EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 31.8.2018

COM(2018) 608 final

2018/0320(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice má využívání živých biologických mořských zdrojů obnovit a zachovat populace lovených druhů nad úrovněmi, které jsou schopny poskytnout maximální udržitelný výnos. V této souvislosti je jedním z významných nástrojů každoroční stanovování rybolovných práv ve formě celkových přípustných odlovů (TAC) a kvót.

Nařízení (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace, dále upřesňuje hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot, které tento návrh používá k dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména pak cíle spočívajícího v dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu.

Cílem tohoto návrhu je stanovit pro rok 2019 rybolovná práva členských států na komerčně nejvýznamnější populace ryb v Baltském moři. V zájmu zjednodušení a zpřehlednění každoročního rozhodování o TAC a kvótách se rybolovná práva v Baltském moři od roku 2006 stanovují v samostatném nařízení.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a s politikou Unie v oblasti udržitelného rozvoje.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie podle čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Přiměřenost

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Společná rybářská politika je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 SFEU musí Rada přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Předmětné nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na čl. 16 odst. 6 a 7 a článek 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy tato práva volně přidělit regionům či subjektům podle kritérií stanovených v uvedených článcích. Členské státy tak mají široký manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jaký sociálně-ekonomický model si pro využívání přidělených rybolovných práv zvolí.

Návrh nemá pro členské státy nové finanční důsledky. Rada toto konkrétní nařízení přijímá každý rok a veřejné i soukromé nástroje k jeho provádění jsou již zavedeny.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Tento návrh se týká řízení rybolovu na základě čl. 43 odst. 3 SFEU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Na základě sdělení Komise o konzultaci o rybolovných právech na rok 2019 v rámci společné rybářské politiky (COM(2018) 452 final) byl konzultován poradní sbor pro Baltské moře. Vědecký základ návrhu poskytla Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). Předběžná stanoviska vyjádřená ke všem dotčeným populacím ryb byla zvážena a v návrhu co nejvíce zohledněna, aniž by došlo k rozporu se stávajícími politikami či ke zhoršení stavu ohrožených zdrojů.

Vědecká doporučení ohledně omezení odlovu a stavu populací byla v červnu 2018 rovněž projednána s členskými státy v rámci regionálního fóra BALTFISH.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Jako vědecká organizace byla konzultována rada ICES.

Tuto radu Unie každý rok žádá o vědecká doporučení ke stavu důležitých rybích populací. Vydávaná doporučení se týkají všech populací v Baltském moři a pro ty komerčně nejvýznamnější se navrhují TAC.

•Posouzení dopadů

Předkládaný návrh je součástí dlouhodobé koncepce spočívající v přizpůsobování míry rybolovu a v jejím udržování na dlouhodobě udržitelných úrovních. Tato koncepce povede ke stabilitě rybolovného tlaku, vyšším kvótám, a tudíž i lepším příjmům pro rybáře a jejich rodiny. Očekává se, že zvýšené vykládky budou příznivé pro rybářský průmysl, spotřebitele, zpracovatelský průmysl, maloobchod i ostatní přidružená odvětví spojená s obchodním a rekreačním rybolovem.

Díky rozhodnutím o rybolovných právech v Baltském moři přijatým v posledních letech se již podařilo přivést úroveň úmrtnosti způsobené rybolovem na úroveň maximálního udržitelného výnosu v případě všech populací s výjimkou jedné, obnovit populace a znovu dosáhnout rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy. U všech populací je však stále nutno pokročit v obnově (některé se i nadále nacházejí pod bezpečným limitem biomasy) a přivést úroveň úmrtnosti způsobené rybolovem všech populací na úroveň maximálního udržitelného výnosu.

S ohledem na výše uvedené by návrh Komise snížil rybolovná práva pro sledě obecného v západní části Baltského moře o 63 %, pro sledě obecného ze střední části Baltského moře o 26 % pro sledě obecného v Botnickém zálivu o 7 %, pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře o 15 % a pro lososa obecného z Finského zálivu o 1 %. Návrh Komise by zvýšil rybolovná práva pro sledě obecného v Rižském zálivu o 7 %, pro šprota obecného o 3 %, pro platýse velkého o 43 %, pro západní populaci tresky obecné o 31 % a pro a lososa obecného z hlavní pánve o 15 %

Dopad předmětných návrhů na rok 2019 se proto bude značně lišit podle druhu rybolovu. Celkově vzato budou tímto návrhem Komise stanovena rybolovná práva v Baltském moři na úrovni přibližně [609 tisíců tun, což představuje snížení o 9,7 % oproti roku 2018].

