23.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 200/14

1.

Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) byl zřízen v roce 1995 na základě článku 92 Úmluvy k provedení Schengenské dohody (1). Druhá generace Schengenského informačního systému (dále jen „SIS II“) byla uvedena do provozu dne 9. dubna 2013 na základě následujících právních nástrojů:

2.

V roce 2016 Komise provedla hodnocení SIS po třech letech provozu druhé generace tohoto systému (6). V důsledku toho byla zjištěna potřeba zlepšit efektivitu a účinnost systému. V této souvislosti Komise dne 21. prosince 2016 vydala tři návrhy nařízení jako první legislativní balíček vztahující se k Schengenskému informačnímu systému:

3.

V této souvislosti je potřeba připomenout, že Komise zamýšlí v nadcházejících měsících vydat druhý soubor legislativních návrhů týkajících se SIS s cílem zlepšit jeho interoperabilitu s jinými rozsáhlými systémy IT v EU na základě zjištění expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu (10).

4.

Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí, že SIS a další stávající (a navrhované nové) rozsáhlé informační systémy EU jsou předmětem širší reflexe iniciované Komisí a zaměřené na to, jak zefektivnit a zvýšit účinnost správy a používání údajů pro účely správy hranic i bezpečnosti. Evropský inspektor ochrany údajů chápe, že cílem této reflexe je maximalizovat výhody stávajících informačních systémů a vytvořit nová a doplňující opatření k řešení nedostatků. Jeden ze způsobů, jak lze podle Komise těchto cílů dosáhnout, je rozvíjet interoperabilitu informačních systémů EU, včetně SIS (11).

5.

Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí, že větší počet rozsáhlých informačních systémů EU je výsledkem konkrétních potřeb, které byly řešeny v měnícím se institucionálním, politickém a právním kontextu. V důsledku toho došlo ke vzniku složitých právních rámců a modelů řízení.

6.

V této souvislosti evropský inspektor ochrany údajů vyzývá zákonodárce k zamyšlení, nad rámec stávajících návrhů, ohledně ucelenějšího, soudržnějšího a komplexnějšího právního rámce, ve kterém databáze EU pro správu hranic a vymáhání práva lépe zohledňují moderní soubor hlavních zásad ochrany údajů, jako jsou omezení účelu, využívání nejmodernějšího zabezpečení, přiměřené doby uchovávání údajů, kvalita údajů, záměrná ochrana údajů, sledovatelnost, účinný dohled a odrazující sankce za zneužití.

7.

Pokud jde o stávající návrh, evropský inspektor ochrany údajů vítá, že ho útvary Komise před přijetím legislativního balíčku týkajícího se SIS II neformálně konzultovaly. Lituje však, že vzhledem ke krátké lhůtě, složitosti a délce návrhů nebylo v dané době možné přispět.

52.

Evropský inspektor ochrany údajů obecně bere na vědomí složitost stávajícího prostředí informačních systémů EU a chtěl by zákonodárce vyzvat k zamyšlení nad rámec stávajících návrhů ohledně ucelenějšího, soudržnějšího a komplexnějšího právního rámce pro rozsáhlé informační systémy EU v oblasti správy hranic a vymáhání práva plně v souladu se zásadami ochrany údajů.

53.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá pozornost věnovanou ochraně údajů v návrzích týkajících se Schengenského informačního systému. Vidí však prostor ke zlepšení v oblastech uvedených níže.

54.

Evropský inspektor ochrany údajů by chtěl zdůraznit, že chybějící posouzení dopadů (na ochranu údajů) neumožňuje plně posoudit nezbytnost a přiměřenost navrhovaných změn stávajícího právního rámce pro SIS II. Obzvláště s ohledem na rizika, která představuje zavedení nových kategorií údajů, zejména nových biometrických identifikátorů, v systému, doporučuje evropský inspektor ochrany údajů provést posouzení potřeby shromažďovat a používat tyto údaje v SIS a posouzení přiměřenosti shromažďování těchto údajů.

55.

Pokud jde o přístup jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (EBCG), týmů pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, a členů podpůrných týmů pro řízení migrace k Schengenskému informačnímu systému, evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že velký počet různých aktérů podílejících se na zpracování údajů by neměl vést k zastření hranic odpovědnosti mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy. Z tohoto důvodu doporučuje v návrzích uvést, že povinnost a konečnou odpovědnost za zpracování osobních údajů ponesou příslušné orgány členských států, které budou považovány za „správce“ údajů v souladu s předpisy EU o ochraně osobních údajů.

56.

Dále by jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže, týmy pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, a členové podpůrných týmů pro řízení migrace neměli mít přístup ke všem kategoriím záznamů v SIS, nýbrž pouze k záznamům, které jsou relevantní pro účely mise dotyčného týmu. Zároveň by návrhy měly jasně uvést, že přístup k SIS je potřeba omezit pouze na zástupce oprávněných orgánů.

57.

Evropský inspektor ochrany údajů by chtěl zákonodárce rovněž upozornit na potřebu plně zdůvodnit přiměřenost prodloužení doby uchovávání údajů v případě záznamů o osobách ze tří let podle stávajícího právního základu na pět let podle navrhovaného legislativního balíčku.

58.

Kromě hlavních obav, tak jak jsou uvedeny výše, se doporučení evropského inspektora ochrany údajů v tomto stanovisku týkají následujících aspektů návrhů:

59.

Evropský inspektor ochrany údajů zůstává k dispozici a je připraven poskytnout další poradenství k návrhům, rovněž ve vztahu k jakémukoliv aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcímu aktu přijatému na základě navrhovaných nařízení, která by mohla mít dopad na zpracování osobních údajů.