—

s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou dne 6. května 1975,

—

s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

—

s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínou (1), podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

—

s ohledem na strategickou agendu pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020, která byla sjednána dne 21. listopadu 2013,

—

s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010, zejména na 5. a 7. strategický evropsko-čínský dialog na vysoké úrovni, který se konal v Pekingu ve dnech 6. května 2015 a 19. dubna 2017,

—

s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která započala v roce 2007,

—

s ohledem na jednání o dvoustranné dohodě o investicích, která byla zahájena v lednu 2014,

—

s ohledem na 19. summit EU a Číny, který se konal v Bruselu ve dnech 1. a 2. června 2017,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 22. června 2016 nazvané „Prvky nové strategie EU vůči Číně“ (JOIN(2016)0030),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. července 2016 o strategii EU vůči Číně,

—

s ohledem na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. dubna 2018 nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: výroční zpráva za rok 2017“,

—

s ohledem na pokyny Rady ze dne 15. června 2012 k zahraniční a bezpečností politice EU ve východní Asii,

—

s ohledem na přijetí nového zákona o národní bezpečnosti stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 1. července 2015,

—

s ohledem na bílou knihu o čínské vojenské strategii ze dne 26. května 2015,

—

s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 35. kolo, které se konalo v Bruselu ve dnech 22. a 23. června 2017,

—

s ohledem na více než 60 odvětvových dialogů mezi EU a Čínou,

—

s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který pojímá všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

—

s ohledem na dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000 (2), a na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

—

s ohledem na dialog o energetice mezi Evropským společenstvím a Čínou,

—

s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

—

s ohledem na 19. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 18. – 24. listopadu 2017,

—

s ohledem na zákon o dani na ochranu životního prostředí, který v prosinci 2016 schválil Národní lidový kongres a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2018,

—

s ohledem na to, že Mezinárodní organizace pro migraci uvádí, že na vnitrostátní i mezinárodní migrační toky mají vliv faktory životního prostředí, jelikož lidé opouštějí místa s drsnými nebo zhoršujícími se podmínkami, které jsou důsledkem rychlejší změny klimatu (3),

—

s ohledem na rok cestovního ruchu EU-Čína 2018, který byl zahájen dne 19. ledna 2018 v Benátkách,

—

s ohledem na zprávu Klubu zahraničních dopisovatelů v Číně o pracovních podmínkách, která byla vydána dne 30. ledna 2018 pod názvem „Přístup odepřen – sledování, obtěžování a zastrašování aneb zhoršování podmínek pro podávání zpráv v Číně“ (Access Denied – Surveillance, harassment and intimidation as reporting conditions in China deteriorate),

—

s ohledem na prohlášení EU - bod 4 s názvem „Situace v oblasti lidských práv, která vyžaduje pozornost Rady“, vydané na 37. zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 13. března 2018,

—

s ohledem na 41. meziparlamentní setkání EU a Číny, které se uskutečnilo v květnu 2018 v Pekingu,

—

s ohledem na svá usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRIC a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie (4), ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod? (5), ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Korejské lidově demokratické republice (6), ze dne 5. února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (7), ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji (8), ze dne 21. ledna 2016 o Severní Koreji (9) a ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou (11), ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou (12), ze dne 14. března 2013 o vztazích mezi EU a Čínou (13), ze dne 9. října 2013 o jednáních mezi EU a Čínou o dvoustranné investiční dohodě (14) a o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem (15), ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou (16) a s ohledem na své doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se Hongkongu 20 let po předání, ze dne 13. prosince 2017 (17),

—

s ohledem na svá usnesení o lidských právech ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů (18), ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu (19), ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně (20), ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho (21), ze dne 16. března 2017 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2017 (22), ze dne 6. července 2017 o případech nositelů Nobelovy ceny Liou Siao-poa a Li Ming-č'e (23) a ze dne 18. ledna 2018 o případech aktivistů v oblasti lidských práv: Wu Gan, Xie Yang, Lee Ming-che, Taši Wangčuk a tibetský mnich Čhökji (24),

—

s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 k výroční zprávě Rady určené Evropskému parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech SZBP (25),

