—

s ohledem na články 8, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

—

s ohledem na Kodaňské prohlášení ze dne 30. listopadu 2002 o posílené spolupráci v oblasti evropského odborného vzdělávání a přípravy,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (1),

—

s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2012 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“ (2),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

—

s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (3),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 20. prosince 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (COM(2012)0669),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2014 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (6),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj (8),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (9),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (10),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o pokračování strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) (13),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 o otevření systémů vzdělávání (14),

—

s ohledem na výzkum Komise týkající se vzdělávání a odborné přípravy 2020: zlepšování politiky a zajišťování vzdělávání dospělých v Evropě (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize (16),

—

s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020 (17),

—

s ohledem na návrh závěrů Rady o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce EU ze dne 20. února 2017 (18),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0252/2017),

A.

vzhledem k tomu, že vzdělávací systémy čelí v důsledku digitální transformace významným výzvám, které mají dopad na procesy výuky a vzdělávání, a že je třeba zvýšit kapacitu pro sociální začleňování a občanskou účast i osobní rozvoj a posílit evropské demokratické hodnoty a toleranci s ohledem na podporu nepředpojatosti a předcházení nesnášenlivosti jakéhokoli druhu; vzhledem k tomu, že posílení digitálních dovedností a sebedůvěry je nezbytným předpokladem budování silných společností a napomáhání procesům jednoty a integrace v rámci EU;

B.

vzhledem k tomu, že evropská strategie celoživotního učení by měla být posílena; vzhledem k tomu, že každá osoba by v každé fázi svého života měla mít možnost účastnit se celoživotního učení, aby si osvojila znalosti i dovednosti, které potřebuje k osobnímu i profesnímu rozvoji; vzhledem k tomu, že celoživotní učení ve formálním, neformálním a informálním kontextu, které podporuje aktivní občanství a zaměstnatelnost, je klíčovým aspektem vzdělávání dotčeného těmito změnami;

C.

vzhledem k tomu, že je třeba vynaložit další úsilí na posílení synergií mezi vzděláváním a zaměstnaností, a to jak tím, že bude usnadněn vstup na trh práce, tak tím, že jednotlivci získají možnost během své profesní dráhy soustavně aktualizovat své dovednosti nebo si osvojovat dovednosti nové; vzhledem k tomu, že členské státy by měly nalézt způsoby, jak chránit nebo prosazovat dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a inovací;

D.

vzhledem k tomu, že akademické další a distanční vzdělávání významně přispívají k osobnímu rozvoji jednotlivců a k tvorbě lidského kapitálu a měly by se stát nedílnou součástí evropské strategie celoživotního učení;

E.

vzhledem k tomu, že akademické další a distanční vzdělávání hrají stále důležitější úlohu v usnadňování adaptace pracovníků na hospodářské a technologické změny během celého jejich profesního života; vzhledem k tomu, že do roku 2025 bude 49 % všech pracovních míst v EU (včetně nových pracovních míst a míst vzniklých při nahrazování odcházejících pracovníků) vyžadovat vysokou kvalifikaci, 40 % bude vyžadovat střední kvalifikaci a pouze 11 % nízkou nebo žádnou kvalifikaci;

F.

vzhledem k tomu, že akademické další a dálkové vzdělávání jsou důležitými nástroji při zajišťování pružných a personalizovaných vzdělávacích příležitostí pro všechny bez jakékoli diskriminace (19); v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit strategie rozšiřování přístupu;

G.

vzhledem k tomu, že další a distanční vzdělávání a používání nových technologií, může přispět ke zvýšení povědomí dívek a žen o nových kariérních možnostech, zejména v oblastech, v nichž nejsou dostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že ačkoli mají ženy častěji pokročilé středoškolské a vysokoškolské vzdělání, je nutné zvýšit zapojení žen do odborného vzdělávání a do oborů souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM);

H.

vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání je v rámci akademického dalšího vzdělávání jedním z možných přístupů, neboť v důsledku své flexibility zvlášť podporuje zajišťování rovnováhy mezi studiem a pracovním a soukromým životem;

I.

