52019AE4990

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52019AE4990 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52019AE4990

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny [COM(2019) 652 final]

EESC 2019/04990

Úř. věst. C 120, 14.4.2020, p. 7–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

14.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 120/7

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny

[COM(2019) 652 final]

(2020/C 120/02)

Zpravodaj:

Petr ZAHRADNÍK

Konzultace	Evropská komise, 6. 2. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	4. 2. 2020
Přijato na plenárním zasedání	19. 2. 2020
Plenární zasedání č.	550
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	129/10/17

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV s pozorností vnímá zpomalování výkonnosti ekonomiky eurozóny a pozvolné zastavení procesu snižování míry nezaměstnanosti, doprovázené i nadále vyšším výskytem rizikových faktorů, ovlivňujících ekonomický výkon.

1.2.

Přesto je za zásadní prvek budoucího ekonomického paradigmatu EU i eurozóny z pohledu EHSV považován obsah Zelené dohody pro Evropu. Ten může představovat počátek zásadní změny a bod obratu. Velmi bude záležet na způsobu vypořádání se s touto změnou. Jeho úspěch může Evropu ekonomicky i sociálně posunout kvalitativně výše; naopak jeho případné selhání může být fatálním rizikem pro celistvost celé EU.

1.3.

Výrazným parametrem ekonomického vývoje jak z pohledu tradičního nahlížení, tak z pohledu nových prvků obsažených v Zelené dohodě pro Evropu, je přetrvávající teritoriální odlišnost a rozdíly v rámci EU, existující i navzdory poměrně úspěšnému konvergenčnímu vývoji v posledních několika letech.

1.4.

Z důvodu potřeby přispět a akcelerovat konvergenční proces se EHSV ztotožňuje s tezí, že Zelená dohoda pro Evropu může představovat platformu pro prosazení společné evropské přidané hodnoty.

1.5.

EHSV konstatuje, že navzdory přetrvávajícím rizikovým jevům zvláště v některých členských státech došlo ke zlepšení stavu, stability i funkčnosti finančního sektoru v eurozóně.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že strukturální reformy a investice spojené s naplňováním Zelené dohody pro Evropu mohou výrazně přispět k ekonomické prosperitě eurozóny, včetně těch členských států, jejichž růstový potenciál je nyní podprůměrný. Tím může být podpořen konvergenční proces v rámci eurozóny i celé EU.

1.7.

EHSV naléhavě upozorňuje na to, že naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat robustní objem finančních zdrojů, které nyní nejsou v plném rozsahu zajištěny. Zejména je znepokojen nedostatečnou výší finančních prostředků, které jsou navrženy pro fond a mechanismus pro spravedlivou transformaci. EHSV pak dodává, že pro tento účel bude zásadní zapojit do procesu další národní veřejné i soukromé zdroje a vytvořit vhodné podmínky pro jejich alokaci při naplňování cílů Zelené dohody.

1.8.

EHSV zdůrazňuje pokračující potřebu obezřetně ofenzivní fiskální politiky v nadcházejícím období, zvláště s ohledem na očekávané ekonomické zpomalení, to vše při zajištění vyváženosti mixu hospodářské politiky a pilířů, na kterých je EMU založena. K dosažení těchto cílů by přispělo zavedení tzv. zlatého pravidla pro veřejné investice.

1.9.

EHSV doporučuje zabývat se intenzivněji tématem přizpůsobení daňové soustavy budoucím potřebám, jak z pohledu nasměrování ekologičtějšího chování spotřebitelů a výrobců, tak ve smyslu zajištění spravedlivých podmínek zdanění z pohledu dalšího neprohlubování rozdílů v úrovni příjmů a bohatství, tak též zabránění projevům daňových podvodů, úniků a vyhýbání se zákonným povinnostem.

1.10.

EHSV upozorňuje na potřebu nalezení souladu mezi vývojem finančních inovací a stanovením pravidel pro dohled a regulaci finančních trhů v podmínkách dynamického rozvoje nových typů finančních platforem. Výbor zdůrazňuje, že velký význam má zajištění stability finančních trhů. Přitom opakovaně upozorňuje na zpoždění v implementaci zbývajících nosných prvků, zásadních pro dokončení finanční unie.