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zůstává flexibilní, co se týče uplatňování mechanismů výměny kvót, které už byly zavedeny v nařízeních, jež byla v souvislosti s rybolovnými právy v Baltském moři přijata v předchozích letech. Nestanoví žádné nové prvky či nové správní postupy pro orgány veřejné moci (na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni), které by mohly zvýšit administrativní zátěž.

Návrh se týká ročního nařízení na rok 2019, a proto neobsahuje ustanovení o revizi.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh stanoví na rok 2019 pro členské státy lovící v Baltském moři rybolovná práva k některým rybím populacím nebo skupinám rybích populací.

Rybolovná práva

Dne 20. července 2016 vstoupil v platnost nový víceletý plán pro rybolov v Baltském moři 1 . Podle tohoto plánu se mají rybolovná práva stanovovat v souladu s jeho cíli a musejí odpovídat cílovým rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem, které jsou v něm uvedeny. V případech, kdy biomasa určité populace nedosahuje referenčních bodů stanovených v plánu, se rybolovná práva stanoví na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem úměrně snížené s přihlédnutím k poklesu biomasy dané populace.

Rybolovná práva se navrhují v souladu s čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech) podle nařízení (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice.

Tam, kde to bylo namístě, byla za účelem stanovení kvót EU na populace, které jsou sdíleny s Ruskou federací, příslušná množství daných populací odečtena od TAC doporučovaných radou ICES. Celkové přípustné odlovy a kvóty přidělené členským státům jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Navržené TAC pro populace sledě obecného v Rižském zálivu a v Botnickém zálivu, jakož i navrhované TAC pro šprota obecného, tresku obecnou v západní části Baltského moře a lososa obecného z hlavní pánve odpovídají rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovni maximálního udržitelného výnosu podle čl. 4 odst. 2 a sloupce A přílohy I nařízení (EU) 2016/1139. Pro sledě obecného ve střední části Baltského moře je TAC stanoven na úrovni, která odpovídá rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem podle čl. 4 odst. 4 a sloupce B přílohy I uvedeného nařízení, aby se omezily rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky. Pokud jde o velikost populace sledě obecného v západní části Baltského moře, podle odhadů rady ICES je její úroveň nižší než minimální referenční bod pro biomasu reprodukující se populace (MSY Btrigger), jak je stanoven ve sloupci A přílohy II (EU) 2016/1139. Kromě toho rada ICES nově posoudila vhodné referenční body a podle jejího nejnovějšího poradenství 2 leží velikost této populace pod úrovní mezního referenčního bodu pro biomasu (Blim.)

Podle čl. 5 odst. 2 nařízení č. 2016/1139 musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos, naznačuje-li vědecké poradenství, že je velikost dotčené populace nižší než minimální referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, jak je stanoven ve sloupci A přílohy II. K dosažení takové úrovně je třeba stanovit rybolovná práva pro dotčenou populaci na úrovni, která je v souladu s takovou úmrtností způsobenou rybolovem, jež je snížena pod rozmezí stanovené ve sloupci B přílohy I nařízení 2016/1139. Vzhledem ke snížení úrovně biomasy u sledě obecného v západní části Baltského moře Komise navrhuje použít čl. 4 odst. 3 nařízení 2016/1139 a stanovit TAC na úrovních odpovídajících nižším úrovním, než jsou hodnoty stanovené ve sloupci A přílohy I. To odpovídá TAC ve výši 6 404 tun (–63 %), který umožní, aby se populace rychleji obnovila, neboť podle rady ICES umožňuje tato úroveň zvýšení biomasy do roku 2019 o 9,3 %.

Komise se domnívá, že rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem stanovená v příloze I a referenční body pro zachování zdrojů v příloze II nařízení 2016/1139 již neodpovídají nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Nařízení (EU) 2016/1139 je třeba uvést do souladu s aktuálním vědeckými poznatky prostřednictvím ustanovení článku 17 návrhu Komise COM (2018) 149 3 .

