EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.9.2018

COM(2018) 631 final

2018/0330(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624




FMT:ItalicPříspěvek Evropské komise k zasedání vedoucích představitelů
FMT:Italicv Salcburku ve dnech 19.–20. září 2018

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Plně funkční Evropská pohraniční a pobřežní stráž by rovněž měla zefektivnit a používat všechny stávající operativní nástroje. Komise navrhuje zahrnout do návrhu o Evropské pohraniční a pobřežní stráži Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) s cílem zlepšit fungování EUROSURu a rozšířit oblast jeho působnosti, aby se vztahovala na většinu prvků integrované správy hranic. To znamená lépe zjišťovat a předvídat krizové situace na vnějších hranicích EU a ve třetích zemích a reagovat na ně.

Výše uvedené prvky posílí integrovanou správu hranic, neboť umožní Evropské pohraniční a pobřežní stráž operovat jako skutečná pohraniční policie schopná zajistit ochranu vnějších hranic EU, účinně řídit migrační toky a přispívat k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, což je základním předpokladem pro zachování schengenského prostoru.

Důvody ke zlepšení fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Jednou z novinek nařízení z roku 2016 byl povinný rezervní tým pro rychlé nasazení čítající 1 500 příslušníků pohraniční stráže. Tým byl sice úspěšně vytvořen, ale může být aktivován pouze pro zásahy rychlé reakce na hranicích, což je velmi specifický typ zásahu k řešení naléhavých situací. Při operativní podpoře členským státům v přední linii v rámci pravidelných společných operací – které jsou nejběžnějším typem operací – je agentura i nadále zcela závislá na dobrovolném vytváření rezerv lidských a technických zdrojů členských států.

Během migrační krize se operativní potřeba agentury na podporu členských států v přední linii čtyřnásobně zvýšila: z operací vyžadujících nasazení 52 359 člověkodnů v roce 2014 na 189 705 člověkodnů v roce 2017. I když se míra tlaku na vnějších hranicích ve srovnání s rokem 2015 snížila a počet nelegálních migrantů přicházejících trasami přes střední a východní Středomoří výrazně poklesl, k těmto pozitivním výsledkům nadále značně přispívá zvýšené operativní zapojení agentury.

Operativní potřeba lidských a technických zdrojů stanovená agenturou však často není členskými státy dostatečně reflektována v podobě dobrovolných závazků.

Pro zajištění řádné a dlouhodobé ochrany vnějších hranic je nutná trvale vysoká úroveň zapojení. Vzhledem ke geopolitickému vývoji v některých strategických oblastech světa a ke globálním demografickým trendům se očekává, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude pomáhat čím dál většímu počtu členských států EU při řešení migračních tlaků, a to i podporou účinného navracení a spolupráce se třetími zeměmi.

Členské státy sice tento trend do značné míry předpokládaly a poskytly agentuře další příslušníky pohraniční stráže a odborníky, přesto bohužel i nadále většinu společných operací agentury v období 2015–2018 vážně narušovaly přetrvávající nedostatky, které často snížily účinnost podpory poskytované agenturou, jak Komise opakovaně konstatovala 4 . Při ročním přijímání závazků členskými státy pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž na rok 2018 bylo z počtu, který agentura potřebuje na činnosti na pozemních hranicích, pokryto pouze 49 % příslušníků pohraniční stráže a 45 % vybavení. U operací na námořních hranicích bylo pokryto 96 % příslušníků pohraniční stráže, ale pouze 60 % technických prostředků 5 . Tato trvalá nedostatečnost současného mechanismu pro vytváření rezerv dopadá na schopnost EU trvale zabezpečovat naše vnější hranice a je nutné ji napravit, jak již mnohokrát uznala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci 6 .

V rámci stávajícího mechanismu vytváření rezervy navíc členské státy většinou přislíbí příspěvky pouze na konkrétní místa a konkrétní období, takže agentura má omezenou flexibilitu pro rychlý přesun odborníků a/nebo technických prostředků do jiných operativních oblastí podle aktuální potřeby. Agentura se rovněž potýká s příliš nízkými přísliby na některé nejfrekventovanější měsíce a příliš vysokými přísliby na méně frekventované měsíce. To vše je problematické, protože agentura nemůže přesunovat operativní pracovníky podle zjištěných potřeb.

Agentura se snaží nedostatečné příspěvky členských států a malou flexibilitu v přesouvání prostředků kompenzovat vytvářením a využíváním vlastních kapacit, zejména prostřednictvím sdružování a vysílání „dočasně přidělených příslušníků jednotek“ jakožto vlastního příspěvku k operativním činnostem. Ukázalo se však, že tento dobrovolný doplňkový systém naprosto nedostačuje k tomu, aby agentuře umožnil využívat jejích hlavních výhod, tj. dlouhodobé předvídatelnosti zapojení a flexibilního přesouvání. Agentura by sice mohla mít přidělené členy týmu k dispozici na rok nebo déle, ale většina z nich je dočasně přidělena pouze na minimální dobu tří měsíců, jak to požaduje nařízení.

Při operacích agentury se ukázalo, že agentura jednoznačně potřebuje mít stálý, plně vyškolený personál, který lze kdykoli vyslat kamkoli. Dále se potvrdilo, že nasazení jednotlivých členských států je nerovnoměrné a chybí společná odborná příprava, dostatečné jazykové dovednosti i společný operační přístup, což v důsledku ztěžuje spolupráci na místě. Plně vyškolení pracovníci se stejným operačním přístupem by přinesli skutečnou přidanou hodnotu.

V neposlední řadě se agentura stejně jako v případě přetrvávajících nedostatků v oblasti vytváření rezervy lidských zdrojů pravidelně potýká se závažnými nedostatky v příspěvcích členských států do rezervy technického vybavení. Vzhledem k tomu, že zřídit povinný mechanismus vytváření rezervy založený na rovné účasti všech členských států se jeví obtížné, jediným schůdným řešením je další rozvoj vlastních technických kapacit agentury pořízením nezbytných prostředků, a to s ohledem na ambiciózní výši finančních zdrojů, které k tomuto účelu vyčlenila Komise ve svém návrhu příštího víceletého finančního rámce. Důsledkem tohoto postupu bude, že další operativní pracovníci budou muset působit jako personál pro údržbu a provoz všech těchto technických prostředků; tato potřeba by měla být v dlouhodobém řešení reflektována.

Jako klíčový prvek, který napomůže řešení migrační situace, jíž čelí členské státy EU, musí být posílena úloha Unie při podpoře členských států v oblasti navracení. Jak ukazuje míra navracení v EU v posledních letech, přetrvávají problémy s účinností provádění navracení. Ze statistik Eurostatu vyplývá, že míra navracení v celé EU poklesla z 45,8 % v roce 2016 na pouhých 36,6 % v roce 2017. Cílem tohoto návrhu – společně s návrhem přepracovaného znění směrnice o navracení, který v zájmu usnadnění navracení navrhuje jasnější a účinnější postupy pro vydávání rozhodnutí o navrácení a zpracování odvolání, jakož i účinnější využívání zajištění – je posílit stávající celkový rámec návratové politiky.

Je zřejmé, že v zájmu dalšího posílení podpory poskytované agenturou členským státům a rozvoje nových činností v oblasti navracení, a to i ve vztahu ke třetím zemím, bude agentuře nutné poskytnout více operativních pracovníků na podporu jejího úsilí v tomto ohledu, zejména vzhledem ke značnému rozpočtu, který je na pokrytí nákladů na činností agentury v oblasti navracení plánován. Tento rozšířený mandát v oblasti navracení by se měl promítnout do přidělení odpovídajících kapacit a lidských zdrojů, a to i s přihlédnutím k již stoupajícímu počtu návratových operací, které Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž operativně podporuje: v roce 2018 (k 3. srpnu) agentura zorganizovala či koordinovala 192 operací ve srovnání s 90 operacemi za stejné období v roce 2016 a 194 operacemi v roce 2017 7 .

Zkušenosti z posledních dvou let ukázaly, že je více než kdy jindy důležité podnikat kroky ve třetích zemích, včetně poskytování operativní a technické podpory. Komise sjednává s určitými sousedními zeměmi jménem Unie dohody o postavení sil s cílem umožnit agentuře realizovat operativní nasazení v těchto zemích. Jednání se zeměmi západního Balkánu byla uzavřena nebo jsou blízko uzavření; pokud tato podpora třetím zemím přispěje k ochraně vnějších hranic EU, mohou být tyto dohody v budoucnu rozšířeny nad rámec sousedních zemí a na neomezené území. Na tato operativní vyslání a na podporu těchto činností přímo ve třetích zemích, a to i v oblasti navracení, bude potřeba výrazně více operativních pracovníků ze stálého útvaru.

Cíle Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Všechny výše uvedené prvky prokazují zásadní potřebu trvalého a spolehlivého řešení, které agentuře zajistí nezbytné schopnosti na ochranu vnějších hranic EU a účinnou podporu navracení.

Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži přijaté v roce 2016 stanoví zásady evropské integrované správy hranic a definuje Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, zejména se ovšem zaměřuje na úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Nařízení o EUROSURu přijaté v roce 2013 stanovilo rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy a agenturou, ale tento rámec se v současné době omezuje na ostrahu námořních a pozemních hranic. Tento návrh obě nařízení slučuje, a kombinuje tak úkoly agentury s úlohou, kterou musí orgány členských států plnit ve fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Komise proto navrhuje vytvořit do roku 2020 stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících, který agentuře poskytne vlastní účinnou a efektivní operativní složku. Tento návrh má za cíl napravit v současnosti zjištěné nedostatky, aby bylo možné reagovat na současné potřeby a zajistit strategickou připravenost EU k reakci na budoucí výzvy. Zejména je nutné zajistit, aby stálý útvar urychleně dosáhl do roku 2020 plné kapacity 10 000 operativních pracovníků tak, aby agentura mohla reagovat na současnou situaci. V této souvislosti by se měly, jakmile bude o návrhu dosaženo politické dohody, uskutečnit přípravné kroky včetně všech logistických a administrativních příprav náborů a dočasných přidělení.

Vytvoření stálého útvaru musí být integrováno do řádně fungující Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kde budou členské státy, Unie a agentury EU, zejména Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, dobře koordinovány a budou pracovat na dosažení společných a sdílených cílů politiky. Tato koordinace zajistí kapacitu pro sdílení informací a analýz, koordinaci schopnosti reakce a schopnosti předvídat krizové situace na vnějších hranicích v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu a společně rozvíjet potřebné schopnosti reakce.

Velikost tohoto stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže do značné míry vychází z aktuálních údajů o zapojení v rámci stávajících mechanismů vytváření rezervy, které jsou však – s výjimkou rezervního týmu pro rychlé nasazení – dobrovolné povahy. V souladu s rozhodnutím správní rady je celkový počet příslušníků pohraniční stráže pro operativní činnosti agentury 5 000. Počet příslušníků jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže skutečně registrovaných v systému agentury OPERA je však více než 7 000. Tyto kapacity jsou doplněny 1 500 příslušníky pohraniční stráže jmenovanými rezervním týmem pro rychlé nasazení. Kromě toho má agentura v oblasti navracení v současné době k dispozici tři rezervy, které by se v souladu s rozhodnutím správní rady měly skládat z 600 osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, 50 specialistů na navracení a 40 osob pověřených sledováním nuceného navracení. V této souvislosti má navrhovaný počet 10 000 pracovníků stálého útvaru umožnit agentuře, aby nejen zaplnila stávající mezery, ale také zvýšila svou podporu členským státům v přední linii v kritických operačních oblastech a pokryla více oblastí v členských státech EU a ve třetích zemích, jakož i významným způsobem posílila navracení.

Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže by se měl skládat ze tří kategorií operativních pracovníků: 1) zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (kategorie 1), 2) pracovníků povinně dlouhodobě přidělených do agentury členskými státy (kategorie 2) a 3) pracovníků povinně poskytnutých členskými státy na krátkodobé vyslání (kategorie 3).

Základním rysem tohoto nového přístupu je zahrnutí statutárních zaměstnanců agentury jakožto příslušníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří mají veškeré nezbytné pravomoci k provádění úkolů spojených s ochranou hranic a navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci. Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Unie přijme veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic. Toto ustanovení poskytuje právní základ pro svěření pravomocí v oblasti vymáhání práva zaměstnancům, kteří jednají jménem Unie při provádění úkolů souvisejících se zavedením integrovaného systému správy vnějších hranic. Tyto pravomoci a úkoly by však měly být jasně vymezeny tak, aby odpovídaly cíli zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic. Proto je seznam těchto úkolů součástí tohoto návrhu. Zaměstnanci agentury v kategorii 1 budou představovat nový typ zaměstnanců EU v rámci agentury, jimž jsou svěřeny výkonné pravomoci včetně použití síly, pokud jednají jako příslušníci jednotek vyslaní ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Komise považuje toto uspořádání za klíčový prvek svého revidovaného návrhu, který významně posílí mandát agentury tak, aby byla zaručena účinná kontrola vnějších hranic Unie.

Druhým klíčovým prvkem stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže je povinná povaha krátkodobých a dlouhodobých příspěvků členských států do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která je jediným řešením, jak zajistit dostupnost příspěvků nezbytných pro činnosti agentury v duchu solidarity a odpovědnosti v zájmu řádného fungování schengenského prostoru. Příspěvky jednotlivých členských států byly určeny na základě distribučního klíče dohodnutého během jednání v roce 2016 pro rezervní tým pro rychlé nasazení a jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2016/1624.

Tento povinný příspěvek může být pro členské státy skutečnou výzvou v případech, kdy jsou jejich vnitrostátní kapacity přetíženy vnitrostátním povinnostmi. Návrh proto stanoví systém finanční podpory s cílem podpořit a zajistit dlouhodobý rozvoj lidských zdrojů tím, že se členským státům umožní najmout a vyškolit další pracovníky, a získat tak nezbytnou flexibilitu ke splnění povinnosti vytváření rezervy v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a současně si zachovat dostatečné vnitrostátní kapacity.

Modulární složení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže se třemi kategoriemi operativních pracovníků umožní flexibilně odstupňovat zapojení agentury podle operativních potřeb. Hlavním stavebním kamenem pro nasazení operativních pracovníků ze stálého útvaru budou vždy statutární operativní zaměstnanci agentury (kategorie 1); zapojení operativních pracovníků z kategorie 2 a zejména kategorie 3 by mohlo být upraveno v rámci stávajících mechanismů.

V neposlední řadě zajistí stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže a jeho operativní pracovníci integrované řešení zahrnující celé spektrum nasazení agentury: jednotky pro správu hranic, návratové jednotky, jakož i podpůrné týmy pro řízení migrace se smíšeným složením. Návrh tudíž začleňuje všechny stávající mechanismy vytváření rezervy: stávající roční mechanismus příslibů pro činnosti na vnějších hranicích, povinný rezervní tým pro rychlé nasazení pro zásahy rychlé reakce na hranicích a dvě rezervy specialistů na navracení a osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob. Rezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení by vzhledem ke specifické povaze jejích úkolů a odborných znalostí a potřebě její nezávislosti při výkonu monitorovacích funkcí měla zůstat v rámci samostatného ujednání.

Návrh se zaměřuje na strukturování politického směřování evropské integrované správy hranic prostřednictvím vytvoření politického cyklu evropských a vnitrostátních strategií integrované správy hranic.

Návrh posílí mechanismy včasného varování Evropské pohraniční a pobřežní stráže s cílem zvýšit schopnost reakce v krizové situaci i lépe řešit situace, kdy by mohlo být ohroženo fungování schengenského prostoru.

Klíčovým prvkem těchto procesů bude předvídání. Návrh se zaměřuje na zlepšení koordinace plánování evropské integrované správy hranic tak, aby byly lépe připraveny operace na hranicích, definována reakce na vyšší úrovně dopadu a zejména případný zásah stálého útvaru a dalších kapacit agentury na podporu členských států. Zlepší také přípravu kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže díky koordinaci odborné přípravy a vzdělávání a díky pořizování vybavení v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně výzkumu a vývoje.

Návrh rovněž zlepší schopnost vyměňovat si informace a poskytovat členským státům podporu v oblasti navracení. V zájmu zlepšení podpory členským státům tento návrh rozšiřuje úkoly agentury tak, aby zahrnovaly technickou a operativní pomoc při provádění řízení o navrácení, včetně přípravy rozhodnutí o navrácení a dalších přednávratových činností, jakož i pomoci při vývoji a provozu systémů řízení navracení osob a systémů pro výměnu informací. 

Návrh vyjasní příslušné úlohy členských států a agentury při fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně spolupráce s třetími stranami a třetími zeměmi. V oblasti navracení bude agentura schopna pomáhat při činnostech navracení prováděných třetími zeměmi, a to i organizováním smíšených návratových operací za účasti jednoho či více členských států. Zlepší se konkrétně fungování EUROSURu, jelikož se zvýší kvalita vyměňovaných údajů, zabezpečení systémů a schopnost jejich reakce. V zájmu lepší podpory jednotlivých prvků integrované správy hranic se oblast působnosti EUROSURu vyvine z nástroje ostrahy hranic v nástroj ochrany hranic, včetně podávání zpráv o druhotném pohybu a vzdušných hranicích. EUROSUR bude používán při operacích na hranicích a integrovaném plánování. Zlepší také operativní spolupráci a výměnu informací s třetími zeměmi a třetími stranami.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh doplňuje návrhy Komise ze dne 12. června 2018 o zřízení Fondu pro integrovanou správu hranic a Azylového a migračního fondu v rámci příštího víceletého finančního rámce s cílem posílit financování národních složek Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Všechny tyto návrhy Komise mají za cíl společně zajistit plně integrovaný systém správy hranic EU, jejž provádí silná a plně funkční Evropská pohraniční a pobřežní stráž tvořená Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátními orgány, které v členských státech odpovídají za správu hranic a navracení.

S cílem umožnit účinné nasazení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže od 1. ledna 2020 by se měla co nejdříve přijmout a zavést určitá rozhodnutí a prováděcí opatření. Zejména by odchylně od obvyklé lhůty stanovené v nařízení mělo být rozhodnutí správní rady týkající se profilů pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže přijato do šesti týdnů od vstupu nařízení v platnost a jmenování operativních pracovníků do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže členskými státy by mělo proběhnout do 12 týdnů od vstupu nařízení v platnost.

Zároveň by v zájmu zajištění kontinuity podpory operativním činnostem organizovaným agenturou měla být v souladu s články 20, 30 a 31 nařízení (EU) 2016/1624 a s každoročními dvoustrannými jednáními konanými v roce 2018 naplánována a provedena všechna vyslání do 31. prosince 2019, včetně vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení. Tato ustanovení by měla být zrušena s účinkem až od 1. ledna 2020.

Tento návrh vychází ze stávající politiky a souboru nástrojů v oblasti správy hranic, a zejména z Evropské pohraniční a pobřežní stráže zřízené nařízením (EU) 2016/1624. Díky zajištění operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže byly v posledních dvou letech vypracovány první cykly hodnocení zranitelnosti a vytvořeny rezervní týmy pro rychlé nasazení v zájmu reakce na naléhavé situace. Prostřednictvím stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících budou schopnosti agentury, a tím i Unie, dále rozšířeny tak, aby mohla účinně reagovat na současné či budoucí hrozby a výzvy na vnějších hranicích tím, že bude aktivně posilovat, posuzovat a koordinovat činnosti členských států na vnějších hranicích a se třetími zeměmi, jakož i posilovat navracení.

Díky integraci Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) do legislativního nástroje, kterým se zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, návrh dále podporuje duch spolupráce, výměnu informací a koordinaci úsilí mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezi vnitrostátními orgány a agenturami Unie, přičemž zavádí konkrétní a závazné závazky. Rovněž vychází z nařízení (EU) č. 656/2014 8 , kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované agenturou Frontex.

Návrh vyjasňuje vztah mezi hodnoceními zranitelnosti vypracovávanými agenturou a schengenským hodnotícím mechanismem, který byl zřízen nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 9 , v zájmu maximální součinnosti těchto dvou mechanismů, jež jsou zásadní pro evropskou kontrolu kvality fungování schengenského prostoru.

Tento návrh vychází ze stávajících ustanovení politiky, dále je rozvíjí a spojuje je tak, aby vznikla Evropská pohraniční a pobřežní stráž, a tím vytváří integrovaný systém řízení vnějších hranic na úrovni Unie, jak stanoví čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento legislativní návrh je založen na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Podle čl. 77 odst. 1 písm. b) a d) Unie rozvíjí politiku s cílem zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic a postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic. Podle čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) přijímají Evropský parlament a Rada pro tyto účely řádným legislativním postupem opatření týkající se kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, a veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic.

Ustanovení čl. 79 odst. 2 písm. c) opravňuje Evropský parlament a Radu k tomu, aby přijímaly opatření v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného pobytu včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem.

•Subsidiarita

Cílem tohoto návrhu je zajistit evropskou integrovanou správu vnějších hranic EU, aby byla účinně řízena migrace a zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti v Unii a zároveň zachován volný pohyb osob na jejím území. V prostoru bez vnitřních hranic ovlivňuje nelegální migrace přes vnější hranice jednoho členského státu všechny ostatní členské státy v schengenském prostoru. Prostor bez vnitřních hranic bude udržitelný pouze v případě, že budou účinně zabezpečeny a chráněny vnější hranice.

Jelikož ochrana vnějších hranic Unie představuje společný a sdílený zájem, který se musí plnit v souladu s vysokými a jednotnými normami Unie, cílů tohoto návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Návrh má reagovat na nové výzvy a politické skutečnosti, jimž Unie čelí, a to jak v souvislosti s řízením migrace, tak vnitřní bezpečností. Posiluje soubor schopností, kterými disponuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, zejména vytvořením stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících s cílem komplexně řešit problémy při správě hranic EU a navracení. Zajišťuje, aby členské státy v plném rozsahu a správně uplatňovaly pravidla integrované správy hranic v souladu s jediným, soudržným víceletým cyklem strategické politiky, že jsou přijímána vhodná opatření, aby se zamezilo vzniku krizových situací a aby byly na vnějších hranicích v rané fázi prováděny zásahy, nastane-li taková situace, a dbá na to, aby byla bezodkladná opatření na úrovni Unie za účelem přímého zásahu v terénu přijímána teprve tehdy, je-li situace navzdory všemu ještě více kritická. S ohledem na cíle nařízení a v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

•Volba nástroje

Jak je vysvětleno v kapitole 1, vytvoření stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a stanovení nezbytných doprovodných opatření představuje nové podstatné prvky, které podstatně ovlivní fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Vzhledem k významu těchto změn je nezbytné změnit nařízení (EU) 2016/1624 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Je to také příležitost k lepšímu začlenění pozměněného EUROSURu do Evropské pohraniční a pobřežní stráže tím, že se v souladu s hodnocením nařízení o EUROSURu zahrnou pozměněné prvky nařízení (EU) č. 1052/2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), do nového nařízení.

Pouze nařízení může zajistit nezbytný stupeň jednotnosti, která je nutná k tomu, aby byla zajištěna integrovaná správa vnějších hranic a účinná úloha agentury při navracení. Kromě toho vzhledem k tomu, že Evropská pohraniční a pobřežní stráž a EUROSUR byly zřízeny nařízením, je tentýž právní nástroj vhodný také pro tento návrh, kterým se obě nařízení pozměňují a slučují.

•Základní práva

Návrh je proto v souladu s články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a s Listinou základních práv Evropské unie.

3.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Příspěvek EU pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž je již součástí rozpočtu Unie, a to na základě legislativního finančního výkazu přiloženého k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, vypracovanému Komisí. Dále byly v legislativním finančním výkazu přiloženém k návrhu Komise na systém ETIAS a balíčku opatření v oblasti interoperability určeny některé další zdroje pro agenturu.

Na zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a pořízení vlastního vybavení agentury, jakož i za účelem odpovídajícího řešení dalších nových nebo rozšířených úkolů stanovených v tomto návrhu je zapotřebí doplnit stávající příspěvek EU na roky 2019 a 2020 v rámci současného víceletého finančního rámce částkou ve výši 577,5 milionu EUR, což může vyžadovat využití zvláštních nástrojů stanovených v nařízení o VFR. Na období 2021–2027 bude na pokrytí rozšířených úkolů a funkcí agentury, především v souvislosti se zaváděním stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a pořízením vlastního vybavení agentury, zapotřebí celkový příspěvek EU ve výši 11 270 milionů EUR. Tyto částky budou doplněny o odpovídající příspěvky zemí přidružených k Schengenu.

Příspěvek EU požadovaný na období 2021–2027 lze financovat v rámci stropů stanovených v návrhu VFR ze dne 2. května 2018.

Co se týče lidských zdrojů, očekávalo se, že do roku 2020 dosáhne počet pracovníků agentury 1 000. Za účelem vytvoření stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže budou agentuře přidělena dodatečná pracovní místa: počínaje 750 místy v roce 2019 až po 3 000 míst v roce 2025. Tato dodatečná pracovní místa budou rovnoměrně rozdělena mezi dočasné zaměstnance a smluvní zaměstnance. Nová pracovní místa budou z velké části využita k náboru a výcviku operativních pracovníků kategorie 1 stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tato kategorie však bude rovněž zahrnovat pracovníky pověřené zřízením a provozem ústřední jednotky ETIAS.

V rámci výše uvedeného počtu 3 000 pracovních míst by navíc agentura mohla využít až 4 % celkové velikosti stálého útvaru k náboru pracovníků na podporu zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže (nábor, každodenní řízení, operativní plánování atd.), personálního obsazení operativních poboček, pořízení vybavení agentury, dalších nových úkolů souvisejících s fungováním Evropské pohraniční a pobřežní stráže včetně EUROSURu, posíleného mandátu v oblasti navracení a převzetí systému FADO.

Kromě rozpočtu agentury v rámci fondů v oblasti migrace a správy hranic bude poskytnuta podpora na provádění rozšířeného EUROSURu na straně členských států prostřednictvím stávajících zdrojů z Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza v roce 2020 (52,5 milionu EUR) a budoucího Fondu pro integrovanou správu hranic v období 2021–2027 (647,5 milionu EUR), přičemž 10 % těchto zdrojů je přiděleno EUROSURu. Příslušné činnosti budou prováděny v rámci sdíleného nebo přímého řízení.

Pravidla obsažená v tomto návrhu budou doplněna revidovaným rámcovým finančním nařízením pro decentralizované agentury, včetně posílených pravidel správy a řízení těchto agentur v oblasti podvodů, nesrovnalostí, pravidel týkajících se střetů zájmů a vnitřní kontroly.

4.Přípravný proces a konzultace se zúčastněnými stranami

V roce 2017 Komise vydala pět zpráv o pokroku určených Evropské radě, Evropskému parlamentu a Radě, v nichž zaznamenala pokrok dosažený při zajišťování operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže a analyzovala zjištěné nedostatky. Tyto zprávy byly často následovány diskusemi v Radě a prezentacemi v příslušných výborech Evropského parlamentu.

Ve svém únorovém sdělení 10 Komise stanovila priority a uvedla několik možností pro budoucí víceletý finanční rámec Unie se silnou a plně funkční Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, která je v centru plně integrovaného evropského systému správy hranic. Ve svém sdělení ze dne 2. května 2018 11 , připojeném k návrhu příštího víceletého finančního rámce, Komise zopakovala svůj závazek usilovat o dosažení tohoto cíle a navrhla vytvořit stálý sbor čítající přibližně 10 000 příslušníků pohraniční stráže.

Dne 5. července proběhlo neformální pracovní setkání správní rady agentury, na němž se diskutovalo o budoucím právním rámci agentury; písemný záznam tohoto setkání spolu s jednotlivými postoji osmi členských států byl předložen Komisi. Dále byl projednán nový mandát agentury dne 9. července na zasedání Strategického výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl, kde zástupci členských států vyjádřili předběžné názory na prvky obsažené v návrhu VFR. Pokud jde o EUROSUR, Komise provedla v souladu s čl. 22 odst. 3 nařízení č. 1052/2013 celkové hodnocení tohoto systému. Zpráva o tomto hodnocení je připojena k návrhu. Hodnotící zpráva došla k závěru, že rámec EUROSURu splnil své cíle, ale že by se fungování EUROSURu mohlo zlepšit tím, že by se z technického informačního systému vyvinul ve správní rámec pro výměnu informací a spolupráci. Následně proběhly konzultace s odbornou skupinou pro EUROSUR, zřízenou a spravovanou agenturou s cílem podpořit provádění EUROSURu, a se specializovanou odbornou skupinou pro EUROSUR, jež byla zřízena Komisí s cílem projednávat proces hodnocení, činit návazné kroky a diskutovat o možných změnách stávajícího nařízení. Ve dnech 6. a 7. února 2018 Komise uspořádala specializované pracovní setkání se zástupci odvětví, výzkumnými pracovníky a vládními odborníky z členských států, orgánů a agentur EU, kde se diskutovalo o technologických a průmyslových aspektech EUROSURu. Komise za účelem posouzení nákladů a přínosů různých změn plánovaných v návrhu zadala studii, která měla posoudit dopady různých možností týkajících se potenciálního vývoje Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR).

S ohledem na výzvu Evropské rady ze dne 28. června 2018 k dalšímu posílení podpůrné úlohy agentury prostřednictvím posíleného mandátu a na nutnost řešit tuto výzvu ve vhodném časovém rámci bylo rozhodnuto, že posouzení dopadů nebude provedeno.

5.Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh (článek 8) zavádí víceletý cyklus strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic jakožto způsob, jak zajistit účinné provádění evropské integrované správy hranic Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Víceletý cyklus zavede interoperabilní, jednotný a nepřetržitý postup pro poskytování strategických pokynů v oblasti správy hranic a navracení všem příslušným aktérům na úrovni Unie a členských států, aby mohli provádět evropskou integrovanou správu hranic soudržně, integrovaně a metodicky. Cyklus začne politickým směřováním pro evropskou integrovanou správu hranic v podobě aktu Komise v přenesené pravomoci, který pak bude prováděn prostřednictvím technické a operativní strategie vypracované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních strategií připravených členskými státy. Bude dokončeno hodnocení provádění těchto tří fází, aby mohly začít přípravy dalšího cyklu.

Hlavní prvky návrhu na zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, doprovázené zlepšením dalších klíčových schopností (viz zejména čl. 5 odst. 2, články 55 až 60, 63 a 64).

–Základní prvky týkající se stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jsou vysvětleny výše v kapitole 1, zejména pokud jde o jeho složení, velikost, rozsah činností, povinný charakter a používání výkonných pravomocí.

–Aby se zohlednila kompozitní povaha stálého útvaru, zavádí návrh pojem „operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže“ jako příslušníků pohraniční stráže, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, specialistů na navracení a dalších příslušných pracovníků. Tito pracovníci budou moci být vysláni v rámci tří typů jednotek: jednotek pro správu hranic, návratových jednotek a podpůrných týmů pro řízení migrace.

–Příspěvky jednotlivých členských států do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jsou určeny v souladu s přílohami IV a V. Rozdělení těchto příspěvků vychází z distribučního klíče dohodnutého pro rezervní tým pro rychlé nasazení, který je uveden v příloze I stávajícího nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

–Fungování stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a jeho složení bude podléhat přezkumu v polovině období provedenému Komisí. Na základě tohoto přezkumu v polovině období může Komise zvážit změnu příslušných příloh.

–S cílem zajistit společný operační přístup by jednotky vyslané ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže měly obdržet zvláštní odbornou přípravu a uniformu.

–S ohledem na vyslání jednotek stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na území třetích zemí by agentura měla rozvíjet schopnosti pro jejich vlastní řídicí a kontrolní struktury.

–S cílem překonat přetrvávající nedostatky v dobrovolném poskytování technického vybavení do rezervy členskými státy, zejména pokud jde o prostředky velkého rozsahu, by agentura měla disponovat vlastním vybavením, které bude nasazováno při společných operacích či zásazích rychlé reakce na hranicích nebo jakýchkoli jiných operativních činnostech. Ačkoli si agentura mohla od roku 2011 legálně pořizovat nebo pronajímat vlastní technické vybavení, kvůli nedostatku rozpočtových prostředků byla tato možnost podstatně omezena. Přijetím nařízení z roku 2016 byla agentuře vyčleněna zvláštní rozpočtová položka ve výši 40 milionů EUR na nákup malého a středně velkého vybavení a agentura ve využívání těchto možností dosáhla pokroku. Jako přirozený důsledek tohoto vývoje, a aby bylo možné dosáhnout úrovně ambicí, na nichž se zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže zakládá, vyčlenila Komise v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 značné finanční prostředky, aby si agentura mohla pořídit, udržovat a provozovat nezbytné prostředky pro letecké, pozemní a námořní operace odpovídající jejím operačním potřebám.

–Proces pořizování nezbytných prostředků by sice mohl být zdlouhavý, zejména u prostředků většího rozsahu, ale v konečném důsledku by se vlastní vybavení agentury mělo stát páteří operativního nasazení, přičemž za výjimečných okolností budou členské státy vyzvány k dodatečným příspěvkům. Vybavení agentury by mělo být z velké části provozováno technickým personálem agentury, který je součástí stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V zájmu zajištění účinného využívání navrhovaných finančních zdrojů pro vlastní vybavení agentury bude tento proces založen na víceleté strategii, o níž co nejdříve rozhodne správní rada a k níž bude přiložen akční plán.

–S cílem usnadnit práci agentury v členských státech, kde probíhají její operativní činnosti na vnějších hranicích a její návratové činnosti, si bude agentura v těchto členských státech moci zřídit pobočky na dobu trvání těchto operativních činností. Tyto pobočky budou mít za úkol sloužit jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelskými členskými státy, zajišťovat koordinaci, komunikaci a logistickou podporu a zaručovat hladký průběh všech postupů souvisejících s těmito operativními činnostmi. Budou zřízeny v místech, která se nacházejí v zeměpisné blízkosti oblastí, kde se operativní činnosti agentury uskutečňují.

–Návrh zavádí standardní metodiku pro plánování podle různých scénářů sestavených agenturou. Tyto scénáře, založené na analýze rizik, budou zohledňovat geopolitický kontext a bude je schvalovat správní rada agentury.

–Návrh zavádí plánování rozvoje schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Plánování rozvoje schopností zřízené tímto návrhem je mechanismus zaměřený na řešení a konvergenci dlouhodobých plánů členských států a agentury s cílem identifikovat příležitosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, technické a provozní standardizace, společného pořizování vybavení a výzkumu a vývoje. Agentura získá nové schopnosti, aby mohla pomáhat členským státům v jejich individuálních potřebách; kromě toho bude hrát rozhodující úlohu v koordinaci rozvoje schopností pro celou Evropskou pohraniční a pobřežní stráž.

–Výsledkem plánování rozvoje schopností bude cestovní mapa schopností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, kterou schválí správní rada agentury a která bude připojena k technické a operativní strategii integrované správy hranic. Tato cestovní mapa schopností poskytne strategické směry pro rozvoj kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Cestovní mapa schopností povede k vypracování plánů zadávání zakázek a technologických plánů. Plány zadávání zakázek pomohou členským státům a agentuře při pořizování a pronájmu technického vybavení 12 a technologické plány podpoří agenturu při určování klíčových témat výzkumu 13 a budou zohledněny při plánování nástrojů EU na podporu operativních i výzkumných činností v oblasti integrované správy hranic a navracení.

–Návrh posiluje stávající požadavky na plánování pro nepředvídané události na úrovni členských států jako součást celkového procesu integrovaného plánování. Plánování pro nepředvídané události by mělo zahrnovat všechna nezbytná opatření a zdroje, aby bylo v případě výskytu vyšší úrovně dopadu na vnějších hranicích možné případně posílit schopnosti, včetně logistiky a podpory, a to i schopnosti podpořit dodatečné nasazení kapacit koordinované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Na tyto plány by se měl i nadále vztahovat mechanismus kontroly kvality jakožto součást mechanismu hodnocení zranitelnosti.

–V krátkodobém horizontu bude operační plánování mezi členskými státy a agenturou koordinováno v rámci EUROSURu v souladu s procesy plánování společných pohraničních operací zavedenými agenturou 14 .

Návrh (článek 18 a články následující) začleňuje do nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži EUROSUR jako nezbytný prvek fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

–EUROSUR se vyvine ve správní rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za správu hranic, a agenturou, přičemž bude vycházet z různých informačních systémů používaných členskými státy a agenturou a rozšíří úlohu a posílí pravomoci národních koordinačních center.

–Návrh zjednodušuje stávající prvky současného nařízení o EUROSURu a zlepšuje schopnost reakce tohoto systému. Některé technické části stávajícího nařízení o EUROSURu budou přesunuty do prováděcích aktů s cílem zajistit větší jasnost při technickém provádění, umožnit větší flexibilitu a případně operativní aktualizace, a současně bude zajištěna jejich závaznost.

Návrh rozšiřuje stávající oblast působnosti EUROSURu z ostrahy pozemních a námořních hranic na ochranu hranic (zahrnutím kontrol na hraničních přechodech a ostrahy vzdušných hranic, které jsou v současné době oznamovány členskými státy na dobrovolném základě) s cílem poskytnout úplnou situační orientaci na vnějších hranicích a rozšířit paletu schopností reakce. Agentura zavede nové druhy meziagenturní spolupráce s úřady v leteckém odvětví, aby bylo možné lépe odhalovat nové hrozby v podobě letadel a bezpilotních leteckých prostředků a reagovat na tyto hrozby.

Návrh posiluje situační orientaci, analýzu rizik, prevenci a schopnost reakce Evropské pohraniční a pobřežní stráže v těchto aspektech: 

–V zájmu posílení funkce analýzy rizik Evropské pohraniční a pobřežní stráže budou sladěny různé informační zdroje a metody, hraniční úseky a úrovně dopadu EUROSURu s těmi, které agentura a členské státy používají v rámci společné integrované metody posuzování rizik (CIRAM) uplatňované sítí analýzy rizik agentury Frontex (FRAN), a s hodnoceními zranitelnosti (článek 31).

–V návaznosti na EUROSUR návrh zlepšuje situační orientaci Evropské pohraniční a pobřežní stráže (článek 29). Slučuje stávající společný předhraniční zpravodajský obraz, který shromažďuje informace o předhraniční oblasti, s evropským situačním obrazem, který ve stávajícím nařízení odpovídá informacím shromážděným v rámci schengenského prostoru. Sekundární pohyby jsou nyní součástí situačních obrazů, aby bylo možné na strategické i taktické úrovni posoudit migrační situaci na vnějších hranicích EU. Členské státy a agentura budou nyní moci tyto informace využívat prostřednictvím národních koordinačních center a přispívat k nim přímo přes EUROSUR.

–Formálně se zřizuje mechanismus služeb fúze dat EUROSURu (článek 29), kterými se nahradí „společné využívání nástrojů ostrahy“ uvedené ve stávajícím nařízení o EUROSURu. V rámci služeb fúze dat EUROSURu dodává agentura národním koordinačním centrům i sobě samé příslušné informace související s vnějšími hranicemi. Služby fúze dat EUROSURu budou i nadále zajišťovány prostřednictvím spolupráce mezi agenturou a třetími stranami. Agentura bude k monitorování předhraničních oblastí stále využívat družicové služby pozorování Země v rámci vesmírného programu Copernicus, ale vzhledem k nové oblasti působnosti EUROSURu vyvine s dalšími agenturami EU a mezinárodními partnery nové služby fúze dat EUROSURu. Tato meziagenturní spolupráce by měla být například zavedena v oblasti ostrahy vzdušných hranic mezi agenturou, manažerem struktury Evropské sítě uspořádání letového provozu (EUROCONTROL) a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA).

–Návrh (článek 30) zavádí požadavek na strategickou analýzu rizik pro evropskou integrovanou správu hranic, kterou každé dva roky vypracuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a v níž budou představeny některé dlouhodobé poznatky a analýzy pro nadcházející roky. Tato analýza poslouží Komisi jako výchozí bod pro zahájení víceletého cyklu strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Strategická analýza rizik přispěje k obecným scénářům, o něž se integrované plánování bude opírat.

–Vzhledem k tomu, že hodnocení zranitelnosti a schengenský hodnotící mechanismus, zavedený nařízením (EU) č. 1053/2013, jsou dva vzájemně se doplňující mechanismy pro zaručení evropské kontroly kvality řádného fungování schengenského prostoru, musí být určena jasná pravidla pro pravidelnou výměnu informací o jejich výsledcích mezi Komisí a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž s cílem maximalizovat součinnost mezi těmito mechanismy (článek 34).

–V zájmu lepšího řešení krizových situací, kdy je na určitém hraničním úseku situace taková, že je ohroženo fungování schengenského prostoru, se v EUROSURu zavádí další, čtvrtá, „kritická“ úroveň dopadu. „Kritická“ úroveň dopadu automaticky způsobí reakci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže (články 35, 36 a 42).

–Pokud jde o podpůrné týmy pro řízení migrace, Komise navrhuje nová ustanovení (článek 41) s cílem zajistit soudržnost s pozměněným návrhem nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl, jejž Komise předkládá spolu s tímto návrhem. Komise navrhuje rozšířit rozsah případů aktivace použití podpůrných týmů pro řízení migrace – jejich vyslání závisí na žádosti dotčeného členského státu, avšak již není omezeno na situace nepřiměřených migračních výzev. Komise bude mít na starost koordinaci na místě, jak se uvádí již ve stávajícím nařízení, jakož i koordinaci žádostí členských států a posouzení potřeb. Tím se zajistí soudržnost mezi různými akcemi příslušných agentur Unie, jakož i součinnost zdrojů agentur a členských států.

–Návrh (článek 42) v návaznosti na stávající ustanovení konsoliduje úlohu výkonného ředitele, který navrhne dotčenému členskému státu konkrétní operativní činnosti agentury, pokud to výsledky hodnocení zranitelnosti nebo analýzy rizik opodstatňují, nebo v případě, že je jednomu či více úsekům hranice přiřazen kritický dopad. V případě nedostatečné spolupráce ohledně těchto navržených akci by měla být Komise uvědoměna, aby posoudila a rozhodla, zda jsou v souladu s článkem 43 nutná další opatření k vyřešení situace na vnějších hranicích EU, která vyžaduje okamžité kroky.

Návrh zlepšuje výměnu informací a spolupráci v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže (viz obecně článek 12):

–V prováděcích aktech se podrobněji určí druh informací, které mají být v rámci EUROSURu poskytovány, jakož i subjekty odpovědné za shromažďování, zpracovávání, archivaci a předávání specifických informací, maximální lhůty pro podávání zpráv a pravidla pro zabezpečení a ochranu údajů (viz např. článek 25).

–Agentura bude v reálném čase monitorovat technický stav sítí a systémů i kvalitu informací hlášených členskými státy a sdílet výsledky s uživateli jako základní prvek spolehlivosti rámce EUROSURu (článek 24).

–V rámci současného nařízení o EUROSURu byla vytvořena komunikační síť, která umožňuje výměnu utajovaných informací EU mezi členskými státy a agenturou. Tato komunikační síť se nyní používá (články 14 a 15) pro všechny výměny informací mezi různými složkami Evropské pohraniční a pobřežní stráže; její stupeň utajení byl z RESTREINT UE / EU RESTRICTED zvýšen na CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL, aby se zlepšila bezpečnost informací a vzájemná důvěra mezi různými aktéry.

–Agentura vyvine technické normy s cílem zlepšit výměnu informací a současně bude prostřednictvím národních koordinačních center posíleno zabezpečení informací (článek 16).

Účelem návrhu je zlepšit reakci EU v oblasti navracení s ohledem na tyto aspekty (viz článek 49 a následující):  

–Tento návrh dále rozšiřuje mandát agentury k poskytování technické a operativní pomoci členským státům při vedení řízení o navrácení, aniž je tím dotčena jejich odpovědnost za vydávání rozhodnutí o navrácení, včetně pomoci při přípravě rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a dalších přednávratových činnostech členských států a jejich činnostech souvisejících s navracením.

–Agentuře jsou dále za účelem poskytování pomoci členským státům svěřeny tyto úkoly:

–vytvořit referenční model pro systém správy případů navracení osob, který určuje strukturu vnitrostátních systémů řízení návratů;

–podporovat vývoj vnitrostátních systémů nebo jejich sladění s tímto modelem;

–zřídit centrální systém a komunikační infrastrukturu mezi vnitrostátními systémy řízení navracení a centrálním systémem pro zpracování veškerých informací a údajů, které agentura potřebuje k tomu, aby mohla poskytovat technickou a operativní pomoc v souladu s nařízením.

–Posílená spolupráce se třetími zeměmi: poskytovat pomoc při činnostech navracení prováděných třetími zeměmi a na jejich území, mimo jiné nasazením stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže ve třetích zemích, jakož i posílenou spoluprací s orgány třetích zemí v oblasti navracení, a to i při získávání cestovních dokladů.

–Posílit mandát agentury ke zpracovávání osobních údajů v souvislosti s jejími činnostmi v oblasti navracení, jakož i při výměně informací s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, pokud jde o činnosti navracení.

Návrh zlepšuje vnější rozměr Evropské pohraniční a pobřežní stráže (viz články 72 až 79): 

–Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude mít možnost jednat ve třetích zemích, a to i v oblasti navracení, jak je uvedeno výše, aniž by byla omezena na sousední třetí země.

–Návrh popisuje podmínky, za nichž bude agentura poskytovat technickou a operativní pomoc třetím zemím. Operace agentury by případně mohly – se souhlasem členského státu nebo členských států sousedících s operační oblastí – probíhat na kterékoli hranici dotčené třetí země.

–Návrh zlepšuje výměnu informací se třetími zeměmi v rámci EUROSURu prostřednictvím národních koordinačních center a zároveň zachovává historické vztahy mezi členskými státy a třetími zeměmi. Ustanovení budou podrobně uvádět, za jakých podmínek bude probíhat výměna údajů s orgány třetích zemí a poskytování služeb fúze dat EUROSURu těmto orgánům.

–V souladu s návrhem Komise na vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění) je uznána úloha styčných úředníků pro přistěhovalectví při výměně informací a spolupráci. Kromě evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví jsou formálně zřízeny vazby s národními koordinačními centry a s agenturou.

–Je vyjasněna úloha Komise, pokud jde o spolupráci se třetími zeměmi: Komise podporuje členské státy a agenturu v oblasti spolupráce se třetími zeměmi tím, že vypracovává vzorová ustanovení a ověřuje, zda jsou příslušná ustanovení dvoustranných a vícestranných dohod a pracovních ujednání slučitelná s nařízením.

A konečně, v návaznosti na závěry Rady ze dne 27. března 2017, Komise navrhuje integrovat systém Falešné a pravé doklady online (FADO) do rámce Evropské pohraniční a pobřežní stráže. FADO je evropský systém vyobrazení zřízený pro účely výměny informací o pravých a falešných dokladech mezi členskými státy a v současné době jej spravuje generální sekretariát Rady. Takovýto společný a sdílený systém vyobrazení Unie je velmi užitečným nástrojem v boji proti padělání dokladů, jelikož usnadňuje odhalování falešných dokladů. Integrace systému FADO do rámce Evropské pohraniční a pobřežní stráže umožní agentuře převzít a spravovat tento systém. Integrace systému FADO přinese následující výsledky (článek 80):

–Za účelem podpory členských států při kontrole pravosti dokladů na hranicích návrh pověřuje agenturu převzetím systému Falešné a pravé doklady online (FADO) a jeho přizpůsobením současným a budoucím požadavkům. Společná akce Rady 98/700/SVV ze dne 3. prosince 1998 bude zrušena v celém rozsahu a nahrazena právním základem v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, aby mohla agentura stávající systém převzít. Prováděcí ustanovení budou stanovena v prováděcích aktech. Tím se zajistí zapojení odborníků členských států (prostřednictvím stávajícího výboru podle článku 6) a umožní přizpůsobit systém budoucím potřebám.

–Systém FADO by si měl zachovat vícevrstvou strukturu, protože je nezbytná k tomu, aby různým zainteresovaným stranám včetně široké veřejnosti byly poskytovány různé úrovně informací o dokladech. Pokud jde o přechodné období, je třeba zajistit, aby byl stávající systém FADO nadále plně funkční až do uvedení nového systému do provozu a aby stávající údaje byly se souhlasem členských států jakožto vlastníků údajů přeneseny do nového systému.

Návrh se v neposlední řadě také zabývá několika aspekty řízení agentury a jejími správními záležitostmi:

–vzhledem ke zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a celkovému rozšíření mandátu agentury, zejména v oblasti navracení, budou jmenováni tři zástupci výkonného ředitele místo jednoho podle současného nařízení (článek 105). Každému z těchto tří zástupcům výkonného ředitele by měla být přidělena specifická oblast odpovědnosti.

–Vzhledem k zásadnímu významu agentury jako součásti Evropské pohraniční a pobřežní stráže odpovědné za integrovanou správu vnějších hranic a úloze Komise, pokud jde o víceletý cyklus strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic (viz článek 8) by měla být odpovědnost Komise v rámci řízení agentury uvedena do souladu se zásadami společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 12. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise (např. při jmenování zástupců výkonného ředitele, článek 105).

–Návrhem se zřizuje výbor, který má pomáhat Komisi při přípravě řady prováděcích aktů předpokládaných nařízením. Pokud však jde o systém FADO, měl by být využit výbor podle stávajícího článku 6 (článek 117).

Návrh přebírá ustanovení stávajícího nařízení, pokud jde o Irsko a Spojené království.

Komise se domnívá, že výše uvedené změny jsou nezbytné, aby bylo zaručeno, že Evropská pohraniční a pobřežní stráž je dobře vybavená, efektivní a plně funkční, aby mohla poskytovat účinnou podporu členským státům při ochraně vnějších hranic Unie.

2018/0330 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624




Příspěvek Evropské komise k zasedání vedoucích představitelů
v Salcburku ve dnech 19.–20. září 2018

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 16 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu hranic, jež je nezbytným doplňkem volného pohybu osob uvnitř Unie a jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Evropská integrovaná správa hranic má zásadní význam pro lepší řízení migrace. Jejím cílem je účinně řídit překračování vnějších hranic a řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na těchto hranicích, a tím i přispívat k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii. Současně je nutné jednat při plném dodržování základních práv a způsobem, jenž zajistí zachování volného pohybu osob uvnitř Unie.

(2)Nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 17 byla zřízena Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Od okamžiku, kdy se 1. května 2005 ujala svých povinností, úspěšně pomáhá členským státům s prováděním operativních aspektů správy vnějších hranic prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích i analýzou rizik, výměnou informací, vztahy se třetími zeměmi a navracením navracených osob.

(3)Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie byla přejmenována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) a její úkoly byly za úplné kontinuity všech jejích činností a postupů rozšířeny. Klíčovou úlohou agentury by mělo být vytvoření technické a operativní strategie, která je součástí víceletého cyklu strategické politiky pro provádění evropské integrované správy hranic; dohlížení na účinné fungování ochrany vnějších hranic; provádění analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti; poskytování rozsáhlejší technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích; zaručení praktického výkonu opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích; poskytování technické a operativní pomoci na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři; organizování, koordinace a provádění návratových operací a návratových zásahů a poskytování technické a operativní pomoci při činnostech navracení prováděných třetími zeměmi.

(4)Od začátku migrační krize v roce 2015 přijala Komise významné iniciativy na posílení ochrany hranic Unie. V prosinci 2015 představila návrh na podstatné rozšíření mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, který byl poté v průběhu roku 2016 v rekordně krátké době projednán. Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži vstoupilo v platnost dne 6. října 2016.

(5)Rámec Unie v oblasti ochrany vnějších hranic, navracení a azylu je však ještě třeba zlepšit. Za tímto účelem a pro další podporu současného i budoucího plánovaného operativního úsilí by měla být Evropská pohraniční a pobřežní stráž reformována: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla získat silnější mandát, a zejména nezbytné schopnosti v podobě stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících s výkonnými pravomocemi, aby mohla účinně podporovat členské státy v terénu v úsilí o ochranu vnějších hranic, boj proti druhotnému pohybu a výrazné posílení účinného navracení nelegálních migrantů.

(6)Ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 vyzvala Evropská rada k dalšímu posílení podpůrné úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, a to i v rámci spolupráce se třetími zeměmi, prostřednictvím navýšení zdrojů a posílení mandátu, aby bylo možné zajistit účinnou kontrolu vnějších hranic a výrazně posílit účinné navracení nelegálních migrantů.

(7)Je nezbytné účinně monitorovat překračování vnějších hranic, řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na vnějších hranicích, zaručit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii, ochránit fungování schengenského prostoru a dodržovat zastřešující zásadu solidarity. To by mělo být doprovázeno aktivním řízením migrace včetně nezbytných opatření ve třetích zemích. Vzhledem k výše uvedenému je nezbytné konsolidovat Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a více rozšířit mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Agentura by měla být tvořena zejména stálým útvarem Evropské pohraniční a pobřežní stráže sestávajícím z 10 000 operativních pracovníků.

(8)Aby bylo zohledněno další kvalitativní posílení mandátu agentury, zejména poskytnutí vlastní operativní složky – stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících, agentura dříve známá jako Frontex by od nynějška měla být nazývána pouze „Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCG)“ a operovat výhradně pod tímto názvem. Tato změna by měla být zohledněna ve všech relevantních případech, včetně vizualizace v materiálech pro externí komunikaci.

(9)Při provádění evropské integrované správy hranic by měla být zajištěna soudržnost s dalšími politickými cíli, včetně řádného fungování přeshraniční dopravy.

(10)Evropskou integrovanou správu hranic by měly provádět jako sdílenou odpovědnost agentura a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává operace v rámci ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic, a orgány, které jsou odpovědné za navracení. Zatímco členské státy si ponechávají prvořadou odpovědnost za řízení svých vnějších hranic ve vlastním zájmu a v zájmu všech ostatních členských států a nesou odpovědnost za vydávání rozhodnutí o navrácení, agentura by měla podporovat uplatňování opatření Unie týkajících se správy vnějších hranic a navracení posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států, jimiž se uvedená opatření provádějí.

(11)Aby se zaručilo účinné provádění evropské integrované správy hranic a zvýšila účinnost společné návratové politiky, měla by být zřízena Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Té by měly být poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje a vybavení. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by se měla skládat z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a dále z orgánů, které jsou odpovědné za navracení. Bude se opírat o společné využívání informací, schopností a systémů na vnitrostátní úrovni a reakce agentury na úrovni Unie.

(12)Evropskou integrovanou správou hranic nejsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a členských států v celní oblasti, zejména pokud jde o kontroly, řízení rizik a výměnu informací.

(13)Tvorba politiky a právních předpisů o ochraně vnějších hranic a navracení, včetně rozvoje evropské strategie integrované správy hranic, zůstává v pravomoci orgánů Unie. Měla by být zaručena těsná koordinace mezi agenturou a těmito orgány.

(14)Účinné provádění evropské integrované správy hranic Evropskou pohraniční a pobřežní stráží by mělo být zajištěno prostřednictvím víceletého cyklu strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Víceletý cyklus by měl zavést integrovaný, jednotný a nepřetržitý postup pro poskytování strategických pokynů v oblasti správy hranic a navracení všem příslušným aktérům na úrovni Unie i v členských státech, aby tito aktéři mohli soudržně provádět evropskou integrovanou správu hranic. Rovněž bude pokrývat všechny relevantní interakce mezi Evropskou pohraniční a pobřežní stráží a Komisí, dalšími orgány a institucemi, stejně jako spolupráci s dalšími příslušnými partnery, včetně případných třetích zemí a třetích stran.

(15)Evropská integrovaná správa hranic vyžaduje mezi členskými státy a agenturou integrované plánování operací týkajících se hranic a navracení, aby mohly připravovat reakce na výskyt vyšší úrovně dopadu na vnějších hranicích na plánování pro nepředvídané události a koordinovat dlouhodobý rozvoj schopností, pokud jde o nábor a odbornou přípravu i o pořizování a vývoj vybavení.

(16)Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

(17)Prováděním tohoto nařízení není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 18 .

(18)Agentura by měla plnit své úkoly, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti.

(19)Agentura by měla plnit své úkoly, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti obrany.

(20)Rozšířené úkoly a pravomoci agentury by měly být vyváženy posílenými zárukami dodržování základních práv a větší mírou odpovědnosti.

(21)Aby mohla agentura své úkoly plnit účinně, opírá se o spolupráci členských států. V tomto ohledu je důležité, aby agentura a členské státy jednaly v dobré víře a aby si včas vyměňovaly správné informace. Žádný členský stát by neměl být povinen poskytnout informace, jejichž sdělení je podle něj v rozporu s jeho zásadními bezpečnostními zájmy.

(22)Členské státy by rovněž ve vlastním zájmu a v zájmu ostatních členských států měly poskytovat příslušné údaje nezbytné pro činnosti agentury, a to i pro účely situační orientace, analýzy rizik, hodnocení zranitelnosti a integrovaného plánování. Měly by rovněž zajistit, aby tyto údaje byly správné a aktuální a aby byly získány a vloženy do databází v souladu s právem.

(23)Aby mohla fungovat Evropská pohraniční a pobřežní stráž jako rámec výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s agenturou, je nezbytné zřídit Evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR poskytuje těmto orgánům a agentuře infrastrukturu a nástroje potřebné ke zlepšení jejich situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k záchraně životů migrantů a zajištění jejich ochrany.

(24)Členské státy by měly zřídit národní koordinační centra, aby se mezi nimi navzájem a mezi nimi a agenturou zlepšila výměna informací a spolupráce pro účely ostrahy hranic a provádění kontrol na hraničních přechodech mezi nimi. Pro náležité fungování EUROSURu je nezbytné, aby všechny vnitrostátní orgány příslušné podle vnitrostátního práva pro ostrahu vnějších hranic spolupracovaly prostřednictvím národních koordinačních center.

(25)Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby svým národním koordinačním centrům svěřily také působnost ke koordinaci výměny informací a spolupráce týkajících se dalších složek integrované správy hranic, jako je navracení.

(26)Nezbytným předpokladem pro řádné fungování integrované správy hranic jsou kvalitní informace vyměňované mezi členskými státy a agenturou. V návaznosti na úspěch EUROSURu by jejich kvalita měla být zajištěna prostřednictvím standardizace, automatizace výměny informací v rámci sítí a systémů, zabezpečení informací a kontroly kvality předávaných údajů a informací.

(27)Agentura by měla poskytovat nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování EUROSURu, včetně zajišťování interoperability systémů, zejména vytvořením, provozováním a koordinací rámce EUROSURu.

(28)EUROSUR by měl poskytovat úplný obraz situace na vnějších hranicích, ale i v rámci schengenského prostoru a v předhraniční oblasti. Měl by zahrnovat ostrahu pozemní, námořní a vzdušné hranice, ale také kontroly na hraničních přechodech.

(29)Ostraha vzdušných hranic by měla být jedním z prvků správy hranic, jelikož komerční a soukromé lety i systémy dálkově řízených letadel se využívají k protiprávním činnostem souvisejícím s přistěhovalectvím a k přeshraniční trestné činnosti.

(30)Služby fúze dat EUROSURu poskytované agenturou by měly být založeny na společném používání nástrojů ostrahy a meziagenturní spolupráce na úrovni Unie, včetně bezpečnostních služeb v rámci programu Copernicus. Měly by členským státům a agentuře poskytovat informační služby s přidanou hodnotou související s integrovanou správou hranic. Služby fúze dat EUROSURu by měly být rozšířeny v zájmu podpory kontrol na hraničních přechodech, ostrahy vzdušných hranic a monitorování migračních toků.

(31)Praxe cestování na malých plavidlech nezpůsobilých k plavbě na moři dramaticky zvýšila počet migrantů utonulých v oblasti jižních námořních vnějších hranic. EUROSUR by měl podstatně zlepšit operační a technickou schopnost agentury a členských států odhalovat tato malá plavidla, jakož i schopnost reakce členských států, což přispěje ke snížení počtu úmrtí migrantů.

(32)V tomto nařízení se uznává, že se po migračních trasách pohybují i osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.

(33)Agentura by měla připravovat obecné a cílené analýzy rizik na základě společného modelu integrované analýzy rizik, který má uplatňovat jak samotná agentura, tak členské státy. Agentura by měla – mimo jiné na základě informací od členských států – poskytovat náležité informace o všech aspektech důležitých pro evropskou integrovanou správu hranic, zejména o ochraně hranic, navracení, nezákonném druhotném pohybu státních příslušníků třetích zemí uvnitř Unie, předcházení přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému překračování hranic, obchodování s lidmi, terorismu a hrozeb hybridní povahy, jakož i o situaci v příslušných třetích zemích, aby bylo možné přijímat vhodná opatření nebo se vypořádat se zjištěnými hrozbami a riziky v zájmu zdokonalení integrované správy vnějších hranic.

(34)Vzhledem ke své činnosti na vnějších hranicích by agentura měla přispívat k předcházení a odhalování závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jako je převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a terorismus, pokud je její zásah vhodný a pokud obdržela příslušné informace v rámci své činnosti. Svou činnost by měla koordinovat s Europolem jakožto agenturou, jejímž úkolem je podporovat a posilovat aktivity členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států a boji proti ní. Přeshraniční trestná činnost má nutně přeshraniční rozměr. Tento přeshraniční rozměr je příznačný pro trestné činy přímo související s nedovoleným překračováním vnějších hranic, včetně obchodování s lidmi nebo převaděčství migrantů. Ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 2002/90/ES 19 přitom umožňuje členským státům neukládat sankce, jestliže je cílem daného jednání poskytnutí humanitární pomoci migrantům.

(35)V duchu sdílené odpovědnosti by úlohou agentury mělo být pravidelně monitorovat správu vnějších hranic. Agentura by měla zaručit řádné a účinné monitorování nejen prostřednictvím situační orientace a analýzy rizik, ale také přítomností odborníků z řad vlastních zaměstnanců v členských státech. Agentura by proto měla být schopna vysílat do členských států na určitou dobu styčné úředníky a ti by měli během této doby podávat zprávy výkonnému řediteli. Zprávy styčných úředníků by měly být součástí hodnocení zranitelnosti.

(36)Agentura by měla na základě objektivních kritérií provádět hodnocení zranitelnosti a posoudit v něm schopnost a připravenost členských států čelit výzvám na jejich vnějších hranicích a přispívat do stálého útvaru a rezervy technického vybavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Hodnocení zranitelnosti by mělo obsahovat posouzení vybavení, infrastruktury, personálního zabezpečení, rozpočtu a finančních zdrojů členských států, jakož i jejich pohotovostních plánů pro řešení možných krizí na vnějších hranicích. Členské státy by měly přijmout opatření, aby nedostatky uvedené ve zmíněném hodnocení odstranily. Výkonný ředitel by měl určit opatření, která mají být přijata, a doporučit je dotčenému členskému státu. Měl by také stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata, a bedlivě sledovat jejich včasné provedení. Nebudou-li nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, měla by být věc předána správní radě k dalšímu rozhodnutí.

(37)Pokud agentuře nejsou poskytnuty přesné a včasné informace nezbytné pro provedení hodnocení zranitelnosti a toto neposkytnutí údajů není řádně odůvodněno, měla by mít agentura možnost zohlednit tuto skutečnost při provádění hodnocení zranitelnosti.

(38)Hodnocení zranitelnosti a schengenský hodnotící mechanismus, zavedený nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 20 , jsou dva vzájemně se doplňující mechanismy pro zaručení evropské kontroly kvality řádného fungování schengenského prostoru a zajištění trvalé připravenosti na úrovni EU i jednotlivých členských států k reakci na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Mělo by být dosaženo co nejvyšší součinnosti mezi těmito mechanismy s cílem získat lepší situační obraz fungování schengenského prostoru, zabránit co možná nejvíce duplicitě úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic. Za tímto účelem by měla být zavedena pravidelná výměna informací mezi agenturou a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů.

(39)Jelikož hraniční úseky, jimž agentura přiřazuje úrovně dopadu, určují členské státy a schopnosti reakce členských států a agentury by měly být s těmito úrovněmi dopadu provázány, měla by být stanovena čtvrtá úroveň dopadu odpovídající situaci, kdy je schengenský prostor ohrožen a agentura by měla zasáhnout.

(40)Agentura by měla organizovat vhodnou technickou a operativní pomoc členským státům, aby posílila jejich schopnost plnit závazky v souvislosti s ochranou vnějších hranic a čelit výzvám na vnějších hranicích, které vznikají v důsledku nedovoleného přistěhovalectví nebo přeshraniční trestné činnosti. Touto pomocí by neměla být dotčena pravomoc příslušných vnitrostátních orgánů zahájit trestní vyšetřování. V tomto ohledu by agentura měla na žádost členského státu či z vlastního podnětu organizovat a koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat do nich jednotky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže i poskytovat nezbytné technické vybavení.

(41)V případech, kdy je vnější hranice vystavena zvláštní a nepřiměřené výzvě, by agentura měla na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky i technické vybavení v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a to i z rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Zásahy rychlé reakce na hranicích by měly být po určitou omezenou dobu posilou v situacích, kdy je nutné okamžitě reagovat a kdy by takovýto zásah zajistil účinnou reakci. Aby se zaručilo účinné provedení takového zásahu, měly by členské státy uvolnit operativní pracovníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže pro sestavení příslušných jednotek a poskytnout nezbytné technické vybavení. Agentura a dotčený členský stát by se měly dohodnout na operačním plánu.

(42)V případě, že členský stát čelí zvláštním a nepřiměřeným migračním výzvám na konkrétních úsecích svých vnějších hranic, které se vyznačují silnými, dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky, měl by se moci spolehnout na zvýšenou operativní a technickou posilu. Tuto posilu by měly poskytovat v hotspotech podpůrné týmy pro řízení migrace. Tyto týmy by se měly skládat z operativních pracovníků vysílaných ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a dále z odborníků z členských států vyslaných z EASO, Europolu nebo dalších relevantních agentur Unie. Agentura by měla být nápomocna Komisi při koordinaci těchto různých agentur na místě.

(43)Členské státy by měly zajistit, aby jakýmkoli orgánům, u nichž je pravděpodobné, že budou přijímat žádosti o mezinárodní ochranu, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž, imigrační orgány a pracovníci detenčních zařízení, byly poskytnuty příslušné informace. Měly by také zajistit, aby byla pracovníkům těchto orgánů poskytnuta úroveň školení nezbytná pro plnění jejich úkolů a povinností a pokyny pro poskytování informací žadatelům o místě a způsobu podávání žádostí o mezinárodní ochranu.

(44)V červnu 2018 Evropská rada znovu potvrdila význam komplexního přístupu k migraci a konstatovala, že migrace není výzvou jen pro jeden členský stát, nýbrž pro Evropu jako celek. V této souvislosti zdůraznila, že je důležité, aby Unie poskytovala plnou podporu zajištění řádného řízení migračních toků. Tuto podporu umožní zřízení kontrolovaných středisek, kde by státní příslušníci třetích zemí vysazení v Unii mohli být urychleně odbaveni tak, aby osoby, které potřebují ochranu, měly k této ochraně zajištěn přístup, a ostatní byly rychle navráceny. Kontrolovaná střediska mají být sice zřizována na dobrovolném základě, ovšem dotčené členské státy by měly mít možnost získat plnou finanční a operativní podporu Unie prostřednictvím jejích příslušných agentur, včetně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

(45)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a [Agentura Evropské unie pro azyl] by měly úzce spolupracovat s cílem účinně řešit výzvy v oblasti migrace, zejména na vnějších hranicích, které se vyznačují silnými, dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky. Obě agentury by měly především koordinovat své činnosti a podporovat členské státy v zájmu usnadnění postupu pro mezinárodní ochranu a řízení o navrácení státních příslušníků třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu je zamítnuta. Agentura a [Agentura Evropské unie pro azyl] by měly spolupracovat také při dalších společných operativních činnostech, jako je společná analýza rizik, shromažďování statistických údajů, odborná příprava a podpora členským státům při plánování pro nepředvídané události.

(46)Členské státy by se měly být schopny spolehnout na zvýšenou operativní a technickou posilu ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace, zejména v hotspotech nebo kontrolovaných střediscích. Podpůrné týmy pro řízení migrace by se měly skládat z odborníků z řad zaměstnanců agentury a odborníků dočasně přidělených členskými státy, jakož i odborníků z řad pracovníků nebo odborníků členských států vyslaných [Agenturou Evropské unie pro azyl], Europolem nebo jinými příslušnými agenturami Unie. Vzhledem k zapojení různých agentur Unie by Komise měla zajistit potřebnou koordinaci posouzení potřeb a operací na místě.

(47)V hotspotech by členské státy měly spolupracovat s příslušnými agenturami Unie, které by měly působit v mezích svých mandátů a pravomocí za koordinace Komise. Komise by ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie měla zajistit, aby činnosti v hotspotech byly v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(48)V kontrolovaných střediscích by agentury Unie měly na žádost členského státu, na jehož území se tato střediska nacházejí, a za koordinace Komise podporovat hostitelský členský stát při provádění rychlých postupů pro mezinárodní ochranu a/nebo řízení o navrácení. V těchto střediscích by mělo být možné rychle rozlišit státní příslušníky třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu, od těch, kteří tuto ochranu nepotřebují, provádět bezpečnostní kontroly a zcela nebo zčásti provádět postup pro mezinárodní ochranu a/nebo řízení o navrácení.

(49)Pokud to výsledky hodnocení zranitelnosti nebo analýzy rizik opodstatňují nebo v případě, že je jednomu či více úsekům hranice přiřazen kritický dopad, by výkonný ředitel agentury měl doporučit dotčenému členskému státu, aby zahájil a provedl společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích.

(50)Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru buď z toho důvodu, že členský stát nepřijme nezbytná opatření v souladu s hodnocením zranitelnosti, nebo protože členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnějších hranicích, nepožádal agenturu o dostatečnou podporu nebo tuto podporu neprovádí, měla by být uskutečněna jednotná, rychlá a účinná reakce na úrovni Unie. Za účelem zmírnění těchto rizik a s cílem zajistit lepší koordinaci na úrovni Unie by Komise měla určit opatření, která má agentura provést, a dotčený členský stát vyzvat, aby s agenturou při provádění těchto opatření spolupracoval. Agentura by pak měla určit kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Komise. Agentura by spolu s dotčeným členským státem měla vypracovat operační plán. Dotčený členský stát by měl usnadnit provádění rozhodnutí Komise a operačního plánu mimo jiné tím, že splní své závazky podle článků 44, 83 a 84. V případě, že členský stát uvedené rozhodnutí Komise do 30 dnů nesplní a nespolupracuje s agenturou na provádění opatření v něm obsažených, by Komise měla mít možnost zahájit zvláštní postup podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 21 , aby mohla čelit mimořádným situacím ohrožujícím celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

(51)Stálý útvar Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by měl být stálým útvarem složeným z 10 000 operativních pracovníků z řad příslušníků pohraniční stráže, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, specialistů na navracení a dalších příslušných pracovníků. Stálý útvar by se měl skládat ze tří kategorií operativních pracovníků: statutárních zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, pracovníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury členskými státy a pracovníků poskytnutých členskými státy na krátkodobé vyslání. Stálý útvar Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by měl být vysílán v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace nebo návratových jednotek.

(52)Operativní pracovníci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaní jakožto příslušníci těchto jednotek by měli mít veškeré nezbytné pravomoci k provádění úkolů spojených s ochranou hranic a navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci, jak jsou stanoveny v příslušných vnitrostátních právních předpisech, nebo – v případě zaměstnanců agentury – v souladu s přílohou V.

(53)Členské státy by měly zajistit svůj příspěvek do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s přílohou III pro dlouhodobá dočasná přidělení a s přílohou IV pro krátkodobá vyslání. Příspěvky jednotlivých členských států byly určeny na základě distribučního klíče dohodnutého během jednání v roce 2016 pro rezervní tým pro rychlé nasazení a uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2016/1624. Tento distribuční klíč byl přiměřeně přizpůsoben velikosti stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tyto příspěvky byly rovněž přiměřeným způsobem stanoveny pro země přidružené k Schengenu.

(54)Fungování stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a jeho složení by mělo podléhat přezkumu v polovině období provedenému Komisí.

(55)Dlouhodobý rozvoj lidských zdrojů pro zajištění příspěvků členských států do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měl být podporován prostřednictvím systému finanční podpory. Za tímto účelem je vhodné agentuře povolit, aby využívala poskytování grantů členským státům bez výzvy k podávání návrhů v rámci „financování nesouvisejícího s náklady“ podle čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Finanční podpora by měla členským státům umožnit najmout a vyškolit další pracovníky, a získat tak flexibilitu nezbytnou ke splnění závazného příspěvku do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tento speciální systém financování by měl zajistit správnou rovnováhu mezi riziky nesrovnalostí a podvodů a náklady na kontrolu. Nařízení stanoví základní podmínky pro aktivaci finanční pomoci, konkrétně nábor a odbornou přípravu vhodného počtu příslušníků pohraniční stráže nebo jiných odborníků, který odpovídá počtu úředníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury nebo účinnému vyslání úředníků během operativních činností agentury po dobu nejméně čtyř měsíců. Vzhledem k neexistenci relevantních a srovnatelných údajů o skutečných nákladech ve všech členských státech by bylo vytvoření systému financování založeného na nákladech příliš složité a neřešilo by potřebu jednoduchého, rychlého, účinného a efektivního plánu financování. Za tímto účelem je vhodné, jsou-li splněny podmínky podle čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, povolit agentuře poskytování grantů členským státům bez výzvy k podávání návrhů v podobě „financování nesouvisejícího s náklady“. Pro účely stanovení výše tohoto financování pro různé členské státy je vhodné jako referenční částku použít výši roční mzdy smluvního zaměstnance evropských institucí ve funkční skupině III, třídě 8, 1. stupni, upravenou pro jednotlivé členské státy opravným koeficientem v souladu se zásadou řádného finančního řízení a v zájmu uskutečňování rovného zacházení. Při provádění této finanční podpory zajistí agentura a členské státy dodržování zásady spolufinancování a zásady zamezení dvojímu financování.

(56)S ohledem na vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na území třetích zemí by agentura měla rozvíjet schopnosti pro vlastní řídicí a kontrolní struktury.

(57)S cílem umožnit účinné vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže od 1. ledna 2020 by se měla co nejdříve přijmout a zavést určitá rozhodnutí a prováděcí opatření. Zejména by odchylně od obvyklé lhůty stanovené v nařízení mělo být rozhodnutí správní rady uvedené v čl. 55 odst. 4 týkající se profilů pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže přijato do šesti týdnů od vstupu nařízení v platnost. Po tomto rozhodnutí by měla do 12 týdnů od vstupu nařízení v platnost následovat jmenování členskými státy stanovená v čl. 56 odst. 4 a čl. 57 odst. 1.

(58)Rovněž odchylně od obvyklé lhůty stanovené v nařízení by rozhodnutí správní rady týkající se minimálního kontingentu technického vybavení požadovaného pro splnění potřeb agentury v roce 2020 v souladu s čl. 64 odst. 4 mělo být přijato do šesti týdnů od vstupu nařízení v platnost.

(59)Zároveň by v zájmu zajištění kontinuity podpory operativním činnostem organizovaným agenturou měla být v souladu s články 20, 30 a 31 nařízení (EU) 2016/1624 a s každoročními dvoustrannými jednáními konanými v roce 2018 naplánována a provedena všechna vyslání do 31. prosince 2019, včetně vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení. Tato ustanovení by proto měla být zrušena s účinkem až od 1. ledna 2020.

(60)Personál agentury bude tvořen pracovníky vykonávajícími úkoly, jimiž bude agentura pověřena, a to v ústředí nebo jako součást stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže může zahrnovat statutární zaměstnance i pracovníky dlouhodobě dočasně přidělené nebo poskytnuté vnitrostátními orgány pro krátkodobé vyslání. Statutární zaměstnanci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže budou v první řadě vysláni jakožto příslušníci jednotek; pouze omezená a jasně určená část těchto zaměstnanců může být najata k výkonu podpůrných funkcí pro zřízení stálého útvaru, zejména v ústředí.

(61)S cílem překonat přetrvávající nedostatky v dobrovolném poskytování technického vybavení do rezervy členskými státy, zejména pokud jde o vybavení velkého rozsahu, by agentura měla disponovat vlastním nezbytným vybavením, které bude nasazováno při společných operacích či zásazích rychlé reakce na hranicích nebo jakýchkoli jiných operativních činnostech. Ačkoli si agentura mohla od roku 2011 legálně pořizovat nebo pronajímat vlastní technické vybavení, kvůli nedostatku rozpočtových prostředků byla tato možnost podstatně omezena.

(62)Aby tedy bylo možné dosáhnout úrovně ambicí, na nichž se zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže zakládá, vyčlenila Komise v rámci víceletého finančního rámce 2021–2027 značné finanční prostředky, aby si agentura mohla pořídit, udržovat a provozovat nezbytné vybavení pro letecké, pozemní a námořní operace odpovídající jejím operačním potřebám. Proces pořizování nezbytného vybavení by sice mohl být zdlouhavý, zejména u vybavení většího rozsahu, ale v konečném důsledku by se vlastní vybavení agentury mělo stát páteří operativního nasazení, přičemž za výjimečných okolností budou členské státy vyzvány k dodatečným příspěvkům. Vybavení agentury by mělo být z velké části provozováno technickým personálem agentury, který je součástí stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V zájmu zajištění účinného využití navrhovaných finančních zdrojů by měl být tento proces založen na víceleté strategii, o níž co nejdříve rozhodne správní rada.

(63)Při provádění tohoto nařízení by agentura a členské státy měly co nejlépe využívat stávající schopnosti z hlediska lidských zdrojů a technického vybavení, a to jak na úrovni Unie, tak i na vnitrostátní úrovni.

(64)Dlouhodobý rozvoj nových schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měly koordinovat členské státy a agentura v souladu s víceletým cyklem strategické politiky a s ohledem na dlouhou dobu trvání některých postupů. Ty zahrnují nábor a odbornou přípravu nových příslušníků pohraniční stráže (kteří by mohli během své kariéry sloužit jak v členských státech, tak jako součást stálého útvaru), pořízení, údržbu a likvidaci vybavení (zde by se měly využívat příležitosti k interoperabilitě a úsporám z rozsahu), ale také vývoj nového vybavení a souvisejících technologií, a to včetně výzkumu.

(65)Cestovní mapa schopností by měla sdružovat plány rozvoje schopností členských států a víceleté plánování zdrojů agentury, aby bylo možné optimalizovat dlouhodobé investice s cílem co nejlépe ochránit vnější hranice.

(66)S ohledem na posílený mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, vytvoření stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a její posílenou přítomnost na místě na vnějších hranicích a zvýšení jejího zapojení v oblasti navracení by měla mít agentura možnost zřídit dočasné pobočky umístěné v blízkosti jejích významných operativních činností, a to po dobu trvání těchto činností; tyto pobočky budou fungovat jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem a vyřizovat úkoly v oblasti koordinace, logistiky a podpory, ale také usnadňovat spolupráci mezi agenturou a hostitelským členským státem.

(67)Navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES 22 , je důležitou součástí komplexního úsilí o řešení nelegální migrace a představuje důležitou otázkou zásadního veřejného zájmu.

(68)Agentura by měla posílit pomoc, kterou poskytuje členským státům při navracení státních příslušníků třetích zemí v souladu s návratovou politikou Unie a se směrnicí 2008/115/ES. Zejména by měla koordinovat a organizovat návratové operace z jednoho či více členských států a organizovat a provádět návratové zásahy, aby posílila systémy navracení členských států, které vyžadují rozsáhlejší technickou a operativní pomoc, aby mohly tyto státy dostát svému závazku navracet státní příslušníky třetích zemí v souladu s uvedenou směrnicí.

(69)Agentura by měla při plném dodržování základních práv, a aniž by byla dotčena odpovědnost členských států za vydávání rozhodnutí o navrácení, poskytovat technickou a operativní pomoc členským státům při navracení, včetně přípravy rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a dalších přednávratových činnostech členských států a jejich činnostech souvisejících s navracením. Agentura by dále ve spolupráci s orgány dotčených třetích zemí měla napomáhat členským státům při získávání cestovních dokladů pro návrat.

(70)Pomoc členským státům při vedení řízení o navrácení by měla zahrnovat poskytování praktických informací o třetích zemích návratu, které jsou relevantní pro provádění tohoto nařízení, jako je poskytnutí kontaktních údajů nebo jiných logistických informací nezbytných pro hladký průběh návratových operací. Tato pomoc by měla rovněž zahrnovat zřízení, provoz a údržbu centrálního systému pro zpracování veškerých informací a údajů automaticky sdělovaných systémy řízení navracení členských států, které agentura potřebuje k tomu, aby poskytovala technickou a operativní pomoc v souladu s nařízením.

(71)Agentura by rovněž měla poskytovat technickou a operativní pomoc při činnostech navracení prováděných třetími zeměmi, zejména je-li tato pomoc odůvodněna prioritami politiky Unie v oblasti nelegální migrace.

(72)Případná existence ujednání mezi členským státem a třetí zemí nezprošťuje agenturu nebo členské státy závazků vyplývajících z práva Unie nebo mezinárodního práva, zejména dodržování zásady nenavracení.

(73)Členské státy by měly mít možnost spolupracovat na operativní úrovni s jinými členskými státy a/nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích, včetně vojenských operací za účelem prosazování práva, v rozsahu, v němž je taková spolupráce slučitelná s činností agentury.

(74)Agentura by měla zdokonalit výměnu informací a spolupráci s dalšími institucemi a subjekty Unie, jako jsou Europol, EASO, Evropská agentura pro námořní bezpečnost a satelitní středisko Evropské unie, Evropská agentura pro bezpečnost letectví nebo manažer struktury vzdušného prostoru, s cílem zajistit co nejlepší využití stávajících informací, schopností a systémů, které již jsou na evropské úrovni dostupné, jako je například Evropský program monitorování Země Copernicus.

(75)Spolupráce se třetími zeměmi je prvkem evropské integrované správy hranic. Měla by sloužit k prosazování standardů evropské správy hranic a navracení, výměně informací a analýze rizik, usnadnění provádění navracení s cílem zvýšit jejich účinnost a podpoře třetích zemí v oblasti správy hranic a migrace, včetně vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, pokud je tato podpora nutná k ochraně vnějších hranic a účinnému řízení migrační politiky Unie.

(76)Spolupráce se třetími zeměmi by měla probíhat v rámci vnější činnosti Unie a v souladu se zásadami a s cíli uvedenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Komise zajistí soulad mezi evropskou integrovanou správu hranic a ostatními politikami Unie v oblasti vnější činnosti Unie, a zejména společnou bezpečnostní a obrannou politikou. Komisi by měl být nápomocen vysoký představitel Unie a jeho útvary. Tato spolupráce by se měla vztahovat zejména na činnosti agentury prováděné na území třetích zemí nebo se zapojením úředníků třetích zemí v oblastech, jako je analýza rizik, plánování a průběh operací, odborná příprava, výměna informací a spolupráce.

(77)Aby se zajistilo, že informace obsažené v EUROSURu jsou co nejúplnější a nejaktuálnější, zejména pokud jde o situaci ve třetích zemích, měla by agentura spolupracovat s orgány třetích zemí v rámci dvoustranných a mnohostranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně regionálních sítí, nebo prostřednictvím pracovních ujednání mezi agenturou a příslušnými orgány třetích zemí. Evropská služba pro vnější činnost, delegace a jiné subjekty Unie by za tímto účelem měly poskytnout veškeré informace, které mohou být pro EUROSUR relevantní.

(78)Toto nařízení obsahuje ustanovení o spolupráci se třetími zeměmi, protože dobře strukturovaná a trvalá výměna informací a spolupráce s těmito zeměmi, včetně sousedních třetích zemí, jsou klíčovými faktory pro dosažení cílů Evropské integrované správy hranic. Je nezbytné, aby jakákoli výměna informací a jakákoli spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi probíhala v plném souladu se základními právy.

(79)Agentura a národní koordinační centra by měla shromažďovat informace a koordinovat svou činnost se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí členskými státy, Evropskou komisí, agenturou nebo jinými agenturami Unie, aby mohla vytvořit komplexní situační obraz a analýzu rizik zahrnující celou předhraniční oblast.

(80)Systém Falešné a pravé doklady online (FADO) byl zřízen společnou akcí generálního sekretariátu Rady 98/700/SVV a poskytuje orgánům členských států přístup k informacím o všech nových metodách padělání, které byly odhaleny, a o nových pravých dokladech, které jsou v oběhu.

(81)Rada ve svých závěrech ze dne 27. března 2017 konstatovala, že řízení systému FADO je zastaralé a je nutná změna jeho právního základu, aby nadále splňoval požadavky politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Rada dále poznamenala, že by v tomto ohledu bylo možné využít součinnosti využíváním odborných znalostí agentury v oblasti podvodů s doklady a práce, kterou již agentura v této oblasti vykonává. Agentura by proto měla od generálního sekretariátu Rady Evropské unie převzít správu i operativní a technické řízení systému FADO.

(82)Systém FADO by si měl zachovat víceúrovňovou strukturu, aby mohl různým zainteresovaným stranám včetně široké veřejnosti poskytovat různé úrovně informací o dokladech.

(83)Během přechodného období by měla být zajištěna plná funkčnost systém FADO až do doby, kdy proběhne skutečný transfer a převod stávajících údajů do nového systému. Vlastnictví stávajících údajů by pak mělo být převedeno na agenturu.

(84)Zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo případně směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 23 .

(85)V souvislosti s navracením často dochází k tomu, že státní příslušníci třetích zemí nemají žádný doklad totožnosti a nespolupracují při zjišťování své totožnosti, když neposkytují informace nebo uvádějí nesprávné osobní údaje. Vzhledem k obzvláštní potřebě urychlených řízení o navrácení je nezbytné, aby agentura mohla některá práva subjektů údajů omezit tak, aby se předešlo zneužívání těchto práv, jež by mohlo bránit členským státům v řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení a agentuře v účinném výkonu jejích úkolů. Zejména výkon práva na omezení zpracování může významným způsobem zpomalit a mařit výkon návratových operací. V některých případech může kromě toho právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům ohrozit návratovou operaci, jelikož pokud by subjekt údajů zjistil, že agentura zpracovává jeho údaje v souvislosti s plánovanou návratovou operací, zvýšilo by to riziko útěku. Na druhé straně právo na opravu může zvýšit riziko, že dotyčný státní příslušník třetí země bude orgány klamat poskytnutím nesprávných údajů.

(86)Aby mohla řádně plnit své úkoly v oblasti navracení, mimo jiné prostřednictvím napomáhání členským státům při řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení, jakož i v zájmu usnadnění návratových operací může být nutné, aby agentura předala osobní údaje navracených osob třetím zemím. Třetí země návratu nejsou často předmětem rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 a často neuzavřely nebo nemají v úmyslu uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob s Unií nebo jiným způsobem stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 49 [nařízení (EU) č. 45/2001] nebo ve smyslu vnitrostátních předpisů, kterými se provádí článek 37 směrnice (EU) 2016/680. Navzdory značnému úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří podléhají povinnosti návratu, však není vždy možné zajistit, aby tyto třetí země systematicky plnily mezinárodním právem stanovený závazek přijmout zpět své vlastní státní příslušníky. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo sjednávané Unií či členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro osobní údaje, se vztahují na omezený počet těchto třetích zemí. Pokud takové dohody dosud neexistují, měly by být osobní údaje předávány agenturou pro účely usnadnění návratových operací Unie, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. d) [nařízení (EU) č. 45/2001].

(87)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v článcích 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména respektování lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístup k dokumentům, právo na azyl a právo na ochranu proti vystěhování a vyhoštění, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte.

(88)Toto nařízení by mělo zřídit mechanismus pro podávání a vyřizování stížností, který bude agentura používat ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv s cílem zaručit dodržování základních práv při všech svých činnostech. Mělo by jít o administrativní mechanismus, jehož prostřednictvím by úředník pro otázky základních práv měl odpovídat za vyřizování stížností obdržených agenturou v souladu s právem na řádnou správu. Úředník pro otázky základních práv by měl posoudit přípustnost stížnosti, zaevidovat přípustné stížnosti, předat všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, postoupit stížnosti na příslušníky jednotek domovskému členskému státu a zaevidovat navazující opatření agentury nebo tohoto členského státu. Tento mechanismus by měl být účinný a zajišťovat, aby stížnosti byly řádně prošetřeny. Mechanismem pro podávání a vyřizování stížností by neměl být dotčen přístup ke správní a soudní ochraně a neměl by představovat nezbytný požadavek pro to, aby bylo možné se této ochrany dovolat. Vyšetřování trestné činnosti by měly provádět členské státy. S cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost by agentura měla podat zprávu o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě. Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jak byla základní práva porušena a při kterých úkonech, a pokud je to možné, o opatřeních, která agentura a členské státy následně přijaly. Úředník pro otázky základních práv by měl mít přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

(89)Agentura by měla být nezávislá ve vztahu k technickým a operativním záležitostem a mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Unie s právní subjektivitou a aby vykonávala prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení.

(90)Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby vykonávaly nad agenturou dohled. Správní rada by se měla pokud možno skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb odpovědných za řízení ostrahy hranic nebo jejich zástupců. Strany zastoupené ve správní radě by měly usilovat o omezení fluktuace svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti správní rady. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci k sestavování rozpočtu agentury, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních pravidel, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele a tří zástupců výkonného ředitele, z nichž by každému mohla být přidělena odpovědnost v určité oblasti pravomocí agentury, jako je například řízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, dohled nad úkoly agentury týkajícími se navracení nebo řízení zapojení do rozsáhlých informačních systémů. Agentura by měla být řízena a provozována při zohlednění zásad společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise.

(91)K zaručení samostatnosti agentury by jí měl být přidělen samostatný rozpočet, jehož příjem pochází především z příspěvku Unie. Na příspěvek Unie a veškeré subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(92)Očekává se, že v nadcházejících letech bude agentura v náročné situaci, pokud jde o uspokojení výjimečné potřeby náboru a udržení kvalifikovaných pracovníků z co nejširší zeměpisné základny.

(93)Vzhledem k mandátu agentury a značné mobilitě jejích pracovníků na jedné straně a ve snaze zabránit rozdílnému zacházení se zaměstnanci agentury na straně druhé – přičemž jako místo výkonu jejich zaměstnání by v zásadě měla být stanovena Varšava – by správní rada agentury měla mít možnost po dobu pěti let následujících po vstupu tohoto nařízení v platnost přiznávat zaměstnancům agentury „vyrovnávací“ měsíční platbu, která přitom řádně zohlední celkovou odměnu vyplácenou jednotlivým pracovníkům včetně náhrady výdajů na služební cesty. Podmínky pro přiznání této platby by měla nejprve schválit Komise, která by měla zajistit, že budou vždy úměrné významu sledovaných cílů a nezpůsobí nerovné zacházení se zaměstnanci orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Tyto podmínky by měly být přezkoumány do roku 2024 s cílem posoudit, nakolik platba přispívá ke sledovaným cílům.

(94)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 24 by se mělo bez omezení vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 25 .

(95)V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

(96)Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 26 . Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací. Měla by zveřejňovat informace o veškeré své činnosti. Měla by rovněž zajistit, aby o její činnosti byly rychle informovány veřejnost a všechny zúčastněné strany.

(97)Agentura by měla také podávat co nejúplnější zprávy o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(98)Veškeré zpracování osobních údajů agenturou v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

(99)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje a provádění systému integrované správy vnějších hranic za účelem zajištění řádného fungování schengenského prostoru, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni nekoordinovaně jednajících členských států, ale spíše jich může být z důvodu neexistence kontrol na vnitřních hranicích, velkých migračních výzev na vnějších hranicích, nutnosti účinně monitorovat překračování těchto hranic a přispívat k vysoké úrovni vnitřní bezpečnosti v Unii lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(100)Vnějšími hranicemi, na něž se odkazuje v tomto nařízení, se rozumí ty, na které se vztahuje hlava II nařízení (EU) 2016/399, což zahrnuje vnější hranice členských států schengenského prostoru v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(101)S cílem zajistit účinné provádění evropské integrované správy hranic prostřednictvím víceletého cyklu strategické politiky by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení politických priorit a poskytování strategických pokynů pro evropskou integrovanou správu hranic, přenesena na Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(102)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o praktickou příručku pro provádění a řízení EUROSURu, podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů, opatření ke zmírnění rizik na vnějších hranicích, která má agentura provést a podle nichž mají členské státy při tomto provádění spolupracovat s agenturou, pravidla pro vyplácení finanční podpory na rozvoj stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a sledování podmínek pro finanční podporu, praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže, technické specifikace a postupy systému FADO. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 27 .

(103)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 28 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES 29 . Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie 30 stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

(104)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 31 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 32 .

(105)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 33 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 34 .

(106)Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie 35 stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

(107)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(108)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 36 ; Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(109)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 37 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(110)Agentura by měla usnadnit organizaci konkrétních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout, za podmínek, o kterých rozhodne v jednotlivých případech správní rada. K tomuto účelu mohou být zástupci Irska přizváni k účasti na zasedáních správní rady, aby se mohli plně zúčastnit přípravy takových konkrétních činností. Zástupci Spojeného království mohou být přizváni k účasti na zasedáních správní rady konaných do [data vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

(111)Přestože se Spojené království tohoto nařízení neúčastní, vzhledem k jeho postavení členského státu Unie má [mu byla poskytnuta] možnost spolupracovat s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Vzhledem k oznámení záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie by měla po dobu, dokud je Spojené království členským státem, nebo vstoupí-li v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím na základě článku 50 Smlouvy, dokud je Spojené království na základě takové dohody považováno za rovné členskému státu, platit pro operativní spolupráci se Spojeným královstvím na základě tohoto nařízení zvláštní ujednání.

(112)Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.

(113)Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotčených států.

(114)[V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne ...

(115)Cílem tohoto nařízení je změnit a rozšířit ustanovení nařízení (EU) 2016/1624 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1052/2013 a upravit společnou akci Rady 98/700/SVV v souladu s institucionálním rámcem ustaveným Smlouvou o fungování EU. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné co do počtu i povahy, měly by být uvedené akty v zájmu jasnosti nahrazeny a zrušeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se za účelem zajištění evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem je účinně řídit překračování těchto vnějších hranic a zvýšit účinnost společné návratové politiky jako hlavní složky udržitelného řízení migrace.

