1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (EU) dne 27. července 2012 a v platnost vstoupilo dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv ústředními protistranami; maržové požadavky; požadavky na zmírnění operačního rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana; povinnost oznamovat derivátové smlouvy; požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

2)

Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a proporcionálnější přístup k těmto oblastem je v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže, aniž by byl dotčen obecný cíl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat systémová rizika .

3)

Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a prohlubují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

4)

Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. Komise rovněž obdržela podklady k uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že cíle nařízení (EU) č. 648/2012 zúčastněné strany podporují a že významná změna tohoto nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise zprávu o přezkumu v souladu s čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012. Ačkoli všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 dosud neplatí v plném rozsahu a jeho komplexní hodnocení není ještě možné, zpráva poukázala na oblasti, ve kterých je nutné přijmout cílená opatření, jež zajistí dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež mohou představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finančních smluvních stran by proto měla být změněna.

6)

Určité finanční smluvní strany mají objem činnosti na trzích s OTC deriváty příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a příliš nízký na to, aby byl clearing prováděný ústřední protistranou ekonomicky schůdný. Ty finanční smluvní strany, často označované jako malé finanční smluvní strany , by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však malá finanční smluvní strana clearingový práh nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, mělo by to zakládat její povinnost clearingu ve všech kategoriích OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn clearing těchto derivátových smluv ústřední protistranou.

7)

Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany by proto měl být zúžen, aby tyto smluvní strany podléhaly povinnosti clearingu pouze v kategorii či kategoriích aktiv, které překračují clearingový práh ▌.

7a)

Vzhledem k tomu, že finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany představují odlišná rizika, je nezbytné vytvořit dva odlišné clearingové prahy. S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích by tyto prahové hodnoty měly být pravidelně aktualizovány.

8)

Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména způsobuje smluvním stranám těchto smluv vznik dodatečných nákladů a práce a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo k nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

9)

Smluvní strany, jejichž činnosti na trzích s OTC deriváty dosahují jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu ke clearingu prováděnému ústřední protistranou, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Není proto efektivní požadovat, aby členové clearingového systému umožňovali poskytovat služby nepřímého clearingu za přiměřených obchodních podmínek. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo výslovně vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a  transparentních obchodních podmínek.

10)

Mělo by být možné v určitých situacích povinnost clearingu pozastavit. Za prvé, takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých konkrétní kategorie OTC derivátů podléhá povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se nějaká kategorie OTC derivátů stane nevhodnou pro povinný clearing prováděný ústřední protistranou nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétní kategorie OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingové služby pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je považováno za nezbytné zamezit vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii.

11)

Oznamování minulých obchodů se ukázalo být obtížným vzhledem k nedostatku určitých údajů, jejichž oznamování se nevyžadovalo před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost, ale které jsou vyžadovány nyní. To vedlo k tomu, že tyto obchody často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto obchodů je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých obchodů nabývá účinnosti, je řada těchto obchodů již po expiraci a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. K nápravě této situace by požadavek na oznamování minulých obchodů měl být zrušen.

12)

Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech obchodů s OTC deriváty a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat znamená pro nefinanční smluvní strany významné náklady a zátěž. Všechny obchody mezi přidruženými subjekty v rámci skupiny , kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny, bez ohledu na místo usazení nefinanční smluvní strany .

13)

Požadavek na oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému znamená pro smluvní strany významnou zátěž vzhledem k vysokému objemu tohoto druhu obchodů, které jsou denně uzavírány. Veřejná konzultace Komise týkající se kontroly účelnosti oznamování orgánům dohledu, která byla zveřejněna dne 1. prosince 2017, má za cíl shromáždit důkazy o nákladech na dodržování platných požadavků na oznamování orgánům dohledu na úrovni Unie, jakož i konzistentnosti, soudržnosti, efektivnosti, účinnosti a přidané hodnotě EU, pokud jde o tyto požadavky. Tato konzultace poskytuje orgánům příležitost posoudit oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému uceleně spolu se všemi stávajícími a budoucími systémy regulačního oznamování, dovoluje orgánům zohlednit nové prostředí oznamování v návaznosti na provedení nařízení (EU) č. 600/2014▌ (5) a  poskytuje možnost předložení návrhů na efektivní snížení zátěže pro účastníky trhu, po kterých je vyžadováno podávat zprávy o obchodech s deriváty obchodovanými v obchodním systému . Komise by měla vzít taková zjištění v úvahu při navrhování budoucích změn požadavků týkajících se oznamování podle čl. 9 odst. 1 ve vztahu k oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému▌.

14)

S cílem snížit zátěž nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu , spojenou s oznamováním by za oznamování jednotné sady údajů jimi uzavíraných OTC derivátových smluv s  nefinanční smluvní stranou , která nepodléhá povinnosti clearingu▌, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů, měla odpovídat a nést právní odpovědnost výhradně finanční smluvní strana. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana obdrží údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana by měla dodat podrobnosti týkající se obchodů s OTC deriváty, u nichž nelze důvodně předpokládat, že je má finanční smluvní strana v držení. Nefinanční smluvní strana by však měla mít možnost sama vykazovat své smlouvy o OTC derivátech. V takovém případě by měla nefinanční smluvní strana patřičně informovat finanční smluvní stranu a odpovídat a nést právní odpovědnost za oznamování těchto údajů a za zajištění jejich správnosti.

15)

Měla by se také určit odpovědnost za oznamování jiných derivátových smluv. Mělo by být proto stanoveno, že správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) odpovídá a nese právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento SKIPCP uzavřel, jménem tohoto SKIPCP, jakož i za správnost oznamovaných údajů. Podobně i správce alternativního investičního fondu by měl odpovídat a nést právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento fond uzavřel, jménem tohoto fondu, jakož i za správnost oznamovaných údajů.

16)

Aby se zamezilo tomu, že budou techniky zmírňování rizika uplatňovány v Unii nekonzistentně, měly by orgány dohledu schválit postupy řízení rizik, které vyžadují, aby si smluvní strany vyměnily kolaterál včas a přesně a aby byl tento kolaterál vhodně oddělen, nebo jakékoli významné změny těchto postupů dříve, než jsou použity.

16a)

S cílem vyhnout se rozdílům v mezinárodní dozorčí činnosti a s ohledem na zvláštní povahu obchodů s těmito deriváty by se povinná výměna variačních marží u fyzicky vypořádaných derivátů typu měnový forward a devizový swap měla vztahovat pouze na obchody mezi nejsystémovějšími smluvními stranami, jmenovitě úvěrovými institucemi a investičními podniky.

16b)

Služby pro snížení poobchodních rizik, jako je komprese portfolií, mohou vést ke snížení systémového rizika. Služby pro snížení poobchodních rizik mohou snížit expozici protistrany a riziko protistrany spojené s nárůstem hrubých nevypořádaných pozic snížením rizika stávajících portfolií derivátů, aniž by došlo ke změně celkové tržní pozice portfolia. „Komprese portfolia“je definována v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 a vyňata z působnosti obchodní povinnosti Unie stanovené v článku 28 nařízení (EU) č. 600/2014. S cílem uvést toto nařízení v případě potřeby do souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 a s ohledem na rozdíly těchto dvou nařízení a možnost obejít povinnost clearingu, měla by Komise ve spolupráci s ESMA a ESRB posoudit, kterým službám pro snížení poobchodních rizik by mohla být udělena výjimka z povinnosti clearingu.

17)

S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními normami zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zveřejňování údajů uveřejněným v prosinci 2012 (6) a s normami pro zveřejňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015 (7), které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

18)

Přetrvává nejistota ohledně toho, v jaké míře jsou aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených účtech oddělena v případě insolvence. Není proto jasné, ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou převádět pozice klientů, pokud je člen clearingového systému v selhání, nebo ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům. S cílem motivovat ke clearingu a zlepšit přístup k němu by měla být vyjasněna pravidla týkající se oddělení těchto aktiv a pozic v případě insolvence.

19)

Pokuty, které může orgán ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí tohoto orgánu a zvýšila se transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež orgán ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům má. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

20)

Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (8) umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

22)

Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů poskytovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sjednotily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a nařízení (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace datových standardů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při validaci oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti a při sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by kromě toho měly na žádost poskytnout smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem, aby se těmto smluvním stranám umožnilo ověřit správnost těchto údajů.

22a)

S cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit párování obchodů by ESMA měl zavést společnou unijní normu pro oznamování registrům obchodních údajů. Jelikož ústřední protistrany a další finanční smluvní strany na sebe přebírají jim svěřené úkoly v oblasti oznamování, jednotný formát by zvýšil účinnost pro všechny účastníky.

23)

Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich duplicity, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to podnik podléhající oznamovací povinnosti požádá.

24)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevypracují vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jako variačních marží. Jelikož dosud nebylo vypracováno žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět clearing prostřednictvím ústřední protistrany, mělo by být použití této dočasné výjimky prodlouženo o další dva roky v  souvislosti s valnou většinou složek penzijního systému . Clearing prováděný ústřední protistranou by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhů umožňuje účastníkům trhu vypracovat v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí orgánů ESMA a EBA, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vypracovávání schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhů, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. ▌ Komisi by měla být svěřena pravomoc prodloužit tuto výjimku o další jeden rok, pokud se domnívá, že se zúčastněné strany dohodly na řešení a že jeho uskutečnění vyžaduje dodatečný čas .

24a)

Malé složky penzijního systému, kromě těch, které jsou klasifikovány jako malé finanční protistrany, nepředstavují stejná rizika jako větší složky penzijního systému a je vhodné umožnit jim delší výjimku z povinnosti clearingu. Pro tyto složky penzijního systému by Komise měla rozšířit výjimku z této povinnosti na tři roky. Jestliže se ke konci tohoto období Komise domnívá, že malé složky penzijního systému vyvinuly nezbytné úsilí o nalezení vhodných technických řešení pro účast v clearingu prováděném ústřední protistranou a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, na důchodové dávky důchodců, měla by Komise moci prodloužit tuto výjimku o další dva roky. Po uplynutí výjimky by malé složky penzijního systému měly podléhat tomuto nařízení stejně jako všechny ostatní subjekty, které spadají do jeho rozsahu působnosti. Vzhledem k nízkému objemu derivátových smluv uzavřených malými složkami penzijního systému se očekává, že nepřekročí práh, jenž aktivuje povinnost clearingu. V důsledku toho nebude většina malých složek penzijního systému podléhat povinnosti clearingu ani po uplynutí výjimky z této povinnosti.

24b)

Tato výjimka pro malé složky penzijního systému by měla být uplatňována od data vstupu tohoto nařízení v platnost a pokud toto nařízení vstoupí v platnost po 16. srpnu 2018, měla by být uplatňována rovněž se zpětnou účinností na všechny OTC derivátové smlouvy vyhotovené po tomto datu. Zpětná působnost tohoto ustanovení je nezbytná, aby se zabránilo prodlevě mezi ukončením používání stávající výjimky a novou výjimkou, neboť obě slouží témuž účelu.

25)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, transparentní a nediskriminační, a pokud jde o prodloužení lhůty, po kterou by se povinnost clearingu neměla vztahovat na složky penzijního systému.

26)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o dostupnost informací obsažených v registrech obchodních údajů v Unii pro relevantní orgány třetích zemí, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

27)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se postupů zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, měla by Komise přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgány EBA, EIOPA a ESMA, které se týkají postupů dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace postupů řízení rizik, které vyžadují včasný, přesný a vhodně oddělený kolaterál, dále údajů o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365, údajů o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodrželi požadavky na oznamování údajů, dále úplnosti a správnosti oznámených informací, jakož i údajů o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů. Komise by měla tyto návrhy těchto regulačních technických norem přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (12).

28)

Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o datové standardy pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, a o metody a mechanismy oznamování.

29)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy jednak zajistit přiměřenost pravidel, jež vedou ke zbytečné administrativní zátěži a nákladům na dodržování předpisů, aniž by došlo k ohrožení finanční stability, a jednak zvýšit transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

30)

Použití určitých ustanovení stanovených tímto nařízením by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

31)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne […].

32)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

32 a)

Povinnost clearingu pro deriváty podle nařízení (EU) č. 648/2012 by měla být, je-li to vhodné a potřebné, sladěna s obchodní povinností pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014. Proto by Komise měla připravit zprávu o změnách povinnosti clearingu pro deriváty provedených v tomto nařízení, zejména pokud jde o typy subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají, jakož i mechanismus pozastavení, které by měly být provedeny také u obchodní povinnosti pro deriváty, jak je vymezena v nařízení (EU) č. 600/2014.

1)

v oddíle I se doplňují nová písmena i), j) a k), která znějí:

2)

v oddíle IV se doplňuje nové písmeno d), které zní: