(1)

Program Clo 2020, který byl zaveden zavedený nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti má cel je přeshraniční charakter povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou nemůže je tyto státy jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět samy. Celounijní program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec rámec na úrovni Unie pro rozvoj této spolupráce těchto kooperativních činností , což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo. [pozm. návrh 1]

(1a)

Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů. [pozm. návrh 2]

(2)

Celní unie se v posledních padesáti 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic . Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce (4) pro řízení celních rizik pro celou EU (5) a celních kontrol na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí zaujímají celní orgány v přední linii vůdčí úlohu v boji proti terorismu, a organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži . Na základě tohoto širokého svého rozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě skutečně hlavním orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného V této souvislosti by se program Clo neměl vztahovat zahrnovat pouze na celní spolupráci, ale měl by rovněž na úlohu poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto bude měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU). [pozm. návrh 3]

(3)

Tím, Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně; , by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně  chránit Unii před nekalým nekalými a nezákonným obchodem nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území , čímž se zlepší ochrana spotřebitele a zjednodušení zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu. [pozm. návrh 4]

(3a)

Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů; [pozm. návrh 5]

(3b)

Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev. [pozm. návrh 6]

(3c)

S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření. [pozm. návrh 7]

(3d)

S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu. [pozm. návrh 8]

(4)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (6) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)

Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele . [pozm. návrh 9]

(6)

Na tento program by se vztahuje mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX 1046 ] (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků. [pozm. návrh 10]

(7)

Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se a ukázala se být přiměřená, a by měla by proto být zachována , zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena . Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. [pozm. návrh 11]

(8)

Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly (8). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení. [pozm. návrh 12]

(9)

Výměna celních a souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací v rámci celní unie. Unie nebo členské státy by mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu.

(10)

Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i  akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. [pozm. návrh 13]

(11)

V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (9), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům , avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány. [pozm. návrh 14]

(11a)

Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech. [pozm. návrh 15]

(12)

Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie. [pozm. návrh 16]

(13)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (10) vyžaduje, aby Komise vypracovala víceletý strategický akční plán pro celnictví zaměřený na vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického celního prostředí pro Unii. Vývoj a provoz elektronických systémů zahrnutých do víceletého strategického plánu jsou financovány zejména z tohoto programu. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace mezi programem a víceletým strategickým plánem by do tohoto nařízení měla být začleněna příslušná ustanovení rozhodnutí. Jelikož všechna příslušná ustanovení rozhodnutí č. 70/2008/ES jsou nyní převzata nařízením (EU) č. 952/2013 nebo tímto nařízením, rozhodnutí č. 70/2008/ES by mělo být zrušeno.

(14)

Toto nařízení Komise by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů měla přijmout pracovní programy pro účely tohoto nařízení . Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž Komise a členských států. [pozm. návrh 62]

(14a)

V souladu se zjištěními uvedenými ve dvou zvláštních zprávách, které nedávno přijal Evropský účetní dvůr v oblasti cel, konkrétně zvláštní zprávou č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávou č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění v IT systémech pro celní správu: co je špatně?“, by opatření přijatá v rámci programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel měla být zaměřena na řešení zjištěných nedostatků. [pozm. návrh 17]

(14b)

Dne 4. října 2018 přijal Evropský parlament usnesení o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU. Závěry obsažené v tomto usnesení by měly být zohledněny při činnostech prováděných v rámci programu. [pozm. návrh 18]

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). [pozm. návrh 63]

(16)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení právních předpisů (12) je nutné tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména ve vztahu k členským státům. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi.

(17)

Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu , pokud jde o vypracování a aktualizaci víceletého strategického plánu pro oblast cel a pokud jde o vytvoření víceletých pracovních programů . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 64]

(18)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(19)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(20)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet nejlepší výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 19]

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(22)

Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno,