—

s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS) (1),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2014 nazvaný „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“(SWD(2014)0158),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2016 nazvané „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“(COM(2016)0855),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (3),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. února 2017 nazvaný „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“(SWD(2017)0102),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o rámci budoucího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím (4),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0263/2018),

A.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize bylo přijato více než 40 nových právních předpisů EU ve finanční oblasti, z nichž 15 zahrnovalo „ustanovení o třetích zemích“, která dávají Komisi pravomoc jménem EU jednostranně rozhodnout, zda je možno považovat regulační pravidla v zahraničních jurisdikcích za rovnocenná;

B.

vzhledem k tomu, že rovnocennost a práva na přeshraniční činnost bank jsou zřetelně odlišné pojmy, jež poskytují regulačním orgánům, orgánům dohledu, finančním institucím a účastníkům trhu různá práva a povinnosti; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti neuděluje finančním institucím se sídlem v třetích zemích práva na přeshraniční činnost, neboť tento pojem je neoddělitelně spjat s vnitřním trhem a jeho společným regulačním, kontrolním, donucovacím a soudním rámcem;

C.

vzhledem k tomu, že žádná obchodní dohoda uzavřená ze strany EU nikdy neobsahovala ustanovení o vzájemném přeshraničním přístupu v oblasti finančních služeb;

D.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednotný rámec, z něhož by vycházelo rozhodnutí o rovnocennosti; vzhledem k tomu, že každý legislativní akt stanoví cílený režim rovnocennosti přizpůsobený svým politickým cílům; vzhledem k tomu, že stávající ustanovení o rovnocennosti nabízejí různé přístupy, které umožňují různé výhody v závislosti na poskytovateli finančních služeb a na trhu, na kterém působí;

E.

vzhledem k tomu, že rovnocennost je nástroj, jehož cílem je mimo jiné podporovat sbližování právních předpisů na mezinárodní úrovni, což může vést k větší hospodářské soutěži v EU za rovných podmínek, a zároveň k předcházení regulační arbitráže, k ochraně spotřebitelů a investorů, k zachování finanční stability EU a k zachování konzistentnosti v rámci vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že rovnocennost je rovněž nástrojem pro zajištění spravedlivého a rovného zacházení a dohledu mezi finančními institucemi EU a finančními institucemi třetích zemí;

F.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti vycházejí z jednotného souboru pravidel EU a přijímají se na základě technického posouzení; vzhledem k tomu, že by měla být nicméně podrobena důkladnějšímu přezkumu ze strany Parlamentu;

G.

vzhledem k tomu, že Komise popisuje rovnocennost jako „klíčový nástroj, jak účinně řídit přeshraniční činnost subjektů na trhu ve zdravém a bezpečném obezřetnostním prostředí s jurisdikcemi třetích zemí, které se řídí stejnými vysokými normami obezřetnostních opatření jako EU, provádějí je a přísně je prosazují“;

H.

vzhledem k tomu, že nastávající vystoupení Spojeného království z EU může mít významný dopad na regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, a to vzhledem k úzkým vztahům, jež v současné době existují mezi členskými státy v této oblasti; vzhledem k tomu, že jednání o odchodu Spojeného království z EU stále probíhají;

I.

vzhledem k tomu, že v případě, že je dohoda o vystoupení včetně přechodného období schválena a ratifikována, finanční instituce budou mít delší lhůtu pro přizpůsobení se brexitu; vzhledem k tomu, že za neexistence přechodného období musejí být Komise a evropské orgány dohledu připraveny na ochranu finanční stability, integrity vnitřního trhu a nezávislosti rozhodování v EU;

J.

vzhledem k tomu, že pro účely finanční stability EU je nezbytné plně zvážit vzájemné propojení mezi trhy třetích zemí a jednotným trhem EU;

K.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU, Parlament vyzval Komisi, aby navrhla „koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám“;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.