Souhrnný přehled

Posouzení dopadů přepracovaného znění návrhu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Stávající nařízení stanoví celoevropské cíle týkající se emisí CO2 pro nové osobní automobily a dodávky do roku 2020/2021. Tyto normy představují základní nástroj k prosazování inovací a investic do nízkouhlíkových technologií. Napomohly automobilovému průmyslu EU udržet si globální vůdčí pozici v oblasti technologií a snížit emise CO2 u nových vozidel. Spotřebitelé měli prospěch z nižších nákladů na pohonné hmoty.

Byly však zjištěny tyto klíčové problémy: 1) nedostatečné využívání nejúčinnějších vozidel, včetně vozidel s nízkými a nulovými emisemi, které nepostačuje ke splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody a zlepšení kvality ovzduší, zejména v městských oblastech; 2) spotřebitelům unikají příležitosti k úsporám paliva; 3) hrozí ztráta konkurenční výhody EU kvůli nedostatečným inovacím v oblasti nízkoemisních automobilových technologií v dlouhodobém horizontu.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Od iniciativy se očekává, že: 1) přispěje ke splnění závazků EU vyplývajících z Pařížské dohody, a to tak, že nákladově efektivním způsobem sníží emise CO2 u osobních automobilů a dodávek; 2) sníží spotřebitelům náklady na spotřebu paliva; 3) posílí konkurenceschopnost automobilového průmyslu EU a podpoří zaměstnanost.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Bez dalších opatření na úrovni EU by u nových osobních automobilů a dodávek pravděpodobně došlo jen k méně výraznému dalšímu snížení emisí CO2. Normy v oblasti CO2 po roce 2020 napomohou členským státům splnit jejich závazné cíle v oblasti snižování emisí na rok 2030 podle nařízení o sdílení úsilí. Vnitrostátní a místní opatření by sama o sobě pravděpodobně byla méně účinná, neboť hrozí, že by byla nesourodá, a mohla by tak vést k roztříštěnosti vnitřního trhu.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Různé politické možnosti byly zvažovány pro tyto otázky:

1)cíle v oblasti emisí CO2;

2)rozdělení úsilí mezi výrobce;

3)pobídky pro zavádění vozidel s nízkými a nulovými emisemi;

4)prvky pro nákladově efektivní provádění;

5)posílení správy.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Pokud jde o cílové hodnoty, výrobci obecně podporují méně ambiciózní cíle na rok 2030 než nevládní organizace v oblasti životního prostředí a nevládní organizace spotřebitelů, které na roky 2025 i 2030 podporují ambicióznější cílové hodnoty. Co se týče rozdělení úsilí, výrobci podporují křivku limitních hodnot založenou na hmotnosti, zatímco nevládní organizace upřednostňují jako parametr užitkovosti stopu. Zatímco automobilový průmysl je z většiny proti povinnému podílu vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi, výrobci baterií a elektřiny, investoři do infrastruktury, evropská města bojující s problémy s kvalitou ovzduší a většina nevládních organizací v oblasti životního prostředí a v oblasti dopravy tento přístup vítají. Organizace spotřebitelů zaujímají k této otázce neutrální postoj.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Dodatečné snížení emisí CO2 u osobních automobilů v letech 2005 až 2030 se pohybuje od 4 do 11,4 procentního bodu nad základní úrovní. Mezi roky 2020 a 2030 se emise látek znečišťujících ovzduší sníží o 2 až 8 procentních bodů u NOx a až o 10 procentních bodů u PM2.5. U dodávek se dodatečné snížení emisí CO2 mezi lety 2005 a 2030 pohybuje v rozmezí 4,8 až 14,1 procentního bodu. Emise látek znečišťujících ovzduší se u dodávek mezi roky 2020 a 2030 sníží až o 9 (NOx) nebo 10 (PM2.5) procentních bodů.

Přínosy pro spotřebitele z hlediska „celkových nákladů na vlastnictví“ u „průměrného nového vozidla“ se pro rok 2030 pohybují v rozmezí od 1 000 do 2 000 EUR při uvažované životnosti 15 let. U „průměrné nové dodávky“ se pro rok 2030 tyto úspory pohybují mezi 3 800 EUR a 4 400 EUR. Čisté úspory se projevují jak u prvního, tak u druhého majitele, takže z nich mají prospěch i skupiny spotřebitelů s nižšími příjmy.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Výrobní náklady se zvýší, což ovlivní cenu vozidel, a spotřebitelé/podniky tak zaznamenají vyšší náklady na pořízení nového vozidla. V případě přísnějších cílových úrovní emisí CO2 pro celý vozový park jsou tyto náklady vyšší. U průměrného nového automobilu registrovaného v roce 2030 se pohybují od 400 EUR do 2 700 EUR. U průměrné dodávky registrované v roce 2030 se pohybují od 400 EUR do 2 400 EUR.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Z analýzy vyplývají pozitivní hospodářské dopady, a to i pro malé a střední podniky. Malí výrobci osobních automobilů s méně než 1 000 nových registrací vozidel v EU ročně jsou z působnosti norem CO2 vyňati. Malé a střední podniky jakožto uživatelé účinnějších dodávek budou mít velký prospěch z úspor paliva. V rámci automobilového hodnotového řetězce se možná budou muset přizpůsobit malé a střední podniky, které vyrábí konvenční technologie, z dodatečné poptávky po nových a účinnějších technologiích však budou mít i prospěch.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Úbytek příjmů ze spotřební daně z paliv se pro rok 2030 odhaduje zhruba na 0,04 % HDP 28 členských států EU. Ve všech posuzovaných scénářích se předpokládá, že to bude kompenzováno zvýšením nepřímých daní.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Ambiciózní, ale realistický a nákladově efektivní regulační rámec pro osobní automobily a dodávky napomůže automobilovému průmyslu EU udržet si celosvětovou konkurenceschopnost a přístup na trhy. V důsledku nižších potřeb fosilních paliv se zlepší situace EU v oblasti energetické bezpečnosti, přičemž největší přínosy se dostaví ve střednědobém horizontu.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Přezkoumání účinnosti nové právní úpravy by mohlo být provedeno v roce 2024 a sladěno s přezkumem dalších právních předpisů, například návrhu systému obchodování s emisemi a nařízení o sdílení úsilí.