(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii si klade za cíl vytvořit vnitřní trh, který usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený mimo jiné na vyváženém hospodářském růstu a vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.

(2)

Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj: Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (4), jehož základem jsou cíle udržitelného rozvoje vztahující se na tři pilíře udržitelného rozvoje: environmentální, sociální a ekonomický/správní. Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti (5) spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie tak, aby bylo zajištěno, že všechna opatření a politické iniciativy Unie, a to v rámci Unie i globálně, přijmou cíle udržitelného rozvoje za své již na samém začátku. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017 (6) potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery i dalšími zúčastněnými stranami.

(3)

V roce 2016 uzavřela Rada jménem Unie Pařížskou dohodu o klimatu (7). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody o klimatu stanoví cíl zlepšit reakci na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(4)

Pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky Unie jsou klíčové udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Udržitelnost je již dlouho ve středu zájmu politiky Evropské unie a její sociální a environmentální rozměr je uznán ve Smlouvách.

(5)

V prosinci 2016 Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby vypracovala zastřešující a komplexní strategii Unie pro udržitelné financování. Zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zveřejněna dne 31. ledna 2018 (8), vyzývá k vytvoření technicky důkladně zajištěného klasifikačního systému na úrovni Unie, aby bylo zřejmé, které činnosti jsou „zelené“ nebo „udržitelné“, přičemž se má začít činnostmi v oblasti zmírňování změny klimatu.

(6)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (9) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému a ukazatelů pro udržitelné činnosti stanovení míry udržitelnosti činností je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné , ucelené chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“ dopadu ekonomických činností a investic na udržitelnost životního prostředí a účinné využívání zdrojů . V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou ekonomické činnosti podle jejich míry udržitelnosti . S ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a závěry Evropské rady ze dne 20. června 2017 by měly být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních a správních cílů , čímž by se dosáhlo úplného, soudržného, komplexního, integrovaného a účinného provedení Agendy 2030 . [pozm. návrh 80]

(6a)

I když bereme na vědomí nutnost zabývat se změnou klimatu, úzké zaměření na uhlíkovou expozici by mohlo mít neblahé vedlejší účinky kvůli přesměrování investičních toků na cíle, které přinášejí další rizika pro životní prostředí. Je tedy třeba zavést odpovídající záruky, která zajistí, že ekonomické činnosti nebudou poškozovat jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost a energetická účinnost. Investoři potřebují ohledně environmentálních rizik a jejich dopadu srovnatelné a ucelené informace, aby mohli svá portfolia posoudit nejen z hlediska uhlíkové expozice. [pozm. návrh 2]

(6b)

Vzhledem k naléhavosti panující v několika vzájemně propojených oblastech zhoršujícího se stavu životního prostředí a nadměrné spotřeby zdrojů je potřeba zaujmout systémový přístup k exponenciálně rostoucím negativním tendencím, jako je ztráta biologické rozmanitosti, globální nadměrná spotřeba zdrojů, výskyt nových hrozeb včetně nebezpečných chemických látek a jejich směsí, nedostatečná výživa, změna klimatu, poškození ozonové vrstvy, okyselování oceánů, úbytek sladké vody a změna systému využívání půdy. Proto je nutné přijímat opatření, která jsou zaměřená na budoucnost a odpovídají rozsahu budoucích problémů. Rozsah těchto problémů vyžaduje ucelený a ambiciózní přístup a uplatnění přísné zásady předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 3]

(7)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (10) požadovalo zvýšit finanční prostředky soukromého sektoru na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména zavedením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(7a)

Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích stanoví základní prvky ukazatelů udržitelnosti a taxonomie jako pobídku k udržitelným investicím. Měl by být zajištěn soulad mezi příslušnými právními předpisy. [pozm. návrh 4]

(8)

Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. Je rovněž důležité zajistit, aby kapitálové toky nasměrované na udržitelné investice nebyly na vnitřním trhu narušeny.

(8a)

Rozsah problému zahrnuje postupný přechod celého finančního systému k podpoře hospodářství tak, aby fungovalo na udržitelném základě. Za tímto účelem je nutné, aby se udržitelné financování stalo součástí hlavního proudu, a dopad na udržitelnost je třeba zohlednit, pokud jde o finanční produkty a služby. [pozm. návrh 5]

(9)

Účinným způsobem, jak směrovat postupně přesouvat soukromé investice z činností, jež mají negativní dopady na životní prostředí, do udržitelných udržitelnějších činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů , služeb a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, které jsou uvedené v tomto nařízení, a to zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů a povědomí o rizicích , zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích a ukazatelích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší a ukazatele budou směrovat investice způsobem, který je z hlediska životního prostředí neúčinný a v některých případech kontraproduktivní, a povedou k nesplněným cílům v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tato chybějící kritéria tedy zvyšují náklady a vytvoří vytvářejí pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která a ukazatele pro určení míry udržitelnosti ekonomické činnosti je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována třeba postupně harmonizovat na úrovni Unie, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci informací, parametrů a kritérií si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené environmentálně udržitelné činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií a ukazatelů , aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší. [pozm. návrh 6]

(9a)

Aby Unie dosáhla svých závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba mobilizovat soukromé investice. Dosažení tohoto cíle vyžaduje dlouhodobé plánování a stabilitu a předvídatelnost regulace pro investory. Za účelem zajištění soudržného politického rámce pro udržitelné investice je proto důležité, aby ustanovení tohoto nařízení stavěla na stávajících právních předpisech Unie. [pozm. návrh 7]

(10)

Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho nezveřejní to , jak činnosti, do nichž investují, negativně či pozitivně přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost míra environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti , používat rozdílné pojmy parametry a kritéria pro určení dopadu , bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ udržitelných finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu dopad investičních příležitostí na životní prostředí přes hranice a bude to motivovat investující podniky, aby učinily své obchodní modely udržitelnější . Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 8]

(10a)

Za účelem dosažení smysluplného dopadu na životní prostředí a širšího dopadu na udržitelnost, snížení zbytečné administrativní zátěže účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran a usnadnění růstu financování udržitelných ekonomických činností ze strany evropských finančních trhů by taxonomie měla být založena na harmonizovaných, porovnatelných a jednotných kritériích a ukazatelích, alespoň včetně ukazatelů pro oběhové hospodářství. Tyto ukazatele by měly být sladěny s jednotnou metodikou posuzování životního cyklu a uplatňovány ve všech regulačních iniciativách Unie. Měly by být základem pro posuzování environmentálního rizika a dopadu ekonomických činností a investic. Je třeba zabránit jakémukoli překrývání právních předpisů, které by nebylo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a přiměřenosti a cílem vytvořit konzistentní terminologii a jasný regulační rámec; Je rovněž třeba vyhnout se jakékoli zbytečné zátěži orgánů i finančních institucí. Stejně tak by měl být jasně definován rozsah a použití technických screeningových kritérií, jakož i odkaz na další iniciativy předtím, než taxonomie a příslušná kritéria vstoupí v platnost. Stanovení harmonizovaných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti by mělo zohledňovat pravomoci členských států v různých oblastech politiky. Požadavky tohoto nařízení by se měly uplatňovat přiměřeně na malé a jednoduché instituce, jak je stanoví toto nařízení. [pozm. návrh 9]

(10b)

Ukazatele by měly být harmonizovány na základě existujících aktivit, jako je například činnost Komise, Evropské agentury pro životní prostředí a OECD, a měly by zachycovat dopad na životní prostředí z hlediska CO2 a dalších emisí, biologickou rozmanitost, produkci odpadu, využívání energie a obnovitelné energie, surovin a vody a přímé a nepřímé využívání půdy, jak je stanoveno rámcem Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM(2018)0029), akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)0614) a usnesením Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI)). Kromě toho by ukazatele měly být navrženy tak, aby zohledňovaly i doporučení skupiny odborníků Evropské komise pro financování oběhového hospodářství. Komise by měla posoudit, jak zahrnout činnost této skupiny odborníků do činnosti skupiny technických odborníků (TEG). Ukazatele by měly zohledňovat mezinárodně uznávané udržitelné normy. [pozm. návrh 10]

(11)

Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy a Unie povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů , služeb nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných týkající se míry environmentální udržitelnosti investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic a stejné ukazatele, parametry a kritéria pro výpočet dopadu na životní prostředí při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů. [pozm. návrh 11]

(12)

Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace Informace o environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace dopadu činností na životní prostředí pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, a stanovit míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností prováděných podniky, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti. [pozm. návrh 12]

(13)

Unijní klasifikace environmentálně udržitelných Celounijní ukazatele významné pro určení dopadu ekonomických činností na životní prostředí by měly umožnit rozvoj budoucích politik a strategií Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii, a rovněž by měly být základem pro další ekonomická, regulační a obezřetnostní opatření . Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné zohlednění míry environmentální udržitelnosti investic , které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností a na společných ukazatelích pro posuzování dopadu investic na životní prostředí , jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na usnadnění přechodu umožnění těchto z  investic s negativním dopadem na životní prostředí na investice s dopadem pozitivním . [pozm. návrh 13]

