52019BP1435

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52019BP1435 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52019BP1435

Usnesení Evropského parlamentu (EU) 2019/1435 ze dne 26. března 2019 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2017

Úř. věst. L 249, 27.9.2019, p. 137–145 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/res/2019/1435/oj

HTML

PDF

Official Journal

27.9.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 249/137

USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU (EU) 2019/1435

ze dne 26. března 2019

obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2017

EVROPSKÝ PARLAMENT,

—	s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2017,

—	s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0107/2019),

A.	vzhledem k tomu, že Komise plně podporuje řízení Evropského rozvojového fondu (dále jen „ERF“) a nese konečnou odpovědnost za legalitu/správnost operací ERF a za dohled nad procesem finančního výkaznictví ERF;

B.	vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc z ERF se fakticky provádí v 79 zemích, ačkoli politické a socioekonomické podmínky jsou často složité, nestabilní a spojené s riziky;

C.	vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit, aby byla rozvojová pomoc využívána v souladu s původním účelem, jak je stanoven v článku 208 SFEU, s patřičným zřetelem k zásadám účinnosti pomoci a rozvoje;

D.	vzhledem k tomu, že v téže zemi nebo skupině zemí se provádí více politik Unie s odlišnými důvody a cíli, u nichž hrozí, že budou navzájem protichůdné;

E.	vzhledem k tomu, že opakovaně je osou, kterou má ERF sledovat, větší soudržnost s primárním cílem snižování a v dlouhodobém výhledu i vymýcení chudoby, větší důraz na výkonnost a viditelná opatření;

F.	vzhledem k tomu, že způsoby poskytování pomoci z ERF by měly zohledňovat různé fáze rozvoje partnerských zemí, zejména pak v partnerských zemích, které postoupily od statusu země s nízkými příjmy ke statusu země se středními příjmy;

G.	vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje je transparentní, inkluzivní a účinný participativní proces vytváření politik podporující zásady lidských práv;

H.	vzhledem k tomu, že účinné předběžné podmínky a pravidelné kontroly jsou klíčovým prvkem pro zajištění účinnosti a řádného finančního řízení ERF;

I.	vzhledem k tomu, že oproti jiným rozvojovým nástrojům není Parlament zapojen do tvorby a přidělování zdrojů ERF;

Prohlášení o věrohodnosti

Klíčová zjištění ve finančním provádění za rok 2017

konstatuje, že závazky ERF dosáhly ke konci roku 2017 částky 6,218 miliardy EUR, což představovalo 95 % ročního cíle revidovaného v říjnu 2017 (tj. 6,510 miliardy EUR), a celková částka plateb z ERF k 31. prosinci 2017 činila 4,256 miliardy EUR, což odpovídalo míře čerpání ve výši 98,89 % ročního cíle revidovaného v říjnu 2017 (neboli 6,510 miliardy EUR); bere na vědomí, vedle výše uvedených závazků a plateb ERF, že celkové závazky Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) v roce 2017 dosáhly 667 milionů EUR a platby 456 milionů EUR;

upozorňuje na to, že podíl Spojeného království představuje 14,82 % desátého ERF a 14,68 % jedenáctého ERF; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly úzké vazby mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím v oblasti ERF a rozvojové pomoci zachovány i po vystoupení Spojeného království z Unie a bere na vědomí návrh Komise navýšit v nadcházejícím programovém období okruh VI (do nějž spadá bývalý okruh IV a ERF) o 26 %;

vítá soustavné úsilí Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (dále jen „GŘ DEVCO“) o snížení objemu starého předběžného financování, starých zbývajících závazků a starých smluv s ukončenou platností s cílem ve výši 25 %; konstatuje, že tento cíl byl překročen, neboť došlo ke snížení objemu starého předběžného financování z ERF o 32,58 % (37,6 % pro celou oblast odpovědnosti fondu) a ke snížení objemu starých nevyčerpaných závazků z ERF o 37,63 %; poznamenává také, že u starých smluv ERF se skončenou platností nebylo s 18,75 % oproti cíli ve výši 15 % dosaženo snížení; bere na vědomí velkou složitost procesu uzavírání starých smluv s ukončenou platností, jakož i zavedení nového zvláštního postupu pro řešení této opakující se otázky, na něž upozornil Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“);

vyzývá GŘ DEVCO, aby zvážilo zpřesnění, nebo i úpravu svého stávajícího souboru klíčových ukazatelů výkonnosti, aby lépe sledovalo mimo jiné stárnutí zálohových příspěvků vyplacených do svěřenských fondů Unie (svěřenský fond Bêkou a nouzový svěřenský fond Unie pro Afriku);