TAC pro platýse velkého byl stanoven na základě zohlednění vědeckého poradenství ohledně maximálního udržitelného výnosu u populace v subdivizích 21–23 a zároveň na základě koncepce ICES týkající se údajů o populacích, o nichž jsou k dispozici pouze omezená data, pokud jde o populaci v subdivizích 24–32. Celkové přípustné odlovy lososa obecného z Finského zálivu a tresky obecné z východní části Baltského moře odpovídají koncepci, kterou vyvinula rada ICES a která se použije u populací, o nichž jsou k dispozici jen omezené údaje.

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů, včetně ustanovení o flexibilitě v článku 3 pro populace, na něž se vztahují preventivní TAC, a v článku 4 pro populace, na něž se vztahují analytické TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovování TAC rozhodne, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu předmětných populací. Poměrně nedávno byl zaveden mechanismus flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů a jež by bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, mělo by se ujasnit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se použijí jen tehdy, když členské státy nevyužívají meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2018/0320 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 4 požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(3)Podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020.

(4)Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy („TAC“) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 5 zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Omezení odlovů v případě populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři je na rok 2019 vhodné stanovit tak, aby bylo v souladu s cíli plánu.

(6)Mezinárodní rada pro průzkum moří („ICES“) poukázala na to, že biomasa populace sledě obecného v západní části Baltského moře v subdivizi 20–24 je pod úrovní referenčních bodů pro zachování biomasy reprodukující se populace, jak jsou stanoveny ve sloupci A přílohy II nařízení 2016/1139. V souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení by měla být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace na úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky obecně a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. V důsledku toho a v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1139 je vhodné, aby rybolovná práva pro sledě obecného v západní části Baltského moře byla stanovena na úrovni pod rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem uvedeném ve sloupci A přílohy I  uvedeného nařízení, jelikož taková úroveň zohledňuje zjištěný pokles biomasy.

(7)Pokud jde o populaci tresky obecné v západní části Baltského moře, vědecké poradenství uvádí, že k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem u této populace významně přispívá rekreační rybolov. Vzhledem k současnému stavu této populace je vhodné zachovat denní omezení množství úlovků na rybáře. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov.

(8)Pokud jde o populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, radě ICES se zatím nepodařilo v návaznosti na změny biologie populace stanovit biologické referenční body. Aby se napomohlo dosažení cílů plánu, je vhodné stanovit TAC pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře v souladu s přístupem předběžné opatrnosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(9)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 6 , a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které budou členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(10)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 7 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, mělo by se stanovit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na analytické TAC použijí jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa unijních rybářů, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2019. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rybolovná práva pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři na rok 2019.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie působící v Baltském moři.

2. Toto nařízení se vztahuje rovněž na rekreační rybolov, pokud se na něj v příslušných ustanoveních výslovně odkazuje.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení, a nestanoví-li toto nařízení jinak, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

1)„subdivizí“ subdivize ICES v Baltském moři podle definice v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 8 ;

2)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství ryb z každé populace, které může být uloveno během období jednoho roku;

3)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

4)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 4

TAC a jejich rozdělení

Celkové přípustné odlovy (TAC), kvóty a případně podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty, jsou stanoveny v příloze.

Článek 5

Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)množství převáděná v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 nebo čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 6

Podmínky pro vykládku úlovků a vedlejších úlovků

V příloze jsou uvedeny populace necílových druhů v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, na které lze uplatnit odchylku od povinnosti započítávat úlovky do příslušné kvóty.

Článek 7

Opatření pro rekreační rybolov tresky obecné v subdivizích 22–24

1. Při rekreačním rybolovu v subdivizích 22–24 si může jeden rybář v jeden den ponechat nejvýše pět kusů tresky obecné.

2. Odstavcem 1 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření

.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Předávání údajů

Zasílají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje o množstvích odlovených nebo vyložených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze tohoto nařízení.

Článek 9

Flexibilita

1. Není-li v příloze tohoto nařízení uvedeno jinak, na populace, na které se vztahují preventivní TAC, se použije článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 a na populace, na které se vztahují analytické TAC, se použije čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení.

2. Ustanovení čl. 3 odst. 2 a 3 a článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát používá meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(2)    http://ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2018/2018/her.27.20-24.pdf

(3)

   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 ( Úř. věst.  L 343, 22.12.2009, s. 1 ).

(7)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(8)    Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu ( Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1 ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne31.8.2018

COM(2018) 608 final

PŘÍLOHA

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE EXISTUJÍ TAC PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty podle populace (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) a podmínek, které jsou s nimi funkčně spjaty.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES.

Populace ryb jsou uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů: