EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.10.2017

COM(2017) 569 final

2017/0251(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy

{SWD(2017) 325 final}
{SWD(2017) 326 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·Identifikační číslo pro účely DPH: Rada vyzvala Komisi k předložení legislativního návrhu, na jehož základě by se dodatečnou hmotněprávní podmínkou pro uplatnění osvobození od daně pro dodání zboží uvnitř Společenství stalo platné identifikační číslo pro účely DPH osoby povinné k dani či právnické osoby nepovinné k dani, které zboží pořizují, přidělené jiným členským státem, než je členský stát zahájení odeslání či přepravy zboží.

·Řetězová plnění: Rada vyzvala Komisi k předložení návrhu na jednotná kritéria a vhodná zdokonalení právních předpisů, která by zvýšila právní jistotu a harmonizovala uplatňování pravidel pro DPH při určování zacházení s DPH u řetězových plnění, včetně trojúhelníkových plnění.

·Zboží v konsignačním skladu („call-off stock“): Rada vyzvala Komisi k předložení úprav stávajících pravidel DPH, které by zjednodušily a sjednotily zacházení s plněními v rámci přeshraničního obchodu v režimu konsignačního skladu. Režim konsignačního skladu v tomto kontextu označuje situaci, kdy prodejce přemístí zboží do skladu v jiném členském státě, kde je k dispozici známému pořizovateli, jenž se stává vlastníkem zboží až v okamžiku jeho vyzvednutí ze skladu.

·Důkaz dodání uvnitř Společenství: Rada vyzvala Komisi k posouzení možností společného rámce doporučených kritérií pro dokumenty vyžadované k uplatnění osvobození od daně u dodání uvnitř Společenství.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Touto směrnicí se mění směrnice o DPH na základě článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento článek stanoví, že Rada zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů členských států v oblasti nepřímých daní.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle zásady subsidiarity stanovené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mohou být opatření na úrovni Unie přijata pouze tehdy, pokud zamýšlených cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhovaného opatření může být lépe dosaženo na úrovni EU.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o možnosti konečného systému DPH, níže uvedené studie poskytly podrobnou analýzu daných problémů a nastínily možné další kroky:

– studie o uplatnění současné zásady místa poskytnutí mezipodnikových služeb na mezipodniková dodání zboží 30 ,

– hospodářská studie o vybírání DPH z dodání zboží nebo poskytnutí služby uvnitř Unie 31 ,

– uplatňování „zásady místa určení“ v mezipodnikových dodáních zboží uvnitř Unie 32 ,

– studie a zprávy týkající se výpadků příjmů z DPH v členských státech EU-28 33 .

•Posouzení dopadů

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nebude mít žádné negativní důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Řetězová plnění: článek 138a (nový)

2017/0251 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 40 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 41 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V roce 1967, kdy Rada prostřednictvím směrnic Rady 67/227/EHS 42 a 67/228/EHS 43 přijala společný systém daně z přidané hodnoty (DPH), byl učiněn závazek zavést konečný systém DPH, který bude v celém Evropském společenství fungovat stejně jako v rámci jednoho členského státu. Protože pro takový systém nebyly nastaveny politické ani technické podmínky, když byly koncem roku 1992 zrušeny daňové hranice mezi členskými státy, byl v oblasti DPH přijat přechodný režim. Aktuálně platná směrnice Rady 2006/112/ES 44 stanoví, že tato přechodná pravidla musí být nahrazena konečným režimem.

(2)Ve svém akčním plánu v oblasti DPH 45 oznámila Komise záměr předložit návrh stanovující zásady konečného systému DPH pro přeshraniční mezipodnikový (B2B) obchod mezi členskými státy, který bude vycházet ze zdanění přeshraničních dodání zboží v členském státě určení.

(3)Pro tyto účely bude nutné nahradit současný systém sestávající z dodání osvobozeného od daně v členském státě zahájení přepravy zboží a zdaněného pořízení zboží uvnitř Společenství v členském státě určení systémem jediného dodání, které bude zdaňováno v členském státě určení v souladu s jeho sazbami DPH. DPH bude zpravidla účtována dodavatelem, který si bude moci ověřit platnou sazbu DPH kteréhokoli členského státu na internetu prostřednictvím webového portálu. Bude-li však osobou pořizující zboží certifikovaná osoba povinná k dani (subjekt, který byl členskými státy uznán spolehlivým plátcem daně), bude uplatňován mechanismus přenesení daňové povinnosti a k DPH z dodání uvnitř Unie bude povinná tato certifikovaná osoba povinná k dani. Konečný systém DPH bude dále vycházet z konceptu jednotné registrace (jednoho správního místa) podniků, který bude umožňovat zaplacení a odpočet splatné DPH.

(4)Tyto zásady by měly být stanoveny ve směrnici a měly by nahradit současné pojetí, podle kterého musí být konečný režim založen na zdanění v členském státě původu.

(5)Rada ve svých závěrech ze dne 8. listopadu 2016 46 vyzvala Komisi k zavedení jistých zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění, pokud jde o úlohu identifikačního čísla pro účely DPH v kontextu osvobození dodání uvnitř Společenství od daně, režim konsignačního skladu, řetězová plnění a doklady o přepravě pro účely osvobození plnění uvnitř Společenství od daně.

(6)Vzhledem k tomuto požadavku a skutečnosti, že zavádění konečného systému DPH pro obchod uvnitř Unie potrvá několik let, jsou tato opatření k harmonizaci a zjednodušení některých pravidel pro podniky vhodná.

(7)K zajištění účinného uplatňování těchto zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění i postupného přechodu na konečný systém pro obchod uvnitř Unie je nutné vytvořit status certifikované osoby povinné k dani.

(8)Současný systém nerozlišuje při uplatňování pravidel DPH mezi spolehlivými a méně spolehlivými osobami povinnými k dani. Udělení statusu certifikované osoby povinné k dani na základě určitých objektivních kritérií by mělo umožnit identifikovat spolehlivé osoby povinné k dani. Tento status by takovým osobám umožnil využívat některých pravidel, která jsou náchylná k podvodům a nevztahovala by se na jiné osoby povinné k dani.

(9)Přístup ke statusu certifikované osoby povinné k dani by měl vycházet z kritérií harmonizovaných na úrovni Unie a certifikace udělená jedním členským státem by tak měla platit v celé Unii.

(10)Některým osobám povinným k dani, na něž se vztahuje zvláštní režim vedoucí k jejich vyloučení z obecných pravidel DPH nebo které vykonávají hospodářskou činnost jen příležitostně, by vzhledem k tomuto zvláštnímu režimu nebo k této příležitostné činnosti status certifikované osoby povinné k dani udělován být neměl. Jinak by mohlo být narušeno řádné provádění navrhovaných změn.

(11)Režim konsignačního skladu označuje situaci, kdy v době přepravy zboží do jiného členského státu dodavatel již zná totožnost pořizovatele zboží, jemuž bude zboží dodáno v pozdější fázi po ukončení přepravy zboží v členském státě určení. Za současného stavu zde vzniká domnělé dodání (v členském státě zahájení přepravy zboží) a domnělé pořízení uvnitř Společenství (v členském státě ukončení přepravy zboží), po kterých následuje „domácí“ dodání v členském státě ukončení přepravy zboží, v němž musí být navíc dodavatel identifikován pro účely DPH. Aby se tomu zabránilo, měla by se tato plnění v případech, kdy probíhají mezi dvěma certifikovanými osobami povinnými k dani, za určitých podmínek považovat za vytvářející jediné dodání osvobozené od daně v členském státě zahájení přepravy a jediné pořízení uvnitř Společenství v členském státě ukončení přepravy.

(12)Pokud jde o identifikační číslo pro účely DPH při osvobozování dodání zboží v rámci obchodu uvnitř Společenství od daně, navrhuje se, aby jako hmotněprávní podmínky pro uplatnění osvobození od daně, nikoli pouze jako podmínky formální, platily vedle podmínky přepravy zboží mimo členský stát dodání také požadavky na to, že v systému výměny informací o DPH (VIES) musí být uvedeno identifikační číslo pro účely DPH osoby pořizující zboží, které jí přidělil jiný členský stát, než je členský stát zahájení přepravy zboží, a že toto číslo musí být uvedeno v souhrnném hlášení předkládaném dodavatelem. Seznam VIES je nezbytný k tomu, aby byl členský stát ukončení přepravy informován o přítomnosti zboží na jeho území, a je proto klíčovým prvkem v boji proti podvodům v Unii.

(13)Řetězová plnění znamenají po sobě následující dodání zboží, která jsou předmětem jediné přepravy uvnitř Společenství. Pohyb zboží uvnitř Společenství by zde měl být připsán pouze jednomu z dodání, a pouze toto dodání by mělo požívat osvobození od DPH udělovaného dodáním uvnitř Společenství. Ostatní dodání v řetězci byl měla být zdaněna a mohou vyžadovat identifikaci dodavatele pro účely DPH v členském státě dodání. Aby se v jednotlivých členských státech zabránilo uplatňování rozdílných postupů, které mohou vést ke dvojímu zdanění, nebo naopak nezdanění, a aby se zvýšila právní jistota hospodářských subjektů, mělo by se zavést společné pravidlo, že po splnění určitých podmínek by měla být přeprava zboží připsána jednomu dodání v řetězci plnění.

(14)Protože cílů této směrnice – lepšího fungování pravidel DPH v kontextu přeshraničního mezipodnikového obchodu a vymezení zásad konečného systému DPH – nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, a lze jich tudíž lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(15)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 47 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi nástrojů pro provedení směrnice do vnitrostátního práva. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(16)Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1) Vkládá se nový článek 13a, který zní:

„Článek 13a

1.Jakákoli osoba povinná k dani, která má sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu na území Společenství nebo má v případě neexistence takového sídla či provozovny na území Společenství bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, a která v průběhu své ekonomické činnosti uskuteční nebo hodlá uskutečnit kterékoli z plnění uvedených v článcích 17a, 20 a 21 nebo plnění podle podmínek uvedených v článku 138, může požádat správce daně o status certifikované osoby povinné k dani.

Správce daně žadateli status udělí v případě, že jsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2 a žadatel není z této certifikace vyloučen na základě podmínek uvedených v odstavci 3.

Je-li žadatelem osoba povinná k dani, jíž byl udělen status oprávněného hospodářského subjektu pro celní účely, má se za to, že kritéria uvedená v odstavci 2 jsou splněna.

2.K udělení statusu certifikované osoby povinné k dani musí být splněna všechna tato kritéria:

a)žadatel se nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení daňových pravidel ani celních předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho ekonomickou činností;

b)žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly nad svými operacemi a nad tokem zboží, ať už prostřednictvím systému spravujícího obchodní a případně i přepravní záznamy, který umožňuje řádné daňové kontroly, nebo na základě spolehlivých nebo certifikovaných vnitřních kontrolních záznamů;

c)existuje důkaz o finanční solventnosti žadatele, která se považuje za prokázanou, pokud je žadatel s náležitým ohledem na charakteristiky daného typu podnikatelské činnosti v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky, nebo pokud jsou předloženy záruky poskytnuté pojišťovacími či jinými finančními institucemi nebo jinými hospodářsky spolehlivými třetími osobami.

3.Status certifikované osoby povinné k dani nesmějí získat následující osoby povinné k dani:

a)osoby povinné k dani, na které se vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce;

b)osoby povinné k dani, na které se vztahuje osvobození pro malé podniky podle článků 282 až 292;

c)osoby povinné k dani dodávající zboží či poskytující služby, v souvislosti s nimiž nelze uplatnit nárok na odpočet DPH;

d)osoby povinné k dani, jež příležitostně provádějí dodání nového dopravního prostředku ve smyslu čl. 9 odst. 2 nebo provádějí příležitostnou činnost ve smyslu článku 12.

Osobám povinným k dani uvedeným v písmenech a) až d) může však být udělen status certifikované osoby povinné k dani pro účely jiných ekonomických činností, které vykonávají.

4.Osoba povinná k dani, která žádá o status certifikované osoby povinné k dani, dodá všechny informace vyžadované správcem daně k tomu, aby mohl učinit rozhodnutí.

Pro účely udělení tohoto daňového statusu se správcem daně rozumí:

a)správce daně členského státu, kde má žadatel sídlo ekonomické činnosti;

b)správce daně členského státu, kde má žadatel stálou provozovnu, kde je pro daňové účely vedeno nebo zpřístupněno jeho hlavní účetnictví v rámci Společenství, v případech, kdy má žadatel sídlo ekonomické činnosti mimo Společenství, ale má jednu či více stálých provozoven v rámci Společenství;

c)správce daně členského státu, kde má žadatel bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, nemá-li ani sídlo ekonomické činnosti, ani stálou provozovnu.

5.Byla-li žádost zamítnuta, oznámí správce daně žadateli spolu s rozhodnutím také důvody zamítnutí. Členské státy zajistí, aby měl žadatel právo na odvolání proti rozhodnutím o zamítnutí žádosti.

6.Osoba povinná k dani, jíž byl udělen status certifikované osoby povinné k dani, oznámí správci daně bez prodlení jakékoli skutečnosti vzniklé po učinění rozhodnutí, které mohou narušit nebo ovlivnit zachování tohoto statusu. Správce daně tento daňový status odebere, pokud již nejsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2.

7.Status certifikované osoby povinné k dani v jednom členském státě uznávají správci daně všech členských států.“

2) Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

1.Za dodání zboží za úplatu se nepovažuje situace, kdy certifikovaná osoba povinná k dani přemístí zboží náležející k jejímu obchodnímu majetku do jiného členského státu v režimu konsignačního skladu.

2.Pro účely tohoto článku se za režim konsignačního skladu považuje situace, kdy jsou splněny následující podmínky:

a)zboží je odesláno nebo přepraveno certifikovanou osobou povinnou k dani nebo třetí osobou jménem této certifikované osoby povinné k dani do jiného členského státu za účelem jeho dodání v tomto státě jiné certifikované osobě povinné k dani v pozdější fázi po ukončení přepravy;

b)certifikovaná osoba povinná k dani, která odesílá nebo přepravuje zboží, není usazena v členském státě, kam je zboží odesláno nebo přepraveno;

c)certifikovaná osoba povinná k dani, jíž je zboží dodáváno, je v členském státě, kam se zboží přepravuje nebo odesílá, identifikována pro účely DPH a její totožnost i její identifikační číslo pro účely DPH přidělené tímto členským státem jsou v době zahájení odeslání nebo přepravy zboží známy certifikované osobě povinné k dani uvedené v písmeni b);

d)certifikovaná osoba povinná k dani, která zboží odesílá nebo přepravuje, zaznamenala odeslání nebo přepravu do rejstříku podle čl. 243 odst. 3 a v souhrnném hlášení stanoveném článkem 262 uvedla totožnost certifikované osoby povinné k dani, která zboží pořizuje, spolu s identifikačním číslem pro účely DPH přiděleným této osobě členským státem, kam se zboží odesílá nebo přepravuje.

3.Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2, platí v době převodu práva nakládat se zbožím na certifikovanou osobu povinnou k dani podle písmene c) uvedeného odstavce následující pravidla:

a)má se za to, že dodání zboží osvobozené od DPH v souladu s čl. 138 odst. 1 bylo provedeno certifikovanou osobou povinnou k dani, která zboží odeslala nebo přepravila, ať už sama, nebo svým jménem prostřednictvím třetí osoby, v členském státě, odkud bylo zboží odesláno nebo přepraveno;

b)má se za to, že pořízení zboží uvnitř Společenství bylo provedeno certifikovanou osobou povinnou k dani, jíž se zboží dodává, v členském státě, kam bylo zboží odesláno nebo přepraveno.“

3) V článku 138 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy osvobodí od daně dodání zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno mimo jejich území, avšak uvnitř Společenství, prodávajícím nebo pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich, jsou-li splněny následující podmínky:

a)zboží je dodáváno jiné osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, která jedná jako taková, v jiném členském státě, než je členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží;

b)osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, pro niž se dodání uskutečňuje, je identifikována pro účely DPH v jiném členském státě, než je členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží;

c)osoba pořizující zboží je uvedena v souhrnném hlášení předloženém dodavatelem v souladu s článkem 262.“

4) Vkládá se nový článek 138a, který zní:

„Článek 138a

1.Pro účely uplatnění osvobození od daně uvedených v článku 138 v souvislosti se situací řetězového plnění je přeprava uvnitř Společenství připsána k dodání provedenému poskytovatelem zprostředkujícímu subjektu, jsou-li splněny následující podmínky:

a)zprostředkující subjekt sdělí poskytovateli členský stát ukončení přepravy zboží;

b)zprostředkující subjekt je identifikován pro účely DPH v jiném členském státě, než je členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží.

2.Nejsou-li splněny obě podmínky stanovené v odstavci 1, je v situaci řetězového plnění přeprava uvnitř Společenství připsána k dodání provedenému zprostředkujícím subjektem zákazníkovi.

3.Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„situací řetězového plnění“ situace, kdy po sobě následujícími dodáními téhož zboží provedenými osobami povinnými k dani vzniká jediná přeprava daného zboží uvnitř Společenství a kdy zprostředkující subjekt i poskytovatel jsou certifikovanými osobami povinnými k dani;

b)„zprostředkujícím subjektem“ dodavatel v řetězci, který není prvním dodavatelem a který sám či svým jménem prostřednictvím třetí osoby odesílá či přepravuje zboží;

c)„poskytovatelem“ osoba v řetězci povinná k dani, která dodává zboží zprostředkujícímu subjektu;

d)„zákazníkem“ osoba povinná k dani, jíž v řetězci dodává zboží zprostředkující subjekt.“

5) Do článku 243 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Každá certifikovaná osoba povinná k dani, která přemísťuje zboží v režimu konsignačního skladu uvedeném v článku 17a, vede rejstřík obsahující následující údaje:

a)zboží odeslané nebo přepravené do jiného členského státu spolu s adresou, kde je v tomto členském státě uskladněno;

b)zboží dodané v pozdější fázi po ukončení přepravy v členském státě uvedeném v písmeni a).

Každá certifikovaná osoba povinná k dani, které je dodáváno zboží v režimu konsignačního skladu uvedeném v článku 17a, vede rejstřík tohoto zboží.“

6) Článek 262 se nahrazuje tímto:

„Článek 262

1. Každá osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH podává souhrnné hlášení, ve kterém uvede tyto údaje:

a)pořizovatele identifikované pro účely DPH, kterým dodala zboží za podmínek stanovených v čl. 138 odst. 1 a odst. 2 písm. c);

b)osoby identifikované pro účely DPH, kterým dodala zboží v rámci pořízení zboží uvnitř Společenství podle článku 42;

c)osoby povinné k dani i právnické osoby nepovinné k dani identifikované pro účely DPH, kterým poskytla služby jiné než služby, které jsou v členském státě, v němž je plnění zdanitelné, osvobozeny od DPH a u nichž je podle článku 196 povinen odvést daň příjemce služby.

2. Kromě informací uvedených v odstavci 1 uvede každá certifikovaná osoba povinná k dani totožnost certifikovaných osob povinných k dani, jimž je určeno zboží, jež se odesílá nebo přepravuje v režimu konsignačního skladu v souladu s podmínkami stanovenými v článku 17a.“

7) V hlavě XV se nadpis kapitoly 1 nahrazuje tímto:

„Konečný režim zdanění obchodu mezi členskými státy“

8) Článek 402 se nahrazuje tímto:

„Článek 402

Režim zdanění obchodu mezi členskými státy podle této směrnice je přechodný a bude nahrazen konečným režimem založeným na zásadě zdaňování dodání zboží nebo poskytnutí služby v členském státě určení, na zásadě, že povinnost k DPH má dodavatel, nebo pořizovatel, je-li certifikovanou osobou povinnou k dani, a na zásadě jednotné registrace, pokud jde o přiznání, zaplacení a odpočet daně.“

9) Články 403 a 404 se zrušují.

Článek 2

1.    Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2018. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2019.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti upravené touto směrnicí.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1) První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu; druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty.

(2) Směrnice Rady 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS s ohledem na odstranění daňových hranic (Úř. věst. L 376, 31.12.1991, s. 1).

(3) KOM(2010) 695, pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2010) 1455, 1.12.2010.

(4) KOM(2011) 851, 6.12.2011.

(5) Závěry Rady o budoucnosti DPH – 3 167. zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci, Brusel, 15. května 2012 (viz především bod B 4) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/130257.pdf .

(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH (P7_TA(2011)0436) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=CS&reference=P7-TA-2011-0436 .

(7) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2011 k dokumentu „Zelená kniha o budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52011AE1168 .

(8) Skupina pro budoucnost DPH poskytuje prostor pro diskuzi s představiteli správců daně členských států o předlegislativních podnětech Komise a pro výměnu názorů na přípravu budoucích právních předpisů o DPH.

(9) Skupinu odborníků na DPH tvoří 40 členů: osoby s požadovanou odbornou způsobilostí v oblasti DPH a organizace zastupující především podniky, daňové odborníky a akademickou obec.

(10) COM(2016) 148 final.

(11) Pracovní program Komise na rok 2017: Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání, COM(2016) 710 final,
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1487237841093&uri=CELEX:52016DC0710.

(12) Viz: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/05/25-conclusions-vat-action-plan/.

(13) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 na téma „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“ (2016/2033(INI)), http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=CS&reference=P8-TA-2016-0453.

(14) Závěry Rady ze dne 8. listopadu 2016 o zlepšení stávajících pravidel EU v oblasti DPH týkajících se přeshraničních plnění (č. 14257/16 FISC 190 ECOFIN 1023 ze dne 9. listopadu 2016),
http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14257-2016-INIT/cs/pdf.

(15) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(16) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (přepracované znění) (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

(17) Akční plán v oblasti DPH stanovil v souvislosti se zavedením konečného systému DPH dva legislativní kroky. Další podrobnosti k obsahu těchto legislativních kroků jsou uvedeny ve dvou posledních odstavcích bodu 4 akčního plánu v oblasti DPH.

(18) Podrobný popis po sobě následujících kroků postupu zavádění konečného systému DPH, včetně dílčích kroků, je k dispozici ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru týkajícím se opatření v návaznosti na Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí (COM)2017 […].

(19) I když to v současné době není v popředí zájmu přípravy konečného systému DPH, může v budoucnu vzniknout potřeba posouzení některých celních postupů (např. CP 42), aby se zajistilo jednotné uplatňování této zásady v kombinaci s dovozními a vývozními režimy.

(20) Roční analýza růstu 2017; viz: https://ec.europa.eu/info/publications/2017-european-semester-annual-growth-survey_cs .

(21) Priority EMPACT

(22) Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; viz:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:2020:FIN:CS:PDF.

(23) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Zelenou malým a středním podnikům“. „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 v konečném znění).

(24) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550 final).

(25) Institute for Fiscal Studies (Ústav fiskálních studií – vedoucí projektu), 2011, A retrospective evaluation of elements of the EU VAT system (Zpětné hodnocení prvků systému DPH v EU): http://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/resources/documents/common/publications/studies/report_evaluation_vat.pdf .

(26) Více na: https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/vat/action-plan-vat/communication-future-vat/green-paper_en .

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020).

(28) Rozhodnutí Komise ze dne 3. července 2012 o zřízení fóra EU pro DPH, 2012/C198/05 (Úř. věst. C 198, 6.7.2012, s. 4).

(29) Shrnutí výsledků otevřené veřejné konzultace: https://ec.europa.eu/taxation_customs/consultations-get-involved/tax-consultations_en.

(30) PwC, 2012; viz: http://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/resources/documents/common/publications/studies/place_supply_b2b.zip.

(31) CPB (vedoucí projektu), 2013; viz: https://circabc.europa.eu/sd/a/60e05641-2653-4ac3-aca2-3060896aa6e3/33-ANN%20-%20Final%20report%20-%20Study%20on%20charging%20VAT%20on%20intra-EU%20supplies%20of%20goods%20and%20services%5B1%5D.pdf.

(32) EY, 2015; viz: https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/docs/body/ey_study_destination_principle.pdf.

(33) CASE, 2016; viz: https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/2016-09_vat-gap-report_final.pdf.

(34) Jak bylo oznámeno v akčním plánu v oblasti DPH, bude se v budoucím druhém legislativním kroku konečného systému DPH zdanění vztahovat na všechna přeshraniční dodání zboží nebo poskytnutí služby (a k DPH z veškerého zboží a služeb zakoupených z jiných členských států tak bude povinen dodavatel, nikoli zákazník), což umožní rovné zacházení v případě všech dodání zboží nebo poskytnutí služby na jednotném trhu, ať už budou domácí, nebo přeshraniční povahy.

(35) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění) (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(36) Viz pozn. pod čarou č. 23.

(37) Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (COM(2016) 757 final ze dne 1.12.2016; viz navrhovaná ustanovení čl. 369m odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112/ES).

(38) Rozsudky ze dne 6. září 2012, Mecsek-Gabona, C-273/11, ECLI:EU:C:2012:547; ze dne 27. září 2012, VSTR, C-587/10, ECLI:EU:C:2012:592; ze dne 20. října 2016, Plöckl, C-24/15, ECLI:EU:C:2016:791 a ze dne 9. února 2017, Euro-Tyre, C-21/16, ECLI:EU:C:2017:106.

(39) Rozsudek ze dne 6. dubna 2006, Emag Handel, C-245/04, ECLI:EU:C:2006:232.

(40) Úř. věst. C , , s. .

(41) Úř. věst. C , , s. .

(42) První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1301).

(43) Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1303).

(44) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(45) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o akčním plánu v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí (COM(2016) 148 final ze dne 7. dubna 2016).

(46) Závěry Rady ze dne 8. listopadu 2016 o zlepšení stávajících pravidel EU v oblasti DPH týkajících se přeshraničních plnění (č. 14257/16 FISC 190 ECOFIN 1023 ze dne 9. listopadu 2016).

(47) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.