Nařízení řeší migrační výzvy, včetně navracení, a případné budoucí hrozby na těchto hranicích, a tím přispívá k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem s cílem zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399, na něž se vztahuje hlava II uvedeného nařízení;

2)„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;

3)„ochranou hranic“ ochrana hranic ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2016/399;

4)„ostrahou hranic“ ostraha hranic ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/399;

5)„vnějším letem“ jakýkoli let pilotních nebo bezpilotních letadel a jejich cestujících nebo nákladu na území nebo z území členských států, který není vnitřním letem ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2016/399;

6)„ostrahou vzdušné hranice“ ostraha vnějších letů;

7)„situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční činnosti a těmto činnostem porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě kompilace nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic či v jejich blízkosti;

8)„schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci;

9)„EUROSURem“ rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a agenturou;

10)„situačním obrazem“ agregace georeferenčních údajů a informací v téměř reálném čase získaných od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů, která je předávána prostřednictvím zabezpečených komunikačních a informačních kanálů a může být zpracovávána, výběrově zobrazována a sdílena s dalšími příslušnými orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti a v předhraniční oblasti;

11)„úsekem vnějších hranic“ celá vnější hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátním právem nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;

12) „přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem, která je páchána nebo kterou se někdo pokouší páchat na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti;

13)„předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi;

14)„incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti;

15)„statutárními zaměstnanci“ pracovníci zaměstnaní agenturou v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“) stanovenými nařízením Rady č. 259/68;

16)„operativními pracovníky“ příslušníci pohraniční stráže, osoby pověřené doprovodem navracených osob, specialisté na navracení a další příslušní pracovníci tvořící „stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže“. V souladu se třemi kategoriemi vymezenými podle čl. 55 odst. 1 jsou operativní pracovníci buď zaměstnáni Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž jako statutární zaměstnanci (kategorie 1), dočasně přiděleni do agentury členskými státy (kategorie 2), nebo poskytnuti pro krátkodobé vyslání členskými státy (kategorie 3). Operativní pracovníci mají působit jako příslušníci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace nebo návratových jednotek s výkonnými pravomocemi. K operativním pracovníkům patří i statutární zaměstnanci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS;

17)„jednotkami pro správu hranic“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při společných operacích na vnějších hranicích a při zásazích rychlé reakce na hranicích do členských států a do třetích zemí;

18)„příslušníkem jednotek“ příslušník stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaný prostřednictvím jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek;

19)„podpůrným týmem pro řízení migrace“ tým odborníků, který poskytuje technickou a operativní posilu členským státům, a to i v hotspotech nebo kontrolovaných střediscích, a který se skládá z operativních pracovníků ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, odborníků vyslaných [Agenturou Evropské unie pro azyl] a z Europolu nebo jiných příslušných agentur Unie, jakož i členských států;

20)„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž se provádí nebo z něhož se zahajuje společná operace či zásah rychlé reakce na hranici, návratová operace nebo návratový zásah, anebo členský stát, do nějž je vyslán podpůrný tým pro řízení migrace;

21)„domovským členským státem“ členský stát, z něhož je vyslán nebo dočasně přidělen daný pracovník k operativním pracovníkům stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

22)„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se poskytnutím technického vybavení nebo operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže účastní společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace, návratového zásahu či vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, jakož i členský stát, který se poskytnutím technického vybavení či pracovníků účastní návratových operací nebo návratových zásahů, avšak není hostitelským členským státem;

23)„hotspotem“ oblast, v níž hostitelský členský stát, Komise, příslušné agentury Unie a zúčastněné členské státy spolupracují s cílem zvládnout existující nebo potenciální nepřiměřenou migrační výzvu vyznačující se významným nárůstem počtu migrantů přicházejících k vnějším hranicím;

24)„kontrolovaným střediskem“ středisko zřízené na žádost členského státu, v němž příslušné agentury Unie na podporu hostitelského členského státu a se zúčastněnými členskými státy rozlišují mezi státními příslušníky třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a těmi, kdo tuto ochranu nepotřebují, jakož i provádějí bezpečnostní kontroly a v němž uplatňují rychlé postupy pro mezinárodní ochranu nebo navrácení;

25)„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;

26)„rozhodnutím o navrácení“ rozhodnutí o navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/115/ES;

27)„navracenou osobou“ neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje rozhodnutí o navrácení nebo jeho obdoba ve třetí zemi;

28)„návratovou operací“ operace organizovaná nebo koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je jednomu či více členským státům nebo třetí zemi poskytována technická a operativní posila a navracené osoby z jednoho či více členských států nebo ze třetí země jsou navraceny buď nuceně, nebo dobrovolně, a to bez ohledu na dopravní prostředky;

29)„návratovým zásahem“ činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je členským státům nebo třetím zemím poskytována posílená technická a operativní pomoc tím, že jsou vyslány návratové jednotky a jsou organizovány návratové operace;

30)„návratovými jednotkami“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při návratových operacích a návratových zásazích do členských států a třetích zemí nebo při jiných operativních činnostech spojených s prováděním úkolů souvisejících s navracením;

31)„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník pro přistěhovalectví ve smyslu článku 1 nařízení Rady (ES) č. 377/2004 38 .

Článek 3
Evropská integrovaná správa hranic

Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky:

a)ochrana hranic, včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a případně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako jsou převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a opatření spojených s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat;

b)pátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři zahájené či prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

c)analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

d)výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a agenturou;

e)meziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě, které odpovídají za ochranu hranic a za další úkoly prováděné na hranicích, nebo mezi orgány v každém členském státě, které odpovídají za navracení, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací;

f)spolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně pravidelné výměny informací;

g)spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení;

h)technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti;

i)navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem;

j)využívání nejmodernější technologie, včetně rozsáhlých informačních systémů;

k)mechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus, hodnocení zranitelnosti a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění právních předpisů Unie v oblasti správy hranic;

l)mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování a další opatření operativní podpory.

Článek 4
Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Evropskou pohraniční a pobřežní stráž tvoří Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) a vnitrostátní orgány členských států odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i orgány odpovědné za navracení.

Článek 5
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

1)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, původně zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004, se řídí tímto nařízením.

2)Agentura zahrnuje stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže s 10 000 operativními pracovníky podle článku 55.

3)Aby byla zajištěna soudržná evropská integrovaná správa hranic, agentura usnadňuje a zvyšuje účinnost uplatňování stávajících a budoucích opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic a navracení, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (EU) 2016/399.

4)Agentura přispívá k soustavnému a jednotnému uplatňování práva Unie, včetně acquis Unie v oblasti základních práv, na všech vnějších hranicích. Její příspěvek zahrnuje výměnu osvědčených postupů.

Článek 6
Odpovědnost

Agentura je v souladu s tímto nařízením odpovědná Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 7
Sdílená odpovědnost

1)Evropská pohraniční a pobřežní stráž provádí evropskou integrovanou správu hranic jako sdílenou odpovědnost agentury a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává operace v rámci ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic. Členské státy nadále nesou primární odpovědnost za správu svých úseků vnějších hranic.

2)Agentura poskytuje technickou a operativní pomoc při provádění opatření souvisejících s prosazováním rozhodnutí o navrácení. Členské státy nadále nesou odpovědnost za vydávání rozhodnutí o navrácení a opatření týkající se zajištění navracených osob v souladu se směrnicí 2008/115/ES.

3)Členské státy zajišťují správu svých vnějších hranic a prosazování rozhodnutí o navrácení ve vlastním zájmu a v obecném zájmu všech členských států, v plném souladu s právem Unie, v souladu s cyklem víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeným v článku 8 a v úzké spolupráci s agenturou.

4)Agentura podporuje uplatňování opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic a prosazování rozhodnutí o navrácení, a to posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států, jakož i poskytováním přímé technické a operativní pomoci při provádění uvedených opatření a v záležitostech navracení.

5)Členské státy mohou pokračovat ve spolupráci na operativní úrovni s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, je-li taková spolupráce slučitelná s úkoly agentury. Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů. Členské státy podávají agentuře zprávy o této operativní spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Výkonný ředitel pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o těchto otázkách správní radu.

Článek 8
Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic

1)Komise a Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí účinnost evropské integrované správy hranic prostřednictvím cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.

2)Víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic vymezí, jak mají být výzvy v oblasti správy hranic a navracení řešeny soudržně, integrovaně a systematicky.

3)Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic sestává ze čtyř fází stanovených v odstavcích 4 až 7.

4)Na základě strategické analýzy rizik pro evropskou integrovanou správu hranic uvedené v čl. 30 odst. 2 je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 118 rozvíjející víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic. Tyto akty v přenesené pravomoci vymezí priority politiky a poskytnou strategické pokyny na následující čtyři roky, pokud jde o složky uvedené v článku 3.

5)Za účelem provedení aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 agentura stanoví rozhodnutím správní rady založeným na návrhu výkonného ředitele technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic. Agentura v odůvodněných případech přihlédne ke specifické situaci jednotlivých členských států, zejména k jejich zeměpisné poloze. Tato strategie musí být v souladu s článkem 3 a s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 4. Prosazuje a podporuje provádění evropské integrované správy hranic ve všech členských státech.

6)Za účelem provedení aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 stanoví členské státy své vnitrostátní strategie pro integrovanou správu hranic prostřednictvím úzké spolupráce mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic a navracení. Tyto vnitrostátní strategie musí být v souladu s článkem 3, s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 4 a technickou a operativní strategií uvedenou v odstavci 5.

7)Čtyřicet dva měsíců po přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 provede Komise s podporou agentury důkladné hodnocení jeho provádění. Výsledky tohoto hodnocení se zohlední při přípravě následujícího cyklu.

8)Pokud situace na vnějších hranicích nebo v oblasti navracení vyžaduje změnu priorit politiky, Komise pozmění víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s postupem stanoveným v odstavci 4. V případě potřeby se upraví také strategie uvedené v odstavcích 5 a 6.

Článek 9
Integrované plánování

1)Na základě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeného v článku 8 vytvoří Evropská pohraniční a pobřežní stráž integrované plánování pro správu hranic a navracení.

2)Integrované plánování zahrnuje operační plánování, pohotovostní plánování a plánování rozvoje schopností a vytváří se v souladu s článkem 67.

3)Každý plán integrovaného plánování obsahuje scénář, s ohledem na nějž je vypracován. Scénáře se vyvodí z analýzy rizik a zohlední možný vývoj situace na vnějších hranicích a v oblasti nelegální migrace a výzvy určené v cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.

4)Správní rada agentury se schází přinejmenším jednou za rok, aby projednala a schválila cestovní mapu schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s čl. 67 odst. 6. Jakmile správní rada cestovní mapu schopností schválí, tato cestovní mapa se připojí k technické a operativní strategii uvedené v čl. 8 odst. 5. 

KAPITOLA II
Fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Oddíl 1
Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

Článek 10
Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

1)S cílem přispívat k účinné, vysoké a jednotné úrovni ochrany hranic a navracení provádí agentura tyto úkoly:

1.monitoruje migrační toky a provádí analýzu rizik, která zahrnuje všechny aspekty významné pro integrovanou správu hranic;

2.monitoruje operační potřeby členských států související s prováděním navracení, včetně shromažďování operativních údajů;

3.provádí hodnocení zranitelnosti, včetně hodnocení schopnosti a připravenosti členských států čelit hrozbám a výzvám na vnějších hranicích;

4.monitoruje správu vnějších hranic prostřednictvím styčných úředníků agentury v členských státech;

5.podporuje rozvoj a provozování rámce EUROSURu;

6.pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;

7.pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;

8.poskytuje členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

9.vysílá stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek při společných operacích a zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích;

10.vytvoří rezervu technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení, která se má využívat během společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace a při návratových operacích a návratových zásazích;

11.rozvíjí a řídí vlastní lidské a technické schopnosti přispívat do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy technického vybavení, včetně náboru a odborné přípravy svých zaměstnanců, kteří působí jako příslušníci jednotek;

12.v rámci řízení migrace podporuje jednotky v hotspotech nebo v kontrolovaných střediscích;

13.vysílá operativní pracovníky a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, vedení pohovorů, určování totožnosti a snímání otisků prstů;

14.ve spolupráci s [Agenturou Evropské unie pro azyl] a příslušnými vnitrostátními orgány vytvoří postup pro předávání a poskytování počátečních informací osobám, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat;

15.poskytuje pomoc ve všech fázích procesu navracení a při koordinaci a organizaci návratových operací, jakož i návratových zásahů;

16.pomáhá členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc, při plnění povinnosti vracet nelegální migranty, a to i prostřednictvím koordinace a organizace návratových operací;

17.vytvoří rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení;

18.vysílá návratové jednotky při návratových zásazích;

19.spolupracuje s Europolem a Eurojustem v rámci jejich mandátů a poskytuje členským státům podporu za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích v boji proti organizované přeshraniční trestné činnosti a terorismu;

20.spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro azyl, a to zejména s cílem usnadnit opatření v případě, že státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta konečným rozhodnutím, mají být navráceni;

21.spolupracuje s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost v rámci jejich mandátů s cílem podporovat vnitrostátní orgány při výkonu funkcí pobřežní stráže, jak je stanoveno v článku 70, a to poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy, jakož i koordinací víceúčelových operací;

22.spolupracuje se třetími zeměmi v oblastech, na které se vztahuje nařízení, a to i prostřednictvím případného operativního vyslání jednotek pro správu hranic a návratových jednotek do třetích zemí;

23.podporuje třetí země při koordinaci nebo organizaci činností navracení do jiných třetích zemí, a to i sdílením osobních údajů pro účely návratu;

24.pomáhá členským státům a třetím zemím v rámci jejich technické a operativní spolupráce v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení;

25.napomáhá členským státům a třetím zemím při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže, dalších příslušných pracovníků a odborníků na navracení, včetně vypracování společných standardů odborné přípravy;

26.podílí se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic a jejich ostrahy, včetně využití vyspělé technologie ostrahy, a na vývoji pilotních projektů týkajících se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení;

27.podporuje vývoj technických norem pro vybavení v oblasti ochrany hranic a navracení, a to i pro propojení systémů a sítí;

28.vytvoří komunikační síť podle článku 14 a zajišťuje její funkčnost;

29.v souladu s [nařízením (ES) č. 45/2001] vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v úzké spolupráci s Komisí, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i Evropskou migrační sítí, zřízenou rozhodnutím 2008/381/ES;

30.poskytuje v případě potřeby nezbytnou pomoc při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně interoperability systémů;

31.řídí a provozuje systém Falešné a pravé doklady online, uvedený v článku 80;

32.plní úkoly a povinnosti svěřené agentuře podle [nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)] a zajišťuje zřízení a fungování ústřední jednotky ETIAS v souladu s článkem 7 [nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)].

2)Agentura z vlastního podnětu komunikuje ve věcech spadajících do jejího mandátu. Poskytuje veřejnosti přesné a komplexní informace o své činnosti.

Komunikační činnosti nesmějí být na újmu plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména pokud jde o prorazení operativních informací, jejichž zveřejněním by bylo ohroženo dosažení cílů operací. Komunikační činnosti se provádí, aniž je dotčen článek 91, v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou a v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými agenturami.

Oddíl 2
Výměna informací a spolupráce

Článek 11
Povinnost spolupracovat v dobré víře

Agentura a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.

Článek 12
Povinnost vyměňovat si informace

1.Aby mohly vykonávat úkoly, které jim jsou svěřeny tímto nařízením, a zejména aby mohla agentura monitorovat migrační toky do Unie a uvnitř Unie a provádět analýzu rizik a hodnocení zranitelnosti, jakož i poskytovat technickou a operativní pomoc v oblasti navracení, sdílejí agentura a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, v souladu s tímto nařízením a ostatními příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy v oblasti výměny informací včas a s přesností veškeré nezbytné informace.

2.Agentura přijme vhodná opatření k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a v případě potřeby s relevantními agenturami Unie.

3.Agentura a [Agentura Evropské unie pro azyl] si vyměňují informace za účelem analýzy rizik, sběru statistických údajů, posouzení situace ve třetích zemích, odborné přípravy a podpory pro členské státy týkající se pohotovostního plánování. Pro tyto účely se mezi agenturami vytvoří nezbytné nástroje a struktury.

4.Agentura přijme veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Irskem a Spojeným královstvím, pokud se tyto informace vztahují k činnostem, jichž se účastní v souladu s článkem 71 a čl. 98 odst. 5.

Článek 13
Vnitrostátní kontaktní místo

Pro komunikaci s agenturou ohledně všech záležitostí týkajících se činností agentury určí členské státy vnitrostátní kontaktní místo. Toto vnitrostátní kontaktní místo musí být nepřetržitě dostupné a zajišťuje včasné předávání veškerých informací z agentury všem příslušným orgánům v dotčeném členském státě, zejména členům správní rady a národního koordinačního centra.

Článek 14
Komunikační síť

1.Agentura vytvoří komunikační síť a zajišťuje její funkčnost s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit výměnu citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to zabezpečeným způsobem a v téměř reálném čase. Tato síť musí být v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu a umožňuje:

a)dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;

b)pořádání audiokonferencí a videokonferencí;

c)zabezpečené nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, jejich ukládání, přenos a zpracování;

d)zabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL či do rovnocenné úrovně podle vnitrostátních klasifikací, jakož i zabezpečené ukládání, přenos a zpracování těchto informací, při zajištění toho, aby pro nakládání s utajovanými informacemi a jejich ukládání, přenos a zpracování byla vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.

2.Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť neustále k dispozici a byla schopna podporovat komunikační a informační systém, který agentura spravuje.

Článek 15
Systémy výměny informací a aplikace spravované agenturou

1.Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s třetími stranami a třetími zeměmi uvedenými v článku 69 a článku 71.

2.Agentura vyvíjí, zavádí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných a citlivých neutajovaných informací s uvedenými subjekty a výměnu osobních údajů uvedených v článku 80 a článcích 87 až 91 v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 39 , rozhodnutím Komise 2015/443 40 a [nařízením (ES) č. 45/2001].

3.Agentura zavádí informační systémy uvedené v odstavci 2 případně v komunikační síti uvedené v článku 14.

4.Pokud jde o navracení, agentura vyvíjí a provozuje centrální systém řízení navracení pro zpracování veškerých informací, které jsou automaticky sdělovány vnitrostátními systémy členských států a které agentura potřebuje k tomu, aby poskytovala operativní pomoc v souladu s článkem 49, včetně operativních údajů o navracení.

Článek 16
Technické normy pro výměnu informací

Agentura vyvíjí technické normy:

a)k propojení komunikační sítě s vnitrostátními sítěmi používanými k vytvoření vnitrostátních situačních obrazů a dalšími příslušnými informačními systémy pro účely tohoto nařízení;

b)k vývoji a propojení příslušných systémů pro výměnu informací a softwarových aplikací agentury a členských států pro účely tohoto nařízení;

c)k vysílání situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů a k zajištění komunikace mezi příslušnými jednotkami a středisky vnitrostátních orgánů a s jednotkami vyslanými agenturou s použitím různých komunikačních prostředků, jako jsou družicová komunikace a rádiové sítě;

d)k podávání zpráv o poloze vlastních prostředků s co nejlepším využitím technologického rozvoje systému satelitní navigace zřízeného v rámci programu Galileo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 41 .

Článek 17
Zabezpečení informací

Členské státy prostřednictvím svých národních koordinačních center zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány, agentury a další subjekty používající komunikační síť a systémy pro výměnu informací agentury:

a)měly náležitý přístup k příslušným systémům a sítím;

b)zavedly technické normy uvedené v článku 16;

c)uplatňovaly bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura při nakládání s utajovanými informacemi;

d)vyměňovaly si, zpracovávaly a uchovávaly citlivé neutajované a utajované informace v souladu s rozhodnutím Komise 2015/443/EU.

Oddíl 3
EUROSUR

Článek 18
EUROSUR

Toto nařízení zřizuje EUROSUR jako integrovaný rámec pro výměnu informací a spolupráci v Evropské pohraniční a pobřežní stráži s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce při správě hranic Unie pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.

Článek 19
Oblast působnosti EUROSURu

1)EUROSUR se vztahuje na hraniční kontroly na povolených hraničních přechodech a na ostrahu vnějších pozemních, námořních a vzdušných hranic, včetně monitorování, odhalování, identifikace a sledování nedovoleného překračování hranic a jeho předcházení a zadržování osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.

2)EUROSUR se nevztahuje na žádná právní ani správní opatření přijatá poté, co příslušné orgány členského státu zaznamenají přeshraniční trestnou činnost nebo nedovolené překročení vnějších hranic osobami.

Článek 20
Složky EUROSURu

1)Pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ochrany hranic používají členské státy a agentura rámec EUROSURu, jenž sestává z těchto složek:

a)národní koordinační centra;

b)vnitrostátní situační obrazy;

c)evropský situační obraz, včetně úseků vnějších hranic s odpovídajícími úrovněmi dopadu;

d)specifické situační obrazy;

e)služby fúze dat EUROSURu podle článku 29;

f)integrované plánování v souladu s článkem 9 a článkem 67.

2)Národní koordinační centra poskytují prostřednictvím komunikační sítě a příslušných systémů agentuře informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu.

3)Ke specifickým situačním obrazům a evropskému situačnímu obrazu poskytuje agentura národním koordinačním centrům neomezený přístup prostřednictvím komunikační sítě dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu.

Článek 21
Národní koordinační centrum

1)Každý členský stát určí, provozuje a spravuje národní koordinační centrum, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány příslušnými na vnitrostátní úrovni pro ochranu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a agenturou. Každý členský stát oznámí zřízení svého národního koordinačního centra Komisi, která o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agenturu.

2)V rámci EUROSURu, a aniž je dotčen článek 13, představuje národní koordinační centrum jediné kontaktní místo pro výměnu informací a spolupráci s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.

3)Národní koordinační centrum:

a)zajišťuje včasnou výměnu informací a včasnou spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány příslušnými pro ochranu vnějších hranic, jakož i s jinými národními koordinačními centry a agenturou;

b)zajišťuje včasnou výměnu informací s orgány činnými při pátrání a záchraně osob a s donucovacími, azylovými a imigračními orgány a řídí šíření relevantních informací na vnitrostátní úrovni;

c)přispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;

d)vytváří vnitrostátní situační obraz podle článku 26 a zajišťuje jeho funkčnost;

e)podporuje a koordinuje plánování a provádění činností v oblasti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni;

f)koordinuje vnitrostátní systém ochrany hranic v souladu s vnitrostátním právem;

g)přispívá k pravidelnému měření účinnosti činností v oblasti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;

h)koordinuje operativní opatření s jinými členskými státy a třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a ostatních členských států;

i)při svém působení si vyměňuje relevantní informace s vnitrostátními styčnými úředníky pro přistěhovalectví s cílem přispět k evropskému situačnímu obrazu a podpořit operace ochrany hranic;

j)koordinuje přístup uživatelů a bezpečnost u vnitrostátních informačních systémů a informačních systémů agentury.

4)Národní koordinační centrum je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu.

Článek 22
Přidělení úkolů dalším orgánům v členských státech

1)Členské státy mohou pověřit regionální, místní, věcně specializované nebo jiné orgány, které mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby v rámci své působnosti zajišťovaly situační orientaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí podle čl. 21 odst. 3 písm. c), e) a f).

2)Rozhodnutí členských států přidělit úkoly podle odstavce 1 nesmí mít vliv na schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.

3)V předem vymezených případech stanovených na vnitrostátní úrovni může národní koordinační centrum pověřit orgán uvedený v odstavci 1 předáváním a výměnou informací s regionálními orgány nebo národním koordinačním centrem jiného členského státu nebo s příslušnými orgány třetí země za předpokladu, že tento orgán bude o tomto předávání a výměně informací pravidelně informovat vlastní národní koordinační centrum.

Článek 23
Příručka EUROSURu

1)Komise, jíž je nápomocen výbor postupem podle čl. 117 odst. 2, v úzké spolupráci s agenturou a jinými příslušnými institucemi a subjekty Unie přijme a zpřístupní praktickou příručku pro uplatňování a řízení EUROSURu (dále jen „příručka“). Příručka obsahuje technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se mimo jiné spolupráce se třetími zeměmi. Komise příručku přijme ve formě doporučení.

2)Komise může po konzultaci se členskými státy a agenturou rozhodnout, že v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu Komise některé části příručky podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

Článek 24
Monitorování EUROSURu

1)Agentura a členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operačních funkcí EUROSURu z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležité situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích.

2)Agentura neustále monitoruje kvalitu služby poskytované komunikační sítí a kvalitu údajů sdílených v situačním obrazu EUROSURu.

3)Agentura předává informace o kontrole kvality příslušným uživatelům jako součást služeb fúze dat EUROSURu. Tyto informace musí být utajeny stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

Oddíl 4
Situační orientace

Článek 25
Situační obrazy

1)Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a specifické situační obrazy jsou vytvářeny shromažďováním, hodnocením, ověřováním, analýzou, interpretací, generováním, vizualizací a šířením informací.

Situační obrazy uvedené v odstavci 1 se skládají z těchto vrstev:

a)vrstva týkající se událostí, včetně všech událostí souvisejících s nedovoleným překročením hranice, přeshraniční trestnou činností a odhalením neoprávněných druhotných pohybů;

b)operační vrstva obsahující informace o operacích, včetně plánu nasazení, operační oblasti, rozpisu hlídek a komunikačních kódů, a o poloze, času, stavu a typu prostředků, jejichž účast je stanovena v operačním plánu;

c)analytická vrstva obsahující analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení, a zejména pro přiřazení úrovní dopadu k jednotlivým úsekům vnějších hranic, včetně snímků a geodat, údajů o hlavním vývoji a ukazatelů, analytických zpráv a dalších relevantních podkladových informací.

2)Situační obrazy uvedené v odstavci 1 umožní určení a sledování událostí a operací a odpovídající analýzu týkající se situací, v nichž jsou ohroženy lidské životy.

3)Vrstva týkající se událostí a operační a analytická vrstva situačních obrazů uvedených v odstavci 1 jsou uspořádány stejným způsobem.

4)Podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů jsou stanovena v prováděcím aktu přijatém Komisí postupem podle čl. 117 odst. 3.

V prováděcím aktu je určen druh informací, které mají být poskytnuty, subjekty odpovědné za shromažďování, zpracovávání, archivaci a předávání specifických informací, maximální lhůty pro podávání zpráv, pravidla pro zabezpečení a ochranu údajů a související mechanismy kontroly kvality.

Článek 26
Vnitrostátní situační obraz

1)Národní koordinační centrum vytváří vnitrostátní situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat všem orgánům příslušným pro ochranu hranic účelné, přesné a včasné informace.

2)Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)vnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;

b)stacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány příslušné pro ostrahu vnějších hranic;

c)hlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;

d)místní, regionální a další koordinační centra;

e)jiné příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků pro přistěhovalectví, operačních center a kontaktních míst;

f)hraniční kontroly;

g)agentura;

h)národní koordinační centra v jiných členských státech;

i)orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 75;

j)systémy hlášení lodí v souladu s jejich příslušnými právními základy;

k)jiné příslušné evropské a mezinárodní organizace;

l)další zdroje.

3)Národní koordinační centrum přiřadí každému incidentu ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí jedinou orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“ a „kritickou“. Všechny incidenty se oznamují agentuře.

4)Národní koordinační centrum může na žádost příslušného vnitrostátního orgánu omezit přístup k informacím souvisejícím s vojenskými prostředky podle zásady „vědět jen to nejnutnější“.

5)Národní koordinační centra sousedních členských států vzájemně přímo a téměř v reálném čase sdílí situační obraz sousedících úseků vnějších hranic, včetně polohy, stavu a typu vlastních prostředků působících v sousedících úsecích vnějších hranic.

Článek 27
Evropský situační obraz

1)Agentura vytváří evropský situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům a Komisi účinné, přesné a včasné informace a analýzy týkající se vnějších hranic, předhraniční oblasti a neoprávněných druhotných pohybů.

2)Evropský situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)národní koordinační centra a vnitrostátní situační obrazy v rozsahu stanoveném tímto článkem a informace a zprávy získané od styčných úředníků pro přistěhovalectví;

b)agentura, informace a zprávy poskytnuté jejími styčnými úředníky v souladu s články 32 a 77;

c)delegace a mise Unie a operace společné bezpečnostní a obranné politiky;

d)jiné příslušné instituce a subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v článku 69;

e)orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 73 a pracovních ujednání uvedených v čl. 74 odst. 1;

f)další zdroje.

3)Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:

a)incidentech a dalších událostech obsažených ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí;

b)incidentech a dalších událostech obsažených ve společném předhraničním zpravodajském obrazu;

c)incidentech v operační oblasti společné operace nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou nebo v hotspotu či kontrolovaném středisku.

4)Operační vrstva evropského situačního obrazu obsahuje informace o společných operacích a zásazích rychlé reakce koordinovaných agenturou a o hotspotech a kontrolovaných střediscích, včetně informací o mandátu mise, jejím umístění, stavu a trvání, dále informace o členských státech a jiných aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistické údaje a soubory informací pro sdělovací prostředky.

5)Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě evropského situačního obrazu mohou případně podléhat utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

6)V evropském situačním obrazu agentura zohlední úroveň dopadu, jakou danému incidentu přiřadilo národní koordinační centrum ve vnitrostátním situačním obrazu, a každému incidentu v předhraniční oblasti agentura přiřadí jedinou orientační úroveň dopadu a informuje národní koordinační centra.

Článek 28
Specifické situační obrazy

1)Agentura a členské státy mohou vytvářet specifické situační obrazy a zajišťovat jejich funkčnost s cílem podporovat specifické operativní činnosti na vnějších hranicích nebo sdílet informace se třetími stranami uvedenými v článku 69, či třetími zeměmi stanovenými v článku 76, nebo s těmito třetími stranami i těmito třetími zeměmi.

2)Specifické situační obrazy se skládají z dílčího souboru informací vnitrostátních situačních obrazů a evropského situačního obrazu.

3)Způsoby vytváření a sdílení specifických situačních obrazů se popíšou v operačním plánu dotčených operativních činností a v dvoustranné nebo mnohostranné dohodě, je-li specifický situační obraz vytvářen v rámci dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 29
Služby fúze dat EUROSURu

1)Agentura koordinuje služby fúze dat EUROSURu s cílem pravidelně, spolehlivě a nákladově efektivním způsobem zajišťovat národním koordinačním centrům, Komisi i pro svou potřebu informace o vnějších hranicích a o předhraniční oblasti.

2)Agentura poskytne národnímu koordinačnímu centru na požádání informace o vnějších hranicích žádajícího členského státu a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:

a)ze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa, která slouží k naloďování na plavidla nebo k nástupu do jiných dopravních prostředků, které jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;

b)ze sledování plavidel nebo jiných dopravních prostředků pohybujících se na volném moři, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;

c)z monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a jiné dopravní prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;

d)z hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních a vzdušných hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;

e)ze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost;

f)z monitorování migračních toků do Unie a uvnitř Unie;

g)z monitorování médií, zpravodajských informací z otevřených zdrojů a analýzy činnosti na internetu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 42 za účelem prevence nedovoleného přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;

h)z analýzy rozsáhlých informačních systémů za účelem odhalení měnících se cest a metod využívaných při nedovoleném přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti.

3)Agentura může zamítnout žádost národního koordinačního centra z technických, finančních nebo provozních důvodů. O důvodech takového zamítnutí agentura národní koordinační centrum včas uvědomí.

4)Nástroje ostrahy podle odstavce 2 může agentura použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací o předhraniční oblasti, které jsou relevantní pro evropský situační obraz.

Oddíl 5
ANALÝZA RIZIK

Článek 30
Analýza rizik

1.Agentura monitoruje migrační toky do Unie a uvnitř Unie, trendy a jiné případné výzvy na vnějších hranicích Unie a v souvislosti s navracením. Za tímto účelem agentura rozhodnutím správní rady přijatým na návrh výkonného ředitele vytvoří společný model integrované analýzy rizik, který bude uplatňovat jak sama agentura, tak členské státy. Společný model integrované analýzy rizik je aktualizován na základě výsledku hodnocení cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeného v čl. 8 odst. 7. Agentura rovněž provádí hodnocení zranitelnosti v souladu s článkem 33.

2.Agentura připravuje obecné roční analýzy rizik, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v souladu s článkem 91, a cílené analýzy rizik pro operativní činnosti. Agentura každý druhý rok připraví a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi strategickou analýzu rizik pro evropskou integrovanou správu hranic, která se zohlední při přípravě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.

3.Analýzy rizik připravené agenturou a uvedené v odstavci 2 pokrývají všechny aspekty, které jsou relevantní pro evropskou integrovanou správu hranic, s cílem vytvořit mechanismus včasného varování.

4.Členské státy poskytují agentuře všechny nezbytné informace o situaci, vývojových tendencích a možných hrozbách na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Členské státy agentuře pravidelně nebo na její žádost poskytují všechny relevantní informace, jako jsou statistické a operativní údaje shromážděné ve vztahu k uplatňování schengenského acquis, jakož i informace získané z analytické vrstvy vnitrostátního situačního obrazu stanoveného v článku 26.

5.Výsledky analýzy rizik se včas a s přesností předkládají správní radě.

6.Členské státy zohlední výsledky analýzy rizik při plánování svých operací a činností na vnějších hranicích i činností týkajících se navracení.

7.Agentura začlení výsledky společného modelu integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu příslušníků pohraniční stráže a pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.

