21.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 440/3

1.

že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie by měl být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie by měla doplňovat politiku členských států a uznávat odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Unie by měla podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporovat jejich činnost, zejména pak podněcovat spolupráci mezi členskými státy zaměřenou na zlepšení vzájemného doplňování jejich zdravotních služeb v příhraničních oblastech;

2.

že Rada při několika příležitostech zdůraznila (1), že v reakci na společné výzvy týkající se udržitelnosti systémů zdravotní péče je důležité uvažovat o inovativních přístupech a modelech zdravotní péče, přecházet od systémů opírajících se o nemocnice k systémům integrované péče, posilovat propagaci zdraví a prevenci nemocí, uplatňovat personalizovanou medicínu a zároveň uznávat potenciál nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví;

3.

závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o bezpečné a účinné zdravotní péči prostřednictvím e-zdravotnictví (2);

4.

usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2015 o bezpečnější zdravotní péči v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj s antimikrobiální rezistencí (3), v nichž se vyzývá k tomu, aby byly přezkoumány možnosti elektronického zdravotnictví v oblasti zlepšování bezpečnosti pacientů, mimo jiné prostřednictvím elektronických zdravotních záznamů a nástrojů „mobilního zdraví“ a posílením spolupráce při výměně zkušeností a poznatků mezi členskými státy;

5.

sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě přijaté dne 6. května 2015“ (4), a sdělení Komise nazvané „Akční plán EU pro „eGovernment“ – urychlování digitální transformace veřejné správy“, přijaté dne 19. dubna 2016 (5);

6.

sdělení Komise nazvané „Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století“, přijaté dne 6. prosince 2012 (6), a usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2014 o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století (7);

7.

sdělení Komise o účinných, dostupných a odolných systémech zdravotní péče (8), přijaté dne 4. dubna 2014, v němž je uznána důležitá úloha elektronického zdravotnictví při podpoře udržitelnosti systémů zdravotní péče;

8.

členské státy čelí společným výzvám spojeným s nárůstem výskytu chronických onemocnění a s omezenými lidskými i finančními zdroji na zajištění udržitelnosti svých systémů zdravotní péče a uspokojení rostoucích nároků v souvislosti se stárnutím populace. Rovněž stojí před společnými výzvami, které s sebou přinášejí přeshraniční zdravotní hrozby;

9.

moderní společnosti jsou vzhledem ke globálním trendům v oblasti digitalizace stále více zaměřené na informace a lidé se v osobním i profesním životě spoléhají na digitální nástroje. V důsledku se pak rovněž mění postoje a očekávání lidí ohledně způsobu poskytování zdravotní péče;

10.

data velkého objemu (9) a lepší kapacity v oblasti analýzy dat (10), stejně jako personalizovaná medicína, využívání podpůrných systémů klinického rozhodování zdravotnickými pracovníky a využívání nástrojů mobilního zdravotnictví jednotlivci přinášejí lidem nové možnosti péče o vlastní zdraví a zvládání chronických onemocnění. V oblasti zdraví jsou potřebné nové poznatky a dovednosti, aby bylo možné tento potenciál využít;

11.

různá digitální řešení a informační systémy používané v současnosti v rámci systémů zdravotnictví a sociální péče často nejsou vzájemně kompatibilní a nepodporují výměnu a sdílení dat v rámci vnitrostátních ani přeshraničních systémů (11). To komplikuje použitelnost a uživatelskou vstřícnost těchto řešení, zvyšuje náklady na vývoj a údržbu a brzdí kontinuitu péče;

12.

stále existují překážky bránící zvyšování potenciálu v digitální zdravotní a související péči, jako jsou převládající „datová sila“, nedostatečná interoperabilita a chybějící společné standardy pro měření klinických výstupů a výsledků hlášených pacienty, omezený přístup k velkým databázím za účelem výzkumu a inovací a jejich omezené využívání, nedostatek finančních prostředků a pobídek, fragmentované trhy v EU a v celém spektru služeb, a pokrok při uplatňování digitálních řešení v odvětví zdraví vycházejících z dat zůstává omezený;

13.

systémy zdravotní péče je stále třeba přizpůsobovat, aby naplňovaly očekávání občanů a jejich potřeby v oblasti zdraví a péče. V této souvislosti je důležité využít možností digitální společnosti, aby lidé lépe rozuměli vlastnímu zdraví a byli schopni o ně lépe pečovat díky snazšímu přístupu k informacím a digitálním nástrojům;

14.

ústředním bodem daty podložených inovací v oblasti zdravotní péče by měly být potřeby občanů, lidé by měli být uznáni za aktivní subjekty v úsilí o vlastní zdraví, měla by jim být poskytována přesnější a personalizovaná léčba, měli by se více podílet na péči o své zdraví a současně by se měla podpořit úloha zdravotnických profesionálů a posílit jejich interakce a komunikace s pacienty;

15.

ústřední zásadou unijního acquis v oblasti ochrany údajů je právo občanů na přístup k datům týkajícím se jejich zdraví. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy a právní důvody pro zpracovávání dat týkajících se zdraví, jsou zapotřebí flexibilní systémy a nástroje, které občanům umožní přístup k vlastním datům a k informacím o využívání těchto dat a umožní jim vydávat souhlas se zpracováváním a sdílením dat týkajících se jejich zdraví, a to i pro druhotné využití. Lidé tak budou snáze chápat a lépe kontrolovat využívání dat týkajících se jejich zdraví, čímž se posílí důvěra a transparentnost a budou zohledněny různé postoje a preference lidí, pokud jde o přístup k jejich datům online a o jejich správu (12).

16.

Digitální řešení by měla přispívat k účinnějšímu využívání zdrojů ve zdravotnictví i k cílenější, integrovanější a bezpečnější zdravotní péči. Sdílení informací mezi zdravotnickými pracovníky vede ke zlepšení bezpečnosti pacientů, omezení počtu odvratitelných chyb a nepříznivých událostí, k lepší koordinaci a kontinuitě péče a lepšímu dodržování léčby (13);

17.

je důležité umožnit v rámci EU přeshraniční výměnu dat týkajících se zdraví, aby byla v souladu se směrnicí 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči zajištěna kontinuita péče i v zahraničí (14);

18.

dostupnost srovnatelných a kvalitních dat týkajících se zdraví pro potřeby výzkumu a inovací umožňuje generovat nové poznatky za účelem prevence nemocí, včasnějšího a přesnějšího stanovení diagnózy a zlepšení léčby, čímž se dostává podpory zejména personalizované medicíně, a důsledkem je pak přispění k rozvoji systému zdravotní péče. Možnost kombinovat soubory dat z různých zdrojů a států je důležitá zvláště v oblasti vzácných a komplexních onemocnění s nízkou prevalencí;

19.

přeshraniční výměna dat týkajících se zdraví a podpora datové infrastruktury je zásadně důležitá pro účely boje proti přeshraničním zdravotním hrozbám biologického, chemického, environmentálního a neznámého původu (15) – jakož i proti antimikrobiální rezistenci a infekcím spojeným se zdravotní péčí. Sdílení kvalitních dat a analýz má nesmírný potenciál, pokud jde o pomoc při prevenci, včasném odhalování a zvládání infekčních onemocnění po jejich propuknutí.

20.

jednotný digitální trh pro informační technologie využívané v oblasti zdraví a volný pohyb dat mohou podpořit rozvoj a uplatňování inovativních technologických řešení vycházejících z dat, což bude mít za následek lepší výsledky v oblasti zdraví a lepší kvalitu života pacientů a zároveň tak bude zajištěno, aby služby a prostředky byly uživatelsky vstřícné, interoperabilní a bezpečné;

21.

systémy zdravotní péče mají rovněž potenciál jakožto hnací síla hospodářského růstu, jelikož nabízejí hospodářské příležitosti, zvláště pak malým a středním podnikům vyvíjejícím inovativní digitální řešení vycházející z dat;

22.

překonávání překážek bránících zvyšování potenciálu v oblasti digitálního zdravotnictví a související péče vyžaduje komplexní soubor opatření vycházejících z příležitostí, které nabízí jednotný digitální trh, a ze zásady volného pohybu dat a vyplývajících zásad uvedených v akčním plánu EU pro „eGovernment“;

23.

při navrhování a uplatňování digitálních nástrojů ve zdravotní péči je třeba věnovat náležitou pozornost požadavkům na kvalitu, bezpečnost, zabezpečení a ochranu dat, jakož i etickým aspektům a rozdílům v digitální a zdravotní gramotnosti, aby se předešlo vytváření dalších nerovností v oblasti zdraví. Používání digitálních nástrojů navíc významnou měrou napomáhá ke zlepšování zdravotní gramotnosti, mimo jiné podporou komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty;

24.

pro zachování důvěry veřejnosti v digitální zdravotnické služby jsou nesmírně důležité ochrana dat a bezpečnost informací. Proto je nutné rychlé uplatňování právního rámce EU pro ochranu údajů (16), bezpečnost informací a sítí (17) a bezpečná elektronická identifikace (18);

25.

v zájmu zachování důvěrnosti a důvěry v digitální zdravotnické služby je důležité zlepšovat informovanost rozvíjením komunikačních strategií pro tvůrce politik, zdravotnické pracovníky a občany, pokud jde o prospěšnost digitálního zdravotnictví z hlediska zvýšení kvality zdravotní péče a zajištění transparentnosti při používání dat týkajících se zdraví;

26.

koordinace a spolupráce v oblasti digitálního zdravotnictví členským státům umožní urychlit uplatňování digitálních inovací v jejich systémech zdravotní péče, učit se vzájemně a využívat harmonizovaných přístupů při plném respektování jejich vnitrostátních pravomocí. Proto je třeba zlepšit mezi členskými státy praktickou spolupráci;

27.

mechanismy EU v oblasti financování hrají důležitou úlohu při podpoře celounijních datových infrastruktur pro výzkum a při rozvoji IT řešení v oblasti zdraví a využívání investic členských států na podporu jejich rozsáhlého uplatňování.

28.

pokrok, jehož dosáhly členské státy při uplatňování elektronického zdravotnictví, a skutečnost, že ve většině členských států jsou již zavedeny nebo se právě zavádějí systémy elektronických zdravotních záznamů a elektronické předpisy (19)  (20);

29.

práci vykonanou v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví (21) zřízené podle směrnice 2011/24/EU a společné akce EU na podporu sítě pro elektronické zdravotnictví, která se velice osvědčila při koordinaci úsilí členských států v oblasti elektronického zdravotnictví tím, že usnadňuje přeshraniční výměnu dat týkajících se zdraví v rámci EU;

30.

pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření evropské infrastruktury digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) (22) financované z Nástroje pro propojení Evropy (23) za účelem přeshraniční výměny elektronických předpisů a zdravotnické dokumentace pacientů;

31.

práci vykonanou v rámci evropských referenčních sítí (24) za účelem vytvoření zvláštní platformy informačních technologií pro sdružování odborných poznatků, výměnu informací a vzájemné učení, uznávajíc potenciál těchto sítí z hlediska posíleného sdílení dat pro účely lepší diagnostiky, jakož i výzkumu a inovací, zejména v oblasti vzácných a komplexních onemocnění s nízkou prevalencí;

32.

partnerství a iniciativy v oblasti elektronického zdravotnictví vycházející zdola, které byly zahájeny jako součást evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (25) a jsou velmi důležité pro podporu předávání poznatků a osvědčených postupů mezi regiony a zapojenými subjekty napříč veřejným a soukromým sektorem za účelem spolupráce;

33.

sdělení Komise o přezkumu v polovině období o provádění strategie pro jednotný digitální trh (26), v němž se zdůrazňuje význam digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče;

34.

angažovanost a odhodlání subjektů, jež jsou vyzdviženy v prohlášení o digitální společnosti pro zdraví přijaté na konferenci na vysoké úrovni pod názvem Health in the Digital Society. Digital Society for Health (Zdraví v digitální společnosti. Digitální společnost pro zdraví), která se uskutečnila ve dnech 16. až 18. října 2017 v Tallinu, přičemž z příslušných zainteresovaných subjektů byly vytvořeny mnohostranné pracovní skupiny, které mají pracovat na opatřeních řešících hlavní výzvy související s rozsáhlým zaváděním digitálních inovací v oblasti zdraví.

35.

pokračovaly v provádění politik na podporu digitálních inovací v odvětví zdravotnictví, investovaly do daty podložených nástrojů a metodik umožňujících poskytování bezpečných a vysoce kvalitních služeb v oblasti zdravotní péče a podporujících udržitelné systémy zdravotní péče a tyto nástroje a metodiky aktivně využívaly;

36.

v rámci svých vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti digitálního zdravotnictví:

37.

vytvořily stabilní a spolehlivé rámce správy dat, jak je uvedeno v doporučeních OECD ohledně správy dat týkajících se zdraví (27), s cílem zajistit důvěrnost a integritu dat týkajících se zdraví;

38.

spolupracovaly na usnadnění nezbytného sbližování regulačních a správních přístupů k využívání dat týkajících se zdraví pro účely výzkumu a inovací tím, že budou v rámci Unie určovat a prosazovat osvědčené postupy při používání vhodných záruk ochrany údajů a při správě dat týkajících se zdraví, a případně budou spolupracovat s orgány odpovědnými za ochranu údajů, například v rámci Evropského sboru pro ochranu osobních údajů stanoveného v nařízení o ochraně osobních údajů;

39.

využívaly regionální a dvoustranné či vícestranné spolupráce mezi členskými státy a případně spolupracovaly s dalšími subjekty na iniciativách, které mají jednoznačně přeshraniční povahu a mohou mít významný dopad na uplatňování digitálních řešení v oblasti zdraví;

40.

spolupracovaly zejména v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví za účelem vytvoření interoperabilních a uživatelsky vstřícných informačních systémů, které umožní připojení osobních zdravotnických prostředků a lepší interakci a výměnu informací mezi zdravotníky a poskytovateli péče a pacienty;

41.

pokračovaly ve stávající práci na standardech a interoperabilitě elektronického zdravotnictví, optimalizovaly ji, a tím dále rozvíjely a rozšiřovaly Evropský rámec pro interoperabilitu elektronického zdravotnictví (28), prosazovaly využívání mezinárodních a otevřených standardů s cílem vyhnout se řešením chráněným autorskými právy a zamezit závislosti na poskytovateli (29), která zvyšuje náklady na vývoj a údržbu informačních technologií, a podpořily výměnu informací o správních modelech za účelem podpory dodržování standardů;

42.

prosazovaly využívání společných datových struktur, kódovacích systémů a terminologií, jakož i společných standardů pro měření klinických výstupů a výsledků hlášených pacienty, aby se zlepšila sémantická interoperabilita, kvalita a srovnatelnost dat;

43.

podporovaly opatření ke zlepšení bezpečnosti dat prosazováním vývoje a využívání technologií zvyšujících ochranu soukromí a ochrany soukromí již od návrhu a vyměňovaly si informace o dostupných technických nástrojích a metodikách pro bezpečnou výměnu dat mezi pověřenými jednotlivci a organizacemi a pro správu osobních dat týkajících se zdraví;

44.

vyměňovaly si zkušenosti, předávaly osvědčené postupy a vypracovávaly společné přístupy v zájmu zajištění bezpečnosti, kvality, ochrany a interoperability mobilních zdravotnických nástrojů a aplikací a zároveň poskytovaly odpovídající záruky pro zvýšení důvěry a na podporu využívání těchto řešení v zájmu lepší propagace zdraví, předcházení nemocem a léčby chronických onemocnění, případně se zohledněním použitelných unijních právních předpisů týkajících se zdravotnických prostředků;

45.

pokračovaly v úsilí zaměřeném na úspěšné provedení evropské infrastruktury digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a zvážily rozšíření oblasti působnosti přeshraniční výměny dat týkajících se zdraví za účelem podpory výměny elektronických zdravotních záznamů dostupné občanům přes hranice, prostřednictvím určení a analýzy nových případů použití, které podporují přeshraniční zdravotní péči a přispívají k její kontinuitě;

46.

stavěly na stávajících iniciativách v rámci strategie pro jednotný digitální trh, jako je evropská iniciativa v oblasti cloud computingu  (30), iniciativa EuroHPC (31) a evropský cloud pro otevřenou vědu, spolupracovaly s cílem zlepšit přístup k větším evropským datovým souborům, panelovým údajům a infrastruktuře vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně pro účely výzkumu a inovací ve zdravotnictví při zajištění vysoké úrovně ochrany dat;

47.

stavěly na stávajících vnitrostátních a unijních iniciativách a partnerstvích veřejného a soukromého sektoru (32), zvážily vytvoření decentralizovaných datových sítí a společných platforem za účelem integrace a analýzy dat v bezpečném prostředí a zároveň se vyhnuly zbytečnému ukládání dat v ústřední unijní databázi; dále aby podporovaly rozsáhlé přeshraniční prováděcí projekty, například v oblasti personalizované medicíny, včetně genomické;

48.

pokračovaly ve spolupráci na společných platformách a registrech nemocí, jako je Evropská platforma pro registraci vzácných onemocnění a databáze Orphanet (33), které představují klíčové nástroje interoperability pro výzkum vzácných onemocnění;

49.

spolupracovaly na zlepšení datové infrastruktury, analýzy dat a podpory rozhodování s cílem předvídat a regulovat vážné přeshraniční zdravotní hrozby a předcházet jim;

50.

lépe využívaly unijních mechanismů financování, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) (34), strukturální fondy EU, Nástroj pro propojení Evropy a iniciativa Horizont 2020 (35), na podporu uplatňování digitálního zdravotnictví v širokém měřítku, a to zlepšením součinnosti při nákladově efektivním využívání unijních i vnitrostátních finančních prostředků a stanovením společných priorit a potřeb v oblasti investic, a aby rozvíjely vhodné mechanismy financování a pobídky na podporu interoperability infrastruktury v oblasti digitálního zdravotnictví.

51.

zvážily dohodu o společných kritériích a ukazatelích, které by členské státy mohly používat k monitorování pokroku při zavádění digitálního zdravotnictví a posuzování dopadu digitálních řešení se zohledněním stávajících rámců (36);

52.

nadále podporovala úsilí členských států tím, že bude shromažďovat a posuzovat osvědčené postupy a faktické poznatky za účelem podpory předávání těchto postupů a bude zvyšovat informovanost, pokud jde o digitální zdravotnictví;

53.

podpořila provádění stávajících právních předpisů EU týkajících se ochrany údajů a bezpečnosti informací v odvětví zdravotnictví, mimo jiné stanovením osvědčených postupů a usnadněním výměny informací mezi členskými státy za účelem usnadnění přeshraniční výměny dat a zohlednění konkrétních potřeb a požadavků odvětví zdravotnictví, a to při plném respektování pravomocí členských států;

54.

nadále podporovala rozšíření infrastruktury digitálních služeb pro elektronické zdravotnictví na všechny členské státy a zavádění nových přeshraničních služeb a současně napomáhala stávající práci na překonávání technických, sémantických a právních otázek a na zajišťování konzistentnosti mezi různými infrastrukturami informačních technologií, zejména eHDSI a zvláštní platformou informačních technologií v rámci evropských referenčních sítí;

55.

nadále podporovala výzkum a inovace v oblasti digitálního zdravotnictví a poskytovala podporu vědeckým institucím a inovativním podnikům, které vyvíjejí řešení v oblasti digitálního zdravotnictví, zvláště malým a středně velkých podnikům;

56.

podporovala členské státy při vytváření a zavádění interoperabilní vnitrostátní infrastruktury pro sdílení a výměnu dat týkajících se zdraví se zaměřením především na modely primární a integrované péče a aby podporovala poskytování účinných a vysoce kvalitních zdravotnických služeb a na zavedení služeb přeshraniční výměny dat v rámci eHDSI na celostátní, regionální i místní úrovni;

57.

nadále podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru v celoevropském měřítku, jakož i činnosti pro zapojení zainteresovaných subjektů, jako je evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, jejichž cílem je posílení práv občanů a usnadnění provádění jednotného digitálního trhu v oblasti digitálního zdravotnictví a péče.