EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.6.2018

COM(2018) 455 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o zpětném hodnocení opatření financovaných z programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ (ISEC) a z programu „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ (CIPS) za období 2007–2013

{SWD(2018) 331 final}
{SWD(2018) 332 final}

1    ÚVOD

Rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ 1 na období 2007–2013 sestával ze dvou zvláštních programů (dále jen „programy“): „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ (ISEC) a „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ (CIPS) 2 . Rozhodnutí o zavedení programů ISEC 3 a CIPS 4 vyžadovala, aby Evropská komise předložila Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o zpětném hodnocení za období 2007–2013.

Tato zpráva uvádí hlavní prvky těchto programů, rozsah a omezení hodnocení, klíčové výsledky hodnocení, závěry a získané poznatky. Je založena na závěrech dvou zpětných hodnocení programů za období 2007 až 2013, která byla vypracována podle hodnotících kritérií uvedených v pokynech pro zlepšování právní úpravy: i) účinnost, ii) efektivnost, iii) soudržnost, iv) relevance, v) přidaná hodnota EU.

Závěry těchto hodnocení a získané poznatky doplňují průběžné hodnocení Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), jehož složka policie představuje nástupce programů ISEC a CIPS na období 2014–2020. Výsledky tohoto průběžného hodnocení spolu s výsledky uvedených zpětných hodnocení přispěly k utváření budoucích politik v oblasti migrace a bezpečnosti, zejména k vypracování nových nástrojů financování v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

1.2    Rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ (2007–2013) – ISEC a CIPS

Politické pozadí

Za hlavní hrozbu pro evropskou vnitřní bezpečnost označila Evropská unie (EU) organizovanou trestnou činnost a terorismus. V čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie je obsažen jednoznačný mandát Unie zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti občanů prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, zejména terorismu, obchodování s lidmi a trestným činům páchaných na dětech, obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům, a boje proti nim, a to prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány. V důsledku zjištění silné potřeby vytvořit celou řadu společných postupů v této záležitosti se úloha EU v těchto oblastech politiky neustále posiluje. Důležitost podpory svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím předcházení trestné činnosti a boje proti ní například znovu potvrdily závěry zasedání Evropské rady v Tampere v roce 1999. V té době se pozornost zaměřovala na legislativní opatření pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, přičemž zajištění finanční podpory představovalo spíše vedlejší téma. Charakter činnosti EU v této oblasti však nabyl s rámcovým programem „Bezpečnost a ochrana svobod“ nové podoby a převládajícím prvkem se stalo operativní provádění.

V Haagském programu, který stanovil priority EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva pro období 2004–2009 a potvrdil důležitost a potřebu zintenzivnění opatření v oblasti předcházení terorismu a dalších forem trestné činnosti a boje proti nim na úrovni EU, byla dále zdůrazněna potřeba spolupráce v těchto oblastech na úrovni EU. Haagský program dále kladl zvýšený důraz na posílení bezpečnosti, zejména na boj proti terorismu, náboru teroristů, proti financování terorismu a na ochranu kritických infrastruktur a vypracování rámce pro zvládání následků. Ačkoli je kritická infrastruktura do velké míry záležitostí vnitrostátních pravomocí, poskytuje EU v oblasti ochrany kritické infrastruktury podporu členským státům již od roku 2004.

Dalším významným mezníkem pro rozvoj politik EU v oblasti bezpečnosti a práva byl Stockholmský program, který poskytl rámec pro činnosti EU v otázkách občanství, bezpečnosti, azylu, přistěhovalectví a vízové politiky na období 2010–2014. Znovu byla potvrzena potřeba účinného provádění strategie EU pro boj proti terorismu, která obsahuje čtyři aspekty, tj. prevenci, ochranu, stíhání a reakci, a byl vznesen požadavek na posílení oblasti prevence. V tomto programu byl dále vznesen požadavek na zřízení funkce koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi, který by mohl podporovat upevňování koordinované a konsolidované politiky EU pro boj proti obchodování s lidmi.

