Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52018AE2917

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost [COM(2018) 472 final – 2018/0250 (COD)]

EESC 2018/02917

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 189–193 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/189

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

[COM(2018) 472 final – 2018/0250 (COD)]

(2019/C 62/31)

Zpravodaj:

José Antonio MORENO DÍAZ

Konzultace

Evropský parlament, 2. 7. 2018

Rada, 25. 7. 2018

Právní základ

čl. 82 odst. 1, článek 84, čl. 87 odst. 2 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Přijato ve specializované sekci

26. 9. 2018

Přijato na plenárním zasedání

18. 10. 2018

Plenární zasedání č.

538

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

141/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

 EHSV souhlasí s tím, že je nezbytné přidělit více prostředků na operativní a preventivní činnosti a programy v oblasti bezpečnosti a vytvořit za tím účelem flexibilní a transparentní fond, jehož rozdělení bude odpovídat operativním kritériím a jeho účelům, které budou jasně a předvídatelně stanoveny, a posílí je.

1.2.

 Nastavení fondu pro bezpečnost musí prohloubit preventivní politiku. Za tím účelem je nezbytné počítat a aktivně spolupracovat s občanskou společností, zejména pokud jde o pozornost věnovanou obětem a jejich organizaci, audit bezpečnostních subjektů a prevenci radikalizace.

1.3.

 Finanční krytí fondu, ať už jde o prostředky určené zemím EU nebo třetím zemím, musí být poskytováno výhradně veřejným institucím, které účinně zajistí pečlivé dodržování lidských práv.

1.4.

 EHSV musí být zohledněn jako pozorovatel při zřizování a realizaci tohoto fondu s cílem uplatnit názor organizované občanské společnosti v rámci EU.

1.5.

 Upozorňujeme, že je nezbytné věnovat pozornost konkrétně riziku, které představuje násilná radikalizace skupin extrémní pravice.

1.6.

 Dále upozorňujeme, že je nezbytné zaměřit se na mechanismy financování a tok kapitálu organizovaných zločineckých skupin.

1.7.

 EHSV se domnívá, že je nezbytné překonat pouhé reaktivní jednání a prohloubit preventivní politiky. V této souvislosti je třeba se zabývat hlubšími příčinami toho, proč se některé osoby radikalizují, a představují tak pro své okolí nebezpečí, a mechanismy financování násilných skupin.

1.8.

 Z hlediska samotné filosofie, na níž je založena Unie, musí být nedílnou a podmiňující součástí veškerých opatření lidská práva. To je třeba v případě fondu poskytujícího financování vyjádřit tím, že bude zamítnuto finanční krytí z fondu pro ty, kteří odmítají plnit minimální normy. Je to zřejmé z nedávného návrhu Komise (1) týkajícího se finančních opatření k zaručení právního státu v členských státech i díky ustavené skupině EHSV Základní práva a právní stát.

2.   Znění návrhu

2.1.

 V tomto dokumentu se metodicky přejímá obsah článku 2 návrhu Komise, pokud jde o definice různých pojmů, které se používají při jeho vypracování.

2.2.

 EHSV souhlasí s úvahou uvedenou v analyzovaném návrhu, která vychází ze skutečného ohrožení bezpečnosti Evropy, jež se zintenzívnilo a rozrůznilo v podobě teroristických útoků, nových forem organizované trestné činnosti a kyberkriminality.

2.3.

 Bezpečnost má vlastní přeshraniční rozměr, a vyžaduje proto rozhodnou a koordinovanou reakci EU, která čelí složitým vnějším hrozbám, jež přesahují vnitřní bezpečnost a kterým se žádný členský stát nemůže postavit sám.

2.4.

 Bezpečnost zůstane rozhodující problematikou pro EU i v nadcházejících letech a evropští občané očekávají, že Unie a vlády jednotlivých zemí zajistí v rychle se měnícím a nejistém světě bezpečnost. Je proto žádoucí, aby byla přijata opatření v oblasti výchovy a vzdělávání zaměřená na prevenci násilí, a to i prostřednictvím učebnic a výukového materiálu, v nichž se bude prosazovat respektování základních práv, pluralismu a rozmanitosti.

