Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018IP0326

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o vztazích mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu nad finančními službami (2017/2253(INI))

    Úř. věst. C 433, 23.12.2019, p. 19–23 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    23.12.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 433/19


    P8_TA(2018)0326

    Vztahy mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu nad finančními službami

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o vztazích mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu nad finančními službami (2017/2253(INI))

    (2019/C 433/05)

    Evropský parlament,

    s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

    s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS) (1),

    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2014 nazvaný „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“(SWD(2014)0158),

    s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí (2),

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2016 nazvané „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“(COM(2016)0855),

    s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (3),

    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. února 2017 nazvaný „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“(SWD(2017)0102),

    s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o rámci budoucího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím (4),

    s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

    s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0263/2018),

    A.

    vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize bylo přijato více než 40 nových právních předpisů EU ve finanční oblasti, z nichž 15 zahrnovalo „ustanovení o třetích zemích“, která dávají Komisi pravomoc jménem EU jednostranně rozhodnout, zda je možno považovat regulační pravidla v zahraničních jurisdikcích za rovnocenná;

    B.

    vzhledem k tomu, že rovnocennost a práva na přeshraniční činnost bank jsou zřetelně odlišné pojmy, jež poskytují regulačním orgánům, orgánům dohledu, finančním institucím a účastníkům trhu různá práva a povinnosti; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti neuděluje finančním institucím se sídlem v třetích zemích práva na přeshraniční činnost, neboť tento pojem je neoddělitelně spjat s vnitřním trhem a jeho společným regulačním, kontrolním, donucovacím a soudním rámcem;

    C.

    vzhledem k tomu, že žádná obchodní dohoda uzavřená ze strany EU nikdy neobsahovala ustanovení o vzájemném přeshraničním přístupu v oblasti finančních služeb;

    D.

    vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednotný rámec, z něhož by vycházelo rozhodnutí o rovnocennosti; vzhledem k tomu, že každý legislativní akt stanoví cílený režim rovnocennosti přizpůsobený svým politickým cílům; vzhledem k tomu, že stávající ustanovení o rovnocennosti nabízejí různé přístupy, které umožňují různé výhody v závislosti na poskytovateli finančních služeb a na trhu, na kterém působí;

    E.

    vzhledem k tomu, že rovnocennost je nástroj, jehož cílem je mimo jiné podporovat sbližování právních předpisů na mezinárodní úrovni, což může vést k větší hospodářské soutěži v EU za rovných podmínek, a zároveň k předcházení regulační arbitráže, k ochraně spotřebitelů a investorů, k zachování finanční stability EU a k zachování konzistentnosti v rámci vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že rovnocennost je rovněž nástrojem pro zajištění spravedlivého a rovného zacházení a dohledu mezi finančními institucemi EU a finančními institucemi třetích zemí;

    F.

    vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti vycházejí z jednotného souboru pravidel EU a přijímají se na základě technického posouzení; vzhledem k tomu, že by měla být nicméně podrobena důkladnějšímu přezkumu ze strany Parlamentu;

    G.

    vzhledem k tomu, že Komise popisuje rovnocennost jako „klíčový nástroj, jak účinně řídit přeshraniční činnost subjektů na trhu ve zdravém a bezpečném obezřetnostním prostředí s jurisdikcemi třetích zemí, které se řídí stejnými vysokými normami obezřetnostních opatření jako EU, provádějí je a přísně je prosazují“;

    H.

    vzhledem k tomu, že nastávající vystoupení Spojeného království z EU může mít významný dopad na regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, a to vzhledem k úzkým vztahům, jež v současné době existují mezi členskými státy v této oblasti; vzhledem k tomu, že jednání o odchodu Spojeného království z EU stále probíhají;

    I.

    vzhledem k tomu, že v případě, že je dohoda o vystoupení včetně přechodného období schválena a ratifikována, finanční instituce budou mít delší lhůtu pro přizpůsobení se brexitu; vzhledem k tomu, že za neexistence přechodného období musejí být Komise a evropské orgány dohledu připraveny na ochranu finanční stability, integrity vnitřního trhu a nezávislosti rozhodování v EU;

    J.

    vzhledem k tomu, že pro účely finanční stability EU je nezbytné plně zvážit vzájemné propojení mezi trhy třetích zemí a jednotným trhem EU;

    K.

    vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU, Parlament vyzval Komisi, aby navrhla „koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám“;

    Vztahy se třetími zeměmi od začátku krize

    1.

    konstatuje, že od začátku finanční krize EU prostřednictvím rozsáhlých reforem a díky zavedení mezinárodních norem vypracovala svou finanční regulaci; vítá větší míru spolupráce mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu; uznává, že tímto i nadále přispívá ke zlepšení celkové konzistentnosti v oblasti finanční regulace a přispělo to k tomu, aby se EU stala odolnější vůči celosvětovým finančním otřesům;

    2.

    domnívá se, že EU by měla na celosvětové úrovni podporovat reformy finanční regulace zaměřené na snížení systémových rizik a posílení finanční stability a měla by usilovat o otevřený, integrovaný, účinný a odolný finanční systém, který podporuje udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a investice; zdůrazňuje, že každý rámec mezinárodní spolupráce v oblasti regulace a dohledu by měl ochránit finanční stabilitu v Unii a dodržovat její režim regulace a dohledu, její normy a jejich provádění;

    3.

    se znepokojením bere na vědomí, že s ohledem na různé národní zájmy a přirozenou motivaci přesunout rizika do jiných jurisdikcí, je stále obtížnější dosáhnout mezinárodní spolupráce;

    Postupy rovnocennosti EU

    4.

    konstatuje, že několik legislativních aktů EU obsahuje zvláštní ustanovení týkající se regulační spolupráce se třetími zeměmi týkající se spolupráce v oblasti dohledu a obezřetnostních opatření;

    5.

    zdůrazňuje, že udělení rovnocennosti je jednostranné rozhodnutí EU na základě norem EU; domnívá se, že v některých zvláštních případech může mezinárodní spolupráce pokročit i prostřednictvím ujednání o spolupráci mezi EU a třetími zeměmi;

    6.

    zdůrazňuje, že EU by měla podněcovat jiné jurisdikce, aby zaručovaly účastníkům trhu EU přístup na své finanční trhy;

    7.

    zdůrazňuje, že EU by prostřednictvím vztahů EU se třetími zeměmi, které se týkají regulace finančních služeb a dohledu nad finančními službami, měla posílit daňovou spolupráci se třetími zeměmi v souladu s mezinárodními standardy a normami EU; domnívá se, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla záviset na uspokojivých předpisech třetích zemí týkajících se boje proti daňovým únikům, daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz;

    8.

    uznává, že systém rovnocennosti EU je nedílnou součástí řady jejích legislativních aktů týkajících se regulace finančních služeb a dohledu nad nimi a může nabídnout různé výhody, jako jsou: posílení hospodářské soutěže, zvýšení kapitálových toků do EU a více nástrojů a investičních možností pro podniky a investory EU, silnější ochrana a finanční stabilita investorů a spotřebitelů;

    9.

    opakuje, že ve většině případů rozhodnutí o rovnocennosti neudělují finančním institucím usazeným ve třetích zemích právo poskytovat finanční služby v celé EU; poukazuje na to, že v některých případech mohou poskytnout institucím ze třetích zemí omezený přístup k jednotnému trhu pro určité výrobky nebo služby;

    10.

    naopak zdůrazňuje, že povolení EU dává podnikům právo poskytovat finanční služby po celém EHP v rámci licence udělované jejich domovskou zemí a pod dohledem domovské země, a že jako takové není dostupné pro finanční instituce se sídlem v zemích mimo EHP, neboť je závislé na souboru obezřetnostních požadavků harmonizovaných v rámci práva EU a na vzájemném uznávání licencí;

