Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52018AR0617

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přezkum mechanismu civilní ochrany EU

COR 2018/00617

Úř. věst. C 361, 5.10.2018, p. 37–45 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 361/37

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přezkum mechanismu civilní ochrany EU

(2018/C 361/07)

Zpravodaj

Adam BANASZAK (PL/EKR) místopředseda sejmiku Kujavsko-pomořanského vojvodství

Odkazy

návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

COM(2017) 772 final/2

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů Lepší zvládání katastrof v EU: rescEU – Solidarita a odpovědnost

COM(2017) 773 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Čl. 1 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU se mění takto:

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU se mění takto:

1.

Článek 3 se mění takto:

1.

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

 

„e)

posílení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách.“

 

„e)

posílení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách.“

b)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

b)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

 

„a)

pokrok při provádění rámce pro předcházení katastrofám: měřený počtem členských států, které poskytly Komisi svá posouzení rizik, posouzení svých schopností zvládání rizik a souhrny svého plánování zvládání katastrof, jak je uvedeno v článku 6;“

 

„a)

pokrok při provádění rámce pro předcházení katastrofám: měřený počtem členských států, které poskytly Komisi svá posouzení rizik, posouzení svých schopností zvládání rizik a souhrny svého plánování zvládání katastrof, jak je uvedeno v článku 6;“

 

c)

za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„3.     Mechanismus Unie přikládá klíčový význam zvyšování odolnosti vůči katastrofám, včetně nebezpečí záplav, zemětřesení a lesních požárů, a to prostřednictvím nabídek odborné přípravy ve spolupráci s místními zásahovými jednotkami, včetně skupin dobrovolníků.“

Čl. 1 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V čl. 5 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

V čl. 5 odst. 1

 

a)

se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro usnadnění sdílení znalostí, výsledků vědeckého výzkumu, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;“

 

„a)

přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro usnadnění sdílení znalostí, výsledků vědeckého výzkumu, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy a mezi místními a regionálními orgány , které sdílí společná rizika;“

 

b)

v odstavci 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

„g)

vypracuje do 31. prosince 2018 pokyny a kritéria pomoci pro seismické zodolnění budov a infrastruktury;“

 

c)

v odstavci 1 se písmeno h) mění takto:

„h)

podporuje využívání různých fondů Unie, z nichž lze financovat udržitelnou prevenci katastrof a díky nimž lze poskytovat on-line – a na zastoupeních Komise v členských státech i v tištěné podobě – snadno dostupné informace o tom, jak k těmto možnostem financování získat přístup;“

Odůvodnění

Místní či regionální orgány mají v mnoha případech více znalostí, pokud jde o rizika katastrof, než celostátní orgány.

Je nezbytné přijmout moderní a jednotný rámec technických norem, jenž spolu s eurokódy vymezí klasifikaci seismické odolnosti a prioritní kritéria. Prováděcí pokyny by měly spojit seismické zodolnění stávajících staveb s energetickou účinností.

Čl. 1 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)

Článek 4 6 se mění takto:

4)

Článek 6 se mění takto:

a)

písmena a)  a  b) se nahrazují tímto:

a)

písmena a), b)  a d) se nahrazují tímto:

 

„a)

do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky provedou na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a zpřístupní Komisi;

 

„a)

provedou na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni po konzultaci s příslušnými místními a regionálními orgány a v souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof posouzení rizik . Vybrané informace získané z posouzení rizik a nezbytně nutné pro náležité fungování mechanismu by měly být zpřístupněny Komisi do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky ;

 

b)

rozvinou a zdokonalí své plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni na základě posouzení rizik uvedených v písm. a) a při zohlednění posouzení své schopnosti zvládat katastrofy uvedené v písm. c) a přehled týkající se rizik uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. c).“

 

b)

rozvinou a zdokonalí své plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni na základě posouzení rizik uvedených v písm. a) a při zohlednění posouzení své schopnosti zvládat katastrofy uvedené v písm. c) a přehled týkající se rizik uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. c).

 

 

d)

dobrovolně se zúčastní vzájemných hodnocení týkajících se schopnosti zvládání rizik a uspořádají zátěžové zkoušky řešení krizových situací. “

b)

doplňuje se nový druhý a třetí pododstavec, které znějí:

b)

doplňuje se nový druhý a třetí pododstavec, které znějí:

 

„Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánování zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. Unie náležitě zváží pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jako součást jakéhokoli budoucího mechanismu předběžných podmínek v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;“.

 

„Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánování zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Kromě toho může Komise od členských států vyžadovat, aby vytvořily plány prevence a připravenosti v mezích, jež stanoví čl. 346 odst. 1 písm. a) SFEU ohledně zpřístupnění údajů o podstatných zájmech jejich bezpečnosti, a poskytnout jim řídicí rámec pro vypracování těchto plánů , které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. Unie náležitě zváží pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jako součást jakéhokoli budoucího mechanismu předběžných podmínek v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;“

 

Komise může rovněž zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy vystavenými podobným druhům katastrof.“

 

Komise může rovněž zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy – také na regionální a místní úrovni – vystavenými podobným druhům katastrof.“

Odůvodnění

Je nezbytné, aby se posouzení rizik nepřipravovala způsobem „shora dolů“, tedy s vynecháním místních/regionálních orgánů. Orgány na nižší než celostátní úrovni správy mohou mít více informací o rizicích na daném území a jejich zástupci se musí aktivně účastnit přípravy posouzení rizik.

Čl. 1 odst. 4a – vložit nový odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

—

Čl. 8 písm. a) se mění takto:

„Komise provádí v souvislosti s připraveností tyto činnosti:

a)

spravuje středisko ve spolupráci s příslušnými stávajícími vnitrostátními a místními a regionálními orgány;“

Odůvodnění

Je nezbytné zajistit a zaručit skutečnost, že středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události bude spravováno ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními a regionálními orgány, aby se zabránilo vzniku paralelních struktur nebo uplatňování nejasných postupů pro nasazení na evropské úrovni.

Čl. 1 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„7.   Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události , pokud nejsou členské státy vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů .

„7.   Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události a z rozhodnutí vysílajícího členského státu .

Odůvodnění

Jelikož nelze předvídat, v jaké konkrétní situaci – z hlediska vysílajícího i žádajícího členského státu – bude pomoc potřebná, musí zůstat na svrchovaném rozhodnutí vysílajícího i žádajícího členského státu, zda k nasazení skutečně dojde.

Čl. 1 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9)

V článku 13 se název a první věta odstavce 1 nahrazuje tímto:

9)

V článku 13 se název a první věta odstavce 1 nahrazuje tímto:

 

„Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

 

„Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

 

1.   Komise vytvoří síť příslušných aktérů a  institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

 

1.   Komise vytvoří síť příslušných aktérů, institucí a organizací dobrovolníků a komunitních služeb v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, která bude společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

 

Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“

 

Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“

Odůvodnění

Dobrovolníci a komunitní služby mohou plnit významnou úlohu v zajišťování odolnosti po katastrofách, avšak ta je často podceňována.

Čl. 1 odst. 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

10)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

 

„1.   V případě katastrofy uvnitř Unie nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy může zasažený členský stát požádat o pomoc prostřednictvím střediska. Žádost je formulována co nejkonkrétnějším způsobem. Žádost o pomoc zaniká po uplynutí maximální doby 90 dní, pokud nejsou středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události předloženy nové prvky odůvodňující potřebu pokračování pomoci nebo další pomoci.“

 

„1.   V případě katastrofy uvnitř Unie nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy může zasažený členský stát požádat o pomoc prostřednictvím střediska. Žádost je formulována co nejkonkrétnějším způsobem a obsahuje přinejmenším tyto informace:

 

 

a)

typ závažné katastrofy,

b)

její územní rozsah a oblast možného ohrožení,

c)

finanční prostředky, časový rozsah a materiální zdroje nutné pro odstranění následků hrozící či nastalé katastrofy .

 

 

Žádost o pomoc zaniká po uplynutí maximální doby 90 dní, pokud nejsou středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události předloženy nové prvky odůvodňující potřebu pokračování pomoci nebo další pomoci.“

Odůvodnění

Upřesnění informací odesílaných členským státem v žádosti umožní v případě závažné katastrofy účinnější, cílenější a nákladově efektivnější pomoc v rámci mechanismu a dále umožní dosáhnout předpokládaného cíle v kratší době, což je v případě katastrof neobyčejně důležité.

Čl. 1 odst. 11a – vložit nový odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

—

11)

V článku 16 se odst. 3 písm. b) nahrazuje tímto:

„neprodlené vypracování doporučení, pokud možno ve spolupráci se zasaženou zemí a případně s regionálními a místními kontaktními místy, podle potřeb v terénu a případných vhodných předem vytvořených plánů, vybídnutí členských států, aby nasadily specifické kapacity, a usnadnění koordinace vyžádané pomoci;“

Odůvodnění

Přímý kontakt s regionálními a místními kontaktními místy může mít pozitivní dopad na zkrácení doby potřebné k vypracování doporučení a na míru podrobnosti informací. To se týká zejména rozsáhlých katastrof, při kterých je schopnost vnitrostátních orgánů rychle reagovat omezená.

Čl. 1 odst. 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

14)

Článek 21 se mění takto:

14)

Článek 21 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno j) nahrazuje tímto:

„j)

vytvoření, řízení a údržba rescEU v souladu s čl. 12“;

a)

v odstavci 1 se písmeno j) nahrazuje tímto:

„j)

vytvoření, řízení a údržba rescEU v souladu s čl. 12“;

(…)

 

 

b)

doplňují se písmena n) a o):

„n)

podpora poradenských služeb a workshopů pro místní a regionální orgány a další příslušné organizace, jejichž cílem je propojit politiky/programy s finančními nástroji, což by mohlo pomoci předcházet následkům meteorologických jevů a katastrof a omezit je;

o)

podpora zátěžových zkoušek a procesu certifikace kapacit pro reakci, které členské státy vyčlení na Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany.“

(…)

Odůvodnění

Prevence katastrof je spojená s nižšími náklady než obnova po katastrofách. Je proto oprávněné začlenit opatření, která povedou k investicím, jež přímo či nepřímo sníží riziko katastrof nebo pomohou snížit jejich následky.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

 souhlasí s tím, že nedávné rozsáhlé katastrofy ukázaly omezení mechanismu civilní ochrany EU. Zdůrazňuje však, že ačkoli je nutné mechanismus přezkoumat, hlavním cílem musí být i nadále dosažení odolnosti vůči katastrofám. Pokud se zaměříme na reakce na katastrofy v době, kdy jejich četnost a intenzita roste, nedostaneme se k jádru problému. Na úrovni Evropské unie se musí zásada odolnosti vůči katastrofám a zásada „lepší obnovy“ promítnout do všech politik a fondů EU. Znovu opakuje, že zásada odolnosti vůči katastrofám musí být rovněž stěžejním prvkem investičních politik EU, aby veřejné prostředky pomáhaly komunitám vybudovat větší odolnost vůči negativním dopadům katastrof a nebyly ohroženy životy občanů (1);

2.

 konstatuje, že veřejnost podporuje myšlenku, že EU bude pomáhat koordinovat reakci na katastrofy v členských státech (na základě svých pravomocí v oblasti civilní ochrany), jak naznačují výsledky průzkumu Eurobarometru z května 2017;

3.

 konstatuje, že návrh a sdělení Komise představují krok Evropské komise k dalšímu zjednodušení a zlepšení právních předpisů;

4.

 souhlasí se závěrem Komise, že změna klimatu zvyšuje riziko přírodních katastrof. Proto vyzývá orgány EU, aby zajistily, že se opatření EU v oblasti klimatu více zaměří na zmírnění rizika katastrof a vybudování Evropy odolnější vůči katastrofám prostřednictvím komunitně vedeného místního přístupu víceúrovňové správy;

5.

 poukazuje na to, že návrh Komise klade velký důraz na reakci a že mechanismus je ve velkém počtu případů aktivován v důsledku cyklických katastrof. Proto by měl být na členské státy vyvíjen tlak, aby přijaly dostatečná preventivní opatření, pokud jde o zachování dostatečných vnitrostátních kapacit;

6.

 vyzdvihuje, že je důležité sladit návrhy Komise se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof s cílem zaručit společné úsilí, zintenzivnit podporu budování kapacit a zamezit duplicitám, a to především v souvislosti s rozvojem vnitrostátních a místních strategií pro snižování rizika katastrof;

7.

 konstatuje, že zlepšení mechanismu civilní ochrany Unie tvoří nedílnou součást činností zaměřených na řešení důsledků změny klimatu. Zdůrazňuje, že je nutná větší součinnost mezi sítěmi zaměřenými na řešení změny klimatu a sítěmi, které se zabývají odolností vůči katastrofám. Zdůrazňuje, že je nutná větší součinnost mezi Paktem starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a kampaní Úřadu Organizace spojených národů pro snižování rizika katastrof s názvem „Making Cities Resilient“ („Odolnější města“);

Úloha místních a regionálních orgánů

8.

 souhlasí s tím, že s ohledem na trendy v oblasti katastrof (katastrofy související s počasím i s vnitřní bezpečností) je potřeba posílit civilní ochranu. Zdůrazňuje však, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím důraznějšího územního a komunitně vedeného přístupu. Opatření na úrovni EU musí být zaměřena spíše na koordinování a podporu opatření členských států a jejich místních a regionálních orgánů. Zdůrazňuje, že opatření na úrovni místní komunity je nejrychlejší a nejúčinnější způsob, jak omezit škody způsobené katastrofami;

9.

 vyzývá Komisi a členské státy, aby do posuzování plánovaných investic do všech příslušných programů a do projednání možných změn zapojily rovněž místní a regionální orgány;

10.

 zdůrazňuje, že pravidla pro posouzení rizik a plánování zvládání rizik, jako jsou pravidla stanovená v právních předpisech pro oblast civilní ochrany nebo ve směrnici EU o povodních, musí být vypracována ve spolupráci s místními a regionálními orgány. Konstatuje, že místní a regionální úrovně správy mají v mnoha případech větší znalosti rizik než celostátní správa. Požaduje vypracovat kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy těchto plánů. Zdůrazňuje rovněž, že je nutné sdílet osvědčené postupy na místní, regionální a vnitrostátní úrovni správy;

11.

 opakovaně zdůrazňuje (2) potřebu rámce pro plány řízení rizik, který poté budou moci členské státy používat jako vodítko. Zjednoduší se tím i srovnatelnost jejich obsahu. Podotýká, že rámec EU by byl v souladu se zásadou subsidiarity. Zdůrazňuje, že místním a regionálním orgánům by mělo být umožněno, aby vypracovávaly své vlastní plány řízení rizik, ale že by bylo účelné mít rámec EU pro podporu poskytování poradenství;

12.

 doporučuje, aby středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události spravovala Evropská komise společně s vnitrostátními a regionálními orgány zemí účastnících se mechanismu Unie;

13.

 zdůrazňuje, že je potřeba zapojit místní a regionální orgány, jakož i dobrovolníky a komunitní služby do nově zřízené vědomostní sítě civilní ochrany Unie;

14.

 vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány vypracovala strategii připravenosti na katastrofy, která by zahrnovala program odborné přípravy a cvičení a další prvky, např. výzvy k předkládání návrhů, program výměny odborníků a vypracování rizikových scénářů v souvislosti s mechanismem Unie;

15.

 konstatuje, že regionální a místní aktéři by měli být o mechanismu Unie řádně informováni, aby se zlepšilo řízení rizik nejen na přeshraniční úrovni, ale i mezi evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

16.

 zdůrazňuje, že je důležité provádět vnitrostátní a místní a regionální informační kampaně, které šíří informace o mechanismu Unie a o místních a regionálních rizicích identifikovaných v příslušných dokumentech týkajících se posuzování místních a regionálních rizik. Připomíná, že je důležité, aby se tyto informační kampaně zaměřily i na školy;

17.

 podporuje výzvu týkající se vytvoření nového programu Erasmus pro civilní ochranu v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1288/2013, kterým se zavádí program Erasmus + (3). Tento nový program by měl mít mezinárodní rozměr a měl by být přístupný nejen státním, ale i regionálním a místním představitelům;

Možnosti financování

18.

 vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby zvýšily své úsilí o posílení soudržnosti s jinými nástroji EU, které se týkají prevence a řízení rizik katastrof. To by se mělo provádět nejen prostřednictvím vytváření vazeb mezi mechanismem Unie a politikou soudržnosti, rozvoje venkova, zdraví a výzkumu a pomocí podpory začlenění těchto činností do politik v oblasti životního prostředí, ale rovněž prostřednictvím zkoumání, jakým způsobem by bylo možné tyto vazby posílit v novém víceletém finančním rámci a v pravidlech týkajících se využívání fondů;

19.

 bere na vědomí skutečnost, že Komise zvažuje předběžné podmínky pro využívání posouzení rizik a plánování zvládání rizik v období po roce 2020 jak v rámci politiky soudržnosti, tak v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Zdůrazňuje, že předběžné podmínky vycházející pouze z posouzení rizik a plánování zvládání rizik nepomohou dosáhnout odolnosti vůči katastrofám. Odolnost vůči katastrofám musí být stanovena jako kritérium v rámci pravidel upravujících čerpání fondů, které musí splňovat každý projekt financovaný z prostředků EU;

20.

 vítá cíl větší dostupnosti vědeckých poznatků a většího důrazu na výsledky vědeckého výzkumu při přijímání a provádění preventivních opatření. Zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat se soukromým sektorem za účelem provádění politiky veřejně přístupných dat a zajištění toho, že obchodní zájmy nedostanou přednost před veřejnou bezpečností a veřejným blahem;

21.

 zdůrazňuje, že je potřeba podněcovat komunity k plánování svépomoci, neboť poskytnutí externí pomoci trvá často dlouho. Proto požaduje, aby byla opatření EU zaměřena na poskytování pomoci v podobě technického výcviku, aby bylo možné zlepšit schopnost svépomoci komunit, které tak budou lépe připraveny bezprostředně na katastrofu reagovat a vypořádat se s ní. Cílená odborná příprava a vzdělávání pracovníků civilní ochrany, např. vedoucích místních představitelů, sociálních pracovníků, zdravotnického personálu, záchranářů a hasičů, může pomoci vypořádat se s katastrofami a snížit počet smrtelných případů v jejich průběhu a po jejich skončení (4);

22.

 znovu připomíná důležitou úlohu soukromého sektoru při dosažení odolnosti vůči katastrofám a rovněž při zajištění účinné a včasné obnovy po katastrofách. Například soukromé pojištění je klíčové pro zabránění riskantnímu chování, pro podporu uvědomování si rizik a pro usnadnění obnovy po katastrofách (5);

Vyhrazená rezerva prostředků EU: rescEU

23.

 bere na vědomí návrh na vytvoření zvláštní vyhrazené rezervy prostředků (rescEU), která má doplnit vnitrostátní kapacity členských států pro reakci a posílit kolektivní schopnost reagovat na katastrofy. Podle návrhu Komise bude „rescEU“ v budoucnu důležitým nástrojem reakce, zejména v případě přeshraničního uplatňování. Lituje však, že součástí návrhu Komise není posouzení dopadů, takže Komise neposkytla alternativní možnosti. V zájmu zaručení souladu se zásadou subsidiarity musí být funkce a úkoly „rescEU“ prováděny tak, aby byla zachována hlavní odpovědnost na úrovni jednotlivých členských států a zároveň byla podpořena vyšší interakce mezi dotčenými členskými státy a místními a regionálními orgány. Rychlá a účinná reakce vyžaduje řádně vyškolené a vybavené místní jednotky a zapojení skupin dobrovolníků na místní úrovni. Členské státy musí pro jednotky veřejné pomoci zajistit odpovídající finanční zdroje. Zdůrazňuje však, že je třeba se dále soustředit v prvé řadě na budování odolnosti vůči katastrofám, aby kleslo riziko katastrof a byly minimalizovány škody, které způsobují;

24.

 vítá zjednodušení současného systému zavedením jednotné míry spolufinancování (75 %) pro úpravy, opravy, dopravu a provozní náklady na prostředky, které jsou součástí Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany. Rovněž vítá rozhodnutí snížit finanční zatížení pro účastnící se státy prostřednictvím rozšíření způsobilých nákladů a zvýšení míry spolufinancování na 75 %, nicméně zároveň upozorňuje na to, že nová rezerva musí být pro členské státy podporou, nikoli je zprošťovat jejich povinnosti budovat vlastní kapacity pro záchranné operace;

25.

 poznamenává, že navrhované uspořádání rezervy rescEU počítá se zdroji, které již byly v dostatečném rozsahu vyčleněny na dobrovolný soubor. Proto souhlasí s tím, aby Komise měla i nadále možnost po dohodě s členskými státy soubor rescEU přeskupit, tak aby plně odpovídal zjištěným potřebám v oblasti kapacit;

26.

 navrhuje, aby účast veřejných orgánů členských států i subjektů soukromého sektoru na rescEU byla dobrovolná;

Subsidiarita a proporcionalita

27.

 poukazuje na to, že civilní ochrana je jednou z oblastí, v nichž EU podporuje, koordinuje či doplňuje opatření členských států. Na druhou stranu zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, aby nově vytvářená rezerva byla zaměřena spíše na koordinaci, podporu a doplňování opatření členských států než na to, aby EU přidělovala její vlastní zdroje nebo nové pravomoci. Zdůrazňuje, že zaměření na podporu a pomoc při zvyšování kapacit místních komunit pro reakci může být způsobem, jak zajistit účinnější reakci na katastrofy tak, aby byla dodržena zásada subsidiarity.

V Bruselu dne 16. května 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1)  COR 02646/2014; CDR 5035/2016.

(2)  CDR 740/2012.

(3)  2017/0309(COD) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(4)  CDR 02646/2014.

(5)  CDR 05035/2016; CDR 02646/2014.

Top