—

s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlamou, na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou „Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností“, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015, a na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlamy,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0252/2018),

A.

vzhledem k tomu, že 19. summit EU a Číny v roce 2017 prohloubil bilaterální strategické partnerství, což má celosvětový dopad, a zdůraznil sdílené závazky k řešení celosvětových problémů, společných bezpečnostních hrozeb a prosazování multilateralismu; vzhledem k tomu, že konstruktivní spolupráce by mohla být vzájemně prospěšná v řadě oblastí, včetně mezinárodních fór, jako je OSN a skupina G20; vzhledem k tomu, že EU a Čína potvrdily svůj záměr zintenzivnit spolupráci při provádění Pařížské dohody z roku 2015 v boji proti změně klimatu, při omezování fosilních paliv, podpoře čisté energie a snižování znečištění; vzhledem k tomu, že je potřeba další spolupráce a koordinace mezi oběma stranami v tomto odvětví, a to včetně oblasti výzkumu a výměny osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že Čína přijala systém obchodování s emisemi uhlíku, který je založen na systému EU ETS; vzhledem k tomu, že EU má vizi multilaterální správy, jejíž uspořádání je založeno na pravidlech a na všeobecných hodnotách, jako je demokracie, lidská práva, právní stát, transparentnost a odpovědnost; vzhledem k tomu, že za současné geopolitické situace je důležitější než kdy jindy podporovat multilateralismus a systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že EU očekává, že její vztahy s Čínou budou vzájemně prospěšné z politického i hospodářského hlediska; vzhledem k tomu, že EU rovněž očekává, že Čína převezme odpovědnost odpovídající jejímu globálnímu dopadu a podpoří mezinárodní pořádek založený na pravidlech, jenž je přínosný i pro ni;

B.

vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany a v boji proti terorismu je nesmírně významná; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi oběma stranami byla klíčová pro zajištění dohody s Íránem o jeho jaderném programu; vzhledem k tomu, že postoj Číny plnil klíčovou úlohu při vytváření prostoru pro jednání při severokorejské krizi;

C.

vzhledem k tomu, že čínské vedení postupně a systematicky zvyšuje úsilí o převedení svého ekonomického významu do formy politického vlivu, a to zejména prostřednictvím strategických investic do infrastruktury a nových dopravních spojení, jakož i strategickými komunikačními činnostmi zaměřenými na ovlivňování evropských politických a ekonomických činitelů, sdělovacích prostředků, univerzit a akademických nakladatelů a širší veřejnosti s cílem formovat vnímání Číny a budovat pozitivní obraz země, čehož se snaží dosáhnout vytvářením „sítí“ sympatizujících Evropanů napříč společnostmi, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost je většinou v Evropě ignorována; vzhledem k tomu, že dohled Číny nad velkým počtem studentů z pevninské Číny, kteří nyní studují v celé Evropě, je důvodem pro znepokojení, a stejně tak znepokojivé je i úsilí o kontrolu těch osob v Evropě, které uprchly z Číny;

D.

vzhledem k tomu, že byl v roce 2012 zřízen formát 16+1 mezi Čínou na straně jedné a jedenácti zeměmi střední a východní Evropy a pěti balkánskými zeměmi na straně druhé v důsledku finanční krize a jako součást čínské subregionální diplomacie s cílem vypracovat rozsáhlé infrastrukturní projekty a posílit hospodářskou a obchodní spolupráci; vzhledem k tomu, že plánované čínské investice do těchto zemí jsou značné, ale nikoli tak důležité jako investice EU a zapojení EU; vzhledem k tomu, že evropské země, které se tohoto formátu účastní, by měly uvažovat o posílení pojetí jednotného vystupování EU v jejích vztazích s Čínou;

E.

vzhledem k tomu, že Čína představuje pro potravinové výrobky EU nejrychleji rostoucí trh;

F.

vzhledem k tomu, že čínská iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, včetně politiky Číny v oblasti Arktidy, je nejambicióznější iniciativou v oblasti zahraniční politiky, kterou kdy Čína přijala, a zahrnuje geopolitický a bezpečnostní rozměr, který překračuje uváděnou působnost omezující se na hospodářskou a obchodní politiku; vzhledem k tomu, že tato iniciativa byla v roce 2015 posílena zřízením Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB); vzhledem k tomu, že EU trvá na multilaterální struktuře správy této iniciativy a na jejím nediskriminačním provádění; vzhledem k tomu, že evropská strana chce záruky, že veškeré projekty v rámci této iniciativy týkající se konektivity budou ctít závazky vyplývající z Pařížské dohody, jakož i to, že budou dodržovány jiné mezinárodní normy v oblasti životního prostředí, pracovní a sociální normy a práva původních obyvatel; vzhledem k tomu, že čínské projekty infrastruktury by mohly přinést vládám evropských států vysoké zadlužení vůči čínským státním bankám, které nabízejí úvěry netransparentních podmínek, a jen málo pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu, že infrastrukturní projekty v rámci této iniciativy již byly příčinou toho, že se vlády třetích zemí ocitly ve stavu nadměrného zadlužení; vzhledem k tomu, že lví podíl na všech smlouvách souvisejících s touto iniciativou doposud získaly čínské společnosti; vzhledem k tomu, že Čína používá některé své odvětvové normy v projektech v rámci této iniciativy diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že projekty v rámci této iniciativy nesmí být udělovány v netransparentním nabídkovém řízení; vzhledem k tonu, že v rámci této iniciativy Čína používá řadu rozličných kanálů; vzhledem k tomu, že 27 velvyslanců členských států EU v Pekingu nedávno sestavilo zprávu, která projekt této iniciativy ostře kritizuje a odsuzuje jej jako nástroj koncipovaný za účelem vytvoření překážek volnému obchodu a zvýhodnění čínských společností; vzhledem k tomu, že tato iniciativa bohužel neobsahuje žádné záruky ohledně lidských práv;

G.

vzhledem k tomu, že se Čína stále více stává po 19. sjezdu strany a po letošním Všečínském shromáždění lidových zástupců silnějším hráčem na poli diplomacie, neboť má již nejméně pět vysoce postavených úředníků, kteří jsou odpovědní za zahraniční politiku země, a podstatně zvýšila rozpočet ministerstva zahraničních věcí; vzhledem k tomu, že nově vytvořená Státní agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci bude pověřena koordinací rostoucího čínského rozpočtu na zahraniční pomoc;

H.

vzhledem k tomu, že Čína zavedla v 80. letech 20. století omezení na počet funkčních období v reakci na excesy kulturní revoluce; vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců dne 11. března 2018 hlasovalo téměř jednomyslně ve prospěch zrušení maximální výše dvou po sobě jdoucích období pro výkon funkce prezidenta a viceprezidenta Čínské lidové republiky;

I.

vzhledem k tomu, že nejvyšší čínské vedení pravidelně ve svých oficiálních sděleních zpochybňuje politický systém západních zemí a současně tvrdí, že nezasahuje do vnitřních záležitostí jiných zemí;

J.

vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo dne 11. března 2018 zřízení „Státní kontrolní komise“ (National Supervisory Commission) jakožto nového orgánu řízeného stranou, který má za úkol institucionalizovat a rozšířit kontrolu nad všemi čínskými státními úředníky, a začlenilo jej do čínské ústavy jakožto státní subjekt;

K.

vzhledem k tomu, že Státní rada Číny v roce 2014 oznámila podrobné plány na vytvoření systému sociálního kreditu s cílem odměňovat chování, které strana shledá finančně, hospodářsky a sociálně-politicky zodpovědným, a zároveň ukládat sankce při nedodržování vládních politik; vzhledem k tomu, že projekt hodnocení sociálního kreditu bude mít pravděpodobně dopad i na cizince, kteří žijí a pracují v Číně, včetně občanů EU, a ponese s sebou následky pro společnosti EU a další zahraniční společnosti, které zde působí;

L.

vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v některých oblastech Číny dojde v důsledku změn teploty a srážek a dalších klimatických extrémů ke zhoršení životních podmínek venkovského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že jedním z účinných opatření, jak zmírnit klimaticky podmíněné ohrožení a chudobu, je plánování jeho přesídlení (26);

M.

vzhledem k tomu, že se stav lidských práv v Číně i nadále zhoršuje a že vláda zároveň zvyšuje svůj nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát; vzhledem k tomu, že aktivisté z řad občanské společnosti a ochránci lidských práv jsou zadržováni, stíháni a odsuzováni na základě vágních obvinění, např. „podvracení státní moci“ nebo „iniciování sporů a vyvolávání potíží“, a často jsou zadržováni v informační izolaci na nezveřejněném místě bez přístupu k lékařské péči nebo právnímu zastoupení; vzhledem k tomu, že zadržení ochránci lidských práv a aktivisté jsou někdy drženi ve „střežených objektech na určeném místě“, což je metoda, která se používá k odříznutí zadržovaných od vnějšího světa, a během této doby údajně často dochází k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že Čína i nadále odepírá lidem právo na svobodu projevu a právo na informace a uvěznila vysoký počet novinářů, bloggerů a nezávislých hlasů; vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijímá závazek k tomu, že bude prosazovat lidská práva, demokracii, právní stát „ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a že „učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“; vzhledem k tomu, že summity EU a Číny musí být využity k tomu, aby přinesly konkrétní výsledky v oblasti lidských práv, zejména co se týče propuštění uvězněných ochránců lidských práv, právníků a aktivistů;

N.

vzhledem k tomu, že diplomatům EU v minulosti čínské orgány zabránily pozorovat průběh soudních řízení nebo navštívit ochránce lidských práv, což je činnost, která je v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv;

O.

vzhledem k tomu, že Čína zřídila mohutnou státní strukturu digitálního dohledu, která zahrnuje vše od policejní kontroly na základě predikce po náhodné shromažďování biometrických údajů v prostředí, kde neplatí žádná práva na soukromí;

P.

vzhledem k tomu, že čínská vláda přijala řadu nových zákonů, zejména zákon o státní bezpečnosti z 1. července 2015, zákon o boji proti terorismu, zákon o kybernetické bezpečnosti a zákon o správě zámořských nevládních organizací (Overseas NGO Management Law, ONGO), jež veřejný aktivismus a pokojnou kritiku označují jako hrozby pro státní bezpečnost, zpřísňují cenzuru, dohled a kontrolu nad jednotlivými osobami a sociálními skupinami a jež odrazují občany od vedení kampaní na podporu lidských práv;

Q.

vzhledem k tomu, že zákon o správě zámořských nevládních organizací, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017, představuje jednu z největších výzev pro mezinárodních nevládní organizace, protože tento zákon upravuje všechny činnosti v Číně, které jsou financovány těmito mezinárodními nevládními organizacemi, přičemž za provádění tohoto zákona jsou v jednotlivých provinciích odpovědní úředníci pověření bezpečností;

R.

vzhledem k tomu, že nová nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost dne 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je k tomu, aby jednaly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že u nových pravidel hrozí, že ohrozí osoby spojené s náboženskými společenstvími, která nemají v zemi právní status, a to tím, že na ně uvalí pokuty při jejich cestování do zahraničí za účelem náboženského vzdělávání v širokém slova smyslu, a dokonce o to vyšší v případě náboženských poutí, za které hrozí pokuty ve výši násobku minimální mzdy; vzhledem k tomu, že náboženská svoboda a svoboda svědomí se ocitla v nejhorší pozici, v jaké se kdy nacházela od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století; vzhledem k tomu, že náboženské komunity čelí v Číně stále větší represi, přičemž pokud jde o křesťany v tajných i státem schválených církvích, dochází k pronásledování a zadržování věřících, boření kostelů a zákrokům proti shromážděním křesťanů;

S.

vzhledem k tomu, že situace v provincii Sin-ťiang, kde žije 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se rychle zhoršuje, a to zejména od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci, neboť nejvyšší priorita byla přiřazena absolutní kontrole nad touto provincií, a to jak kvůli pravidelným teroristickým útokům Ujgurů v této provincii či s touto provincií údajně spojeným, tak kvůli strategickému místu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna stezka“; vzhledem k tomu, že byl zaveden program mimosoudního zadržení, v jehož rámci jsou zadržovány desítky tisíc osob, které jsou nuceny podrobovat se politické „převýchově“, a že jsou vytvářeny sofistikované sítě invazivního digitálního dohledu, včetně technologií rozpoznávání obličeje a shromažďování údajů, masového nasazování policie a přísných omezení praktikování náboženství a ujgurského jazyka a zvyklostí;

