15.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/43

1.

prohlašuje, že strategie rozšíření a přistoupení nových členů k EU zaručují realizaci politik EU a úspěch Evropy jako celku a že rozšíření je nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky EU;

2.

konstatuje, že vize dnešní Evropské komise – během jejího funkčního období (2014–2019) se žádné další rozšíření Evropské unie neuskuteční, ale probíhající proces rozšíření pokračuje – dospěla nyní do bodu, kdy přístupové rozhovory s Tureckem jsou z různých politických důvodů prakticky zmrazeny. Zároveň se země západního Balkánu obklopené členskými státy EU začaly bezprostředně podílet na uskutečňování politiky Evropské komise, protože jsou kromě činností v rámci procesu rozšíření úzce zapojeny i do migrační politiky EU (západobalkánská trasa) a souvisejících oblastí politiky, mj. bezpečnosti;

3.

konstatuje, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU se ve spolupráci s orgány a institucemi EU věcně zapojily do řešení současných výzev (k nimž patří zintenzivnění pokusů zvnějšku o zvrácení jejich evropského směřování), a vítá jejích připravenost podílet se na řešení problémů, kterým Evropská unie čelí v oblasti přistěhovalectví a také bezpečnosti;

4.

zdůrazňuje, že nové pracovní vztahy mezi Evropskou komisí a zeměmi západního Balkánu předpokládají odpovědné chování při plnění závazků a podmínek stanovených pro přistoupení k EU. Zdůrazňuje, že jednáním musí předcházet objektivní posouzení připravenosti a pokroku kandidátských zemí, pokud jde o plnění politických a ekonomických kritérií, a že podmínky nesmí být v průběhu procesu přizpůsobovány tak, aby zohledňovaly záležitosti, jež jsou pro jednu či druhou stranu jednání citlivé;

5.

domnívá se, že je v Evropě nezbytné veřejně cenit činnost a pokrok kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v procesu rozšíření, a to jako potvrzení toho, že dveře Evropské unie jsou stále otevřené všem, kteří chtějí dosáhnout stejných cílů a sdílejí stejné hodnoty;

6.

vítá, že Komise zmiňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů. Znovu opakuje, že v budoucích sděleních a zprávách je třeba se lépe a podrobněji zaměřit na místní a regionální správu, i když neexistuje samostatná kapitola acquis na toto téma ani etablovaný unijní model na téma decentralizace a víceúrovňové správy;

7.

konstatuje, že v souvislosti se vznikem nových globálních problémů a s velkými změnami v mezinárodní situaci, a to právě v bezprostřední blízkosti zemí západního Balkánu, je nutné stále a veřejně jednat o rozšíření EU (prostřednictvím setkání, konferencí atd.) jak na regionální, tak i na celoevropské úrovni, aby tak evropská perspektiva těchto zemí zůstala na pořadu jednání;

8.

domnívá se, že stejně jako v rozhodnutích Komise, která se týkají Evropské unie, je třeba i v diskusích a rozhodnutích o strategii rozšíření zvlášť zdůraznit perspektivu mladých lidí s cílem informovat novou generaci o tom, že náš současný i budoucí domov – Evropská unie – zaručuje všem mladým příležitosti v oblasti vzdělávání, kultury i zaměstnanosti;

9.

vítá založení Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (Regional Youth Cooperation Office) na pařížském summitu (4. července 2016) a zahájení její činnosti a doporučuje zapojit do ní také úřady mládeže nových a úspěšných členských států EU;

10.

podporuje ve všech směrech sestavení každoročního programu ekonomických reforem (Economic Reform Programme) a doporučuje s ohledem na zkušenosti z jejich sestavování zapojit jak místní a regionální orgány, tak i občany do přípravy rozpočtů a projektů, jejichž dosah a výsledky jsou znatelné právě na těchto úrovních;

11.

zdůrazňuje, že přístup místních a regionálních orgánů je významný pro informační politiku týkající se celkového procesu rozšíření, jemuž se může dostat podpory ze strany široké veřejnosti, pokud se společnost dozví o tom, jak je možné výhod rozšiřování využít;

12.

konstatuje, že mezi hlavní předpoklady rozšíření patří fungující právní stát a uplatňovaná základní práva i čestná a transparentní politika, a očekává od kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí rozhodující úsilí o dosažení těchto cílů;

13.

souhlasí s důrazem strategie rozšíření na „základní zásady na prvním místě“, díky nimž může ve všech kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích dojít k rychlejšímu pokroku, pokud jde o budování právního státu a soudního systému a rovněž o zaručení základních práv, svobod a bezpečnosti a zakotvení práv menšin a rovnosti žen a mužů. Upozorňuje na význam spolupráce v rámci Rady Evropy a s Radou Evropy a jejím Kongresem místních a regionálních orgánů ve věci základních práv, právního státu a místní demokracie;

14.

vítá důraz kladený na svobodu projevu, nicméně zdůrazňuje, že musí být doprovázen zvýšením úrovně všeobecné politické kultury, jehož největší zárukou je příkladné chování vedoucích politických představitelů, především autorit na místní a regionální úrovni (ukončení vzájemného konfrontačního chování a provokací mezi sousedy či vyhýbání se negativním projevům, upozorňování na situaci zranitelných a znevýhodněných skupin a menšin atd.);

15.

domnívá se, že pro zajištění plurality v demokratické společnosti je zásadní svoboda tisku. Závažný problém představuje vlastnická struktura sdělovacích prostředků. Pokud totiž nebude zaručeno právo občanů na nezávislé informace, bude těžké zvýšit odpolitizovanost veřejné správy a její transparentnost a prosazovat demokracii jako takovou;

16.

vítá zřízení protikorupčního úřadu (Anti-Corruption Agency) v Černé Hoře jakožto příklad pro všechny státy regionu a zdůrazňuje význam protikorupčního boje veřejného a soukromého sektoru na všech úrovních vlády a společnosti;

17.

zdůrazňuje potřebu bojovat proti rasismu, xenofobii, politickému extremismu, radikalizaci a terorismu, neboť jsou jimi zpochybňovány hodnoty a práva všech lidí. Důležitá je prevence mezi mladými lidmi, jejímž cílem je to, aby pochopili, že členské státy EU vynakládají úsilí, aby jim zajistily bezpečný svět, kde budou mít dobré vyhlídky v oblasti vzdělávání a zaměstnání;

18.

vítá podporu a prostředky přidělené kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím, zároveň však zdůrazňuje nutnost sledovat, aby tato pomoc byla dostačující a její využívání a správa účinné a transparentní;

19.

vítá zaměření na agendu EU v oblasti propojení a regionální iniciativy, jež by měly být inkluzivnější (berlínský proces atd.), a zdůrazňuje, že je třeba zapojit více místních, regionálních a vnitrostátních orgánů v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích. Vybízí k tomu, aby se přihlíželo ke zkušenostem nových členských států a aby se specialisté EU, především z těchto zemí, zapojovali do plánování a provádění investic (v oblastech dopravy, energetiky, digitální telekomunikace, vzdělávání, mládeže a dalších oblastech spojených s digitálním rozvojem);

20.

podporuje a vítá postup národních investičních výborů v přijímajících zemích západního Balkánu, který směřuje k vytvoření jediného seznamu projektů, vyzývá ke koordinaci strukturálních nástrojů a spatřuje v tom jednu z možností, jak začít uskutečňovat projekty digitálního rozvoje na západním Balkánu;

21.

vítá a uznává veškerý pozitivní vývoj ve vztazích mezi kandidátskými zeměmi či potenciálními kandidátskými zeměmi, zejména usmiřování a vytváření prostředí důvěry, nicméně vyzývá ke skutečnému pokroku v dosud nedořešených záležitostech a k tomu, aby výsledky byly udržitelné, přičemž je třeba dodržovat zásadu dobrých sousedských vztahů. Vybízí místní a regionální komunity, aby více zviditelňovaly svůj pokrok a iniciativy v tomto procesu, a vítá propagaci užitečných praktik a zkušeností;

22.

upozorňuje na možnost zavádět i v tomto regionu takové komunitní a mezistátní formy společné činnosti, jako je kampaň Ukliďme svět (Let's Do It!), jejímž cílem je chránit životní prostředí;

23.

vyzývá kandidátské země a potenciální kandidátské země, aby využívaly stávající programy partnerství nebo program TAIEX (program pro technickou pomoc a výměnu informací) a vymýšlely a iniciovaly nové formy spolupráce;

24.

vítá příznivé výsledky nejaktuálnějších schůzí smíšených poradních výborů a pracovních skupin Evropského výboru regionů s těmito zeměmi. Dává vysoké hodnocení výsledkům druhé akce nazvané Den věnovaný rozšíření (Enlargement Day – 1. a 2. června 2016) a doporučuje takové akce pořádat pravidelně;

25.

vítá organizování konferencí pod názvem „Speak Up!“ iniciovaných Komisí a kampaň mediálních dní regionu jakožto možnost rozvíjet jak média, tak i sociální média na celostátní i regionální úrovní, operativně srovnávat pokrok zemí procesu rozšíření a čerpat inspiraci z výsledků sousedů;

26.

považuje za možné, že účast celého regionu na stejném procesu bude i pro západní Balkán impulsem a že se mezi lidmi uchytí způsob myšlení, že „úspěch jedné země je úspěchem všech“, který dosud vždy všude přispěl k většímu zájmu o sousedy a vzájemný styk s nimi i ke zdravé konkurenci a vzájemné podpoře;

27.

chválí operativnost Komise při řešení migračních problémů a při rozhodování v letech 2015–2016, protože současná situace ohledně uprchlíků a ekonomických migrantů má vliv na celý region, a obzvlášť na rychle vzniklou západobalkánskou trasu a není možné nalézt řešení bez společných úsilí, solidarity a vzájemných závazků;

28.

velmi oceňuje reformu společného evropského azylového systému, která proběhla z iniciativy Komise (druhý balíček, 13. července 2016) a nabídla upřesněná řešení (bezpečná třetí země, první země azylu, bezpečná země původu) všem, kteří se potýkají s migrační krizí, a zejména přitom vyzdvihuje záruky nezletilým osobám bez doprovodu, které žádají o azyl, a vytvoření systému právní pomoci pro žadatele o azyl;

29.

vítá úsilí, které vynaložily členské státy, a zejména také kandidátské země na vypořádání se s krizí a zajištění zdrojů. Zdůrazňuje, že je nutné, aby EU pokračovala v poskytování pomoci, a potřebu uskutečňovat v zemích západního Balkánu investice, které souvisejí s přijetím a začleňováním migrantů a uprchlíků, s cílem rozšiřovat pro ně v těchto zemích možnosti pracovního uplatnění;

30.

děkuje všem komunitám nacházejícím se podél migrační trasy za dosavadní neocenitelnou pomoc a spolupráci a vybízí je, aby shromažďovaly a sdílely zkušenosti, jakož i osvědčené postupy a know-how, které se dají použít v případě nečekaného příchodu lidí v nouzi. Vybízí místní orgány k podpoře boje proti převaděčství a obchodování s lidmi. Zdůrazňuje však, že kapacita místních samospráv je omezená a nesourodá a že je třeba určit možnosti poskytování dodatečné pomoci;

31.

na základě priorit a opatření stanovených v závěrech Rady z roku 2015 znovu opakuje, že je zapotřebí přijmout preventivní opatření a zaměřit úsilí na ty uprchlíky, kteří oprávněně potřebují mezinárodní ochranu;

32.

očekává rovněž větší a operativnější účast a zapojení EU v iniciativách a politikách zaměřených na regiony, z kterých migranti pocházejí, aby se radikálně snížil příliv uprchlíků nucených opustit svou zemi a ekonomických migrantů do Evropy. Zároveň je nutná účinnější diplomatická intervence na podporu mírových procesů v zemích zasažených konfliktem;

33.

bere na vědomí výsledek referenda o změnách turecké ústavy konaného dne 16. dubna a závěry mezinárodní mise pro sledování průběhu referenda, podle nichž neměly obě strany kampaně rovné příležitosti a voliči nedostali nestranné informace;

34.

připomíná zavedenou mezinárodní praxi na místní úrovni spočívající v řešení sporů týkajících se sčítání hlasů částečným přepočítáním a doporučuje toto opatření, kdykoli je vhodné a užitečné;

35.

vyjadřuje politování nad tím, že nedávný politický vývoj v Turecku budí pochybnosti ohledně toho, zda je turecká vláda plně odhodlaná respektovat soubor hodnot a zásad, na nichž je EU založena, zejména Listinu základních práv EU, a poznamenává, že pokračování procesu přistoupení tudíž není jisté;

36.

vyzývá tureckou vládu, aby jasně a jednoznačně zavrhla trest smrti a aby potvrdila, že plně respektuje zásady právního státu a lidská práva členů turecké opozice a také svobodu a nezávislost tureckých a mezinárodních sdělovacích prostředků, a aby o tom podala prokazatelné důkazy;

37.

vyzývá turecké vnitrostátní orgány, aby zajistily, že provádění veškerých budoucích ústavních změn nenaruší zásadu subsidiarity a autonomii a funkci tureckých orgánů na místní úrovni;

38.

vzhledem k formálnímu statusu Turecka coby země, která je kandidátem na přistoupení k EU, připomíná své četné výzvy a pobídky, aby turecká vláda zřídila smíšený poradní výbor (SPV) s VR, v jehož rámci by se volení zástupci orgánů místní a regionální správy z obou stran – ve složení, jež bude vyvážené genderově, zeměpisně i z hlediska politických názorů – mohli pravidelně scházet a udržovat stálý dialog. Domnívá se, že v souvislosti s pokračujícím procesem přistoupení by formální vztah prostřednictvím SPV byl velmi přínosný pro místní a regionální orgány z Turecka i EU;

39.

připomíná neutěšenou situaci téměř tří milionů syrských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v Turecku, a vyjadřuje své uznání a solidaritu občanům a starostům měst a obcí – zejména podél turecké hranice se Sýrií –, kteří jsou nuceni hledat praktická řešení, aby zajistili ubytování pro velmi vysoký počet uprchlíků, který je v některých případech roven počtu obyvatel daného města či obce. Podtrhuje skutečnost, že ve všech městech a obcích má takováto výzva ohromný dopad na různé služby, např. v oblastech vodohospodářství, nakládání s odpady, školství, zdravotnictví, dopravy a obchodu, i na místní infrastrukturu, a zdůrazňuje, že tato situace není udržitelná;

40.

bere na vědomí stížnosti turecké vlády ohledně toho, že EU naplní svou část dohody z roku 2016 uzavřené s cílem řídit toky migrantů a uprchlíků putujících přes Turecko do Evropy, a poznamenává rovněž, že mnoho provincií, měst a obcí musí migrantům a uprchlíkům poskytovat pomoc bez podpory EU. Poukazuje však také na to, že EU prostřednictvím partnerských humanitárních organizací poskytla velmi podstatnou finanční pomoc syrským uprchlíkům v Turecku a že finanční prostředky jsou vynakládány na základě skutečných potřeb a plnění závazků. Bere na vědomí výzvy spojené s integrací, jimž čelí místní úroveň, a zdůrazňuje důležitou úlohu odborné přípravy, jelikož ta může integraci usnadnit;

41.

vyjadřuje politování nad tím, že slibná jednání o Kypru zřejmě uvázla na mrtvém bodě, a domnívá se, že úspěšné uzavření těchto jednání by bylo významným přispěním k určitému obnovení důvěry mezi Tureckem a EU;

42.

je pevně přesvědčen, že k určitému obnovení důvěry mezi Tureckem a EU může rovněž přispět dobře fungující pracovní vztah mezi místními a regionálními orgány obou stran, a to prostřednictvím výměny osvědčených postupů, co se týče praktických záležitostí;

43.

potvrzuje svůj záměr i nadále v rámci příslušných orgánů Výboru rozvíjet dialog s tureckými starosty s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a hájit subsidiaritu;

44.

vyjadřuje politování nad pokusem o státní převrat a ztrátou životů a vyjadřuje solidaritu demokratickým institucím. Je nicméně znepokojen širokým rozsahem opatření zavedených po tomto pokusu o převrat, jako je například rozsáhlé propouštění, zatýkání a zadržování, a především zadržováním a odvoláváním volených starostů a jejich nahrazováním „nevolenými starosty jmenovanými ústředními orgány“, což vážně oslabuje pluralitní demokracii na místní úrovni;

45.

očekává, že Turecko – zejména coby kandidátská země – bude dodržovat nejvyšší standardy, pokud jde o demokracii, právní stát a základní svobody. Je obzvlášť znepokojen tím, že se i dále zhoršuje situace v oblasti nezávislosti a fungování soudnictví a v oblasti svobody projevu. Vyjadřuje znepokojení nad omezeními a opatřeními namířenými proti novinářům, akademickým pracovníkům a obráncům lidských práv, jakož i nad častými a nepřiměřenými zákazy sdělovacích prostředků a sociálních médií;

46.

vyzývá k plnému a nediskriminačnímu provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem vůči všem členským státům EU, včetně Kyperské republiky. Vyzývá Turecko, aby se jednoznačně zavázalo k dobrým sousedským vztahům se všemi sousedními zeměmi a k mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou OSN. V této souvislosti vyjadřuje značné znepokojení a důrazně Turecko vyzývá, aby se zdrželo jakýchkoli hrozeb či opatření namířených proti členským státům. Zdůrazňuje, že je nutné respektovat právo všech členských států uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum přírodních zdrojů a využívat jich v souladu s acquis EU a s mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu. Dále pak zdůrazňuje potřebu respektovat svrchovanost členských států a svrchovaná práva, jež tyto státy mají nad svou výlučnou ekonomickou zónou, teritoriálními vodami a vzdušným prostorem;

47.

vyzývá Turecko, aby začalo stahovat své ozbrojené síly z Kypru a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) předalo uzavřenou část města Famagusta Organizaci spojených národů. Zdůrazňuje, že takovéto budování důvěry by otevřelo možnost hospodářského, sociálního a regionálního růstu obou komunit. Konstatuje, že dohodu může posílit dialog občanské společnosti v rámci místních komunit;

48.

vítá odhodlání Černé Hory a pokrok, kterého tato země dosáhla na cestě k přistoupení k EU, jakož i podepsání protokolu o přistoupení k NATO, po němž se Černá Hora v roce 2017 stane členským státem NATO. Vítá také podepsání hraničních dohod s Bosnou a Hercegovinou a s Kosovem;

49.

vyzdvihuje mimořádně velkou aktivitu voličů a stran při parlamentních volbách v říjnu 2016, které se konaly v napjaté situaci a jejichž úspěšný průběh byl výsledkem důsledného provádění norem právního státu a jejichž výsledky jsou vyjádřením podpory dosavadní vnitřní a zahraniční politice státu;

50.

zdůrazňuje, že nyní je nutné zajistit věrohodné dodržování zásad právního státu a základních práv na místní úrovni. Očekává, že zřízení protikorupčního úřadu bude stimulem pro provádění místních akčních plánů v oblasti prevence korupce a že dojde k vytvoření vhodného systému kontroly;

51.

vítá úsilí vynaložené v oblasti profesního rozvoje úředníků na místní úrovni, nicméně zdůrazňuje, že je třeba dalšího pokroku (např. vzdělávání a odborná příprava a transparentnější přijímací řízení založené na zásadě zásluh). Vítá přijaté změny zákona o financování místní samosprávy a vybízí k dalšímu úsilí o zajištění finanční soběstačnosti místní samosprávy;

52.

konstatuje, že v Srbsku se v roce 2016 konaly kromě komunálních a regionálních voleb také předčasné parlamentní volby, které potvrdily větší politickou rozmanitost společnosti a zároveň nezbytnou podporu většiny pro vládnoucí stranu, která jakožto vítěz voleb potvrdila, že i v komplikované mezinárodní situaci zůstává přistoupení k EU její prioritou;

53.

vybízí Srbsko, aby pokračovalo v uskutečňování reforem nutných k přistoupení a zaměřilo se při tom obzvlášť na právní řád a na boj proti korupci. Vítá sestavení konkrétních akčních plánů ke splnění jednotlivých kapitol a chválí výsledek dosavadní práce, který vyvolal všeobecnou pozornost – Srbsko jako první ze zemí procesu rozšíření zavedlo index EU pro rovné postavení žen a mužů;

54.

oceňuje výsledky při uskutečňování akčního plánu vlády, který se věnuje národnostním menšinám. Vítá rétoriku vstřícnou vůči etnickým a jiným menšinám, jež zaznívá v prohlášeních nejvyšších vládních představitelů;

55.

oceňuje kroky podniknuté v procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem a v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou (znovuotevření mitrovického mostu), které přinášejí konkrétní výsledky pro občany. Vybízí k dalšímu pokroku plněním závazků a prováděním dohod, což posílí spolupráci a důvěru. Vyzývá příslušné orgány a osoby, jež výrazně ovlivňují veřejné mínění, aby aktivně podporovaly normalizaci situace;

56.

vítá strategii reformy veřejné správy a strategii odborné přípravy v oblasti místní samosprávy. Chválí též práci národního konventu pro evropskou integraci, jakož i konzultace na místní úrovni;

57.

zdůrazňuje, že tato země byla první, která podepsala dohodu o stabilizaci a přidružení, a s ohledem na to vyjadřuje obavu ohledně patové situace, pokud jde o proces integrace a o prosazování závazků a provádění reforem. Je znepokojen vleklou politickou krizí v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a vyzývá tuto zemi, aby projevila obnovenou politickou vůli, co se týče přistoupení k EU, a plnila své závazky;

58.

konstatuje, že na základě politické dohody, které bylo dosaženo v průběhu června a července 2015 pomocí mezinárodní mediace, a nových dohod z července a srpna 2016 se v prosinci 2016 konaly předčasné parlamentní volby (a ve dvou okrscích opakované volby, které byly pozitivním krokem směrem k obnovení důvěry). Lze očekávat, že bude pokračovat dosavadní politika, především dohodnuté provádění naléhavých politických reforem. Bývalá jugoslávská republika Makedonie musí plně provést politickou dohodu z června/července 2015 a přijmout okamžitá a konkrétní opatření na podporu a k provádění naléhavých prioritních reforem;

59.

zdůrazňuje, že to, zda bude doporučeno zahájit s touto zemí přístupová jednání, což by bylo logické završení dosavadního pokroku, závisí na plnění kritérií stanovených EU, a to v souladu se závěry Rady EU z prosince 2015 a se závěry slovenského předsednictví ze zasedání Rady pro obecné záležitosti (13. prosince 2016);

60.

bere v úvahu dosavadní úsilí tohoto státu o vypořádání se s migrační krizí a zdůrazňuje potřebu vyřešit všechny související problémy ve spolupráci s EU a dalšími mezinárodními organizacemi. Považuje za nutné připomenout, že zásadní význam má zachování dobrých sousedských vztahů, včetně dojednání oboustranně přijatelného řešení problému s názvem země, a to v rámci rozhovorů pod záštitou OSN;

61.

s potěšením bere na vědomí relativní pokrok Albánie v oblasti klíčových reformních priorit. Albánie však musí s prováděním reforem, zejména v oblastech spadajících pod pět klíčových priorit, pokračovat, a to udržitelným, komplexním a inkluzivním způsobem, přičemž se musí zaměřit především na oblast právního státu a ochrany lidských práv, včetně práv menšin. Velkou událostí bylo zejména jednomyslné schválení reformy justičního systému v parlamentním plénu 22. července 2016. Otevírají se tím nové možnosti pro účinnější ochranu lidských práv (včetně antidiskriminační politiky, práv menšin a hospodářských práv v celé Albánii), upřesnění vlastnických poměrů, zlepšení podnikatelského a investičního prostředí a pro boj proti stínové ekonomice. Vítá též protikorupční strategii a akční plán. Vybízí k dalšímu pokroku v oblasti politických a legislativních opatření a k řádnému provádění, zároveň s opatřeními proti organizované trestné činnosti, včetně produkce drog a obchodu s nimi – jedná se zejména o marihuanu –, a zdůrazňuje, že je důležité, aby Albánie v těchto oblastech dosáhla konkrétních a udržitelných výsledků;

62.

konstatuje, že k pokroku Albánie v procesu rozšíření přispívá její členství v NATO od května 2009, které pozitivně ovlivňuje průběh vnitrostátních reforem a také zlepšení vztahů mezi Albánií a Řeckem;

63.

poznamenává, že místní volby v roce 2015 po administrativní reformě proběhly bez významnějších problémů, nicméně vyzývá k větší nestrannosti a profesionalitě. Dále také vítá výbor ad hoc zřízený parlamentem k volební reformě. V tomto ohledu zdůrazňuje doporučení OBSE/ODIHR a doporučení Kongresu RE/volební pozorovatelské mise VR vyzývající k odpolitizování veřejné správy a zajištění nestrannosti. Stejně tak věří, že výše uvedená doporučení budou provedena při příštích parlamentních volbách, které musí být svobodné, spravedlivé a důvěryhodné a musí proběhnout v souladu s mezinárodními standardy;

