EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.5.2018

COM(2018) 314 final

2018/0159(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o bezpečnostních cílech a funkčních požadavcích pro osobní lodě kratší než 24 metrů

{SWD(2018) 238 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 20. prosince 2017 vstoupily v platnost změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES 1 , které s účinností od 21. prosince 2019 z oblasti působnosti směrnice vylučují malé osobní lodě (tj. lodě kratší než 24 metrů). Vyplynulo to z doporučení kontroly účelnosti v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) týkající se právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí 2 .

Směrnice 2009/45/ES zavedla jednotnou vysokou úroveň bezpečnosti v celé EU a je zdrojem důležitých přínosů pro vnitřní trh. Nicméně tak neučinila u malých lodí (kratších než 24 metrů), u kterých nebyly harmonizovány některé klíčové bezpečnostní aspekty (což odráží obtížnost použití současných závazných norem společně pro mnoho různých druhů malých lodí a podmínek, za kterých jsou provozovány, v celé EU). Ukázalo se, že široká škála funkcí, jež tato plavidla plní, vede k velmi široké škále konstrukcí a technických řešení. To učinilo definování jednotného souboru pravidel velmi obtížným a vyžádalo si odlišný regulační přístup.

Kromě toho bylo osvědčení podle směrnice 2009/45/ES uděleno pouze přibližně 60 malým ocelovým lodím z celkových přibližně 1 950 malých lodí, a to kvůli tomu, že velká většina malých lodí je v současnosti stavěna z jiných materiálů než oceli (dřevo – přibližně 1 000 lodí, kompozitní materiál – přibližně 590 lodí a hliník – přibližně 170 lodí). U těchto lodí v současnosti na úrovni EU ani na mezinárodní úrovni neexistují jednotné společné normy nebo měřítka bezpečnosti. Každý členský stát zaujímá k regulaci bezpečnosti odlišný přístup, což vede k rozdílům v opatřeních, přístupech a výkladech, a to činí stavbu lodí pro širší vnitřní trh problematickou.

Absence harmonizovaných bezpečnostních norem představuje zásadní problém zejména pro menší evropské vlastníky lodí, kteří se spoléhají na trh s použitými malými osobními loděmi (72 % z přibližně 360 vlastníků lodí s osobními loděmi podle směrnice 2009/45/ES má pouze jednu vnitrostátní osobní loď). V případě, že lodi nebylo uděleno osvědčení v souladu s danou směrnicí, mělo by se v zásadě uplatnit vzájemné uznávání. Nicméně v praxi je každá loď téměř prototypem, tj. postavena pro specifický účel v souladu s technickými specifikacemi určenými jejím budoucím vlastníkem. V případě změny vlajky proto musí být loď upravena a musí jí být uděleno nové osvědčení, z čehož plynou dodatečné náklady s tím spojené.

Pokud jde o statistiky nehod, jak jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, nepoukázaly údaje od roku 2011 na žádné bezprostřední ohrožení bezpečnosti. U malých vnitrostátních osobních lodí mimo oblast působnosti uvedené směrnice bylo mezi roky 2011 a 2017 v Evropské informační platformě pro námořní nehody (EMCIP) zaznamenáno 555 nehod se 165 zraněnými osobami a 11 úmrtími. To znamená přibližně 2 úmrtí na 100 nehod a 1 zraněnou osobu na 3 nehody.

Nicméně absence určitých požadavků v některých členských státech (např. další dělení malých lodí) nebo různorodost požadavků týkajících se např. požární izolace vytváří potřebu dalšího zvážení dosažené úrovně bezpečnosti (určenou dalšími opatřeními přizpůsobenými místním a geofyzikálním podmínkám, např. omezení plavby).

Navržené bezpečnostní cíle a funkční požadavky pro malé osobní lodě o délce kratší než 24 metrů stanoví doporučené zásady bezpečnosti těchto plavidel, která by, pokud by je členské státy přijaly a dále rozvinuly, připravila půdu pro jednotnější přístup, pokud jde o bezpečnost malých osobních lodí, které provozují vnitrostátní plavbu ve vodách EU.

Tento nový přístup, který je založen na výkonnosti, spíše než na normativních požadavcích, by ponechal určitou míru svobody, pokud jde o případné přizpůsobení místním okolnostem a podporu inovativních konstrukcí. Rovněž lépe odráží velkou rozmanitost konstrukcí, materiálů a ovládání malých osobních lodí, které jsou citlivější na místní provozní podmínky.

Návrh se proto snaží vyzvat členské státy, aby u malých osobních lodí přijaly doporučovaný přístup k bezpečnosti založený na výkonnosti.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je plně v souladu se směrnicí (EU) 2017/2108, zejména s jejím 8. bodem odůvodnění, ve kterém spolunormotvůrci vyzvali Komisi, aby co nejdříve přijala pokyny pro malé osobní lodě, aby je členské státy mohly brát v potaz při stanovování svých vlastních vnitrostátních bezpečnostních norem. Tyto pokyny by měly případně zohlednit veškeré mezinárodní dohody a úmluvy Mezinárodní námořní organizace (IMO) a měly by se vyvarovat zavádění dodatečných požadavků, které by šly nad rámec již platných mezinárodních pravidel. Cílem je připravit půdu pro jednotnější přístup, pokud jde o bezpečnost malých osobních lodí, které provozují vnitrostátní plavbu ve vodách EU. 

Návrh je plně v souladu s doporučeními kontroly účelnosti v rámci programu REFIT o vytvoření pokynů nebo norem pro malá plavidla, a to na základě funkčních požadavků, které jsou součástí standardního rámce založeného na cílech. Doporučení staví primárně na zkušenostech získaných na mezinárodní úrovni v rámci Mezinárodní námořní organizace.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh plní program Komise pro zlepšování právní úpravy tím, že zaručuje, že akce na úrovni EU je nezbytná, přináší přidanou hodnotu a drží krok s měnícím se politickým, společenským a technologickým vývojem. Rovněž usiluje o dosažení cílů strategie námořní dopravy do roku 2018 3 tím, že mimo jiné zaručuje kvalitní služby trajektové přepravy v rámci liniové osobní dopravy v EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z článku 292 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v souladu s nímž Rada na návrh Komise přijímá doporučení, ve spojení s čl. 100 odst. 2 SFEU, který stanoví možnost přijetí opatření týkajících se námořní dopravy.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílem této iniciativy je usnadnit převod lodí mezi rejstříky jednotlivých států a umožnit, aby hospodářská soutěž probíhala za rovných podmínek, aniž by byla snížena úroveň bezpečnosti. Rovněž stanoví doporučenou jednotnou úroveň bezpečnosti na úrovni EU u malých osobních lodí, které provozují vnitrostátní plavbu ve vodách EU. Žádného z těchto cílů by nebylo možné dosáhnout jednostrannou akcí na úrovni členských států.

•Proporcionalita

Doporučení členským státům poskytuje nezávazné měřítko úrovně bezpečnosti malých osobních lodí, které by, pokud by se členské stáry rozhodly řídit společnými bezpečnostními cíli a funkčními požadavky, vyslalo jasný signál ohledně potenciálu vnitřního trhu a mohlo by se na něm dále stavět. Kontrola účelnosti v rámci programu REFIT pro malé osobní lodě doporučila rámec norem založený na výkonnosti jako jediný regulační přístup, který by byl přiměřený a přispíval k vytváření přidané hodnoty EU. Tento přístup případně ponechává určitou míru svobody pro přizpůsobení místním okolnostem a podporuje inovativní konstrukce.

•Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že navrhovaný přístup je nový, je jeho využívání členskými státy EU pro jeho úspěch klíčové. Proto jsou navrhované bezpečnostní cíle a funkční požadavky členským státům předloženy jako inspirace a rada. Tato iniciativa má podobu návrhu Komise na doporučení Rady, který usiluje o schválení navrhovaného přístupu Radou v nezávazném dokumentu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tato iniciativa se drží doporučení kontroly účelnosti, kterou řídí Program Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Kontrola účelnosti ukázala, že klíčové cíle právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí, jež se týkají bezpečnosti cestujících a vnitřního trhu, zůstávají vysoce relevantní. Nicméně mimo jiné také zjistila řadu zásadních otázek, včetně možnosti vytvořit harmonizované normy pro lodě zhotovené z jiného materiálu než oceli či z rovnocenných materiálů, na které se v současné době nevztahuje regulační rámec EU. Výsledky kontroly účelnosti a příslušná následná opatření byly popsány ve zprávě Komise.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Navržené bezpečnostní cíle a funkční požadavky pro malé osobní lodě (Příručka pro malé osobní lodě) 4 vytvořili národní odborníci a organizace zúčastněných stran v rámci odborné skupiny Bezpečnost osobních lodí, která byla pro tento účel rozšířena, aby zahrnovala zúčastněné strany jako pozorovatele. Technickou práci koordinovala Agentura pro námořní bezpečnost, která vedle pravidelných setkání odborné skupiny Bezpečnost osobních lodí uspořádala dne 13. listopadu 2017 konkrétně zaměřený seminář a koordinovala korespondenční skupinu zřízenou pro tento účel.

Zatímco velká většina odborníků z příslušných vnitrostátních úřadů a organizací zúčastněných stran tuto iniciativu podpořila, objevily se otázky ohledně potřebnosti a přidané hodnoty této iniciativy. Přehled těchto otázek a k nim poskytnutá zpětná vazba je shrnuta v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise.

Kromě toho byla od července do listopadu 2017 uspořádána on-line konzultace 5 . Tato konzultace se zaměřila na hospodářské subjekty zapojené do stavby osobních lodí kratších než 24 metrů, např. loděnice, projektanty, vlastníky a provozovatele, a do obchodování s těmito loděmi. Všechny ostatní zúčastněné strany mohly k této konzultaci přispět, pokud to považovaly za vhodné. Tato konzultace byla zahájena s cílem shromáždit názory hospodářských subjektů, zejména těch malých a velmi malých, ohledně toho, nakolik by jednotná pravidla EU pro malé osobní lodě mohla usnadnit vnitřní trh s malými osobními loděmi. Konzultace se rovněž zaměřila na shromáždění neoficiálních důkazů na jejich podporu. Doplnila výše uvedené konzultace s vnitrostátními úřady a zúčastněnými stranami, které se zaměřily na technický vývoj samotných bezpečnostních cílů a funkčních požadavků.

Celkově výsledky ukázaly, že tuto iniciativu hospodářské subjekty (stejně jako několik vnitrostátních správních orgánů, které rovněž předložily své odpovědi nebo stanoviska) velmi podporují a že dopad jednotných bezpečnostních pravidel EU pro malé osobní lodě na vytvoření a usnadnění vnitřního trhu s těmito plavidly, posílení hospodářské soutěže a případně inovací na trhu je vnímán jako velmi pozitivní nebo pozitivní. Ve svých obecných připomínkách respondenti zdůrazňovali, že jakákoli jednotná pravidla EU by měla vycházet ze stávajících postupů a měla by být dostatečně flexibilní, aby umožnila, aby se v nich odpovídajícím způsobem odrazily místní provozní podmínky a odborné znalosti.

Vzhledem k novosti doporučeného přístupu se přijetí jednotných pravidel EU považuje za předčasné. Pro další rozvoj jednotného bezpečnostního rámce založeného na výkonnosti pro malé osobní lodě by bylo nezbytné společně s členskými státy a zúčastněnými stranami určit a vyhodnotit způsob jeho provedení na úrovni EU a jeho dopady.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o údaje o loďstvu a nehodách, staví tato iniciativa na údajích shromážděných v průběhu procesu kontroly účelnosti v rámci programu REFIT, která byla uvedena v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Úprava kursu: kontrola účelnosti právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí“, který byl přijat dne 16. října 2015 6 . Použila se rovněž zjištění externí studie provedené na podporu kontroly účelnosti 7 , stejně jako výsledky předchozí práce k této otázce. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) v tomto procesu poskytla klíčovou technickou pomoc, včetně přehledu nejdůležitějších stávajících postupů u těchto lodí.

•Posouzení dopadů

Tento návrh nedefinuje žádné konkrétní bezpečnostní normy ani postupy, a proto se neočekává, že by měl nějaké významné přímé dopady nebo alternativy politik, které by bylo možné posoudit ex ante. Tyto doporučené bezpečnostní cíle a funkční požadavky byly vyvinuty na základě stávajících postupů a společně s odborníky z členských států a organizacemi zúčastněných stran. V této fázi se členským státům předkládají jako inspirace a pokyny s cílem ukázat, že jednotnější přístup k bezpečnosti osobních lodí je proveditelný. V žádném případě nejsou určeny k tomu, aby se uplatňovaly povinně.

K návrhu je připojen pracovní dokument útvarů komise, který popisuje důležité stávající postupy a uvádí příspěvky zúčastněných stran. Pokud by se Komise rozhodla v budoucnu na tuto iniciativu navázat vytvořením konkrétních bezpečnostních norem nebo postupů, provede se posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tato iniciativa vychází z tzv. normativního rámce založeného na výkonnosti, který byl při kontrole účelnosti v rámci programu REFIT určen jako jediný regulační přístup, který by byl přiměřený a přinášel EU přidanou hodnotu. Pokud by se členské státy rozhodly na úrovni EU řídit jednotnými bezpečnostními cíli a funkčními požadavky pro tento druh lodí, vyslalo by to jasný signál ohledně potenciálu vnitřního trhu, na kterém by se dalo dále stavět.

Vzhledem k tomu, že si tato iniciativa v této fázi neklade za cíl definování žádných konkrétních bezpečnostních norem nebo postupů, a vzhledem k tomu, že její využití bude ponecháno zcela na rozhodnutí členských států, neočekává se, že přinese jakékoli okamžité vyčíslitelné úspory a přínosy. Takové dopady by se vyčíslily v případě, že by tato iniciativa byla úspěšně přijata a dále rozvíjena.

•Základní práva

Návrh nemá žádné dopady z hlediska ochrany základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.    

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Informativní dokumenty se u tohoto typu iniciativy nevyžadují.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Pokud jde o oblast působnosti navrhovaných bezpečnostních cílů a funkčních požadavků (Příručka pro malé osobní lodě), cílem je zahrnout veškeré malé osobní lodě kratší než 24 metrů, bez ohledu na materiál, ze kterého jsou postaveny. Příručka pro malé osobní lodě se inspirovala stávajícími regulačními přístupy založenými na výkonnosti a odpovídá prvním dvěma úrovním standardního modelu založeného na cílech Mezinárodní námořní organizace a zkušenostem s jeho používáním.

Struktura Příručky pro malé osobní lodě se řídí bezpečnostními kategoriemi a podkategoriemi ve stávajících námořních úmluvách a předpisech, tj. kategorie bezpečnosti (kapitola) a podkategorie bezpečnosti (nařízení), včetně a) funkčního požadavku; b) řešeného rizika a c) výkonnostního požadavku.

Zkušenost ukázala, že definování samostatných rovin cílů pro každý konkrétní funkční požadavek má relativně malou přidanou hodnotu. Proto byly v Příručce pro malé osobní lodě cíle a funkční požadavky spojeny. Nicméně a na základě zpětné vazby od odborníků bylo mnoho obecných cílů navrženo pro příručku jako celek (spíše než pro každý požadavek).

Funkční požadavky byly získány ze stávajících zdrojů a zkušeností na mezinárodní i vnitrostátní úrovni nebo se jimi inspirovaly, včetně úmluvy SOLAS z roku 1974, práce probíhající v Mezinárodní námořní organizaci, švédských vnitrostátních právních předpisů a pravidel ANEP 77. Stejné zdroje byly případně použity pro stanovení řešených rizik a odpovídajících výkonnostních požadavků. Znění funkčních požadavků bylo doladěno společně s odborníky, jak je podrobně popsáno v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise. V případě rozdílných názorů bylo ponecháno řešení podporované většinou odborníků.

Nakonec byla Příručka pro malé osobní lodě pečlivě naformulována, tak aby se v co největší možné míře zamezilo kvalitativním formulacím a konkrétním technickým řešením s cílem zamezit dvojznačnosti a nebránit inovacím.

2018/0159 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o bezpečnostních cílech a funkčních požadavcích pro osobní lodě kratší než 24 metrů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 a čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2108 8 , která byla přijata dne 15. listopadu 2017, vyloučila osobní lodě kratší než 24 metrů (dále jen „malé osobní lodě“) zhotovené z oceli nebo rovnocenného materiálu z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES 9 , když se řídila doporučeními kontroly účelnosti v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) týkající se právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí 10 . Tato změna bude použitelná od 21. prosince 2019.

(2)Kontrola účelnosti ukázala, že normativní požadavky směrnice 2009/45/ES, které jsou odvozeny z Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (dále jen „úmluva SOLAS z roku 1974“) se těžko upravují pro malé osobní lodě. Při absenci konkrétních obav týkajících se bezpečnosti a přiměřených norem stanovených ve směrnici 2009/45/ES byly proto lodě kratší než 24 metrů vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice.

(3)Malé osobní lodě jsou stavěny převážně z jiných materiálů než oceli, a proto bylo převážné většině tohoto loďstva uděleno osvědčení podle vnitrostátních právních předpisů. Členské státy mají k regulaci bezpečnosti malých osobních lodí různé přístupy, což vede k rozdílům v bezpečnostních pravidlech a normách. Tato rozdílnost představuje výrazný problém zejména pro menší vlastníky lodí v Unii, kteří se spoléhají na trh s použitými malými osobními loděmi. To potvrdily výsledky otevřené konzultace, kdy většinu respondentů tvořily mikropodniky nebo malé podniky. Konzultace ukázala, že jednotnější přístup k bezpečnostním pravidlům pro malé osobní lodě by v této oblasti mohl mít pozitivní dopad na fungování vnitřního trhu.

(4)Vnitřní trh rekreačních plavidel byl vytvořen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES 11 , která harmonizuje bezpečnostní charakteristiky rekreačních plavidel ve všech členských státech, a odstraňuje tak z nich překážky obchodu mezi členskými státy. To není případ malých osobních lodí.

(5)Kontrola účelnosti doporučila rámec norem založený na výkonnosti jako jediný přístup, který by mohl být přiměřený a mohl by na úrovni Unie přinášet přidanou hodnotu. Tento přístup by ponechal určitou míru svobody pro případné přizpůsobení se místním okolnostem a podporoval by inovativní konstrukce, přičemž by bylo ověřeno, že je dosaženo požadované úrovně bezpečnosti. Ve srovnání s normativním regulačním rámcem by lépe odrážel širokou škálu konstrukcí, materiálů a ovládání malých osobních lodí, stejně jako skutečnost, že členské státy mohou lépe posoudit místní plavební omezení pro malé osobní lodě z hlediska vzdálenosti k pobřeží či přístavu a povětrnostních podmínek.

(6)Bezpečnostní cíle a funkční požadavky přiložené k tomuto doporučení vycházejí z tohoto normativního rámce založeného na výkonnosti, stejně jako ze stávajících mezinárodních, unijních i vnitrostátních zkušeností. Byly vyvinuty společně s odborníky z členských států a zúčastněnými stranami a mohly by, pokud je členské státy přijmou a dále rozvinou, poskytovat referenci pro cestujících, kteří podnikají vnitrostátní plavby na těchto lodích ve vodách Unie. Mohly by rovněž výrobcům a provozovatelům v Unii usnadnit přístup k širšímu trhu Unie.

(7)Toto doporučení zahrnuje bezpečnostní cíle a funkční požadavky, které jsou lépe přizpůsobeny malým osobním lodím. Členské státy by proto měly být vyzvány, aby se řídily těmito bezpečnostními cíli a funkčními požadavky, které jsou přiloženy k tomuto doporučení, s cílem dosáhnout jednotnějšího přístupu k bezpečnostním pravidlům použitelných pro malé osobní lodě,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:1.Členské státy se vyzývají, aby připravily půdu pro jednotnější přístup k bezpečnostním pravidlům pro osobní lodě kratší než 24 metrů (dále jen „malé osobní lodě“), které provozují vnitrostátní plavbu ve vodách EU a nejsou ani rekreačními plavidly ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice 2013/53/EU, ani osobními loděmi spadajícími do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/45/ES, ve znění směrnice (EU) 2017/2108, která bude použitelná od 21. prosince 2019.

2.Za tímto účelem se doporučuje, aby členské státy od 21. prosince 2019:

a)se samy řídily, kde je to relevantní, bezpečnostními cíli a funkčními požadavky pro malé osobní lodě uvedenými v příloze;

b)podporovaly další vývoj cílů a požadavků uvedených v písmenu a) u rámce založeného na výkonnosti, včetně určení a posouzení alternativních forem jejich ověření a provedení;

c)podpořily zapojení zúčastněných stran do tohoto procesu.

3.Toto doporučení není v rozporu s právem členských států stanovit bezpečnostní pravidla použitelná pro malé osobní lodě uvedená v bodě 1.

V Bruselu dne

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2108 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 40).

(2)    COM(2015) 508.

(3)    Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 (KOM/2009/0008).

(4)    Původně vytvořena pod názvem „Kodex pro malá plavidla“.

(5)    Internetové stránky konzultace: https://ec.europa.eu/info/consultations/targeted-consultation-safety-goals-and-functional-requirements-small-passenger-ships .

(6)    SWD(2015) 197.

(7)    Tractebel, 2015. Podpůrná studie ke kontrole účelnosti – Hodnocení právních předpisů o bezpečnosti osobních lodí (zveřejněná na internetových stránkách EU bookshop): https://publications.europa.eu/cs/web/general-publications/publications )

(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2108 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 40).

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).

(10)    COM(2015) 508.

(11)    Zrušena a nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne23.5.2018

COM(2018) 314 final

PŘÍLOHA

návrhu doporučení Rady

o bezpečnostních cílech a funkčních požadavcích pro osobní lodě kratší než 24 metrů

{SWD(2018) 238 final}

PŘÍLOHA

Příručka pro malé osobní lodě

IObecná ustanovení

I.1Definice

Není-li uvedeno jinak, použijí se pro účely této příručky definice ze směrnice 2009/45/ES.

Rovněž se použijí tyto definice:

a)„záchrannými systémy“ se rozumí systémy nezávislé na mateřské lodi, které mohou pojmout všechny osoby na palubě, aby je ochránily před riziky pro život a zdraví v případě, že je třeba loď evakuovat;

b)„dobou evakuace“ se rozumí čas potřebný k umístění všech osob na palubě do záchranných systémů.

I.2Oblast působnosti

Tato příručka se vztahuje na nově postavené osobní lodě s plnou palubou kratší než 24 metrů při provozování vnitrostátní plavby.

Tato příručka se nevztahuje na osobní lodě, které jsou:

i)    válečné lodě a lodě pro dopravu vojsk;

ii)    plachetnice;

iii)    plavidla nepoháněná mechanickými prostředky;

vii)    rekreační jachty;

viii)    plavidla provozovaná výlučně v oblastech přístavů;

ix)    pobřežní servisní lodě;

x)    obslužné lodě;

xi)    vysokorychlostní plavidla;

xii)    tradiční lodě;

xiii) lanové přívozy nebo

xiv) dřevěná plavidla primitivní konstrukce.

I.3Cíle

Hlavní cíle této příručky jsou tyto:

1)Návrh, konstrukce a údržba lodi a její systémy by měly zajišťovat bezpečnost na moři, prevenci zranění lidí nebo ztrát na životech a zamezení škodám na životním prostředí, zejména mořském prostředí, a škodám na majetku.

2)Požáru by se mělo zabránit, měl by být zjištěn, mělo by se zabránit jeho šíření a měl by být uhašen, přičemž by se při vypuknutí požáru a po něm měly zachovat nejdůležitější bezpečnostní systémy.

3)Omezení rizika pro život, loď, její náklad a životní prostředí z důvodu požáru.

4)Záchrana a udržení lidského života v průběhu mimořádné situace a po ní, včetně možné evakuace lodi.

5)Zajištění účinné komunikace a vysílání a příjem tísňových signálů.

6)Zajištění bezpečné plavby.

I.4Provozní podmínky

1)Pro každou loď by měly být definovány předpokládané provozní podmínky (jak parametry, tak omezení) i provozní omezení. Tyto podmínky by určily normy, které by měla loď splňovat.

2)Loď by měla provozovat plavbu pouze v rámci svých předpokládaných provozních podmínek, které měly být uvedeny v oficiální dokumentaci lodi.

I.5Systém řízení bezpečnosti

Každá loď by měla podléhat stálému systému řízení bezpečnosti přizpůsobenému prováděným operacím. Systém řízení bezpečnosti by měl zajišťovat bezpečnost na moři, prevenci zranění lidí nebo ztrát na životech a zamezení škodám na životním prostředí, zejména mořském prostředí, a škodám na majetku.

I.6Přeprava nákladu

Tam, kde vnitrostátní právní předpisy osobním lodím spadajícím do oblasti působnosti této příručky dovolují přepravu nákladu a nebezpečného zboží, by měly být zohledněny tyto zásady:

1)S nákladem přepravovaným na lodích by se mělo nakládat tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob na palubě, lodi a jejího okolí.

2)Náklad by měl být uložen a zabezpečen tak, aby se minimalizovalo riziko posunutí nákladu v průběhu přepravy. Prostory pro náklad, nosiče nákladu a opatření na zajištění nákladu by měly být navrženy a udržovány tak, aby mohly absorbovat síly, které mohou vzniknout následkem zrychlení během přepravy.

3)Nebezpečné zboží by mělo být přepravováno tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob na palubě, lodi a jejího okolí a aby se minimalizoval dopad na okolní prostředí.

I.7Technické inovace

Tam, kde inovativní řešení znamená další riziko vedle těch uvedených v této příručce, měla by být přijata konkrétní opatření, která se na tato rizika zaměří.

I.8Palubní lodní výstroj

S výjimkou oblastí, na něž se vztahují právní předpisy Unie o harmonizaci požadavků na výrobky, pokud jsou použitelné na palubní lodní výstroj 1 , by lodní výstroj instalovaná na osobních lodích spadající do oblasti působnosti této příručky měla splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU 2 . Za výjimečných, řádně odůvodněných okolností, kdy příslušné správní orgány státu vlajky dovolují instalaci výstroje, která nesplňuje požadavky této směrnice, by mělo být zajištěno, že tato výstroj za předpokládaných provozních podmínek poskytuje rovnocennou úroveň bezpečnosti.

II-1.Konstrukce, stabilita, ovládání lodě a energetická zařízení

II-1.1Pevnost konstrukce

Funkční požadavky

Konstrukce lodi by měla být navržena, postavena a udržována tak, aby poskytovala požadovanou pevnost, která odolá zátěžím a tlakům, kterým bude za předpokládaných provozních podmínek loď vystavena.

Řešená rizika

Porucha konstrukce z důvodu rozměrů lodní konstrukce nedostatečných pro zátěže a tlaky, kterým bude loď vystavena.

Požadavky na výkon

Návrh, stavba a údržba struktury by měly splňovat normy stanovené pro klasifikaci podle pravidel uznaného subjektu nebo rovnocenných pravidel uplatňovaných správními orgány státu vlajky, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 3 .

II-1.2Kotvení

Funkční požadavky

Loď by měla být schopná se udržet za mořské dno bez využití energie.

Řešená rizika

Ztráta kontroly – loď by mohla být volně unášena, což by potenciálně mohlo mít za následek střet nebo najetí na dno 4 .

Požadavky na výkon

Měly by být zajištěny prostředky pro udržení lodi za dno nezávisle na dostupnosti energie nebo pohonu nebo obojího.

II-1.3Vyvázání

Funkční požadavky

Mělo by být možné loď vyvázat a poté by loď mělo být bez využití energie možné, aby loď zůstala zajištěná u mola nebo v jiném kotvišti.

Řešená rizika

·Volné unášení lodi v přístavu.

·Rozbití vyvazovacích prvků.

·Bezpečnost naloďujících a vyloďujících se osob.

Požadavky na výkon

a)Měly by být zajištěny prostředky, které umožní zajištění lodi u mola nebo v jakémkoli jiném kotvišti, nezávisle na dostupnosti energie nebo pohonu nebo obojího.

b)Nejslabší článek příslušného systému by měl být schopen odolat očekávaným zátěžím, když je loď vyvázaná podélně.

c)Mělo by být zajištěno, že se loď udrží v dané poloze, když cestující nastupují nebo vystupují.

II-1.4Vlečný systém

Funkční požadavky

Mělo by být zajištěno zařízení, které umožňuje odtažení lodi.

Řešená rizika

Ztráta kontroly – musí být možné odtáhnout loď v případě ztráty pohonu nebo řízení nebo obojího.

Požadavky na výkon

Pevnost systému by měla být dostatečná na to, aby odolala zátěži při odtahu za nejhorších provozních podmínek.

II-1.5Nádrže

Funkční požadavky

Uspořádání nádrží by mělo být navrženo a kapaliny skladovány tak, aby se zabránilo újmě osobám na palubě a škodám na lodi.

Řešená rizika

·Výbuch z důvodu koncentrace nebezpečných plynů v nádržích.

·Vylití kapalin uchovávaných v nádržích.

·Poškození struktury z důvodu přetlaku v nádržích.

·Ztráta energie: vniknutí vody do nádrží obsahujících palivo nebo mazací olej, které způsobí poruchu pohonu nebo výroby energie.

Požadavky na výkon

a)Měla by být zavedena opatření, která zabrání vznícení par v nádrži.

b)Mělo by být možné určit hladinu tekutiny v nádrži a v nepřístupných prázdných prostorech.

c)Měla by být zavedena opatření, která zabrání podtlaku či přetlaku.

d)Mělo by se zabránit vniknutí dešťové nebo mořské vody do nádrží obsahujících palivo nebo mazací olej, i když se tím poruší opatření na zabránění přetlaku nebo vznícení par.

e)Měl by se případně zajistit bezpečný přístup k nádrži.

II-1.6Naloďování a vyloďování 5

Funkční požadavky

Mělo by být možné, aby se cestující a posádka mohli bezpečně nalodit na loď a bezpečně se z ní vylodit.

Řešená rizika

·Zranění osob při naloďování a vyloďování.

·Osoby zraněné vozidly při naloďování nebo vyloďování.

Požadavky na výkon

a)Měly by být zajištěny prostředky, které zabrání zranění cestujících nebo posádky při naloďování nebo vyloďování, se zvláštní pozorností věnovanou možnosti spadnutí mezi loď a molo nebo jakékoli jiné kotviště.

b)Povrch používaný při naloďování a vyloďování by měl být protiskluzový, především když je mokrý.

c)Chodci by měli být odděleni od provozu vozidel.

d)Zařízení pro nastupování a vystupování osob s omezenou pohyblivostí by mělo být navrženo s ohledem na jejich specifické potřeby.

II-1.7Volný bok

Funkční požadavky

1)Loď by pro předpokládané provozní podmínky měla mít dostatečnou výšku volného boku a přídě.

1.1.Zajistit rezervu vztlaku.

1.2.Zabránit nadměrnému vnikání vody na palubu při vysokých vlnách nebo nepříznivém počasí.

2)Pevnost konstrukce a stabilita lodi by měly být dostatečné pro lodní ponor odpovídající určenému volnému boku.

Řešená rizika

·Potopení nebo převrácení

·Poškození konstrukce z důvodu přetížení.

Požadavky na výkon

a)Loď by za předpokládaných provozních podmínek měla mít volný bok, který:

a.1umožňuje lodi zůstat na hladině s rezervou vztlaku;

a.2zabraňuje tomu, aby plavba na moři narušila vztlak lodi, zejména na přídi lodi.

b)Lodní ponor odpovídající určenému volnému boku (maximální lodní ponor) by měl být vyznačen tak, aby byl viditelný pro externího pozorovatele.

c)Ponor přídi a zádi by měly být označeny tak, aby byly viditelné pro externího pozorovatele.

d)Mělo by být ověřeno, že pevnost konstrukce a stabilita jsou dostatečné pro podmínky zatížení odpovídající určenému volnému boku (maximální lodní ponor).

II-1.8Stabilita

Funkční požadavky

1)Loď by měla být odolná vůči náklonu, aby se zabránilo převrácení při narušení a měla by za předpokládaných provozních podmínek mít dostatečnou energii pro návrat zpět do vzpřímené pozice, jakmile je narušení odstraněno.

2)Po zaplavení jakéhokoli vodotěsného prostoru v kontaktu s obšívkou by měla loď zůstat na hladině tak, aby bylo všem osobám na palubě umožněno evakuovat loď.

Řešená rizika

·Potopení nebo převrácení v nepoškozeném stavu

·Potopení nebo převrácení v poškozeném stavu.

Požadavky na výkon

a)Za předpokládaných podmínek pro zatížení by loď za předpokládaných provozních podmínek vln a větru měla:

a.1odolat kolébání nebo náklonu způsobeným narušením;

a.2po odstranění narušení se navrátit do vzpřímené pozice po kolébání nebo náklonu způsobeném narušením.

b)Po zaplavení jakéhokoli vodotěsného prostoru v kontaktu s obšívkou by měla loď zůstat na hladině a zachovat si přiměřenou stabilitu:

b.1v úhlu slučitelném s nasazením příslušných záchranných systémů, jak je uvedeno v kapitole III;

b.2v úhlu slučitelném s tím, aby se cestující mohli pohybovat po lodi.

c)Při výpočtu podmínek, za kterých loď po poškození zůstane na hladině a zachová si přiměřenou stabilitu, by se rovněž měly zohlednit klopné momenty, které nastanou v souvislosti s touto situací, pokud jde o umístění cestujících, zapojení záchranných prostředků a povětrnostní podmínky a podmínky stavu moře.

II-1.9Odolnost vůči vodě a povětrnostním podmínkám

Funkční požadavky

Loď by měla být navržena tak, aby poskytovala úroveň odolnosti vůči vodě a povětrnostním podmínkám, která chrání loď před přepadávajícími vlnami a vstupem vody, které by za předpokládaných provozních podmínek mohly ohrozit vztlak nebo stabilitu.

Řešená rizika

Potopení nebo převrácení z důvodu neúmyslného nahromadění vody uvnitř lodi.

Požadavky na výkon

a)Loď by měla mít hranice odolné vůči vodě a povětrnostním vlivům, by se zabránilo hromadění vody v prostorech, které by mohlo ohrozit parametry konstrukční stability nebo vztlaku navržené za předpokládaných provozních podmínek.

b)Všechny lodě by měly být navrženy s úrovní, pod kterou by za předpokládaných provozních podmínek měly být vodotěsné: hladina vodotěsnosti.

c)Vnější konstrukce a vybavení lodi by měly být odolné vůči povětrnostním podmínkám nad úrovní vodotěsnosti, minimálně k další palubě nebo úrovni.

d)Příď lodi by měla poskytovat vodotěsnou ochranu zbytku lodi před následky srážky.

e)Měl by být zajištěn systém schopný za předpokládaných provozních podmínek odstranit nahromaděnou kapalinu z jakéhokoli vodotěsného prostoru. V prostorech se strojním zařízením by měl být zajištěn poplašný systém na vysoké úrovni.

f)Všechny nekryté paluby by měly mít volný odtok.

II-1.10Ochrana osob na palubě

Funkční požadavky

Jakýkoli systém, vybavení nebo zařízení nainstalované na lodi by mělo být navrženo a nainstalováno tak, aby nezpůsobilo žádné osobě na palubě zranění.

Řešená rizika

Zranění osob na palubě.

Požadavky na výkon

a)Osoby na palubě by měly být ochráněny před tímto:

a.1pohybující se části;

a.2horké součásti;

a.3součásti, které by mohly způsobit úraz elektrickým proudem;

a.4.kluzké povrchy;

a.5.nadměrné hladiny hluku či vibrací;

a.6.zatížené součásti;

a.7.toxické látky.

b)Měly by být zajištěny prostředky pro ochranu všech osob na palubě před spadnutím přes palubu.

II-1.11Pohon a kormidlování

Funkční požadavky

Za předpokládaných provozních podmínek by mělo být možné ovládat rychlost a směr lodi, včetně v případě možných scénářů poruch.

Řešená rizika

Neschopnost manévrovat lodí z důvodu nedostatečné schopnosti pohánět či kormidlovat loď, což může potenciálně vyústit ve srážku nebo najetí na dno.

Požadavky na výkon

a)S ohledem na velikost lodi a provozní oblast by mělo být zajištěno záložní zařízení pohonu a kormidlování, včetně pomocných zařízení.

b)Za předpokládaných provozních podmínek by mělo být možné ovládat hlavní funkce pohonu lodi (mechanické, elektrické atd.) z lodního můstku, včetně rychlosti a směru náporu, a to při jakékoli hodnotě náklonu a vyvážení.

c)Provozní ukazatele, které poskytují včasné varování na jakýkoli režim poruchy pohonu nebo kormidlování, by měly být k dispozici kapitánovi na lodním můstku.

d)Režimy poruch, které by mohly loď ponechat bez řízení pohonu nebo kormidlování, by měly být oznámeny viditelným nebo slyšitelným poplašným signálem na lodním můstku a také v prostorách strojovny, pokud jsou osazeny lidskou posádkou.

e)Mělo by být možné mít místní řízení nad rychlostí a kormidlováním.

f)Měly by být zajištěny prostředky sdělování pokynů z lodního můstku pozicím místního řízení pohonu a kormidlování.

g)Mělo by být možné nastartovat a zastavit pohonný systém a obsluhovat ho z lodi v poruchovém stavu, aniž by bylo třeba se uchýlit k vnějším zdrojům energie.

h)Návrh, stavba a údržba hlavního a pomocného strojního zařízení potřebného k ovládání rychlosti a kurzu lodi by měly splňovat normy stanovené pro klasifikaci podle pravidel uznaného subjektu nebo rovnocenných pravidel uplatňovaných správními orgány státu vlajky, v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009.

II-1.12Záložní zdroj energie

Funkční požadavky

Základní bezpečnostní systémy by měly být napájeny minimálně ze dvou různých zdrojů energie, nezávislých jeden na druhém, přičemž jeden z nich, záložní zdroj energie, by byl určen výhradně pro základní bezpečnostní systémy.

Řešená rizika

·Základní bezpečnostní systémy nefungující z důvodu nedostatku energie.

·Selhání při nastartování či obsluze záložních zdrojů energie z důvodu teploty nebo podmínek náklonu a vyvážení.

Požadavky na výkon

a)Záložní zdroj energie by měl být aktivován automaticky v případě selhání ostatních zdrojů energie, které napájejí základní bezpečnostní systémy.

b)Záložní zdroj energie a příslušný rozvodný systém by měly být umístěny tak, aby se systém v případě požáru, vniknutí vody nebo jiné nehody mající vliv na ostatní zdroje energie, které napájejí základní bezpečnostní systémy, neporouchal.

c)Základní bezpečnostní systémy jsou, je-li jimi loď vybavena, tyto:

c.1odvodňovací zařízení;

c.2zařízení na detekci požáru;

c.3nouzové protipožární čerpadlo a případně postřikovací systémy;

c.4potřebné komunikační zařízení k varování všech osob na palubě, k zalarmování pátracích a záchranných služeb a verbální komunikaci s nimi a vysílání aktivních signálů, které umožní loď lokalizovat;

c.5poplašná a výstražná zařízení;

c.6navigační světla a zařízení potřebné pro zachování navigačních funkcí;

c.7nouzové osvětlení, včetně toho, které je potřeba pro únikové cesty;

c.8jakýkoli jiný systém potřebný k tomu, aby všechny osoby na palubě mohly loď evakuovat.

d)Základní bezpečnostní systémy by se měly udržovat minimálně po dobu, která se předpokládá do získání pomoci nebo záchrany z vnějších zdrojů.

e)Záložní zdroje energie by měly:

e.1účinně fungovat při jakémkoli náklonu či vyvážení za předpokládaných provozních podmínek a předvídatelných podmínek u poškozené lodě a

e.2být schopné okamžitě a snadno fungovat za jakékoli teploty v rámci předpokládaných provozních podmínek.

f)Návrh, stavba a údržba záložních zdrojů energie a jejich rozvodného systému by měly splňovat normy stanovené pro klasifikaci podle pravidel uznaného subjektu nebo rovnocenných pravidel uplatňovaných správními orgány státu vlajky, v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009.

II-2.Požární bezpečnost

II-2.1Vznícení 

Funkční požadavky

1)Mělo by se zabránit vznícení hořlavých materiálů a hořlavých kapalin, plynů a par.

2)Hořlavé materiály, hořlavé kapaliny a oblasti, kde se mohou hromadit hořlavé plyny a páry, stejně jako potenciální zdroje vznícení, např. baterie pro pohon, by měly být označeny.

Řešená rizika

Vznícení hořlavých materiálů nebo hořlavých kapalin, plynů a par.

Požadavky na výkon

a)Měly by být zajištěny prostředky, kterými se zabrání únikům hořlavých kapalin a kterými se takové úniky kontrolují.

b)Měly by být zajištěny prostředky, které omezí hromadění hořlavých plynů a par.

c)Zdroje vznícení by měly být odděleny od hořlavých materiálů, kapalin a plynů.

d)Hořlavé kapaliny a plyny by měly být skladovány ve vyhrazených prostorech.

e)Pokud se používá palivo, které má bod vzplanutí nižší než 60 °C, měla by být přijata dodatečná bezpečnostní opatření včetně použití předpisu o bezpečnosti pro lodě používající plyny nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí (předpis IGF).

II-2.2Rozvoj požáru

Funkční požadavky

1)Měly by být zajištěny prostředky na ovládání dodávek vzduchu do každého uzavřeného prostoru.

2)Měly by být zajištěny prostředky k zastavení protékání hořlavých kapalin.

3)Zatížení prostor na palubě požárem by mělo být omezeno.

Řešená rizika

Šíření požáru.

Požadavky na výkon

a)Mělo by být možné uzavřít všechny ventilační kanály v prostorách s vysokým rizikem požáru a v prostorách, které vyžadují vysokou protipožární ochranu, z místa mimo takový prostor.

b)Mělo by být možné zastavit jakoukoli napájenou ventilaci z místa mimo prostor, kde je ventilace nainstalovaná.

c)Ventilace ubytovacích prostor by měla být nezávislá na ventilaci jakéhokoli prostoru s vysokým rizikem požáru.

d)Měl by být zajištěn prostředek kontroly k zastavení jakéhokoli systému využívajícího hořlavé kapaliny, např. palivová čerpadla, čerpadla mazacích olejů, termální olejová čerpadla a odlučovače oleje (čističe).

e)Tyto nekryté plochy by měly mít charakteristiky nízkého šíření plamene:

e.1chodby a schodiště tvořící část únikové cesty;

e.2stropy a obložení v ubytovacích prostorech, obslužných prostorech a řídících stanicích.

f)Hořlavý materiál, je-li instalován, by měl mít omezenou hodnotu výhřevnosti. Tato mezní hodnota by měla záviset na konstrukčním materiálu lodi, ale v žádném případě by neměla být vyšší než 45 MJ/m2.

g)Maximální zatížení požárem v každém prostoru by mělo být omezeno v souladu s oběžníkem MSC.1/Circ. 1003 nebo jinou rovnocennou normou.

II-2.3Vznik a toxicita kouře

Funkční požadavky

Mělo by být omezeno množství kouře a toxických látek uvolněných z materiálů v průběhu požáru, včetně povrchových úprav.

Řešená rizika

Ohrožení života způsobené kouřem a toxickými látkami během požáru v prostorách, kam mají osoby přístup.

Požadavky na výkon

a)Barvy, laky a jiné prostředky pro konečnou povrchovou úpravu používané na nekryté plochy interiéru by neměly produkovat velké množství kouře a toxických látek.

b)Používá-li se základní palubní obložení v obytných a obslužných prostorách a řídících stanicích, mělo by být ze schváleného materiálu, který by při zvýšených teplotách neměl tvořit kouř nebo nebezpečí otravy nebo výbuchu.

II-2.4Detekce požáru a poplašné zařízení

Funkční požadavky

Instalace stabilních systémů detekce požáru a požárního poplachu by měly být přiměřené povaze prostoru, potenciálnímu rozvoji požáru a potenciálnímu vzniku kouře a plynů.

Řešená rizika

Nezjištění požáru na palubě v počáteční fázi, aby bylo zajištěno dostatek času pro uhašení požáru nebo bezpečné opuštění lodi nebo obojí.

Požadavky na výkon

a)Prostředky detekce požáru by měly být zajištěny v prostorech s vysokým rizikem požáru a prostorech zařazených mezi prostory vyžadující vysokou protipožární ochranu v souladu s bodem II-2.5 a).

b)Prostředky detekce požáru by v případě požáru měly předat lodnímu můstku signál. Tento signál by měl doprovázet slyšitelný poplašný signál.

c)Pokud není příjem slyšitelného signálu na lodním můstku v přiměřené době potvrzen, měl by poté být slyšitelný ve všech prostorách lodi, do kterých má přístup posádka.

d)Hladina zvuku poplašného signálu by měla být přizpůsobena hladině hluku na lodi za běžného provozu, aby mohl být posádkou zaregistrován.

e)Mělo by být možné určit prostor, kde byl požár zjištěn.

II-2.5Konstrukční požární ochrana 

Funkční požadavky

1)Mělo by se zabránit šíření požáru mimo prostor jeho vzniku, aby se poskytla dostatečná doba pro uhašení požáru nebo pro evakuaci všech osob na palubě nebo pro obě činnosti.

2)Každá loď by měla být dále rozdělena tepelnými a konstrukčními hranicemi.

Řešená rizika

Osoby na palubě zraněné požárem předtím, než se dostanou k záchrannému systému.

Požadavky na výkon

a)Prostory na palubě by měly být rozčleněny takto:

a.1Prostory s vysokým rizikem vzniku požáru, včetně:

·prostor obsahujících spalovací motory;

·prostor typu ro-ro;

·prostor obsahujících hořlavé kapaliny;

·určitých prostor vyhrazených pro vysokokapacitní elektrické baterie.

a.2Prostory, které vyžadují vysokou protipožární ochranu, včetně:

·únikových cest, včetně schodišť a chodeb;

·řídící stanice;

·ubytovacích prostor;

·shromažďovacích a naloďovacích prostor;

·prostor pro strojní zařízení pohonu a řízení;

·prostor využívaných pro zařízení přeměny elektrické energie, rozvodu a uskladnění (baterie).

b)Mezi prostorem s vysokým rizikem požáru a prostorem, který vyžaduje vysokou protipožární ochranu, by měla být tepelná hranice zajišťující konstrukční protipožární ochranu.

c)Konstrukční protipožární ochrana tepelné hranice by měla zabránit přechodu plamenů a kouře zpravidla na dobu 60 minut. Tuto dobu lze snížit v závislosti na době evakuace vypočítané v souladu s bodem II-2.6, ale v žádném případě by neměla být nižší než 30 minut.

d)U tepelných hranic z oceli by průměrná teplota nechráněné strany neměla při standardní zkoušce hořlavosti po dobu konstrukční protipožární ochrany vystoupit na více než 140 °C nad původní teplotu, ani by neměla v žádném bodě, včetně kteréhokoli spoje, být větší než 180 °C nad původní teplotou.

e)Používají-li se na tepelné hranice jiné materiály než ocel, izolace by měla být taková, aby konstrukční jádro nedosáhlo takové teploty, aby v době konstrukční protipožární ochrany ztratilo konstrukční vlastnosti. Například u hliníku se za tuto teplotu považuje 200 °C.

f)U neocelových lodí by každý okraj prostoru s vysokým rizikem požáru v kontaktu s obšívkou měl být zajištěn tepelnou hranicí.

g)Protipožární ochrana ventilačních kanálů by měla být stejná jako ochrana prostorů, kde jsou nainstalovány.

II-2.6Doba evakuace

Funkční požadavky

Čas potřebný k evakuaci lodě by se u každé lodě měl vypočítat 6 nebo by měl být uveden na palubě nebo obojí.

Řešená rizika

Úmrtí nebo zranění v případě mimořádné události vyžadující evakuaci lodi.

Požadavky na výkon

a)Při stanovování doby evakuace by se měly být všechny únikové cesty považovat za použitelné.

b)Čas evakuace vyjádřený v minutách by měl být nižší než tato hodnota:

Maximální čas = (KPO-7)/3

Přičemž KPO je doba konstrukční protipožární ochrany v minutách.

II-2.7Hašení požáru

Funkční požadavky

Požáry by měly být zastaveny a uhašeny v prostoru jejich vzniku.

Řešená rizika

Šíření požáru.

Požadavky na výkon

a)Mělo by být možné se dostat do každého prostoru na lodi, kam mají osoby přístup, a na otevřené paluby s proudem vody s vydatným tlakem a kapacitou přizpůsobenou příslušné lodi.

b)Na lodi by měla být nainstalována alespoň dvě požární čerpadla na vodu, jedno z nich napájené záložním zdrojem energie (nouzové požární čerpadlo).

c)Nouzové požární čerpadlo a jeho odsávání by mělo být umístěno v prostoru odděleném od prostor s ostatními požárními čerpadly a odděleno tepelnou bariérou od prostoru s pohonnými stroji.

d)Veškeré prostory s vysokým rizikem požáru by měly být zajištěny stabilními protipožárními systémy.

e)V ubytovacích prostorech určených ke spánku by měly být umístěny automatické postřikovací systémy.

f)Přenosné hasicí přístroje by měly být umístěny v blízkosti vstupu do prostorů s vysokým rizikem požáru nebo s potřebou vysoké protipožární ochrany.

g)Látka použitá buď pro stabilní, nebo přenosné prostředky na hašení požárů by:

g.1měla být vhodná podle typu ohně, který se nejpravděpodobněji vyskytne v chráněném prostoru, a

g.2neměla být škodlivá pro lidské zdraví, pokud neexistují:

·prostředky, které zajistí, že prostor může být zcela uzavřen, kdy jsou veškeré otvory uzavřeny z místa mimo tento prostor; a

·prostředky, které zajistí, že před zahájením příslušného hašení v daném prostoru nikdo není.

II-2.8Únikové cesty

Funkční požadavky

Osoby na palubě by měly být schopné se dostat k záchrannému systému po přístupných únikových cestách, které jsou viditelně označené, bez překážek a chráněny před požárem či zaplavením.

Řešená rizika

Osoby na palubě, které v případě evakuace nemohou opustit loď.

Požadavky na výkon

a)Lodě by měly mít zajištěny minimálně dvě různé únikové cesty z každého běžně používaného prostoru, které nakonec vedou k místům nalodění.

b)Obě únikové cesty by měly být zařízeny tak, aby v žádném věrohodném scénáři požáru ani jedna z únikových cest nebyla znemožněna.

c)Úniková cesta:

c.1by měla být zajištěna madly;

c.2neměla by být neprůchodná;

c.3měla by být jasně označená se značením viditelným za podmínek snížené viditelnosti;

c.4měla by být zajištěna osvětlením napájeným dvěma zdroji elektrické energie, přičemž jedním z nich je záložní zdroj elektrické energie; a

c.5měla by být dostatečně široká, aby umožňovala volný pohyb osob na palubě, včetně osob používající ochranné prostředky, přepravu osob na nosítkách a osobám se zdravotním postižením.

d)Plány znázorňující únikové cesty by měly být případně vyvěšeny v každé kajutě a ve společných prostorech.

III.Záchranné prostředky a zařízení

III.1.Obecná připravenost záchranných prostředků

Funkční požadavky

Veškeré záchranné prostředky by měly za předpokládaných provozních podmínek být ve stavu trvalé pohotovosti nezávisle na lodních zásobách.

Řešená rizika

·Zranění osob na palubě za běžného provozu, výcviku, údržby nebo mimořádných situací.

·Nesprávná funkce nebo zpoždění při použití záchranných prostředků při skutečné mimořádné události či při výcviku či cvičení.

Požadavky na výkon

Záchranné prostředky by měly být:

a)snadno přístupné;

b)nezakryté a nezamčené;

c)použitelné a nasazeny nezávisle na dodávkách energie lodi;

d)udržovány ve stavu trvalé pohotovosti;

e)použitelné za předpokládaných provozních podmínek a

f)použitelné při jakémkoli náklonu či vyvážení za předpokládaných provozních podmínek a předvídatelných podmínek u poškozené lodě.

III.2.Poskytnutí informací pro případ nouze

Funkční požadavky

Poskytnout všem osobám na palubě snadno dostupné informace a pokyny pro případ mimořádné události, v závislosti na jejich přiřazení pro záchranné prostředky.

Řešená rizika

Nedostatek přiměřených informací a pokynů pro cestující ohledně postupů v případu nouze, který potenciálně způsobí další zpoždění, zmatek nebo paniku.

Výkonnostní požadavky

a)Informace a pokyny pro všechny osoby na palubě by měly být:

a.1prezentovány tak, aby bylo pravděpodobné, že budou pochopeny (např. styl a jazyk); a

a.2viditelně rozmístěny ve všech částech lodi.

b)Informace a pokyny týkající se postupů pro mimořádné situace, umístění a použití vybavení, by měly zahrnovat alespoň:

b.1pokyny, jak se dostat na shromažďovací stanoviště;

b.2umístění záchranných prostředků; a

b.3fungování a použití záchranných prostředků.

c)Pokyny týkající se záchranných prostředků by měly být čitelné a srozumitelné za podmínek snížené viditelnosti (např. nouzové osvětlení, a místa uložení záchranných prostředků by měla být jasně označena.

III.3Komunikace 

Funkční požadavky

1)Měly by být zajištěny prostředky, které upozorní pátrací a záchranné služby a navedou je k umístění lodi a záchranným systémům.

2)Měly by být zajištěny prostředky, které během mimořádných událostí umožní kapitánovi nebo posádce komunikovat současně se všemi osobami na palubě

3)Měly by být zajištěny prostředky pro upozornění všech osob na palubě o mimořádné události.

Řešená rizika

·Obtíže zaznamenané v případě mimořádné události pátracími a záchrannými službami (buď lodě, nebo jakéhokoli záchranného systému na moři).

·Neschopnost navázat účinnou obousměrnou komunikaci mezi členy posádky za účelem zajištění činností spojených s únikem, evakuací a záchranou.

·Neschopnost poskytnout osobám na palubě v přiměřené době účinné informace a pokyny ohledně mimořádné události.

·Neschopnost včas upozornit osoby na palubě na mimořádnou situaci.

·Zpoždění a selhání organizace.

Požadavky na výkon

a)Měly by být zajištěny tyto prostředky, které navedou pátrací a záchranné služby k lodi a k záchranným systémům:

a.1elektronický signál, který mohou pátrací a záchranné služby automaticky nebo na dálku zachytit (včetně signálů vysílaných satelitními navigačními systémy, jako je Galileo);

a.2signál, který lze zaregistrovat zrakem v blízkém okolí; a

a.3přenosný komunikační systém pro použití mezi záchrannými systémy a pátracími a záchrannými službami.

b)Prostředky pro interní komunikaci by měly:

b.1zajišťovat obousměrnou komunikaci mezi členy posádky nezávisle na prostoru lodi, ve kterém se nacházejí;

b.2poskytovat nepřetržité slyšitelné informace a pokyny ve všech prostorách, kam mají osoby přístup.

c)Prostředky k varování všech osob na palubě by měly:

c.1být slyšitelné ve všech prostorách, kam mají osoby přístup; a

c.2být vhodné pro verbální komunikaci na palubě.

III.4.Evakuace

Funkční požadavky

1)Každá loď by měla mít shromažďovací stanoviště, kde se před přesunem do záchranných systémů shromáždí všechny osoby na palubě.

2)Mělo by být možné kohokoli přesunout ze shromažďovacího stanoviště do záchranného systému bez zranění a „suchou nohou“, tj. bez potřeby vstupovat do vody, byť na omezenou dobu.

3)Prostředky pro schopnost přežití by měly po evakuaci být poskytnuty všem osobám.

Řešená rizika

·Nedostatečné záchranné systémy, které nejsou postačující ani vhodné pro všechny osoby na palubě.

·Cestující nejsou náležitě shromážděni, což při evakuaci způsobuje zpoždění a zmatek.

·Možnost, že některé záchranné systémy nemusí být k dispozici následkem ztráty v důsledku požáru, zaplavení nebo jiných poškození.

·Poškození záchranných systémů nebo újma osob, nebo obou během spouštění na vodu.

·Utonutí.

·Hypotermie.

Požadavky na výkon

a)Každá loď by měla vézt záchranné systémy s dostatečnou kapacitou rozmístěné po celé lodi, aby v případě, že je jeden záchranný systém ztracen nebo nezpůsobilý k plavbě, bylo možné na zbývajících záchranných systémech umístit plný počet osob, který je loď oprávněná přepravovat.

b)Rozmístění, opatření ohledně využití a kapacita záchranných systémů by měly všem osobám, které je loď oprávněná vézt, umožnit umístění do nich na obou stranách lodi 7 .

c)Shromažďovací stanoviště by měla poskytovat dostatečný prostor pro shromáždění všech osob na palubě.

d)U nikoho by se nemělo předpokládat, že do záchranného systému skočí z výšky vyšší než jeden metr. U větších výšek by mělo být zajištěno zařízení, které usnadní nalodění (např. evakuační kluzná dráha nebo naloďovací žebřík).

e)Spuštění záchranného systému na vodu by mělo být provedeno bez překážek a překážení dalších konstrukcí, zejména lodního šroubu.

f)Každá loď by měla vézt samostatný vhodný vztlakový prostředek pro každou osobu na palubě.

g)V závislosti na provozních podmínkách by pro osoby měla být zajištěna vhodná tepelná ochrana.

III.5Záchrana

Funkční požadavky

Měly by být zajištěny prostředky na vytažení osob z vody.

Řešená rizika

Neschopnost účinně a urychleně vytáhnout osobu z vody, což může zhoršit zdraví přeživších nebo dokonce vést ke ztrátám na životech.

Požadavky na výkon

a)Loď by měla vézt vztlakové pomůcky, které mohou být z lodi spuštěny osobě ve vodě.

b)Vytažení osoby z vody by měla provést loď nebo specializovaná jednotka.

IV.Radiokomunikace

Funkční požadavky

1)Loď by měla být schopná vysílat a přijímat důležité informace o námořní bezpečnosti.

2)Každá loď by měla být schopná vysílat a přijímat tísňové signály.

3)V průběhu operace pátracích a záchranných služeb by mělo být možné komunikovat s leteckými nebo námořními prostředky vnější pomoci.

Řešená rizika

·Neschopnost vysílat a přijímat důležité informace o námořní bezpečnosti.

·Nedostatečná komunikace s vnějšími prostředky v případě mimořádné události.

·Neschopnost pomoci okolním lodím v nouzi.

Požadavky na výkon

Každá loď by měla být schopná:

a)vysílat tísňové signály z lodi na břeh;

b)přijímat tísňové signály ze břehu na loď;

c)vysílat a přijímat tísňová volání z lodi na loď (rovněž prostřednictvím satelitních systémů);

d)vysílat a přijímat sdělení koordinující pátrání a záchranu;

e)vysílat a přijímat komunikaci z dějiště;

f)vysílat a přijímat informace o námořní bezpečnosti;

g)vysílat a přijímat všeobecnou radiovou komunikaci pro rádiové systémy a sítě na pobřeží a

h)vysílat a přijímat komunikaci mezi lodními můstky.

V.Plavba

Funkční požadavky

Loď by měla být navržena, postavena, vybavena a udržována tak, aby když je na moři, mohla:

1)nezávisle plout a

2)poskytovat upozornění posádce o všech rizicích souvisejících s plavbou, ať již stabilních či pohyblivých.

Řešená rizika

·Srážky a najetí na dno.

·Neschopnost zjistit polohu lodě.

Požadavky na výkon

a)Měly by být k dispozici podrobné informace o zeměpisné mořské oblasti, kde je loď provozována.

b)Měly by být zajištěny prostředky pro určení polohy, směru a rychlosti lodi (např. satelitní navigační systémy včetně sytému Galileo).

c)Měly by být zajištěny prostředky pomoci ohledně navigace a prevence střetů (např. satelitní navigační systémy včetně systému Galileo).

d)Uspořádání velitelského můstku by pro strážní navigační služby mělo zajišťovat viditelnost do všech stran.

e)Měly by být zajištěny prostředky určení směru otáčení lodního šroubu a příkonu a polohy kormidla vzhledem k hlavnímu směru lodi.

f)Měly by být zajištěny prostředky pro určení hloubky vody.

g)Mělo by být možné loď zjistit prostřednictvím okolních lodí.

(1)    Je nutno připomenout, že na některou palubní lodní výstroj se použijí harmonizační právní předpisy Unie týkající bezpečnosti výrobků, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).

(4)    Uznává se, že udržení lodi za mořské dno nelze v žádné situaci zaručit. Závisí to na mnoha faktorech, jako je druh povrchu, hloubka moře, podmínky životního prostředí atd., avšak za přiměřených okolností by se mohla snížit možnost volného unášení lodi.

(5)    Nevztahuje se na systémy na břehu.

(6)    Oběžníky MSC.1/Circ.1533 a MSC.1/Circ.1166, v platném znění, by mohly sloužit jako reference pro pojetí výpočtu.

(7)    Tento požadavek nutně neznamená, že na každé straně lodi je třeba 100% kapacita. Je možné použít záchranné systémy, které lze využít z kterékoli strany lodi.