EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.10.2018

COM(2018) 705 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o činnosti nadace IFRS, skupiny EFRAG a rady PIOB v roce 2017

1.Účel a obsah zprávy

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 1 , kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu, ve znění nařízení (EU) 2017/827 2 je Komise povinna vypracovat výroční zprávu o činnosti příjemců tohoto programu.

Cílem tohoto programu Unie je zlepšit podmínky pro účinné fungování vnitřního trhu podporou transparentního a nezávislého rozvoje vysoce kvalitních mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů.

Tato zpráva se tudíž vztahuje na činnost Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) v roce 2017. Jsou ovšem zmíněny také některé události, k nimž došlo v roce 2018, pokud to bylo pro účely této zprávy považováno za vhodné.

2.Nadace IFRS

2.1.Přehled činnosti IFRS

1.1.1.Stanovování standardů

Přehled činnosti Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) v oblasti tvorby standardů, včetně práce Výboru pro interpretace IFRS (IFRIC) a probíhajících schvalovacích postupů, je popsán v dodatku 1 této zprávy.

1.1.2.Výzkumné projekty

V návaznosti na konzultace provedené v roce 2015 je cílem pracovního plánu IASB na roky 2017–2021 vylepšovat a podporovat stávající standardy, podporovat lepší komunikaci a podporovat provádění. V roce 2017 IASB v souvislosti se svým projektem „Lepší komunikace“ zveřejnila diskusní materiál, konzultativní dokument a prohlášení o praxi, jejichž záměrem je posílit relevantnost zjištění prostřednictvím zaměření na významnost. Výzkumné projekty „Diskontní sazba“ a „Úhrady vázané na akcie“ byly dokončeny, aniž to vedlo k významným změnám stávajících standardů. V souladu s požadavkem obsaženým v její příručce řádných postupů provedla IASB také následný přezkum standardu IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou, který je použitelný od 1. ledna 2013, s cílem posoudit a zkontrolovat jeho provádění.

Kromě toho bylo vydáno pět konzultativních dokumentů týkajících drobných úprav. Z prostředků Evropské unie je financován také projekt zaměřený na včasnou aktualizaci taxonomie IFRS, která slouží jako vstup pro jednotný evropský elektronický formát.

1.1.3.Revidovaný koncepční rámec

V březnu 2018 vydala IASB revidovaný koncepční rámec pro účetní výkaznictví. Tento rámec v současnosti nespadá do oblasti působnosti schvalovacího postupu, který se vztahuje pouze na standardy IFRS a jejich interpretace. Revidovaný koncepční rámec doplňuje stávající standardy a je určen k tomu, aby pomáhal pochopit a interpretovat standardy IFRS. Revidovaný rámec vyjasňuje, že poskytované informace by měly uživatelům pomoci při posuzování toho, jak vedení spravuje ekonomické zdroje subjektu. Upřesňuje také, že obezřetnostní postup, definovaný jako opatrný postup při posuzování v podmínkách nejistoty, podporuje přesnost účetního výkaznictví, avšak neměl by vést k nesprávnostem vyplývajícím z asymetrického zacházení s aktivy a pasivy.

Revidovaný rámec neodkazuje na pojem „spolehlivosti“; stanoví, že někdy je třeba nalézt kompromis mezi „relevantností“ a „přesností vyjádření“. Definice aktiva a pasiva se tudíž mění podle pravděpodobnosti očekávaných budoucích ekonomických výhod. To může rozšířit oblast působnosti ekonomických transakcí uváděných ve finančních výkazech, u kterých je třeba učinit kompromis mezi relevantností a nejistotou.

2.2.Obecné zásady, podle nichž byly vypracovávány nové standardy

1.1.4.Obecné zásady

Požadavky IASB na provádění řádných postupů jsou popsány v příručce řádných postupů. Na její uplatňování v praxi dohlíží specializovaný výbor správců známý jako výbor pro dohled nad dodržováním postupů (DPOC). Mezi hlavní zásady patří:

•transparentnost: technická zasedání jsou přístupná veřejnosti, zápisy ze zasedání a technická dokumentace, kterou IASB posuzuje, je zpřístupněna na webových stránkách nadace ( https://www.ifrs.org/ ),

•úplná a řádná konzultace: povinné kroky u každého návrhu zahrnují přinejmenším jedno veřejné zasedání a veřejnou konzultaci. Rada musí rovněž podle zásady „dodržuj nebo vysvětli“ posoudit potřebu dalších konzultací, např. zveřejnění diskusních materiálů, zřízení poradních skupin, uspořádání veřejných slyšení nebo provádění práce v terénu. Dopisy s připomínkami, jež IASB obdrží, jsou zveřejňovány,

•odpovědnost: Rada musí provést analýzu dopadů svých nových požadavků, včetně výhod pro účetní výkaznictví, pokud jde o srovnatelnost, relevantnost a užitečnost, a nákladů, které vzniknou jejich tvůrcům a uživatelům. Nové standardy se opírají o odůvodnění závěrů, jež vysvětlují důvody rozhodnutí, a o odpovědi na připomínky obdržené během veřejných konzultací.

V listopadu 2017 výbor pro dohled nad dodržováním postupů rozhodl provést přezkum příručky řádných postupů s předpokládaným dokončením do konce roku 2020. Oblast působnosti přezkumu má mimo jiné po konzultaci s Poradní radou pro IFRS zohlednit vývoj analýzy dopadů.

Nadace IFRS v roce 2017 zadala externí studii o tom, jak přezkum vnímají zúčastněné subjekty. Výsledky potvrdily, že je silně oceňována její nezávislost a transparentnost, avšak že existují smíšené názory, pokud jde o vyváženost mezi citlivostí a kvantitou řádných postupů.

1.1.5.Řádné postupy, analýza dopadů a konkrétní zohlednění podnikatelských modelů, důsledky pro ekonomické transakce, složitost, krátkodobost a nestálost

Hlavním standardem vydaným v roce 2017 je IFRS 17 Pojistné smlouvy. Vznikl na základě diskusního materiálu vydaného v roce 2007, po němž následovaly dva konzultativní dokumenty zveřejněné v letech 2010 a 2013. IASB rovněž provedla testování ve čtyřech kolech. Na posledním externím přezkumu v roce 2016 se podílelo dvanáct účastníků z odvětví pojišťovnictví a jeho cílem bylo zjistit problémy související s interpretací a potíže související s prováděním šesti konkrétních požadavků tohoto standardu.

V únoru 2017 monitorovací rada zdůraznila, že nové standardy by měly být podloženy solidní analýzou dopadů. Analýza dopadů standardu ISRF 17 byla zveřejněna v květnu 2017 ve spojení s konečným zněním standardu. Evropská komise toto zveřejnění vítá, ale současně se domnívá, že by bylo žádoucí analýzu dopadů systematicky začlenit do procesu vytváření standardů IASB, a utvářet tak výsledný standard takovýmto způsobem, nikoli zveřejňovat analýzu dopadů „ad hoc“ na konci procesu vytváření standardu. V analýze dopadů se zdůrazňovalo, že požadavky na použití aktuálních předpokladů a včasné uznání očekávaných ztrát by zvýšilo transparentnost, přičemž možnosti zajištěné standardem IFRS 17 by pojistitelům umožnily vykazovat aktiva a pasiva v souladu se svým podnikatelským modelem. Má se za to, že důslednost při uplatňování aktuálního měření aktiv i pasiv zmírní obavy týkající se krátkodobosti a nestálosti. Z analýzy dopadů vyplynulo, že náklady na zajištění souladu by pravděpodobně byly významné, avšak v jednotlivých jurisdikcích by se výrazně lišily s ohledem na rozdílnou dosavadní vnitrostátní praxi, včetně toho, zda národní obecně uznávané účetní zásady (GAAP) v současnosti stanoví použití reálné hodnoty nebo běžných cen. Pokud jde o složitost, byl stanoven zjednodušený přístup pro krátkodobé smlouvy s cílem poskytnout operativní úlevu. Analýza dopadů zkoumala také vzájemné působení IFRS 17 a regulačního rámce Solventnost II. Dospěla také k závěru, že další požadavky IFRS 17 na podávání zpráv o výkonnosti by pravděpodobně vyžadovaly, aby pojistitelé vyvinuli další systémy. Pokud jde o dopad na pojistné trhy, došla analýza dopadů k závěru, že zvýšená transparentnost by mohla zajistit lepší informace a nepřímo přispět ke změnám cen nebo změnám v koncepci výrobků, ale žádný přímý dopad zjištěn nebyl. 

Celkově představuje zveřejnění významné zlepšení řádných postupů IASB. Analýza dopadů tohoto standardu na pojistný trh je však dosud silně závislá na předpokladu, že účetní standardy jsou neutrální a „neovlivňují hospodářskou realitu v podnicích“. Analýza dopadů na pojistný trh je navíc kvalitativní, a nikoli kvantitativní. V důsledku toho skutečný dopad na ekonomické transakce v EU nemusí být zcela jasný.

Evropská komise v roce 2017 předložila monitorovací radě diskusní materiál, jehož cílem je celkové posílení metodiky IASB pro posuzování dopadů. Další dialog o posílení posuzování dopadů byl zařazen do pracovního plánu monitorovací rady na rok 2018.

2.3.Správa a řízení, integrita a odpovědnost

1.1.6.Přehled

Nadace IFRS je řízena správní radou složenou z 22 3 správců (Trustees), kteří jsou společně zodpovědní za celkový dohled nad IASB a jmenování členů IASB. Správci se v roce 2017 sešli na třech zasedáních. Správci jsou jmenováni na základě zeměpisného původu a jejich jmenování podléhá předchozímu schválení monitorovací rady, která má zajišťovat spojení s orgány veřejné správy. Členem monitorovací rady je i Evropská komise. V roce 2017 se monitorovací rada sešla na jednom zasedání. IASB má 14 členů, které jmenují správci takovým způsobem, aby byla zajištěna zeměpisná vyváženost. Funkční období členů IASB je pětileté a může být jednou prodlouženo. IASB je odpovědná za vypracování standardů. V roce 2017 se konalo 11 jejích zasedání. Správci také jmenují 14 členů Výboru pro interpretace IFRS (IFRIC), jehož úkolem je interpretovat uplatňování standardů IFRS a vydávat pokyny k otázkám účetního výkaznictví. Poradní rada pro IFRS dále představuje fórum pro účast organizací a jednotlivců. Její členy jmenují správci a IASB s ní musí konzultovat rozhodnutí týkající se větších projektů.

1.1.7.Pravidla transparentnosti

Zasedání IASB a Výboru pro interpretace jsou přístupná veřejnosti, pořad jednání se zveřejňuje a zasedání jsou vysílána před internet.

Pokud se členové nadace IFRS setkávají se zúčastněnými subjekty mimo rámec příručky řádných postupů, nevedou se o tom žádné formální záznamy.

1.1.8.Zastoupení zúčastněných subjektů

Součástí „Přezkumu struktury a efektivity prováděného svěřenskými správci“, který nadace IFRS provádí každých pět let, je veřejná konzultace. Zatím poslední se uskutečnila v roce 2015. Konzultace usilovala o zpětnou vazbu, pokud jde o zeměpisné rozdělení správců. Některé zúčastněné subjekty včetně Evropské komise argumentovaly tím, že členství správců by mělo zohledňovat závazek přijetí IFRS a poměrný podíl na finančních příspěvcích poskytovaných nadaci. Správci však znovu potvrdili, že členství ve správní radě a v IASB by mělo být reprezentativní z hlediska světových finančních trhů a mělo by se řídit požadavky zeměpisné vyváženosti, aby bylo zachováno úměrné zastoupení Asie-Oceánie, Evropy a Ameriky.

V důsledku toho bylo zeměpisné rozdělení správců v prosinci 2016 jen mírně změněno sloučením kategorií Severní Amerika a Jižní Amerika do jedné kategorie „Amerika“ a zvýšením počtu správců bez zeměpisného zařazení ze 2 na 3. Počet členů IASB byl dále snížen ze 16 na 14.

K 31. prosinci 2017 poradní rada IFRS zahrnovala 43 organizací se 49 individuálními členy. Evropská komise se účastní jako pozorovatel.

Na zasedání, které se konalo v listopadu 2017, prodloužila správní rada funkční období svého předsedy Michela Prady nanejvýš o jeden rok, do jmenování jeho nástupce. Funkční období pana Prady by jinak skončilo 31. prosince 2017.

1.1.9.Odpovědnost vůči Evropskému parlamentu

Podle nařízení 2017/827 4 by měl být Evropskému parlamentu předložen úplný přehled o vývoji IFRS. 26. ledna 2017 se uskutečnila každoroční výměna názorů mezi Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu a panem Hoogervorstem, předsedou IASB, a panem Pradou, předsedou správní rady nadace IFRS. Hospodářský a měnový výbor uspořádal každoroční výměnu názorů také ve dnech 19.–20. března 2018, při které účastníci diskutovali o otázce zapojení IASB do podávání zpráv o daních podle jednotlivých zemí. Hans Hoogervorst sdělil, že IASB si vyžádá stanoviska monitorovací rady.

1.1.10.Předcházení střetu zájmů

Správci nadace IFRS jsou jmenováni na tříleté funkční období, které lze jednou prodloužit, a musí se zavázat, že budou konat ve veřejném zájmu. Na žádost monitorovací rady je nyní vypracovávána politika v oblasti střetu zájmů, která má zamezit tomu, aby správce mohl pocházet ze stejné organizace jako některý z členů monitorovací rady.

Pouze tři členové IASB mohou být členy na částečný úvazek. Stanovy nadace IFRS vyžadují členství v radě na plný úvazek, aby se zrušily veškeré zaměstnanecké vztahy a vazby, jež by mohly ovlivnit nezávislost členů. Není povoleno dočasné přidělení zaměstnavatelem ani právo na opětovné přijetí týmž zaměstnavatelem.

1.1.11.Rozdělení finančních prostředků

Nadace IFRS v roce 2017 obdržela od Evropské unie grant ve výši 4,6 milionu EUR, což představuje 16,5 % celkově obdržených finančních prostředků. Tato částka může být v rámci víceletého finančního rámce každý rok revidována.

Vykázané příspěvky zúčastněných subjektů sice v roce 2017 vzrostly o 4,2 %, avšak po zohlednění dopadu kolísání směnných kurzů se ve skutečnosti snížily o 2 %. Příspěvky snížily zejména Saúdská Arábie (–100 %), Nigérie (–100 %), Brazílie (–34 %) a USA (–25 %). V důsledku toho má Amerika v radě správců zastoupení 27 %, avšak platí pouze 6 % celkových příspěvků.

Nadace IFRS vykázala čistý zisk ve výši 8,7 milionu GBP. Celková výše nerozděleného zisku k 31. prosinci 2017 dosáhla částky 31,5 milionu GBP. Hlavní přispěvatelé nadace jsou uvedeni v dodatku 2.

3.EFRAG

3.1.Přehled činnosti skupiny EFRAG

1.1.12.Stanovisko ke schválení a posouzení dopadů

Skupina EFRAG poskytuje Evropské komisi poradenství ohledně toho, zda nové nebo revidované standardy IFRS při schvalování mezinárodních standardů odpovídají zájmům Evropy. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“ a zachování evropského veřejného zájmu. Posouzení dopadů nyní tvoří významnou část schvalovací činnosti skupiny EFRAG při rozhodování o tom, zda je určitý standard příznivý evropskému veřejnému zájmu.

V případě stanoviska ke schválení IFRS 16 Leasingy v roce 2017 EFRAG v rámci svého rozšířeného mandátu v oblasti veřejného zájmu provedla svou první plnohodnotnou analýzu dopadů (na ekonomiku a chování) podloženou důkladným posouzením makroekonomických dopadů. To posloužilo jako pilotní případ pro další rozvoj schopnosti EFRAG provádět posouzení dopadů. EFRAG také dokončila stanovisko ke schválení použití IFRS 9 Finanční nástroje spolu s IFRS 4 Pojistné smlouvy (změna IFRS 4). Vzhledem k riziku nezamýšlených negativních důsledků pro evropskou konkurenceschopnost navrhla Komise evropské „doplnění“, které rozšiřuje možnost odložit použitelnost IFRS 9 u finančních konglomerátů, jež nesplňují kritérium převládání stanovené IASB.

V říjnu 2017 si Evropská komise vyžádala také stanovisko EFRAG ke schválení IFRS 17 Pojistné smlouvy, které má být předloženo do konce roku 2018. Ve své žádosti Komise po konzultaci s Regulativním výborem pro účetnictví určila některé konkrétní otázky, které má EFRAG analyzovat, včetně evropského veřejného zájmu. Vyžádáno bylo zejména posouzení možných účinků na finanční stabilitu a konkurenceschopnost a dopadu na evropský pojistný trh. EFRAG zahájila práci na stanovisku ke schválení v roce 2017, ale hlavní část práce proběhne v roce 2018.

Důležitým prvkem analýzy dopadu je podrobná případová studie o předpokládaném dopadu IFRS 17 na vzorek evropských pojišťovacích skupin. Dalšími prvky, o něž se bude opírat analýza dopadů, jsou podrobné pohovory s uživateli; vyšetření stávajících trendů v pojišťovnictví a zjednodušená případová studie zaměřená na menší a střední pojistitele, kteří se neúčastní podrobné případové studie. EFRAG chce návrh svého stanoviska ke schválení zveřejnit v září 2018 k veřejné konzultaci.

V průběhu roku 2017 se EFRAG zapojila do konzultačního procesu a po veřejné konzultaci ke všem návrhům IASB (konzultativním dokumentům a diskusním materiálům) vydala písemné připomínky.

1.1.13.Jiné žádosti o odborné stanovisko

V návaznosti na usnesení Evropského parlamentu v souvislosti s přijetím IFRS 9 požádala Komise v květnu 2017 EFRAG o odborné stanovisko k požadavkům IFRS 9 Finanční nástroje týkajícím se zaúčtování kapitálových nástrojů z hlediska dlouhodobých investic.

V první fázi byla EFRAG požádána, aby shromáždila kvantitativní údaje o aktuální úrovni kapitálových nástrojů držených dlouhodobými investory, jejich účetní klasifikaci a možném dopadu nových požadavků na jejich chování, aby bylo možné posoudit, zda tyto požadavky mohou nepříznivě ovlivnit dlouhodobé investování.

Ve druhé fázi byla EFRAG požádána, aby vypracovala analýzu možných alternativ k požadavkům IFRS 9, které nerecyklují kapitálové nástroje měřené reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku. EFRAG zahájila v červenci 2017 veřejnou konzultaci s cílem shromáždit kvantitativní údaje a zadala skupině evropských akademických pracovníků, aby provedla přezkum odborné literatury. Zprávu o první fázi tohoto projektu zveřejnila EFRAG v lednu 2018.

1.1.14.Výzkumné činnosti

Témata výzkumné práce EFRAG byla volena s ohledem na výsledky veřejné konzultace, která proběhla v roce 2015. Tato veřejná konzultace poskytla představu o výzkumných prioritách evropských členů. Ve druhém čtvrtletí 2018 zveřejní EFRAG konzultace o novém programu výzkumné činnosti. EFRAG je velkým zastáncem vědecky podloženého výzkumu. V rámci své výzkumné činnosti v roce 2017 zveřejnila EFRAG studii nazvanou „Dynamické řízení rizik – jak banky řídí úrokové riziko?“ a diskusní materiál „Test snížení hodnoty goodwillu: Lze jej vylepšit?“.

EFRAG má rovněž probíhající výzkumné projekty, které se týkají jiných transakcí, než je výměna stejných hodnot; účtování hybridních penzijních plánů a důsledků současného prostředí úrokových sazeb.

3.2.Správa a řízení, transparentnost a odpovědnost vůči veřejnosti

1.1.15.Reforma správy a řízení v návaznosti na doporučení Maystadtovy zprávy

Reforma správy a řízení EFRAG, která byla zahájena 31. října 2014, zvýšila legitimitu a reprezentativnost této organizace a vyústila v soudržnější postup pro zapojení EU do procesu stanovování standardů IASB. Reforma správy a řízení byla dokončena v červenci 2016. Valná hromada EFRAG současně na základě nominace Komise, kterou potvrdil Evropský parlament a Rada, oficiálně jmenovala předsedou rady EFRAG Jeana-Paula Gauzèse, bývalého poslance Evropského parlamentu.

Evropské orgány dohledu a ECB se rozhodly stát se oficiálními pozorovateli v Radě EFRAG s právem vystupovat na jejích zasedáních. Jejich příspěvky byly pečlivě posuzovány při vypracovávání stanovisek EFRAG a významně přispěly k analýze dopadů provedené EFRAG, zejména v oblasti finanční stability.

Rada EFRAG dospěla ke všem svým závěrům v roce 2017 na základě konsensu, aniž by musela sáhnout k hlasování. V roce 2017 proběhla první rotace členů rady EFRAG a byla jmenována nová rada. V duchu Maystadtovy zprávy bylo zřízeno místo pozorovatele pro evropské organizace zastupující soukromé investory („konečné uživatele“).

Rada EFRAG provádí každoročně přezkum výkonnosti a efektivity svých vlastních členů pod dohledem valné hromady EFRAG. Přezkum provedený v roce 2017 se zaměřil na řadu strategických otázek, otázek týkajících se správy a řízení i otázek operativních. Prokázal, že nová struktura správy a řízení funguje celkově dobře a vede k větší důvěryhodnosti organizace. Byla přijata některá doporučení, jejichž cílem je efektivnost působení EFRAG v budoucnu dále zlepšit.

EFRAG zveřejňuje roční přehled, v němž zcela transparentně informuje o své správní, řídící a finanční struktuře a o hlavních činnostech v příslušném roce. Roční přehled za rok 2017 5 byl zveřejněn 21. března 2018.

Vnitřní předpisy EFRAG stanoví požadavky týkající se střetu zájmů a rada EFRAG má zavedenu politiku v oblasti střetu zájmů pro členy rady, která je zveřejněna na webových stránkách EFRAG. Cílem této politiky je zajistit důvěryhodnost EFRAG jako organizace, která působí v evropském veřejném zájmu. Záměrem této politiky je zamezit situacím, kdy by mohly vzniknout střety nebo vnímané střety zájmů, které by mohly vést k přijetí rozhodnutí nebo opatření, která nejsou v nejlepším zájmu evropské veřejnosti jako celku, nebo vyvolat dojem, že EFRAG jedná nepatřičně. Členové rady EFRAG a zaměstnanci EFRAG podepisují každoročně prohlášení.

Ve druhé polovině roku 2017 se pak uskutečnil nezávislý audit viditelnosti a efektivity EFRAG. Zpráva zveřejněná v březnu 2018 podala aktuální pohled na silné stránky organizace a oblasti ke zlepšení. Celkově zpráva potvrdila vysokou kvalitu práce EFRAG a zároveň doporučila, že jednou z oblastí ke zlepšení je viditelnost a že je také zapotřebí připojit se k širší diskusi o podnikovém výkaznictví. Další pokrok při zvyšování viditelnosti a důvěryhodnosti EFRAG přinese zavedení komunikační strategie EFRAG a komunikační tým v čele s předsedou rady EFRAG.

1.1.16.Pravidla transparentnosti

Od svého založení a na základě výše uvedené reformy zavedla EFRAG transparentní, veřejný řádný postup, který postupem času dále rozvíjela. Tento řádný postup umožňuje všem evropským členům předkládat skupině EFRAG ke zvážení svá stanoviska a zajišťuje, že při určování stanovisek EFRAG se zohledňuje rozmanitost účetních a hospodářských modelů a názorů v Evropě. To mělo zásadní význam pro zajištění toho, aby nové standardy IFRS odpovídaly potřebám Evropy.

EFRAG například v rámci svého řádného postupu 1) zveřejnila návrhy stanovisek k veřejné konzultaci, 2) provedla zkoušky v terénu a další formy analýz dopadů, 3) zorganizovala osvětové akce (z nichž některé jsou zvlášť zaměřeny na uživatele finančních výkazů) a 4) provedla zvláštní průzkumy.

EFRAG také přispívala k tvorbě standardů založených na důkazech prováděním kvantitativních studií, jimiž v diskusi 6  informovala o svých připomínkách a stanoviscích ke schválení. Kvantitativní studie se postupně stávají důležitější částí výzkumné práce EFRAG.

Zasedání rady EFRAG, skupiny technických odborníků EFRAG (EFRAG TEG) a konzultativního fóra tvůrců standardů EFRAG (EFRAG CFSS) jsou nyní veřejná a pořad a shrnutí jednání jsou zveřejňovány na webových stránkách EFRAG. Veřejně přístupné jsou rovněž podkladové materiály pro zasedání rady EFRAG a od ledna 2017 také podklady pro zasedání technické skupiny a konzultativního fóra. Od března 2018 jsou tato veřejná zasedání zpřístupněna na internetu, což zúčastněným subjektům umožňuje sledovat diskuse nejen v reálném čase, ale i poté, co se jednání konala. Diskuse v rámci technické skupiny odborníků jsou podporovány příspěvky obdrženými od konzultativního fóra tvůrců standardů a specializovaných pracovních skupin EFRAG.

1.1.17.Široké zastoupení a odpovědnost správní a řídící struktury EFRAG vůči veřejnosti

Zásadní význam pro práci EFRAG mají příspěvky z uživatelského panelu EFRAG. Rozmanité složení uživatelského panelu i rady EFRAG a technické skupiny odborníků EFRAG ze zeměpisného hlediska i z hlediska profesního zaměření zaručuje, že EFRAG bude náležitě brát v úvahu všechny různé pohledy.

I když celkové výsledky těchto opatření byly velmi pozitivní, přesto přetrvávají určité výhrady, pokud jde o schopnost zachycovat názory zúčastněných subjektů v Evropě v jejich plné šíři. EFRAG bude zkoumat, jak by mohla být aktivnější při získávání reakcí zúčastněných subjektů, které se na činnosti EFRAG podílejí méně, ale jsou jí ovlivňovány, nebo od skupin zúčastněných subjektů působících mimo bezprostřední sféru EFRAG.

1.1.18.Zapojení Evropského parlamentu a Rady v raném stadiu

EFRAG rovněž posílila své vztahy s Evropským parlamentem, a zejména se stálým týmem pro IFRS Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu, v jehož čele stojí poslanec Evropského parlamentu Theodor Stolojan. Zasedání umožňují Evropskému parlamentu, aby přispíval k činnostem EFRAG a byl průběžně informován o hlavních činnostech EFRAG ve všech fázích tvorby standardů.

V březnu 2017 se tým pro IFRS setkal s EFRAG za účelem projednání stanoviska EFRAG ke schválení IFRS 16 Leasingy a nadcházejícího procesu vypracování stanoviska EFRAG ke schválení IFRS 17 Pojistné smlouvy. EFRAG také informovala o své práci zaměřené na prosazování evropských stanovisek na mezinárodních jednáních. EFRAG rovněž obdržela pozvání na zasedání skupiny pro IFRS v říjnu 2017, aby tam vystoupila s aktuální informací o postupu EFRAG zaměřeném na předložení stanoviska ke schválení IFRS 17 Pojistné smlouvy; provádění Stolojanovy zprávy a práci navazující na schválení IFRS 9 Finanční nástroje. Na těchto zasedáních EFRAG požádala tým pro IFRS o vyjádření, jak může napomoci zapojení Parlamentu v raném stadiu vypracování stanoviska EFRAG ke schválení IFRS 17.

Kromě toho byla EFRAG zvána Evropskou komisí k účasti na zasedáních Regulativního výboru pro účetnictví, který je složen ze zástupců členských států, a na každém jeho zasedání EFRAG informovala o své pokračující práci v oblasti schvalování a jiných tématech. To umožnilo přímou výměnu názorů Regulativního výboru pro účetnictví s EFRAG a jeho přispění již v raném stádiu. Regulativní výbor pro účetnictví projednával návrhy žádostí Komise o stanovisko ke schválení, aby se zajistilo, že budou řešeny všechny otázky, které jsou pro členské státy důležité.

Získávání připomínek Parlamentu a Regulativního výboru pro účetnictví v raném stadiu EFRAG umožnilo, aby příslušné otázky zahrnula do návrhů svých písemných připomínek nebo návrhů stanovisek ke schválení předkládaných k veřejné konzultaci.

1.1.19.Diverzifikace a vyváženost struktury financování EFRAG

EFRAG je organizace financovaná z veřejných i soukromých zdrojů, která působí v evropském veřejném zájmu. EFRAG má právní formu AISBL (belgické mezinárodní neziskové organizace). Členské organizace EFRAG tvoří osm evropských organizací zúčastněných subjektů a devět národních organizací.

S cílem dále podpořit svou finanční strukturu a rozšířit svou členskou základnu zveřejnila EFRAG v březnu 2017 výzvu k vyjádření zájmu. V říjnu 2017 se členem EFRAG stal Instituto de Contabilidad y Auditoria de Cuentas (ICAC) – španělský národní tvůrce standardů – jako národní organizace s cílem prohloubit spojení EFRAG s komunitou účetního výkaznictví ve Španělsku. EFRAG bude pokračovat ve snaze o rozšíření své členské základny a usiluje o širší zeměpisné zastoupení.

Kromě finančních prostředků dostává EFRAG i věcné příspěvky od členů technické skupiny odborníků EFRAG, rady EFRAG, pracovních skupin a poradních skupin, jakož i ve formě bezplatného vysílání pracovníků.

Rozdělení finančních příspěvků podle členských organizací je uvedeno v dodatku 3.

4.PIOB

4.1.Přehled činnosti

Rada PIOB je odpovědná za dohled nad stanovením standardů v oblasti auditu, etiky a vzdělávání účetních. Významnými standardy jsou mezinárodní auditorské standardy (ISA), etické standardy pro účetní a mezinárodní vzdělávací standardy (IES). Struktura pro stanovení standardů byla zavedena po zhroucení důvěry v kapitálové trhy, pro něž byla příznačná aféra Enron a demise Arthura Andersena. Zvláště důležité jsou mezinárodní auditorské standardy (ISA), které jsou přímo či nepřímo používány většinou statutárních auditorů.

Celkovým úkolem PIOB je zajistit, aby se tyto standardy vypracovávaly ve veřejném zájmu. Dva z 10 členů PIOB jmenuje Komise.