V průběhu posledních let provádění programů byla EU svědkem řady teroristických útoků, přičemž fenomén terorismu prošel významnou změnou zejména s pokračováním občanské války v Sýrii a vzestupem islámského státu v Iráku a Sýrii (ISIS).

Hlavní prvky

Programy ISEC a CIPS pokrývaly velmi širokou politickou oblast, která v letech 1993 až 2009 spadala převážně do tzv. pilíře EU „policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“ zavedeného Maastrichtskou smlouvou. Politiky v rámci tohoto pilíře byly založeny především na právním rámci, který zachovával prvky mezivládní spolupráce mezi členskými státy. To znamená, že před přijetím těchto programů existovalo v této oblasti jen málo možností financování na úrovni EU. Vypracování programů představovalo významný mezník v politice EU týkající se těchto oblastí.

Program ISEC (2007–2013) nahradil rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS) 5 , který se vztahoval na období 2002–2006 a jehož cílem bylo posílit přeshraniční spolupráci mezi policií, jinými donucovacími orgány a soudními orgány. Celkový rozpočet přidělený na program ISEC činil za celé období trvání programu 522 milionů EUR. Mezi obecné cíle programu ISEC patřilo předcházení trestné činnosti, zejména terorismu, obchodování s lidmi, trestné činnosti páchané na dětech, obchodu s drogami, obchodu se zbraněmi, počítačové kriminalitě, korupci a podvodům a boj proti nim a podpora zavedení politik na úrovni EU. Čtyři specifické cíle programu se týkaly čtyř hlavních oblastí:

-předcházení trestné činnosti a kriminologie,

-prosazování práva,

-ochrana a poskytování podpory svědkům,

-ochrana obětí.

Program CIPS (2007–2013) se zaměřoval na kritickou infrastrukturu a další otázky bezpečnosti, včetně provozních otázek v oblastech, jako je např. krizové řízení a připravenost na krize v různých kriticky důležitých odvětvích. Celkový rozpočet přidělený na program činil za celé období trvání programu 126,8 milionu EUR. Program CIPS měl dva obecné cíle, a to prevenci, ale i připravenost a zvládání následků, které byly dále rozděleny do sedmi specifických cílů 6 . Tyto cíle se týkaly následujících tematických oblastí:

-řešení krizí,

-terorismus a další bezpečnostní rizika v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, včetně rizik týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví, dopravy, výzkumu a technologického rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti.

Programy byly prováděny v režimu přímého řízení podle ročních pracovních programů na období 2007–2013 7 . Finanční podpora byla poskytnuta prostřednictvím projektů podporovaných granty na akce, které udělila Komise, prostřednictvím veřejných zakázek na služby, které byly zadány na základě výzev k podávání nabídek zveřejněných Komisí, nebo prostřednictvím správních dohod uzavřených se Společným výzkumným střediskem (JRC). V rámci přímého řízení měla plnou odpovědnost za provádění Evropská komise, která vykonávala veškeré programové a provozní činnosti.

Jde-li o druhy zúčastněných stran oprávněných žádat o financování, program ISEC se vztahoval na donucovací orgány, jiné veřejné a/nebo soukromé orgány, subjekty a instituce, včetně místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, sociální partnery, univerzity, statistické úřady, nevládní organizace, partnerství veřejného a soukromého sektoru a příslušné mezinárodní orgány. Do programu CIPS se mohly zapojit veřejné orgány (vnitrostátní, regionální a místní), soukromý sektor, univerzity a výzkumné ústavy. Na rozdíl od programu ISEC mohly organizovat projekty v rámci programu CIPS i subjekty orientované na tvorbu zisku.

Pokud jde o provádění obou programů, byly zveřejněny různé výzvy, ale nepodařilo se vyčerpat veškeré dostupné finanční prostředky, zejména proto, že žádosti o některé projekty nesplnily kritéria způsobilosti nebo kritéria kvality ohledně financování ze strany EU. Z přiděleného rozpočtu programu ISEC ve výši 522 milionů EUR bylo přiděleno na závazky více než 413 milionů EUR a vyčerpáno 304 milionů EUR. Během programového období dosáhl program ISEC míry využití finančních prostředků 74 % 8 . Program CIPS měl celkový přidělený rozpočet 126,8 milionu EUR, z něhož bylo přiděleno na závazky 74,6 milionu EUR a  vyčerpáno 60,4 milionu EUR. Během programového období dosáhl program CIPS míry využití finančních prostředků 83 % 9 .

2    ZPĚTNÉ HODNOCENÍ

Metodika

Podrobné závěry z hodnocení a použitá metodika jsou popsány v pracovních dokumentech útvarů Komise, které jsou připojeny k této zprávě 10 . Pracovní dokumenty útvarů byly vypracovány s využitím studie provedené externím dodavatelem.

Omezení

Hodnocení obou programů bylo významně ztíženo nedostatkem referenčních údajů (tj. jasným popisem situace před spuštěním programů), které by mohly sloužit jako základ pro posouzení dopadu programů. Překážkou pro hodnocení se rovněž ukázal časový odstup mezi prováděním programů a vypracováním zpětného hodnocení, neboť zástupci příslušných příjemců a vnitrostátních orgánů a orgánů EU již často nepracovali na stejné pozici a bylo tak obtížné od nich získat údaje. To se odráží v nízké míře účasti ve veřejných konzultacích a on-line průzkumech prováděných v průběhu hodnocení.

Doklady o výsledcích a dopadech programů byly k dispozici rovněž pouze v omezeném rozsahu. Z důvodu výše uvedených chybějících referenčních údajů, rovněž však kvůli nedostatku předem stanovených cílů a neexistenci centrální evidence výsledků projektů ISEC/CIPS tedy výsledky nemohly být kvantifikovány. Problémy byly zaznamenány také při monitorování pokroku projektů, což ztížilo provedení hodnocení účinnosti, efektivnosti a přidané hodnoty EU. Nebylo například možné provést podrobné srovnání nákladů, jelikož s ohledem na řadu politických oblastí a typů činností, na které se programy vztahují, nebyly k dispozici srovnatelné údaje o projektech. Rovněž bylo obtížné srovnat náklady na projekty a určit, do jaké míry různé typy projektů dosáhly stejných cílů.

2.2    KLÍČOVÉ VÝSLEDKY

Relevantnost

Finanční prostředky z programů ISEC a CIPS nebyly s ohledem na význam zásady subsidiarity v oblasti vnitřní bezpečnosti určeny k náhradě vnitrostátního financování, nýbrž k jeho doplnění formou poskytnutí vyšší podpory na přeshraniční spolupráci. Členské státy celkově zhodnotily cíle programu ISEC jako relevantní pro potřeby v oblasti předcházení trestné činnosti a boje proti ní 11 . Obdobně i program CIPS byl v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků a dalších bezpečnostních rizik hodnocen v průběhu celého období vypracovávání hodnocení jako přínosný. Program navíc dobře řešil reálnou potřebu nadnárodní spolupráce a koordinace v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků a dalších bezpečnostních rizik. To bylo velmi důležité s ohledem na potřebu přijetí opatření na úrovni EU v těchto oblastech a na nedostatek alternativních vnitrostátních zdrojů financování v důsledku dopadů finanční krize v roce 2008 na vnitrostátní rozpočty.

Cílem obou programů bylo poskytnout finanční prostředky v oblastech s nejvyšší poptávkou podle priorit vymezených v ročních pracovních programech, které byly stanoveny společně s členskými státy. Tento systém vycházel spíše z poptávky než z politického zadání, neboť byl založen na otevřených výzvách k podávání návrhů a umožnil zúčastněným stranám žádat o finanční prostředky na základě návrhu projektu. Navržení programů na základě poptávky tak vedlo ke vzniku významné geografické nerovnováhy při jejich provádění, zejména pokud jde o umístění koordinujících organizací. Komise proto přijala opatření, která měla podpořit geografické rozložení, zejména prostřednictvím pořádání regionálních informačních dnů v členských státech. Provádění programů však velmi záviselo na aktivním přístupu zástupců členských států a potenciálních žadatelů. Aby členské státy získaly rovnější přístup k finančním prostředkům a zvýšil se jejich podíl na všech klíčových prioritách bezpečnostní politiky, bylo v rámci nástupnického fondu ISF-policie zavedeno sdílené řízení 12 . Na rozdíl od programů ISEC a CIPS prováděných pouze v rámci přímého řízení je ISF-policie prováděn kombinovaně, přičemž původně okolo 60 % dostupných finančních prostředků bylo přiděleno vnitrostátním programům v rámci sdíleného řízení a 40 % bylo přiděleno na opatření Unie v rámci přímého řízení. Tato změna by měla mít pozitivní dopad na účinnost a efektivnost řízení fondu ISF Komisí a na provádění klíčových bezpečnostních politik všemi členskými státy.

Mezi stanovením priorit v rámci ročních pracovních programů a jejich faktickým prováděním byla rovněž zjištěna časová prodleva, konkrétně jeden rok, neboť roční pracovní programy obsahovaly priority stanovené v předchozím roce. To někdy relevantnost programů snižovalo.

Účinnost

Závěry obsažené v hodnocení v obecné rovině naznačují, že program ISEC do jisté míry přispěl k dosažení všech svých cílů a že financované projekty dosáhly očekávaných výsledků. Z toho důvodu lze říci, že program přispěl k předcházení trestné činnosti a v konečném důsledku i k větší bezpečnosti občanů EU, ačkoli je obtížné určit přímou příčinnou souvislost. Mezi hlavní výsledky zjištěné v rámci projektů programu ISEC patřila podpora budování vztahů a sdílení informací a osvědčených postupů, jakož i zvýšení úrovně znalostí a dovedností odborníků z praxe. Projekty programu ISEC obzvláště účinně přispěly k rozvoji nadnárodní spolupráce mezi členskými státy a donucovacími orgány, jakož i k lepší výměně informací, zejména v oblasti soudní vědy, drog, jmenné evidence cestujících, počítačové kriminality a obchodování s lidmi.

V souvislosti s programem CIPS hodnocení prokázalo, že program v obecné rovině dosáhl všech obecných cílů a většiny specifických cílů a významně přispěl k rozvoji politiky ochrany kritické infrastruktury. Důležitým prvkem řady projektů programu CIPS byl důraz na vzájemnou závislost a zabránění „dominovému efektu“ v případě narušení a zničení kritických infrastruktur během teroristického útoku nebo v souvislosti s jinými bezpečnostními riziky. Bylo nezbytné zlepšit spolupráci v celé EU a spolupráci v oblasti ochrany kritických infrastruktur.

Z hodnocení vyplynulo, že zřízení centrální evidence obsahující podrobné údaje o jednotlivých projektech by umožnilo vytvořit monitorovací systém pro shromažďování a analýzu údajů o finančním pokroku, výstupech a výsledcích projektů. Zajištění odpovídajícího rozpočtu na technickou pomoc by mohlo zlepšit poskytování odborných technických znalostí v průběhu celého životního cyklu projektů a prezentace výsledků.

Efektivnost

Pokud jde o finanční zdroje, z výsledků hodnocení vyplývá, že převážná většina konzultovaných zúčastněných stran považovala poskytnuté finanční prostředky EU u všech činností prováděných v rámci programů ISEC a CIPS za dostatečné. Budování kontaktů bylo považováno za nákladově velmi efektivní. Pokud jde o úroveň financování EU, z hodnocení celkově vyplývá, že na provádění zamýšlených činností finanční prostředky EU postačovaly. Potřebu dalších finančních prostředků a skutečnost, že byly podceněny některé náklady, tj. náklady na zaměstnance, zdůraznil pouze omezený počet zúčastněných stran. Z hodnocení vyplývá, že přidělené lidské zdroje byly na poměrně malý počet projektů v celém programovém období shledány jako dostačující.

Ke snížení celkové efektivnosti programu přispěla dle názoru konzultovaných stran absence vzájemného hodnocení výsledků projektů a neexistence centrální evidence. Tyto aspekty dosud v rámci fondu ISF nebyly zavedeny do praxe, nicméně by k nim mohlo být přihlédnuto v dalším víceletém finančním rámci.

Navzdory změně prováděcích postupů, kterou provedla Komise, byla administrativní zátěž považována za vysokou. Zúčastněné strany rovněž poukázaly na potřebu zjednodušeného podávání zpráv.

Soudržnost

Hodnocení se zaměřilo na soudržnost programů s dalšími programy EU v téže oblasti 13 a s vnitrostátními programy a iniciativami, aby bylo možné posoudit, do jaké míry bylo toto opatření v rozporu s jinými opatřeními nebo vedlo ke zdvojenému úsilí. Došlo k závěru, že činnosti prováděné v rámci jiných nástrojů EU v příslušných oblastech byly z celkového pohledu s programy soudržné a nebylo zjištěno žádné zásadní překrývání.

Program ISEC podpořil provádění závazků EU a přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v mnoha oblastech trestné činnosti. V době finanční krize nicméně nebylo vnitrostátní financování této spolupráce dostatečné nebo dostupné, což zmírnilo vysoké riziko duplicity finančních prostředků EU s vnitrostátními zdroji financování. Z hodnocení rovněž vyplynul značný prostor pro soudržnost a doplňkovost mezi programem ISEC a dalšími programy EU, a to programem JPEN, programem DAPHNE III, programem FP7 a programem Hercule II. Díky spolupráci mezi útvary Komise bylo dosaženo efektivního spolupůsobení mezi programem DAPHNE III a dvěma specifickými cíli programu ISEC týkajícími se podpory a rozvoje osvědčených postupů v oblasti ochrany svědků a obětí trestné činnosti a poskytování podpory svědkům a obětem trestné činnosti, zejména v oblasti obchodování s lidmi. Pro maximalizaci potenciálu soudržnosti, doplňkovosti a zamezení rizika zdvojeného úsilí je zásadní účinná koordinace při navrhování, provádění i plnění cílů. Na základě shromážděných údajů lze dospět k závěru, že toho bylo do značné míry dosaženo.

Podobně byly činnosti programu CIPS prováděné v rámci ročních pracovních programů na období 2007–2013 shledány v souladu s činnostmi financovanými z jiných podobných fondů EU, a to z programu FP7 a finančního nástroje pro civilní ochranu. Vzhledem k odlišným vlastnostem, pokud jde o tematické zaměření, způsobilé činnosti a způsobilé zúčastněné strany a cílové skupiny, došlo mezi těmito finančními nástroji jen k malému překrývání, nebo k žádnému vůbec nedošlo.

Přidaná hodnota EU

Přidaná hodnota programů je úzce spjata s významem, jaký má poskytování finančních prostředků ze strany EU zúčastněným organizacím, a se schopností podporovat nadnárodní spolupráci, která by se často nemohla uskutečnit, pokud by projekty byly financovány pouze z vnitrostátních zdrojů. Ze závěrů vyplývá, že organizace často neměly přístup k vnitrostátnímu financování, které by jim umožnilo provádět činnosti v rámci programů. Lze proto předpokládat, že převážná část projektů by nebyla bez finančních prostředků z programů ISEC a CIPS realizována.

Oba programy měly silný nadnárodní rozměr, protože podporovaly buď nadnárodní projekty, nebo národní projekty, které mohly být přeneseny do dalších členských států. Klíčový aspekt jejich přidané hodnoty EU tedy spočíval v jejich schopnosti podporovat nadnárodní spolupráci. Řada nejrůznějších zúčastněných stran zdůraznila během dotazování významný přínos finančních prostředků z programu ISEC pro nadnárodní spolupráci a provádění právních předpisů EU v různých oblastech, na něž se vztahuje předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Dospělo se tedy k závěru, že program ISEC významně podpořil úzkou spolupráci donucovacích orgánů na nadnárodní úrovni, budování vzájemné důvěry a vytváření nových vazeb mezi organizacemi pracujícími s protistranami, které se nacházejí v jiných členských státech. Přidaná hodnota EU programu CIPS byla rovněž hodnocena kladně díky jeho podpoře rozvoje politik Unie v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků a dalších bezpečnostních rizik a posílení koordinace a spolupráce mezi příslušnými subjekty na úrovni EU v oblasti ochrany kritické infrastruktury.

Přidanou hodnotu EU však snižuje skutečnost, že projekty realizované v rámci programů byly většinou řízeny koordinujícími organizacemi z malého počtu členských států. Přechod ke sdílenému řízení tuto geografickou nerovnováhu do jisté míry vyřešil.

3    Závěry

Z hodnocení vyplynulo, že navzdory výhradám ke koncepci programů, která byla více orientovaná na poptávku než na politické cíle, byly cíle a výsledky programů ISEC a CIPS pro potřeby členských států v oblastech, na které se programy vztahovaly, z celkového pohledu relevantní. Tato koncepce však při provádění programů zapříčinila významnou geografickou nerovnováhu. Tento problém by měl být odstraněn přechodem ke sdílenému řízení v rámci nástupnického nástroje, fondu ISF-policie, jenž by měl zvýšit účinnost a efektivnost fondů EU. V rámci fondu ISF-policie byl rovněž částečně vyřešen časový odstup mezi stanovením priorit v rámci ročních pracovních programů a jejich realizací, a to pomocí začlenění mimořádné pomoci k „řešení naléhavých a specifických potřeb“ 14 .

Z hlediska účinnosti bylo u programů v obecné rovině dosaženo jejich cílů, nicméně by měla být vytvořena podrobnější centrální evidence výsledků a výstupů projektů, která by byla dostupná například prostřednictvím Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti, Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN), internetových stránek koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi 15 nebo prostřednictvím dalších útvarů Komise. To by mohlo být zohledněno v příštím víceletém finančním rámci. Rovněž by se mohlo zvážit zlepšení systému monitorování. Jeho klíčovými prvky mohou být např. kontrolní návštěvy a informační systém, který bude systematicky zaznamenávat údaje o projektech. Tyto problémy byly do jisté míry odstraněny v rámci nástupnického fondu ISF-policie, a to využitím kontrolních misí pro provádění projektů a možností každoročně přispívat na činnosti technické pomoci 16 .

Z hlediska efektivnosti označila celkově převážná většina konzultovaných zúčastněných stran finanční prostředky EU za dostačující a efektivnost nákladů byla v rámci všech činností považována za dobrou až velmi vysokou. Výše uvedená neexistence centrální evidence však také do jisté míry efektivnost programů snižuje. Ačkoli monitorování se částečně zlepšilo v rámci stávajícího fondu 17 , představuje absence vzájemného hodnocení a vhodné prezentace výsledků projektů nadále nedostatek, který bude muset být vyřešen v nové generaci fondů. Je zapotřebí snížit administrativní zátěž a dosáhnout zjednodušení.

Z hodnocení vyplynulo, že jsou programy soudržné a nebylo u nich zjištěno zásadní překrývání s podobnými iniciativami na vnitrostátní úrovni ani na úrovni EU. Důvodem toho byla především spolupráce mezi útvary Komise zapojenými do řízení těchto dalších iniciativ.

V neposlední řadě byla u obou programů prokázána významná přidaná hodnota EU. Většina činností prováděných v rámci programů by bez finanční podpory EU nebyla vůbec realizována, nebo by u nich nebylo dosaženo stejných výsledků, a to zejména na nadnárodní úrovni. Přidaná hodnota EU by však mohla být vyšší, kdyby byla více podporována převoditelnost výsledků projektů na úrovni EU a jejich šíření. K tomu by mohlo přispět zřízení centrální evidence na úrovni Komise, kde by byly shromažďovány veškeré výsledky projektů. Přidaná hodnota EU by byla rovněž větší, pokud by byly koordinující organizace rovnoměrněji zastoupeny ve všech členských státech.

(1)

     Sdělení Komise KOM(2005) 124 v konečném znění Radě a Evropskému parlamentu, kterým se stanoví rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ za období 2007–2013.

(2)

   Do programů ISEC a CIPS se zapojily tyto členské státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Francie, Kypr, Německo, Rakousko, Řecko, Španělsko (od roku 2013), Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Švédsko.

(3)

     Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod.

(4)

     Rozhodnutí Rady 2007/124/ES, Euratom ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod.

(5)

     Rozhodnutí Rady 2002/630/SVV ze dne 22. července 2002, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS).

(6)

     Podrobný seznam specifických cílů viz pracovní dokument útvarů Komise týkající se zpětných hodnocení programu „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností a jiných rizik spojených s bezpečností“ na období 2007–2013 (CIPS).

(7)

     Politické priority a cíle projektů stanovují roční pracovní programy Komise přijímané každý rok a výzvy k podávání nabídek jsou uveřejňovány po schválení každého ročního pracovního programu.

(8)

     Tento údaj vychází z údajů o poskytování grantů a zadávání veřejných zakázek. V době vypracování této zprávy o hodnocení (k březnu 2017) nebyly k dispozici konečné údaje o projektových výdajích, z toho důvodu tedy nebylo možné poskytnout odhad konečné částky vynaložené v rámci grantů na činnosti ani opatření v rámci JRC.

(9)

     Tamtéž.

(10)

     SWD(2018) o zpětném hodnocení programu „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ na období 2007–2013 (CIPS) a SWD (2018) o zpětném hodnocení programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ na období 2007–2013 (ISEC).

(11)

     Například specifický cíl týkající se „koordinace, spolupráce a vzájemného porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány a příslušnými orgány EU“ byl ve vztahu k potřebám v této oblasti považován za velmi důležitý. Tuto přeshraniční spolupráci považovaly za důležitou různé typy zúčastněných stran, zejména v souvislosti s internacionalizací trestné činnosti a profesionalizací zločineckých skupin. I další specifické cíle programu ISEC byly konzultovanými zúčastněnými stranami považovány za důležité, přičemž za nejméně důležité byly považovány specifické cíle týkající se ochrany svědků trestné činnosti a poskytování podpory svědkům. Problematika svědků a obětí měla být řešena především v programu Daphne III.

(12)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí.

(13)

   Pro ISEC – program na podporu trestního soudnictví (JPEN), program Daphne III (potírání násilí), sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (FP7) a program pro boj proti podvodům (Hercule II); pro CIPS – FP7 a finanční nástroj pro civilní ochranu.

(14)

     Čl. 2 písm. j) a článek 10 nařízení (EU) č. 513/2014.

(15)

     Viz http://ec.europa.eu/anti-trafficking/

(16)

     Článek 9 nařízení (EU) č. 513/2014.

(17)

     V tomto ohledu došlo ke zlepšení, neboť členské státy jsou povinny v rámci sdíleného řízení předkládat výroční zprávu o provádění a příjemci grantů na činnosti musí v rámci přímého řízení předkládat průběžné a závěrečné zprávy.