(1)

Právní stát je jednou ze základních hodnot , na nichž je Unie založena. Jak připomíná článek 2 Smlouvy o Evropské unii, tyto hodnoty jsou pro členské státy společné.

(1)

Unie je založena na hodnotách spočívajících v úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právním státu a v dodržování lidských práv , včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v kritériích pro členství v Unii. Jak připomíná článek 2 SEU , takové hodnoty jsou pro členské státy společné , a to ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů .

(1a)

Členské státy by měly dostát svým závazkům a jít příkladem v jejich skutečném dodržování a přiklánět se ke společné kultuře právního státu jako ke všeobecně platné hodnotě, kterou mají všechny zúčastněné strany rovnou mírou uplatňovat. Úplné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem pro legitimitu evropského projektu jako celku a základní podmínkou pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění efektivního provádění jejích politik.

(1b)

V souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena, což zahrnuje také její rozpočtové zásady. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat.

(2)

V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a  základních práv a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti (7), právní jistoty (8), zákazu svévole výkonné moci (9), oddělení pravomocí (10) a účinné soudní ochrany nezávislými soudy  (11)  (12).

(2)

V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem v souladu s hodnotami demokracie a  v respektu vůči základním právům a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti (7), včetně transparentního, odpovědného a demokratického postupu pro přijímání právních předpisů, právní jistoty (8), zákazu svévole výkonné moci (9), oddělení pravomocí (10) , přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů  (11)  (12). Tyto zásady byly zohledněny mimo jiné na úrovni Benátské komise Rady Evropy a tvoří také základ příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva  (12a) .

(2a)

Přístupová kritéria neboli kodaňská kritéria, stanovená Evropskou radou v Kodani roku 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu roku 1995, tvoří základní podmínky, jimž musí všechny kandidátské země dostát, aby se mohly stát členským státem. K těmto kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s hospodářskou soutěží a tržními silami a schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU.

(2b)

Není-li kandidátská země schopna splnit požadované normy, hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy v plné míře nesplní. Povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce zakotvené v článku 4 Smlouvy o EU pro členské státy po jejich vstupu do Unie i nadále. Je tedy třeba členské státy pravidelně posuzovat a ověřovat z toho hlediska, zda jejich právní předpisy a postupy stále odpovídají těmto kritériím a společným hodnotám, na nichž je Unie založena, aby tak byl zajištěn řádný právní a správní rámec pro provádění politik Unie.

(3)

Právní stát je základním předpokladem pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak.

(3)

Vzhledem k tomu, že pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. Soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou pro důvěryhodnost Unie klíčové.

(6)

Soudní orgány by měly jednat nezávisle a  nestranně a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.

(6)

Vždy by měla být zaručena nezávislost a  nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla narušit tyto základní zásady a poškodit finanční zájmy Unie.

(7a)

Nezávislost státních zastupitelství a soudů zahrnuje jak formální (de jure), tak skutečnou (de facto) nezávislost státních zastupitelství a soudů a jednotlivých státních zástupců a soudců.

(8)

Dodržování zásad právního státu je důležité nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice a řádné fungování vnitřního trhu, které budou vzkvétat nejvíce tam, kde je pevný právní a institucionální rámec.

(8)

Dodržování zásad právního státu je naprosto klíčové nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice , hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou udržitelně rozvíjet pouze tam, kde je pevný právní a institucionální rámec.

(8a)

Začlenění stávajících mechanismů Unie v oblasti sledování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji s korupcí, do širšího rámce pro sledování právního státu by mohlo přinést účinnější a efektivnější kontrolní mechanismy pro ochranu finančních zájmů Unie.

(8b)

Nedostatečná transparentnost, svévolná diskriminace, narušení hospodářské soutěže a nerovné podmínky na vnitřním trhu a mimo něj, vliv na integritu jednotného trhu a na spravedlnost, stabilitu a legitimitu daňového systému, vyšší ekonomická nerovnost, nekalá hospodářská soutěž mezi státy, nespokojenost ve společnosti, nedůvěra a demokratický deficit patří k negativním dopadům škodlivých daňových postupů.

(10a)

Unie má k dispozici řadu nástrojů a procesů, jimiž může zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot stanovených Smlouvou o EU, ale v současné době chybí pohotová a efektivní reakce ze strany orgánů Unie, především co se týče zajištění řádného finančního řízení. Mají-li stávající nástroje být přiměřené a efektivní, měly by být prosazovány, vyhodnocovány a doplňovány v rámci mechanismu právního státu.

(11)

Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie.

(11)

Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Účinné vyšetřování těchto nedostatků a uplatňování efektivních a přiměřených opatření, je-li zjištěn všeobecný nedostatek, jsou nutné nejen k zajištění finančních zájmů Unie, včetně efektivního výběru příjmů, ale také k zajištění důvěry veřejnosti v Unii a v její orgány. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu Unie jsou dostatečně ochráněny.

(11a)

Rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti odhaduje Komise až na 1 bilion EUR ročně. Negativní dopady podobných praktik na rozpočty Unie a členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii.

(11b)

Vyhýbání se dani z příjmů právnických osob má přímý dopad na rozpočty členských států a EU a na rozložení daňového zatížení mezi kategorie daňových poplatníků, jakož i mezi ekonomické faktory.

(11c)

Členské státy by v záležitostech týkajících se daňové soutěže měly plně uplatňovat zásadu loajální spolupráce.

(11d)

(11e)

Hodnocení a sledování daňových politik členských států na úrovni Unie by zajistilo, že v členských státech nebudou zavedena nová škodlivá daňová opatření. Sledování toho, zda se členské státy, jejich jurisdikce, regiony nebo jiné správní struktury řídí společným unijním seznamem nespolupracujících jurisdikcí, by chránilo jednotný trh a zajistilo jeho řádné a soudržné fungování.

(12)

K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mohlo být založeno na informacích ze všech dostupných zdrojů a od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí , jako jsou orgány Rady Evropy a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví.

(12)

K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba důkladného kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mělo být objektivní, nestranné a transparentní a mělo by být založeno na informacích ze všech relevantních zdrojů s tím, že budou zohledněna kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a  základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu, a mělo by být založeno také na informacích od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací, jako jsou orgány Rady Evropy , k čemuž patří zejména seznam kritérií právního státu Benátské komise, a  od relevantních mezinárodních sítí, jako jsou evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví.

(12a)

S cílem napomáhat Komisi při posuzování všeobecných nedostatků by měla být zřízena poradní skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Tato skupina by měla provádět nezávislá roční hodnocení otázek, které se ve všech členských státech týkají právního státu a jež ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, a měla by při tom zohledňovat informace ze všech relevantních zdrojů a od uznaných orgánů. Při rozhodování o přijetí či zrušení případných opatření by Komise měla brát v úvahu příslušná stanoviska této skupiny.

(13)

Měly by se stanovit možná opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci.

(13)

Měla by se stanovit opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci.

(14a)

Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na všeobecné nedostatky, je zásadní řádně zaručit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Za účelem zesílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a poradenství a současně i vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné Komisi informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti orgánů státní správy a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření na základě tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby každá částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by mít Komise možnost získat zpět platby provedené těmto subjektům, případně provést finanční opravu tak, že sníží podporu poskytovanou určitému programu, a možnost převést odpovídající částku do rezervy Unie, aby mohla být použita ku prospěchu konečných příjemců nebo příjemců.

(15)

V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.

(15)

V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(15a)

Opatření uložená podle tohoto nařízení mají vliv na rozpočet Unie, a tudíž by měla vstoupit v platnost až poté, co Evropský parlament a Rada schválí převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. S cílem usnadnit přijímání rozhodnutí na ochranu finančních zájmů Unie by tyto převody měly být považovány za schválené, pokud je Evropský parlament nebo Rada, která bude jednat kvalifikovanou většinou, v průběhu stanoveného období nepozmění či nezamítne.

(16)

Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise a Rada by měly vzít tyto připomínky v úvahu.

(16)

Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a o jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise by měla vzít tyto připomínky v úvahu.

(17)

Rada by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena.

(17)

Komise by měla zrušit opatření s odkladným účinkem a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy těchto opatření , pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena.

(18)

Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navrhovaných a přijatých podle tohoto nařízení,

a)

„právním státem“ odkaz na unijní hodnotu zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, která zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, účinné soudní ochrany nezávislými soudy , včetně ochrany základních práv, oddělení pravomocí a rovnosti před zákonem;

a)

„právním státem“ odkaz na spojitost s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 SEU a v kritériích pro členství v Unii, jak připomíná článek 49 SEU; zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů , včetně ochrany základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, oddělení pravomocí , zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem;

b)

„všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňují právní stát;

b)

„všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňuje právní stát tak, že ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu může být rovněž důsledek systematického ohrožení hodnot Unie zakotvených v článku 2 SEU, které ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie;

c)

„vládním subjektem“ všechny orgány veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. […] (dále jen „finanční nařízení“).

c)

„vládním subjektem“ jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č.  2018/1046 Evropského parlamentu a Rady  (1 bis) (dále jen „finanční nařízení“).

a)

ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie;

b)

neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)

omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva;

d)

ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti efektivně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie;

e)

opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem.

a)

řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů a při provádění sledování a kontrol ;

a)

řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů;

aa)

řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako efektivní plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie;

ab)

řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování efektivních a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti;

b)

řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie;

b)

řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie;

c)

účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a) a b) nezávislými soudy;

c)

účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a) , ab) a b) nezávislými soudy;

d)

prevenci a potrestání podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;

d)

prevenci a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;

ea)

prevenci a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech;

f)

účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.

f)

účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a  v závislosti na zapojení dotčených členských států  s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.

fa)

řádné plnění rozpočtu Unie v důsledku systémového porušování základních práv.

a)

ohrožení nezávislosti soudnictví;

b)

neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)

omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva.

a)

pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, Komise:

b)

pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení: