Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52018IP0373

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (2017/2772(RSP))

Úř. věst. C 11, 13.1.2020, p. 7–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/7

P8_TA(2018)0373

Technologie distribuovaných účetních knih a blockchainy: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (2017/2772(RSP))

(2020/C 011/03)

Evropský parlament,

—

s ohledem na otázku Komisi o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (O-000092/2018 – B8-0405/2018),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách, (1)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví, (2)

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018„Zeměpisné blokování a jiné formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků“, (3)

—

s ohledem na obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679),

—

s ohledem na návrh nařízení o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (COM(2016)0597 – C8-0375/2016 – 2016/0276(COD)),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD)), (4)

—

s ohledem na iniciativy Komise zaměřené na prozkoumání technologií distribuovaných účetních knih (DLT) včetně mj. iniciativ „Blockchain4EU: Blockchain pro průmyslové transformace“, „EU Blockchain and Observatory Forum“, „Blockchains for Social Good“a „Study on the Opportunity and Feasibility of an EU Blockchain Infrastructure“,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy (dále DLT) a blockchainů může představovat nástroj, který podpoří posílení občanů tím, že jim poskytne příležitost kontrolovat svá vlastní data a rozhodnout, jaká data mají v účetní knize sdílet, jakož i schopnost zvolit, kdo může tato data vidět;

B.

vzhledem k tomu, že DLT je univerzální technologií, která může zlepšit efektivnost transakčních nákladů tím, že odstraní zprostředkovatele a náklady na zprostředkování, jakož i zvýší transparentnost transakcí, přetvoří hodnotové řetězce a zlepší organizační efektivitu prostřednictvím důvěryhodné decentralizace;

C.

vzhledem k tomu, že DLT může prostřednictvím nezbytných šifrovacích a kontrolních mechanismů zavést paradigma založené na IT, které umí provést demokratizaci údajů a zlepšit důvěru a transparentnost, a zároveň bude poskytovat bezpečný a účinný způsob provádění transakcí;

D.

vzhledem k tomu, že DLT podporuje pseudonymizaci uživatelů, nikoliv jejich anonymizaci;

E.

vzhledem k tomu, že DLT je stále se vyvíjející technologie, jež vyžaduje podpůrný a stimulující rámec vstřícný vůči inovacím, který poskytne právní jistotu a bude dodržovat zásadu technologické neutrality a současně podpoří ochranu spotřebitelů, investorů a životního prostředí, bude zvyšovat sociální hodnotu technologie, snižovat digitální propast a zlepšovat digitální dovednosti občanů;

F.

vzhledem k tomu, že DLT může poskytnout rámec transparentnosti, snížit korupci, odhalit daňové úniky, umožnit sledování nezákonných plateb, usnadnit politiky pro boj proti praní peněz a odhalit zneužívání aktiv;

G.

vzhledem k tomu, že DLT umožňuje zajistit integritu údajů a její schopnost poskytnout zjevně pravou auditní stopu umožňuje nové modely veřejné správy a přispívá k větší bezpečnosti;

H.

vzhledem k tomu, že regulační přístup k DLT by měl být vstřícný k inovacím a založený na zásadě technologické neutrality a současně také umožnit vytváření ekosystémů vstřícných vůči inovacím a inovačních center;

I.

vzhledem k tomu, že blockchain je jen jedním druhem DLT; vzhledem k tomu, že některá DLT řešení ukládají všechny jednotlivé transakce v blocích, které jsou vzájemně spojeny v chronologickém pořadí, aby vytvořily řetězec, který zajišťuje bezpečnost a integritu údajů;

J.

vzhledem k tomu, že kybernetické útoky mají na takové řetězce patrně menší dopad, neboť je třeba se úspěšně zaměřit spíše na velké množství kopií než na centralizovanou verzi;

K.

vzhledem k tomu, že DLT může významně zlepšit klíčová odvětví ekonomiky i kvalitu veřejných služeb a poskytovat spotřebitelům a občanům zkušenosti s transakcemi na vysoké úrovni a snížit náklady, které jim vzniknou;

L.

vzhledem k tomu, že otázky a obavy týkající se uplatňování horizontálních předpisů a pravidel v otázkách, jako je ochrana údajů nebo zdanění, mohou brzdit potenciální vývoj DLT v EU;

M.

vzhledem k tomu, že aplikace DLT mají potenciál rychle se stát systémovými, podobně jako v případě digitálních inovací, které zásadně změnily služby v jiných odvětvích, jako jsou telekomunikace;

N.

vzhledem k tomu, že rizika a problémy týkající se této technologie nejsou dosud zcela známy.

DLT, decentralizace a využití

1.

 zdůrazňuje, že DLT snižuje náklady na zprostředkování v důvěryhodném prostředí mezi stranami transakcí a umožňuje přímou („peer to peer“) výměnu hodnot, což může posílit postavení občanů, narušit starší modely, zlepšit služby a snížit náklady v celých hodnotových řetězcích v široké škále klíčových odvětví;

2.

 zdůrazňuje hluboký dopad, který mohou aplikace založené na DLT mít na strukturu veřejné správy a úlohu orgánů, a žádá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by posoudila možné scénáře širšího zavádění veřejných sítí založených na DLT;

3.

 zdůrazňuje širokou škálu aplikací založených na DLT, které by mohly ovlivnit všechny oblasti hospodářství;

Energetika a využívání šetrné k životnímu prostředí

4.

 zdůrazňuje, že DLT může transformovat a demokratizovat energetické trhy tím, že umožní domácnostem produkovat energii šetrnou vůči životnímu prostředí a přímo ji směňovat; zdůrazňuje, že tyto technologie poskytují škálovatelnost a flexibilitu provozovatelům, dodavatelům a uživatelům zařízení;

5.

 zdůrazňuje, že DLT může podporovat výrobu a spotřebu zelené energie a může zlepšit účinnost výměny energie; konstatuje, že DLT může přeměnit provoz sítě a umožnit společenstvím a jednotlivcům poskytovat síťové služby a účinněji začleňovat obnovitelné zdroje; rovněž zdůrazňuje, že DLT může vytvářet alternativy ke státem podporovaným systémům investic do obnovitelné energie;

6.

 konstatuje, že DLT může usnadnit energetickou transformaci a distribuční infrastrukturu a vytvořit nový transakční ekosystém obklopující elektrická vozidla; zdůrazňuje, že DLT zlepšuje podávání zpráv v energetice a umožňuje přesné sledování udělování povolenek v oblasti obnovitelných zdrojů nebo uhlíku;

7.

 zdůrazňuje, že DLT může podpořit elektrifikaci chudých venkovských komunit pomocí alternativních platebních a dárcovských mechanismů;

8.

 zdůrazňuje, že je nutné podporovat technická řešení, která jsou méně náročná na spotřebu energie a obecně co nejvíce šetrná k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že některé mechanismy hledání konsenzu, mimo jiné koncepty „důkaz prací“, „důkaz na základě podílu“, „důkaz na základě autority“a „důkaz na základě uplynulého času“, mají odlišné požadavky na spotřebu energie; vyzývá Komisi, aby do svých činností souvisejících s DLT přidala hledisko energetické účinnosti a aby prostřednictvím výzkumných iniciativ prozkoumala energetický dopad a energetickou účinnost různých mechanismů pro hledání konsenzu;

9.

 vyzývá k posouzení modelů správy v rámci rozvíjejících se různorodých mechanismů hledání konsenzu, a to s přihlédnutím k možným potřebám zprostředkovatelských systémů, subjektů a organizací s cílem potvrdit a ověřit pravost výměn a včas zabránit podvodnému chování;

10.

 zdůrazňuje, že DLT může oběhovému hospodářství přinést nové příležitosti prostřednictvím stimulace recyklace a umožnění existence reputačních systémů fungujících v reálném čase;

Doprava

11.

 podtrhuje potenciál DLT v oblasti mobility a logistiky, včetně registrace a správy vozidel, ověřování jízdních vzdáleností, inteligentního pojištění a dobíjení elektrických vozidel;

Odvětví zdravotnictví

12.

 zdůrazňuje potenciál DLT pro zlepšení datové efektivity a podávání zpráv o klinických zkouškách v odvětví zdravotnictví, což umožní výměnu digitálních údajů mezi veřejnými a soukromými institucemi pod dohledem občanů/pacientů;

13.

 uznává potenciál ke zlepšení účinnosti zdravotnictví prostřednictvím interoperability elektronických zdravotnických údajů, ověřování totožnosti a lepší distribuce léků;

14.

 konstatuje, že DLT umožňuje občanům kontrolovat své zdravotní údaje a využívat této transparentnosti a zvolit si, jaká data chtějí sdílet, rovněž pokud jde o využívání těchto dat ze strany pojišťoven, a umožňuje širší ekosystém v oblasti zdravotní péče; zdůrazňuje, že aplikace DLT by měly chránit soukromí citlivých zdravotních údajů;

15.

 vyzývá Komisi, aby prozkoumala případy použití založené na DLT v řízení systémů zdravotní péče a určila referenční případy a požadavky, které umožní vkládání vysoce kvalitních údajů a interoperabilitu mezi různými DLT, v závislosti na systému, druhu instituce a jejich pracovním postupu;

Dodavatelské řetězce

16.

 zdůrazňuje význam DLT pro zlepšení dodavatelských řetězců; konstatuje, že DLT může usnadnit předávání a monitorování původu zboží a jeho složek nebo součástí a může zlepšit transparentnost, viditelnost a kontrolu souladu s předpisy prostřednictvím zajištění dodržování protokolů udržitelnosti a protokolů o lidských právech v místě původu produktu, čímž sníží riziko začlenění nezákonného zboží do dodavatelského řetězce a zajistí ochranu spotřebitele; konstatuje, že DLT lze používat jako nástroj ke zlepšení účinnosti celních úředníků při kontrole padělků;

Vzdělání

17.

 zdůrazňuje potenciál DLT pro ověření akademické kvalifikace, šifrovanou certifikaci vzdělání (např. „blockcerts“) a mechanismy pro převod kreditů;

18.

 zdůrazňuje, že nedostatečné znalosti o potenciálu DLT odrazují evropské občany od využívání inovativních řešení pro své podniky;

19.

 zdůrazňuje, že je potřeba zřizovat neziskové organizace, například výzkumná střediska, která by byla středisky pro inovace a specializovala by se na technologii DLT, aby mohly v členských státech plnit vzdělávací funkci v oblasti technologií;

20.

 vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření celounijní, vysoce škálovatelné a interoperabilní společné sítě, která umožní využívání technologických zdrojů vzdělávacích institucí v Unii za účelem přijetí této technologie pro sdílení údajů a informací, což přispěje k účinnějšímu uznávání akademických a odborných kvalifikací; rovněž vybízí členské státy, aby přizpůsobily specializované učební plány na úrovni univerzit tak, aby zahrnovaly studium nových technologií, jako jsou studie v oblasti DLT;

21.

 uznává, že pro důvěryhodnost DLT je třeba zlepšit informovanost o této technologii a její pochopení; vyzývá členské státy, aby tuto otázku řešily prostřednictvím cílené odborné přípravy a vzdělávání;

Kreativní odvětví a autorská práva

22.

 zdůrazňuje, že pro „digitalizovaný“tvůrčí obsah může DLT umožnit sledování a správu duševního vlastnictví a usnadnit ochranu autorských práv a patentů; zdůrazňuje, že DLT může umožnit větší odpovědnost a tvůrčí rozvoj umělců prostřednictvím otevřené veřejné knihy, která může rovněž jasně identifikovat vlastnictví a autorská práva; zdůrazňuje, že DLT by mohla pomáhat propojit tvůrce s jejich prací, a zlepšit tak bezpečnost a funkčnost v kontextu společného ekosystému otevřených inovací, zejména v oblastech, jako je doplňková výroba a 3D tisk;

23.

 konstatuje, že DLT by mohla být prospěšná pro autory tím, že přinese větší transparentnost a vysledovatelnost využívání jejich tvůrčího obsahu a rovněž omezí zprostředkovatele, pokud jde o platbu za jejich tvůrčí obsah;

Finanční odvětví

24.

 zdůrazňuje význam DLT v oblasti finančního zprostředkování a její potenciál ke zlepšení transparentnosti a snížení transakčních nákladů a skrytých nákladů prostřednictvím lepší správy údajů a zefektivnění postupů; upozorňuje na problémy související s interoperabilitou, které využívání této technologie může představovat pro finanční odvětví;

25.

 vítá výzkum a testování, které velké finanční instituce uskutečnily při průzkumu schopností DLT; zdůrazňuje, že využívání této technologie rovněž může ovlivnit infrastruktury finančního odvětví a narušit finanční zprostředkování;

26.

 vyzývá Komisi a finanční orgány, aby sledovaly vývoj trendů a případů využívání ve finančním odvětví;

27.

 zdůrazňuje volatilitu a nejistotu týkající se kryptoměn; konstatuje, že lze provést další zkoumání proveditelnosti alternativních způsobů platby a převodu hodnoty pomocí kryptoměn; vyzývá Komisi a Evropskou centrální banku, aby poskytly zpětnou vazbu o zdrojích volatility kryptoměn, identifikovaly hrozby pro veřejnost a prozkoumaly možnosti začlenění kryptoměn do evropského platebního systému;

Ekosystém DLT

Vlastní nezávislost, identita a důvěra

28.

 zdůrazňuje, že DLT umožňuje uživatelům, aby se identifikovali a přitom byli schopni kontrolovat, jaké osobní údaje chtějí sdílet; konstatuje, že celá škála využití umožňuje různé úrovně transparentnosti, což zesiluje požadavek, aby jednotlivá využití byla v souladu s právem EU; rovněž zdůrazňuje, že údaje ve veřejné účetní knize jsou pseudonymní, nikoli anonymní;

29.

 zdůrazňuje, že DLT podporuje vznik nových modelů pro změnu současného konceptu a architektury digitálních identit; konstatuje, že v důsledku toho se digitální identita rozšiřuje na lidi, organizace a objekty a dále zjednodušuje procesy identifikace, jako je zásada „poznej svého zákazníka“, a zároveň umožňuje osobní kontrolu nad údaji;

30.

 zdůrazňuje, že správa osobních údajů znamená, že uživatelé mají pro správu vlastních údajů kapacitu a technické znalosti a dovednosti; je znepokojen nebezpečím zneužití vlastních údajů a zranitelností vůči podvodným systémům kvůli nedostatku znalostí;

31.

 zdůrazňuje, že pro budoucnost této technologie jsou nezbytné digitální identity; domnívá se, že členské státy by si měly vyměňovat osvědčené postupy týkající se bezpečnosti těchto údajů;

32.

 zdůrazňuje, že ačkoliv DLT podporuje vlastní svrchovanou identitu, „právo být zapomenut“není v této technologii snadno použitelné;

33.

 konstatuje, že je mimořádně důležité, aby využívání DLT bylo v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů, a zejména s obecným nařízením o ochraně údajů; vyzývá Komisi a evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), aby k tomuto bodu poskytli další pokyny;

34.

 zdůrazňuje, že důvěru v DLT umožňují šifrovací algoritmy, které nahrazují třetí zprostředkující stranu prostřednictvím mechanismu, který provádí validaci, uložení a uchovávání transakcí;

35.

 zdůrazňuje, že důvěru v blockchainy bez povolení umožňují šifrovací algoritmy, účastníci, koncepce sítě a struktura, a že zprostředkovatele třetích stran může nahradit mechanismus, který provádí validaci, uložení a uchovávání transakcí a urychluje zúčtování a uzavření některých transakcí s cennými papíry; konstatuje, že účinnost ochranných opatření závisí na správném uplatňování této technologie, což si žádá technologický vývoj, který zajistí skutečnou bezpečnost zvyšující důvěru;

Chytré kontrakty

36.

 zdůrazňuje, že chytré kontrakty (smart contracts) jsou umožněny prostřednictvím DLT a mohou sloužit jako klíčový prostředek decentralizovaných aplikací; zdůrazňuje, že Komise musí provést podrobné posouzení možných a právních důsledků, např. rizik týkajících se příslušnosti; je přesvědčen, že sledování případů využívání bude prospěšné při průzkumu potenciálu chytrých kontraktů;

37.

 zdůrazňuje, že rozhodujícím krokem k usnadnění chytrých kontraktů je právní jistota týkající se platnosti digitálního šifrovacího podpisu;

38.

 vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj technických norem s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je ISO, ITU a Evropský výbor pro normalizaci a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CEN-CENELEC), a provedla hloubkovou analýzu stávajícího právního rámce v jednotlivých členských státech, pokud jde o vymahatelnost chytrých kontraktů; pokud by se při využívání chytrých kontraktů v rámci jednotného digitálního trhu vyskytly potenciální překážky, vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření s cílem posoudit, zda jsou tyto překážky přiměřené; konstatuje však, že právní jistotu lze posílit pomocí právní koordinace nebo vzájemného uznání mezi členskými státy, co se chytrých kontraktů týče;

Interoperabilita, standardizace a rozšiřitelnost

39.

 zdůrazňuje, že existuje řada technologií DLT, které mají různé technologické vlastnosti i odlišné mechanismy týkající se správy (distribuované účetní knihy se skupinou uživatelů autorizovaných ke schvalování transakcí a bez ní) a hledání konsenzu;

40.

 konstatuje, že zajištění efektivity vyžaduje interoperabilitu i) mezi jednotlivými DLT, ii) mezi aplikacemi vytvořenými na základě téže DLT a iii) mezi DLT a staršími systémy;

41.

 vítá iniciativy organizací, jako je ISO, zaměřené na vytvoření norem pro DLT; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi na stanovování norem;

42.

 zdůrazňuje, že je důležité při vytváření norem uplatňovat globální přístup, aby inovativní společnosti nebyly prostřednictvím regulačních rámců vyhnány z EU;

43.

 zdůrazňuje, že vytváření důvěry prostřednictvím DLT vyžaduje rozsáhlé počty spolehlivých a rozšířených distribuovaných účetních knih, aby se zabránilo soustředění údajů v rukou několika málo hráčů na trhu, neboť to by mohlo vést k nekalým spolčením; vyzývá k vytváření středisek DLT v celé EU;

Bezpečnost infrastruktury

44.

 připomíná význam ochrany infrastruktury DLT a navrhuje, že v zájmu účinného využití výhod této technologie nesmí být dovoleno zneužívat dominantního postavení;

45.

 vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala technologický vývoj (jako je kvantová výpočetní technika), posuzovala technologická rizika, podporovala odolnost vůči kybernetickým útokům či zhroucení systému a prosazovala projekty v oblasti ochrany údajů, aby byla zajištěna udržitelnost projektů DLT jako součásti agendy „EU Blockchain Observatory“; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem přidělila prostředky;

46.

 vyzývá příslušné orgány a Komisi, aby pro aplikace DLT vyvinuly zátěžové testy;

Strategická důležitost DLT pro veřejnou infrastrukturu

47.

 zdůrazňuje potenciál DLT, pokud jde o efektivnost služeb a řízení veřejného sektoru a snížení byrokracie, zejména s ohledem na prosazování akčního plánu eGovernment se zvláštním zřetelem k přijetí digitální zásady „jen jednou“v celé EU, čímž se dále sníží administrativní zátěž občanů, podniků a orgánů veřejné správy;

48.

 zdůrazňuje potenciál DLT decentralizovat řízení a zlepšit schopnost občanů pohnat vlády k odpovědnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti vylepšení tradičních veřejných služeb, mimo jiné včetně digitalizace a decentralizace veřejných registrů, katastru nemovitostí, udělování povolení a potvrzení občanům (např. rodných listů nebo oddacích listů) a řízení migrace, zejména prostřednictvím vývoje konkrétních případů využití a pilotních případů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala i aplikace DLT, které zlepšují procesy týkající se soukromí a důvěrnosti výměny údajů, jakož i přístup ke službám elektronické správy pomocí decentralizované digitální identity;

49.

 je si vědom rizik spojených s využitím DLT, zejména používáním neschválených aplikací blockchain pro trestné činnosti, včetně daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, a trvá na tom, že tyto otázky musí být Komisí a členskými státy naléhavě sledovány a řešeny; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem prozkoumala také potenciál DLT v oblasti vymáhání práva, sledování praní špinavých peněz a transakcí stínové ekonomiky a daňového monitorování;

50.

 vyzývá Komisi, aby sledovala potenciál DLT pro zlepšení sociálního blahobytu a posoudila sociální dopad této technologie;

51.

 vyzývá Komisi, aby vytvořila platformy založené na DLT, které umožní monitorování a sledování financování EU nevládních organizací, a zvýšila tak viditelnost programů pomoci EU a odpovědnost příjemců;

52.

 s ohledem na možnosti účinnosti, které DLT přináší, zdůrazňuje potenciál evropských blockchainů veřejného sektoru vyhovujících právu EU, které umožní decentralizované přeshraniční transakce mezi členskými státy, a usnadní tak rozvoj bezpečnějších a efektivnějších služeb, podávání zpráv o regulaci a datové transakce mezi občany a orgány EU;

53.

 zdůrazňuje, že evropské blockchainy veřejného sektoru by umožnily větší transparentnost, účinnější zpracování informací a rozvoj bezpečnějších služeb pro evropské občany; zdůrazňuje způsob, jakým by mohla být navržena povolená síť blockchain sdílená mezi členskými státy, aby uchovávala údaje občanů bezpečným a flexibilním způsobem;

54.

 vyzývá Komisi, aby zhodnotila bezpečnost a efektivnost systémů elektronického hlasování, včetně systémů, které využívají DLT, pro soukromý i veřejný sektor; vybízí k dalšímu průzkumu případů využití;

Malé a střední podniky, přenos technologií a financování

55.

 vítá potenciál DLT ke zlepšení stávajících hodnotových řetězců, k transformaci obchodních modelů, a tím i k podpoře prosperity poháněné inovacemi; zdůrazňuje dopad zefektivnění dodavatelských řetězců a zvýšení interoperability mezi podniky;

56.

 zdůrazňuje, že otevřené protokoly blockchain mohou snížit překážky vstupu malých a středních podniků a zlepšit hospodářskou soutěž na digitálních tržištích;

57.

 zdůrazňuje, že malé a střední podniky mohou těžit z vynechání prostředníků tím, že se sníží transakční náklady, náklady na zprostředkování a regulační zátěž; konstatuje, že používání DLT vyžaduje investice do specializované infrastruktury nebo služeb s vysokou kapacitou;

58.

 konstatuje, že inovativní malé a střední podniky a začínající podniky potřebují přístup k financování, aby mohly rozvíjet projekty na základě DLT; vyzývá EIB a EIF, aby vytvořily možnosti financování, jež budou podporovat podnikatelské úsilí na základě DLT k urychlení přenosu technologií;

59.

 žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit právní jistotu pro investory, uživatele a občany, ať už aktivní, či pasivní, a zároveň podporovala harmonizaci v Unii a studovala myšlenku zavedení evropského pasu pro projekty založené na DLT;

60.

 zdůrazňuje potenciál „počátečních nabídek mincí“coby alternativního investičního nástroje při financování malých a středních podniků a inovativních začínajících podniků a pro urychlení přenosu technologií; zdůrazňuje, že nedostatečná jasnost, pokud jde o právní rámec platný pro „počáteční nabídky mincí“, může jejich potenciál negativně ovlivnit; připomíná, že právní jistota může přispět ke zvýšení ochrany investorů a spotřebitelů a ke snížení rizik plynoucích z nevyvážených informací, podvodného chování, protiprávních činností, jako je praní špinavých peněz a daňové úniky, a dalších rizik, jak zdůrazňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své smlouvě o „počátečních nabídkách mincí“z roku 2017; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny, normy a požadavky na zveřejnění, zejména v případě uživatelských žetonů, které lze považovat spíše za zvláštní třídu aktiv než za cenný papír;

61.

 zdůrazňuje nebezpečí spojené s „počátečními nabídkami mincí“; vyzývá Komisi a příslušné regulační orgány, aby určily kritéria, která posílí ochranu investorů, a stanovily požadavky na zveřejnění a povinnosti pro iniciátory „počátečních nabídek mincí“; zdůrazňuje, že pro uvolnění potenciálu „počátečních nabídek mincí“a předcházení podvodům a negativním signálům na trhu je nezbytná právní jasnost;

62.

 zdůrazňuje, že „počáteční nabídky mincí“mohou být zásadním prvkem unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala právní požadavky, které v rámci posilování financování a inovačních projektů malých a středních podniků umožní propojení této třídy aktiv s jinými finančními nástroji;

63.

 vyzývá Komisi, aby vytvořila středisko pro monitorování „počátečních nabídek mincí“a stejně tak databázi o jejich charakteristikách a taxonomii, která bude rozlišovat bezpečnostní a uživatelské žetony; naznačuje, že užitečnými výstupy tohoto střediska, pokud jde o pomoc členským státům při zkoumání možností „počátečních nabídek mincí“, by mohly být modelový rámec regulačních pískovišť a kodex chování spolu s normami;

64.

 vítá rozhodnutí Komise a Rady zahrnout DLT jako legitimní odvětví pro financování v rámci EFSI 2.0;

Politiky ke zvyšování využívání DLT v Evropě

65.

 zdůrazňuje, že jakýkoli regulační přístup k DLT by měl být vstřícný k inovacím, umožňovat pasportizaci a měl by se řídit zásadou technologické neutrality a neutrality obchodních modelů;

66.

 naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a prováděly strategie odborné přípravy a rekvalifikace v oblasti digitálních dovedností, které zajistí aktivní a inkluzivní účast evropské společnosti na změně paradigmatu;

67.

 vybízí Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby rychle vybudovaly odborné znalosti a regulační kapacity, a umožnily tak případně rychlé přijetí legislativních nebo regulačních opatření;

68.

 zdůrazňuje, že Unie by neměla regulovat DLT samu o sobě, nýbrž by měla usilovat o odstranění stávajících překážek uplatňování blockchainů; vítá přístup Komise, jež při zkoumání regulačního prostředí pro používání DLT a aktérů, již ji využívají v jednotlivých odvětvích, uplatňuje metodu případů použití a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly soudržnost a harmonizaci regulačních přístupů;

69.

 vyzývá Komisi, aby posuzovala a rozvíjela evropský právní rámec s cílem vyřešit veškeré soudní problémy, které by mohly vzniknout v případě podvodů nebo trestních věcí při výměně za pomoci DLT;

70.

 konstatuje, že používání případů má zásadní význam pro vývoj osvědčených postupů v ekosystému DLT a pro posouzení a řízení dopadů automatizačních postupů na strukturu zaměstnanosti;

71.

 vítá progresivní rámce výzkumu zaměřené na lepší posouzení potenciálních příležitostí a výzev spojených se vznikajícími technologiemi na podporu lepšího rozhodování a konkrétně vítá projekt Komise „Blockchain4EU: Blockchain pro průmyslovou transformaci“;

72.

 žádá Komisi a členské státy, aby vyvinuly společné iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a vzdělávání občanů, podniků a orgánů veřejné správy, jejichž cílem je usnadnit porozumění této technologii a její zavádění;

73.

 zdůrazňuje význam výzkumu DLT a investic do této technologie; konstatuje, že VFR na období po roce 2020 by měl zajistit financování pro výzkumné iniciativy a projekty založené na DLT, neboť je zapotřebí základní výzkum DLT, včetně výzkumu potenciálních rizik a společenského dopadu;

74.

 vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o DLT, vyvinula iniciativy pro vzdělávání občanů o této technologii a řešila problém digitální propasti mezi členskými státy;

75.

 doporučuje, aby byly stávající a budoucí iniciativy související s DLT a pilotní projekty prováděné Komisí úzce koordinovány, možná pod vedením „EU Blockchain Observatory“, s cílem dosáhnout účinků součinnosti a zajistit vytvoření skutečné přidané hodnoty a současně zabránit nákladným dvojitým strukturám; vyzývá Komisi, aby si s Parlamentem pravidelně vyměňovala informace o dosaženém pokroku v rámci pilotních projektů souvisejících s DLT;

76.

 žádá Komisi, aby zahájila politické iniciativy k podpoře konkurenčního postavení EU v oblasti DLT;

77.

 zdůrazňuje, že Unie má vynikající příležitost stát se světovou špičkou v oblasti DLT a být důvěryhodným aktérem při utváření jejího rozvoje a jejích trhů na celém světě, a to ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery;

o

o o

78.

 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0023.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.

Top