy v oblasti zlepšování právní úpravy. To zahrnovalo audity týkající se procesu hodnocení v Generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, v Generálním ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a v Generálním ředitelství pro regionální a městskou politiku; audit týkající se přípravy legislativních iniciativ v Generálním ředitelství pro daně a celní unii a audit týkající se sledování a prosazování právních předpisů EU v oblasti zdraví v rámci Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin. V těchto oblastech nebyly zjištěny žádné významné problémy týkající se výkonnosti.
4.1.2.Výkonnost v oblasti vynakládání provozních a správních rozpočtových prostředků
4.1.2.1. Přímé řízení
V oblasti přímo řízených finančních prostředků posoudilo několik auditů řízení grantů ze strany výkonných agentur (Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Výkonné agentury pro inovace a sítě, Výkonné agentury pro výzkum). S výjimkou Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast nebyly zjištěny žádné významné nedostatky ve výkonnosti. V této agentuře nebyly sice ve vzorku kontrolovaných projektů zjištěny významné problémy, pokud jde o řízení projektů a zpracování plateb, byly však odhaleny vážné nedostatky ovlivňující účinnost celkového systému vnitřní kontroly. Od doby auditu přijala agentura opatření k odstranění těchto nedostatků. Útvar interního auditu vzal na vědomí, že související rizika byla částečně zmírněna, a snížil hodnocení zásadního doporučení na velmi důležité.
Činnosti v oblasti šíření a využívání mají zásadní význam pro maximalizaci dopadů programu Horizont 2020. Tyto činnosti zajišťují účinné využívání a šíření výsledků výzkumných činností financovaných EU. Úlohou Komise je podporovat příjemce programu Horizont 2020 prostřednictvím konkrétních iniciativ a zvláštních nástrojů a zajistit, aby příjemci plnili smluvní povinnosti. Společné centrum podpory navrhlo náležitý proces šíření a využívání výsledků, který je podporován pracovním postupem v oblasti informačních technologií, jenž zahrnuje povinné kontroly, které musí projektoví úředníci provádět při posuzování provádění plánu šíření a využívání výsledků, jenž byl schválen v grantové dohodě. Existují však nedostatky při uplatňování stávajícího procesu v praxi. Útvar interního auditu proto vydal doporučení s cílem zajistit, aby: i) bylo náležitě sledováno dodržování smluvních povinností týkajících se šíření a využívání výsledků a požadavků na podávání zpráv a ii) aby existovala vhodná úroveň sledování činností v oblasti šíření a využívání výsledků po dokončení projektů.
Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření řídí postupy udělování grantů a zadávání veřejných zakázek na základě evropského nástroje sousedství v rámci přímého řízení. Důležitým nástrojem pro poskytnutí přiměřené jistoty dále pověřené schvalující osobě ohledně účinnosti a efektivnosti systémů řízení a kontroly, které jsou v delegacích EU zavedeny za účelem provádění evropského nástroje sousedství, jsou dohlížecí mise v delegacích EU. Útvar interního auditu zjistil jeden problém týkající se dohlížecích misí. Útvar interního auditu Generálnímu ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření doporučil, aby revidovalo své postupy za účelem zvýšení účinnosti dohlížecích misí, zejména i) zavedením plánování těchto misí na základě rizik; ii) revizí četnosti misí; iii) přizpůsobením délky návštěv na místě požadavkům pokynů pro fázi dokončení misí a iv) stanovením postupu pro šíření osvědčených postupů ostatním delegacím EU.
Audit týkající se nástroje partnerství v rámci Služby nástrojů zahraniční politiky zjistil nedostatky v koncepci a provádění dohlížecích misí ze strany ústředí. Útvar interního auditu mimoto Službě nástrojů zahraniční politiky doporučil, aby posílila kontrolní prostředí v delegaci EU ve Spojených státech amerických. Důvodem byly zjištěné nedostatky v přidělování odpovědnosti za řízení nástroje partnerství v této delegaci EU. Tyto nedostatky mohou mít nepříznivý dopad na účinnost a efektivnost operací a mohou mít za následek to, že nebudou včas odhaleny podvodné činnosti.
Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků odpovídá za řízení Společného systému zdravotního pojištění, úrazového pojištění a nemocí z povolání. Audit týkající se kontrolní strategie Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků dospěl k závěru, že úřad náležitě navrhl a provádí efektivní a účinné vnitřní kontroly Společného systému zdravotního pojištění a úrazového pojištění vyjma dvou nedostatků. Audit proto vydal doporučení týkající se: i) přezkumu a zdokumentování kontrolní strategie Společného systému zdravotního pojištění a ii) účinnosti a efektivnosti kontrol ex ante a ex post.
4.1.2.2. Nepřímé řízení
V oblasti nepřímo řízených finančních prostředků se několik auditů zaměřilo na mechanismy dohledu zavedené v generálních ředitelstvích a útvarech. V případě dvou těchto auditů ( 17 ) nebyly zjištěny žádné významné nedostatky ve výkonnosti.
V rámci dvou dalších auditů ve zvláštních oblastech však byly zjištěny nedostatky v řízení finančních nástrojů ( 18 ). Jelikož hlavní příčinou některých zjištěných problémů je centrální úroveň, byl Generálnímu ředitelství pro rozpočet a Generálnímu ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti zaslán také dopis vedení s návrhy na zlepšení.
·V rámci auditu finančních nástrojů programu LIFE v Generálním ředitelství pro oblast klimatu a v Generálním ředitelství pro životní prostředí dospěl Útvar interního auditu k závěru, že ačkoliv celkově zavedla obě generální ředitelství přiměřené postupy dohledu ke sledování provádění finančních nástrojů, nedostatky přetrvávají ve zviditelnění a propagaci příspěvku EU. K odstranění těchto nedostatků by měla dotyčná generální ředitelství pravidelně ověřovat a účinně sledovat, zda jsou v praxi dodržovány požadavky stanovené v pověřovacích dohodách.
·Po dokončení auditu týkajícího se řízení investičních nástrojů v Generálním ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj v roce 2017 provedl Útvar interního auditu v roce 2018 podobný audit týkající se investičního nástroje sousedství a investičního rámce pro západní Balkán v Generálním ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření. Audit zjistil, že ačkoliv je celková koncepce obou investičních nástrojů přiměřená, při jejich provádění existuje řada nedostatků, jimiž je třeba se zabývat v zájmu zlepšení činnosti v oblasti monitorování a finančního řízení.
Audit týkající se procesu získávání jistoty v ústředí, v sídle Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, zjistil nedostatky v procesu monitorování každoročních prohlášení řídicích subjektů. Tato každoroční prohlášení řídicích subjektů vydávají mezinárodní finanční instituce a/nebo vnitrostátní agentury, které provádějí projekty v rámci nepřímého řízení. Útvar interního auditu doporučil, aby Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj: i) vypracovalo zvláštní pokyny pro proces monitorování (kontroly, načasování a následná opatření) a ii) ve výroční zprávě o činnosti uvádělo informace o stavu prohlášení řídicích subjektů a o jejich přispění k procesu získávání jistoty.
4.1.2.3. Sdílené řízení
V oblasti sdíleného řízení posoudilo šest auditů výkonnosti / sdružených auditů řízení programů a platební postupy. V této oblasti nebyly zjištěny žádné významné nedostatky ve výkonnosti.
4.2.Omezené závěry Útvaru interního auditu
Útvar interního auditu vydal v únoru 2019 jednotlivým generálním ředitelstvím a útvarům omezené závěry ohledně stavu vnitřních kontrol. Tyto omezené závěry přispěly k výročním zprávám o činnosti dotčených generálních ředitelství a útvarů za rok 2018. Vycházejí z auditní činnosti realizované v uplynulých třech letech a pokrývají všechna otevřená doporučení vydaná Útvarem interního auditu a bývalými útvary interního auditu (do té míry, v níž byla převzata Útvarem interního auditu). Závěry Útvaru interního auditu ohledně stavu vnitřních kontrol jsou omezeny na systémy řízení a kontroly, které byly podrobeny auditu. Zahrnuty nejsou systémy, které v uplynulých třech letech auditem Útvaru interního auditu neprošly.