64.

přeje si, aby bylo v rámci procesu reforem nadále podporováno začleňování prostřednictvím zapojení všech příslušných politických subjektů – včetně těch, jež zastupují menšiny – a občanských subjektů, včetně opozice a relevantních zúčastněných stran, a vyzdvihuje práci národní rady pro evropskou integraci jakožto pozitivní příklad v tomto směru;

65.

vítá též zvolení členů národní rady pro občanskou společnost a zahájení její činnosti;

66.

je potěšen tím, že země přestala v procesu integrace zaostávat, neboť evropská perspektiva je pro tuto zemi klíčovou pobídkou, a vybízí k dalšímu plnění programu reforem, protože vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost ukazuje, že závazky mohou přinášet výsledky;

67.

je rovněž potěšen, že Bosna a Hercegovina dne 15. února 2016 podala žádost o členství v EU, což je impulsem jak pro zemi, tak pro proces rozšíření. Poukazuje proto na nutnost využít příhodných okolností k dosažení podstatného pokroku při provádění programu reforem nezbytného pro další postup vpřed na této cestě;

68.

konstatuje, že zveřejnění výsledků sčítání lidu, které se konalo v říjnu 2013, dne 30. června 2016 pomohlo veřejnosti lépe pochopit změny na politické scéně – která je pod neustálým tlakem jak zevnitř regionu, tak zvenčí –, jež se projevily v komunálních volbách v září 2016;

69.

vybízí všechny vedoucí politické představitele Bosny a Hercegoviny, aby využili povolebního období k zahájení nové diskuse s EU a příslušnými mezinárodními institucemi s cílem vyřešit historicky podmíněné problémy a vytvořit novou, pozitivní atmosféru ve vztazích mezi etnickými skupinami. Zdůrazňuje, že díky způsobu organizace státu se mohou vedoucí političtí představitelé a osoby zásadně ovlivňující veřejné mínění v tomto regionu osobním příkladem a iniciativou bezprostředně značně zasadit o zrychlení vývoje;

70.

zdůrazňuje význam koordinace mezi všemi vládními a správními úrovněmi pro odstranění překážek bránících fungování státu, účinnému provádění programu reforem, mobilitě, investicím a propojení v různých politických oblastech a vytvoření jednotného hospodářského prostoru. Poukazuje na to, že decentralizace neznamená roztříštění a že k provedení reforem jsou na všech úrovních zapotřebí rovněž koordinované rámcové strategie. Podporuje rozvoj společných cílů, jež jsou kompatibilní a přesahují individuální zájem;

71.

je přesvědčen, že koordinační mechanismus pro otázky EU, vytvořený v srpnu 2016, pomůže zlepšit spolupráci státu a jeho součástí s EU a jejími orgány a institucemi a plně využít prostředky EU;

72.

vítá podepsání a ratifikaci dohody o stabilizaci a přidružení a její vstup v platnost dne 1. dubna 2016, což znamená novou kapitolu vztahů Kosova s EU. Vybízí Kosovo, aby pokračovalo v provádění reforem, jež mají souvislost s EU (např. přijetí souboru právních předpisů v oblasti lidských práv či uvedení v platnost evropského programu reforem), a dalších příznivých opatření (např. proces normalizace vztahů);

73.

vítá výsledky, jichž bylo dosaženo v oblasti uvolnění vízového režimu, zdůrazňuje význam splnění všech příslušných stanovených podmínek a pobízí k dalšímu pokroku;

74.

zdůrazňuje, že zavedení mírumilovného a multilaterálního politického dialogu v kosovském parlamentu a místních orgánech je důležité pro rychlé zlepšení image této země na mezinárodní scéně;

75.

vítá a podporuje pozitivní vývoj v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou (znovuotevření mitrovického mostu či dohoda o telekomunikacích), který přináší konkrétní výsledky pro občany. Vybízí k dalšímu pokroku plněním závazků a prováděním dohod, což posílí spolupráci a důvěru. Vyzývá příslušné orgány, politické představitele a osoby, jež výrazně ovlivňují veřejné mínění, aby byli příkladem při normalizaci situace, a přispěli tak k hladkému vstupu země do procesu přistoupení;