52018AE2256

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE2256 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AE2256

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež [COM(2018) 269 final]

EESC 2018/02256

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 142–147 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/142

[COM(2018) 269 final]

(2019/C 62/24)

Zpravodaj:	Michael McLOUGHLIN
Spoluzpravodaj:	Adam ROGALEWSKI

Konzultace	Evropská komise, 18. 6. 2018
Právní základ	Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	18. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	116/4/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá strategii EU pro mládež na období 2019–2027 (dále jen „strategie“) a zejména zřízení koordinátora EU pro mládež v jejím rámci.

1.2.

Výbor se domnívá, že strategie by díky své meziodvětvové povaze měla být více propojena se stávajícími programy EU, jako je Erasmus+, záruky pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity.

1.3.

EHSV se domnívá, že má-li strategie dosahovat výsledků, měla by se zaměřit na následující tři cíle:

—	meziodvětvový přístup zaujímající celostní pohled na mladé lidi a jejich potřeby a práva,

—	nový koordinátor EU pro mládež by měl především vést meziodvětvovou činnost a zastávat vedoucí funkci,

—	politika EU v oblasti mládeže by měla být začleněna do procesu evropského semestru, který bude více zaměřen na výsledky, a to zejména v průřezových oblastech.

1.4.

EHSV je přesvědčen, že oblast působnosti strategie by měla být rozšířena pomocí opatření zaměřeného na ochranu a podporu mladých lidí a na jejich vybavení právy, znalostmi a dovednostmi, aby mohli čelit globálním výzvám, jako je digitalizace, změna klimatu a nárůst populismu.

1.5.

EHSV doporučuje, aby strategie měla vysoké ambice ohledně meziodvětvové činnosti týkající se ostatních příslušných oblastí politik EU, k nimž patří zaměstnanost, vzdělávání, zdraví, migrace a rovnost.

1.6.

Výbor doporučuje, aby se strategie více zaměřila na otázky zaměstnanosti, které se dotýkají mladých lidí, zejména z hlediska debaty o budoucnosti práce a o dalších sociálních otázkách, jako je duševní zdraví, rovnost a vzdělávání.

1.7.

Ačkoli EHSV souhlasí s Komisí v tom, že by strategie měla prosazovat demokracii, domnívá se, že by měla prosazovat také širší občanskou angažovanost (včetně volební účasti na volbách), dobrovolnictví, nevládní organizace vedené mladými lidmi, demokracii na pracovišti a sociální dialog.

1.8.

Výbor je přesvědčen, že prosazování zapojení mládeže do procesu rozhodování by mělo přesáhnout jednorázové akce. Kromě toho je třeba, aby byla při dalším rozvoji dialogu s mládeží zlepšena úloha mládežnických dobrovolnických organizací a národních rad mládeže a byly využity další metody. Vedení by se v tomto ohledu měly ujmout orgány EU, a EHSV by měl být v čele orgánů posilujících zapojení mládeže na úrovni EU.

1.9.

Je třeba podpořit vyšší výdaje na práci s mládeží spolu s dlouhodobými investicemi do veřejných služeb, zejména v oblastech, kde došlo ke škrtům ve veřejných službách.

1.10.

Strategie musí odrážet přístup založený na právech, přičemž by ve vhodných případech měla vycházet například z Úmluvy OSN o právech dítěte.

1.11.

Strategie by měla věnovat více pozornosti mladým ženám a dívkám, mladým osobám LGBTIQ +, mladým lidem se zdravotním postižením a mladým migrantům a uprchlíkům.

1.12.

Je třeba požadovat větší sbližování politik členských států v oblasti mládeže směrem k vyšší úrovni, přičemž k usnadnění tohoto úkolu by měly být požadovány vnitrostátní plány pokrývající podobné oblasti. Pro dosažení tohoto cíle je nutné posílit proces vypracovávání ukazatelů, který byl zahájen v poslední strategii.

1.13.

EHSV navrhuje, aby Evropský portál pro mládež využil co nejvíce online nástrojů s odkazem na současné zapojení mládeže.

1.14.

EHSV vítá konkrétní novou strategii EU pro mládež, důrazně však doporučuje, aby byla problematika mládeže začleněna do práce všech různých generálních ředitelství (GŘ) Evropské komise.

2. Souvislosti

2.1.

Předložená strategie je třetím rámcem zaměřeným na mladé obyvatelstvo v Evropě, který EU navrhla. Nová strategie se zaměřuje na tři oblasti opatření: zapojovat, propojovat a posilovat, které jsou v protikladu k osmi oblastem opatření strategie EU pro mládež na období 2010–2018: zaměstnanost a podnikání, sociální začleňování, participace, vzdělávání a odborná příprava, zdraví a blahobyt, dobrovolnické aktivity, mládež a svět, kreativita a kultura.

2.2.

Nejdůležitějšími změnami v nové strategii jsou: zřízení koordinátora EU pro mládež, nahrazení strukturovaného dialogu s mládeží dialogem EU s mládeží a rozdrobení souboru předchozích cílů do mezioborových trendů za účelem otevření komunikačních kanálů mezi mladými lidmi a tvůrci politik.

2.3.

Stejně jako v předchozích případech nejsou součástí této strategie záruky pro mladé lidi, které jsou součástí Evropského sociálního fondu+.

2.4.

V oblasti strategie existuje mnoho iniciativ na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Značná činnost je prováděna v rámci programu Erasmus+, záruk pro mladé lidi, Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského sociálního fondu. Další příslušné zmiňované oblasti jsou agenda dovedností a Evropský sbor solidarity. Současně mají na mladé lidi velký dopad ostatní politiky, a to v tzv. mezioborových oblastech (například doprava, sociální záležitosti, zdraví, vnější činnost a zemědělství). Kromě toho mají všechny členské státy svůj vlastní přístup k politikám v oblasti mládeže a k dalším otázkám, jež mají na mladé lidi dopad.

2.5.

Otázky týkající se mládeže jsou součástí evropského pilíře sociálních práv, Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a dalších.

2.6.

EHSV již k otázkám týkajícím se mládeže přijal mnoho stanovisek, jako je stanovisko k Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí (1), k záruce pro mladé lidi (2), k Evropskému sboru solidarity (3) nebo nedávné stanovisko k Evropskému rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (4). Posoudil také provádění politik EU na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve vybraných šesti členských státech z hlediska občanské společnosti, zejména záruk pro mladé lidi.

2.7.

Ve slyšení EHSV vedeném mládeží, které bylo uspořádáno k tomuto stanovisku, vyjádřili mladí lidé obrovskou nejistotu. Cítili velký tlak na ty, kteří se ubírají jinou cestou nebo předčasně odejdou ze vzdělávání, a jejich malé přijetí. Někteří mladí lidé hovořili o tom, že musí jako dospívající začít přemýšlet o důchodu. Přechod k práci zůstává výzvou a objevila se nespokojenost s diskriminací mladých lidí z hlediska odměny za stejnou práci, a to pouze na základě věku. Kritickými otázkami byly také bydlení a doprava spolu s digitalizací a problémy s uznáváním a potvrzováním dovedností získaných pomocí neformálního učení.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV strategii vítá. Domnívá se, že by mělo jít o komplexní plán, který povede ke skutečným požadovaným výsledkům a zajistí přidanou hodnotu pro mladé lidi, přičemž přinese více než jen souhrn jednotlivých částí a bude účinnější než soubor různých opatření. EHSV se domnívá, že strategie by měla být více propojena se stávajícími programy EU, jako je Erasmus+, záruky pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity.

3.2.

V poslední době se začala prosazovat představa celostního přístupu k politickým otázkám, která se často objevuje na úrovni EU a členských států. Tato skutečnost je vítána, neboť uznává, že sociální problémy nemusí vždy zapadat do přesných administrativních kategorií. Rozdělení tradičních odvětvových rolí, rozpočtů a kultur je však nesmírně obtížné překonat a je třeba zajistit, aby se celostní přístup nestal jakýmsi všelékem na příliš obtížné otázky nebo v případě, že tvůrci politik jednoduše chtějí využít jiné možnosti.

