This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017IR3214
Opinion of the European Committee of the Regions — A European strategy for industry: the role and perspective of regional and local authorities
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská průmyslová strategie – úloha a perspektiva regionálních a místních orgánů
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská průmyslová strategie – úloha a perspektiva regionálních a místních orgánů
COR 2017/03214
Úř. věst. C 247, 13.7.2018, p. 38–42
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
13.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 247/38 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropská průmyslová strategie – úloha a perspektiva regionálních a místních orgánů
(2018/C 247/07)
|
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ
|
1. |
vítá sdělení Komise (1) jakožto další důležitý krok a vyzývá Komisi, aby na tomto základě vypracovala ambiciózní strategii průmyslové politiky EU v souladu s tím, jak to požadují Evropská rada (2), Evropský parlament (3), Rada pro konkurenceschopnost (4), VR (5) a skupina Přátelé průmyslu (6); |
|
2. |
požaduje, aby byla na evropské úrovni přijata taková strategie průmyslové politiky, která se bude zabývat současnými a budoucími výzvami, příležitostmi a faktory v souvislosti s konkurenceschopností průmyslu v celosvětovém kontextu. Domnívá se, že je třeba formulovat tuto strategii pro evropský průmysl na základě jasné vize pro střednědobý horizont a dále ji rozpracovat se zaměřením na rok 2030 a následující období; |
|
3. |
žádá, aby byl do této strategie začleněn výrazný územní rozměr, se zohledněním inteligentní specializace v regionech. Připomíná, že v souladu s článkem 173 SFEU je společným a trvalým úkolem zajistit účinnou evropskou průmyslovou politiku, a upozorňuje na to, že je připraven Komisi, Radu a Parlament coby partner podpořit, a to především z toho důvodu, že k jejímu provádění bude nezbytné společné odhodlání a úsilí všech subjektů na všech úrovních; |
|
4. |
požaduje horizontálně koncipovanou průmyslovou strategii s cíli, strategickými opatřeními a ukazateli, s důkladným posuzováním dopadu a s vhodným rámcem pro monitorování a řízení. Vyzývá k tomu, aby byla cíleným způsobem zavedena zvláštní opatření pro odvětví procházející hospodářskými změnami i odvětví s vysokým potenciálem růstu. Zdůrazňuje, že by ve strategii měl být položen zvláštní důraz na inovace, klíčové základní technologie, významné projekty společného evropského zájmu, digitalizaci a malé a střední podniky, a to s ohledem na jejich horizontální význam; |
Evropský průmysl v nové éře
|
5. |
zdůrazňuje, že průmysl je pro evropské regiony a města nesmírně důležitý, jelikož poskytuje 50 milionů pracovních míst, podílí se na vývozu a je zdrojem inovací, a že zajištění budoucí konkurenceschopnosti evropského průmyslu v rychle se měnícím globálním kontextu má určující význam pro vyvážený a udržitelný rozvoj; |
|
6. |
upozorňuje na to, že pro vytváření HDP má poměrně velký význam zahraniční obchod (83,05 % v roce 2015) (7). Z tohoto důvodu žádá, aby byla věnována větší pozornost podpoře vnitřní spotřeby, která zajistí stabilní fungování unijního průmyslu a urychlí růst; |
|
7. |
je toho názoru, že v zájmu zachování sociálního smíru musí být všude umožněn endogenní růst tak, aby se všechny regiony –včetně venkovských oblastí – mohly podílet na vytváření přidané hodnoty a měly možnost vytvořit a zachovat v dané lokalitě kvalifikovaná pracovní místa; |
|
8. |
vyslovuje se pro vytvoření příznivého prostředí pro inovace a současně vyzývá k tomu, aby byly řešeny hospodářské výzvy s cílem zlepšit vnímání průmyslové činnosti na všech úrovních společnosti, od mateřských škol přes podniky až po správní orgány; |
|
9. |
poukazuje na to, že těžištěm budoucího rozvoje se ve stále větší míře stávají změny podnikatelských modelů vyvolané postupující digitalizací, v důsledku čehož by se napříště při přijímání opatření ze strany jednotlivých států nemělo rozlišovat jen podle odvětví, ale také podle podnikatelských modelů; |
Posílení evropského průmyslu
|
10. |
žádá, aby i po roce 2020 zůstal strategickým cílem 20 % podíl průmyslu na HDP; |
|
11. |
je toho názoru, že Evropa si bude moci udržet a rozvinout celosvětově konkurenceschopný průmysl, pokud bude technologicky nezávislá; |
|
12. |
požaduje, aby byly zejména u technologií, které mají pro Evropu strategický význam (jako jsou například mikroelektronika a bateriové články), nastoleny a zachovány rovné podmínky v rámci evropské i celosvětové hospodářské soutěže; |
|
13. |
připomíná, že rámcové podmínky v jiných regulovaných oblastech, které mají restriktivní dopad pouze na podniky v EU (například některé předpisy týkající se látek), mohou vést k tomu, že v určitých odvětvích dojde k zanechání činnosti nebo k jejímu přesunutí do třetích zemí, což by postihlo celý hodnotový řetězec v EU; |
|
14. |
vyzdvihuje strategickou důležitost významných projektů společného evropského zájmu pro konkurenceschopnost evropského průmyslu a vyzývá Komisi, aby důsledně využívala potenciál, který skýtají. Je potěšen návrhem Komise zřídit v rámci příprav strategická fóra s cílem zlepšit mezinárodní koordinaci zainteresovaných stran. Požaduje, aby byla koncepce významných projektů společného evropského zájmu soustavným způsobem dále rozvíjena dle aktuálního vývoje a aby při tom byly zohledňovány nashromážděné zkušenosti; |
|
15. |
vítá výroky Komise ohledně obranného průmyslu a vzhledem k jeho značnému významu z hospodářského, technologického a bezpečnostního hlediska se vyslovuje pro koordinovaný strategický postup. Evropský obranný fond by měl sloužit i pro účely výzkumu a měla by mu být vyhrazena samostatná rozpočtová položka; |
|
16. |
zdůrazňuje význam námořních odvětví pro překonávání výzev modré ekonomiky a pro plné využití jejího potenciálu a vítá úspěchy, jichž bylo dosaženo například v oblasti osobních lodí a obnovitelných mořských zdrojů energie. Požaduje, aby bylo po skončení iniciativy LeaderSHIP 2020 možné díky zapojení všech oblastí evropské politiky sestavit plán na podporu námořních odvětví; |
Hlubší a spravedlivý jednotný trh – posílení úlohy občanů a podniků
|
17. |
souhlasí s tím, že náležitě fungující jednotný trh se zbožím a službami může usnadnit začlenění podniků do globálních hodnotových řetězců, a je tudíž nezbytným předpokladem pro úspěšnost evropského průmyslu; |
|
18. |
připomíná, že evropský trh má pro regiony větší význam než trh celosvětový, a vyzývá k tomu, aby byla prováděna strategie pro jednotný trh (8), aby byly účinně prosazovány právní předpisy týkající se jednotného trhu a aby byla jednoznačně odmítána dvoustranná opatření v rámci EU, která vedou k roztříštěnosti (například dvoustranné dohody o investicích v rámci EU). Zdůrazňuje, že konkurenceschopné služby pro podniky jsou stále důležitějším mezičlánkem a faktorem produktivity a nákladové konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu; |
|
19. |
požaduje další zvýšení flexibility při zadávání veřejných zakázek tak, aby byly zakázky ze strany veřejných orgánů vstřícnější vůči inovacím a neomezovaly se pouze na určité technologie; |
|
20. |
je potěšen přijetím evropského pilíře sociálních práv, zdůrazňuje však, že musí být doplněn o silnou evropskou sociální agendu, která by mimo jiné vytvořila podmínky pro sblížení reálných mezd v souladu s produktivitou; |
|
21. |
zdůrazňuje, že specializovaní a vedoucí pracovníci, kteří absolvovali odbornou přípravu, jsou produktivním pilířem mnoha podniků, zejména podniků malých a středních. Připomíná, že pro vysoce specializovaná a technologicky náročná průmyslová odvětví, která vyžadují vysokou úroveň znalostí, mají rozhodující význam vysoké kvalifikační požadavky a vyvážený poměr mezi praktickými zkušenostmi a teoretickým vzděláním; |
|
22. |
upozorňuje na to, že je na jednotlivých státech či regionech, aby vypracovaly strategie pro získávání a udržování klíčových dovedností; |
Modernizace průmyslu pro digitální věk
|
23. |
zdůrazňuje, že hlavním cílem pro digitální budoucnost musí být zajištění toho, aby byly průmysl a společnost jako celek lépe připraveny na budoucnost; |
|
24. |
připomíná, že regionální a místní orgány mají za úkol dále rozvíjet veškerou infrastrukturu nezbytnou k digitalizaci s přihlédnutím k budoucím potřebám, neomezovat se při tom na určitá technická řešení a dbát na odpovídající kombinaci systémů širokopásmového připojení, rádiového spektra a digitální správy a na jejich kompatibilitu; |
|
25. |
upozorňuje na to, že vhodné příklady pro výpočet nákladové efektivnosti při zavádění digitálních technologií v etablovaných podnicích mohou odstranit překážky bránící zavádění a využívání těchto technologií a mohou podpořit změnu podnikatelských modelů. Žádá, aby byla podporována infrastruktura, která pomáhá malým a středním podnikům při digitalizaci (centra pro digitální inovace); |
|
26. |
vyzývá Komisi, aby i v 9. rámcovém programu pro výzkum a inovace zakotvila jakožto cíl vedoucí postavení evropského průmyslu. Vybízí k tomu, aby se intenzivněji usilovalo o splnění cíle 3 % poměru výdajů na výzkum a vývoj k HDP a aby byla posílena schopnost průmyslu transformovat se a inovovat prostřednictvím dalších tematických platforem pro modernizaci průmyslu, jako jsou například partnerství pro nové výrobní postupy, udržitelnou výrobu, 3D tisk a Průmysl 4.0; |
Navázat na vedoucí pozici Evropy v nízkouhlíkovém a oběhovém hospodářství
|
27. |
ztotožňuje se s názorem Komise, Parlamentu a Rady, že je třeba posílit vedoucí postavení Evropy v nízkouhlíkovém a oběhovém hospodářství a významně tak přispět k provádění Pařížské dohody o klimatu. Připomíná svůj požadavek, aby byly nástroje politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky na evropské a vnitrostátní úrovni koncipovány takovým způsobem, aby nedocházelo k nepřiměřenému zatížení energeticky náročných a na zahraničním obchodu závislých výrobních odvětví ani k ohrožení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti; |
|
28. |
vyzývá k tomu, aby byl účinně podporován domácí těžební průmysl při vyhledávání, dobývání a využívání prvotních surovin, při celkově užitečném uzavírání oběhového cyklu materiálů a při nahrazování surovin s cílem snížit závislost na jejich dovozu. Žádá, aby byla zkvalitněna evropská spolupráce v oblasti účinného využívání zdrojů a aditivní výroby a aby byly především prostřednictvím pozitivních pobídek podporovány funkční podnikatelské modely založené na spolupráci; |
|
29. |
sdílí názor, že pro fungování nízkouhlíkového hospodářství v EU má určující význam vývoj a výroba systémů pro skladování energie. Požaduje, aby nebyly nezbytnému rozvoji tohoto odvětví v Evropě kladeny žádné překážky. Upozorňuje na to, že je nutné zachovat rovnováhu mezi cíli týkajícími se snižování emisí CO2 a bezpečností dodávek energie; |
Podpora průmyslové inovace v praxi
|
30. |
vítá koncepci inteligentní specializace, kterou vypracovala Komise, a vyzývá k tomu, aby se reagovalo na nové příležitosti, například prostřednictvím křížových inovací, poněvadž klíčovou součástí komplexních inovačních procesů je jejich mezinárodní a mezioborový charakter a rozmanitost pohledů; |
|
31. |
připomíná, že regionální a meziregionální sítě, k nimž patří například klastr v oblasti lehkých konstrukcí MERGE nebo iniciativa Vanguard, mohou otočit negativní spirálu sestávající z odlivu obyvatelstva, hrozícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků a rozdrobenosti hospodářství, posílit vnímání daného regionu jakožto střediska inovací, zvýšit motivaci k zakládání a usazování podniků a podnítit ke vzniku nových hodnotových řetězců; |
|
32. |
poukazuje na usnadnění, jež byla navržena pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (9); |
|
33. |
oceňuje rozsáhlou reformu pravidel pro státní podporu, jež byla uskutečněna v roce 2014 a přinesla podnikům a regionálním a místním orgánům výrazné zjednodušení postupů. Požaduje však, aby byla podstatným způsobem zlepšena podpora klastrových iniciativ (článek 27 obecného nařízení o blokových výjimkách) navýšením míry jejich financování. Žádá, aby byla v budoucnu věnována přednostní pozornost také přeshraničním klastrům, klastrovým sítím a kombinovanému financování, zejména co se týče pilotní infrastruktury a demonstračních projektů; |
Mezinárodní rozměr
|
34. |
je si vědom toho, jaký význam má začlenění evropského průmyslu do globálních hodnotových řetězců a že volný a spravedlivý přístup na světové trhy mohou zaručit pouze obchodní dohody, vzájemné uznávání norem a odstranění celních a necelních překážek bránících obchodu; |
|
35. |
vítá obzvláště posílení nástrojů na ochranu obchodu s cílem nastolit ve světovém obchodu rovné podmínky, zejména pro tradiční průmyslová odvětví, jako je ocelářství (10); |
|
36. |
žádá, aby byly země, které podepsaly rámcovou úmluvu o změně klimatu, nabádány k tomu, aby urychleně a plně převedly dohodnuté cíle v oblasti snižování do vnitrostátních norem, a očekává, že se všechny zúčastněné strany budou snažit zamezovat environmentálnímu dumpingu se všemi jeho negativními důsledky; |
|
37. |
požaduje, aby byly regionální a místní orgány zapojeny do určování strategických oblastí, v nichž je důležité prověřovat přímé zahraniční investice; |
Partnerství s členskými státy, regiony, městy a soukromým sektorem
|
38. |
zdůrazňuje, že pro modernizaci průmyslu mají ústřední význam regiony a regionální ekosystémy, v nichž dobře funguje dialog mezi malými a středními podniky, vysokými školami a výzkumnými středisky a místními orgány, a žádá, aby byl v evropské průmyslové politice uplatňován místní přístup. Zdůrazňuje, že regionální a místní orgány disponují důležitými pravomocemi a kompetencemi v takových oblastech politiky, jako jsou výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti, podpora vývozu, infrastruktura, malé a střední podniky a regulace; |
|
39. |
pokládá se za aktivního partnera Komise, Parlamentu a Rady. Je potěšen návrhem Komise, aby byl každoročně pořádán den průmyslu, a především pak tím, že má být v roce 2018 tematicky zaměřen na klíčové základní technologie a významné projekty společného evropského zájmu. Vítá návrh Komise, aby byl zřízen kulatý stůl zástupců průmyslu na vysoké úrovni, a žádá, aby byly regionální a místní orgány intenzivně zapojeny do diskuse ohledně vymezení klíčových základních technologií, které jsou pro Evropu strategicky důležité. Vyzývá k tomu, aby byly aktivně zapojeny regionální zainteresované subjekty, jako jsou podnikatelé, sociální partneři a občanská společnost. Vítá pilotní opatření, jejichž účelem je poskytnout regionům partnerskou pomoc v praxi při překonávání výzev spojených se strukturálními změnami. |
V Bruselu dne 23. března 2018.
předseda Evropského výboru regionů
Karl-Heinz LAMBERTZ
(1) Sdělení Komise Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky EU, COM(2017) 479 final.
(2) Závěry Evropské rady ze zasedání dne 15. prosince 2016 a ve dnech 22. a 23. června 2017.
(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (2017/2732(RSP)).
(4) Závěry o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU, Rada pro konkurenceschopnost, 29. května 2017 (283/17); Závěry o obnovené strategii průmyslové politiky EU, Rada pro konkurenceschopnost, 30. listopadu 2017 (705/17).
(5) Stanovisko VR Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu, které bylo přijato dne 11. dubna 2013.
Stanovisko VR Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst, které bylo přijato dne 15. června 2016 (COR-2016-01726-00-00-PAC-TRA).
(6) Společné varšavské prohlášení při příležitosti čtvrté ministerské konference Přátel průmyslu, Varšava, 22. dubna 2016;
Berlínské prohlášení – společné prohlášení o průmyslové politice při příležitosti páté ministerské konference Přátel průmyslu, Berlín, 30. června 2017.
(7) Údaje Světové banky – Obchod (v % HDP), https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS, 7. ledna 2018.
(8) Stanovisko Evropského výboru regionů Zlepšování jednotného trhu, duben 2016 (zpravodaj: Alessandro Pastacci (IT/SES)); stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se služeb: ekonomika služeb ve prospěch evropských občanů, říjen 2017 (zpravodaj: Jean-Luc Vanraes (BE/ALDE)).
(9) Podpora začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě: místní a regionální perspektiva, COR-2017-00032-00-01-AC-TRA.
(10) Stanovisko Evropského výboru regionů Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst, červen 2016 (zpravodajka: Isolde Ries (DE/SES)).