Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017XR1791

    Usnesení Evropského výboru regionů Bílá kniha Evropské komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025

    Úř. věst. C 306, 15.9.2017, p. 1–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    15.9.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 306/1


    Usnesení Evropského výboru regionů Bílá kniha Evropské komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025

    (2017/C 306/01)

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

    1.

    bere na vědomí bílou knihu Evropské komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 jakožto významný příspěvek k probíhajícím diskusím o budoucím vývoji Unie, které musejí přinést hmatatelné výsledky před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2019 a následujícím obdobím;

    2.

    vítá Římské prohlášení, v němž jeho signatáři uvedli, že budou „spolupracovat na úrovni, na níž je možno dosáhnout skutečné změny k lepšímu, ať již to bude úroveň Evropské unie, vnitrostátní, regionální nebo místní, v duchu důvěry a loajální spolupráce, a to jak mezi členskými státy navzájem, tak i mezi nimi a orgány EU, v souladu se zásadou subsidiarity“;

    3.

    je odhodlán podporovat bezvýhradné respektování základních hodnot úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv a také naplňování cílů EU, včetně snahy o vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, jež byly zakotveny ve Smlouvách a v Listině základních práv EU;

    4.

    poukazuje na skutečnost, že předpokládaná důležitá úloha decentralizovaných místních a regionálních orgánů, kterou stanoví Lisabonská smlouva, zatím nebyla z hlediska subsidiarity a zapojení do evropského legislativního procesu plně realizována. Místní a regionální orgány jsou tak takřka stále převážně konečnými adresáty unijních politik a ve skutečnosti nejsou zapojeny do jejich přípravy a ani – a to především – do vypracovávání právních předpisů;

    5.

    připomíná, že politiky a orgány EU nebyly vytvořeny samoúčelně, nýbrž že musejí sloužit občanům, mají-li napomáhat k uskutečnění nadřazených cílů a hodnot Evropské unie. Zdůrazňuje, že se tyto orgány a politiky řídí kompromisy, jež jsou nezbytné pro vyvážení různých zájmů a postojů, a odrážejí výsledky demokratických procesů. Doufá tedy, že při hledání co nejširší shody nepřeváží minimalistické kompromisy, ale budou uplatňována politická řešení vyznačující se společnou solidaritou, což je základní princip jednotné Evropy, a to i v zájmu překonání současného skepticismu a obnovení důvěry občanů v evropský projekt;

    6.

    jakožto politické shromáždění EU místních a regionálních zástupců pokládá za důležité, aby byla rozhodnutí přijímána na úrovni co nejbližší občanům a na základě sdílené svrchovanosti na úrovni EU, aby tak všichni jednotliví občané EU měli lepší možnost ovlivňovat svůj vlastní osud;

    7.

    upozorňuje na nezbytnost hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU a zdůrazňuje, že efektivní a vyvážený hospodářský a sociální rozvoj má zásadní význam pro snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU. V tomto ohledu představuje politika soudržnosti oblast politiky, která místním a regionálním orgánům nejbezprostředněji umožňuje podílet se na procesu evropské integrace, posilovat solidaritu a poukazovat na výhody členství v EU na místní a regionální úrovni. Politika soudržnosti je nepostradatelnou politikou EU, jež se vyznačuje mimořádnou evropskou přidanou hodnotou. Z toho důvodu se VR zásadně staví proti jakémukoli scénáři budoucnosti EU, který by omezil politiku soudržnosti či ji zcela zrušil, a je konsternován tím, že oficiální dokument Komise může tuto hypotézu vůbec zvažovat;

    8.

    chápe scénáře nastíněné v bílé knize jako varování, jehož cílem je upozornit na rizika a příležitosti pro EU a na to, že žádnou ze součástí tzv. acquis nelze považovat za samozřejmost. Zdůrazňuje, že diskuse o rychlosti či intenzitě integrace EU by neměla odvádět pozornost od skutečnosti, že pravou výzvou je zabránit vícesměrné Evropě. Je přesvědčen o tom, že je nutné klást důraz na jednotu a respektování rozmanitosti a místních specifik, které jsou nezbytné pro zajištění udržitelné budoucnosti všem občanům EU;

    9.

    zdůrazňuje, že k jedinečným aspektům Evropské unie patří systém víceúrovňové správy, a vyjadřuje politování nad tím, že tento aspekt nebyl v bílé knize zohledněn. Lituje rovněž toho, že bílá kniha neuvádí územní dopady jednotlivých představených scénářů. Upozorňuje na skutečnost, že se města a regiony obecně vzato těší větší důvěře občanů. Proto se domnívá, že veškeré politické kroky musejí být soustředěny na občany a jejich přání, očekávání a obavy, a zdůrazňuje, že všechny úvahy o budoucnosti Evropské unie a reformy, které z nich vzejdou, musejí probíhat zdola nahoru se zapojením všech úrovní správy. Připomíná nicméně, že postup a duch „unijní“ práce musí ve všech fázích rozhodovacího procesu EU převažovat nad postupem „mezivládním“;

    10.

    schvaluje hlavní prioritní oblasti, jež byly vymezeny v bílé knize a v Římském prohlášení, a je pevně přesvědčen o tom, že Evropská komise jakožto nadnárodní strážkyně dodržování Smluv EU a orgán, jehož úkolem je podporovat obecný zájem Unie, by měla pro tyto oblasti předložit podrobné návrhy. VR je připraven poskytnout politickou odezvu a podněty z místního a regionálního pohledu;

    11.

    za účelem posílení evropské reprezentativní a participativní demokracie vyzývá k přezkumu a zjednodušení evropské občanské iniciativy. Zdůrazňuje, že Evropská komise musí mít právně zakotvenou povinnost nejenom přezkoumávat, ale i zahajovat diskusi o úspěšné evropské občanské iniciativě, která získala 1 milion podpisů, s následným hlasováním v Radě EU a Evropském parlamentu. Navrhuje, aby se prošetřily další způsoby usnadnění účasti na rozhodování v EU (1);

    12.

    vyzdvihuje několik prvků, které hrají při formulování věrohodného a ambiciózního scénáře pro budoucnost Evropské unie z pohledu regionů a měst rozhodující roli:

    12.1

    aktivní evropské občanství, které podněcuje výměny a spolupráci s občany a mezi nimi s cílem posílit evropskou identitu a pocit odpovědnosti za evropský projekt;

    12.2

    uplatňování zásad partnerství, víceúrovňové správy a subsidiarity ve všech oblastech politiky a podněcování spolupráce mezi všemi složkami společnosti s cílem vytvořit demokratičtější, účinnější a zreformovanou EU;

    12.3

    posílení sociálního rozměru EU a hospodářské a měnové unie. Očekává, že legislativní návrh ohledně evropského pilíře sociálních práv umožní řešit otázky pracovních práv a pracovní mobility na měnícím se trhu práce při současném respektování zásady subsidiarity. Tento návrh by neměl mít povahu „měkkého práva“, jež doplňuje stávající acquis, ale měl by obsahovat stejně účinná opatření, jaká jsou přijímána v případě hospodářské a měnové unie. To by přispělo k tomu, aby občané ve větší míře vnímali EU jako sociálnější a schopnou řešit jejich problémy;

    12.4

    zcela odpovědná a transparentní EU, v níž mají občané jasný přehled o tom, kdo má v Evropské unii přijímat rozhodnutí a kdo za ně nese politickou odpovědnost, a kde všechny úrovně správy nesou svůj díl odpovědnosti za přijímání a provádění rozhodnutí;

    12.5

    komplexní, přiměřeně financovaná, dlouhodobá a věrohodná strategie pro dosažení a posílení základů hospodářské a sociální soudržnosti a konvergence mezi regiony v EU a pro zajištění vzestupné sociální konvergence, jejímž základním kamenem by byla bezpečnost osob a v jejímž rámci by byly cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje začleněny do krátkodobých a střednědobých programů EU a byla by prováděna opatření v souladu s parametry Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

    12.6

    větší zapojení regionů do evropského rozhodovacího procesu, a to do vypracovávání právních předpisů a politického rozhodování, jakož i do provádění a šíření, je nezbytnou podmínkou pro pozitivní a skutečnou evropskou integraci a zvýšení důvěry evropských občanů. Proto by bylo v očekávání nového evropského politického a institucionálního rámce vhodné zvážit také možnost vytvoření zastupitelské zákonodárné komory regionů a orgánů územní samosprávy;

    12.7

    sociální EU, která by prosazovala rovnost žen a mužů a rovná práva a příležitosti pro všechny, potírala by nezaměstnanost, diskriminaci, sociální vyloučení a chudobu, EU, v níž by se mladým lidem dostalo nejlepšího vzdělání a odborné přípravy a v níž by mohli studovat a nalézt práci kdekoli v rámci celého kontinentu, EU, jež by chránila naše kulturní dědictví a podporovala kulturní rozmanitost;

    12.8

    inovativní, digitální a podnikavá Evropa, v níž města a regiony podporují a napomáhají vytváření nových pracovních míst a udržitelného růstu, obzvláště ve prospěch mladých lidí;

    12.9

    rozpočet EU založený na skutečných vlastních zdrojích, který odpovídá cílům EU a posiluje úlohu veřejných a soukromých investic při podpoře růstu a zaměstnanosti ve prospěch občanů EU;

    12.10

    hlubší, spravedlivější a inkluzivnější evropská měnová unie, která má k dispozici potřebné politické nástroje, aby bylo možné zamezovat asymetrickým šokům a podporovat sociální, hospodářskou a územní soudržnost, včetně fiskální kapacity doplňující rozpočet EU;

    12.11

    plně integrovaný prostor svobody, bezpečnosti a práva založený na základních právech, zcela volném pohybu, společné ochraně vnějších hranic a společné politice v oblasti migrace a azylu, která bude respektovat lidská práva a v jejímž rámci budou konkrétním způsobem sdíleny úkoly s ohledem na současnou situaci v oblasti migrace;

    12.12

    zajištění naprosté transparentnosti a demokratické kontroly na všech úrovních správy při utváření spravedlivých a vyvážených mezinárodních obchodních dohod;

    12.13

    společná zahraniční a obranná politika a politika sousedství pro dosažení globální stability a úsilí o prosazování hodnot EU; otevřenost ve vztahu k rozšíření, pokud byly splněny příslušné podmínky, ovšem při respektování integrační kapacity EU;

    12.14

    EU blízká svým občanům a schopná je jasným a srozumitelným způsobem informovat o dosažených výsledcích a budoucích výzvách;

    13.

    hodlá zahájit zdola vycházející proces ve spolupráci s občany a zvolenými představiteli regionů, měst a obcí EU a s dalšími relevantními zainteresovanými stranami s cílem identifikovat v nadcházejících měsících jejich potřeby a očekávání ve vztahu k EU. Poukazuje na to, že výsledky tohoto procesu spolu s konkrétními doporučeními budou zahrnuty do stanoviska VR s názvem Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii;

    14.

    vyzývá Evropský parlament, aby při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 opětovně uplatnil postup spočívající v navržení hlavních kandidátů, a je připraven pomoci zvýšit povědomí o tomto postupu a jeho důležitosti prostřednictvím své sítě místních a regionálních politických činitelů;

    15.

    je odhodlán přispívat k transparentnímu a demokratickému procesu institucionální a politické reformy, v jejímž rámci bude pozornost soustředěna na občany EU a bude vzata v potaz unijní, celostátní, regionální a místní úroveň správy, tak aby mohly být evropským občanům včas prezentovány výsledky před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019;

    16.

    zdůrazňuje, že místní a regionální orgány coby úroveň nejbližší občanům a hlavní poskytovatel veřejných služeb musejí hrát významnější úlohu v rozhodovacím procesu EU, pokud má EU nadále působit v oblastech, jež jsou v pravomoci těchto orgánů. Žádá proto, aby právní předpisy s dopadem na místní a regionální orgány podléhaly souhlasu VR;

    17.

    připomíná, že některé změny, které mohou občané považovat za prioritní, by mohly vyžadovat revizi Smluv, a trvá na tom, že v takovém případě musí být použita metoda konventu podle čl. 48 odst. 3 a že VR by měl mít v takovém konventu plné zastoupení.

    V Bruselu dne 12. května 2017.

    předseda Evropského výboru regionů

    Markku MARKKULA


    (1)  Usnesení Zlepšení fungování Evropské unie: Lisabonská smlouva a období poté (RESOL-VI/005).


    Top