T.

vzhledem k tomu, že se situace v Tibetu navzdory hospodářskému růstu a rozvoji infrastruktury během posledních několika let zhoršila, neboť čínská vláda omezila široké spektrum lidských práv pod záminkou zajišťování bezpečnosti a stability a angažuje se v neustávajících útocích na tibetskou identitu a kulturu; vzhledem k tomu, že byla v několika uplynulých letech posílena opatření v oblasti dohledu a kontroly a častěji též docházelo ke svévolným zadržením, k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že čínská vláda vytvořila v Tibetu prostředí, v němž není státní moc nijak omezována, vše prostupuje atmosféra strachu a každý aspekt veřejného a soukromého života je silně kontrolován a regulován; vzhledem k tomu, že v Tibetu je možné, aby bylo veškeré jednání spočívající v nenásilném odporu nebo kritice státních politik týkající se národnostních nebo náboženských menšin považováno za „separatistické“, a tudíž za trestně stíhatelné; vzhledem k tomu, že vstup cizinců, včetně občanů EU, na území Tibetské autonomní oblasti je dnes omezován více než kdy dříve, a to zejména pokud jde o novináře, diplomaty a dalších nezávislé pozorovatele, přičemž největší omezení se týkají občanů EU tibetského původu; vzhledem k tomu, že za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010; vzhledem k tomu, že zhoršení humanitární situace v Tibetu vedlo ke zvýšení počtu případů sebeupálení, přičemž od roku 2009 došlo celkem ke 156 takovýmto případům;

U.

vzhledem k tomu, že státní rada Čínské lidové republiky vydala dne 10. června 2014 bílou knihu o praktickém uplatňování politiky „jedna země, dva systémy“ v Hongkongu, v níž zdůraznila, že autonomie zvláštní administrativní oblasti Hongkong v konečném důsledku podléhá povolení centrální vlády ČLR; vzhledem k tomu, že obyvatelé Hongkongu byli v minulých letech svědky masových demonstrací za demokracii, svobodu sdělovacích prostředků a plné provádění základního zákona; vzhledem k tomu, že tradiční otevřená společnost v Hongkongu připravila cestu pro rozvoj skutečné a nezávislé občanské společnosti, která se aktivně a konstruktivně účastní veřejného života v ZAO;

V.

vzhledem k tomu, že zcela odlišný politický vývoj ČLR a Tchaj-wanu, kdy je na jedné straně rozvíjen autoritářský a nacionalistický režim založený na vládě jedné strany a systém pluralitní demokracie na straně druhé, zvyšuje riziko vyhrocení vzájemných vztahů; vzhledem k tomu, že EU se řídí politikou „jedné Číny“, pokud jde o Tchaj-wan, a podporuje zásadu „jedna země, dva systémy“, pokud jde o Hongkong;

W.

vzhledem k tomu, že se po třech letech rozhovorů Čína a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v srpnu 2017 dohodly na rámci o délce jedné strany coby základu pro budoucí diskuse o kodexu chování všech stran v Jihočínském moři; vzhledem k tomu, že na Spratlyových ostrovech bylo sporné dobývání pevniny z moře již z velké části dokončeno, ale že k obdobnému procesu i nadále docházelo v uplynulém roce na severněji položených Paracelských ostrovech;

X.

vzhledem k tomu, že se Čína rovněž stává aktivnějším a významnějším vnějším aktérem na Blízkém východě kvůli svým zjevným hospodářským, bezpečnostním a geopolitickým zájmům;

Y.

vzhledem k tomu, že Čína poskytuje stále více oficiální rozvojové pomoci a prosazuje se jako jeden z hlavních aktérů rozvojové politiky, který poskytuje potřebný impulz pro rozvojovou politiku, ale současně vyvstávají obavy ohledně místní odpovědnosti za projekty;

Z.

vzhledem k tomu, že se značně zvyšují čínská přítomnost a investice v Africe a tato skutečnost vede k těžbě přírodních zdrojů často bez konzultace s místními obyvateli;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.