    11.

    zdůrazňuje, že cílem režimu rovnocennosti EU je podporovat sbližování právních předpisů v mezinárodní oblasti a posílit spolupráci v oblasti dohledu na základě norem EU a mezinárodních norem a zajistit rovné zacházení pro finanční instituce EU a třetích zemí při zachování finanční stability EU a při ochraně investorů a spotřebitelů;

    12.

    domnívá se, že stávající postup EU pro udělování rovnocennosti by měl prospěch z větší transparentnosti vůči Evropskému parlamentu; domnívá se, že vytvoření strukturovaného, horizontálního a praktického rámce spolu s pokyny týkajícími se uznávání rámců dohledu třetích zemí a míra podrobnosti posuzování těchto rámců by zlepšila transparentnost;

    13.

    domnívá se, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla být objektivní, přiměřená a citlivá na rizika, a zároveň by měla být dodržována vysoká úroveň regulace EU; má dále za to, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla být přijímána v nejlepším zájmu Unie, jejích členských států a jejích občanů, a to s ohledem na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, na tržní integritu, ochranu investorů a spotřebitelů a na fungování vnitřního trhu;

    14.

    domnívá se, že posouzení rovnocennosti má technický charakter, ale konstatuje, že rozhodnutí o rovnocennosti mají jasný politický rozměr, pokud možno vyvážení různých cílů politiky; trvá na tom, že postup udělení rovnocennosti třetí zemi v oblasti finančních služeb by měl vždy podléhat přezkumnému postupu Parlamentu a Rady a že by tato rozhodnutí měla být za účelem větší transparentnosti přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a pokud je to nezbytné, měla by být usnadněna tím, že bude zahájen postup včasného nesouhlasu;

    15.

    konstatuje, že rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2017 udělit rovnocennost místům obchodování se švýcarskými akciemi jako postupu v oblasti rovnocennosti v rámci MiFID II/MiFIR – omezené na období 12 měsíců s možností prodloužení, za podmínky, že bude dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o společný institucionální rámec – mělo jasný politický rozměr;

    16.

    bere na vědomí, že Komise má právo zrušit rozhodnutí o rovnocennosti, zejména v případě podstatných rozdílů v právních předpisech třetích zemí, a domnívá se, že by s Parlamentem mělo být konzultováno včas před tím, než je toto rozhodnutí o zrušení přijato; žádá, aby byly zavedeny transparentní postupy týkající se přijetí, zrušení nebo pozastavení rozhodnutí o rovnocennosti;

    17.

    má za to, že by měl být vytvořen soudržný rámec pro průběžný dohled nad rovnocenným režimem ze třetích zemí; domnívá se, že evropské orgány dohledu (ESA) by měly mít pravomoc poskytovat poradenství Komisi a přezkoumávat vývoj v oblasti regulace a dohledu ve třetích zemích, vzhledem k tomu, že tento vývoj může mít vliv na Unii prostřednictvím propojenosti finančního systému; požaduje, aby byl Parlament informován o probíhajících přezkumech právních předpisů a dohledu nad třetími zeměmi; v této souvislosti bere na vědomí legislativní balíček týkající se přezkumu Evropského systému finančního dohledu, který předpokládá větší sledování v návaznosti na rozhodnutí o rovnocennosti, včetně regulačních otázek, dohledu a vymáhání práva a situace na trhu třetí země;

    18.

    domnívá se, že prostřednictvím budoucího rámce rovnocennosti EU musejí třetí země informovat evropské orgány dohledu o vývoji vnitrostátních předpisů v oblasti regulace a že by rozhodnutí o rovnocennosti mělo vyžadovat dobrou spolupráci v oblasti regulace a dohledu a výměnu informací; domnívá se, že podobně by třetí země měly udržovat intenzivní dialog s EU;

    19.

    vyzývá Komisi, aby přezkoumala a vytvořila jasný rámec pro transparentní, jednotné a konsistentní uplatňování postupů rovnocennosti, jímž se zavádí zdokonalený postup pro stanovení, přezkoumání, pozastavení nebo zrušení rovnocennosti; vyzývá Komisi, aby posoudila přínosy zavedení procesu podávání žádostí o povolení rovnocennosti pro třetí země;

    20.