2. Souvislosti

2.1.

Výkonnost ekonomiky eurozóny zpomaluje, nezaměstnanost již přestává klesat a inflace i přes mírný nárůst zůstává nízká a pod inflačním cílem.

2.2.

Výhled pro rok 2020 je spojen s vyšším výskytem rizikových faktorů a z nich plynoucí nejistoty. Tato rizika se mohou projevit v delším období slabého růstu a nízké inflace a mzdového růstu a prohlubující se příjmové nerovnosti v průběhu následujících let, pokud nedojde k výraznému oživení investiční aktivity zvláště v odvětvích s vysokou produktivitou, ve kterých může být eurozóna i EU globálně konkurenceschopná.

2.3.

I přes dobré podmínky na trhu práce došlo pouze k pomalému mírnému růstu reálných mezd na úrovni pod 1 % v letech 2018 a 2019. Tento nárůst je však stále velmi nerovnoměrný a rozdělení bohatství není vyvážené. Naopak, v řadě případů došlo k nárůstu mzdových nerovností a v některých zemích zůstává reálná mzda nižší než před deseti lety. To přispívá k růstu fenoménu pracujících chudých (working poor), kdy lidé, přestože jsou zaměstnáni, se těžko dostávají na úroveň nad hranici chudoby nebo čelí riziku sociálního vyloučení. Růst reálných mezd a snižování chudoby je důležité pro zvýšení životní úrovně a soukromé spotřeby, s pozitivním dopadem na výrobu a ekonomický růst.

2.4.

Vysoký přebytek běžného účtu se snížil a nůžky mezi schodkovými a přebytkovými členskými státy se mírně zúžily, a to především v důsledku oslabení vnější poptávky. Některé členské státy si i přesto udržují nadměrný přebytek. Opatření v oblasti investic a platů, která by zajistila jeho snížení, by pomohla zvrátit slabý růst eurozóny.

2.5.

Zásadně nový prvek představuje Zelená dohoda pro Evropu, vnímaná jako dlouhodobá příležitost, která může mít dopad na udržitelný ekonomický růst již v krátkém období. V krátkém a středním období si vyžádá obrovské finanční náklady. Obrovský význam budou tak mít nově navržené nástroje – investiční plán pro udržitelnou Evropu a Fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund).

2.6.

I nadále zůstává problémem ekonomického rozvoje eurozóny jeho nerovnoměrnost, daná jak hloubkou dopadů minulé hospodářské krize, tak též rozdílností strukturálních problémů v ekonomikách jednotlivých členských států, které neumožňují v plné míře naplňovat ekonomický potenciál v jednotlivých členských státech. Tato nerovnoměrnost se projevuje taktéž vážnými sociálními důsledky – především přetrvávající chudobou a sociálním vyloučením. Přestože aktuálně se v této kategorii nachází přibližně o 5 miliónů osob méně v porovnání s rokem 2012, EHSV se legitimně táže, zda s očekávaným ekonomickým zpomalením nehrozí recidiva této situace a zda EU i členské státy jsou nyní lépe připraveny na to, aby této hrozbě čelily.

2.7.

Stav, stabilita i funkčnost finančního sektoru v eurozóně se od období krize výrazně zlepšily, nicméně stále existují rizikové a ne zcela zdravé jevy, zvláště v případě některých národních finančních systémů.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV vnímá, že eurozóna se stále nachází v období hospodářského růstu, který však slábne. V této fázi je významné uvědomit si, že EMU je založena na měnovém a finančním pilíři, ekonomickém pilíři, sociálním pilíři a politickém pilíři. EHSV v souladu se svými dřívějšími stanovisky (1) doporučuje zajišťovat vyváženost a rovnováhu těchto pilířů EMU; zanedbání a porušení této rovnováhy by mohlo vést k vyvolání nebezpečných disparit.