V omezených závěrech týkajících se Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast byla zvláštní pozornost, která vedla k výhradám ve výroční zprávě o činnosti dotčeného útvaru, věnována jednomu zásadnímu a dvěma velmi důležitým doporučením, jež byla vydána v rámci auditu týkajícího se řízení grantů fáze II programů Erasmus+ a Kreativní Evropa.
4.3.Souhrnný výrok k finančnímu řízení Komise
Útvar interního auditu vydává roční souhrnný výrok k finančnímu řízení Komise, jak vyžaduje jeho charta poslání. Výrok je založen na auditní činnosti v oblasti finančního řízení v rámci Komise, kterou Útvar interního auditu provedl během předchozích tří let (2016–2018). Zohledňuje rovněž informace z dalších zdrojů, konkrétně zprávy Evropského účetního dvora.
Stejně jako v předchozích letech je souhrnný výrok za rok 2018 s výhradou, a to vzhledem k výhradám pověřených schvalujících osob uvedeným v prohlášeních o věrohodnosti. K tomuto souhrnnému výroku dospěl Útvar interního auditu tak, že zohlednil kombinovaný dopad: i) částek, jež byly odhadovány jako rizikové podle údajů vykázaných ve výročních zprávách o činnosti; ii) nápravné kapacity doložené finančními opravami a inkasem prostředků v minulosti a iii) odhadů budoucích oprav a rizikových částek při uzavření. Vzhledem k objemu finančních oprav a inkasa prostředků v minulosti a za předpokladu, že v budoucích letech budou opravy dosahovat podobné úrovně, je rozpočet EU náležitě chráněn, a to jako celek (nikoli nezbytně v jednotlivých oblastech politiky) a dlouhodobě (někdy se zpožděním několika let).
Bez uvedení dalších výhrad k souhrnnému výroku Útvar interního auditu zdůraznil tuto skutečnost:
Strategie dohledu týkající se třetích stran, které provádějí politiky a programy
Ačkoli je Komise i nadále plně odpovědná za zajištění legality a správnosti výdajů a řádného finančního řízení (a rovněž dosažení cílů politiky), stále více se při provádění svých programů spoléhá na třetí strany. Činí tak převážně tím způsobem, že pověřuje prováděním provozního rozpočtu nebo některými úkoly třetí země, mezinárodní organizace či mezinárodní finanční instituce, vnitrostátní orgány a agentury, společné podniky, subjekty mimo EU a decentralizované agentury EU. V některých oblastech politiky se navíc podle současného víceletého finančního rámce na období 2014–2020 stále více využívají finanční nástroje. Tyto nástroje a alternativní mechanismy financování přinášejí Komisi zvláštní problémy a rizika, jak zdůraznil též Evropský účetní dvůr.
Aby útvary Komise splnily své celkové povinnosti, musí dohlížet na provádění programů a politik a v případě potřeby poskytovat poradenství a pomoc. Musí proto vymezit a provádět náležité, účinné a efektivní činnosti v oblasti dohledu, monitorování a vykazování s cílem zajistit, aby pověřené subjekty a další partneři účinně prováděli programy, náležitě chránili finanční zájmy EU a v příslušných případech dodržovali pověřovací dohody a aby veškeré případné problémy byly řešeny co nejdříve.
Útvar interního auditu v řadě auditů doporučil, že by strategie kontroly a mechanismy dohledu příslušných útvarů Komise měly jednoznačněji stanovit jejich priority a potřeby, pokud jde o získávání jistoty o řádném finančním řízení v těchto subjektech EU i v subjektech mimo EU. Ačkoli v minulých letech byla přijata opatření k zmírnění rizik zjištěných v důsledku auditní činnosti jak na úrovni ústředních útvarů, tak na úrovni příslušných útvarů Komise, v některých oblastech je stále zapotřebí další zlepšení.
Útvar interního auditu mimoto podotýká, že aniž by byl dotčen výsledek probíhajících jednání o novém víceletém finančním rámci (2021–2027), budou decentralizované agentury a ostatní prováděcí subjekty i nadále pověřovány operativními úkoly v určitých oblastech. V této souvislosti by měly útvary Komise pokračovat ve svém úsilí o určení a posouzení rizik spojených s přenesením úkolů na třetí strany a provádět účinné a účelné činnosti v oblasti dohledu prostřednictvím dalšího rozvoje příslušných kontrolních strategií.
V budoucnu bude Útvar interního auditu sledovat vývoj, pokud jde o nový víceletý finanční rámec, jako součást aktualizace svého strategického plánu posuzování rizik a auditů s cílem vyhodnotit včas související vysoká rizika a případně posoudit připravenost útvarů Komise na uplatňování nových rámců po jejich přijetí.
|
Otázky, které interní auditor zdůraznil výše, jsou pro Komisi obzvláště důležité. Při plnění rozpočtu EU hrají stále důležitější úlohu inovativní finanční nástroje a alternativní mechanismy financování. Větší využívání finančních nástrojů ve stávajícím víceletém finančním rámci se ukázalo jako nezbytné pro stimulaci soukromých investic a maximalizaci dopadu rozpočtu EU. Komise navrhla, aby toto pokračovalo i v příštím víceletém rámci, a je odhodlána zajistit, aby byla případná související rizika náležitě zmírněna. Komise věnuje zvláštní pozornost rovněž řádnému dohledu nad agenturami a jinými prováděcími subjekty. Například v roce 2018 ústřední útvary a útvary zřídily pracovní skupinu, která má objasnit a vymezit úlohu útvarů dohlížejících na výkonné agentury. Co se týče decentralizovaných agentur, nové rámcové finanční nařízení zlepšilo systémy řízení a správy a decentralizované agentury posilují své řízení rizik. Komise bude v příslušných případech nadále přijímat opatření s cílem průběžně sledovat, zmírňovat a odstraňovat rizika související s přenesením úkolů na třetí strany. |
5.Konzultace s výborem pro řešení finančních nesrovnalostí, jejž zřídila Komise
V roce 2018 neoznámil výbor zřízený podle článku 143 finančního nařízení žádné systémové problémy, pokud vydává stanovisko uvedené v článku 93 finančního nařízení ( 19 ).
6.Zmírňující opatření, pokud jde o možný střet zájmů (mezinárodní standardy) – šetření evropské veřejné ochránkyně práv
Současný generální ředitel Útvaru interního auditu, interní auditor Komise Manfred Kraff, se ujal úřadu dne 1. března 2017. Manfred Kraff byl předtím zástupcem generálního ředitele a účetním Komise v Generálním ředitelství Komise pro rozpočet.
V souladu s mezinárodními auditorskými standardy ( 20 ) vydal Manfred Kraff dne 7. března 2017, po svém jmenování generálním ředitelem a interním auditorem, pokyny k opatřením, jež mají být zavedena za účelem zmírnění jakéhokoli možného nebo vnímaného střetu zájmů, pokud jde o auditní činnosti Útvaru interního auditu ve vztahu k jeho dřívějším povinnostem, a/nebo zabránění takovému střetu zájmů. Platnost těchto opatření byla prodloužena v roce 2018 (na období od 1. března 2018 do 1. března 2019) a v roce 2019, a to prostřednictvím pokynů pro všechny zaměstnance Útvaru interního auditu, které Manfred Kraff vydal dne 1. března 2018 a 1. března 2019. Podle těchto opatření, jejichž platnost byla nyní prodloužena do 1. března 2020, nebude Manfred Kraff zapojen do dohledu nad auditními činnostmi týkajícími se operací, za něž byl odpovědný před nástupem do Útvaru interního auditu. Odpovědnost za dohled nad auditními činnostmi týkajícími se takových případů převzal nakonec Jeff Mason, bývalý úřadující generální ředitel Útvaru interního auditu (září 2016 až únor 2017) a současný ředitel v Útvaru interního auditu (IAS.B, Audit v Komisi a výkonných agenturách I). Opatření rovněž stanovila, že o těchto pokynech a o jejich uplatňování bude informován Výbor pro pokrok v oblasti auditu a že Jeff Mason se bude na tento výbor obracet v otázce posouzení jakékoli situace, jež by mohla být vykládána tak, že narušuje nezávislost nebo objektivitu Manfreda Kraffa. V těchto případech se Manfred Kraff zdrží jakéhokoli dohledu nad souvisejícími auditními činnostmi.
Zavedená opatření byla projednána s Výborem pro pokrok v oblasti auditu na jeho zasedání v březnu 2018. Výbor se domníval, že opatření stanovená Útvarem interního auditu řeší riziko střetu zájmů odpovídajícím způsobem v souladu s mezinárodními standardy a osvědčenými postupy. Výbor vzal rovněž s uspokojením na vědomí, že opatření zajišťující organizační nezávislost v příslušných auditech byla zavedena v praxi. Výbor pro pokrok v oblasti auditu zhodnotil rovněž skutečné provádění těchto opatření v roce 2018 na schůzi přípravné skupiny dne 30. ledna 2019. Výbor pro pokrok v oblasti auditu vzal s uspokojením na vědomí, že tato opatření byla v praxi uplatněna v řadě auditů, a domníval se, že se jedná o hlavní praxi v profesi interních auditorů.
Dne 4. prosince 2017 zaslala evropská veřejná ochránkyně práv Evropské komisi dopis, kterým ji informovala, že na základě stížnosti občana bude zahájeno šetření s cílem posoudit vhodnost opatření přijatých Komisí k zabránění jakémukoli střetu zájmů (nebo vnímanému střetu zájmů), pokud jde o jmenování nového generálního ředitele Útvaru interního auditu. Útvar interního auditu a ústřední útvary Komise odpověděly na různé dotazy veřejné ochránkyně práv a poskytly veškeré příslušné podklady a požadované informace. Útvar interního auditu podotýká, že dne 17. prosince 2018 veřejná ochránkyně práv v dopise zaslaném Komisi uvedla, že hodnotí opatření, která Komise přijala s cílem zabránit skutečnému nebo možnému střetu zájmů, jako „z velké části uklidňující“. Ve svém dopise si však veřejná ochránkyně práv rovněž vyžádala další informace ohledně jedné konkrétní záležitosti související s hierarchickými vztahy u hodnocení za rok 2017. Komise zaslala veřejné ochránkyni práv příslušné informace v dubnu 2019.
Dne 27. září 2018 a 7. ledna 2019 představil Manfred Kraff během slyšení v rámci udělení absolutoria za rok 2017 zavedená opatření Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu. Tato opatření byla zveřejněna ve výročních zprávách o činnosti Útvaru interního auditu za rok 2017 a 2018 (které byly vydány v březnu 2018 a 2019) a ve výroční zprávě Komise o interních auditech (zpráva podle „čl. 99 odst. 5“ dřívějšího finančního nařízení vydaná v září 2018).
7.Další monitorování a přijímání opatření v návaznosti na doporučení vyplývající z auditu
Plnění akčních plánů vypracovaných v reakci na audity Útvaru interního auditu v letošním roce i v předchozích letech přispívá k trvalému zlepšování rámce Komise týkajícího se vnitřní kontroly. Pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě shrnuje následná opatření, která v současnosti útvary Komise provádějí. Útvar interního auditu provede následné zakázky týkající se provádění akčních plánů. Tyto zakázky posoudí Výbor pro pokrok v oblasti auditu, který bude dle potřeby informovat sbor komisařů.
