Souhrnný přehled

Hodnocení dopadů návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Lov populací žijících při dně v západním Středomoří se potýká se dvěma hlavními problémy. Jedná se o vysokou míru nadměrného odlovu a neúčinný regulační rámec. Jako hlavní příčina nadměrného odlovu bylo zjištěno nadměrné využívání rybolovné kapacity (tj. vysoký počet plavidel a příliš intenzivní rybolov). Zároveň je neúčinný současný regulační rámec, protože má omezenou oblast působnosti, jeho provádění je pomalé a nedostatečné a zúčastněné subjekty se s ním dostatečně neztotožnily. Tyto dva problémy přímo či nepřímo vedly ke znepokojivému stavu populací žijících při dně (tj. přes 80 % posuzovaných populací je loveno nadměrně a biomasa některých z nich je velmi nízká, což značí vysokou pravděpodobnost vyčerpání stavu těchto populací), sociálně-ekonomickým důsledkům pro rybáře a odvětví rybolovu a dopadům na mořské prostředí.

Výše popsané problémy mají v první řadě vliv na rybáře, kteří loví populace žijící při dně v západním Středomoří, což znamená loďstva EU z Itálie, Francie a Španělska. Podle údajů hlášených v rámci shromažďování údajů o rybolovu v EU by tato iniciativa mohla ovlivnit zhruba 13 000 plavidel.

Čeho by tato iniciativa měla podle očekávání dosáhnout?

Obecné cíle: splnit cíle společné rybářské politiky (dále jen „SRP“) (článek 2) v oblasti rybolovu druhů žijících při dně v západním Středomoří, a sice co se týče zajištění, že rybolovné činnosti jsou dlouhodobě environmentálně udržitelné a řízené způsobem, který je přínosný z ekonomického a sociálního hlediska i z hlediska zaměstnanosti, a zlepšit regulační rámec řízení tohoto rybolovu.

Specifické cíle: i) do roku 2020 zajistit, aby míra úmrtnosti způsobená rybolovem u všech populací žijících při dně odpovídala maximálnímu udržitelnému výnosu, a udržet ji na této hodnotě; ii) zvýšit selektivitu vlečných sítí pro lov při dně, zejména tak, aby byli vyloučeni nedospělí jedinci; iii) zajistit udržitelné odvětví rybolovu a iv) poskytnout účinný rámec řízení, který je jednodušší, stabilnější a s nímž se mohou zúčastněné subjekty lépe ztotožnit.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?

Rybí populace žijící při dně a rybářská plavidla se pohybují přes hranice států, a proto je nepravděpodobné, že by opatření přijímaná pouze na úrovni členských států byla z hlediska plnění cílů účinná. Aby opatření byla účinná, měla by být koordinovaná a platit pro celou oblast rozšíření populace a na všechna dotčená loďstva, což znamená, že je zapotřebí přijmout opatření na evropské úrovni.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní politické možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč?

Byly zvažovány tři možnosti politiky: možnost 1: „politika zůstává beze změny“ – první možností je zachovat status quo nebo neprovádět žádné politické změny (tj. dále by platil stávající regulační rámec). Tato možnost je použita jako měřítko, podle něhož se porovnávají ostatní možnosti; možnost 2: „úprava stávajícího rámce řízení“ – podle této možnosti by stávající nástroje pro řízení, zejména vnitrostátní plány řízení, byly revidovány tak, aby byly zohledněny cíle SRP. Při revizi by byly zohledněny tyto hlavní aspekty: změny stávající oblasti působnosti (co se týče rybích populací, rybolovu a dotčené oblasti); nové cíle pro zachování zdrojů, jako je MSY; vyčíslitelné cíle a časové rámce a nová ochranná opatření a možnost 3: „přijetí víceletého plánu na úrovni EU“ – cílem této možnosti by bylo zajistit, aby rybářská loďstva v EU, která loví populace žijící při dně v západním Středomoří, podléhala jednotnému a integrovanému regulačnímu rámci na úrovni EU.

Upřednostňovanou možností je možnost 3: víceletý plán na úrovni EU, jelikož zajistí nejlepší výsledky při plnění environmentálních a sociálně-ekonomických cílů. Je také soudržnější s reformovanou společnou rybářskou politikou, efektivnější (jeden hlavní regulační rámec), stabilnější (zohledňuje dlouhodobé hledisko) a transparentnější (jelikož tři dotčené členské státy by společně upravily stávající míru úmrtnosti způsobenou rybolovem na udržitelnou úroveň prostřednictvím nařízení Rady) než možnosti 1 a 2.

Kdo podporuje kterou možnost?

Všechny konzultované zúčastněné subjekty se shodly na tom, že stávající rámec řízení (možnost 1 nebo výchozí scénář) by nebyl pro splnění cílů SRP dostatečný. Při konzultaci bylo též zjištěno, že většina zúčastněných subjektů nesouhlasí s alternativou spočívající ve změně stávajícího rámce řízení (možnost 2), protože výše popsané problémy by přetrvávaly. Na druhou stranu valná většina zúčastněných subjektů (tj. MEDAC, veřejné správy, nevládní organizace a vědecká obec) považují víceletý plán EU (možnost 3) za nejlepší možné dlouhodobé řešení. Domnívají se, že tento přístup je vhodný vzhledem ke smíšené povaze rybolovu, různým dotčeným členským státům a vzájemnému působení různých rybolovných zařízení a druhů rybolovu.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké má upřednostňovaná možnost výhody (je-li nějaká, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Pokud jde o životní prostředí, vytvořené modely značí, že zhruba 70 % posuzovaných populací by se do roku 2025 vrátilo na úrovně SSB přesahující bezpečnostní referenční bod BPA. Pravděpodobnost splnění cílů úmrtnosti způsobené rybolovem by však u všech populací zůstala nízká, a to na úrovni kolem 36 %. Podle simulací by v rámci víceletého plánu nebyl v plné míře splněn žádný ukazatel. Tato možnost nicméně poskytuje výrazně lepší výsledky než základní scénář a také než možnost 2, pokud jde o změnu hodnoty FMSY. Ze sociálně-ekonomického hlediska by do roku 2025 byla finančně ohrožena jen jedna skupina loďstva (to je o osm skupin méně než v případě základního scénáře). Dotčená skupina loďstva (tj. španělská plavidla o celkové délce 12 až 18 metrů lovící pomocí čeřenů) čítá 52 plavidel.

Víceletý plán by byl také efektivnější (jeden hlavní regulační rámec), stabilnější (zohledňuje dlouhodobé hledisko) a transparentnější (jelikož tři dotčené členské státy by společně upravily stávající míru úmrtnosti způsobenou rybolovem na udržitelnou úroveň prostřednictvím nařízení Rady) než pozměněný rámec.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Víceletý plán by zahrnoval vyšší přechodnou zaměstnanost a náklady související se ziskovostí v důsledku výrazných snížení potřebných k dosažení cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato možnost by do roku 2022 finančně ohrozila osm skupin loďstev (o tři skupiny více než v případě výchozího scénáře). Jedná se o francouzská, španělská a italská plavidla o celkové délce 18 až 40 metrů používající vlečné sítě pro lov při dně a několik španělských plavidel používajících pasivní zařízení (např. plavidla o délce 6 až 12 metrů používající dlouhé lovné šňůry). V uvedených osmi skupinách loďstev je ohroženo 1 415 plavidel, 6 193 rybářů na plný pracovní úvazek a 3 100 pracovních míst v pomocných činnostech. Sociálně-ekonomická výkonnost by se však podle víceletého plánu měla do roku 2025 zlepšit u všech loďstev, kdy by 25 z 26 loďstev mělo dosahovat zisku.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Očekává se, že všechny výše uvedené dopady se budou týkat zejména mikropodniků a malých a středních podniků, jelikož valná většina rybářských firem zabývajících se lovem populací žijících při dně v západním Středozemním moři jsou mikropodniky (v průměru 89 % francouzských, italských a španělských podniků v odvětví rybolovu má jen jedno plavidlo). Neexistuje tudíž žádný důvod pro to, aby byly vyloučeny z oblasti působnosti této iniciativy, protože jinak by iniciativa byla zbytečná. Víceletý plán by se tudíž s největší pravděpodobností použil na všechny podniky včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a to do různé míry podle toho, jak členské státy rozhodnou o rozdělení nezbytných snížení rybolovu mezi jednotlivé skupiny loďstva.

Pocítí jednotlivé vnitrostátní rozpočty a vnitrostátní správní orgány zvýšené náklady?

Pokud jde o členské státy, může vést zavedení víceletého plánu a nového režimu řízení intenzity rybolovu ke vzniku dalších administrativních nákladů, to by však mohlo být vyřešeno prostřednictvím podpory z Evropského námořního a rybářského fondu (článek 36 ENRF). Očekává se, že po skončení přechodného období by administrativní náklady (ekvivalentní udržování zavedeného regulačního rámce) měly klesnout a být více v souladu s přínosy z hlediska dosahování stanovených cílů.

Jsou očekávány nějaké jiné významné dopady?

Ne.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Plán a jeho dopady by posoudil Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) pět let po jeho vstupu v platnost. Komise by poté podala zprávu o výsledcích Evropskému parlamentu a Radě.