3.3.

EHSV má za to, že pokud má být provádění politiky EU v oblasti mládeže náležitě zhodnoceno, například v rámci evropského semestru a srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, mělo by být viditelnější a udržitelnější na úrovni EU a členských států.

3.4.

Celkově musí navrhovaná strategie zaujmout přístup, který bude více založen na právech. To je důležité, neboť takto je navržena Úmluva OSN o právech dítěte (která samozřejmě nepokrývá všechny osoby z kategorie mládeže), jež stanoví pravidelné přezkumy výkonnosti států za využití dohodnutých ukazatelů. Silnou stránkou návrhů je povaha samotné práce s mládeží a úloha dobrovolného sektoru; to má zásadní význam, neboť na mezinárodní úrovni očividně existují nové, podpůrnější přístupy k „práci s mladými lidmi“.

3.5.

EHSV je přesvědčen, že cílem strategie by měla být podpora skutečného sbližování politik členských států v oblasti mládeže směrem k vyšší úrovni. To platí tím spíše, že jsou všem členským státům poskytovány značné finanční prostředky z EU (např. Erasmus). V ostatních oblastech financování EU se využívá přístup spolufinancování, jenž podporuje sbližování a větší společný přístup na úrovni celé EU. Výbor se domnívá, že strategie se má z čeho poučit.

3.6.

Ačkoli EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o zásadní roli pracovníků s mládeží a jejich jedinečné přínosy pro mladé lidi při přechodu k dospělosti, zdůrazňuje, že kvalita práce s mládeží do velké míry závisí na financování veřejných služeb. V některých členských státech se v důsledku škrtů ve veřejném sektoru a zmrazení výplat nejen zhoršila kvalita práce pracovníků s mládeží, ale navíc v tomto odvětví existuje mnoho neobsazených pracovních míst. EHSV tedy požaduje vyšší investice do veřejných služeb.

3.7.

Bez ohledu na to Komise správně upozorňuje, že členské státy musí na politiky v oblasti mládeže vyčlenit své vlastní zdroje. V tomto ohledu jsou nejvíce podnětné návrhy na sledování finančních prostředků, musí však pokrývat činnost členských států a další meziodvětvové oblasti politik. EHSV se domnívá, že sledování by se mělo provádět se zapojením sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na všech úrovních.

3.8.

Výbor souhlasí s Komisí v tom, že je třeba, aby členské státy prozkoumaly inovativní a alternativní formy demokratické účasti. EHSV je však pevně přesvědčen, že stávající způsoby zapojení do společnosti, jako je dobrovolnická činnost, rady mládeže, zapojení do organizací občanské společnosti, zapojení do odborů a rad zaměstnanců, potřebují větší podporu, včetně podpory finanční. Mladí lidé jsou budoucností Evropy, a proto by měli být motivováni k účasti na místních a evropských volbách a k tomu, aby byli aktivní ve všech druzích občanské a politické angažovanosti.

3.9.

EHSV se domnívá, že v rámci oblasti působnosti strategie, která se zaměřuje na tři oblasti činnosti – ZAPOJOVAT. PROPOJOVAT. POSILOVAT –, by poslední činnost měla být rozšířena na úkoly zaměřené na ochranu a podporu mladých lidí a na to, aby byli vybaveni dovednostmi, které jim umožní čelit globálním výzvám, jako je digitalizace, změna klimatu a nárůst populismu. Protože jednou z priorit EU je „chránit“ své občany, je Výbor přesvědčen, že mladí lidé by podobně jako dospělí do této priority měli být rovněž zahrnuti. Mladí lidé by také měli těžit z koncepce „digitální spravedlnosti“, kterou prosazuje EHSV (5) a jejímž cílem je chránit evropské občany před negativními aspekty digitální revoluce nebo v širším rámci „spravedlivého přechodu“ schváleného ze strany MOP.

Mladí lidé a svět práce

3.10.

Ačkoli by strategie měla být jasná a neměla by zahrnovat četné cíle, je Výbor přesvědčen, že by současná strategie měla věnovat více pozornosti sociálním otázkám a otázkám zaměstnanosti, které mají dopad na mladé lidi, zejména z hlediska debaty o budoucnosti práce. Patří k nim mimo jiné digitalizace, platformy, roztříštění pracovního trhu a využívání příležitostného zaměstnání, které se dotýkají především mladých lidí.

3.11.

Práce a studium se pro mnoho mladých lidí stávají běžnou praxí. Z toho důvodu se EHSV domnívá, že budoucí politiky EU v oblasti mládeže by měly prosazovat demokracii na pracovišti tím, že budou mimo jiné podporovat sociální dialog a chránit zaměstnanecká práva mladých lidí. K mladým lidem zapojeným do trhu práce by mělo být přistupováno stejně jako k dospělým, zejména pokud jde o obdržení stejné minimální mzdy (6), přístup k důchodům a ochranu proti smlouvám s nejistými pracovními podmínkami (nulový počet hodin, jakož i neplacené stáže nebo falešná samostatná výdělečná činnost). Hlas mladých lidí by měl být rovněž slyšet ve společnosti a na jejich pracovištích. Kromě toho by mělo být více podporováno zapojení mladých lidí do zastupitelských struktur na pracovišti (odborové svazy a rady zaměstnanců), jak je tomu v některých zemích, které mají na pracovištích zvláštní zastupitelské rady mládeže.

3.12.

Někteří mladí lidé jsou rovněž rodiči a politiky EU, jako je nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, jsou významné pro mladé lidi kombinující práci se vzděláváním a péčí o příbuzné. V důsledku digitalizace na pracovištích budou mladí lidé v oblasti zaměstnání bezpochyby v odlišné situaci než jejich rodiče. EHSV navrhuje, aby se ve strategii věnovalo více pozornosti sociální politice a politice zaměstnanosti, uvážíme-li, jaký význam mají politiky trhu práce pro životy mladých generací.

3.13.

Trh práce je obzvláště významný, neboť v mnoha zemích byli mladí lidé těmi, které nejvíce postihla nezaměstnanost v období po hospodářské krizi z roku 2008. Ačkoli míra nezaměstnanosti mladých lidí poklesla, počet mladých lidí bez práce byl téměř dvojnásobný oproti počtu těch, kteří pracovali (7). Nedávno vytvořená pracovní místa jsou v mnoha případech nižší kvality nebo poskytují omezenější přístup ke stálé pracovní smlouvě na plný úvazek než místa vytvořená před krizí (např. smlouvy na dobu určitou, smlouvy na nulový počet hodin).

Vzdělávání a zdraví mladých lidí

3.14.

Cílem strategie je zajistit, aby se hlas nezastoupené mládeže dostal k politikům. V zájmu dosažení tohoto cíle je třeba další opatření, jež zajistí integraci mladých lidí, kteří jsou vzdáleni od trhu práce a vzdělávacího systému, do společnosti. Navzdory mírnému zlepšení počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), se v roce 2017 v této situaci stále nacházelo 10,9 % osob ve věku 15 až 24 let a 17,7 % osob ve věku 25 až 29 let. Zlepšení dovedností a kompetencí má pozitivní dopad na zaměstnatelnost mladých lidí, nicméně tento faktor sám o sobě růst zaměstnanosti neovlivní. Tato neúčast mladých lidí má významný dopad na jejich životy a ambice, neboť může vést k chudobě a sociálnímu vyloučení. Orgány veřejné moci rovněž nesou náklady na zapojení mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy do vzdělávání nebo zaměstnání, které Eurofound (2012, 2014) odhaduje na 1,2 % vnitrostátního HDP. Je také pravděpodobnější, že mladí lidé ze skupiny NEET budou podporovat extremistické a xenofobní ideologie.

3.15.

Článek 4 evropského pilíře sociálních práv o aktivní podpoře zaměstnanosti říká: „Mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání.“ Strategie pro mládež by měla k uskutečnění této zásady přispívat, a to zejména podporou budování občanské společnosti a aliancí sociálních partnerů pro navrhování a sledování jednotlivých politik prováděných v této oblasti. Zvláštní pozornost by měla být věnována informačním strategiím, jejichž cílem je zapojovat mladé lidi, kteří jsou vzdáleni od trhu práce, zpět do zaměstnání nebo vzdělávání.

3.16.

Strategie EU pro mládež by tedy měla využít celoevropskou strategii, aby oslovila tyto skupiny. Klíčem pro úspěch tohoto úsilí je úzká spolupráce mezi vnitrostátními orgány, evropskými sociálními partnery, národními radami mládeže a oblastí mládeže.

3.17.

Mladí lidé zpravidla tráví velkou část svého času řádným denním studiem nebo vzděláváním formou částečného studia, což je další oblast, v níž jsou na úrovni EU omezené pravomoci, kromě pravomoci zajistit, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“, jak se uvádí v první zásadě evropského pilíře sociálních práv. Jde opět o oblast, na niž se vztahoval specializovaný pilíř předchozí strategie.

3.18.

Oblast duševního zdraví mladých lidí je hlavní pro práci s mládeží a pro veškerou odbornou interakci s mladými lidmi. Obecně je zdraví v pravomoci členských států, avšak duševní zdraví je hlediskem veřejného zdraví, kde má pravomoci EU, takže by mělo být přední otázkou v meziodvětvové činnosti, kterou stanoví strategie. Proto je třeba u mladých lidí věnovat zvláštní pozornost otázkám, jako jsou úzkost, deprese a sebevraždy.

3.19.

Existuje stále více příkladů osvědčených postupů týkajících se práce s mladými lidmi na úrovni členských států. Podobně se ukazuje, že práce s mládeží má pozitivní dopad na duševní zdraví mladých lidí. EHSV se domnívá, že oblasti duševního zdraví mladých lidí je třeba ve strategii věnovat více pozornosti.

3.20.

Podobně se mnohé vnitrostátní politiky zaměřují na fyzické zdraví mladých lidí. V této oblasti existuje několik problémů. Za příčinu znepokojení se stále více považuje obezita dětí a mládeže a užívání návykových látek a legálních omamných látek. Ačkoli členské státy mohou stále zaujímat celkem odlišné přístupy, mezioborový přístup k otázkám týkajícím se mladých lidí nemůže tyto problémy opomíjet a musí se jimi zabývat na základě příslušných pravomocí EU. Tyto oblasti byly specializovanými pilíři předchozí strategie a je důležité, aby jim byla nadále věnována velká pozornost v meziodvětvové činnosti.

Rovnost

3.21.

Existuje silná vazba mezi prací s mládeží, politikou v oblasti mládeže a rovností. EU v této oblasti vyvíjí značnou činnost a ve všech členských státech existují právní předpisy. Mladí lidé se však stále setkávají s mnoha případy diskriminace, například v oblasti bydlení a služeb, na které jsou odkázáni více než jiní občané, jako je veřejná doprava. Právní předpisy v oblasti rovnosti mohou být často více zaměřeny na starší občany. V členských státech EU existuje devět všeobecných důvodů zákazu diskriminace. Musíme zajistit, aby mladí lidé, kteří jsou tomuto druhu diskriminace vystaveni, byli v rámci strategie EU pro mládež odpovídajícím způsobem chráněni. Přestože existuje řada skupin, rádi bychom poukázali na následující, kterým musí být v dokumentu věnována větší pozornost:

—	mladí lidé s postižením,

—	mladí migranti a uprchlíci,

—	mladé ženy a dívky,

—	mladí LGBTIQ +.

3.22.

Mnoho politik EU týkajících se mladých lidí se v poslední době zaměřilo na radikalizaci. Integrace však musí být součástí širší škály opatření nabízených mladým lidem a to je třeba zdůraznit v rámci strategie. Přirozeně to rovněž zapadá do programů zaměřených na zaměstnanost mladých lidí.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV vítá vytvoření nové pozice koordinátora EU pro mládež, který by měl naslouchat mladým hlasům a ovlivňovat meziodvětvový rozměr politiky v oblasti mládeže. Důraz by měl být kladen na fakt uvedený jako poslední. Koordinátor by měl rovněž podpořit a usnadnit podobný proces na úrovni členských států, a měl by se tedy připojit k veškeré účasti Komise na zasedáních Rady.

4.2.

Velmi vítány jsou také návrhy národních akčních plánů v oblasti mládeže. Je třeba, aby byly při podpoře mladých lidí stanoveny jasné cíle, sledování a pokrok. EHSV rozhodně souhlasí s úvahou Komise, že je třeba více propojit financování a národní akční plány.

4.3.

Posun od strukturovaného dialogu k více začleňujícímu dialogu s mládeží je velmi vítán. Je však zapotřebí větší začlenění, kterého by mohlo být dosaženo rozšířením typu a povahy zapojených organizací a doplněním dalších skupin. V této činnosti by i tak měly být klíčové dobrovolnické mládežnické organizace a národní rady mládeže, neboť mají k mladým lidem blízko a mají obrovské zkušenosti.

4.4.

Konsolidace Evropského portálu pro mládež jakožto jediného digitálního vstupního místa, prostřednictvím kterého se mladí lidé mohou zapojit do činnosti EU, je vítána, avšak zvláštní pozornost je třeba věnovat dostupnosti tohoto portálu pomocí bezplatného internetového připojení a přístupu k počítačům, zejména v případě znevýhodněných skupin mládeže v členských státech. Komise také potřebuje sledovat neustálý pohyb na platformách sociálních médií mezi mladými lidmi.

4.5.

Návrh ukazuje, že mladí lidé mají výhodu, pokud jde o technologický vývoj. Je však třeba také poznamenat, že existují i digitálně vyloučení mladí lidé. Ti, kteří pracují s mladými lidmi, si též musí být vědomi jak pozitiv, tak negativ (např. otázky duševního zdraví a výzvy spojené s falešnými zprávami) technologického zapojení této skupiny.

4.6.

I když je mobilita hlavní evropskou hodnotou a ústředním prvkem programů pro mládež, může mít určité nevýhody, zejména v zemích, kde dochází k emigraci, poklesu počtu obyvatel nebo odlivu mozků či odlivu pracovní síly. Populace nových migrantů a uprchlíků v Evropě však může napomoci při zlepšení této otázky.

4.7.

EHSV považuje návrhy Komise o uznávání neformálního a informálního učení za hodnotné. Bylo by povzbudivé vidět, že v oblasti mládeže a jinde byly vytvořeny určité šablony.

4.8.

Naštěstí nyní existuje více akcí pro mládež zahrnujících orgány EU, takže by bylo přínosné je všechny vyhodnotit. Mělo by se také zkontrolovat, zda by bylo možné dosáhnout větší součinnosti mezi nimi. Výhodou strukturovaného dialogu je to, že je průběžný, nikoli jednorázový. Průběžné zapojování mladých lidí do rozhodnutí, která na ně mají dopad, by mělo být prioritou, přičemž je důležité, aby se tak dělo ve všech oblastech politik, nikoli jen v případě politiky v oblasti mládeže. Orgány pořádající jednorázové akce by se měly přiklonit k průběžnému zapojování mladých lidí do své činnosti.

4.9.

Výbor je přesvědčen, že v éře falešných zpráv a přílišné závislosti na online nástrojích je důležitá silná úloha nezávislých informací o mládeži. Vztah s důvěryhodnými dospělými by měl zůstat hlavním znakem práce s mládeží a politiky v oblasti mládeže.

4.10.

EHSV zastává názor, že strategie by měla být spolu s dalšími politikami zaměřenými na mladou generaci důležitým nástrojem k řešení protievropských nálad a populismu mezi mladým obyvatelstvem.

4.11.

V Bruselu dne 18. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 40.

(2) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 101.

(3) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 160.

(4) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 41.

(5) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 1.

(6) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

(7) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

Top

Choose the experimental features you want to try