3.2.

EHSV je názoru, že Zelená dohoda pro Evropu může být nicméně považována za fundamentální parametr pro provádění nutných strukturálních reforem a s nimi provázaných investic. Symbióza Zelené dohody pro Evropu a strukturálních reforem, při respektování cílů udržitelného rozvoje OSN i principů evropského pilíře sociálních práv, může znamenat významné posílení podmínek pro dlouhodobě udržitelný hospodářský růst a eliminaci sociálních i environmentálních negativních externalit a některých dalších projevů tržních selhání.

3.3.

EHSV se domnívá, že tyto reformy jsou obzvlášť důležité pro ty členské státy, jejichž růstový potenciál se nachází hluboce pod průměrem eurozóny. Robustní cílové investice do produktivních odvětví jim umožní tuto mezeru v průběhu nadcházející dekády překonat.

3.4.

EHSV důrazně upozorňuje, že je dobré mít na paměti varování, že bez odpovídajících dostatečně objemných a současně udržitelných investic čelí eurozóna riziku delšího období nízkého potenciálního růstu a produktivity, nízkých mezd, prohlubující se nerovnosti a nepredikovatelné inflace.

3.5.

EHSV poznamenává, že v nadcházejícím období bude muset eurozóna prokázat větší míru zodpovědnosti a citlivosti vůči hospodářským dopadům na klimatickou změnu. Její rozsah a intenzita představují v současnosti jedno z nejvýznamnějších globálních systémových rizik, navíc známých a uvědomovaných.

3.6.

EHSV zastává názor, že rok 2020 se může velmi pravděpodobně stát zlomovým bodem, kdy dojde k posunu ekonomického paradigmatu, do něhož budou integrována environmentální kritéria, která se stanou součástí tržního rozhodování. To bude mít dalekosáhlé důsledky výrazně přesahující horizont roku 2020. Tento bod obratu je považován za zásadní nejen z pohledu fungování ekonomického systému, ale též z pohledu nároků na výkon hospodářské politiky. EHSV varuje, že pokud správa a řízení této zlomové fáze selže, může to mít destruktivní dopad na celý projekt EU. Dosažení společného porozumění v této věci je tak zcela podstatné; toto porozumění se týká řady úrovní, například mezi Evropskou komisí a členskými státy, mezi členskými státy s potřebou respektovat významné teritoriální rozdíly, mezi zájmy jednotlivých složek občanské společnosti apod.

3.7.

EHSV tak vnímá Zelenou dohodu pro Evropu a klíčové nástroje její implementace, především investiční plán pro udržitelnou Evropu a Fond pro spravedlivou transformaci, jako příležitost, reagující na nastalé výzvy a potřeby; průběh jejího naplňování bude představovat významný test soudržnosti zájmů jak členů eurozóny, tak i celé EU. Členské státy v tomto ohledu musejí obhajovat nejen své vlastní potřeby, ale respektovat též potřeby ostatních členů a usilovat o společný postoj, který bude výhodný pro všechny z nich. Přitom musí být vzat v úvahu i dopad na jednotlivé součásti společnosti, včetně zajištění spravedlivého rozložení nákladů a přínosů klimatické politiky mezi členskými státy i v rámci nich.

3.8.

EHSV upozorňuje na to, že pro obrovskou výzvu plynoucí ze Zelené dohody pro Evropu budou společné prostředky, jimiž disponuje rozpočet EU, nepochybně zcela nedostatečné. Je proto naprosto žádoucí uvažovat nad novým rámcem financování společných strategických potřeb EU, který do tohoto procesu efektivně zapojí též národní veřejné i soukromé finanční prostředky. EHSV dodává, že příležitost pro jejich alokaci existuje nejen v čistě „zelených oblastech“, ale též v oborech, které mohou naplňování cílů plynoucích ze Zelené dohody pro Evropu významně napomoci – například v digitální transformaci, rozvoji síťových odvětví nebo inteligentní a udržitelné dopravní infrastruktury.

3.9.

