Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018IR6135

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční rozměr snižování rizika katastrof

COR 2018/06135

Úř. věst. C 404, 29.11.2019, p. 39–43 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 404/39

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přeshraniční rozměr snižování rizika katastrof

(2019/C 404/08)

Zpravodaj

:

Roberto CIAMBETTI (IT/EKR), předseda a člen rady regionu Benátsko

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

 zdůrazňuje, že rostoucí intenzita a četnost škod způsobených pohromami má dopad na životy lidí i finanční důsledky. Přírodní katastrofy zasáhnou každý rok téměř 160 milionů lidí na celém světě a přibližně 90 000 lidí jejich následkem zemře. V letech 1980 až 2016 bylo přibližně 83 % finančních ztrát členských států EU způsobeno přírodními katastrofami vzniklými vlivem povětrnostních podmínek a klimatu;

2.

 zdůrazňuje, že katastrofy neznají hranice, a rozvoj prevence, odolnosti a účinné reakce na mimořádné situace tudíž vyžadují přeshraniční spolupráci. Účinná přeshraniční spolupráce by měla významný přínos pro 37,5 % obyvatel EU žijících v příhraničních oblastech;

3.

 zdůrazňuje, že příčinou vzniku závažných nouzových situací by mohl být také případný rozsáhlý přeshraniční výpadek energie – tzv. „blackout“, a proto se naléhavě doporučuje přijmout konkrétní opatření k předcházení katastrofám a posílit přeshraniční kontakty;

4.

 připomíná, že je nutné zohlednit schopnost výrazně snížit riziko a dopady katastrof ve všech strategiích investičních politik EU, tak aby veřejné prostředky pomáhaly komunitám vybudovat větší odolnost vůči negativním dopadům katastrof a aby nebyly ohroženy životy občanů. Vyjadřuje politování nad tím, že evropské strukturální a investiční fondy obecně – ani Fond soudržnosti konkrétně – nevyžadují, aby podmínkou provádění infrastrukturních projektů financovaných EU bylo posouzení rizika katastrof;

5.

 poukazuje sice na to, že EU má v současné době k dispozici dva nástroje (mechanismus civilní ochrany Unie a Fond solidarity Evropské unie), jejichž prostřednictvím chce přispívat ke koordinaci reakce na přírodní katastrofy a k budování odolnosti vůči nim, nicméně k dosažení cílů sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 v úzké spolupráci s Úřadem OSN pro snižování rizika katastrof je nutná důraznější víceúrovňová správa. Navíc bude třeba v budoucím rozvoji Evropy důsledně uplatňovat zásadu investování do snižování rizika katastrof, a to včetně evropského semestru a fondů EU;

Obecné připomínky

6.

 konstatuje, že ve svých předchozích stanoviscích upozorňoval na přeshraniční hrozby a katastrofy, zasahující regiony ve dvou či více členských státech EU, a požadoval, aby se zlepšila spolupráce mezi sousedícími regiony, a zajistila se tak společná preventivní opatření a koordinace reakce (1);

7.

 upozorňuje na to, že při plánování musí být dynamickým způsobem věnována pozornost potřebám jednotlivých regionů (včetně nejvzdálenějších regionů) souvisejícím s riziky, zranitelností a vystavením;

8.

 podotýká, že v Evropě existuje na vnitrostátní úrovni, resp. na příslušných nižších než celostátních úrovních velmi široká škála struktur a způsobů řízení rizik. Proto by v souvislosti s přeshraničním rozměrem rizik mohl být při posuzování rizik v budoucnosti účelný systematičtější přístup;

9.

 prosazuje a podporuje vypracování celostátních, regionálních a místních strategií a plánů pro řízení rizik, mj. i vypracování společných přeshraničních strategií pro přeshraniční regiony a jejich účinné koordinování. Mimoto Výbor požadoval, aby byly vyčleněny dostatečné prostředky na programy, jejichž prostřednictvím je podporována přeshraniční spolupráce v oblasti snižování rizika katastrof a řešení krizí (2);

10.

 domnívá se, že plány předcházení vzniku rizik a řízení rizik by měly mj. zahrnovat rozsáhlé scénáře rizik napříč regiony, aby bylo možné sledovat a monitorovat očekávané události a aby tyto scénáře mohly účinněji přispívat k chápání a posuzování rizik na regionální úrovni. Nezbytným předpokladem pro vypracování plánů předcházení vzniku rizik a řízení rizik jsou studie zranitelnosti vůči rizikům a vystavení riziku a studie druhu ohrožení a prostředí, které budou základem pro mapování rizik. Tyto přeshraniční plány by měly být přístupné veřejnosti na obou stranách hranice a mělo by se o nich náležitě informovat, aby se předcházelo katastrofám, zmírnily se jejich dopady a připravila se reakce na ně;

11.

 zdůrazňuje, že je třeba posílit správu v oblasti řízení rizik podpořením přeshraniční spolupráce;

12.

 zdůrazňuje, že je nutné, aby byl přeshraniční rozměr snižování rizika katastrof v Evropě lépe chápán a aby toto pochopení bylo přínosem k účinnějšímu a dlouhodobému snižování rizika katastrof;

13.

 znovu opakuje, že podporuje (3) návrh nařízení o vytvoření evropského přeshraničního mechanismu (4), který předložila Evropská komise a který je součástí úsilí o odstranění překážek přeshraniční spolupráce mj. i v oblasti snižování rizika katastrof. V zájmu zlepšení přeshraniční spolupráce a předcházení katastrofám by se v nejzranitelnějších regionech, jako jsou nejvzdálenější, ostrovní a pobřežní regiony, mohly provádět nové přípravné projekty;

14.

 zdůrazňuje, že v případě, kdy katastrofu nemůže řešit jen jedna země, zasáhnou zúčastněné státy a poskytnou pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie. Pokud však přeshraniční hrozby a katastrofy zasáhnou regiony ve dvou či více členských státech, je nutná účinnější spolupráce mezi sousedícími regiony, aby bylo zaručeno přijetí společných preventivních opatření a koordinování reakce;

15.

 konstatuje, že k provádění svědomité prevence katastrof a zaručení co nejlepší komunikace v případě vzniku krizí je vedle konkrétních koordinačních a komunikačních strategií velmi důležitá také znalost jazyka sousední země;

16.

 v této souvislosti podotýká, že většina zemí uzavřela se sousedními zeměmi dvoustranné dohody, které se týkají také přeshraniční spolupráce v případě katastrof (a které nemusí být nutně omezeny pouze na dvě země). Předcházení katastrofám, snižování rizik a také příprava strategií reakce však vyžaduje větší pozornost;

17.

 vítá skutečnost, že Evropský parlament a Rada dosáhly prozatímní dohody o posílení stávajícího mechanismu civilní ochrany Unie a o reakci EU na katastrofy (rescEU), která klade mimo jiné větší důraz na přeshraniční rizika;

Úloha místních a regionálních orgánů a přeshraniční projekty

18.

 doporučuje, aby byly místní a regionální orgány více zapojeny do projektů, které se týkající rizik katastrof a které financuje EU, aby byla zachována jejich kontinuita v čase a aby mohly být prováděny i v jiných oblastech s podobnými rizikovými podmínkami;

19.

 vyzývá členské státy, aby zapojily místní a regionální orgány rovněž do posuzování plánovaných investic, do všech příslušných programů a do projednání možných změn;

20.

 vyzývá k aktivnějšímu provádění přeshraničních projektů zaměřených na snižování rizika katastrof, aby byly více využívány strukturální fondy určené k tomuto účelu;

21.

 doufá, že EU poskytne místní a regionální úrovni větší pobídky k podpoře přeshraniční spolupráce při snižování rizik, v neposlední řadě v oblasti prevence, vzdělávání a odborné přípravy;

22.

 zdůrazňuje ústřední úlohu místních subjektů při snižování rizik katastrof a zvyšování odolnosti vůči nim a význam stávajících iniciativ na podporu snižování rizika katastrof na místní úrovni, jako je kampaň Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof s názvem „Making Cities Resilient“ („Odolnější města“);

23.

 domnívá se, že je třeba věnovat mimořádnou pozornost investicím – mj. finančním – do zmíněného plánování týkajícího se snižování rizik, zejména v souvislosti se změnou klimatu a následnými extrémními jevy, a to prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie a Fondu solidarity Evropské unie;

Přeshraniční spolupráce

Plánování

24.

 konstatuje, že je třeba zavést nepřetržité přeshraniční plánování, při němž budou zohledněny scénáře rizik, která postihují více zemí. Dále je nutné společně určit, vyhodnotit a zmapovat nejen rizika související s rozvojem přeshraničních oblastí, ale i rizika týkající se ochrany rozsáhlých území, mj. s cílem sledovat a monitorovat očekávané události;

25.

 doufá, že budou zřízeny vědecké výbory za účelem lepšího vymezení scénářů rizik a propojování znalostí a dovedností. Jejich složení by mělo odpovídat typům odbornosti podle podobných faktorů rizik pro homogenní oblasti (např. lesní požáry ve Středomoří, nenadálé nebo postupné záplavy ve střední Evropě atd.) s možností rychlé reakce a dialogu s místními orgány za účelem získání finančních, lidských a materiálních zdrojů;

26.

 konstatuje, že vzhledem k omezování finančních prostředků, jež lze pozorovat u některých místních a regionálních orgánů, je pro osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti civilní ochrany čím dál tím důležitější, aby měly k dispozici lepší hodnocení komunit, jednotlivců a projektů civilní ochrany. Domnívá se, že k posuzování odolnosti komunit na základě statistických údajů i údajů vkládaných za tímto účelem je vhodný index sociální odolnosti INDRIX, který je výsledkem přeshraničního projektu INDRIX spolufinancovaného z prostředků EU. Díky tomuto projektu bylo možné na základě určitých sociálních ukazatelů (úroveň vzdělání, zdravotní stav, míra nezaměstnanosti, nabízené služby atd.) odhadnout, jak riziko vnímají různé komunity, a zejména určit komunity, které jsou nejzranitelnější a jsou riziku nejvíce vystavené. Vyzývá příslušné instituce, aby zvážily vypracování závazných pojišťovacích nástrojů proti přírodním katastrofám, které by byly harmonizovány na evropské úrovni a u nichž by výše pojistného závisela na míře rizika, mj. s cílem více o nich informovat a podporovat chápání významu prevence ze strany občanů. Sníží se tak morální hazard a budou zaručeny spravedlivé a jednotné náhrady škody všem evropským občanům;

27.

 poukazuje na to, že v některých přeshraničních oblastech je nutné vytvořit databázi, kterou by sousedící země sdílely a která by obsahovala materiály, prostředky, vybavení, odbornost dobrovolníků a rozmístění a logistiku prostředků;

28.

 konstatuje, že by tato databáze měla být vytvořena a spravována nejen v zájmu lepší připravenosti na katastrofy, ale také za účelem posílení socioekonomické a kulturní obnovy oblastí postižených katastrofami, a to ze společného přeshraničního hlediska;

29.

 domnívá se, že by se měly vzít v úvahu již existující pozitivní příklady přeshraniční spolupráce a že by měly být následovány. Patří k nim:

—

společná německo-dánská cvičení civilní ochrany, např. DANGEREX 07, DANGERFloodEx 2010 a reakce na mimořádné události bez hranic;

—

připravenost na záplavy a zmírnění přeshraničních škod v povodí řeky Sávy (Brodsko-posávská župa v Chorvatsku a okres Mačva v Srbsku);

—

projekt RiKoSt: komunikační strategie v oblasti rizik (v rakouských Korutanech a italské Horní Adiži do října 2020);

—

U-SCORE-II: vzájemné hodnocení mezi městy (pilotní projekty v Portugalsku, Itálii a Spojeném království);

—

cvičné mobilní zařízení pro vnitrozemské vody na horním toku Rýna a Kongres německo-francouzsko-švýcarské konference oblasti horního toku Rýna na téma Blackout – rozsáhlý přeshraniční výpadek elektřiny (2016);

Vzdělávání

30.

 zdůrazňuje, že je důležité podpořit vzdělávání mladých lidí, a vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby podporovaly zvláštní vysokoškolské programy a projekty zaměřené na zmírňování rizik. Dále zdůrazňuje, že se mladí lidé mohou prostřednictvím Evropského sboru solidarity (5) zapojit do solidárních činností prováděných v oblasti předcházení vzniku rizika katastrof. Tyto činnosti mohou mít podobu dobrovolnické činnosti, učňovské přípravy, stáží a pracovních zkušeností;

31.

 podotýká, že je třeba zavést zvláštní vzdělávací programy pro zaměstnance místních samospráv (mj. s ohledem na kampaň „Odolnější města“), aby získali větší povědomí a měli k dispozici více informačních nástrojů vzhledem k tomu, že mají přímou odpovědnost jednak vůči občanům a jednak za péči o území a za jeho rozvoj;

32.

 doporučuje věnovat více pozornosti vzdělávání dobrovolníků a techniků, aby získali větší odbornost, a podporovat a vytvářet vzdělávací kurzy na základě rizik existujících v jednotlivých zemích, a zejména v přeshraničních oblastech, s cílem zlepšit znalosti daných území a přijímat společná a koordinovaná opatření v oblasti monitorování mimořádných událostí, dohledu nad nimi a reakce na ně;

33.

 znovu opakuje, že místní orgány nebo dobrovolnické organizace musí provádět osvětové kampaně s cílem informovat o existujících rizicích a o nezbytné sebeochraně a že na místní a regionální úrovni musí probíhat iniciativy vzájemného učení prostřednictvím vzájemných hodnocení mezi městy a regiony;

34.

 zdůrazňuje, že vzdělávání na mezinárodní úrovni by mělo být v souladu se scénáři rizik stanovenými v přeshraničních plánech předcházení vzniku rizik a řízení rizik. Těchto kurzů by se měli účastnit všichni jedinci z řad technických odborníků a dobrovolnických organizací, jichž se řešení rizik přímo týká, a to z obou stran hranic a pokud možno zároveň;

35.

 zdůrazňuje, že je třeba posílit platformy pro elektronické učení, jako je vzdělávací program v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, a zvýšit dostupnost otevřených on-line kurzů v oblasti civilní ochrany;

36.

 zastává názor, že Fond solidarity Evropské unie zajišťuje regionům posílené informační kampaně prostřednictvím podpůrných opatření, která se již v členských státech EU a v kandidátských zemích osvědčila. Fond solidarity EU je pro dotčené regiony klíčovým podpůrným nástrojem v případech, kdy musejí vynaložit mimořádné úsilí na obnovu oblastí zasažených přírodními katastrofami nebo katastrofami způsobenými povětrnostními vlivy, neboť přírodní katastrofy neznají hranice;

Reakce na mimořádné události

37.

 vyzdvihuje nutnost zavést společný a standardizovaný přeshraniční systém varování, mj. i s cílem zajistit informování o veškerých narušeních a katastrofách, jež by mohly mít dopad na území regionu jiného státu, v reálném čase;

38.

 konstatuje, že je třeba uzavřít přeshraniční dohody s cílem sjednotit a urychlit dobu nezbytnou k aktivaci záchranných systémů a nasazení dobrovolníků, určit právní překážky a podnítit spolupráci, a tím optimalizovat logistiku prostředků a personálu. Vyzývá také k uzavření dohod ohledně vodohospodářské infrastruktury, aby bylo možné lépe pochopit organizační a provozní řízení přehrad, a díky tomu přijmout včasná opatření k omezení rizik souvisejících s vodou na území jiného členského státu ležícího po proudu;

39.

 vyzývá k vytvoření zkratek pro označení záchranných koordinačních středisek na různých územních úrovních s cílem sjednotit a sladit používanou terminologii;

40.

 vyzývá k zavedení harmonizovaných postupů pro preventivní informování a sdílení operačních postupů v případech nouze;

41.

 doporučuje používání počítačových aplikací, které by umožnily upozornit občany v reálném čase;

42.

 vyzývá členské státy, aby uznaly a potvrdily funkci manažerů rizik katastrof, kteří by byli nápomocni zaměstnancům místních a regionálních samospráv zejména v mimořádných situacích a při plánování a kteří by měli potřebné víceoborové a horizontální znalosti, schopnosti a dovednosti;

Zásada subsidiarity

43.

 souhlasí s tím, že Evropská unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnost členských států v oblasti civilní ochrany;

Osvědčené postupy

44.

 zdůrazňuje, že existuje řada příkladů osvědčených postupů v oblasti přeshraniční spolupráce při snižování rizika katastrof, které lze následovat a optimálně rozvíjet. Patří k nim:

—

společná cvičení, která zajistí společný přístup, vzájemné porozumění a stejnou míru připravenosti v případě katastrofy;

—

šíření harmonizovaných informací, výměna osvědčených postupů a učení se z iniciativ, postupů, nástrojů atd. uplatňovaných v sousedících regionech;

—

společné informační a vzdělávací kampaně pro osoby žijící ve vysoce rizikových přeshraničních oblastech, jichž se budou účastnit různé zainteresované strany (např. akce zaměřené na snižování rizika katastrof v různých městech a obcích);

45.

 důrazně podporuje projekt b-solutions, prováděný Sdružením evropských příhraničních regionů, jehož cílem je určit právní a správní překážky přeshraniční spolupráce v oblasti předcházení katastrofám a zmírňování pohrom. Poukazuje na to, že v rámci první výzvy k předkládání návrhů v roce 2018 vybralo Sdružení evropských příhraničních regionů 10 případů, z nichž se staly pilotní projekty. Řada dalších případů však zatím nebyla vyřešena (sanitky, hasičské vozy nebo vrtulníky, které sice mohou vstoupit do prostoru některých příhraničních regionů, ale ne do všech; administrativní náležitosti nutné k převozu ostatků, nesourodé poskytování přeshraničních služeb, problémy týkající se pojištění, uznávání diplomů atd.). Vybízí všechny regiony, které čelí podobným překážkám, aby při příštích výzvách předložily své návrhy;

46.

 zdůrazňuje, že regiony postižené katastrofami musí svým příslušným vládám předkládat společná řešení. Jako příklad lze uvést spolupráci mezi severním Portugalskem a španělským regionem Galicie, které svým ústředním vládám předkládají návrhy svých priorit v záležitostech, jež lze řešit v rámci „pyrenejských summitů“, nebo úzkou spolupráci nejvzdálenějších regionů Kanárské ostrovy, Azory a Madeira prostřednictvím programu Interreg MAC, do nějž se rovněž zapojily blízké třetí země Kapverdy, Mauritánie a Senegal.

V Bruselu dne 27. června 2019.

předseda

Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1)  Stanovisko Evropského výboru regionů Rámec pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti, Úř. věst. C 271, 19.8.2014, s. 61.

(2)  Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán pro sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Úř. věst. C 272, 17.8.2017, s. 32.

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů Přeshraniční mechanismus (ze dne 5. prosince 2018; dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(4)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu, COM(2018) 373 final.

(5)  Stanovisko Evropského výboru regionů 2018/03892 – Evropský sbor solidarity a nová strategie EU pro mládež (zpravodaj: Matteo Luigi Bianchi).

Top