Oddíl 6
Prevence a schopnost reakce

Článek 31
Určení úseků vnějších hranic

Pro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější pozemní a námořní a případně vzdušné hranice na hraniční úseky a oznámí je agentuře.

Veškeré změny hraničních úseků jsou koordinovány s agenturou, aby byla zajištěna kontinuita analýzy rizik prováděné agenturou.

Článek 32
Styční úředníci agentury v členských státech

1.Agentura zajišťuje pravidelné monitorování správy vnějších hranic a navracení ve všech členských státech prostřednictvím styčných úředníků agentury.

Agentura může rozhodnout, že jeden styčný úředník bude mít na starost až čtyři členské státy, které si jsou zeměpisně blízko.

2.Výkonný ředitel jmenuje odborníky z řad statutárních zaměstnanců agentury, kteří mají být vysíláni jako styční úředníci. Výkonný ředitel na základě analýzy rizik a po konzultaci s dotčenými členskými státy předloží návrh, jaká má být povaha a podmínky vyslání styčných úředníků, do kterého členského státu nebo regionu může být styčný úředník vyslán a jaké může mít úkoly neuvedené v odstavci 3. Tento návrh výkonného ředitele musí schválit správní rada. Výkonný ředitel uvědomí dotčený členský stát o jmenování styčného úředníka a společně s tímto členským státem určí místo, kam bude úředník vyslán.

3.Styční úředníci jednají jménem agentury a jejich úloha spočívá v podpoře spolupráce a dialogu mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Styční úředníci zejména:

a)fungují jako spojovací články mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic;

b)podporují shromažďování informací, které agentura požaduje, aby mohla monitorovat nedovolené přistěhovalectví a provádět analýzy rizik uvedené v článku 30;

c)podporují shromažďování informací uvedených v článku 33 a požadovaných agenturou k provedení hodnocení zranitelnosti;

d)monitorují opatření přijatá členskými státy na úsecích hranice, jimž byla v souladu s článkem 35 přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu;

e)přispívají k prosazování uplatňování acquis Unie v oblasti správy vnějších hranic a navracení, i pokud jde o dodržování základních práv;

f)kde je to možné, pomáhají členským státům s přípravou jejich pohotovostních plánů týkajících se správy hranic;

g)usnadňují komunikaci mezi členským státem a agenturou a sdílejí důležité informace agentury s členským státem, včetně informací o probíhajících operacích;

h)pravidelně podávají výkonnému řediteli zprávy o situaci na vnějších hranicích a schopnosti dotčeného členského státu účinně zvládat situaci na vnějších hranicích; podávají rovněž zprávy o provádění návratových operací do příslušných třetích zemí;

i)monitorují opatření přijatá členským státem ve vztahu k situaci, která vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích, jak je uvedeno v článku 43;

j)monitorují opatření přijatá členským státem v souvislosti s navracením a podporují shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění činností uvedených v článku 49.

4.Pokud zprávy styčného úředníka uvedené v odst. 3 písm. h) vyvolávají obavy v souvislosti s jedním či více hledisky relevantními pro dotčený členský stát, výkonný ředitel tento členský stát bezodkladně informuje.

5.Pro účely odstavce 3 styčný úředník v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Unie týkajícími se zabezpečení a ochrany údajů:

a)dostává informace od národního koordinačního centra a z vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného podle článku 26;

b)udržuje pravidelné kontakty s vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a informuje kontaktní místo určené dotčeným členským státem.

6.Zpráva styčného úředníka je součástí hodnocení zranitelnosti uvedeného v článku 33. Zpráva se předá dotčenému členskému státu.

7.Při plnění svých povinností přijímají styční úředníci pokyny pouze od agentury.

Článek 33
Hodnocení zranitelnosti

1.Agentura rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele stanoví společnou metodiku pro hodnocení zranitelnosti. Tato metodika zahrnuje objektivní kritéria, podle nichž bude agentura hodnocení zranitelnosti provádět, četnost takových hodnocení, způsob, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna, a podmínky účinného systému pro monitorování provádění doporučení.

2.Agentura monitoruje a hodnotí, zda mají členské státy k dispozici technické vybavení, systémy, schopnosti, zdroje, infrastrukturu a náležitě kvalifikované a proškolené pracovníky nezbytné pro ochranu hranic ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V této souvislosti agentura hodnotí plány rozvoje schopností uvedené v čl. 67 odst. 4, pokud jde o jejich proveditelnost a provádění. U budoucího plánování tak činí jako preventivní opatření na základě analýzy rizik připravené v souladu s čl. 30 odst. 2. Agentura provádí toto monitorování a hodnocení nejméně jednou ročně, pokud výkonný ředitel na základě posouzení rizik nebo předchozího hodnocení zranitelnosti nerozhodne jinak.

3.Aniž jsou dotčeny články 9 a 67, členské státy poskytují agentuře na její žádost informace o technickém vybavení, pracovnících a v rámci možností i finančních zdrojích, které mají na vnitrostátní úrovni k dispozici pro ochranu hranic. Členské státy poskytují agentuře na její žádost rovněž informace o svých pohotovostních plánech pro správu hranic.

4.Cílem hodnocení zranitelnosti je, aby agentura posoudila schopnost a připravenost členských států čelit nadcházejícím výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a výzev na vnějších hranicích, určila, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru a posoudila jejich schopnost přispívat do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Tímto hodnocením není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

5.V hodnocení zranitelnosti agentura zohlední schopnost členských států plnit veškeré úkoly správy hranic, včetně schopnosti zvládat potenciální příchod velkého počtu osob na jejich území.

6.Výsledky hodnocení zranitelnosti se předkládají dotčeným členským státům. Ty se k němu mohou vyjádřit.

7.V případě potřeby vydá výkonný ředitel po konzultaci s dotčeným členským státem doporučení, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Výkonný ředitel vyzve dotčené členské státy k přijetí nezbytných opatření na základě akčního plánu vypracovaného členským státem po konzultaci s výkonným ředitelem.

8.Výkonný ředitel doporučí opatření dotčeným členským státům na základě výsledků hodnocení zranitelnosti, přičemž zohlední analýzu rizik provedenou agenturou, připomínky dotčeného členského státu a výsledky schengenského hodnotícího mechanismu.

Tato opatření by měla být zaměřena na odstranění nedostatků zjištěných v hodnocení, aby členské státy zvýšily svoji připravenost čelit nadcházejícím výzvám tím, že posílí nebo zlepší své schopnosti, technické vybavení, systémy, zdroje a pohotovostní plány.

9.Výkonný ředitel monitoruje provádění doporučení prostřednictvím pravidelných zpráv předkládaných členskými státy na základě akčních plánů uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

V případě rizika zpoždění při provádění doporučení členským státem v stanovené lhůtě informuje výkonný ředitel okamžitě člena správní rady z dotčeného členského státu a Komisi a dotáže se příslušných orgánů tohoto členského státu na důvody zpoždění a nabídne podporu ze strany agentury k usnadnění provedení daného opatření.

10.Pokud členský stát neprovede nezbytná opatření uvedená v doporučení ve lhůtě uvedené v odstavci 7 tohoto článku, předá výkonný ředitel záležitost správní radě a uvědomí Komisi. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Rozhodnutí správní rady je pro členský stát závazné. Jestliže členský stát daná opatření ve lhůtě stanovené v uvedeném rozhodnutí neprovede, uvědomí správní rada Radu a Komisi a mohou být učiněny další kroky v souladu s článkem 43.

11.Výsledky hodnocení zranitelnosti se v souladu s článkem 91 pravidelně a nejméně jednou ročně předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 34
Synergie mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem

1.Synergie mezi hodnoceními zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem vytvořeným nařízením (EU) č. 1053/2013 jsou maximalizovány s cílem vytvořit lepší situační obraz fungování schengenského prostoru, zabránit v co nejvyšší možné míře duplicitě úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic.

2.Za účelem uvedeným v odstavci 1 přijmou Komise a agentura ujednání nezbytná k pravidelnému, zabezpečenému a včasnému vzájemnému sdílení veškerých informací souvisejících s výsledky hodnocení zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem v oblasti správy hranic. Tento mechanismus výměny zahrne zprávy o hodnoceních zranitelnosti a o schengenských hodnotících návštěvách, následná doporučení, akční plány a veškeré aktualizace ohledně provádění akčních plánů poskytnuté členskými státy.

3.Ujednání uvedená v odstavci 2 zahrnou výsledky schengenského hodnotícího mechanismu v oblasti navracení, aby bylo zajištěno, že agentura je plně informována o zjištěných nedostatcích, a může tak v tomto ohledu navrhnout vhodná opatření na podporu dotčených členských států.

Článek 35
Přiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic

1.Na základě vlastní analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti a po dohodě s dotčeným členským státem agentura přiřadí každému z úseků vnějších pozemních, námořních a případně vzdušných hranic členských států některou z níže uvedených úrovní dopadu nebo změní jeho úroveň dopadu:

a)nízkou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;

b)střední úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic mírný dopad;

c)vysokou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic významný dopad;

d)kritickou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic rozhodující dopad do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru.

2.Národní koordinační centrum na základě informací obsažených ve vnitrostátním situačním obrazu neustále vyhodnocuje, zda je úroveň dopadu u některého z hraničních úseků třeba změnit, a uvědomí o tom agenturu.

3.Úrovně dopadu přiřazené vnějším hranicím agentura vyznačí v evropském situačním obrazu.

Článek 36
Reakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu

1.Členské státy zajistí, aby činnosti v oblasti ochrany hranic prováděné na úsecích vnějších hranic odpovídaly přiřazeným úrovním dopadu takto:

a)je-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ochranu vnějších hranic zajistí pravidelnou ochranu na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl v příhraniční oblasti udržován dostatečný počet personálu a zdrojů pro účely sledování, identifikace a zadržení;

b)je-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ochranu vnějších hranic vedle opatření přijatých podle písmene a) zajistí, aby na tomto úseku hranice byla v oblasti ochrany přijata vhodná opatření. Přijetí těchto opatření v oblasti ochrany se oznamuje národnímu koordinačnímu centru. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanou v souladu s čl. 21 odst. 3;

c)je-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát vedle opatření přijatých podle písmene b) zajistí prostřednictvím národního koordinačního centra, aby byla vnitrostátním orgánům působícím na tomto úseku vnějších hranic poskytnuta nezbytná podpora a aby byla v oblasti ochrany přijata zesílená opatření. Uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladu s podmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích stanovenými v článku 37;

d)je-li úseku vnějších hranic přiřazena kritická úroveň dopadu, agentura to oznámí Komisi. Dotčený členský stát a agentura vedle opatření přijatých podle písmene c) provedou doporučení vydané výkonným ředitelem agentury v souladu s článkem 42.

2.O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. b), c) a d) národní koordinační centrum pravidelně informuje agenturu.

3.Je-li úseku vnějších hranic, který přiléhá k hraničnímu úseku jiného členského státu nebo třetí země, se kterou byly uzavřeny dohody nebo zavedeny regionální sítě podle článku 73 a článku 74, přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu, národní koordinační centrum kontaktuje národní koordinační centrum tohoto sousedního členského státu nebo příslušný orgán sousední země a vynasnaží se koordinovat spolu s agenturou nezbytná přeshraniční opatření.

4.Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje agentura spolu s dotčeným členským státem. Toto vyhodnocování přispívá k hodnocení zranitelnosti agenturou v souladu s článkem 33.

Oddíl 7
Činnost agentury na vnějších hranicích

Článek 37
Činnosti agentury na vnějších hranicích

1.Členský stát může agenturu požádat o pomoc při plnění svých závazků, pokud jde o ochranu vnějších hranic. Agentura rovněž provádí opatření podle článku 42 a článku 43.

2.Agentura organizuje vhodnou technickou a operativní pomoc hostitelskému členskému státu a v souladu s příslušným právem Unie a mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení, může přijmout jedno či více následujících opatření:

a)koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže a nasazovat technické vybavení;

b)organizovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže a technické vybavení;

c)koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací s třetími zeměmi;

d)vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, mimo jiné do hotspotů nebo kontrolovaných středisek, a v případě potřeby také poskytovat technickou a operativní pomoc při činnostech navracení;

e)v rámci operací uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem poskytovat členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

f)poskytovat přednostní zacházení službám fúze dat EUROSURu.

3.Agentura financuje nebo spolufinancuje činnosti uvedené v odstavci 2 ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

4.Vyvstanou-li agentuře v důsledku situace na vnějších hranicích značné potřeby dalších finančních prostředků, uvědomí o tom neprodleně Evropský parlament, Radu a Komisi.

Článek 38
Zahajování společných operací a zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích

1.Členský stát může agenturu požádat, aby zahájila společné operace s cílem čelit nadcházejícím výzvám, včetně nedovoleného přistěhovalectví, současných či budoucích hrozeb na jeho vnějších hranicích či přeshraniční trestné činnosti, nebo aby mu poskytla zvýšenou technickou a operativní pomoc při plnění jeho závazků týkajících se ochrany vnějších hranic.

2.Na žádost členského státu, který je vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, zejména v případě, kdy do míst na vnější hranici dorazí velký počet státních příslušníků třetích zemí ve snaze vstoupit na území tohoto členského státu bez řádného oprávnění, může agentura po omezenou dobu provádět na území tohoto hostitelského členského státu zásah rychlé reakce na hranicích.

3.Výkonný ředitel hodnotí, schvaluje a koordinuje návrhy členských států na společné operace. Společným operacím a zásahům rychlé reakce na hranicích předchází důkladná, spolehlivá a aktuální analýza rizik, která agentuře umožňuje určit pořadí priorit pro navrhované společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích s přihlédnutím k dopadu na úsecích vnějších hranic v souladu s článkem 35 a k dostupnosti zdrojů.

4.Cílů společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích může být dosaženo v rámci víceúčelové operace. Takové operace mohou zahrnovat funkce pobřežní stráže a předcházení přeshraniční trestné činnosti, včetně boje proti převaděčství či obchodování s lidmi a řízení migrace včetně určování totožnosti, evidence, vedení pohovorů a navracení.

Článek 39
Operační plán pro společné operace

1.Při přípravě společné operace výkonný ředitel ve spolupráci s hostitelským členským státem vypracuje seznam potřebného technického vybavení a pracovníků s přihlédnutím k dostupným zdrojům hostitelského členského státu. Na základě těchto prvků agentura vymezí soubor technických a operativních posil, jakož i činnosti na budování kapacit, které budou začleněny do operačního plánu.

2.Výkonný ředitel vypracuje operační plán pro společné operace na vnějších hranicích. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se po konzultaci se zúčastněnými členskými státy dohodnou na operačním plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty společné operace.

3.Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Pokrývá všechny aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro společnou operaci, včetně:

a)popisu situace, způsobu provedení a popisu cílů vyslání, včetně operačního cíle;

b)předpokládané doby trvání společné operace;

c)zeměpisné oblasti, ve které bude společná operace probíhat;

d)popisu úkolů, odpovědností, a to i ve vztahu k dodržování základních práv, a zvláštních pokynů pro jednotky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;

e)složení jednotek a vyslání dalších příslušných pracovníků;

f)ustanovení o velení a kontrole, včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;

g)technického vybavení, které bude nasazeno během společné operace, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;

h)podrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním orgánům;

i)režimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu, včetně ve vztahu k ochraně základních práv, a termín pro předložení závěrečné hodnotící zprávy;

j)při operacích na moři konkrétních informací o uplatňování příslušné soudní pravomoci a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na vnitrostátní, mezinárodní a unijní právní předpisy týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění. V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014;

k)podmínek spolupráce se třetími zeměmi, institucemi a jinými subjekty Unie nebo mezinárodními organizacemi;

l)postupů, jimiž jsou osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelném postavení nasměrovány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;

m)postupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím se přijímají a agentuře předávají stížnosti na všechny osoby účastnící se společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích, včetně příslušníků pohraniční stráže nebo dalších příslušných pracovníků hostitelského členského státu a příslušníků jednotek, které se týkají údajného porušení základních práv v rámci jejich účasti na společné operaci nebo zásahu rychlé reakce na hranicích;

n)logistických opatření, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí oblastí, v nichž se má společná operace uskutečnit.

4.Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu, po konzultaci se zúčastněnými členskými státy. Kopii změněného nebo aktualizovaného operačního plánu agentura neprodleně zašle zúčastněným členským státům.

Článek 40
Postup zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích

1.Žádost členského státu o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích musí obsahovat popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, okamžitě vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích dotčeného členského státu posoudili.

2.O žádosti členského státu zahájit zásah rychlé reakce na hranicích výkonný ředitel okamžitě informuje správní radu.

3.Při rozhodování o žádosti členského státu výkonný ředitel zohlední zjištění vyplývající z analýz rizik, které provedla agentura, a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu, jakož i výsledek hodnocení zranitelnosti podle článku 33 a veškeré další relevantní informace poskytnuté dotčeným členským státem nebo jiným členským státem.

4.Výkonný ředitel přijme rozhodnutí o žádosti o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích do dvou pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Zároveň o svém rozhodnutí písemně uvědomí dotčený členský stát a správní radu. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá. Okamžitě posoudí možnosti přesunu disponibilních příslušníků jednotek v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří jsou přítomni v jiných operačních oblastech, zejména statutárních zaměstnanců agentury.

5.Pokud výkonný ředitel rozhodne, že bude zahájen zásah rychlé reakce na hranicích, vyšle disponibilní jednotky pro správu hranic ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a nasadí vybavení z rezervy technického vybavení v souladu s článkem 64 a, je-li to nezbytné, rozhodne o okamžitém posílení prostřednictvím jedné či více jednotek pro správu hranic v souladu s článkem 58.

6.Výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí vypracuje operační plán uvedený v čl. 39 odst. 3.

7.Jakmile je operační plán odsouhlasen a poskytnut členským státům, výkonný ředitel nařídí okamžité vyslání disponibilních operativních pracovníků prostřednictvím přesunů z jiných operačních oblastí nebo z plnění jiných povinností.

8.Současně s vysláním uvedeným v odstavci 7 a v případech, kdy je to nezbytné pro zabezpečení okamžitého posílení jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí nebo plnění jiných povinností, požádá výkonný ředitel každý členský stát o daný počet a profily dalších pracovníků z jejich vnitrostátních seznamů pro krátkodobá vyslání uvedená v článku 58, kteří mají být dodatečně vysláni. Tyto informace poskytne v písemné formě vnitrostátním kontaktním místům a uvede datum, kdy má k vyslání dojít. Zároveň jim poskytne kopii operačního plánu.

9.Členské státy zajistí, aby počet a profily operativních pracovníků byly agentuře poskytnuty okamžitě, aby bylo zaručeno jejich úplné vyslání v souladu s čl. 58 odst. 5 a 7.

10.Vyslání prvních jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí a plnění jiných povinností proběhne do pěti pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem odsouhlasí operační plán. Dodatečné vyslání jednotek pro správu hranic v nezbytných případech proběhne do sedmi pracovních dnů od vyslání prvních jednotek.

11.Pokud se má uskutečnit zásah rychlé reakce na hranicích, výkonný ředitel po konzultaci se správní radou okamžitě posoudí priority s ohledem na probíhající a předpokládané společné operace agentury na jiných vnějších hranicích s cílem zajistit případné přemístění zdrojů do oblastí vnějších hranic, kde je posíleného nasazení nejvíce zapotřebí.

Článek 41
Podpůrné týmy pro řízení migrace

1.Podpůrné týmy pro řízení migrace mohou být vyslány na žádost členského státu nebo z podnětu agentury a se souhlasem dotčeného členského státu, aby poskytovaly technickou a operativní posilu tomuto členskému státu, zejména v hotspotech nebo kontrolovaných střediscích.

Členský stát uvedený v prvním pododstavci předloží žádost o posilu podpůrnými týmy pro řízení migrace a posouzení svých potřeb Komisi. Komise na základě posouzení potřeb uvedeného členského státu předá žádost agentuře, [Agentuře Evropské unie pro azyl], Europolu nebo případně dalším příslušným agenturám Unie.

2.Příslušné agentury Unie posoudí žádost členského státu o posilu a posouzení jeho potřeb, aby za koordinace Komise vymezily nezbytná opatření, včetně nasazení technického vybavení, která musí schválit dotčený členský stát.

3.Komise ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými agenturami Unie stanoví podmínky spolupráce při vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, jakož i nasazení technického vybavení a odpovídá za koordinaci činností těchto týmů.

4.Technická a operativní posila poskytnutá podpůrnými týmy pro řízení migrace při plném dodržování základních práv může zahrnovat:

a)pomoc při kontrole státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí na vnější hranice, včetně určování totožnosti, evidence těchto státních příslušníků třetích zemí a vedení pohovorů s nimi a v případě, že o to daný členský stát požádá, snímání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí, bezpečnostní kontroly a poskytování informací o účelu těchto postupů;

b)počáteční informace pro osoby, které chtějí požádat o mezinárodní ochranu, a jejich předání příslušným vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu nebo odborníkům vyslaným [Agenturou Evropské unie pro azyl];

c)technickou a operativní pomoc v procesu navracení, včetně přípravy rozhodnutí o navrácení, získávání cestovních dokladů, přípravy a organizace návratových operací, a to i v souvislosti s dobrovolnými návraty;

d)nezbytné technické vybaveni.

5.Agentura spolupracuje s [Agenturou Evropské unie pro azyl] s cílem usnadnit opatření pro předání k postupu pro mezinárodní ochranu a u státních příslušníků třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta konečným rozhodnutím, k řízení o navrácení;

6.Podpůrné týmy pro řízení migrace v případě potřeby zahrnují odborníky na ochranu dětí, obchodování s lidmi, ochranu základních práv a proti pronásledování na základě pohlaví.

Článek 42
Navrhované činnosti na vnějších hranicích

1.Na základě výsledků hodnocení zranitelnosti nebo v případě přiřazení kritického dopadu jednomu nebo více úsekům vnějších hranic a s ohledem na relevantní prvky v pohotovostních plánech členského státu, analýzu rizik provedenou agenturou a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu doporučí výkonný ředitel dotčenému členskému státu, aby zahájil a provedl společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích, nebo jakoukoli jinou příslušnou činnost agentury vymezenou v článku 37.

2.Dotčený členský stát odpoví na doporučení výkonného ředitele do pěti pracovních dnů. V případě záporné odpovědi, pokud jde o navrhované činnosti, členský stát poskytne rovněž odůvodnění této odpovědi. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí Komisi o navrhovaných činnostech a odůvodněních záporné odpovědi v zájmu posouzení, zda jsou nutné okamžité kroky v souladu s článkem 43.

Článek 43
Situace na vnějších hranicích, která vyžaduje okamžité kroky

1.Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru z toho důvodu, že:

a)členský stát nepřijme nezbytná opatření v souladu s rozhodnutím správní rady uvedeným v čl. 33 odst. 10; nebo

b)členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnější hranici, buď nepožádal agenturu o dostatečnou podporu na základě článku 38, článku 40, článku 41a článku 42, nebo nečiní nezbytné kroky pro provedení opatření na základě uvedených článků,

Komise po konzultování agentury může prostřednictvím prováděcího aktu postupem podle čl. 117 odst. 3 neprodleně přijmout rozhodnutí, v němž jsou vymezena opatření ke zmírnění uvedených rizik, která má agentura provést, a jímž se dotčený členský stát žádá o spolupráci s agenturou při provádění uvedených opatření.

V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se fungování schengenského prostoru přijme Komise okamžitě příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 117 odst. 4.

2.Pokud nastane situace, která vyžaduje okamžité kroky, jsou o ní a o všech následných opatřeních a rozhodnutích přijatých v reakci na tuto situaci neprodleně informovány Evropský parlament a Rada.

3.Za účelem zmírnění rizika, že bude ohrožen schengenský prostor, stanoví rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 1, že agentura přijme jedno či více z těchto opatření:

a)organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

b)vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace zejména do hotspotů;

c)koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací s třetími zeměmi;

d)nasazovat technické vybavení;

e)organizovat návratové zásahy.

4.Do dvou pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Komise uvedeného v odstavci 1 výkonný ředitel:

a)určí kroky, které je nutné učinit pro praktický výkon opatření určených v uvedeném rozhodnutí, včetně technického vybavení a počtu a profilů operativních pracovníků nutných k tomu, aby bylo dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí;

b)předloží dotčenému členskému státu návrh operačního plánu.

5.Výkonný ředitel a dotčený členský stát vypracují operační plán do dvou pracovních dnů od data, kdy byl předložen uvedený návrh.

6.Agentura neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu vyšle operativní pracovníky ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže uvedeného v článku 55 nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Komise uvedeném v odstavci 1 tohoto článku. Ve druhé fázi a v každém případě do sedmi pracovních dnů od vyslání prvních jednotek vyslaných do operační oblasti se podle potřeby vyšlou dodatečné jednotky.

7.Agentura neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu nasadí technické vybavení nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Komise uvedeném v odstavci 1.

Další technické vybavení se v případě potřeby nasadí ve druhé fázi v souladu s článkem 64.

8.Dotčený členský stát vyhoví rozhodnutí Komise uvedenému v odstavci 1. Za tímto účelem neprodleně spolupracuje s agenturou a učiní nezbytné kroky, zejména splněním povinností stanovených v článcích 44, 83 a 84, k usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu.

9.V souladu s článkem 58 a v příslušném případě s článkem 40 poskytnou členské státy operativní pracovníky určené výkonným ředitelem podle odstavce 4 tohoto článku.

Jestliže dotčený členský stát nevyhoví rozhodnutí Komise uvedenému v odstavci 1 do 30 dnů a nespolupracuje s agenturou podle odstavce 8 tohoto článku, může Komise zahájit postup podle článku 29 nařízení (EU) 2016/399.

Článek 44
Velení jednotkám

1.Jednotkám pro správu hranic, návratovým jednotkám a podpůrným týmům pro řízení migrace po dobu jejich vyslání velí hostitelský členský stát v souladu s operačním plánem.

2.Agentura může prostřednictvím svého koordinátora sdělovat hostitelskému členskému státu své názory na velení jednotkám. V takovém případě vezme hostitelský členský stát tyto názory v úvahu a v největší možné míře se jimi řídí.

3.Nejsou-li povely vydávané jednotkám v souladu s operačním plánem, informuje o tom koordinátor neprodleně výkonného ředitele a ten může ve vhodných případech učinit kroky podle čl. 47 odst. 3.

4.Příslušníci jednotek při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí diskriminovat osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.

5.Příslušníci jednotek, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, nadále podléhají kázeňským opatřením svého domovského členského státu. Pokud jde o porušení základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany při provádění společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích, stanoví domovský členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem vhodná kázeňská nebo jiná opatření.

Článek 45
Koordinátor

1.Agentura zajišťuje operativní provádění všech organizačních aspektů společných operací, pilotních projektů či zásahů rychlé reakce na hranicích, včetně účasti statutárních zaměstnanců agentury.

2.Aniž je dotčen článek 60, výkonný ředitel jmenuje z řad statutárních zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří mohou být vysláni jako koordinátoři pro každou společnou operaci či zásah rychlé reakce na hranicích. Výkonný ředitel oznámí hostitelskému členskému státu jejich jména.

3.Koordinátor jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek. Úkolem koordinátora je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy. Koordinátor zejména:

a)jedná jako spojovací článek mezi agenturou, hostitelským členským státem a příslušníky jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami jejich nasazení v těchto jednotkách;

b)monitoruje řádné provádění operačního plánu, včetně ochrany základních práv, a podává o tom agentuře zprávy;

c)jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek a podává agentuře o všech těchto aspektech zprávy;

d)podává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy povely vydané hostitelským státem jednotkám nejsou v souladu s operačním plánem, a ve vhodných případech navrhuje výkonnému řediteli, aby zvážil přijetí rozhodnutí podle článku 47.

4.V souvislosti se společnými operacemi či zásahy rychlé reakce na hranicích může výkonný ředitel agentury pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli sporů týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.

Článek 46
Náklady

1.Agentura v plném rozsahu hradí následující náklady, které členským státům vzniknou tím, že poskytnou své operativní pracovníky pro účely krátkodobého vyslání jako příslušníků jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže:

a)náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu a v hostitelském členském státě pro účely vyslání;

b)náklady na očkování;

c)náklady na zvláštní pojištění;

d)náklady na zdravotní péči;

e)denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování;

f)náklady na technické vybavení agentury.

2.Po předchozím souhlasu Komise stanoví správní rada podrobná pravidla týkající se úhrady nákladů vzniklých krátkodobě vyslaným pracovníkům v souladu s článkem 58 a podle potřeby je aktualizuje. Podrobná pravidla musí v maximálně možné míře vycházet z možností zjednodušeného vykazování nákladů. V příslušném případě správní rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 47
Pozastavení nebo ukončení činností

1.Výkonný ředitel ukončí činnosti agentury, jestliže již nejsou splněny podmínky pro jejich provádění. Výkonný ředitel o tomto ukončení předem informuje dotčený členský stát.

2.Členské státy účastnící se společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích nebo vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace mohou požádat, aby výkonný ředitel danou společnou operaci, zásah rychlé reakce na hranicích nebo vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace ukončil.

3.Výkonný ředitel může poté, co informuje dotčený členský stát, stáhnout financování určité činnosti nebo ji pozastavit či ukončit, pokud hostitelský členský stát nedodržuje operační plán.

4.Výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv a poté, co informuje dotčený členský stát, stáhne financování společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích, pilotního projektu, vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, návratové operace, návratového zásahu či pracovního ujednání nebo tyto činnosti zcela nebo zčásti pozastaví či ukončí, pokud se domnívá, že byla porušena základní práva či závazky týkající se mezinárodní ochrany a že tato porušení jsou závažná nebo mohou přetrvávat. Výkonný ředitel o tomto rozhodnutí informuje správní radu.

5.Pokud výkonný ředitel rozhodne, že pozastaví nebo ukončí vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace agenturou, informuje o tomto rozhodnutí ostatní příslušné agentury působící v daném hotspotu nebo kontrolovaném středisku.

Článek 48
Hodnocení činností

Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích, pilotních projektů, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace a operativní spolupráce se třetími zeměmi. Do 60 dnů po ukončení těchto činností předloží správní radě podrobné hodnotící zprávy spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích činností a začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury.

Oddíl 8
Činnost agentury v oblasti navracení

Článek 49
Navracení

1.Pokud jde o navracení, agentura v souladu se základními právy a obecnými zásadami práva Unie i mezinárodního práva, včetně ochrany uprchlíků a práv dětí, především:

a)poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při navracení státních příslušníků třetích zemí, včetně přípravy rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a dalších přednávratových činnostech členských států a jejich činnostech souvisejících s navracením, včetně dobrovolných opuštění území, s cílem vytvořit integrovaný systém řízení navracení mezi příslušnými orgány členských států, jehož se budou účastnit příslušné orgány třetích zemí a další příslušné zúčastněné strany;

b)poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům, které jsou vystaveny výzvám v souvislosti s navracením nebo migračním tlakem, včetně vyslání týmů pro řízení migrace;

c)vypracuje referenční vzor pro systém řízení případů navracení předepisující strukturu vnitrostátních systémů řízení navracení a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při vytváření vnitrostátních systémů řízení navracení sladěných s tímto vzorem;

d)vyvíjí a provozuje centrální systém a komunikační infrastrukturu mezi vnitrostátními systémy členských států pro řízení navracení a centrálním systémem, jakož i poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při připojování se k této komunikační struktuře;

e)poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získávání cestovních dokladů, a to i prostřednictvím konzulární spolupráce, aniž zveřejňuje informace týkající se skutečnosti, že byla podána žádost o mezinárodní ochranu; organizuje a koordinuje návratové operace a poskytuje podporu při dobrovolných opuštěních území ve spolupráci s členskými státy;

f)organizuje, propaguje a koordinuje činnosti, které umožňují výměnu informací a identifikaci a sdílení osvědčených postupů ve věcech navracení mezi členskými státy;

g)financuje nebo spolufinancuje operace, zásahy a činnosti uvedené v této kapitole ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

2.Technická a operativní pomoc uvedená v odst. 1 písm. b) zahrnuje činnosti, jejichž cílem je pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům členských států při provádění řízení o navrácení, a v jejich rámci jsou zejména poskytovány:

a)tlumočnické služby,

b)praktické informace, analýza a doporučení týkající se třetích zemí návratu relevantní pro provádění tohoto nařízení, ve vhodných případech ve spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie včetně Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu;

c)poradenství a technickou a operativní pomoc při provádění a řízení postupů navracení v souladu se směrnicí 2008/115/ES, a to i při přípravě rozhodnutí o navrácení, určování totožnosti a získávání cestovních dokladů;

d)poradenství a pomoc při opatřeních nezbytných k tomu, aby se zajistilo, že navracené osoby jsou k dispozici pro účely návratu, a aby se zabránilo jejich útěku, v souladu se směrnicí 2008/115/ES a mezinárodním právem.

e)vybavení, kapacity a odborné znalosti k provádění rozhodnutí o navrácení a k určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí.

3.Cílem agentury je v úzké spolupráci s Komisí a za podpory příslušných zúčastněných stran, včetně Evropské migrační sítě, vytvářet synergie a propojit sítě a programy v oblasti navracení financované Unií.

4.Agentura může výjimečně obdržet granty z fondů Unie zaměřené na činnosti navracení v souladu s finančními pravidly, která se na agenturu vztahují. Agentura zajistí, aby v jejích grantových dohodách s členskými státy byla veškerá finanční podpora podmíněna plným dodržováním Listiny.

Článek 50
Systémy pro výměnu informací a řízení navracení

Agentura vyvíjí, zavádí a provozuje informační systémy a softwarové aplikace umožňující výměnu utajovaných a citlivých neutajovaných informací za účelem navracení v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže a za účelem výměny osobních údajů uvedených v článcích 87 až 89 v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444, rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 a [nařízením (ES) č. 45/2001].

Agentura zejména vyvíjí, provozuje a spravuje centrální systém pro zpracování veškerých informací a údajů automaticky sdělovaných vnitrostátními systémy členských států pro řízení navracení, které agentura potřebuje k tomu, aby poskytovala technickou a operativní pomoc v souladu s článkem 49.

Článek 51
Návratové operace

1.Aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o navrácení, poskytuje agentura nezbytnou technickou a operativní pomoc a zajišťuje koordinaci nebo organizaci návratových operací, mimo jiné na základě pronájmu letadel pro účely těchto operací nebo organizací návratů prostřednictvím pravidelných letů. Agentura může z vlastního podnětu koordinovat nebo organizovat návratové operace.

2.Členské státy každý měsíc poskytují operativní údaje o navracení nezbytné k posouzení návratových potřeb agenturou a informují agenturu o svém orientačním plánování, pokud jde o počet navracených osob a o třetí země návratu v souvislosti s příslušnými vnitrostátními návratovými operacemi a o svých potřebách pomoci či koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje a vede průběžný operační plán, aby žádajícímu členskému státu poskytla nezbytnou operativní pomoc a posily, a to i prostřednictvím technického vybavení. Agentura může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu začlenit do průběžného operačního plánu data a místa určení návratových operací, která na základě posouzení potřeb považuje za nezbytná. Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhodne o způsobu provádění průběžného operačního plánu.

3.Agentura může poskytovat technickou a operativní pomoc a buď na žádost zúčastněných členských států, či z vlastního podnětu zajišťovat koordinaci či organizaci návratových operací, pro které třetí země návratu poskytla dopravní prostředky a osoby pověřené doprovodem nuceně navracených osob (dále jen „sběrné návratové operace“). Zúčastněné členské státy a agentura zaručují, že jsou během celé návratové operace dodržována základní práva a zásada nenavracení a že omezující prostředky jsou používány přiměřeně. Během celé návratové operace až do příjezdu do třetí země návratu je přítomen alespoň jeden zástupce členského státu a jedna osoba pověřená sledováním nuceného navracení z rezervy vytvořené podle článku 52 nebo z vnitrostátního systému zúčastněného členského státu pro sledování.

4.Výkonný ředitel neprodleně vypracuje návratový plán pro sběrné návratové operace. Výkonný ředitel a jakýkoliv zúčastněný členský stát se dohodnou na návratovém plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty sběrné návratové operace, s přihlédnutím k důsledkům takových operací pro základní práva a k jejich rizikům. Každá změna nebo úprava tohoto plánu vyžaduje dohodu stran uvedených v odstavci 3 a v tomto odstavci.

5.Návratový plán sběrných návratových operací je pro agenturu a pro kterýkoliv zúčastněný členský stát závazný. Zahrnuje všechny kroky, které jsou pro provedení sběrné návratové operace nezbytné.

Každá návratová operace je sledována v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování nucených návratových operací provádí osoba pověřená sledováním nuceného navracení na základě objektivních a transparentních kritérií a zahrnuje celou návratovou operaci od fáze před opuštěním území až po předání navracených osob v třetí zemi návratu. Osoba pověřená sledováním nuceného navracení předloží zprávu o každé nucené návratové operaci výkonnému řediteli, úředníkovi pro otázky základních práv a příslušným vnitrostátním orgánům všech členských států zapojených do dané operace. Výkonný ředitel a příslušné vnitrostátní orgány zajistí v případě nutnosti náležitá následná opatření.

Má-li agentura obavy o dodržování základních práv při určité návratové operaci, sdělí je zúčastněným členským státům a Komisi.

6.Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky návratových operací a každých šest měsíců předá správní radě podrobnou hodnotící zprávu týkající se všech návratových operací za uplynulé pololetí spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích návratových operací. Výkonný ředitel začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury.

7.Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové operace ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, přičemž upřednostní operace prováděné více než jedním členským státem nebo operace z hotspotů nebo kontrolovaných středisek.

Článek 52
Rezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení

1.Agentura po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv vytvoří z pracovníků příslušných subjektů rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení, které provádějí činnosti sledování nuceného navracení v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES a které byly vyškoleny v souladu s článkem 62 tohoto nařízení.

2.Správní rada na návrh výkonného ředitele určí profil a počet osob pověřených sledováním nuceného navracení, které mají být poskytnuti této rezervě. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a celkového počtu. Členské státy zodpovídají za přispívání do rezervy jmenováním osob pověřených sledováním nuceného navracení, které odpovídají definovanému profilu. Do rezervy musí být zahrnuty osoby pověřené sledováním nuceného navracení, které mají zvláštní odbornost v oblasti ochrany dětí.

3.Příspěvek členských států, pokud jde o osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pro návratové operace a zásahy pro následující rok se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami poskytnou členské státy na žádost agentury pro účely vyslání osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 21 pracovních dnů před zamýšleným nasazením, nebo pět pracovních dnů v případě rychlého návratového zásahu.

4.Agentura poskytne osoby pověřené sledováním nuceného navracení na žádost zúčastněným členským státům, aby jménem těchto států sledovaly správné provádění návratových operací a návratových zásahů po celou dobu jejich trvání. Poskytne rovněž osoby pověřené sledováním nuceného navracení se zvláštní odborností v oblasti ochrany dětí pro veškeré návratové operace zahrnující děti.

5.Osoby pověřené sledováním nuceného navracení podléhají i v průběhu návratové operace nebo návratového zásahu kázeňským opatřením svého domovského členského státu.

Článek 53
Návratové jednotky

1.Agentura může vysílat návratové jednotky buď na žádost členského státu, či z vlastního podnětu během návratových zásahů v rámci týmů pro řízení migrace nebo v případě potřeby poskytovat další technickou a operativní pomoc v oblasti navracení, mimo jiné v případech, kdy jsou takové výzvy spojeny s velkými dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky nebo přijímáním státních příslušníků třetích zemí zachráněných na moři.

2.Na evropské návratové jednotky se obdobně použijí čl. 41 odst. 2, 3, 4 a 5 články 44, 45 a 46.

Článek 54
Návratové zásahy

1.Za situací, kdy členský stát čelí zátěži při plnění povinnosti navracet státní příslušníky třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení vydané členským státem, poskytne agentura buď z vlastního podnětu, nebo na žádost tohoto členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě návratového zásahu. Tento zásah může spočívat ve vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.

2.Agentura může rovněž zahájit návratové zásahy v třetích zemích na základě pokynů stanovených v cyklu víceleté strategické politiky, pokud taková třetí země požádá o další technickou a operativní pomoc v souvislosti se svými činnostmi navracení. Takový zásah může spočívat ve vyslání návratových jednotek za účelem poskytování technické a operativní pomoci při činnostech navracení prováděných třetí zemí.

3.Za situací, kdy je členský stát při plnění své povinnosti navracet státní příslušníky třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, poskytne agentura buď z vlastního podnětu, nebo na žádost tohoto členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě rychlého návratového zásahu. Rychlý návratový zásah může spočívat v rychlém vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.

4.V souvislosti s návratovým zásahem vypracuje výkonný ředitel po dohodě s hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy neprodleně operační plán. Použijí se příslušná ustanovení článku 39.

5.Výkonný ředitel přijme co nejdříve a v případě uvedeném v odstavci 2 do pěti pracovních dnů rozhodnutí o operačním plánu. Rozhodnutí se neprodleně písemně oznámí dotčeným členským státům a správní radě.

6.Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové zásahy ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

Oddíl 9
Schopnosti

Článek 55
Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.Součástí agentury je stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže s 10 000 operativními pracovníky. Tento stálý útvar je složen z těchto tří kategorií zaměstnanců v souladu s ročním režimem disponibility stanoveným v příloze I:

a)kategorie 1: operativní pracovníci agentury přijatí v souladu s čl. 94 odst. 1 a nasazení v operačních oblastech v souladu s článkem 56;

b)kategorie 2: operativní pracovníci dlouhodobě dočasně přidělení z členských států do agentury jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 57;

c)kategorie 3: operativní pracovníci z členských států poskytnutí do agentury pro krátkodobé vyslání jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 58.

2.Agentura vysílá příslušníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jako příslušníky jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace, návratových jednotek při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích či návratových zásazích nebo jakýchkoliv dalších relevantních operativních činnostech v členských státech nebo ve třetích zemích.

3.V souladu s článkem 83 mají všichni příslušníci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže možnost provádět úkoly spojené s ochranou hranic nebo navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci vymezených v příslušných vnitrostátních právních předpisech nebo v případě zaměstnanců agentury v souladu s přílohou II.

4.Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou, výsledkům hodnocení zranitelnosti a cyklu víceleté strategické politiky a na základě počtů a profilů, které má agentura k dispozici prostřednictvím svých statutárních zaměstnanců a probíhajících dočasných přidělení, rozhodne správní rada do 31. března každého roku:

a)o počtu operativních pracovníků pro každý konkrétní profil v rámci každé ze tří kategorií ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže pro účely sestavení jednotek v následujícím roce;

b)o konkrétních počtech a profilech operativních pracovníků z každého členského státu, kteří budou dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 57 a budou jmenováni v souladu s článkem 58 v následujícím roce;

c)o orientačním víceletém plánování profilů pro následující roky za účelem usnadnění dlouhodobého plánování příspěvků členských států a náboru statutárních zaměstnanců agentury.

5.Pro účely článku 74 agentura vyvine a zajistí struktury velení a kontroly pro účinné nasazení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na území třetích zemí.

6.Agentura může přijmout až 4 % celkového počtu stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jako zaměstnance mající podpůrné funkce pro zřízení stálého útvaru, plánování a řízení jeho operací a pro pořizování vlastního vybavení agentury.

Článek 56
Statutární zaměstnanci agentury ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.Agentura přispívá do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže svými statutárními zaměstnanci (kategorie 1), kteří budou vysláni do operačních oblastí jako příslušníci jednotek s veškerými úkoly a pravomocemi, včetně úkolu obsluhovat vlastní vybavení agentury.

2.V souladu s čl. 62 odst. 2 podstoupí po svém náboru noví zaměstnanci plnou odbornou přípravu související v příslušném případě s ostrahou hranic nebo navracením v rámci speciálních programů odborné přípravy vytvořených agenturou a na základě dohod s vybranými členskými státy realizovanou v jejich specializovaných akademiích. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.

3.Během jejich zaměstnání agentura zajistí, aby její statutární zaměstnanci plnili své povinnosti jako příslušníci jednotek s vysokými standardy. Pro každého zaměstnance se navrhne adekvátní plán odborné přípravy zajišťující jeho neustálou profesní kvalifikaci pro plnění úkolů souvisejících s ostrahou hranic nebo navracením.

4.Ostatní pracovníci zaměstnaní agenturou, kteří nemají kvalifikaci k výkonu funkcí ochrany hranic nebo navracení, se vysílají pouze během společných operací za účelem plnění koordinačních a jiných souvisejících úkolů. Nejsou součástí jednotek.

Článek 57
Účast členských států ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže
prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení

1.Členské státy přispívají do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže svými operativními pracovníky dočasně přidělenými jako příslušníci jednotek do agentury (kategorie 2). Doba trvání jednotlivých dočasných přidělení se stanoví v souladu s čl. 93 odst. 7. Aby se usnadnila realizace systému finanční podpory uvedeného v článku 61, začíná dočasné přidělení zpravidla na začátku kalendářního roku.

2.Každý členský stát je odpovědný za průběžné přispívání k počtu operativních pracovníků jako dočasně přidělených příslušníků jednotek v souladu s přílohou III.

3.Operativní pracovníci dočasně přidělení do agentury mají stejné úkoly a pravomoci jako příslušníci jednotek. Členský stát, který dočasně přidělil tyto operativní pracovníky, se považuje za jejich domovský členský stát. Během dočasného přidělení o místu (místech) a době trvání vyslání dočasně přiděleného příslušníka jednotek rozhoduje výkonný ředitel podle operativních potřeb.

4.Do 30. června každého roku jmenuje každý členský stát pro účely dočasného přidělení své operativní pracovníky v souladu s konkrétními počty a profily, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 4. Agentura může ověřit, zda operativní pracovníci navržení členskými státy odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Do 15. září agentura navržené kandidáty akceptuje, nebo požádá, aby členský stát navrhl pro účely dočasného přidělení jiného kandidáta v případě nesouladu s požadovanými profily, nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání.

5.Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být individuální operativní pracovník dočasně přidělen nebo není schopen ve svém dočasném přidělení pokračovat, zajistí dotčený členský stát jeho nahrazení jiným operativním pracovníkem s požadovaným profilem.

Článek 58
Účast členských států ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže
prostřednictvím krátkodobých vyslání

1.Kromě dočasných přidělení v souladu s článkem 57 přispějí do 30. června každého roku členské státy rovněž do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jmenováním příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušných pracovníků na vnitrostátní seznam operativních pracovníků pro krátkodobá vyslání (kategorie 3) v souladu s příspěvky uvedenými v příloze IV a v souladu s konkrétními počty a profily, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 4. Vnitrostátní seznamy jmenovaných operativních pracovníků se předají agentuře. Úhrada nákladů vzniklých pracovníkům vyslaným podle tohoto článku se provede v souladu s ustanoveními čl. 46 odst. 2.

2.Každý členský stát je odpovědný za zajištění toho, že jmenovaní operativní pracovníci jsou na vyžádání agentury k dispozici v souladu s ujednáními vymezenými v tomto článku. Každý operativní pracovník je k dispozici na dobu nejvýše čtyř měsíců v daném kalendářním roce.

3.Agentura může ověřit, zda operativní pracovníci jmenovaní členskými státy pro účely krátkodobých vyslání odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Agentura může požádat, aby členský stát odstranil operativního pracovníka z vnitrostátního seznamu v případě nesouladu s požadovanými profily, nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání.

4.Do 31. července každého roku agentura požádá, aby členské státy přispěly svými individuálními operativními pracovníky na společné operace pro následující rok. O dobách trvání individuálního vyslání se rozhodne v každoročních dvoustranných jednáních a dohodách mezi agenturou a členskými státy. V konečném výsledku však členské státy dají k dispozici operativní pracovníky pro účely vyslání v rámci počtů a profilů vymezených v žádosti agentury.

5.Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být individuální operativní pracovník vyslán v souladu s dohodami, zajistí dotčený členský stát jeho nahrazení operativním pracovníkem ze seznamu s požadovaným profilem.

6.V případě zvýšených potřeb pro posílení probíhající společné operace nebo potřeby zahájit novou společnou operaci nespecifikovanou v příslušném ročním pracovním programu a odpovídajícím výsledku každoročních dvoustranných jednání uvědomí výkonný ředitel neprodleně členské státy o těchto dalších potřebách uvedením případných počtů operativních pracovníků a profilů, které má každý členský stát poskytnout. Jakmile pozměněný operační plán nebo v příslušném případě nový operační plán odsouhlasí výkonný ředitel a hostitelský členský stát, výkonný ředitel podá formální žádost o daný počet a profily operativních pracovníků. Tito příslušníci jednotek jsou vysláni z každého členského státu do 20 pracovních dnů od uvedené formální žádosti.

7.Jestliže analýza rizik a hodnocení zranitelnosti, je-li k dispozici, ukáží, že určitý členský stát čelí situaci, která by zásadním způsobem ovlivňovala plnění jeho vnitrostátních úkolů, činí příspěvek dotčeného členského státu polovinu příspěvku na daný rok stanoveného v příloze IV. Jestliže se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, musí agentuře poskytnout písemnou formou podrobné odůvodnění a informace o situaci a jejich obsah zahrnout do zprávy uvedené v článku 65.

8.Dobu vyslání na konkrétní operaci určí hostitelský členský stát, avšak v žádném případě není kratší než 30 dnů, ledaže operace, jejíž součástí je vyslání, trvá méně než 30 dnů.

Článek 59
Přezkum fungování stálého útvaru EVROPSKÉ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽE v polovině období

1.Do 31. června 2024 provede Komise zejména na základě zpráv uvedených v článku 65 přezkum fungování stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v polovině období, v němž posoudí jeho celkový počet a složení. Tento přezkum zohlední vývoj statutárních zaměstnanců pro příspěvky agentury nebo jakékoliv podstatné změny schopností jednotlivých členských států ovlivňující jejich schopnosti přispívat do stálého útvaru.

2.Tento přezkum v polovině období se v případě potřeby doplní o vhodné návrhy na změnu příloh I, III a IV.

Článek 60
Pobočky

1.Pokud s tím hostitelský členský stát souhlasí, může agentura zřídit na jeho území pobočky pro usnadnění a zlepšení koordinace operativních činností, včetně v oblasti navracení, organizovaných agenturou v uvedeném členském státě nebo v sousedním regionu a pro zajištění účinného řízení lidských a technických zdrojů agentury. Tyto pobočky jsou dočasná zařízení zřízená po dobu, kterou agentura potřebuje k provádění významných operativních činností v uvedeném konkrétním členském státě nebo v dotčeném sousedním regionu. Doba trvání může být v případě potřeby prodloužena.

2.Agentura a hostitelský členský stát, v němž je pobočka zřízena, usilují o přijetí nezbytných opatření, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky potřebné pro plnění úkolů přidělených pobočce.

3.Pobočky v příslušném případě:

a)poskytují operativní a logistickou podporu a zajišťují koordinaci činností agentury v dotčených operačních oblastech;

b)poskytují operativní podporu členskému státu v dotčených operačních oblastech;

c)monitorují činnosti jednotek agentury a pravidelně podávají zprávu do jejího sídla;

d)spolupracují s hostitelským členským státem (hostitelskými členskými státy) ve všech záležitostech týkajících se praktického provádění operativních činností organizovaných agenturou v uvedeném členském státě (členských státech), včetně jakýchkoliv dalších záležitostí, které se v průběhu těchto činností případně vyskytnou;

e)podporují koordinátora uvedeného v článku 45 při jeho spolupráci s účastnickými členskými státy ve všech záležitostech spojených s jejich příspěvkem na operativní činnosti organizované agenturou a v případě potřeby udržují styk s jejím sídlem;

f)podporují koordinátora při usnadňování, je-li to potřeba, koordinace a komunikace mezi jednotkami agentury a příslušnými orgány hostitelského členského státu;

g)organizují logistickou podporu související s vysíláním příslušníků jednotek a nasazením a použitím technického vybavení;

h)poskytují veškerou další logistickou podporu týkající se operační oblasti, za kterou jsou odpovědné, s cílem usnadnit hladký průběh operativních činností organizovaných agenturou;

i)podporují styčného úředníka agentury za účelem identifikace jakýchkoliv současných nebo budoucích výzev pro správu hranic oblasti, za kterou jsou odpovědné, nebo za účelem provádění acquis o navracení a pravidelně podávají zprávy do sídla agentury;

j)zajišťují účinnou správu vlastního vybavení agentury v oblastech, na něž se vztahují její činnosti, včetně jeho případné registrace, dlouhodobé údržby a jakékoliv potřebné logistické podpory.

4.Každou pobočku řídí zástupce agentury jmenovaný výkonným ředitelem. Jmenovaný vedoucí pobočky dohlíží na její celkovou činnost a funguje jako její jednotný bod pro kontakt se sídlem agentury.

5.Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhoduje o zřízení, složení, době trvání a v případě potřeby o případném prodloužení doby trvání pobočky s přihlédnutím ke stanovisku Komise a souhlasu členského státu, na jehož území se má uvedená pobočka nacházet. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

6.Výkonný ředitel podává správní radě každé čtvrtletí o činnostech poboček zprávu. Činnosti poboček se popíší ve zvláštním oddíle výroční zprávy o činnosti uvedené v čl. 98 odst. 2 bodě 10.

Článek 61
Finanční podpora pro rozvoj stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.Členské státy mají nárok obdržet každoročně finanční prostředky ve formě financování, které není spojeno s náklady, na podporu rozvoje lidských zdrojů pro zajištění svých příspěvků do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s přílohami III a IV, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, které se uhradí po skončení dotčeného roku a při splnění podmínek stanovených v souladu s odstavci 3 a 4. Uvedené financování je založeno na referenční částce stanovené v odstavci 2 a činí:

a)100 % referenční částky vynásobené počtem příslušníků pohraniční stráže nebo jiných příslušníků uvedených ročně pro účely dočasného přidělení v souladu s přílohou III;

b)30 % referenční částky vynásobené počtem příslušníků pohraniční stráže nebo jiných příslušníků skutečně vyslaných v souladu s článkem 58 v rámci limitu stanoveného přílohou IV.

2.Referenční částka uvedená v odstavci 1 je ekvivalentem ročního základního platu smluvního zaměstnance funkční skupiny III platové třídy 8 stupně 1 vymezeného v souladu s článkem 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie a podléhá opravnému koeficientu použitelnému v dotčeném členském státě.

3.Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. a) se provede za podmínky, že členské státy v dotčeném období odpovídajícím způsobem navýší celkový počet příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže prostřednictvím náboru nových příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušníků. Příslušné informace pro účely vykazování se poskytnou agentuře při každoročních dvoustranných jednáních a ověří se prostřednictvím hodnocení zranitelnosti v následujícím roce. Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. b) se provede ve spojení s počtem příslušníků pohraniční stráže nebo jiných příslušníků skutečně vyslaných na dobu nejméně čtyř měsíců v souladu s článkem 58 v rámci limitu stanoveného přílohou IV.

4.Komise přijme podrobná pravidla pro způsob roční úhrady a monitorování příslušných podmínek stanovených v odstavci 3 prostřednictvím prováděcího aktu postupem uvedeným v čl. 117 odst. 3.

Článek 62
Odborná příprava

1.Agentura s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, je-li k dispozici, a ve spolupráci s vhodnými subjekty členských států, které jsou odpovědné za odbornou přípravu, a případně i s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Agenturou Evropské unie pro základní práva vypracuje konkrétní nástroje odborné přípravy, včetně zvláštní odborné přípravy v oblasti ochrany dětí a jiných osob ve zranitelném postavení. Příslušníkům pohraniční stráže, specialistům na navracení a dalším příslušným pracovníkům, kteří jsou příslušníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, zajistí další odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Odborníci z řad zaměstnanců agentury provádějí pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušníků jednotek podle plánu další odborné přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury.

2.Agentura zajistí, že všichni zaměstnanci přijatí k výkonu funkce operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže absolvují ještě před svým prvním vysláním do operativních činností organizovaných agenturou náležitou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a případně i pátrání a záchrany. Za tímto účelem agentura na základě dohod s vybranými členskými státy zavede nezbytné programy odborné přípravy v jejich vnitrostátních akademiích. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.

3.Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila, že všichni operativní pracovníci členských států, kteří jsou součástí jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, absolvují ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a případně i pátrání a záchrany.

4.Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila odbornou přípravu pracovníků podílejících na úkolech spojených s navracením, kteří jsou přiděleni do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy uvedené v článku 52. Agentura zajistí, aby všichni pracovníci, kteří se podílejí na návratových operacích a návratových zásazích, jakož i zaměstnanci agentury absolvovali ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně.

5.Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva, a společné osnovy pro odbornou přípravu pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Společné hlavní osnovy si kladou za cíl prosazování nejvyšších standardů a osvědčených postupů při provádění právních předpisů Unie týkajících se správy hranic a navracení. Agentura vypracuje společné hlavní osnovy po konzultaci s poradním fórem a úředníkem pro otázky základních práv. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy poskytované příslušníkům své vnitrostátní pohraniční stráže a pracovníkům, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.

6.Agentura rovněž nabízí doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře o tématech, která se týkají ochrany vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb členských států a případně třetích zemí.

7.Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich území.

8.Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do jejích jednotek, a pracovníkům, kteří jsou zapojeni do evropských jednotek pro návratové zásahy, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky na základě zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí při práci s příslušníky pohraniční stráže a pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v jiném než jejich vlastním členském státě.

Článek 63
Pořizování či pronájem technického vybavení

1.Agentura může v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, sama nebo společně s členským státem pořizovat nebo si pronajímat technické vybavení, jež má být nasazeno během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, činností v oblasti navracení, včetně návratových operací, návratových zásahů, v rámci vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace nebo v rámci projektů technické pomoci.

2.Na základě návrhu výkonného ředitele po obdržení kladného stanoviska Komise sestaví správní rada ucelenou víceletou strategii způsobu rozvoje vlastních technických schopností agentury s přihlédnutím k cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic včetně cestovní mapy schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, je-li k dispozici, a rozpočtových zdrojů vyčleněných pro tento účel ve víceletém finančním rámci.

Ke strategii se připojí podrobný prováděcí plán s uvedením harmonogramu pořízení či pronájmu, plánování zadávání zakázek a zmírňování rizik. Neřídí-li se strategie a plán stanoviskem Komise, zašle agentura zdůvodnění svých rozhodnutí Komisi. Po přijetí strategie se prováděcí plán stane součástí víceleté programové složky programového dokumentu uvedeného v čl. 98 odst. 2 bodě 10.

3.Agentura může pořizovat technické vybavení rozhodnutím výkonného ředitele po konzultaci se správní radou a v souladu s příslušnými pravidly pro zadávání zakázek. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takovýto výdaj musí být stanoven v rozpočtu agentury přijatém správní radou.

4.Pořizuje-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou letadla, vrtulníky či plavidla, platí tyto podmínky:

a)v případě jeho pořízení agenturou nebo spoluvlastnictví se agentura dohodne s jedním členským státem, že tento členský stát zajistí registraci vybavení v souladu s použitelnými právními předpisy tohoto členského státu;

b)v případě pronájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.

5.Na základě vzorové dohody vypracované agenturou a schválené správní radou se členský stát registrace a agentura dohodnou na podmínkách zajišťujících operabilitu vybavení. V případě spoluvlastněných prostředků musí podmínky rovněž stanovit období, kdy je vybavení k dispozici výhradně agentuře, a upravit využívání tohoto vybavení včetně zvláštních ustanovení o rychlém nasazení během zásahů rychlé reakce na hranicích.

6.Nemá-li agentura požadované kvalifikované statutární zaměstnance, členský stát, v němž je technické vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro jeho právně podloženou a bezpečnou obsluhu. V takovém případě se technické vybavení ve výhradním vlastnictví agentury dá agentuře k dispozici na její žádost a členský stát, v němž je vybavení registrováno, se nesmí odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 64 odst. 8.

Článek 64
Rezerva technického vybavení

1.Agentura zřizuje a vede centralizované záznamy o technickém vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného buď členskými státy, nebo agenturou a vybavení spoluvlastněného členskými státy a agenturou určeného pro její operativní činnost.

2.Vybavení ve výhradním vlastnictví agentury je kdykoli plně k dispozici pro účely nasazení, jak je uvedeno v čl. 63 odst. 5.

3.Vybavení, na jehož vlastnictví má agentura více než 50% podíl, je v souladu s dohodou mezi členským státem a agenturou uvedenou v čl. 64 odst. 5 rovněž k dispozici pro účely nasazení.

4.Agentura zajistí soulad a interoperabilitu vybavení zařazeného do rezervy technického vybavení.

5.Za tím účelem vymezí technické normy, které má splňovat vybavení, jež má být použito během činnosti agentury, pokud je to nezbytné. Vybavení, které má být agenturou pořízeno, ať už do výhradního vlastnictví, nebo do spoluvlastnictví, a vybavení vlastněné členskými státy, které je zařazeno do rezervy technického vybavení, musí splňovat uvedené technické normy.

6.Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou a k výsledkům hodnocení zranitelnosti stanoví správní rada do 31. března minimální kontingent technického vybavení, které má splňovat potřeby agentury v následujícím roce, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahy rychlé reakce na hranicích a činnosti v oblasti navracení, včetně návratových operací a návratových zásahů. Vlastní vybavení agentury je zahrnuto do minimálního kontingentu technického vybavení. Stejným rozhodnutím se stanoví pravidla týkající se nasazení technického vybavení při operativních činnostech.

Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro takové činnosti, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.

7.Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent vybavení, které agentura určila jako nezbytné, od každého typu technického vybavení. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se nasazuje během společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací či návratových zásahů.

8.Součástí rezervy technického vybavení je rezerva vybavení pro rychlé nasazení s omezeným kontingentem vybavení, které je potřebné pro případné zásahy rychlé reakce na hranicích. Příspěvky členských států do rezervy vybavení pro rychlé nasazení se plánují na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod uvedených v odstavci 8. Pokud jde o vybavení zařazené do této rezervy, nesmějí se členské státy odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v odstavci 8.

Vybavení zařazené do této rezervy musí být co nejdříve a v každém případě nejpozději deset dnů po dni schválení operačního plánu posláno do místa určení za účelem nasazení.

Agentura do této rezervy přispívá vybavením, které má k dispozici podle čl. 63 odst. 1.

9.Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li to součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, dají členské státy své technické vybavení k dispozici pro účely nasazení na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Pokud se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, musí agentuře poskytnout písemnou formou podrobné odůvodnění a informace o situaci a jejich obsah zahrnout do zprávy uvedené v odstavci 13. V případě důležitého technického vybavení podá agentura žádost nejméně 45 dnů před zamýšleným nasazením a v případě ostatního vybavení nejméně 30 dnů před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.

10.O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů a rovněž o omezeném kontingentu technického vybavení pro rezervu vybavení pro rychlé nasazení rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března každého roku.

11.V případě zásahu rychlé reakce na hranicích se přiměřeně použije čl. 40 odst. 11.

12.Pokud vznikne nepředvídaná potřeba technického vybavení v souvislosti se společnou operací nebo zásahem rychlé reakce na hranicích poté, co byl stanoven minimální kontingent technického vybavení, a tuto potřebu nelze uspokojit využitím rezervy technického vybavení ani rezervy vybavení pro rychlé nasazení, dají členské státy agentuře na její žádost v jednotlivých případech k dispozici nezbytné technické vybavení pro účely nasazení, bude-li to možné.

13.Výkonný ředitel podává pravidelně správní radě zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení vyžadovaného rezervou, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme neprodleně rozhodnutí o prioritách při nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Správní rada informuje o zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.

14.Členské státy zaregistrují do rezervy technického vybavení všechny dopravní prostředky a operativní vybavení pořízené v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 43 nebo, je-li to relevantní, za použití jakýchkoli jiných speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie, které jsou dány k dispozici členským státům pro zvýšení operační schopnosti agentury. Toto technické vybavení je součástí minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok.

Členské státy dají uvedené technické vybavení spolufinancované v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo za použití jakýchkoli jiných speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie k dispozici pro nasazení agentuře na její žádost prostřednictvím každoročních dvoustranných jednání. Každá položka vybavení se dá k dispozici na dobu nejméně pět měsíců. V případě operace uvedené v článku 40 nebo 43 tohoto nařízení se nesmějí odvolat na výjimečnou situaci podle odstavce 8 tohoto článku.

15.Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:

a)roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;

b)roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);

c)celkový počet položek v kontingentu požadovaného vybavení;

d)případně požadovaný obslužný personál;

e)další informace, jako například podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné údaje potřebné k správnému zacházení s vybavením;

f)údaj o tom, zda byla některá položka vybavení financována z finančních prostředků Unie.

16.Agentura financuje 100 % nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.

Článek 65
Podávání zpráv o schopnostech agentury

1.Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada přijme a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropské komisi výroční zprávu o provádění článků 52, 56, 57, 58, 63 a 64.

2.Tato zpráva zahrnuje zejména

a)počet operativních pracovníků, který se každý členský stát zavázal poskytnout do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení;

b)počet operativních pracovníků, který se agentura zavázala poskytnout do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

c)počet operativních pracovníků skutečně vyslaných ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jednotlivými členskými státy podle profilů v předchozím roce;

d)počet položek kontingentu technického vybavení, které se každý členský stát a agentura zavázaly poskytnout do rezervy technického vybavení;

e)počet položek kontingentu technického vybavení, které každý členský stát a agentura nasadily v předchozím roce z rezervy technického vybavení, se zvláštním zřetelem k

f)závazky poskytnout vybavení do rezervy vybavení pro rychlé nasazení a nasazení vybavení z této rezervy;

g)rozvoj vlastních lidských a technických schopností agentury.

3.V této zprávě jsou uvedeny členské státy, které se v předchozím roce odvolaly na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 58 odst. 7 a čl. 64 odst. 8, a odůvodnění a informace, jež dotčený členský stát poskytl.

4.K zajištění transparentnosti musí být správní rada informována každé čtvrtletí o prvcích uvedených v odstavci 2 ve spojení s probíhajícím rokem.

Článek 66
Výzkum a inovace

1.Agentura aktivně monitoruje výzkumné a inovační činnosti, které jsou důležité z hlediska evropské integrované správy hranic, včetně využívání vyspělých technologií ostrahy, a k těmto činnostem přispívá, s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 4. Agentura předává výsledky tohoto výzkumu Evropskému parlamentu, členským státům a Komisi v souladu s článkem 50. Může tyto výsledky podle potřeby používat při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích.

2.Agentura, s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, pomáhá členským státům a Komisi při určování klíčových témat výzkumu. Agentura pomáhá členským státům a Komisi při vypracování a provádění relevantních rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

3.Agentura provádí ty části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají bezpečnosti hranic. Za tímto účelem, a pokud ji k tomu Komise zmocnila v pověřovacím aktu, provádí agentura tyto úkoly:

a)řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;

b)přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu;

c)poskytuje podporu při provádění programu.

4.Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.

Článek 67
Sestavení plánů

1.Plány, které jsou součástí integrovaného plánování pro správu hranic a navracení uvedené v článku 9, se sestaví v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

2.Členské státy a agentura sestaví operační plány pro správu hranic a navracení. Operační plány členských států související s úseky hranice s vysokou a kritickou úrovní dopadu se sestaví ve spolupráci se sousedními členskými státy a s agenturou. Pro činnosti agentury se operační plánování na následující rok vymezí v příloze jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 100 a pro každou konkrétní operativní činnost prostřednictvím operačního plánu uvedeného v článku 39 a čl. 75 odst. 3.

3.Členské státy přijmou pohotovostní plán pro správu svých hranic a navracení. V souladu s vnitrostátní strategií integrované správy hranic tyto pohotovostní plány popíší veškerá nezbytná opatření a zdroje pro možné posílení schopností včetně logistiky a podpory na vnitrostátní úrovni i od agentury.

Odpovídající scénáře a část pohotovostních plánů vyžadující doplňkovou podporu od Evropské pohraniční a pobřežní stráže připraví společně každý členský stát a agentura v úzké spolupráci se sousedními členskými státy.

4.Členské státy přijmou plán rozvoje schopností pro správu hranic a navracení v souladu se svou vnitrostátní strategií integrované správy hranic. Plán rozvoje schopností popíše předpokládaný scénář a související středně- až dlouhodobý vývoj vnitrostátních schopností pro správu hranic a navracení.

Vnitrostátní plán rozvoje schopností řeší zejména politiku náboru a odborné přípravy příslušníků pohraniční stráže a specialistů na navracení, pořizování a údržbu vybavení a nezbytné činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a odpovídající finanční aspekty.

5.Agentura vypracuje syntézu vnitrostátních plánů rozvoje schopností a víceleté strategie pro pořizování vybavení agentury uvedené v článku 63 a víceletého plánování profilů pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Agentura tuto syntézu sdílí s členskými státy a Komisí s cílem identifikovat možné synergie a příležitosti ke spolupráci v různých oblastech, na něž se vztahují plány rozvoje schopností, včetně společného zadávání zakázek. Na základě identifikovaných synergií může agentura vyzvat členské státy k účasti na navazujících akcích za účelem spolupráce.

6.Cestovní mapu rozvoje schopností uvedenou v čl. 9 odst. 4 navrhne výkonný ředitel na základě syntézy vnitrostátních plánů rozvoje schopností mimo jiné s přihlédnutím k výsledkům analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti provedeným v souladu s článkem 33 a vlastním víceletým plánům agentury.

7.Metodiku a postup pro vytvoření scénářů uvedených v odstavci 2 a plánů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 přijme správní rada agentury na návrh výkonného ředitele.

Oddíl 10
Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

Článek 68
Vytvoření ústřední jednotky ETIAS

1.Zřizuje se ústřední jednotka ETIAS.

2.Agentura zajistí zřízení a provoz ústřední jednotky ETIAS uvedené v článku 7 [nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)].

Oddíl 11
Spolupráce

Pododdíl 1
Spolupráce v rámci EU

Článek 69
Spolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi

1.Agentura spolupracuje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi v mezích jejich příslušných právních rámců a využívá existující informace, schopnosti a systémy, jež jsou k dispozici v rámci EUROSURu.

V souladu s odstavcem 1 agentura spolupracuje zejména s:

a)Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost;

b)Evropským policejním úřadem (Europol);

c)Evropskou agenturou pro azyl;

d)Agenturou Evropské unie pro základní práva;

e)Eurojustem;

f)Satelitním střediskem Evropské unie;

g)Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;

h)Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

i)Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a manažerem struktury vzdušného prostoru zřízeným podle nařízení (EU) č. 677/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM);

j)Centrem pro námořní analýzu a operace — narkotika (MAOC-N);

k)misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky.

2.Spolupráce uvedená v odstavci 1 probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tato ujednání nejprve schválí Komise. Agentura v každém případě informuje o každém takovém ujednání Evropský parlament.

3.Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčená instituce nebo jiný subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura. Před uzavřením ujednání se uskuteční hodnotící návštěva a Komise je o výsledku hodnotící návštěvy informována.

4.Při provádění činností na základě tohoto nařízení agentura spolupracuje s Komisí a ve vhodných případech s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost. Přestože nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, spolupracuje agentura rovněž při činnostech souvisejících s oblastí cel, včetně řízení rizika, pokud se tyto činnosti mohou vzájemně podporovat s činnostmi na základě tohoto nařízení. Touto spoluprací nejsou dotčeny stávající pravomoci Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členských států.

5.Orgány, instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 využívají informace obdržené od agentury pouze v mezích svých pravomocí a pouze tehdy, pokud respektují základní práva včetně požadavků na ochranu údajů. Další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, orgánům, institucím a jiným subjektům Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se uskutečnit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů. Každé předání osobních údajů agenturou probíhá v souladu s ustanoveními o ochraně údajů uvedenými v článcích 87 až 90. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura.

6.Výměna informací mezi agenturou, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi podle odstavce 2 se uskutečňuje prostřednictvím komunikační sítě podle článku 14 nebo prostřednictvím jiných akreditovaných systémů pro výměnu informací, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.

Článek 70
Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže

1.Aniž je dotčen EUROSUR, agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie a je-li to vhodné, na úrovni mezinárodní:

a)sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich příslušnými právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;

b)poskytováním služeb v oblasti dohledu a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;

c)budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků;

d)posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operačních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti;

e)sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných schopností, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány uvedenými agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.

2.Konkrétní formy spolupráce agentury s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost při výkonu funkcí pohraniční stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a finančními pravidly, která se na tyto agentury vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury a správní rady Evropské agentury pro námořní bezpečnost a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu.

3.Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise přijme příručku ve formě doporučení postupem podle čl. 117 odst. 3.

Článek 71
Spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím

1.Agentura usnadňuje operativní spolupráci členských států s Irskem a Spojeným královstvím při konkrétních činnostech.

2.Pro účely EUROSURu může výměna informací a spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Irskem nebo Spojeným královstvím a jedním či více sousedními členskými státy nebo prostřednictvím regionálních sítí založených na těchto dohodách. Kontaktními místy pro výměnu informací s odpovídajícími orgány Irska a Spojeného království v EUROSURu jsou národní koordinační centra členských států.

3.Dohody uvedené v odstavci 2 se omezí na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem členského státu a odpovídajícím orgánem Irska nebo Spojeného království:

a)informace obsažené ve vnitrostátním situačním obrazu členského státu v rozsahu, v jakém jsou předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazu;

b)informace shromážděné Irskem a Spojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazu;

c)informace podle čl. 26 odst. 5.

4.Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle odstavce 2, nelze sdílet s Irskem nebo Spojeným královstvím bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s Irskem nebo Spojeným královstvím respektovat.

5.Informace vyměněné podle tohoto článku nesmějí být dále předány ani sděleny třetím zemím či jiným třetím stranám.

6.Dohody uvedené v odstavci 2 musí obsahovat ustanovení o finančních nákladech vzniklých v souvislosti s účastí Irska a Spojeného království na provádění uvedených dohod.

7.Podpora, kterou agentura poskytuje podle čl. 10 odst. 1 bodů 12, 13 a 15, zahrnuje organizaci návratových operací prováděných členskými státy, kterých se účastní rovněž Irsko nebo Spojené království.

8.Uplatňování tohoto nařízení na hranice Gibraltaru se pozastavuje do dne, kdy bude dosaženo shody o oblasti působnosti opatření týkajících se překračování vnějších hranic osobami.

Pododdíl 2
Spolupráce se třetími zeměmi

Článek 72
Spolupráce se třetími zeměmi

1.V souladu s čl. 3 písm. g) spolupracují členské státy a agentura se třetími zeměmi za účelem integrované politiky správy hranic a migrace, včetně navracení.

2.Na základě priorit politiky stanovených v souladu s čl. 8 odst. 4 agentura poskytuje technickou a operativní pomoc třetím zemím v rámci politiky vnější činnosti Unie, mimo jiné pokud jde o ochranu základních práv a zásadu nenavracení.

3.Agentura a členské státy dodržují právo Unie, včetně standardů, které jsou součástí acquis Unie, také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.

Článek 73
Spolupráce členských států se třetími zeměmi

1.Pro účely tohoto nařízení mohou členské státy pokračovat ve spolupráci na operativní úrovni a vyměňovat informace s jednou nebo více třetími zeměmi. Tato spolupráce a výměna informací probíhají na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo prostřednictvím regionálních sítí zřízených na základě uvedených dohod.

2.Členské státy do uzavíraných dvoustranných a mnohostranných dohod uvedených v odstavci 1 začlení ustanovení týkající se výměny informací a spolupráce v rámci EUROSURu v souladu s článkem 76.

3.Dohody uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s právem v oblasti základních práv a mezinárodní ochrany na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni, včetně Listiny základních práv Evropské unie, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právním postavení uprchlíků, zejména pokud jde o zásadu zákazu navracení. Při provádění takových dohod, rovněž s přihlédnutím k článku 8, členské státy průběžně posuzují a zohledňují obecnou situaci v dané třetí zemi.

Článek 74
Spolupráce mezi agenturou a třetími zeměmi

1.Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti, které upravuje toto nařízení, a v míře nutné pro plnění svých úkolů.

2.Agentura přitom jedná v rámci politiky vnější činnosti Unie, a to i pokud jde o ochranu základních práv a zásadu nenavracení, za podpory ze strany delegací Unie a, je-li to relevantní, misí a operací SBOP a za koordinace s nimi.

3.Za okolností vyžadujících nasazení jednotek pro správu hranic a návratových jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže ve třetí zemi, při nichž budou mít příslušníci těchto jednotek výkonné pravomoci, uzavře Unie s dotčenou třetí zemí dohodu o postavení jednotek. Dohoda o postavení jednotek se bude týkat všech aspektů nezbytných pro provádění těchto činností. Zejména v ní bude vymezen rozsah operace, občanskoprávní a trestní odpovědnost a úkoly a pravomoci příslušníků jednotek. Dohoda o postavení jednotek zajistí plné dodržování základních práv během operací.

4.Jsou-li k dispozici, jedná rovněž v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s právem a politikou Unie, v souladu s čl. 77 odst. 6. Tato pracovní ujednání určují rozsah, charakter a účel spolupráce a týkají se řízení operativní spolupráce a mohou zahrnovat ustanovení týkající se výměny citlivých neutajovaných informací a spolupráce v rámci EUROSURu v souladu s čl. 75 odst. 3. Jakákoliv pracovní ujednání o výměně utajovaných informací se uzavřou v souladu s čl. 77 odst. 6. Agentura dodržuje právo Unie, včetně standardů, které jsou součástí acquis Unie. 

5.Agentura přispívá k provádění mezinárodních dohod a právně nezávazných ujednání o navracení, které Unie uzavřela se třetími zeměmi, v rámci politiky vnější činnosti Unie a ve vztahu k záležitostem upraveným tímto nařízením.

6.Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu třetích zemí a ve vztahu k nim. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením a v souladu s finančními pravidly, která se vztahují na agenturu.

7.O činnostech prováděných v souladu s tímto článkem agentura informuje Evropský parlament.

8.Do svých výročních zpráv zahrne posouzení spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 75
Technická a operativní pomoc poskytovaná agenturou třetím zemím

1.Jak je stanoveno v čl. 72 odst. 3, za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc může agentura koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi a poskytovat operativní pomoc třetím zemím v oblasti evropské integrované správy vnějších hranic.

2.Agentura má možnost provádět činnosti na vnějších hranicích třetí země, pokud s tímto tato třetí země souhlasí, a to i na území dotčené třetí země.

3.Operace se provádějí na základě operačního plánu dohodnutého mezi agenturou a dotčenou třetí zemí. V případě operací prováděných na společné hranici mezi třetí zemí a jedním či více členských států musí s operačním plánem souhlasit členský stát či členské státy sousedící s operační oblastí. Operační plány mohou zahrnovat ustanovení týkající se výměny informací a spolupráce v rámci EUROSURu v souladu s článkem 76. Aniž je dotčeno vyslání příslušníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s články 55 až 58, účast členských států na společných operacích na území třetích zemí je dobrovolná.

4.Agentura může poskytovat pomoc na činnosti navracení prováděné třetími zeměmi a zajišťovat koordinaci či organizaci návratových operací, během nichž je určitý počet navracených osob navracen z této třetí země do jiné třetí země. Takové návratové operace lze organizovat za účasti jednoho či více členských států (tzv. „smíšené návratové operace“) nebo jako vnitrostátní návratové operace, zejména je-li to odůvodněno prioritami unijní politiky nelegální migrace. Zúčastněné členské státy a agentura zajistí, aby byla během celé vyhošťovací operace dodržována základní práva a přiměřeně používány omezující prostředky, a to zejména přítomností osob pověřených sledováním nuceného navracení a osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob ze třetích zemí.

Článek 76
Výměna informací se třetími zeměmi v rámci EUROSURu

1.Kontaktními místy pro výměnu informací a spolupráci se třetími zeměmi v rámci EUROSURu jsou národní koordinační centra členských států a, je-li to relevantní, agentura.

2.Ustanovení pro výměnu informací v rámci EUROSURu uvedená v čl. 72 odst. 2 musí obsahovat:

a)specifické situační obrazy sdílené se třetími zeměmi;

b)údaje pocházející ze třetích zemí, které lze sdílet v evropském situačním obrazu, a postupy pro sdílení těchto údajů;

c)postupy a podmínky, za nichž lze služby fúze dat EUROSURu poskytnout orgánům třetích zemí;

d)způsoby spolupráce a výměny informací s pozorovateli ze třetích zemí pro účely EUROSURu.

3.Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle čl. 73 odst. 1, nelze sdílet se třetí zemí podle takové dohody bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s dotčenou třetí zemí respektovat.

Článek 77
Úloha Komise, pokud jde o spolupráci se třetími zeměmi

1.Komise vyjedná dohodu o postavení jednotek uvedenou v čl. 74 odst. 3 v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

2.Komise, po konzultaci se členskými státy a s agenturou, vypracuje vzorová ustanovení pro dvoustranné a mnohostranné dohody uvedené v čl. 71 odst. 2 a článku 73 pro výměnu informací v rámci EUROSURu, jak je stanoveno v čl. 76 odst. 2.

Komise, po konzultaci s agenturou, vypracuje vzor pro pracovní ujednání uvedená v článku 74.

3.Dotčené členské státy oznámí stávající dvoustranné a mnohostranné dohody uvedené v čl. 73 odst. 1 Komisi, která ověří, zda jsou jejich ustanovení slučitelná s tímto nařízením.

4.Dotčené členské státy oznámí novou dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodu uvedenou v čl. 73 odst. 1 před jejím uzavřením Komisi, která ověří, zda jsou její ustanovení slučitelná s tímto nařízením, a uvědomí o tom členské státy.

5.Po uzavření nové dohody ji dotčené členské státy oznámí Komisi, která o tom uvědomí Evropský parlament, Radu a agenturu.

6.Agentura oznámí jakékoliv pracovní ujednání s třetími stranami nebo třetími zeměmi před jeho uzavřením Komisi, která k tomu dá předem souhlas. Po uzavření pracovních ujednání je agentura oznámí Komisi, která o tom uvědomí Evropský parlament a Radu.

7.Agentura oznámí operační plány uvedené v čl. 75 odst. 3 Komisi. K rozhodnutí vyslat styčné úředníky do třetích zemí v souladu s článkem 78 musí Komise předem vydat stanovisko. Evropský parlament je o těchto činnostech neprodleně plně informován.

Článek 78
Styční úředníci agentury ve třetích zemích

1.Agentura může do třetích zemí vysílat odborníky z řad vlastních statutárních zaměstnanců jako styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Tito úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí spolupráce styčných úředníků pro přistěhovalectví a bezpečnostních odborníků Unie a členských států včetně sítě vytvořené podle nařízení (ES) č. 377/2004. Na základě rozhodnutí správní rady může agentura stanovit specifické profily styčných úředníků, jako například styčných úředníků pro navracení, v závislosti na operativních potřebách, pokud jde o dotčenou třetí zemi.

2.Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci politiky vnější činnosti Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví. Agentura může na základě vzájemnosti přijímat styčné úředníky vysílané těmito třetími zeměmi. Správní rada přijme každý rok na návrh výkonného ředitele seznam priorit. Vyslání styčných úředníků schvaluje správní rada na základě stanoviska Komise.

3.V souladu s právem Unie a při dodržování základních práv zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, aby se přispělo k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení navracených osob, včetně poskytování technické pomoci při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získávání cestovních dokladů. Tito styční úředníci svou činnost úzce koordinují s delegacemi Unie a, je-li to relevantní, s misemi a operacemi SBOP.

Článek 79
Pozorovatelé účastnící se činností agentury

1.Agentura může se souhlasem dotčených členských států zvát pozorovatele z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie nebo z mezinárodních organizací a misí a operací SBOP k účasti na svých činnostech, zejména společných operacích a pilotních projektech, analýzách rizik a odborné přípravě, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů na analýze rizik a odborné přípravě může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států. Pokud jde o společné operace a pilotní projekty, je k účasti pozorovatelů nutný souhlas hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

2.Agentura může se souhlasem dotčených členských států vyzvat pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech na vnějších hranicích podle článku 37, návratových operacích podle článku 51, návratových zásazích podle článku 54 a odborné přípravě podle článku 62, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států s činnostmi uvedenými v článcích 37, 43, 51 a 62 a pouze se souhlasem hostitelského členského státu, pokud jde o činnosti uvedené v článcích 37 a 54. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu. Pozorovatelé jsou při účasti na jejích činnostech povinni dodržovat kodexy chování agentury.

KAPITOLA III
Falešné a pravé doklady online (FADO)

Článek 80

1.Agentura převezme a provozuje systém Falešné a pravé doklady online (FADO), což je databáze, která obsahuje informace o pravých cestovních dokladech a dokladech o pobytu vydaných členskými státy, třetími zeměmi, územními celky, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty mezinárodního práva a o jejich padělcích. Systém FADO nesmí obsahovat žádné osobní údaje.

Členské státy převedou údaje obsažené v současnosti v systému FADO do nového systému.

2.Komise přijme prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 117 odst. 2 za účelem:

a)vytvoření technických specifikací systému FADO podle vysokých standardů;

b)stanovení postupů pro kontrolu a ověřování informací obsažených v systému FADO.

KAPITOLA IV
Obecná ustanovení

Oddíl 1
Obecná pravidla

Článek 81
Ochrana základních práv a strategie pro základní práva

1.Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv v souladu s relevantním právem Unie, zejména Listinou, relevantním mezinárodním právem, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, a se závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení.

Za tímto účelem agentura vypracuje, dále rozvíjí a provádí strategii pro základní práva, včetně účinného mechanismu monitorování dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

2.Při plnění svých úkolů Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí, aby žádná osoba nebyla vysazena v určité zemi, přinucena vstoupit do této země nebo odvedena nebo jinak předána nebo vrácena orgánům této země v rozporu se zásadou nenavracení, ani nebyla vysazena v zemi, přinucena vstoupit do země nebo odvedena nebo jinak předána nebo vrácena orgánům země, z níž jí hrozí vyhoštění nebo navrácení do jiné země v rozporu s uvedenou zásadou.

3.Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů zohledňuje zvláštní potřeby dětí, nezletilých osob bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž při všech svých činnostech věnuje zvláštní pozornost právům dítěte a zajišťuje, aby byly respektovány nejlepší zájmy dítěte.

4.Při plnění svých úkolů a ve vztazích s členskými státy a při spolupráci se třetími zeměmi agentura zohledňuje zprávy poradního fóra uvedeného v článku 70 a úředníka pro otázky základních práv.

Článek 82
Kodex chování

1.Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace ochrany hranic koordinované agenturou a všechny osoby zapojené do činností agentury. Kodex chování stanoví postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na zranitelné osoby včetně dětí, nezletilých osob bez doprovodu a jiných osob ve zranitelném postavení, jakož i na osoby žádající o mezinárodní ochranu.

2.Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování pro navracení navracených osob, který bude uplatňovat při všech návratových operacích a návratových zásazích jí koordinovaných nebo organizovaných. Uvedený kodex chování popisuje společné standardizované postupy, jež zjednoduší organizaci návratových operací a návratových zásahů a zajistí navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.

3.Kodex chování pro navracení přihlédne zejména k povinnosti členských států zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, stanovené v čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES, a ke strategii pro základní práva.

Článek 83
Úkoly a pravomoci příslušníků jednotek

1.Příslušníci jednotek vyslaní ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže musí být způsobilí plnit všechny úkoly a vykonávat všechny pravomoci týkající se ochrany hranic a navracení, jakož i úkoly a pravomoci, které jsou nezbytné pro dosažení cílů nařízení (EU) 2016/399 a směrnice 2008/115/ES.

2.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují příslušníci jednotek právo Unie a mezinárodní právo, základní práva a vnitrostátní právo hostitelského členského státu.

3.Aniž je dotčen čl. 94 odst. 1, pokud jde o statutární zaměstnance agentury, příslušníci jednotek mohou plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem.

4.Ve vhodných případech používají příslušníci jednotek vyslaní z řad statutárních operativních zaměstnanců agentury nebo vyslaní po dlouhodobém dočasném přidělení do agentury členskými státy při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí uniformy stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Ve vhodných případech používají příslušníci jednotek krátkodobě vyslaní z členských států při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí své vlastní uniformy.

Na těchto uniformách nosí všichni příslušníci jednotek rovněž viditelné identifikační osobní údaje a na rukávě modrou pásku se znakem Unie a agentury sloužící k jejich identifikaci jakožto účastníků společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu. Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu nosí u sebe příslušníci jednotek úřední doklad, který na požádání předloží.

Návrh a specifikace uniforem stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže se stanoví prováděcím rozhodnutím Komise přijatým přezkumným postupem uvedeným v čl. 117 odst. 3.

5.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí mohou příslušníci jednotek s sebou nosit služební zbraně, střelivo a vybavení.

U pracovníků dočasně přidělených krátkodobě nebo dlouhodobě do agentury podléhá nošení služebních zbraní, střeliva a vybavení vnitrostátnímu právu domovského členského státu.

Nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení statutárními operativními zaměstnanci agentury podléhá rámci a podrobným pravidlům stanoveným v příloze V.

Hostitelský členský stát může nicméně zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se takový zákaz podle jeho právních předpisů vztahuje i na jeho vlastní pohraniční stráž nebo pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tyto informace zpřístupní členským státům.

6.Příslušníci jednotek jsou při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí oprávněni použít sílu, včetně služebních zbraní, střeliva a vybavení, se souhlasem domovského členského státu a hostitelského členského státu nebo v případě zaměstnanců agentury se souhlasem agentury, za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu a v souladu s jeho vnitrostátním právem. Hostitelský členský stát může se souhlasem domovského členského státu nebo v příslušném případě se souhlasem agentury povolit příslušníkům jednotek, aby použili sílu v nepřítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.

7.Služební zbraně, střelivo a vybavení mohou být použity v případě oprávněné sebeobrany a oprávněné obrany příslušníků jednotek nebo jiných osob v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu.

8.Pro účely tohoto nařízení hostitelský členský stát zmocní příslušníky jednotek k tomu, aby mohli nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontrolu, ostrahu hranic a navracení. Hostitelský členský stát může rovněž příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby mohli nahlížet do jeho vnitrostátních databází, je-li to nezbytné ze stejných důvodů. Členské státy zajistí, aby byl přístup do těchto databází poskytován účinně a účelně. Příslušníci jednotek mají přístup pouze k těm údajům, které jsou potřebné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o vnitrostátních a evropských databázích, do kterých lze nahlížet. Agentura tuto informaci zpřístupní všem členským státům, které se podílejí na vyslání jednotek.

Toto nahlížení probíhá v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů a vnitrostátním právem hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.

9.Rozhodnutí o odepření vstupu podle článku 14 nařízení (EU) 2016/399 přijímají pouze příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu nebo příslušníci jednotek, jsou-li hostitelským členským státem oprávněni k tomu, aby jednali jeho jménem.

Článek 84
Úřední doklad

1.Agentura vydává ve spolupráci s hostitelským členským státem příslušníkům jednotek doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Unie pro účely prokázání jejich totožnosti a jako důkaz o tom, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci uvedené v článku 83. Tento doklad obsahuje tyto údaje o každém příslušníku jednotek:

a)jméno a státní příslušnost;

b)hodnost nebo název pracovní pozice;

c)aktuální digitální fotografii a

d)úkoly, k jejichž provádění je během svého nasazení oprávněn.

2.Doklad se po skončení společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace či návratového zásahu vrátí agentuře.

Článek 85
Občanskoprávní odpovědnost

1.Aniž je dotčen článek 94, působí-li příslušníci jednotek v hostitelském členském státě, odpovídá tento členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem za jakoukoli škodu, kterou tito příslušníci způsobí během trvání svých operací.

2.Pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o částku, kterou zaplatí jako náhradu škody obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí. Rovněž pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání zaměstnanců agentury, může hostitelský členský stát požádat agenturu o částku, kterou zaplatí jako náhradu škody obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí.

3.Aniž je dotčeno uplatňování jeho práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo kterémukoli jinému členskému státu za škodu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

4.Veškeré spory mezi členskými státy týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny jednáním mezi nimi, tyto státy předloží Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 273 Smlouvy o fungování EU.

5.Aniž je dotčeno uplatňování jejích práv vůči třetím stranám, nese náklady související se škodami vzniklými na vybavení agentury během vyslání jednotek agentura, ledaže vznikly v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

Článek 86
Trestní odpovědnost

Aniž je dotčen článek 94, v průběhu společné operace, pilotního projektu, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu se na příslušníky jednotek, pokud jde o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží stejně jako na příslušníky jednotek hostitelského členského státu.

Oddíl 2
Zpracování osobních údajů agenturou

Článek 87
Obecná pravidla zpracování osobních údajů agenturou

1.Při zpracování osobních údajů agentura uplatňuje [nařízení (ES) č. 45/2001].

2.Správní rada učiní nezbytná správní opatření pro uplatňování [nařízení (ES) č. 45/2001] agenturou, včetně opatření týkajících se pověřence agentury pro ochranu osobních údajů.

3.Agentura může předat osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci v souladu s ustanoveními [nařízení (ES) č. 45/2001], pokud je takové předání nezbytné pro plnění úkolů agentury v oblasti činností navracení. Pokud v rámci organizace návratových operací osobní údaje navracených osob nepředá dopravci členský stát, může mu je rovněž předat agentura za stejných podmínek. Při uplatňování [čl. 25 odst. 1 písm. c)] [nařízení (ES) č. 45/2001] se [článek 19] uvedeného nařízení nevztahuje na zpracování údajů pro účely navracení agenturou, dokud není daný státní příslušník třetí země navrácen. Agentura může stanovit vnitřní pravidla pro omezení uplatňování práv podle [článků 17 a 18] [nařízení (ES) č. 45/2001] v jednotlivých případech, pokud by výkon takového práva ohrozil řízení o navrácení.

Článek 88
Účely zpracování osobních údajů

1.Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:

a)plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v souladu s;

b)plnění úkolů spočívajících v podpoře členských států a třetích zemí při přednávratových činnostech a činnostech navracení, provozu systémů řízení navracení a v koordinaci nebo organizaci návratových operací a poskytování technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím v souladu s článkem 49;

c)usnadňování výměny informací s členskými státy, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 89;

d)analýzu rizik prováděnou agenturou v souladu s článkem 30;

e)identifikaci a monitorování plavidel v rámci EUROSURu v souladu s článkem 90;

f)administrativní úkoly.

2.Členský stát nebo jiná agentura Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, určí účel nebo účely, pro něž lze uvedené údaje zpracovat, jak je uvedeno v odstavci 1. Agentura může tyto osobní údaje zpracovat pro jiný účel, který rovněž spadá do oblasti působnosti odstavce 1, pouze v případě, že ji k tomu poskytovatel osobních údajů oprávní.

3.Členské státy a jiné agentury Unie mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu k uvedeným údajům či omezení jejich použití, ať obecná, nebo konkrétní, a to i v souvislosti s jejich předáváním, vymazáním nebo zničením. Pokud potřeba těchto omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, členské státy a jiné agentury Unie o tom uvědomí agenturu. Agentura tato omezení dodrží.

Článek 89
Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace

1.Agentura zpracovává výhradně následující kategorie osobních údajů, které byly shromážděny a jí předány členskými státy, jejími zaměstnanci nebo Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem nebo Eurojustem v souvislosti se společnými operacemi, pilotními projekty a zásahy rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace:

a)osobní údaje osob, které příslušné orgány členských států a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Europol nebo Eurojust důvodně podezírají z účasti na přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi či terorismus;

b)osobní údaje osob, které překračují vnější hranice bez řádného oprávnění a jejichž údaje jsou shromážděny jednotkami agentury včetně případů, kdy tyto jednotky působí v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace;

c)čísla registračních značek, identifikační čísla vozidel, telefonní čísla nebo identifikační čísla lodí, která jsou spojena s osobami uvedenými v písmenech a) a b) a jsou nezbytná pro vyšetřování a analýzu cest a metod používaných pro nedovolené přistěhovalectví a přeshraniční trestnou činnost.

2.Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat pouze v těchto případech:

a)je-li výměna informací s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem nebo Eurojustem nutná pro použití v souladu s jejich příslušnými mandáty a v souladu s článkem 69;

b)je-li předání údajů orgánům relevantních členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic, migraci, azyl a navracení, nutné pro plnění jejich úkolů v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy;

c)je-li předání údajů orgánům relevantních členských států, třetích zemí návratu nebo mezinárodním organizacím nutné pro účely určení totožnosti státních příslušníků třetích zemí, získání cestovních dokladů, umožnění nebo podporu návratu;

d)je-li to nutné pro vypracování analýz rizik;

e) ve zvláštních případech, zjistí-li agentura, že osobní údaje zpracované při plnění jejích úkolů jsou nezbytně nutné pro donucovací orgány pro účely prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažných trestných činů.

3.Osobní údaje se vymažou, jakmile se předají Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, Europolu nebo Eurojustu nebo příslušným orgánům členských států nebo jakmile byly použity pro přípravu analýz rizik. Doba uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí 90 dnů ode dne jejich shromáždění. Ve výsledku analýz rizik se údaje anonymizují. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na údaje zpracované pro účely plnění úkolů souvisejících s navracením.

Článek 90
Zpracování osobních údajů v rámci EUROSURu

1.Vyžaduje-li vnitrostátní situační obraz zpracování osobních údajů, zpracovávají se uvedené údaje v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů. Každý členský stát určí orgán, který má být považován za správce v souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 a který má ústřední odpovědnost za zpracování údajů uvedeným členským státem. Každý členský stát oznámí údaje o tomto orgánu Komisi.

2.Jediné osobní údaje, které lze zpracovat v evropském situačním obrazu a specifickém situačním obrazu, jsou identifikační čísla lodí a letadel.

3.Výměna osobních údajů se třetími zeměmi v rámci EUROSURu je přísně omezena na úroveň, která je naprosto nezbytná pro účely tohoto nařízení. Probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a příslušnými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů.

4.Výměna informací podle čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 3, jejímž prostřednictvím jsou třetí zemi poskytovány informace, které by mohly být využity k identifikaci osob nebo skupin osob, jejichž žádost o přístup k mezinárodní ochraně se v daném okamžiku posuzuje nebo které čelí vážnému riziku mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu nebo dalšího porušování základních práv, je zakázána.

5.Informace vyměněné podle čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 3 nesmějí být dále předány ani sděleny jiným třetím zemím či třetím stranám.

Článek 91
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.Agentura přijme své vlastní bezpečnostní předpisy na základě zásad a pravidel stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, mimo jiné ustanovení o výměně informací se třetími státy, zpracovávání a uchovávání těchto informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444. Jakékoliv správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetího státu nebo při neexistenci takového ujednání jakékoliv výjimečné ad hoc uvolnění utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům musí předem schválit Komise.

2.Bezpečnostní předpisy přijme správní rada po schválení Komisí.

3.Utajení nebrání tomu, aby byly informace zpřístupněny Evropskému parlamentu. Předání informací a dokumentů Evropskému parlamentu podle tohoto nařízení a nakládání s nimi schvaluje Komise.

Oddíl 3
Obecný rámec a organizace agentury

Článek 92
Právní postavení a umístění

1.Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Agentura je nezávislá při provádění svého technického a operativního mandátu.

4.Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

5.Agentura má sídlo ve Varšavě (Polsko).

Článek 93
Dohoda o sídle

1.V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, ve kterém agentura sídlí, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutým v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.

2.Dohoda o sídle se uzavře poté, co byl získán souhlas správní rady.

3.Členský stát, ve kterém agentura sídlí, vytvoří co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 94
Zaměstnanci

1.Na statutární zaměstnance se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 44 , a pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu.

2.Místo výkonu zaměstnání stanoví v zásadě členský stát, v němž se nachází sídlo agentury.

3.Zaměstnanci, na které se vztahuje pracovní řád, jsou v zásadě zprvu přijati na dobu určitou v délce pěti let. Jejich smlouvy lze v zásadě prodloužit pouze jednou, na dobu určitou v délce nejvýše pěti let. Další prodloužení je na dobu neurčitou.

4.Správní rada může statutárním zaměstnancům agentury přiznat měsíční vyrovnávací platbu. Tato vyrovnávací platba se vypočte jako procento odměny každého dotčeného zaměstnance. Uvedené procento nepřekročí rozdíl mezi 100 % a opravným koeficientem použitelným v místě výkonu zaměstnání a pravidelně se přezkoumává. Před přiznáním tohoto příspěvku se řádně zohlední celková odměna vyplácená individuálním zaměstnancům včetně náhrady výdajů na služební cesty.

Správní rada stanoví s předchozím souhlasem Komise pravidla pro provedení tohoto odstavce. Do roku 2024 správní rada tato pravidla s předchozím souhlasem Komise přezkoumá.

5.Pro účely provedení článků 32 a 45 a čl. 53 odst. 2 mohou být koordinátorem nebo styčným úředníkem jmenováni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád nebo hlava II pracovního řádu. Pro účely provedení článku 56 mohou být jako příslušníci jednotek vysláni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád nebo pracovní řád.

6.Správní rada přijme po dohodě s Komisí prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu.

7.Po předchozím souhlasu Komise přijme správní rada pravidla týkající se operativních pracovníků z členských států, kteří mají být dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 57, a v případě potřeby je aktualizuje. Uvedená ustanovení zohlední skutečnost, že operativní pracovníci jsou dočasně přiděleni za účelem vyslání jako příslušníci jednotek a mají úkoly a pravomoci stanovené v článku 83. Musí zahrnovat ustanovení o podmínkách vyslání. V příslušném případě správní rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 95
Výsady a imunity

Na agenturu a její statutární zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 96
Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního a pracovního řádu, která se na ně vztahují.

Článek 97
Správní a řídicí struktura agentury

Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:

a)správní rada;

b)výkonný ředitel;

c)zástupci výkonného ředitele;

d)poradní fórum;

e)úředník pro otázky základních práv.

Článek 98
Funkce správní rady

1.Správní rada nese odpovědnost za přijímání strategických rozhodnutí agentury v souladu s tímto nařízením.

2.Správní rada:

a)jmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 105;

b)jmenuje zástupce výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 105;

c)přijímá rozhodnutí zřídit pobočku nebo prodloužit její trvání v souladu s čl. 60 odst. 6;

d)přijímá rozhodnutí o provádění hodnocení zranitelnosti v souladu s čl. 33 odst. 1 a 9, přičemž rozhodnutí, jimiž se stanoví opatření podle čl. 33 odst. 9, se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů s hlasovacím právem;

e)přijímá rozhodnutí o seznamech povinných informací a údajů, které si s agenturou mají vyměňovat vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic a navracení, aby mohla agentura plnit své úkoly;

f)přijímá rozhodnutí o vypracování společného modelu integrované analýzy rizik v souladu s čl. 30 odst. 1;

g)přijímá rozhodnutí o povaze a podmínkách vyslání styčných úředníků do členských států v souladu s čl. 32 odst. 2;

h)přijímá technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 5;

i) přijímá rozhodnutí o profilech a počtech operativních pracovníků pro správu hranic a řízení migrace v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s čl. 55 odst. 4;

j)přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a do 1. července ji předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

k)do 30. listopadu každého roku a s řádným ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument, který obsahuje mimo jiné víceletý program agentury a její pracovní program pro nadcházející rok, a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

l)stanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se technických a operativních úkolů agentury;

m)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle oddílu 5 této kapitoly;

n)vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po dohodě s výkonným ředitelem nad zástupci výkonného ředitele;

o)přijímá svůj jednací řád;

p)stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;

q)přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, přičemž zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

r)přijímá vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

s)v souladu s odstavcem 8 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

t)přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

u)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování OLAFu;

v)přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci;

w)jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý;

x)rozhoduje o společné metodice hodnocení zranitelnosti, včetně objektivních kritérií, podle kterých agentura tato hodnocení provádí, četnosti těchto hodnocení a způsobu, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna;

y)rozhoduje o posílené intenzitě hodnocení a monitorování určitého členského státu podle čl. 33 odst. 2;

z)jmenuje úředníka pro otázky základních práv v souladu s čl. 107 odst. 1;

aa)schvaluje pracovní ujednání se třetími zeměmi;

bb)přijme po předchozím schválení Komisí bezpečnostní předpisy agentury týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací EU, jak je uvedeno v článku 91;

cc)jmenuje úředníka pro otázky bezpečnosti, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je odpovědný za bezpečnost v rámci agentury včetně ochrany citlivých a utajovaných informací.

Výroční zpráva o činnosti uvedená v písmenu j) se zveřejní.

3.K přijetí návrhů rozhodnutí správní rady, která vyplývají z odstavce 2 a týkají se konkrétních činností agentury prováděných na vnějších hranicích určitého členského státu nebo v jejich bezprostřední blízkosti, je nezbytné, aby pro ně hlasoval člen správní rady zastupující tento členský stát.

4.Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli záležitosti, která se týká rozvoje operativního řízení na vnějších hranicích a navracení, včetně činností týkajících se výzkumu.

5.Správní rada rozhodne na žádost Irska nebo Spojeného království o jejich účasti na konkrétních činnostech.

Správní rada přijímá svá rozhodnutí v jednotlivých případech nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Správní rada ve svém rozhodnutí zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispívá k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, jíž se žádost o účast týká.

6.Správní rada předkládá každoročně Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace týkající se výsledku hodnoticích postupů prováděných agenturou.

7.Správní rada může zřídit výkonnou radu složenou z nejvýše čtyř zástupců správní rady, včetně jejího předsedy, a zástupce Komise, která bude jí a výkonnému řediteli nápomocna při přípravě rozhodnutí, programů a činností, jež má správní rada přijmout, a která bude oprávněna, je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, přijímat určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady. Výkonná rada nepřijímá rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou. Správní rada může pověřit výkonnou radu některými jasně vymezenými úkoly, zejména pokud to zvyšuje efektivitu agentury. Správní rada nemůže výkonnou radu pověřit úkoly, které se týkají rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou.

8.Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžaduje-li to mimořádná situace, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby. Může je pak vykonávat sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na některého zaměstnance jiného než výkonného ředitele.

Článek 99
Složení správní rady

1.Aniž je dotčen odstavec 3, skládá se správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena správní rady a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva členy a jejich náhradníky. Funkční období trvá čtyři roky. Může být prodlouženo.

2.Členové správní rady jsou jmenováni na základě vysokého stupně relevantní zkušenosti a odbornosti v oblasti operativní spolupráce při správě hranic a navracení, s ohledem na své relevantní manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Členské státy a Komise usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

3.Činnosti agentury se účastní země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Ve správní radě mají jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Použijí se ujednání vypracovaná na základě odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na činnosti agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Článek 100

Víceletý program a roční pracovní programy

1.Správní rada každoročně nejpozději 30. listopadu přijme konečný programový dokument obsahující mimo jiné víceletý program a roční program agentury pro nadcházející rok založený na návrhu předloženém výkonným ředitelem a schváleným správní radou. Konečný programový dokument se přijme po kladném stanovisku Komise, pokud jde o víceletý program, po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodne-li se agentura nezohlednit prvky stanoviska Komise, poskytne důkladné zdůvodnění. Správní rada předá tento dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.Dokument uvedený v odstavci 1 se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

3.Víceletý program stanoví celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně cílů, očekávaných výsledků, ukazatelů výkonnosti a plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu, zaměstnanců a rozvoje vlastních schopností agentury. Víceletý program vymezuje strategické oblasti zásahů a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů. Obsahuje strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i činnosti, které s touto strategií souvisejí.

4.Víceletý program se uskutečňuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků hodnocení provedeného podle článku 116. Závěry těchto hodnocení se případně zohlední v ročním pracovním programu na následující rok.

5.Roční pracovní program obsahuje popis činností, které mají být financovány, včetně podrobných cílů a očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o finančních a lidských zdrojích, které byly přiděleny každé činnosti, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem. Zřetelně označuje úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.

6.Roční pracovní program se přijímá v souladu s legislativním programem Unie v příslušných oblastech správy vnějších hranic a navracení.

7.Pokud je agentura po přijetí ročního pracovního programu pověřena novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.

8.Každá podstatná změna ročního pracovního programu, zejména změna mající za následek přerozdělení rozpočtových zdrojů nad 2 % ročního rozpočtu, se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může výkonnému řediteli svěřit pravomoc k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.

Článek 101
Předsednictví správní rady

1.Správní rada volí z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo, předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.

2.Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy čtyři roky. Tato funkční období mohou být jednou prodloužena.

Článek 102
Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. V případě potřeby může správní rada pořádat společná zasedání se správní radou Agentury Evropské unie pro azyl a EUROPOLem.

4.Irsko je přizváno k účasti na zasedáních správní rady.

5.Spojené království je přizváno k účasti na zasedáních správní rady konaných před datem vystoupení Spojeného království z Unie.

6.Zástupci Agentury Evropské unie pro azyl a EUROPOLu jsou přizváni k účasti na zasedáních správní rady. Správní rada může rovněž přizvat zástupce příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

7.Správní rada může přizvat v souladu se svým jednacím řádem jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích zasedání jako pozorovatel.

8.Členům správní rady mohou být, s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu, nápomocni poradci nebo odborníci.

9.Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 103
Hlasování

1.Aniž jsou dotčeny čl. 55 odst. 4, čl. 98 odst. 2 body 3, 9 a l3, čl. 100 odst. 1 a čl. 105 odst. 2 a 4, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

3.Jednací řád podrobněji upravuje způsob hlasování. Zahrnuje zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, jakož i případné požadavky na usnášeníschopnost.

4.Zástupci zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis mají omezená hlasovací práva na základě svých příslušných ujednání. Aby mohly přidružené země vykonávat své hlasovací právo, vypracuje agentura podrobný program, v němž určí body, pro které bylo uděleno omezené hlasovací právo.

Článek 104
Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1.Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů Unie a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

2.Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů. To zahrnuje zprávu o provádění a monitorování strategie pro základní práva, výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý program agentury nebo jakékoli jiné záležitosti související s činnostmi agentury. Je-li o to požádán, učiní výkonný ředitel též prohlášení v Evropském parlamentu, a podává mu pravidelně zprávy.

3.Výkonný ředitel nese odpovědnost za přípravu a provádění strategických rozhodnutí správní rady a za přijímání rozhodnutí týkajících se operativních činností agentury v souladu s tímto nařízením. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:

a)navrhovat, připravovat a provádět strategická rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou v mezích pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;

b)přijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění každodenní správy a chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

c)vypracovat každý rok návrh jednotného programového dokumentu a předložit jej správní radě ke schválení před jeho zasláním orgánům do 31. ledna;

d)vypracovat každý rok výroční zprávu o činnostech agentury a předložit ji správní radě;

e)sestavovat návrh odhadu příjmů a výdajů agentury jako součást jednotného programového dokumentu podle článku 111 a plnit rozpočet podle článku 112;

f)přenášet své pravomoci na jiné zaměstnance agentury s výhradou pravidel přijatých postupem podle čl. 98 odst. 2 bodu 15;

g)přijímat doporučení k opatřením podle čl. 33 odst. 9, včetně rozhodnutí navrhujících členským státům, aby zahájily a prováděly společné operace, zásahy rychlé reakce na hranicích či jiné činnosti uvedené v čl. 37 odst. 2;

h)vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat návrhy členských států na společné operace či zásahy rychlé reakce na hranicích podle čl. 38 odst. 3;

i)vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat žádosti členských států o společné návratové operace či návratové zásahy podle článků 51 a 54;

j)zajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 39 a 43 a čl. 54 odst. 4;

k)posuzovat žádosti členského státu o pomoc ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace a posuzovat jeho potřeby v koordinaci s příslušnými agenturami Unie podle čl. 41 odst. 3;

l)zajišťovat provádění rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 43 odst. 1;

m)stáhnout financování činností podle článku 47;

n)vyhodnocovat výsledky činností podle článku 48;

o)určovat minimální kontingent technického vybavení vyžadovaného pro splnění potřeb agentury, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových zásahů a návratových operací v souladu s čl. 64 odst. 5;

p)navrhnout zřízení pobočky nebo prodloužení jejího trvání v souladu s čl. 60 odst. 6;

q)jmenovat vedoucí poboček v souladu s čl. 60 odst. 4;

r)vypracovat akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na vyšetřování OLAFu, a podávat zprávy o jeho plnění dvakrát za rok Komisi a pravidelně správní radě;

s)chránit finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;

t)vypracovat strategii agentury pro boj proti podvodům a předložit ji správní radě ke schválení.

4.Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.

5.Výkonný ředitel právně zastupuje agenturu.

Článek 105
Jmenování výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele

1.Komise navrhne alespoň tři kandidáty na místo výkonného ředitele a na místa každého ze zástupců výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiných tiskovinách nebo na internetových stránkách.

2.Výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise uvedený v odstavci 1 správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídicích schopností na vysoké úrovni, včetně relevantních odborných zkušeností ve vysoké funkci v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Před jmenováním jsou kandidáti navržení Komisí požádáni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděli otázky členů tohoto výboru nebo výborů.

Po tomto prohlášení přijímá Evropský parlament stanovisko, v němž uvede svůj názor, a může uvést, kterého kandidáta upřednostňuje.

Správní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž tento názor zohlední. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Jestliže se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta, než kterého upřednostnil Evropský parlament, vyrozumí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem bylo stanovisko Evropského parlamentu zohledněno.

Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise odvolat.

3.Výkonnému řediteli jsou nápomocni tři zástupci výkonného ředitele. Každému zástupci výkonného ředitele je přidělena zvláštní oblast odpovědnosti. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme jeden ze zástupců výkonného ředitele jeho místo.

4.Zástupce výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise uvedený v odstavci 1 po konzultaci s výkonným ředitelem správní rada na základě zásluh a patřičných správních a řídicích schopností, včetně relevantních odborných zkušeností v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Správní rada je oprávněna zástupce výkonného ředitele postupem stanoveným v prvním pododstavci i odvolat.

5.Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

6.Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.

7.Funkční období zástupců výkonného ředitele je pět let. Správní rada je může jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.

8.Výkonný ředitel a zástupci výkonného ředitele jsou přijati jako dočasní zaměstnanci agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 106
Poradní fórum

1.Agentura zřídí poradní fórum, které je výkonnému řediteli a správní radě formou nezávislého poradenství nápomocno v otázkách základních práv.

2.Agentura přizve k účasti na poradním fóru Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Agenturu Evropské unie pro základní práva, vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení poradního fóra a o podmínkách předávání informací tomuto fóru. Po konzultaci se správní radou a výkonným ředitelem si poradní fórum stanoví vlastní pracovní metody a vypracuje pracovní program.

3.S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro základní práva, o vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, o kodexech chování a o společných hlavních osnovách.

4.Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.

5.Aniž jsou dotčeny úkoly úředníka pro otázky základních práv, má poradní fórum skutečný přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv, mimo jiné prostřednictvím návštěv na místě v průběhu společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích, pokud s tím hostitelský členský stát vyjádří souhlas, návštěv v hotspotech nebo kontrolovaných střediscích a návštěv v průběhu návratových operací a zásahů.

Článek 107
Úředník pro otázky základních práv

1.Správní rada jmenuje úředníka pro otázky základních práv. Jeho úkolem bude přispívat ke strategii agentury pro základní práva, monitorovat dodržování základních práv agenturou a prosazovat dodržování základních práv uvnitř agentury. Úředník pro otázky základních práv musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv.

2.Úředník pro otázky základních práv je při plnění svých funkcí nezávislý. Je odpovědný přímo správní radě a spolupracuje s poradním fórem. Úředník pro otázky základních práv o tom podává správní radě pravidelné zprávy, a přispívá tak k mechanismu monitorování základních práv.

3.Úředník pro otázky základních práv musí být konzultován v otázkách operačních plánů vypracovaných podle článků 39, 43, čl. 54 odst. 4 a čl. 75 odst. 3. Má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

Článek 108
Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností

1.Agentura ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv přijme nezbytná opatření s cílem zřídit mechanismus pro podávání a vyřizování stížností v souladu s tímto článkem, aby bylo možné při všech činnostech agentury monitorovat a zajišťovat dodržování základních práv.

2.Každý, kdo je přímo dotčen činností pracovníků podílejících se na společné operaci, pilotním projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, společné návratové operaci nebo návratovém zásahu a kdo se domnívá, že byla v důsledku těchto činností porušena jeho základní práva, nebo jakákoli strana zastupující takovou osobu může podat písemnou stížnost agentuře.

3.Přípustné jsou pouze odůvodněné stížnosti, které se týkají konkrétních případů porušení základních práv.

4.Za vyřízení stížností obdržených agenturou v souladu s právem na řádnou správu odpovídá úředník pro otázky základních práv. Za tímto účelem posoudí přípustnost stížnosti, zaeviduje přípustné stížnosti, předá všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, postoupí stížnosti týkající se příslušníků jednotek domovskému členskému státu, informuje příslušný orgán nebo subjekt, do jehož působnosti spadají základní práva v členském státě, a zaeviduje a zajistí navazující opatření agentury nebo uvedeného členského státu.

5.Je-li stížnost přípustná, jsou stěžovatelé v souladu s právem na řádnou správu vyrozuměni o tom, že stížnost byla zaevidována, že bylo zahájeno její posuzování a že odpověď lze očekávat, jakmile bude k dispozici. Je-li stížnost postoupena vnitrostátním orgánům či subjektům, jsou stěžovateli poskytnuty jejich kontaktní údaje. Pokud stížnost přípustná není, jsou stěžovatelé informováni o důvodech a jsou jim případně poskytnuty další možnosti, jak záležitost řešit.

Každé rozhodnutí musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění.

6.V případě, že je zaevidována stížnost na zaměstnance agentury, zajistí výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv vhodné navazující kroky, včetně případných nezbytných kázeňských opatření. Výkonný ředitel podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě zprávu o zjištěních a opatřeních, které agentura v návaznosti na stížnost přijala, v nezbytném případě včetně kázeňských opatření.

V případě, že se stížnost týká otázek ochrany údajů, zapojí výkonný ředitel pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Úředník pro otázky základních práv a pověřenec pro ochranu osobních údajů vypracují písemné memorandum o porozumění, v němž popíší rozdělení svých úkolů a spolupráci v souvislosti s obdrženými stížnostmi.

7.V případě, že je zaevidována stížnost týkající se příslušníka jednotek hostitelského členského státu nebo příslušníka jednotek z jiných zúčastněných členských států včetně dočasně přidělených příslušníků jednotek či dočasně přidělených národních odborníků, zajistí domovský členský stát vhodná navazující opatření, včetně případných nezbytných kázeňských opatření nebo jiných opatření v souladu s vnitrostátním právem. Příslušný členský stát podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a poté podle potřeby v pravidelných odstupech zprávu o zjištěních a o opatřeních následně přijatých na základě stížnosti. Nepodá-li příslušný členský stát žádnou zprávu, agentura danou záležitost dále sleduje.

8.Zjistí-li se, že příslušník jednotek porušil základní práva nebo povinnosti vyplývající z mezinárodní ochrany, může agentura požádat příslušný členský stát, aby ho neprodleně odvolal z činnosti agentury nebo stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

9.Úředník pro otázky základních práv podává výkonnému řediteli a správní radě zprávy o zjištěních a opatřeních, které agentura a členské státy přijaly v návaznosti na stížnost. Agentura uvede informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě.

10.V souladu s odstavci 1 až 9 vypracuje úředník pro otázky základních práv po konzultaci s poradním fórem standardní formulář stížnosti, v němž bude nutné uvést podrobné a konkrétní informace o údajném porušení základních práv. Vypracuje rovněž další nezbytná podrobná pravidla. Úředník pro otázky základních práv předloží uvedený formulář a další podrobná pravidla výkonnému řediteli a správní radě.

Agentura zajistí, aby byly informace o možnosti podat stížnost a o postupu podávání stížnosti snadno dostupné, a to i osobám ve zranitelném postavení. Standardní formulář stížnosti musí být k dispozici na webových stránkách agentury a v tištěné podobě v průběhu všech činností agentury v jazycích, kterým státní příslušníci třetích zemí rozumí, nebo u nichž je rozumný předpoklad, že jim rozumí. Úředník pro otázky základních práv stížnosti zváží i v případě, že nejsou předloženy prostřednictvím standardního formuláře stížnosti.

11.S veškerými osobními údaji ve stížnosti agentura i úředník pro otázky základních práv nakládají a zpracovávají je v souladu s [nařízením (ES) č. 45/2001] a členské státy s nimi nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680.

Má se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, že agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracují jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 písm. d) [nařízení (ES) č. 45/2001].

Aby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází úředník pro otázky základních práv se stížnostmi v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel výslovně svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura v případě nutnosti sdělili jejich totožnost orgánům či subjektům příslušným ve vztahu k předmětu stížnosti.

Článek 109
Jazykový režim

1.Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 45 .

2.Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, vypracovávají se výroční zpráva o činnosti a pracovní program uvedené v čl. 98 odst. 2 bodech 10 a 11 ve všech úředních jazycích Unie.

3.Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 110
Transparentnost a poskytování informací

1.Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům ve svém držení agentura podléhá nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Agentura poskytuje z vlastního podnětu informace o věcech spadajících do oblasti jejích úkolů. Zveřejňuje relevantní informace, včetně výroční zprávy o činnosti uvedené v čl. 98 odst. 2 bodě 10, a aniž je dotčen článek 91, obzvláště zajišťuje, aby veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, ucelené, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o činnosti agentury. Činí tak, aniž by odhalila operativní informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo dosažení cíle operací.

3.Správní rada stanoví nezbytná praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2.

4.Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

5.Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Oddíl 5
Finanční požadavky

Článek 111
Rozpočet

1.Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:

a)z příspěvku Unie zaneseného do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

b)z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jenž je stanoven v příslušných ujednáních, která upřesňují jejich finanční příspěvek;

c)z finančních prostředků Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly agentury uvedenými v článku 115 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

d)z poplatků za poskytované služby;

e)z jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.

2.Výdaje agentury zahrnují výdaje na její správu, infrastrukturu, provoz a zaměstnance.

3.Výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předloží jej správní radě.

4.Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.Správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem přijme prozatímní návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně prozatímního plánu pracovních míst. Správní rada je každoročně do 31. ledna předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jako součást návrhu jednotného programového dokumentu.

6.Správní rada zašle každoročně do 31. března Komisi konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně návrhu plánu pracovních míst, k němuž přiloží předběžný pracovní program.

7.Komise předloží odhad společně s návrhem rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.

8.Na základě odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

9.Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

10.Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.

11.Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

12.Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

13.Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 46 .

14.K financování zásahů rychlé reakce na hranicích a návratových zásahů obsahuje rozpočet agentury přijatý správní radou finanční operativní rezervu, která činí alespoň 2 % prostředků přidělených společně pro společné operace na vnějších hranicích a operativní činnosti v oblasti navracení. Po skončení každého měsíce může výkonný ředitel rozhodnout přerozdělit částku rovnající se jedné dvanáctině prostředků rezervy na jiné operativní činnosti agentury. V takovém případě o tom výkonný ředitel informuje správní radu.

15.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 112
Plnění a kontrola rozpočtu

1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.Do 1. března rozpočtového roku N + 1 předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok N. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 147 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 47 .

3.Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

4.Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

5.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury za rok N podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

6.Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce agentury za rok N stanovisko.

7.Do 1. července roku N + 1 předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

8.Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

9.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

10.Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za rok N.

11.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 113
Boj proti podvodům

1.V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se bez omezení použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance agentury za použití vzoru obsaženého v příloze uvedené dohody.

2.Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.OLAF může provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 48 , s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou agenturou.

4.V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

5.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu přijaté agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 114
Předcházení střetům zájmů

Agentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové jejích orgánů a její zaměstnanci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace hlásili.

Článek 115
Finanční ustanovení

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise. V tomto rámci správní rada přijme zvláštní finanční pravidla použitelná na činnosti agentury týkající se spolupráce se třetími zeměmi v oblasti navracení.

KAPITOLA IV
Závěrečná ustanovení

Článek 116
Hodnocení

1.Do [31. května 2023] a následně každé čtyři roky Komise provede hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení posoudí zejména:

a)výsledky, jichž agentura dosáhla při plnění svých cílů, mandátu a úkolů;

b)dopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům;

c)provádění evropské spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže;

d)případnou potřebu upravit mandát agentury;

e)finanční dopady jakékoli takové úpravy.

Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina a další příslušné právo Unie.

2.Zprávu o hodnocení společně se svými závěry o ní Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Správní rada může Komisi podat doporučení ke změnám v tomto nařízení. Zpráva o hodnocení a závěry o ní se zveřejní. Členské státy a agentura poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování návrhu této zprávy.

3. Zprávu o fungování EUROSURu předloží agentura Evropskému parlamentu a Radě do 1. prosince 2021 a poté každé dva roky.

Členské státy poskytnou agentuře informace nezbytné k vypracování návrhu této zprávy.

4.Jako součást hodnocení uvedeného v odstavci 1 poskytne Komise celkové hodnocení EUROSURu doplněné v případě potřeby o vhodné návrhy na jeho lepší fungování.

Členské státy a agentura poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení uvedeného v odstavci 3.

Článek 117
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor („Výbor Evropské pohraniční a pobřežní stráže“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely opatření uvedených v čl. 80 odst. 2 je Komisi nápomocen „Výbor podle článku 6“ zřízený nařízením (ES) č. 1606/2002.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 118

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 119
Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 1052/2013 se zrušuje.

2.Nařízení (EU) 2016/1624 se zrušuje s výjimkou článků 20, 30 a 31 uvedeného nařízení, které se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2020.

3.Společná akce 98/700/SVV se zrušuje s účinkem od data účinného zavedení systému uvedeného v článku 80, o němž bude rozhodnuto prováděcím aktem přijatým v souladu s postupy uvedenými v článku 117.

4.Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 120
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Ustanovení čl. 12 odst. 4, článku 71 a čl. 98 odst. 5, pokud se týkají spolupráce se Spojeným královstvím, jsou použitelná do data vystoupení Spojeného království z Unie nebo, za předpokladu, že vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, do konce přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.

3.Odchylně přijme během roku 2019 správní rada rozhodnutí uvedená v čl. 55 odst. 4 a čl. 64 odst. 6 do šesti týdnů od vstupu nařízení v platnost.

4.Odchylně provedou během roku 2019 členské státy jmenování uvedená v čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 1 do dvanácti týdnů od vstupu nařízení v platnost.

5.Vyslání v souladu s články 55 až 58 se uskuteční ode dne 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 49  

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.2.1

1.3Odůvodnění návrhu/podnětu

1.3.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.3.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.3.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.3.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.4Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–☑    Finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby

☑ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.5Předpokládaný způsob řízení 50  

☑ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

☑ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění režimu (režimů) řízení, mechanismů financování, platebních postupů a navrhované strategie pro kontrolu

2.2.2Informace týkající se identifikovaných rizik a vnitřního kontrolního systému nastaveného na jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „nákladů na kontrolu ÷ hodnotě souvisejících řízených fondů“), a posouzení očekávaných úrovní rizika výskytu chyb (při platbě a při ukončení)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

–VFR na období 2014–2020

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

*Částka 52,500 mil. EUR je pokryta stávajícím víceletým finančním rámcem na rok 2020.

–VFR na období 2021–2027

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

**Částka ve výši 647,500 mil. EUR je pokryta příštím víceletým finančním rámcem na roky 2021–2027 a byla stanovena v rámci návrhu BMVI z června 2018.

3.2.2Souhrn odhadovaného dopadu na celkový rozpočet Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (včetně provozních a správních prostředků a s přihlédnutím k příspěvkům zemí přidružených k Schengenu).

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž 

3.2.3.1Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

Se zaměstnanci a souvisejícími náklady se počítalo již v návrhu COM(2015) 671. Počet zaměstnanců by měl od roku 2020 zůstat konstantní na úrovni 1 000.