EHSV považuje za zásadní, aby investiční strategie eurozóny i EU pro novou dekádu byla přísně koordinována a respektovala zájmy všech relevantních aktérů. Pro tento účel mohou od roku 2021 dobře sloužit dva nově navržené nástroje – rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost a Program InvestEU (2), v účelné kombinaci s tradičními způsoby nakládání se zdroji rozpočtu EU, například politikou soudržnosti.

3.10.

Hospodářská krize v roce 2008 paralyzovala proces hospodářské konvergence mezi členskými státy eurozóny. Ten se během oživení neobnovil v plné šíři: obnovila se tendence ve střední a východní Evropě, v jižní ovšem ne. Současně již nejúspěšnější země z teritoria střední, východní a jihovýchodní Evropy přeskočily či významně dohánějí některé z tradičních unijních ekonomik a je pravděpodobné, že tento proces bude pokračovat i v nadcházející dekádě. Musí však dojít k dalšímu posílení konvergence, když mezi členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly. EHSV se v tomto kontextu vyslovuje ve prospěch udržitelného a inkluzivního růstu EU jako celku při snížení sociálních a ekonomických nerovnováh uvnitř členských států i mezi nimi.

3.11.

EHSV klade silný důraz na vyváženost jednotlivých složek hospodářské politiky. Zejména je nezbytné používat rovněž nástroje fiskální politiky, jak v posledních letech požaduje ECB. ECB bude zřejmě i nadále aplikovat prorůstově orientovanou, akomodativní měnovou politiku, jejímž cílem je nejen přiblížení inflace inflačnímu cíli, ale též zachování příznivých prorůstových podmínek, při zajištění finanční stability. EHSV rovněž doporučuje, aby byla konsolidována role ECB coby věřitele poslední instance (lender of last resort).

3.12.

Zlepšení fiskální disciplíny v minulém období umožňuje provádět obezřetně ofenzivní fiskální politiku v nejbližším období, při vědomí dopadů reálného ekonomického zpomalení v nadcházejících letech. Největší prostor nyní existuje nejen pro investice, ale též pro další zřetelné zesílení aktivizace strukturální politiky, za účelem posílení ekonomického potenciálu a odstranění přetrvávajících nerovnováh a projevů tržního selhání, při zajištění spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany. To například znamená podporu fungování efektivních institucí, nezávislé a efektivní justice, kvalitní veřejné administrativy, robustních rámců boje proti korupci, efektivních daňových systémů, solidních vzdělávacích systémů, tržně konformních nástrojů podpory podnikání, vysokých standardů pro zajištění podpory v nezaměstnanosti nebo zesílení struktur sociálního dialogu, včetně kolektivního vyjednávání.

3.13.

EHSV je přesvědčen, že existuje prostor pro hlubší úvahy ohledně relevantnosti a udržitelnosti stávajících parametrů daňové soustavy. Eurozóna se vyznačuje relativně vysokou daňovou zátěží, jež je navíc vychýlená směrem ke zdanění práce, přičemž ekologicky zaměřené daně a majetkové daně v průměru představují velmi malý podíl celkových daňových příjmů. Proto EHSV registruje potřebu zavedení takových forem zdanění, které ulehčují daňové břemeno v případě práce a zvyšují zdanění například u finančních spekulací. Je doporučováno zavést spravedlivé daňové podmínky zejména vůči novým formám digitální ekonomiky, kde je kapitál koncentrován spíše na získávání hodnoty (exctraction of value), než na výrobu zboží a poskytování služeb. V budoucnu by ekologicky zaměřené daně mohly být významným nástrojem pro nasměrování ekologičtějšího chování spotřebitelů a výrobců, aniž by byly podstatně ovlivněny podmínky pro hospodářský růst. Současně EHSV podotýká, že jakékoliv změny v daňových systémech nesmějí již zhoršovat těžce vychýlené rozložení příjmů a bohatství. EHSV žádá, aby bylo pokračováno a zesíleno úsilí v aktivitách proti daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se povinnostem (agresivní daňové plánování), což učiní daňový systém efektivnější. EHSV souhlasí s Evropskou komisí, že má dojít k užší koordinaci a spolupráci mezi členskými státy při určování parametrů daňové politiky směrem k vytvoření spravedlivých podmínek na jednotném trhu. EHSV též podporuje Evropskou komisi v úsilí a úvahách k dosažení shody ohledně CCCTB a přehledu o alokaci zisků mezi členskými státy. Jak již bylo uvedeno ve dřívějším stanovisku (3) a znovu potvrzeno v publikaci EHSV „Zdanění – názory organizované občanské společnosti“, EHSV se domnívá, že daňová politika obecně a zejména boj proti daňovým podvodům musí zůstat prioritou i nové Evropské komise. EHSV v této souvislosti podporuje diskusi o postupném přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup v oblasti daní, přičemž uznává, že všechny členské státy musí mít vždy dostatečné možnosti účastnit se rozhodovacího procesu.

3.14.

EHSV opakovaně konstatuje, že velmi zásadní stále zůstává potřeba kultivace a zlepšování funkčnosti jednotného trhu, vytváření a zajišťování podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž a kvalitní podnikatelské prostředí. Tento problém by mohl být řešen prostřednictvím aktivit a opatření v rámci procesu evropského semestru.

3.15.

EHSV se vší vážností vnímá, že obrovské strukturální výzvy evropské ekonomiky mají nevyhnutelné sociální dopady a důsledky. Nezbytným předpokladem pro konečný úspěch těchto výzev je zajištění a vytvoření podmínek pro rozvoj nových profesních dovedností, systémů pro přechod mezi profesemi a zajištění efektivní a potřebě odpovídající sociální ochrany. EHSV považuje evropský pilíř sociálních práv za vhodnou platformu pro tento účel a souhlasí s převodem jeho obsahu do právních norem EU.

3.16.

EHSV upozorňuje na rozdílnost mezi rychlostí, s jakou jsou ve finančním sektoru aplikovány inovace, a schopností regulatorních systémů se jim v podobě pravidel a ochrany přizpůsobit. Tradiční úvěrový sektor se zdá být velmi zajištěn stále striktnějšími pravidly, jež však vyžadují vysoké náklady na dosažení souladu (compliance), přičemž podnikatelské prostředí by mnohdy potřebovalo flexibilnější a dostupnější nástroje. V tomto smyslu představuje bankovní unie i eurozóna významný ekosystém, od něhož se nicméně očekává větší schopnost regulačních systémů a pravidel povzbudit investice v rámci celého jednotného trhu a odstranit překážky pro to, aby finanční trhy a jejich reálné aktivity nebyly stále ve velké míře omezeny hranicemi národních států.

3.17.

EHSV upozorňuje na to, že jak proces vytváření finanční unie (bankovní unie funkčně integrované s unií kapitálových trhů), tak hospodářské a měnové unie zůstává na konci druhé dekády 21. století stále nedokončený. Kladně EHSV vnímá pokrok dosahovaný především v oblasti hospodářské unie, kde se nepochybně osvědčil nástroj evropského semestru a jeho soustavné vylepšování. Současně se znepokojením konstatuje, že v případě měnové unie (jak z pohledu řady členských států stojících stále mimo eurozónu, tak pokroku v oblasti vnějšího zastoupení eurozóny a též v oblasti její správy), ale též finanční unie nebylo v uplynulých měsících dosaženo žádného hmatatelného pokroku. EHSV vítá, že odolnost a robustnost finančního sektoru eurozóny se zvýšila a podporuje opatření ke zmírnění zbývajících slabých míst. EHSV požaduje rychlou implementaci evropského systému pojištění vkladů (EDIS) a vítá oznámení Evropské komise k zesílení evropského dohledového a regulačního rámce, včetně opatření proti praní špinavých peněz.

3.18.