2.5.

 Je jisté, že problémy, s nimiž se Unie potýká zejména v souvislosti s mezinárodním terorismem, nemohou členské státy řešit samy a bez finanční a technické podpory ze strany EU. V době, kdy terorismus pocházející zpoza našich hranic, terorismus domácího původu, jakož i nábožensky motivovaný terorismus a terorismus pramenící z politického extremismu, především ultrapravice, a další nebezpečí vyplývající z obchodu s drogami, obchodu s lidmi za účelem jejich vykořisťování a dalších vážných trestných činů neznají hranic, spočívá odpovědnost za zajištění veřejné bezpečnosti pro své občany i nadále na členských státech, které musí plně dodržovat základní práva uznaná také v dokumentech EU a mezinárodních smlouvách.

2.6.

 EU tato opatření může a musí podpořit a Smlouvy v tomto ohledu stanoví potřebu zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, především pomocí preventivních opatření a koordinace a spolupráce mezi policejními, justičními a jinými příslušnými orgány, jako jsou decentralizované agentury.

2.7.

 Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) hrají hlavní provozní, koordinační a podpůrnou roli při provádění priorit, cílů a činností EU v oblasti bezpečnosti.

2.8.

 Fond pro vnitřní bezpečnost se zřizuje s cílem usnadnit přeshraniční spolupráci a výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států a dalšími příslušnými orgány. Tato spolupráce je vyjádřena zejména tím, že umožňuje interoperabilitu různých informačních systémů EU pro bezpečnost, čímž zajišťuje účinnější a efektivnější správu hranic a řízení migrace, usnadňuje společná operativní opatření a poskytuje podporu na odbornou přípravu, na výstavbu důležitých zařízení souvisejících s bezpečností, na shromažďování a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících v souladu s příslušným acquis EU a na nákup nezbytného technického vybavení.

2.9.

 Cílem tohoto fondu je posílit přeshraniční operativní spolupráci v souvislosti s předcházením přeshraniční trestné činnosti, jejím odhalováním a vyšetřováním a podpořit úsilí zaměřené na posílení schopností pro předcházení této trestné činnosti včetně terorismu, zejména prostřednictvím užší spolupráce mezi veřejnými orgány, občanskou společností a soukromými partnery z různých členských států.

2.10.

 Zapojení občanské společnosti do řešení otázek bezpečnost je velmi vhodným a nezbytným nástrojem pro zlepšení kvality dodržování základních práv, při sledování toho, aby orgány nepřekračovaly pravomoci, a při oznamování určitého nežádoucího jednání, které však představuje neustálé pokušení. V našem demokratickém světě se nelze nechat unést účelovým a výhradně bezpečnostním zájmem. Fond, který se zřizuje, musí být proto otevřen financování programů, které toto sledování posílí, a podpořit právní struktury, jež umožní podrobit nezávislé kontrole soudů jednání donucovacích orgánů. Taktéž je nezpochybnitelná jeho úloha v oblasti prevence radikalizace, odborné přípravy a zvyšování povědomí společnosti.

2.11.

 Nevládní organizace a zbylá část občanské společnosti již kvantitativně a kvalitativně přispívají k bezpečnosti prostřednictvím:

—

prevence a stíhání přehnaného jednání nebo jednání nedostatečně respektujícího lidská práva ze strany donucovacích orgánů členských států,

—

prevence a stíhání celého spektra ideologické radikalizace,

—

zvyšování informovanosti společnosti ve prospěch obětí, jejich začleňování do společnosti a nezbytné podpory,

—

skloubení organizace a schopnosti zásahu a iniciativy obětí a všech osob, které usilují o solidaritu s nimi, ale současně všech osob, které znepokojuje problematika spojená s bezpečností,

—

opatření na poli vzdělávání, zejména těch nejmladších, která hrají zvláště důležitou úlohu ve zvyšování povědomí na jedné straně a prevence radikalizace na straně druhé,

—

mnoha dalších opatření, která nepřímo přispívají k vnitřní i pohraniční bezpečnosti, jako jsou tato, již uvedená: audit donucovacích orgánů, vzdělávání a osvěta, ochrana obětí a jejich organizace atd.,

—

občanská společnost by v tomto směru měla mít možnost neustále sledovat využívání fondu.

2.12.

 Celou tuto škálu jednání musí přímo podpořit orgány Unie a vzhledem k tomu, že přispívají k bezpečnosti, musí pro ně také existovat rozpočtová položka v rámci výše zmíněného přídělu.

2.13.

 EU i její členské státy musejí mít na paměti, že i určité organizace občanské společnosti mohou (přímo či prostřednictvím nepřímých opatření) podněcovat proslovy či jednání, jež ohrožují hodnoty a práva EU.

2.14.

 Hlavní výzvou, kterou se návrh snaží řešit, je potřeba větší flexibility při správě budoucího fondu ve srovnání se stávajícím programovým obdobím. Je také důležité mít nástroje, jež zajistí, že budou finanční prostředky EU vynakládány na priority a opatření s významnou přidanou hodnotu pro Unii. Vzhledem k tomu, že jsou pro řešení nových výzev a priorit nutné nové mechanismy rozdělování financí mezi přímé, nepřímé a sdílené řízení, musí být rovněž možné začlenit do nich za uvedeným účelem výše uvedené aktivní členy občanské společnosti. V souladu s tím navrhujeme, aby byl EHSV zohledněn coby pozorovatel při zřizování a realizaci tohoto fondu s cílem uplatnit názor organizované občanské společnosti v rámci EU.

2.15.

 Vzhledem k výši obnosu a krytí fondu (2 500 000 000 EUR) je třeba upřesnit kritéria pro rozdělení této částky. Je užitečné, aby se zachovala potřebná flexibilita, musí se však přitom jasně specifikovat rozpočtové položky, mezi něž se příděl rozdělí.

2.16.

 Tyto položky se musí řídit kritériem jednoduchosti, jež zabrání nadměrným byrokratickým překážkám přístupu k fondu, a musí fungovat na základě zásady vzájemné důvěry. Jasnost a předvídatelnost v této oblasti usnadní to, aby odpovědné orgány z jednotlivých států mohly zahájit opatření pracovních skupin nebo rychlé reakce a měly záruku, že budou pokryty nebo podpořeny prostředky z fondu.

2.17.

 EHSV považuje návrh za pozitivní a hodnotí vytvoření Fondu pro vnitřní bezpečnost pomocí nástroje nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, a na základě čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii kladně, přičemž je vidí jako odůvodněné cíli uvedenými v článku 67 Smlouvy o fungování Evropské unie a podléhající zásadám solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jež jsou stanoveny v článku 80 SFEU, a zásadám subsidiarity (neboť se jedná o pravomoc, která není výlučná) a proporcionality.

2.18.

 Ustavením Fondu pro vnitřní bezpečnost každopádně vzniká nástroj doplňující činnost ostatních agentur a fondů, jež má Unie již k dispozici, a ostatních vnitrostátních orgánů. Jeho základním cílem je přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v Unii, zejména prostřednictvím boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě, jakož i prostřednictvím poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Za tím účelem využívá specifické cíle, jako je výměna informací, zintenzivnění společných přeshraničních opatření a posílení kapacit v souvislosti s prevencí, vždy za spolupráce mezi různými veřejnými orgány, s občanskou společností a soukromými subjekty z členských států (2). V tomto smyslu je rovněž důležité zaměřit se na mechanismy financování a tok kapitálu zločineckých organizací a fond musí mít tuto otázku na paměti.

2.19.

 Mimoto je potřeba připomenout, že EHSV v této souvislosti působí jako pozorovatel v expertní skupině na vysoké úrovni pro radikalizaci, kterou zřídila Evropská komise v roce 2017 (3).

3.   Doporučení

3.1.

 Fond by se měl zabývat hlubšími příčinami toho, proč se některé osoby připojují ke skupinám, jež představují nebezpečí pro své okolí, a organizují se v jejich rámci, a sice prostřednictvím studií a průzkumů, jejichž cílem bude prevence takových situací.

3.2.

 Zřízení fondu vychází z investic a dosažených úspěchů, které mu předcházely, jako je program „Bezpečnost a ochrana svobod“, nástroj pro policejní spolupráci a část programu Spravedlnost věnovaná protidrogové politice. V každém případě je nutné rozvést tvrzení, že „nástroj umožní řešit nové priority nebo podnikat naléhavé kroky a realizovat je takovým způsobem poskytování podpory, který má nejlepší předpoklady pro dosažení cíle politiky“ (4). Prioritou jsou inovace, především pokud jsou skupiny, proti nimž se bojuje, nesmírně inovativní.

3.3.

 Kritéria rozdělování fondu musí být čistě funkční: u financování opatření a programů je potřeba se vyhnout kritériím, jako je velikost populace nebo země. Kromě toho musí převládat úplná transparentnost, co se týče krytí a hospodaření fondu, které bude přístupné sdělovacím prostředkům a občanské společnosti, aby mohly kontrolovat dodržování podmínek stanovených pro využívání daných finančních prostředků.

3.4.

 Je také důležité, aby se při vytvoření fondu počítalo s budoucím hodnocením jeho významu a účinnosti tím, že se vypracuje aktualizovaná studie o obecné situaci, která bude pravidelně opakována, což umožní zhodnotit jeho vývoj.

3.5.

 Evropský hospodářský a sociální výbor by rád upozornil na některé z těchto nových priorit, které se v dokumentu neobjevují a jež si zaslouží zvláštní pozornost, protože se mohou stát významným aspektem, především z hlediska cíle, jímž je prevence radikalizace, které se dokonce určitým způsobem spoluúčastní některé orgány.

3.6.

 Máme nyní na mysli hnutí extrémní pravice, ultrapravicová, neonacistická, antisemitská hnutí, hnutí nadřazenosti bílé rasy nebo jakékoli jiné formy vychvalování diskriminace na základě rasy, původu, sexuální orientace atd., která představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost a pro samotný právní stát a jež jsou konkurencí pro Unii, především pokud tato hnutí navzdory své ultranacionalistické motivaci začínají pociťovat, že je vhodné se internacionalizovat a koordinovat svoje kroky s členy s podobnou motivací z jiných zemí (5).

3.7.

 Zdá se, že ochrana a podpora obětí sítí obchodování s lidmi je podmíněna účinnou a účelnou spoluprací při stíhání osob, které jsou za toto obchodování odpovědné. Nicméně hlavním cílem činnosti Unie a Fondu pro vnitřní bezpečnost musí být v tomto směru ochrana obětí, kterou není možné podmiňovat tím, zda lépe či hůře spolupracují při stíhání původců své nešťastné situace.

3.8.

 Bez ohledu na to s sebou nezbytné finanční krytí poskytované z vytvářeného fondu jak přímo obětem, tak institucím, které přispívají k jejich ochraně a integraci, bezpochyby tuto spolupráci přirozeně přinese a přinejmenším ze střednědobého hlediska přispěje ke stíhání a prevenci.

3.9.

 Významnou kapitolou je prevence radikalizace a nemůžeme tam zařadit jen spektrum možné jednosměrné radikalizace a myslet při tom jen na nejvážnější atentáty, k nimž došlo v posledních letech a jež byly dílem extremistických islamistických skupin, ale musíme věnovat zvláštní pozornost spektru politického a ideologického extremismu, jejichž prostředí vzniku a růstu jsou zcela odlišná, stejně jako jejich možné oběti.

3.10.

 Další otázkou ohledně daného návrhu, k níž musí EHSV přispět kritickou poznámkou, jsou zpětná hodnocení, konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadu. Z hlediska účinnosti ve vztahu k cílům prováděných nástrojů, jejich nákladům, odůvodnění, vhodnosti, soudržnosti a doplňkovosti jsou evidentně pozitivní. Analýza nicméně postrádá zhodnocení toho, zda tyto nástroje posloužily ke zlepšení nejen spolupráce, výměny poznatků a osvědčených postupů a důvěry mezi orgány, ale také pokud jde o aspekty související se základními právy, kterým je věnován pouze jeden krátký odstavec – nic než nadbytečný závazek na konci třetí kapitoly.

3.11.

 Vzhledem k historickému napětí mezi bezpečností a základními právy musí nástroj, jako je navrhovaný fond určený ke zvýšení bezpečnosti, zcela nezbytně doprovázet specifické cíle týkající se většího dodržování základních práv v rámci bezpečnosti. Nikdy nesmí dojít k tomu, aby bylo zlepšení bezpečnosti na úkor základních práv.

3.12.

 V případě, že určitá země, ať už jde o členský stát Unie nebo třetí zemi, neprokáže přiměřenost opatření svých donucovacích orgánů nebo nevyjádří souhlas s absolvováním náležité odborné přípravy či s podrobením se mechanismům kontroly, pokud jde o její jednání v této otázce, nezíská finanční prostředky z fondu a bude z něj vyloučena. Dodržování určitých minimálních norem v oblasti dodržování lidských práv musí být nezbytnou podmínkou pro možné získání podpory od ostatních členů EU, ať už prostřednictvím tohoto fondu pro bezpečnost nebo jakéhokoli jiného mechanismu solidarity.

3.13.

 V souvislosti s oddílem týkajícím se soudržnosti s ostatními politikami Unie musíme upozornit na nezbytnost vytvářet součinnost a zajistit soudržnost s Azylovým, migračním a integračním fondem a Fondem pro integrovanou správu hranic, jakož i s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Právě v této kapitole se zpochybnilo působení těchto fondů a jednání této agentury, v nichž se příliš upřednostňuje cíl bezpečnosti před dalšími povinnostmi, jako je odpovědnost všech evropských orgánů a sil v přímé souvislosti s již uvedeným požadavkem na větší péči, z níž vzejdou lepší záruky pro dodržování základních práv.

3.14.

 Fond je a musí být otevřen podpoře opatření týkajících se spolupráce s třetími zeměmi, ale finanční krytí z těchto prostředků nemůže být přímo přidělováno orgánům těchto zemí, nýbrž na činnosti a programy, které společně provádějí orgány členských států a třetích zemí. Spolupráce musí být zcela podmíněna kontrolou tohoto financování, které představuje finanční krytí z fondu, dodržováním lidských práv ze strany států využívajících této spolupráce a především uznanou veřejnou povahou spolupracujících subjektů, jež mohou toto financování získat, pokud jde o jejich vlastnictví a státní řízení. Za všech okolností je třeba zabránit tomu, aby částky pocházející z fondu mohly být použity k financování nekontrolovaných skupin nebo skupinek, jež by mohly dokonce představovat riziko pro bezpečnost svých zemí nebo samotné Unie.

3.15.

 Mezinárodní nástroje námořního práva a Úmluva o právním postavení uprchlíků podepsaná v Ženevě a ostatní části souboru právních předpisů o ochraně osob nacházejících se v obtížné situaci přechodu hranic neobvyklými cestami ukládají Unii a všem jejím členům povinnost zahrnout mezi hlavní úkoly jejich politiky v oblasti bezpečnosti hranic námořní záchranu, náležité přijetí osob zachráněných na moři a černých pasažérů v nejbližších přístavech, dodržování jejich základních práv a uplatnění postupů navracení nebo repatriace se všemi nutnými zárukami jejich práv, zejména práva na uznání jejich postavení uprchlíka. Fond, který se zřizuje, musí sloužit také těmto účelům, a to jak prostřednictvím financování potřeb států, tak při výše zmíněné podpoře občanské společnosti.

V Bruselu dne 18. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1)  COM(2018) 324 final.

(2)  Čl. 3 odst. 1 a 2 návrhu.

(3)  Závěrečná zpráva expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci (HLCEG-R).

(4)  Strana 3 důvodové zprávy k návrhu.

(5)  Závěrečná zpráva expertní skupiny Komise na vysoké úrovni pro radikalizaci (HLCEG-R); Doporučení v politických oblastech. 2.5 O ideologii a polarizaci: skupina uznává, že je třeba také věnovat pozornost vzestupu ultrapravicového extremismu a široké tendenci polarizace ve společnosti.

Top