PIOB schvaluje jmenování členů rad pro stanovení standardů, vyslovuje souhlas s jejich strategiemi a pracovními plány, sleduje vypracovávání standardů a ověřuje, že jsou náležitě brány v úvahu všechny prvky zmíněné při veřejných konzultacích. PIOB podle potřeby doporučuje opatření, jež mají zajistit, aby standardy účinně reagovaly na veřejný zájem.

V roce 2017 PIOB pravidelně komunikovala s radami pro stanovení standardů, nad nimiž vykonává dohled (Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB); Rada pro mezinárodní standardy vzdělávání účetních (IAESB) a Rada pro mezinárodní etické standardy účetních (IESBA), jejich tři konzultativní poradní skupiny, poradní panel pro soulad s předpisy a výbor pro jmenování a vedení Mezinárodní federace účetních (IFAC)).

V roce 2017 provedla PIOB také dvě osvětové akce. První se uskutečnila 9. února v Dillí (Indie) a jejím hostitelem byl Indický institut autorizovaných účetních znalců (ICAI) pod názvem „Globální dohled nad auditem: překonávání rozdílů ve vnímání“. Druhou akcí byla diskuse věnovaná dopadům technologií na audit, uspořádaná 30. června v Madridu. PIOB spolu se svou monitorovací skupinou také investovala do vypracování rámce veřejného zájmu, jehož cílem je poskytnout lepší mechanismus pro posuzování toho, jak je při stanovování standardů podchycen veřejný zájem.

4.2.Správa a řízení a odpovědnost

Členové PIOB jsou voleni monitorovací skupinou, která má konečnou odpovědnost za celkové systémy správy a řízení v oblasti mezinárodních standardů pro audity, ověřování, etiku a vzdělávání. Monitorovací skupina, jejímž členem je i Evropská komise, sleduje, jak PIOB provádí svou úlohu při zajišťování veřejného zájmu se zvláštním ohledem na dohled PIOB nad stanovením standardů.

9. listopadu 2017 otevřela monitorovací skupina veřejnou konzultaci na téma „Posilování správy a řízení a dohledu nad radami pro stanovení mezinárodních auditních standardů ve veřejném zájmu“ 7 . Monitorovací skupina obdržela 179 odpovědí a dne 31. května 2018 zveřejnila na webových stránkách IOSCO souhrn reakcí 8 , z něhož vyplývá široká podpora zúčastněných subjektů pro reformu, která zvýší odpovědnost a transparentnost při stanovení auditních standardů. Všechny skupiny zúčastněných subjektů rovněž podporují rámec veřejného zájmu, který je zakotven prostřednictvím stanovení standardů. Na základě obdržených reakcí a dalších komunikačních činností hodlá monitorovací skupina koncem roku 2018 zveřejnit bílou knihu o budoucí správní a řídící struktuře. Jedním z jejích hlavních prvků bude rámec veřejného zájmu, vypracovaný společně s PIOB.

Bílá kniha bude také obsahovat otázky týkající se složení a úlohy PIOB v rámci budoucího správního a řídícího modelu. Celkově lze říci, že respondenti podporují nezávislý dohled, a bylo navrženo svěřit PIOB další úkoly (např. schvalování strategických plánů).

4.3.Vývoj diverzifikace financování v roce 2017

Financování PIOB má zachovat její skutečnou a zjevnou nezávislost. Aby bylo dosaženo cíle – veřejného zájmu, správná diverzifikace stabilních zdrojů financování by pomohla nejen zachovat kontinuitu činnosti PIOB, ale i zaručit její nezávislost. Důležitost diverzifikace financování byla uznána již při reformě IFAC (Mezinárodní federace účetních) v roce 2003, která byla na počátku stávajícího systému stanovení mezinárodních standardů, včetně PIOB.

Rada PIOB byla od svého založení v roce 2005 až do roku 2010, kdy začal fungovat program financování Společenstvím zřízený rozhodnutím 716/2009/ES, s výjimkou několika nepeněžitých příspěvků od Španělska (PIOB má sídlo v Madridu), financována výhradně federací IFAC.

Finanční prostředky, jež v daném roce dává k dispozici IFAC, představují maximální zaručený příspěvek, který má PIOB k dispozici bez dalších zásahů ze strany federace. Příspěvky od jiných subjektů, než je IFAC, nahrazují, a tedy snižují příspěvek IFAC na daný konkrétní rok. V ideálním případě by podíl financování IFAC na celkových ročních výdajích PIOB měl být menší než polovina celkových prostředků.

Příspěvek EU v období 2010–2016 pobídl další případné dárce, aby také přispěli. V roce 2016 činily příjmy PIOB 1 563 565 EUR. IFAC poskytla 914 758 EUR, což představuje 58,50 % celkové částky.

V roce 2017 činil příspěvek EU 325 000 EUR, což představuje 20,37 % celkové částky. IFAC přispěla částkou 1 059 807 EUR, což představuje 66,45 % celkové částky. Rozdělení finančních příspěvků ostatních organizací je uvedeno v dodatku 4.

V čl. 9 odst. 5 nařízení se stanoví, že pokud financování IFAC přesáhne v určitém roce dvě třetiny celkového ročního objemu finančních prostředků PIOB, předloží Komise návrh na omezení svého ročního příspěvku na daný rok na nejvýše 300 000 EUR. V roce 2017 (stejně jako v letech 2014–2016) k tomu nedošlo. Jelikož financování od IFAC nedosáhlo kritické prahové hodnoty stanovené v nařízení (66,66 %), není třeba, aby Komise svůj roční příspěvek pro PIOB na rok 2017 přehodnotila.

5.Závěr

V roce 2017 je program financování z prostředků Unie nadále zcela relevantní v souvislosti s úsilím EU vytvořit unii kapitálových trhů a zabezpečit finanční stabilitu. Tři příjemci (EFRAG, nadace IFRS a PIOB) plnili své poslání na obranu evropského veřejného zájmu a hrají významnou roli ve fungování vnitřního trhu.

I když celkové výsledky těchto opatření byly vzhledem k podmínkám provádění pozitivní, zdá se, že existuje prostor pro zlepšení. Komise v roce 2018 povede s příjemci dialog s cílem zajistit (ještě) vyšší úroveň transparentnosti, zejména pokud jde o zavedení povinných rejstříků transparentnosti o schůzkách s externími zainteresovanými subjekty.

Pokud jde o EFRAG, Komise ocenila komplexní analýzu dopadů, jež podpořila stanovisko EFRAG ke schválení nových nebo revidovaných standardů IFRS. Komise vyzývá EFRAG, aby pokračovala v rozvoji svých schopností v této oblasti a zajistila, že schválené standardy IFRS budou pro Evropu vhodné.

Co se týče nadace IFRS, Komise jako člen monitorovací rady zahájila dialog se správci a s IASB s cílem podpořit metodiku analýzy dopadů, zejména z hlediska rozsahu, načasování a způsobu. To bude zahrnovat zejména sledování přezkumu příručky řádných postupů IFRS prováděného správci, s předpokládaným dokončením do konce roku 2020. V rámci „Přezkumu struktury a efektivnosti nadace provedeného správci“ byl kromě toho potvrzen význam kapitálových trhů jako jednotícího kritéria pro zastoupení zúčastněných subjektů ve správní radě. Správci přebírají odpovědnost za financování nadace 9 , které je založeno na dobrovolných příspěvcích od jurisdikcí, které se běžně vypočítávají jako procento celkového hrubého domácího produktu pomocí nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu. Rozdělení příspěvků podle jurisdikcí v roce 2017 však odráží rozšiřující se nesoulad mezi zastoupením správců ve správní radě a finančními příspěvky „jejich“ jurisdikcí. V důsledku toho se Komise domnívá, že je nezbytné přezkoumat přiměřenost a vhodnost ujednání o správcích, jak je stanoveno v pracovním plánu monitorovací rady na rok 2018, a pozorně sledovat úsilí jurisdikcí, které v současnosti neplní své předpokládané příspěvky.

Pokud jde o PIOB, hraje klíčovou úlohu při vypracování rámce veřejného zájmu, jenž by měl být zakotven prostřednictvím celého postupu vytváření standardů v oblasti auditu. Složení a úloha PIOB se v příštích letech budou pravděpodobně vyvíjet v souladu s procesem reforem nastoupeným monitorovací skupinou. Jedním z ústředních prvků jakéhokoli budoucího modelu však nevyhnutelně bude nezávislý dohled. Mezitím by kromě toho mělo pokračovat úsilí o diverzifikaci financování PIOB.

Dodatek 1 – Shrnutí činností IFRS v roce 2017

Dodatek 2 – Rozdělení finančních prostředků pro nadaci IFRS v roce 2017

Zdroj: Nadace IFRS

Dodatek 3 – Rozdělení finančních prostředků pro EFRAG v roce 2017

Zdroj: EFRAG

Dodatek 4

Diverzifikace rozpočtu PIOB

V roce 2012 provedla PIOB v úzké koordinaci s monitorovací skupinou a IFAC kampaň zaměřenou na získání finančních prostředků. V důsledku toho se PIOB v letech 2013, 2014, 2015, 2016 a 2017 podařilo zajistit diverzifikovanou finanční základnu, která zahrnuje jiné zdroje než IFAC. V roce 2017 PIOB získala příspěvky ve výši 1 594 836 EUR od těchto přispěvatelů:

·Mezinárodní federace účetních: 1 059 807 EUR

·Evropská komise 325 000 EUR

·Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO): 100 000 EUR

·Rada pro účetní výkaznictví: 40 000 EUR

·Abu Dhabi Accountability Authority: 35 000 EUR

·Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements) 35 000 EUR

·Úrokový výnos: 29 EUR

Příspěvky za rok 2017

(1)

Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 129, 19.5.2014, s. 24.

(3)

K 1. lednu 2018.

(4)

Viz 7. bod odůvodnění.

(5)

  http://www.efrag.org/About/AnnualReports

(6)

Například dokument sekretariátu EFRAG k IFRS 16 Kvantitativní posouzení účetních dopadů a kvantitativní studie „Co skutečně víme o goodwillu a snížení hodnoty?“ a zpráva EFRAG o zjištěních první fáze výzkumného projektu o kapitálových nástrojích: „Snížení hodnoty a recyklace“.

(7)

https://www.iosco.org/

(8)

https://www.iosco.org/about/monitoring_group/pdf/2018-05-31-Monitoring-Group-Summary-of-Feedback.pdf

(9)

Čl. 13 písm. a) stanov nadace IFRS.