Aby se též posílil politický pilíř EMU, vítá EHSV pohled Evropské komise ohledně zapojení sociálních partnerů do reforem zaměřených na zaměstnanost a sociální a ekonomické záležitosti, jež je považováno za zásadní při zesílení osvojení si a podpory implementace reforem. Především však je zahrnutí sociálních partnerů a občanské společnosti jako celku rozhodující pro vyváženost mezi finančním, ekonomickým, sociálním a politickým pilířem EMU.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV se domnívá, že promítnutí zeleného rozměru a jeho sociálních implikací do ekonomického systému a do každodenního chování ekonomických aktérů a tvůrců a realizátorů politiky je nevyhnutelné.

4.2.

Obsah Zelené dohody musí být propojen se sociální dimenzí. Zatímco se musíme vypořádat s výzvou klimatické změny, musíme též podporovat inkluzivní růst, zlepšit ekonomickou přizpůsobivost, omezit nerovnosti, dosáhnout spravedlivých pracovních podmínek pro všechny pracovníky, posílit vzdělávání systémy školení pracovníků a řešit témata spojená s chudobou a sociálním vyloučením. EHSV vítá zahrnování evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje do procesu Evropského semestru. Tato snaha však musí být ještě dále formalizována.

4.3.

EHSV vnímá návrh na zavedení investičního plánu pro udržitelnou Evropu a Fondu pro spravedlivou transformaci s velkým zájmem, oceňuje stanovení jejich cílů a vítá jejich navržená opatření, například zesílení podílu výdajů na klimatické a environmentální aktivity z prostředků rozpočtu EU. Nicméně dodává, že investiční plán pro udržitelnou Evropu stále nebude postačovat. Očekává se, že investiční plán umožní investice ve výši přibližně 100 mld. EUR ročně, zatímco odhad Evropské komise pro dosažení klimatických a energetických cílů EU do roku 2030 vyžaduje přibližně 260 mld. EUR dodatečných ročních investic. Zejména Fond pro spravedlivou transformaci, jako jádro celého mechanismu pro spravedlivou transformaci, by měl být v tomto směru posílen. Na detailnější evaluaci poukáží nadcházející stanoviska EHSV k těmto iniciativám.

4.4.

EHSV navrhuje, aby Zelená dohoda pro Evropu byla vnímána jako platforma pro prosazení společné evropské přidané hodnoty, společných potřeb a zájmů a společných investic, jejichž výnos bude přínosem pro celou EU a eurozónu, nikoliv pouze pro parciální aktéry.

4.5.

Z pohledu úspěšnosti implementace Zelené dohody pro Evropu je velmi důležitý její rovnoměrný postup napříč teritoriem EU a eurozóny. EHSV považuje tento parametr za podstatný z pohledu zajištění příznivých podmínek pro pokračující konvergenci a makroekonomickou stabilitu.

4.6.

EHSV si uvědomuje, že z pohledu fiskální udržitelnosti je velmi důležité obezřetné a procesně čisté fungování vnitrostátních fiskálních mechanismů. Sem patří na příjmové straně například spravedlivost a transparentnost daňových soustav a dodržování daňových pravidel, na výdajové straně pak nastavení korektních pravidel při zadávání veřejných zakázek či aplikaci kritérií stanovujících a měřících účinnost a kvalitu veřejných výdajů.

4.7.

EHSV doporučuje, aby v rámci zlepšování funkčnosti jednotného trhu a jeho provázanosti s evropským semestrem prostřednictvím cíleného zaměření v doporučeních pro jednotlivé země, propojenosti s rozpočtem EU a důsledného dodržování závazků z těchto doporučení plynoucích došlo k systematickému vyhodnocování přínosů těchto procesů s cílem dosažení naplnění fiskální kapacity, zvýšení konkurenceschopnosti Evropy jako celku a zlepšení environmentální a sociální udržitelnosti.

4.8.

Předmětem našeho zájmu by neměl být pouze veřejný dluh, ale též ochrana veřejného bohatství. Značné zdroje nejsou zapotřebí pouze na řešení klimatické změny. Po předchozí stagnaci v objemu veřejných investic je zcela zásadní posílení investic do veřejné infrastruktury (například v oblasti digitalizace), což nejen podpoří ekonomický růst v krátkém období, ale též zajistí dlouhodobější výrobní kapacity pro budoucí prosperitu a konkurenceschopnost. V souladu s argumenty Evropské komise vyžaduje fiskální politika komplementarity s měnovou pozicí ECB. Rozpočtové pravidlo pro veřejné investice (tzv. zlaté pravidlo) by mohlo při udržení fiskální disciplíny vést a stimulovat k významnějšímu nárůstu veřejných investic pro tento účel.

4.9.

Pro posílení pružnosti a odolnosti eurozóny proti ekonomickým šokům je vhodné zavést nástroj, který podpoří členské státy při vypořádáním se s následky těchto šoků a ještě lépe je preventivně připraví na to, aby jim byly schopny odolat. Proto EHSV vítá jak navržený nástroj BICC (4), tak dohodu o posílené roli Evropského mechanismu stability (ESM). Současně EHSV varuje před rizikem narušení rovnováhy mezi klíčovými pilíři (viz výše), na kterých je EMU postavena. Ohledně správy stabilizačních instrumentů, EHSV podporuje demokratizaci cestou většího zapojení Evropského parlamentu a sociálních partnerů v rámci politického pilíře EMU, při respektování principů evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje.

V Bruselu dne 19. února 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s.106; Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 32.

(2) Těmito otázkami se v nedávné době zabývala stanoviska EHSV Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s.106, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 131 a Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 20.

(3) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90.

(4) Viz stanovisko EHSV Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s.106.

PŘÍLOHA

Následující odstavec stanoviska sekce byl upraven podle pozměňovacího návrhu shromáždění, ačkoliv původní znění odstavce získalo podporu více než jedné čtvrtiny odevzdaných hlasů (čl. 59 odst. 4 jednacího řádu):

3.13.

EHSV je přesvědčen, že existuje prostor pro hlubší úvahy ohledně relevantnosti a udržitelnosti stávajících parametrů daňové soustavy. Eurozóna se vyznačuje relativně vysokou daňovou zátěží, jež je navíc vychýlená směrem ke zdanění práce, přičemž ekologicky zaměřené daně a majetkové daně v průměru představují velmi malý podíl celkových daňových příjmů. Proto EHSV registruje potřebu zavedení takových forem zdanění, které ulehčují daňové břemeno v případě práce a zvyšují zdanění například u finančních spekulací. Je doporučováno zavést spravedlivé daňové podmínky zejména vůči novým formám digitální ekonomiky, kde je kapitál koncentrován spíše na získávání hodnoty (exctraction of value), než na výrobu zboží a poskytování služeb. V budoucnu by ekologicky zaměřené daně mohly být významným nástrojem pro nasměrování ekologičtějšího chování spotřebitelů a výrobců, aniž by byly podstatně ovlivněny podmínky pro hospodářský růst. Současně EHSV podotýká, že jakékoliv změny v daňových systémech nesmějí již zhoršovat těžce vychýlené rozložení příjmů a bohatství. EHSV žádá, aby bylo pokračováno a zesíleno úsilí v aktivitách proti daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se povinnostem (agresivní daňové plánování), což učiní daňový systém efektivnější. EHSV souhlasí s Evropskou komisí, že má dojít k užší koordinaci a spolupráci mezi členskými státy při určování parametrů daňové politiky směrem k vytvoření spravedlivých podmínek na jednotném trhu. EHSV též podporuje Evropskou komisi v úsilí a úvahách k dosažení shody ohledně CCCTB a přehledu o alokaci zisků mezi členskými státy. EHSV podporuje iniciativu Komise týkající se hlasování kvalifikovanou většinou, přičemž považuje za důležité, aby bylo takové hlasování zaváděno postupně a aby bylo dosaženo širokého konsenzu ohledně podmínek jeho uplatňování.

Výsledek hlasování o pozměňovacím návrhu:

pro:	80
proti:	48
hlasování se zdrželo:	21

Top

Choose the experimental features you want to try