Spolehlivost účetní závěrky

vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého a desátého ERF fondu za rozpočtový rok 2017 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2017 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s finančním nařízením pro ERF a s mezinárodně uznávanými účetními standardy pro veřejný sektor;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

vítá výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2017, ve všech významných ohledech legální a správné;

vyjadřuje své znepokojení nad záporným výrokem Účetního dvora k legalitě a správnosti plateb, podle něhož jsou platby, na nichž se zakládá účetní závěrka, podstatně zatíženy chybami;

vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2012 muselo GŘ DEVCO v každé výroční zprávě o činnosti vznést výhradu, pokud jde o správnost uskutečněných operací, což ukazuje na závažné nedostatky v oblasti vnitřního řízení;

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že podle odhadu Účetního dvora v jeho výroční zprávě dosahuje úroveň míry chyb u výdajů, na nichž se zakládají účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF, 4,5 %, což představuje mírný pokles oproti 3,3 % v roce 2016, 3,8 % v letech 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a 3 % v roce 2012;

10.

vyjadřuje znepokojení nad výsledky vzorku platebních operací, kde 29 % operací vykazovalo chyby (37 ze 128 kontrolovaných plateb); vyjadřuje politování nad tím, že typy chyb v roce 2017 zůstávají obdobné jako v předchozích letech, tj. náklady, které nevznikly (42 %), chybějící podkladová dokumentace (29 %) a závažné nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek (12 %); vyjadřuje politování nad tím, že 33 % z 30 platebních operací vykazujících vyčíslitelné chyby byly konečné operace, které byly schváleny po provedení kontrol ex ante;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že další chyby se stejně jako v předchozích letech týkaly i programových odhadů, grantů, dohod o příspěvcích řízených jak s mezinárodními organizacemi, tak s agenturami pro spolupráci členských států; připomíná své obavy, pokud jde o skutečnost, že nominální přístup uplatňovaný v rámci projektů financovaných více dárci a prováděných mezinárodními organizacemi a činnosti rozpočtové podpory omezují rozsah auditu Účetního dvora; vítá však zlepšení provedená Komisí v roce 2018, včetně přijetí „podmínek pro ověřování výdajů“ a „plánu pro posilování kontrol v rámci programových odhadů“; vyzývá Komisi, aby dále uvažovala o svém předpokladu, že kritéria způsobilosti Unie jsou splněna, pokud souhrnná částka obsahuje dostatek způsobilých výdajů na pokrytí příspěvku Unie; znovu vyzývá Komisi, aby nedostatky v řízení smluv, ve výběrových řízeních, správě dokumentů a systému zadávání veřejných zakázek efektivně řešila;

12.

naléhavě žádá Komisi, aby v reakci na tato zjištění vypracovala podrobná vysvětlení a také předložila Parlamentu jasný plán obsahující nezbytné kroky k nápravě této vážně znepokojivé situace;

13.

je znepokojen tím, že v roce 2017 se opakovaly případy související se zpětným získáním částek nevyčerpaného předběžného financování, které byly nesprávně evidovány jako provozní výnosy, ačkoli se opravy v roce 2017 zvýšily na 5,1 milionu EUR (ve srovnání s 3,1 milionu EUR v roce 2016);

Účinnost (a spolehlivost) řetězce zajišťování věrohodnosti

Složka dohledu

14.

je přesvědčen, že posílení různých základních prvků rámce zajišťování věrohodnosti by mělo být prováděno koordinovaně; znovu zdůrazňuje potřebu zachovat jednotnou strategii dohledu, která zajistí rovnováhu mezi respektováním ustanovení o dodržování předpisů, cíli a spolehlivými kritérii přidané hodnoty spojenými s výkonem a absorpční kapacitou partnerských zemí, přičemž tato rovnováha by se měla patřičným způsobem odrážet v řízení jednotlivých operací pomoci a způsobů činnosti;

15.

je si vědom opakujících se nedostatkům systému kontrol ex ante Komise a připomíná jí, aby prováděla opatření s cílem vyhnout se zaznamenaným selháním některých takovýchto kontrol; poukazuje na to, že Účetní dvůr zdůraznil, že v některých případech chyb měla Komise ze svých informačních systémů dostatek informací na to, aby těmto chybám předešla, odhalila je a napravila ještě před provedením výdajů, a odhadovaná úroveň míry chyb by následně byla o 1,8 procentního bodu nižší; považuje novou koncepci pro ověřování výdajů, jež je obsažena v podmínkách přijatých Komisí, za užitečný způsob nápravy nedostatků v provádění systému kontroly;

