Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) v období po roce 2020 – investice do evropských pobřežních komunit

(2018/C 361/03)

Zpravodaj: Alberto NÚÑEZ FEIJÓO (ES/ELS), předseda vlády autonomní oblasti Galicie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

s potěšením vítá tuto debatu o fondu, který má zásadní význam pro sociální, environmentální a ekonomické posílení pobřežních regionů Evropy a pro rozvoj odvětví námořního rybolovu a modré ekonomiky, která je napojena na pobřežní a mořské oblasti, zejména na zemědělské oblasti;

2.

je potěšen, že se tato debata o budoucnosti ENRF zahajuje v momentě, který je pro přímořské regiony Evropy přelomový – tyto regiony totiž čelí velkým výzvám, jako je přezkum víceletého finančního rámce (VFR) a brexit. Kromě toho soudí, že by se pomocí této debaty mohla napravit omezení ve fungování stávajícího fondu, což je však potřeba učinit včas, prakticky po odstartování;

3.

upozorňuje na význam, jejž má evropský námořní rybolov: čítá více než 85 000 plavidel, v celém svém řetězci zaměstnává více než 340 000 osob a přepravuje více než 6 mil. tun ryb a mořských plodů pocházejících z rybolovu nebo umělého chovu. Podtrhuje socioekonomický dopad tohoto odvětví v mnoha evropských pobřežních regionech, které na něm ve velké míře závisejí a zachovávají si k němu významné kulturní a etnografické pouto;

4.

poukazuje na vliv společné rybářské politiky (SRP) a integrované námořní politiky na budoucí podobu této činnosti v Evropě, jelikož orientují cíle na její environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost;

5.

uznává důležitou úlohu, již sehrály předcházející programy financování v harmonickém přetvoření tohoto odvětví, které vyvinulo výrazné úsilí o přizpůsobení, jež je potřeba uznat, a ve vybudování předního zpracovatelského odvětví, které je konkurenceschopné na světové úrovni;

6.

upozorňuje na problémy vyplývající z uplatňování SRP, jako je např. omezování výmětů či dosažení maximálního udržitelného výnosu, na další problémy, které s sebou nese brexit, a ty, jež souvisejí s novými výzvami, jež každodenně přináší trh a světová produkce proteinů mořského původu. Je třeba dodávat na naše trhy potraviny, které jsou zdravé a bezpečné z hlediska výživy, a zamezit dovozu zahraničních výrobků, které nepodléhají dostatečným kontrolám;

7.

připomíná, že rybolov má pro celou Evropskou unii společenský přínos, a to zejména co se týče dvou oblastí – potravin a klimatu. Rybolov přispívá k potravinové soběstačnosti Evropské unie tím, že občanům, tj. spotřebitelům, zaručuje dodávky zdravotně nezávadných produktů respektujících pravidla řádného řízení rybolovu či akvakultury. Výbor upozorňuje na to, že potraviny patří k nejdůležitějším oblastem, jež spadají do pravomoci Unie a jsou vymezeny ve SFEU, a že je unijní trh závislý na dovozu mořských produktů. Výbor zdůrazňuje, že potraviny jsou předmětem druhého cíle udržitelného rozvoje OSN, a vítá iniciativu popsanou ve zprávě s názvem „Potraviny z oceánů“ a vybízí k tomu, aby byla uplatňována v ní formulovaná doporučení. Díky investicím realizovaným na palubě plavidel a v přístavech pomáhá rybolov snižovat emise skleníkových plynů a omezovat používání fosilních paliv;

Dynamické odvětví s potenciálem, které si vzhledem k neustálým změnám zaslouží podporu

8.

domnívá se, že je důležité zabezpečit potřebný rozpočet na pokrytí nákladů souvisejících se změnami, jež vyplývají ze SRP a z výzev, s nimiž se setkává odvětví námořního rybolovu;

9.

vyzývá Komisi, aby jako součást nového víceletého finančního rámce předložila návrh ENRF, který bude dostatečně úplný, aby pokryl úkoly a cíle společné rybářské politiky, umožní investovat do transformujících se pobřežních komunit a zohlední vnější rozměr rybolovu;

10.

žádá, aby se cíle ENRF zaměřily na význam námořního rybolovu a udržitelné mořské a sladkovodní akvakultury a aby se, jak již bylo několikrát zmíněno, nedávala priorita jejich nahrazení jinými činnostmi, jelikož všechny činnosti prováděné na moři mohou být kompatibilní. Domnívá se, že si rybolov může ponechat svůj tradiční charakter a dát mu nový impuls zaměřený na budoucnost. Proto je důležité zvýšit atraktivitu rybářské profese. Žádá zejména, aby byl ENRF věnován rybolovu a udržitelné mořské a sladkovodní akvakultuře a zaměřoval se na dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména aby podporoval drobný pobřežní rybolov, poskytoval pobídky mladým generacím, zatraktivňoval rybářskou profesi a poskytoval vzpruhu pobřežním komunitám v Unii. Výbor regionů proto vyzývá k tomu, aby byl ENRF navržen tak, aby podporoval nové formy a rozvoj tohoto hospodářského odvětví, a aby pravidla státní podpory tyto typy opatření podporovala;

11.

zdůrazňuje, že zainteresované strany podporují žádost o vytvoření celoevropského finančního nástroje v námořní a environmentální oblasti, jenž by poskytoval podporu novým i stávajícím podnikům, a to v podobě půjček a bankovních záruk. Je potěšen tím, že byl rybolov zahrnut mezi prioritní oblasti Junckerova plánu 2.0, a věří, že tento přístup bude uplatňován i po roce 2020;

12.

žádá, aby ENRF po roce 2020 zahrnoval a posiloval územní rozměr politik a podporoval evropské pobřežní komunity v jejich potenciální transformaci spočívající v diverzifikaci tradičních námořních odvětví, a to prostřednictvím podpory investic do doplňkové činnosti, jako jsou rybí restaurace, které nabízejí místní produkty, a environmentální, kulturní a vzdělávací služby v odvětví rybolovu;

13.

trvá na tom, aby se zachovaly a navýšily prostředky, které jsou k dispozici pro místní rozvoj, jelikož se ukázalo, že strategie komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) jsou v rybářských komunitách úspěšné, neboť poskytují finanční podporu na posilování pozice těchto komunit a diverzifikaci jejich ekonomických činností nad rámec rybolovu;

Současný ENRF: důležitá podpora s nesoudržnými cíli a opožděným využitím

14.

uznává význam současného ENRF a vítá jeho strukturu a zaměření na dvě základní oblasti: jednu související se společnou rybářskou politikou a druhou související s integrovanou námořní politikou, aniž by tyto dvě oblasti do sebe vzájemně zasahovaly;

15.

žádá, aby byla na základě článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie přijata v rámci nových programů EU specifická opatření a specifické způsoby správy pro nejvzdálenější regiony, jež podpoří udržitelný rozvoj rybolovu a jiných odvětví modré ekonomiky v těchto regionech. Tato opatření by měla být začleněna do zvláštního nástroje, který by obsahoval režim náhrad zvýšených nákladů pro produkty rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech, jejž v současné době řídí ENRF;

16.

lituje opožděného vstupu fondu v platnost a souvisejícího velkého zpoždění ve zpřístupnění prostředků a v jejich využití. Domnívá se, že příčinou tohoto zpoždění je pozdní schválení fondu, pomalý postup potvrzování operačních programů a spletitá a nejasná definice financovatelných aspektů;

17.

vybízí ke zlepšení postupu vyplácení a využívání finančních částek generovaných ENRF, aby se dohnalo zpoždění. Povzbuzuje ke zintenzivnění úsilí o zpřístupnění finanční podpory, aby se pokročilo v provádění fondu a zvýšila se jeho nízká celková míra, jež v listopadu 2017 dosahovala 2,7 %;

18.

domnívá se, že v budoucnu je potřeba zajistit lepší soulad mezi plánováním a strukturami, z nichž pramení dočasné rozpory mezi cíli a prostředky SRP. Domnívá se, že jádro tohoto problému spočívá v potřebě vytvořit jasnou strategii využívání prostředků předtím, než se vytyčí výzvy spojené s cíli, jako jsou maximální udržitelný výnos nebo omezení výmětů;

19.

vítá rozsáhlé zaměření finančních zdrojů na strategie komunitně vedeného místního rozvoje a užitečnost a vhodnost nasměrování prostředků do opatření v oblasti environmentální udržitelnosti a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví námořního rybolovu;

Význam existence nového specifického a horizontálního fondu

20.

poukazuje na to, že by Evropa ve svém rozpočtovém procesu neměla přehlížet „malé politiky“, jako je SRP. Zdůrazňuje, že ENRF je důležitý pro pobřežní komunity, protože jim pomáhá diverzifikovat jejich ekonomiku, pomáhá rybářům v přechodu na udržitelný rybolov a financuje projekty, díky nimž se vytváří nová pracovní místa a zlepšuje se kvalita života na evropském pobřeží;

21.

souhlasí s obecným požadavkem na to, aby nový ENRF dosáhl po roce 2020 minimálního prahu ve výši 1 % VFR (1) a k 0,53 % nyní vyčleněným na rybolov a akvakulturu se přidalo zvýšení o 0,47 % určené na integrovanou námořní politiku. Domnívá se, že se rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU nesmí používat jako záminka pro snížení budoucího financování ENRF, a to vzhledem k velkým výzvám pro ochranu životního prostředí, rybolov a související obchod, jež plynou z toho procesu;

22.

zdůrazňuje, že je potřeba definovat nové cíle, které přispějí k realizovatelnosti a posílení činností v rámci námořního rybolovu. Vyzdvihuje význam podpory a dosažení generační obnovy, za jejímž účelem je potřeba upřednostňovat rozpočtovou podporu určenou na odbornou přípravu a na přístup k této činnosti prostřednictvím nákupu nebo výměny plavidel, jelikož to nezvyšuje intenzitu rybolovu;

23.

požaduje, aby jednou z vytyčených priorit budoucího ENRF bylo zlepšení bezpečnostních a životních podmínek námořníků, a to v rámci příspěvku tohoto fondu k uskutečnění 20 zásad evropského pilíře sociálních práv;

24.

připomíná obecný požadavek na podporu a stimulaci obnovy rybářského loďstva, aby se předešlo škodám spojeným s jeho zastaráváním. Průměrné stáří rybářských plavidel je v EU totiž 22,6 let. Tuto obnovu je nutné podpořit, aniž by došlo ke zvýšení intenzity rybolovu, a současně je potřeba se zaměřit na zlepšení bezpečnosti (jako např. požární ochrana), pracovních podmínek a obyvatelnosti na palubě plavidel;

25.

konstatuje, že ENRF musí odvětvím rybolovu a akvakultury pomoci v tom, aby přispívaly k naplňování evropských cílů v oblasti klimatu, a to díky všeobecnému vynakládání inovativních investic (v oblasti pohonu, aerodynamiky atd.). Upozorňuje na to, že ve stávajícím nařízení o ENRF jsou stanoveny restriktivní podmínky, jež výrazně omezují jeho dopad na zmírňování důsledků změny klimatu. ENRF musí v období po roce 2020 hrát zásadní roli při snižování energetické bilance tohoto odvětví;

26.

domnívá se, že je potřeba zachovat a zvýšit minimálně o 10 % finanční prostředky věnované na sběr a zpracování dat, na aplikovaný výzkum a na zapojení odvětví do tohoto výzkumu, čímž se podpoří kontakt mezi rybáři a vědci;

27.

spojuje toto úsilí se zlepšením v přijímání vhodnějších opatření k ochraně mořských zdrojů a k přizpůsobení intenzity rybolovu. Každopádně upozorňuje na potřebu podporovat opatření na kompenzaci loďstva za socioekonomické újmy vyplývající z přijetí environmentálních opatření, jako jsou zákazy, dočasná pozastavení a další kroky, jež omezují rybářskou činnost;

28.

žádá, aby se pokračovalo v opatřeních, která přispívají ke zlepšení organizace tohoto odvětví a k jeho vnitřní soudržnosti, stimulují společné řízení tohoto odvětví a zdůrazňují jeho význam pro vhodné stanovení norem a jejich dodržování (2);

29.

žádá, aby byly navýšeny prostředky určené poradním sborům a aby byly posíleny jejich úkoly s cílem prohloubit regionalizaci společné rybářské politiky a aby v rámci reformy této politiky bylo stanoveno plné zapojení regionů, které jsou v působnosti těchto sborů;

30.

požaduje, aby se pokračovalo v podpoře zpracovatelského průmyslu a odbytu, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost a dosáhlo se jednotných pravidel fungování. EU musí předejít nesouladu s jinými politikami, např. tržní politikou či daňovou a celní politikou;

31.

naléhá na to, aby se stimulovala diverzifikace a doplňkovost ekonomických činností prováděných v pobřežních regionech, a sice pomocí strategií komunitně vedeného místního rozvoje, zejména v těch mimoměstských pobřežních oblastech, které mají značný potenciál k tomu, aby se zde obyvatelstvo dlouhodobě usazovalo. Proto by se mělo posilovat financování CLLD z více fondů;

32.

navrhuje, aby ENRF podporoval iniciativy a aktivity spojené s námořním rybolovem a také ty, na něž má námořní rybolov přímý vliv. Proto doporučuje vytvořit celoevropský finanční nástroj (3), jenž by poskytoval rizikový kapitál a bankovní záruky za půjčky, a to za předpokladu, že investice přispějí ke zlepšení environmentální udržitelnosti námořního rybolovu, sběru mořských plodů, mořské a sladkovodní akvakultury a řetězce moře-průmysl;

33.

požaduje vypracování bílé knihy Moře středem pozornosti Evropy, která bude zahrnovat námořní plán pro každou politiku Evropské unie;

Možnost koordinace a slučování součinnosti s jinými fondy

34.

zdůrazňuje možnost slučování synergií a integrace kapacity dalších odvětvových fondů na podporu socioekonomického pokroku v pobřežních oblastech, aniž by se nutně přetvářela jejich struktura. Nastavení a cíle každého z nich totiž brání překrývání. Opakuje svůj požadavek, aby se meziregionální, vnitrostátní a nadnárodní projekty (které jsou v souladu se strategickým rámcem této iniciativy a se strategiemi inteligentní specializace S3) mohly financovat ze sdružených regionálních, vnitrostátních a unijních prostředků ve zjednodušeném rámci a získat prémii Unie, aniž by musely projít dalším výběrovým řízením;

35.

zdůrazňuje, že by se v období po roce 2020 měl posílit integrovaný přístup současných evropských strukturálních a investičních fondů, kam patří i ENRF, spočívající ve financování z více fondů, a sice tím, že se odstraní stávající regulační rozdíly, jež nyní omezují možnost využívat tyto fondy na místní úrovni společně mj. prostřednictvím CLLD;

36.

je toho názoru, že tento souhrn synergií musí být zaměřen na využití EZFRV u projektů v mimoměstských pobřežních oblastech, a sice prostřednictvím strategií komunitně vedeného místního rozvoje, a je třeba analyzovat možnosti vzájemného propojení těchto fondů pro všechny typy akvakultury, zejména vnitrozemskou akvakulturu, jež se provozuje v členských státech bez mořského pobřeží, na což tyto státy a regiony několikrát výslovně upozornily;

37.

je zastáncem investic z EFRR do infrastruktur spojených s námořním rybolovem (zejména do přístavních infrastruktur), které přispějí k regionálnímu rozvoji v okrajových a krajně izolovaných oblastech. Navrhuje, aby se některé kroky spojené s transformací mohly provádět v rámci podpůrných opatření pro malé a střední podniky plánovaných v EFRR;

38.

žádá, aby se prostřednictvím finanční podpory z Evropského sociálního fondu (ESF) zintenzivnila odborná příprava, na níž je zvláště závislá generační obnova;

39.

domnívá se, že modrá ekonomika – v souladu s doporučeními, jež byla formulována ve stanovisku VR týkajícím se modrého růstu (4) – má dosud nevyužitý potenciál v oblasti tvorby dalších pracovních míst a hospodářského růstu na evropské úrovni prostřednictvím inteligentních investic do inovativních podniků orientovaných na budoucnost. Navrhuje snížit stávající překrývání mezi ENRF a programem Horizont 2020 v oblasti rybolovu, akvakultury a mořského výzkumu;

Nový zjednodušený a pružný fond, přizpůsobený SRP a vycházející z této politiky

40.

důrazně žádá, aby se výrazně zjednodušilo využívání ENRF. EU by měla stanovit obecné pokyny a jednotlivé mořské oblasti a regiony by si je přizpůsobovaly pro provádění na svém území, aniž by to způsobilo právní složitost na jednotlivých úrovních pravomocí a správy. Je toho názoru, že toto zjednodušení by se mělo týkat i zavedení omezených a stručných požadavků a formulářů pro získání financování, a zdůrazňuje, že postup žádosti musí zvládnout každý subjekt sám, aniž by k tomu potřeboval odbornou pomoc a poradenství třetích stran;

41.

podporuje požadavek na zřízení fondu přizpůsobeného specifické situaci SRP a tomuto odvětví. Připomíná, že podoba ENRF jakožto specifického finančního programu se musí řídit úkoly a cíli SRP a ne naopak. Zdůrazňuje potřebu upravit uvolňování prostředků v závislosti na činnostech, které budou vykonávány, a předejít průtahům v jejich poskytování příjemcům, aby se předešlo tlaku na jejich hospodaření;

42.

zdůrazňuje, že je důležité jasně definovat prvky, které je potřeba podporovat v zájmu pružného a správného využívání fondu. Je potřeba obecně definovat pokyny pro způsobilost a upřesnit prvky, jež se mají podporovat v rámci určité mořské oblasti a regionu. Obzvlášť žádáme Evropskou komisi, aby stanovila/vypracovala definici drobného pobřežního rybolovu a zohlednila při tom nová kritéria a reagovala na realitu a rozmanitost plavidel EU;

43.

domnívá se, že nejlepší volbou je vzhledem k průměrně malé velikosti rybářských podniků přímá veřejná podpora ve formě subvencí. Zdůrazňuje, že tento model zaručuje kontrolu nad určením a využitím, má přímý stimulační účinek na ekonomiku, podporuje iniciativy, vytváří důvěru a zaručuje zisk financování, jelikož funguje jako záruka pro získání prostředků na investice;

44.

domnívá se, že je nutné navázat společně s malými a středními podniky větší spolupráci a součinnost a vytvořit více platforem, jejichž účelem by bylo stimulování výzkumu a inovací a kde by byly pilotně testovány nové inovace;

45.

navazuje na diskusi o tom, zda je vhodné zpřístupnit přímou finanční podporu podnikům s vysokým počtem zaměstnanců a velkým obratem, i kdyby to bylo jen částečně. Domnívá se, že její stimulační schopnost v oblastech, jako jsou výzkum, vývoj a investice, zlepšení pracovněprávních norem a poskytování přidané hodnoty v pobřežních venkovských oblastech, může být vzhledem k nedostatku podpory nevyužita;

46.

zdůrazňuje, že je důležité, aby měly všechny oblasti odvětví námořního rybolovu přístup k podpoře na základě svých cílů a specifik. Domnívá se, že podpora z fondu by měla pokrývat celé pobřežní území, včetně velkých městských center, která mají vazbu na námořní rybolov a výrazný rybářský charakter. Také ta by měla mít možnost podporu z ENRF získat;

47.

podporuje posílení územního zaměření fondu prostřednictvím strategií pro jednotlivé mořské oblasti tak, aby poskytoval řešení uzpůsobená různým podmínkám a výzvám evropských regionů a nebyla nabízena univerzální řešení;

48.

žádá, aby regiony hrály důležitější roli a měly větší nezávislost ve stanovování cílů a oblastí výdajů. ENRF je sice v současnosti spravován na úrovni členských států, v některých členských státech však nalezneme úspěšné příklady delegování na kompetentní regionální orgány. Nové nařízení o ENRF by to mělo explicitně podporovat. Zdůrazňuje, že tento požadavek je jednomyslný, a poukazuje na pozitivní zkušenosti získané při spravování ENRF v řadě regionů. Zvláště klade důraz na požadavek přiměřenosti v nejvzdálenějších regionech, pro něž je taktéž nutné přezkoumat a zlepšit podmínky uplatňování ENRF, pokud jde o způsobilost, míry spolufinancování a výši podpory. Dále je, vzhledem k cílům a specifickým rysům podpory poskytované v nejvzdálenějších regionech v rámci plánů vyrovnání dodatečných nákladů na produkty rybolovu a akvakultury, třeba tuto podporu zvýšit a začít na ni uplatňovat srovnatelná prováděcí pravidla jako na podobnou podporu poskytovanou v zemědělství;

Nový fond k řešení budoucích výzev

49.

požaduje, aby nová evropská námořní politika EU podporovala snahy o rozvoj nových technologií a uzpůsobených řešení pro zmírňování změny klimatu. Připomíná, že fungování mořských ekosystémů je v současnosti oslabeno v důsledku změny klimatu, znečištění a nadměrného využívání zdrojů;

50.

podtrhuje význam integrované námořní politiky a potřebu vyčlenit na ni více prostředků, jelikož představuje způsob podpory tvorby většího počtu pracovních míst a prosperity v souvislosti s mořem. Zdůrazňuje, že je potřeba mít k dispozici specifické fondy a považovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci za základní prvek v této oblasti, zejména pokud jde o územní plánování mořských oblastí, sběr dat, posílení bezpečnosti a dohledu a vytváření oblastí určených na obnovování rybích populací;

51.

důrazně žádá, aby byl vytvořen evropský mechanismus či fond pro investice do modré ekonomiky, který by byl námořní variantou Junckerova plánu 2.0 a mohl by zahrnovat další dva způsoby intervence – přímé financování strukturujících projektů a rizikových projektů na evropské úrovni a zřízení regionálních investičních platforem;

52.

vyzdvihuje vnější rozměr společné rybářské politiky a integrované námořní politiky. Tento význam je zjevný zejména v souvislosti s potřebou podpořit přispění EU ke zlepšení správy oceánů. Hájí tuto činnost jakožto metodu zvýšení udržitelnosti a konkurenceschopnosti odvětví námořního rybolovu prostřednictvím vytvoření rovných soutěžních podmínek a větší udržitelnosti oceánů;

53.

domnívá se, že námořní sektor má potenciál pro vytváření dalších pracovních míst a hospodářského růstu. Podotýká, že některé regiony již vytvořily podrobné plány rozvoje námořní ekonomiky a že mnoho dalších je právě připravuje;

54.

připomíná, že na mezinárodní úrovni se námořní problematice věnuje stále větší pozornost, a to jak v závěrech z konferencí COP21 a COP22, tak v dohodách o volném obchodu, a podniky působící v námořním sektoru EU čelí silné zahraniční konkurenci, a to ve všech odvětvích modré ekonomiky, jako jsou doprava, energetika, inovace, stavba lodí, rybolov a akvakultura. Proto se domnívá, že optimální volbou pro přímořské regiony EU je důsledná a dostatečně financovaná politika EU, a vybízí EU, aby investovala do odvětví, jako jsou výroba energie z obnovitelných mořských zdrojů a mořské biotechnologie, v nichž můžeme zaujmout vedoucí postavení ve světě;

55.

upozorňuje na to, že brexit představuje velkou výzvou, která v krátkodobém i dlouhodobém horizontu vyvstává v odvětví námořního rybolovu, a že je třeba uvážit jeho dopad na regiony a čelit mu (5). Varuje před možným negativním důsledkem tohoto procesu v podobě dopadu na rybolov a na uvádění jeho produktů na trh a žádá o finanční podporu na snížení tohoto dopadu;

56.

podporuje zvýšení podílu strategií komunitně vedeného místního rozvoje v celkovém finančním balíčku, jelikož byla prokázána účinnost tohoto nástroje v malých pobřežních komunitách, a navrhuje do nich zahrnout nové druhy činnosti, jejichž účelem bude šířit důležitou socioekonomickou úlohu oblastí, v nichž se provozuje námořní rybolov, a zatraktivnit je pro mladé lidi za účelem stimulace generační obnovy. Vyzdvihuje úlohu, již má a může mít v koordinaci úsilí síť FARNET.

---

(1)  Jak bylo zmíněno v části věnované námořním záležitostem na valném shromáždění Konference okrajových přímořských regionů (CRPM), které se konalo v Helsinkách. Je třeba připomenout, že do CRPM je zapojena většina hlavních regionů s námořním rybolovem, které jsou příjemci prostředků z ENRF. Díky tomuto přístupu by bylo možné zaručit stálý rozpočet na SRP a podpořit ambicióznější rozvoj opatření v rámci integrované námořní politiky.

(2)  Je třeba vyzdvihnout přiměřeně úspěšná řešení, jež mohou sloužit jako vzor pro další podporovaná opatření. Jako příklady zde lze uvést katalánské formální výbory pro společné řízení, do nichž je zapojeno mnoho zainteresovaných stran (rybáři, vědci, nevládní organizace, správa a další) nebo galicijské systémy řízení sběru mořských plodů.

(3)  Fond, který požaduje většina konzultovaných malých a středních podniků, sdružení a nových podniků modré ekonomiky.

(4)  Viz stanovisko VR Nová etapa evropské strategie modrého růstu (NAT-VI/019).

(5)  Viz studie VR věnovaná důsledkům vystoupení Spojeného království z EU pro místní a regionální orgány v EU.