(14)

V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se by při zapojení a nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako mohla být účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (11) stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % horizontálních investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností a společné ukazatele pro posuzování dopadu na životní prostředí by mohla mohly být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu zapojení investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle. [pozm. návrh 14]

(15)

Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností , měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy stanovené v tomto nařízení jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ udržitelné finanční produkty nebo služby , a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ udržitelné podnikové dluhopisy. [pozm. návrh 15]

(16)

Aby se zabránilo poškozování zájmů spotřebitelů, měli by správci fondů a institucionální investoři nabízející finanční produkty jako environmentálně udržitelné zveřejňovat, jak a do jaké míry byla při určování environmentální udržitelnosti investic použita kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Zveřejněné informace by měly pomoci investorům pochopit, jaký je procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi, a tudíž do jaké míry jsou investice environmentálně udržitelné. Komise by měla upřesnit, jaké informace mají být pro tento účel zveřejňovány. Uvedené informace by měly umožnit příslušným vnitrostátním orgánům snadno ověřit splnění povinnosti zveřejnění a vynucovat tuto povinnost v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

(17)

Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou pro všechny finanční produkty , jež jsou nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli Účastníci a další subjekty finančních trhů by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje dosud nebyla stanovena odpovídající technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla pro činnosti, které financují, a že tedy jejich finanční produkty by měly být považována považovány za environmentálně udržitelnou udržitelné , a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat. [pozm. návrh 16]

(18)

Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů založený na ukazatelích měřících environmentální dopad, ze zohledněním jejího dopadu na celý hodnotový řetězec daného odvětví a při zjištění soudržnosti se stávajícími právními předpisy Unie, jako je balíček o čisté energii . [pozm. návrh 17]

(19)

Environmentální cíl ochrany zdravých ekosystémů by měl být interpretován s ohledem na příslušné legislativní i nelegislativní nástroje Unie, mimo jiné na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12), směrnici Rady 92/43/EHS (13), nařízení Evropského parlamentu a Rady 1143/2014 (14), strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (15), strategii EU v oblasti zelené infrastruktury, směrnici Rady 91/676 (16), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (17), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 (18), akční plán týkající se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (19) a akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (20).

(20)

Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria založená na informacích poskytnutých prostřednictvím harmonizovaných ukazatelů , podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem. [pozm. návrh 18]

(21)

S ohledem na společný závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise plnit zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv ve prospěch udržitelného růstu podporujícího začlenění a uznání významu mezinárodních minimálních lidských a pracovních práv a norem by měl být soulad s minimálními zárukami podmínkou pro to, aby mohly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné. Z tohoto důvodu by měly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné, pokud je při jejich provádění dodržována Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci a osm základních úmluv MOP. Základní úmluvy MOP definují lidská a pracovní práva, která by podniky měly dodržovat. Některé z těchto mezinárodních norem jsou rovněž zakotveny v Listině základních práv Evropské unie, zejména zákaz otroctví a nucených prací a zásada nediskriminace. Těmito minimálními zárukami není dotčeno uplatňování případných přísnějších požadavků na životní prostředí, zdraví a bezpečnost i sociální udržitelnost stanovených v právních předpisech Unie.

(22)

Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria relevantní pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti určování míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla byly kritéria a ukazatele aktualizovaná, zakládala aktuální a zakládaly se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria a soubor harmonizovaných ukazatelů pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance. [pozm. návrh 19]

(23)

Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví , aby bylo možné posoudit, zda tato činnost může významným způsobem přispět k jednomu či více environmentálním cílům . Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad (tj. více než 3 roky) konkrétní ekonomické činnosti , zejména přínosy výrobků a služeb pro životní prostředí při jejich používání, jakož i přínos meziproduktů, a tím posoudit dopad všech fází výroby a používání v celém hodnotovém řetězci a životním cyklu . [pozm. návrh 20]

(24)

Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje nemá čistý přínos pro životní prostředí . Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena rozumná, přiměřená a založená na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla zohledňovala celý technologický řetězec a životní cyklus příslušných technologií . Měla by rovněž zajistít, aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). [pozm. návrh 21]

(25)

Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a souboru harmonizovaných ukazatelů by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 (21), systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (22), kritérií EU pro zelené veřejné zakázky (23) , platformy Komise pro oběhové hospodářství, evropské platformy posuzování životního cyklu a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací (24). Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA) (25). [pozm. návrh 22]

(26)

Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury různých odvětví a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (26), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (27), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (28), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (29), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (30) a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria a ukazatele podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN (31), ve všech fázích životního cyklu projektu. [pozm. návrh 23]

(26a)

Při definování technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž vzít v úvahu přechodná opatření směřující k činnostem, které podporují přechod k udržitelnějšímu, nízkouhlíkovému hospodářství. Pro společnosti, které jsou v současnosti zapojeny do hospodářských činností vysoce poškozujících životní prostředí, by měly existovat pobídky na rychlý přechod k environmentálně udržitelnému nebo alespoň environmentálně neproblematickému statutu. Tam, kde k těmto procesům přechodu dochází, by se měla podpořit technická screeningová kritéria. Pokud je do tohoto přechodu zjevně zapojena většina podniků provozujících zvláště škodlivé činnosti, mohou tuto skutečnost screeningová kritéria zohlednit. Existence vážného úsilí o přechod může být prokázána mimo jiné dlouhodobým úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, novými velkými projekty s vynaložením investičního kapitálu a environmentálně udržitelnějšímu technologiemi nebo konkrétními plány přechodu v úvodních stádiích provádění. [pozm. návrh 24]

(27)

Za účelem podpory environmentálně udržitelných inovací a aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním hlavních odvětvích (tj. odvětví NACE, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, výroba, dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, stavebnictví, doprava a skladování) mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení , aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12 . Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo ve screeningových kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví hlavních ekonomických odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé , aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12 . [pozm. návrh 25]

(27a)

Environmentálně udržitelné činnosti jsou výsledkem technologií a produktů, které jsou rozvíjeny v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu by technická screeningová kritéria měla vzít při konečném plnění environmentálně udržitelných činností v úvahu úlohu celého hodnotového řetězce, od zpracování surovin až po konečný produkt a jeho odpadovou fázi. [pozm. návrh 26]

(27b)

Aby se zabránilo narušení dobře fungujících hodnotových řetězců, mělo by být v rámci technických screeningových kritérií uvažováno o tom, aby byly environmentálně udržitelné činnosti umožněny technologiemi a produkty vyvinutými větším počtem hospodářských subjektů. [pozm. návrh 27]

(28)

Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit potenciální rizika přechodu , zda by přijetí rychlost přijímání těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo vedla k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích. [pozm. návrh 28]

(29)

K zamezení nadměrně zatěžujících nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty by měla Komise stanovit technická screeningová kritéria, která budou dostatečně srozumitelná z právního hlediska, proveditelná, snadno použitelná a u nichž bude možno ověřit soulad v rámci přiměřených nákladů na dodržování právních předpisů.

(30)

Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů. Screeningová kritéria by měla zohledňovat výsledky projektů s cílem usnadnit identifikaci a vývoj nových technologií a zohlednit škálovatelnost těchto technologií. [pozm. návrh 29]

(31)

Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit celý životní cyklus technologií a skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu (32), odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu. [pozm. návrh 30]

(32)

Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z  vědeckých poznatků , socioekonomického dopadu, osvědčených postupů a  stávající práce a subjektů , zejména pak platformy Evropské komise pro oběhové hospodářství, a z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a  všeobecné zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z  ze široké škály odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor , aby bylo zajištěno náležité zohlednění zvláštností všech relevantních odvětví . Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí a vnitrostátních agentur pro ochranu životního prostředí , evropských orgánů dohledu , Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu, zástupců reálné ekonomiky zastupujících širokou škálu odvětví, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. V případě potřeby by platforma měla mít možnost vyžádat si radu od nečlenů. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů , včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva udržitelná . Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou se technická screeningová kritéria vhodná a ukazatele hodí pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU. [pozm. návrh 31]

(33)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií a ukazatelů pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. [pozm. návrh 32]

(34)

Aby měli příslušní aktéři dostatek času na seznámení se s kritérii pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovenými v tomto nařízení a měli možnost připravit se na jejich uplatňování, měly by se povinnosti stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé environmentální cíle začít uplatňovat šest měsíců po přijetí příslušných technických screeningových kritérií.

(35)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně a alespoň po dvou letech přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů pro environmentálně udržitelné a environmentálně škodlivé činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic nebo investic jež mají negativní dopad na životní prostředí , a zda splnění povinností vyžaduje zavedení dalšího mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast ustanovení nezbytných k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti. Do 31. března 2020 by Komise měla v případě potřeby zveřejnit další legislativní návrhy týkající se zavedení mechanismu ověřování dodržování kritérií. [pozm. návrh 33]

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria a ukazatele pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, [pozm. návrh 34]