16.

upozorňuje na méně obezřetný přístup, který GŘ DEVCO uplatnilo v roce 2017 ve své šesté analýze „míry zbytkových chyb“, zejména pro výpočet a extrapolaci chyb, v důsledku skutečnosti, že výroční přezkum v roce 2017 zahrnoval velmi omezený počet kontrol na místě a prověřování zadávacích řízení, což vedlo k vydání výhrady omezené na rozsah grantů v rámci přímého řízení (s rizikovou částkou 82,96 milionu EUR); uznává soustavné dosavadní úsilí snížit odhadovanou míru chyb pod práh významnosti chyb odpovídající 2 %; zdůrazňuje však, že dosažení tohoto cíle by nemělo vést k nepřesné představě o správnosti a legalitě operací, která by rovněž bránila srovnatelnosti výsledků za několik let; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se vyhnuly konkurenčním metodikám hodnocení odhadované míry chyb a poskytly tak spolehlivý obraz o situaci a zvýšily důvěru a spravedlivost prováděné kontrolní činnosti i obecných kontrolních systémů;

Řízení rizik

17.

připomíná, že pravidelné sledování vysoce rizikových faktorů (vnějších, finančních a provozních) a jejich odpovídající vyčíslování je klíčovým předpokladem řádného finanční řízení a kvality výdajů a rozvoje důvěryhodnosti, udržitelnosti a dobré pověsti zásahů Unie; podněcuje GŘ DEVCO k tomu, aby pokračovalo ve zdokonalování svých postupů podle rizik a finanční objemové analýzy a aby upravilo podmíněnost podle různých úrovní rozvoje, profilů rizik a správních rámců jednotlivých zemí;

18.

zdůrazňuje, že je třeba pravidelně rozvíjet mapování rizik GŘ DEVCO nebo matice týkající se vzniku nových forem nástrojů a facilit pomoci v rámci sady nástrojů EU, jako je kombinované financování, specializované svěřenské fondy a finanční partnerství s jinými mezinárodními institucemi nebo mnohostrannými rozvojovými bankami;

Složka hodnocení a vykazování

19.

vyzývá GŘ DEVCO, aby výrazně zlepšilo své postupy monitorování, hodnocení a vykazování výkonnosti s cílem zajistit, aby klíčové ukazatele stanovené v jednotlivých systémech výkonnosti byly systematicky monitorovány a aby byly tvůrcům politik včas poskytovány spolehlivé a komplexní informace; požaduje dlouhodobé hodnocení včetně shromažďování údajů, výzkumů a analýz s cílem zlepšit klíčové ukazatele; zastává názor, že narušování monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků poškozuje odpovědnost vůči veřejnosti;

20.

je přesvědčen, že v případě výskytu a trvání kritických situací by měl být proaktivně a rychleji používán nástroj ROM; zdůrazňuje, že nápravná opatření by měla být přijímána bezodkladně a povaha nedostatků na úrovni koncepce by měla být posuzována ze strukturálního hlediska; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl Parlamentu a orgánu pro rozpočtovou kontrolu poskytnut jasný přehled o skutečném rozsahu plnění hlavních rozvojových cílů Unie;

21.

domnívá se, že zprávy o řízení vnější pomoci poskytované delegacemi Unie jsou užitečným nástrojem pro podávání zpráv, který přispívá k zajišťování věrohodnosti a měření výkonnosti každé delegace Unie; bere na vědomí podíl projektů s problémy v provádění, který se snížil z 31,1 % (980 projektů z 3 151 probíhajících projektů) v roce 2016 na 23,8 % (neboli 1 059 projektů ze 4 444 probíhajících) v roce 2017; je však znepokojen tím, že u 27 % současných projektů, jejichž provádění je obtížné, je hlavním důvodem nízká vnímaná kapacita nebo výkonnost prováděcích partnerů, nízký zájem a angažovanost zúčastněných stran nebo nedostatečné spolufinancování ze strany partnerů, což jsou faktory, které by měly být zjištěny v počáteční fázi politického dialogu a koordinace dárců;

Provádění rozvojové pomoci z ERF

Hodnocení jedenáctého ERF

22.

bere na vědomí, že v hodnocení jedenáctého ERF se uvádí, že (i) „existuje skutečná hrozba, že ERF bude nucen reagovat na programy, které ho vzdalují od jeho primárního cíle zmírnění chudoby a které je obtížné sladit se základními hodnotami ERF a ohrožují to, co dobře funguje“ a (ii) že „navzdory konzultacím se při programových rozhodnutích zřídka zohlednily názory vlád a [organizací občanské společnosti] (s několika významnými výjimkami, jako je například oblast Tichomoří)“ a že „program 11. ERF tak využíval přístup shora dolů k uplatnění zásady soustředění, ale na úkor hlavní zásady partnerství dle Dohody z Cotonou“; vyjadřuje politování nad tím, že Komise tato zjištění dosud zcela ignorovala; je však toho názoru, že budování míru a řešení základních příčin migrace tvoří základní aspekty udržitelného rozvoje;

23.

konstatuje rovněž, že podle hodnocení jedenáctého ERF bylo do dubna 2017 vyplaceno téměř 500 milionů EUR z rezervy ERF na podporu činností Generálního ředitelství Komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci, téměř 500 milionů EUR bylo přiděleno na pomoc jednotlivým zemím při mimořádných událostech a 1,5 miliardy EUR bylo vyplaceno do nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku; vzhledem k tomu, že ERF přispívá také do nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj;

Přezkum provádění nástrojů pro financování vnější činnosti v polovině období

24.

vítá skutečnost, že z hodnocení vyplývá, že cíle ERF byly v době svého návrhu z hlediska priorit politiky z velké části odpovídající a že byly obecně vhodné pro daný účel a byly v souladu s hodnotami a záměry cílů udržitelného rozvoje;

25.

vítá skutečnost, že některé země, ve kterých fungují zeměpisné programy Evropského rozvojového fondu, dosáhly v posledních deseti letech pokroku, pokud jde o snižování chudoby a lidský a hospodářský rozvoj; konstatuje, že situace v jiných zemích je stále kritická; s uspokojením konstatuje, že priority ERF jsou v souladu s hodnotami a záměry cílů udržitelného rozvoje;

26.

zdůrazňuje, že krátkodobé domácí zájmy EU by neměly být jediným prvkem ovlivňujícím její program v oblasti rozvoje a že je třeba na všechny formy rozvojové spolupráce plně uplatňovat zásady účinnosti pomoci;

27.

vyzývá GŘ DEVCO, aby při řízení ERF zvážilo následující prvky s cílem zajistit účinnost, efektivnost a přidanou hodnotu tohoto řízení:

—	lépe dokládat doplňkovost financování z ERF, soudržnost souboru nástrojů Unie a synergie s ostatními nástroji vnější pomoci;

—	zajistit nejvyšší úroveň řádnosti a odpovědnosti za výsledky opatření financovaných z ERF;

—	v této souvislosti vyzývá Komisi, aby lépe vysvětlila logický rámec, který je základem jejích zásahů, zejména s cílem lépe zviditelnit očekávané dlouhodobé dopady nebo udržitelnost operací financovaných z ERF;

—	zahrnout do příští výroční zprávy o činnosti strukturované posouzení dopadu činností jedenáctého ERF se zvláštním zaměřením na dosažené výsledky v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí;

—	domnívá se, že je stále zapotřebí, aby existoval systematičtější přístup k informování o činnostech financovaných z grantů Unie za účelem větší viditelnosti Unie a posílení transparentnosti a odpovědnosti v rámci řetězce financování;

—	zlepšit ducha partnerství prostřednictvím stanovení demokratické odpovědnosti za program a jeho provádění a současně zajistit dodržování základních hodnot a zásad ERF;

28.

domnívá se, že u projektů souvisejících s infrastrukturou a financovaných z ERF je nezbytné nezávislé hodnocení ex-ante s přihlédnutím k sociálnímu a environmentálnímu dopadu projektů a jejich přidané hodnotě; domnívá se, že rozhodnutí o financování by mělo být spojeno s odpovídající analýzou nákladů a výnosů a že by měly být financovány projekty, jejichž provádění je udržitelné z environmentálního, finančního a sociálního hlediska;

29.

poukazuje na velmi negativní zjištění Evropského účetního dvora ohledně partnerství veřejného a soukromého sektoru (1) (dále jen „PPP“) a jeho doporučení „nepodporovat intenzivnější a rozšířenější využívání PPP“ v EU; vyzývá Komisi, aby toto doporučení plně zohlednila při řešení otázek PPP v rozvojových zemích, v nichž je vytvoření prostředí pro úspěšné provádění PPP ještě obtížnější než v Unii;

30.

vyjadřuje značné znepokojení nad tím, že v letech 2016, 2017 a 2018 byl hlad v celosvětovém měřítku na vzestupu, 820 milionů lidí nyní trpí chronickou podvýživou, a současně se poměr oficiální rozvojové pomoci od Unie a jejích členských států na zajišťování potravin a výživy snížil ze zhruba 8 % v roce 2014 na 6 % v roce 2016 a rozpočtové závazky na zajišťování potravin v rámci nástrojů spravovaných Komisí v roce 2017 výrazně poklesly;

31.

opakuje, že má značné výhrady proti tomu, že Komise v roce 2017 předložila a výbor ERF přijal národní orientační plán pro Eritreu a roční akční program, aniž by měly přesvědčivé důkazy o reformách nebo o zlepšení stavu dodržování lidských práv v Eritreji; připomíná závazek Komise a vysoké představitelky pravidelně informovat Parlament o vývoji v tomto směru;

32.

vyzývá k uplatnění přístupu k rozvoji založeného na pobídkách, a to zavedením zásady „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, přičemž vzorem by měla být evropská politika sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje při vnitřních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla od Unie získat;

33.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit přidělování finančních prostředků určených na podporu řádné správy věcí veřejných, demokracie a právního státu v rozvojových zemích s cílem podporovat zodpovědné a transparentní instituce, budování kapacit a podporovat participativní rozhodování a přístup veřejnosti k informacím;

34.

vzhledem ke změně způsobů poskytování pomoci od přímých grantů ke svěřenským fondům a kombinovanému financování, a to i prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, vyzývá Radu, Komisi a EIB, aby s Parlamentem uzavřely interinstitucionální dohodu o transparentnosti, zodpovědnosti a parlamentní kontrole na základě zásad politiky stanovených v novém Evropském konsenzu o rozvoji;

35.

důrazně opakuje výzvu Parlamentu adresovanou Radě a členským státům, aby v zájmu posílení demokratické kontroly přistoupily k integraci ERF do rozpočtu Unie; vítá závazek Komise, že vyhoví opakujícímu se požadavku Parlamentu na integraci ERF do rozpočtu Unie; požaduje, aby Komise informovala Parlament o aktuálním stavu diskusí o nahrazení dohody z Cotonou po roce 2020;

36.

vítá proces jednání o nástupnické dohodě po dohodě z Cotonou s cílem zachovat rámec AKT–EU;

ERF a řízení nové provázanosti

37.

uznává, že ERF čelí velkému tlaku v souvislosti s reakcí na rostoucí počet politických nároků, jako je bezpečnost, migrace a správa hranic, které je obtížné sladit se základními hodnotami ERF a zásadami politiky Unie v oblasti rozvoje a spolupráce, konkrétně s vymýcením chudoby, jak je stanoveno v článku 208 SFEU; upozorňuje, že řízení nové provázanosti ohrožuje celkovou rovnováhu rozvojové politiky;

38.

konstatuje, že řízení nové provázanosti znamená nutnost zohlednění celkové rovnováhy rozvojové politiky; zastává názor, že reakce na nouzové stavy v po sobě jdoucích krizových situacích by měly vycházet z holistického přístupu; připomíná, že dodržování zásady soudržnosti politiky ERF má zásadní význam pro stabilitu zemí přijímajících evropskou rozvojovou pomoc;

Řízení finančních nástrojů mimo rozpočet (příspěvky ERF do svěřenských fondů Unie)

39.

bere na vědomí, že celkové přísliby za všechny svěřenské fondy Unie dosud činily 4,09 miliardy EUR, přičemž hlavní příspěvek pocházející z ERF činil 3 miliardy EUR a 442,7 milionu EUR pocházelo od členských států a jiných dárců; bere na vědomí přísliby ve výši téměř 240 milionů EUR pro svěřenský fond Bêkou v roce 2017, z toho 113 milionů EUR z ERF a 65,9 milionu EUR od členských států a dalších dárců;

40.

připomíná hlavní zjištění zvláštní zprávy Účetního dvora týkající se svěřenského fondu Bêkou, mj. to, že vytvoření fondu bylo vhodné pro podmínky ve Středoafrické republice a že jeho působení bylo pozitivní; zdůrazňuje, že toto posouzení se do značné míry projevilo i ve zjištěních delegace ad hoc Výboru pro rozvoj vyslané do Středoafrické republiky v únoru 2018 a že delegace dospěla k závěru, že „tento fond může náležitě uspokojit potřeby na přechodu mezi obnovou, zajišťováním živobytí a rozvojem v dlouhodobějším horizontu“; připomíná, že tento fond byl zřízen jako nouzový svěřenský fond Evropské unie na dobu 60 měsíců, takže jeho platnost skončí v červenci 2019, a že jeho prodloužení by bylo podle všeho prospěšné, bude však vyžadovat souhlas Parlamentu;

41.

upozorňuje na riziko odklonu od klasických rozvojových cílů, jako je vymýcení chudoby, jakkoli uznává některé jejich potenciální možnosti, pokud jde o zrychlení realizace rozvojových cílů nebo rychlou reakci na mezinárodní krizi;

42.

bere na vědomí výsledky nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku; připomíná však, že finanční prostředky na tento fond pocházející z rozpočtových položek na rozvoj nesmí být používány na bezpečnostní opatření, která ohrožují práva migrantů; připomíná, že hlavními cíli rozvojové spolupráce EU musí být vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že projekty v rámci tohoto fondu musí mít jako základ programu lidská práva a musí přispívat k prosazování lidských práv v dotčených zemích; důrazně doporučuje, aby byla v rámci programů tohoto fondu prosazována rovnost mezi ženami a muži, posilování postavení žen a ochrana nejzranitelnějších osob, např. dětí a osob se zdravotním postižením;

43.

bere na vědomí řadu obav, které Evropský účetní dvůr (2) a autoři hodnocení 11. ERF v polovině období zmínili v souvislosti s prováděním nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku;

—	z hlediska provádění projektů měl tento fond v porovnání s tradiční rozvojovou pomocí jen omezený vliv na urychlení procesu;

—	jsou obavy ohledně pravděpodobné efektivity a udržitelnosti projektů v rámci tohoto fondu a schopnosti Unie úzce monitorovat jejich provádění;

—	části fondu určené pro severní Afriku a Africký roh nemají žádná doložená kritéria pro výběr projektových návrhů;

—	byly zjištěny závažné nedostatky v měření výkonnosti;

—	neexistoval žádný specifický rámec pro posouzení rizika;

domnívá se, že s ohledem na tato zjištění je přidaná hodnota nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku velmi pochybná;

44.

je přesvědčen, že v oblasti operativní správy a plánování politik by měla být zajištěna dostatečná místní odpovědnost a zapojení partnerů, aby se zabránilo příliš centralizovanému způsobu činnosti s převažující úlohou dárců, přičemž je však nutné soustavně dodržovat zásadu řízení založeného na výsledcích;

45.

zdůrazňuje však, že je třeba věnovat náležitou pozornost systémové problematice koordinace, monitorování a hodnocení dárců v souladu se systémovějším přístupem za účelem získání záruk účinnosti svěřenských fondů;

Rozpočtová podpora pro partnerské země

46.

konstatuje, že rozpočtová podpora financovaná z ERF v roce 2017 odpovídala 860,2 milionu EUR, z toho 703,1 milionu EUR činily nové závazky (které pokrývaly 54 zemí a představovaly 102 dohod o rozpočtové podpoře); poznamenává, že v případě ZZÚ v roce 2017 činily úhrady z ERF 57,7 milionu EUR (pro 11 zemí a 15 dohod o rozpočtové podpoře); upozorňuje, že v roce 2017 GŘ DEVCO zastavilo rozpočtovou podporu ve dvou zemích AKT kvůli nedostatečnému pokroku při provádění řízení veřejných financí a chybějící makroekonomické politice orientované na stabilitu a transparentnost řízení veřejných financí;

47.

vyzývá Komisi, aby zajistila soulad ustanovení obecného finančního nařízení podle článku 236 a článku 36 navrhovaného finančního nařízení použitelného pro jedenáctý ERF, pokud jde o podmínky pro využívání rozpočtové podpory poskytované třetím zemím; poznamenává, že navrhované finanční nařízení o jedenáctém ERF obsahuje ustanovení, která nejsou zahrnuta do obecného finančního nařízení, zejména že účelem rozpočtové podpory je posílení smluvního partnerství mezi Unií a státy AKT nebo ZZÚ, a to s cílem podpořit mimo jiné udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a vymýtit chudobu, přičemž posledně uvedený cíl znamená možné obtíže při uplatňování pravidel ERF;

48.

vyzývá Komisi, aby podrobněji rozpracovala a vyjasnila přesný rozsah a význam svého rozpětí flexibility nebo možnosti výkladu při posuzování toho, zda byly splněny obecné podmínky způsobilosti pro vyplácení výdajů partnerské zemi, pokud jde o tzv. „diferenciaci a dynamický přístup k způsobilosti“; vyjadřuje obavy, pokud jde o konečné využití převedených prostředků a nemožnost jejich dohledatelnosti v případě, že jsou prostředky Unie spojeny s rozpočtovými prostředky z rozpočtu partnerských zemí;

49.

je přesvědčen, že rozpočtová podpora by měla podporovat řešení konkrétních problémů na odvětvové úrovni a měla by být případně doplněna související technickou pomocí;

50.

je nadále znepokojen, pokud jde o konečné využívání těchto převedených prostředků a jejich případnou nedostatečnou sledovatelnost v případě slabého, nestabilního a zhoršeného finančního řízení ve veřejném sektoru; připomíná, že ve všech odvětvích veřejné správy, na která se vztahuje rozvojová strategie Unie, je nezbytné podporovat boj proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že riziko zcizení finančních prostředků je stále vysoké a že se správou veřejných financí jsou spojena rizika korupce a podvodů;

51.

naléhavě žádá Komisi, aby lépe vymezila a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii či svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu;

52.

vítá důsledný přístup Komise, která okamžitě zareagovala a ve dvou zemích v letech 2017 a 2018 pozastavila rozpočtovou podporu, neboť již nesplňovaly kritéria způsobilosti; domnívá se, že Komise by měla s těmito zeměmi udržovat konstruktivní dialog a nabídnout jim možnost tuto podporu obnovit, pokud provedou nezbytné reformy stanovené v programu rozpočtové podpory;

53.

poukazuje na to, že je třeba posílit příslušné nástroje monitorování, aby bylo možné posoudit, zda rozpočtová podpora přispěla ke zlepšení mobilizace domácích příjmů a souvisejících reforem; vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o rozpočtové podpoře poskytovala pravidelné informace o využívání dohod o rozpočtové podpoře k mobilizaci domácích příjmů; znovu však opakuje, že je nutné pečlivě sledovat rizika související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými úniky a nezákonnými finančními toky;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

54.

konstatuje, že platby z ERF na projekty financované větším počtem dárců, které provádí mezinárodní organizace, dosáhly v roce 2017 výše 812 milionů EUR;

55.

konstatuje, že v roce 2017 Komise podepsala s agenturami OSN smlouvy na příspěvky z ERF v hodnotě přes 411 milionů EUR, přičemž mezi největší příjemce patřil Rozvojový program OSN (166,33 milionu EUR), FAO (152,86 milionu EUR) a UNICEF (98,44 milionu EUR), a smlouvy se Světovou bankou v hodnotě 92 milionů EUR;

56.

konstatuje, že GŘ DEVCO systematicky nesleduje provozní výkonnost mezinárodních finančních institucí a klíčové aspekty operací kombinujících finanční zdroje; vyzývá GŘ DEVCO, aby zlepšilo kvalitu, přiměřenost a včasnost zpráv předkládaných mezinárodními finančními institucemi; vyzývá mezinárodní instituce, zvláště v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby sbližovaly své rámce řízení výsledků s Unií;

57.

opakuje, že je nezbytné zajistit v souladu se stávajícími právními předpisy Unie plnou transparentnost a přístup k údajům o projektech prováděných mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti a rovněž stanovit jasná pravidla kontroly a monitorování;

58.

vítá doporučení Evropského účetního dvora ohledně zlepšení transparentnosti finančních prostředků Unie používaných nevládními organizacemi, která byla zveřejněna ve zvláštní zprávě č. 35/2018, v níž EÚD mimo jiné doporučuje, aby Komise uváděla spolehlivější informace o nevládních organizacích ve svém účetním systému a aby zlepšila sběr informací o finančních prostředcích používaných nevládními organizacemi; vyzývá proto Komisi, aby tyto návrhy provedla do konce svého stávajícího mandátu;

Africký mírový projekt

59.

vyjadřuje politování nad tím, že přezkum nástrojů financování vnější činnosti v polovině období nezahrnul africký mírový projekt, který nebyl jinak řádně hodnocen od roku 2011;

60.

vyzývá GŘ DEVCO, aby v souladu s výhradou uvedenou i ve výroční zprávě o činnosti z roku 2017, pokud jde o správu afrického mírového projektu, důsledně zkontrolovalo, zda jsou účinně prováděna nápravná opatření zavedená k omezení finančních rizik i rizika neoprávněných a nezákonných plateb; opakovaně Komisi vyzývá, aby pokračovala ve svém úsilí v rámci posuzování pilířů k posílení systému kontroly pro řízení a situační monitorování afrického mírového projektu s ohledem na ochranu ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji;

61.

upozorňuje na následující negativní zjištění Účetního dvora v oblasti podpory Unie pro bezpečnost Afriky, která je často financována prostřednictvím ERF:

—	posilování kapacity interních bezpečnostních sil v Nigeru a Mali je pomalé a panují vážné obavy ohledně vlastní odpovědnosti a udržitelnosti (3);

—	podpora Unie poskytovaná africké struktuře pro mír a bezpečnost má velmi nízký efekt (4).

rovněž upozorňuje na vážné riziko, že podpora Unie prostřednictvím afrického mírového projektu pro burundské vojáky účastnící se mise AMISOM nepřímo financuje burundský režim, na nějž byly uvaleny sankce Unie; připomíná, že po několik let vyjadřovalo GŘ DEVCO výhrady k výdajům na podporu afrického mírového projektu;

Evropský fond pro udržitelný rozvoj

62.

bere na vědomí nedávné zahájení činnosti tohoto nového investičního nástroje v rámci plánu vnějších investic, který má zajistit další kapacitu aktivace finančních prostředků tím, že do rozvojových partnerství přiláká investice soukromého sektoru; je přesvědčen, že by měla být věnována náležitá pozornost doplňkovosti tohoto nástroje, ale také kritériím používaným při jeho řízení, aby se zabránilo jakémukoli odklonu rozvojových finančních prostředků ve prospěch soukromých investorů nebo výstupů na základě zájmů či zisku;

Investiční facilita AKT, kterou spravuje EIB

63.

bere na vědomí soubor priorit EIB v zemích AKT, konkrétně podporu rozvojových cílů tisíciletí, opatření v oblasti klimatu, evropské diplomatické činnosti v oblasti klimatu a odolnosti; konstatuje, že v roce 2017 bylo v rámci investiční facility AKT zahájeno 39 projektů v celkové výši 1,5 miliardy EUR, z toho 549 milionů EUR bylo určeno na rozvoj místního soukromého sektoru a 952 milionů EUR na sociální a hospodářskou infrastrukturu;

64.

poukazuje na důležitost provádění důkladných posouzení ex ante a ex post s cílem zjistit, zda jsou projekty udržitelné a budou poskytovat skutečnou přidanou hodnotu z hospodářského, sociálního i environmentálního hlediska; znovu opakuje, že by neměla být poskytována žádná podpora v jakékoli podobě na projekty týkající se vysoce znečišťujících technologií;

65.

požaduje, aby byl v rámci identifikace a výběru potenciálních místních subjektů a zprostředkovatelů proveden jejich důkladný přezkum; vyzývá EIB, aby zajistila, že místní společenství a občané dotčení jejími operacemi budou řádně konzultováni a budou mít přístup k nezávislému a účinnému postupu podávání stížností;

66.

vyzývá k rozšíření programu „Erasmus pro mladé podnikatele“ mimo Evropu, zejména do rozvojových zemí, a k současnému poskytnutí nezbytných finančních prostředků;

67.

zdůrazňuje, že je velmi důležité podporovat mikropodniky a malé a střední podniky, a vyzývá zejména k vytváření místních řešení pro lepší přístup k finančním prostředkům a další posilování systému půjček a záruk na mikrofinancování;

68.

uvědomuje si, že žádná země se nikdy nerozvíjela bez toho, že by se zapojila do dalších obchodních vztahů se svými sousedy a zbytkem světa; dále podněcuje k financování činností souvisejících s pomocí na podporu obchodu s cílem umožnit rozvojovým zemím, aby se do budoucna mohly více podílet na globálních hodnotových řetězcích; v této souvislosti zdůrazňuje rostoucí význam digitální konektivity s cílem dosáhnout vyváženějšího rozdělení přínosů globalizace ve prospěch rozvojových zemí;

69.

zdůrazňuje význam zajištění čisté vody a výstavby dalších zařízení na čištění odpadních vod;

70.

upozorňuje na rozsah a důsledky energetické chudoby v rozvojových zemích a na velké zapojení Unie do úsilí zaměřeného na zmírnění této chudoby; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vlády a zúčastněné subjekty v daných zemích společně vynakládaly zvýšené úsilí ke snížení energetické chudoby.

(1) Zvláštní zpráva č. 9/2018: Partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU: rozšířené nedostatky a omezené přínosy.

(2) Zvláštní zpráva 32/2018: „Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku: je pružný, ale není dostatečně zacílený“.

(3) Zvláštní zpráva č. 15/2018: Posilování kapacity interních bezpečnostních sil v Nigeru a Mali: pouze omezený a pomalý pokrok.

(4) Zvláštní zpráva č. 20/2018: Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU.

Top

Choose the experimental features you want to try