    žádá, aby rozhodnutí o rovnocennosti podléhala předběžnému sledování příslušným evropským orgánem dohledu a aby byly výsledky tohoto sledování zveřejněny; zdůrazňuje, že toto sledování by se mělo týkat příslušných právních předpisů, postupů vymáhání a postupů dohledu, jakož i zásadních změn právních předpisů a vývoje na trhu v dotyčné třetí zemi; dále vyzývá evropské orgány dohledu, aby na základě odůvodněných žádostí Parlamentu, Rady a Komise prováděly hodnocení ad hoc týkající se vývoje ve třetích zemích;

    21.

    vyzývá Komisi, aby zvážila současný režim rovnocennosti a posoudila, zda přispívá k dosažení rovných podmínek mezi finančními institucemi EU a třetích zemí při zachování finanční stability Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integrity trhu, ochrany investorů a spotřebitelů a fungování vnitřního trhu; domnívá se, že by tento přezkum spolu s případnými návrhy na zlepšení měl být zveřejněn;

    22.

    vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o všech rozhodnutích týkajících se povolení rovnocennosti, včetně schválených, pozastavených a zrušených povolení rovnocennosti, a vysvětlit důvody pro tato rozhodnutí;

    23.

    připomíná význam evropských orgánů dohledu v rámci analýzy a sledování kontrolních a regulačních rámců třetích zemí a v tomto ohledu vyzývá příslušné evropské orgány dohledu, aby měly kapacitu a pravomoci ke sběru, shromažďování a analýze údajů; připomíná úlohu příslušných vnitrostátních orgánů v rámci postupu udělování povolení finančním institucím, které zamýšlejí delegovat spravování části svého portfolia či řízení rizik na poskytovatele služeb ve třetích zemích, v nichž je regulační systém srovnatelný s regulačním systémem EU, a také význam sbližování dohledu; bere na vědomí probíhající přezkum evropských orgánů dohledu zejména návrhy na dohled nad opatřeními v oblasti delegování, externích služeb nebo přesunu rizika ze strany finančních institucí; domnívá se, že příslušné vnitrostátní orgány a evropské orgány dohledu by měly úzce spolupracovat v zájmu sdílení osvědčených postupů ohledně spolupráce a činností v oblasti regulace se třetími zeměmi;

    Úloha EU při stanovování norem finanční regulace na celosvětové úrovni

    24.

    zdůrazňuje význam aktivní úlohy EU při stanovování norem na celosvětové úrovni jako prostředku pro dosažení mezinárodní konzistentnosti v oblasti finanční regulace, pro účely maximalizace finanční stability, snížení systémového rizika, ochrany spotřebitelů a investorů a předcházení regulačním mezerám mezi jednotlivými jurisdikcemi a na rozvoj účinného mezinárodního finančního systému;

    25.

    vyzývá k aktivnímu zapojení Unie a členských států, které se účastní v rámci celosvětových normativních orgánů v oblasti finančních služeb; připomíná žádosti vznesené ke Komisi ve své zprávě o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí;

    26.

    žádá proto dále, aby byl dialog mezi společným fórem mezi EU a USA o finanční regulaci trhů posílen natolik, aby zahrnoval i pravidelná setkání, jejichž cílem je častější a konzistentnější koordinace;

    27.

    zdůrazňuje, že se nelze domnívat, že by se zlepšování vztahů v rámci finančních služeb s třetími zeměmi a posilování kapitálových trhů EU muselo vzájemně vylučovat; proto zdůrazňuje, že je nezbytné pokročit v projektu unie kapitálových trhů;

    o

    o o

    28.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

    (1)  Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.

    (2)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.

    (3)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0006.

    (4)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0069.


    Top