vzhledem k tomu, že jako distanční vzdělávání (20) se označuje metoda výuky, která umožňuje vysokou míru flexibility v učení prostřednictvím využívání digitálních vzdělávacích technologií, přičemž nepředstavuje náhradu vzdělávání na půdě univerzit, ale nabízí alternativu pro studenty, kteří nejsou s to účastnit se vzdělávání na půdě univerzit;

J.

vzhledem k tomu, že jako distanční vzdělávání se označuje metoda výuky, která umožňuje flexibilitu v učení prostřednictvím využívání vznikajících technologií, přičemž nepředstavuje náhradu vzdělávání na půdě univerzit, ale nabízí alternativu pro studenty, kteří nejsou s to účastnit se vzdělávání na půdě univerzit, a pro pracovníky, kteří chtějí skloubit práci se vzděláváním; vzhledem k tomu, že digitalizaci by tudíž bylo možné využít jako nástroj, který nabídne nové možnosti přístupu k vysokoškolskému vzdělávání;

K.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů patří mezi základní zásady Evropské unie zakotvené ve Smlouvách a je jedním z cílů a úkolů Unie; vzhledem k tomu, že rovnost ve vzdělávání nabízí ženám lepší příležitosti a přispívá ke společenskému, kulturnímu a hospodářskému rozvoji společnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání je základním nástrojem pro boj s genderovými stereotypy;

L.

vzhledem k tomu, že průměrná míra zaměstnanosti žen přímo souvisí s úrovní vzdělání dané ženy, přičemž ženy ve věku 25–49 let, které ukončily terciární vzdělání, vykazují míru zaměstnanosti o více než 20 % vyšší než ženy s nižším než základním, základním a nižším středním vzděláním;

M.

vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání může mít pozitivní vliv na dovednosti žen v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživilo trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují jen přibližně 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT;

N.

vzhledem k tomu, že distanční programy oslovují značný počet žen ve společnostech, kde ženy nemají rovné příležitosti k účasti na konvenčních formách vzdělávání a odborné přípravy, neboť ženy doposud tráví více času než muži neplacenou domácí prací a péčí o rodinu; vzhledem k tomu, že tyto kurzy nabízejí flexibilitu při dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a že distanční vzdělávání je zaměřeno zejména na kategorii jiných než tradičních studentů;

O.

vzhledem k tomu, že akademické další vzdělávání představuje jeden z úkolů vysokoškolského vzdělávání v rámci veřejné služby a rozumí se jím kurzy v akademické instituci, které lze absolvovat souběžně s prací na plný úvazek, zpravidla se opírá o odborné zkušenosti a obvykle předpokládá vysokoškolský diplom;

P.

vzhledem k tomu, že přizpůsobení se zrychlující hospodářské a technologické změně je pro stárnoucí pracovní síly náročnou výzvou a reakce na tuto výzvu bude jedním z klíčů k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie;

Q.

vzhledem k tomu, že politiky celoživotního učení a profesního rozvoje lze podpořit uznáním předchozího učení;

R.

vzhledem k tomu, že pokud mají lidé možnost získat pracovní volno pro osobní rozvoj a vzdělávání v rámci celoživotního učení, je to přínosem jak pro ně samé, tak pro společnost díky propracovanějším osobním a profesním dovednostem; vzhledem k tomu, že akademické distanční vzdělávání nabízí flexibilní studijní formáty, které lidem pomáhají docílit lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že univerzitní celoživotní učení by mělo být součástí evropské strategie digitalizace;

S.

vzhledem k tomu, že digitalizace umožňuje flexibilitu a interaktivitu vzdělávacího procesu a je klíčovým faktorem dalšího rozvoje akademického dalšího a distančního vzdělávání;

T.

vzhledem k tomu, že technologická změna vyžaduje silnější a soustavnější propojení mezi vzděláváním a zaměstnaností;

U.

vzhledem k tomu, že tendence akademických institucí k neměnnosti ztěžuje provedení reformy vzdělávacích programů, pravidel pro kurzy a zkoušky a podmínek přijímání;

V.

vzhledem k tomu, že akademické další vzdělávání a distanční vzdělávání představují rychle se rozvíjející odvětví s významným potenciálem z hlediska hospodářského růstu a tvorby pracovních míst;

W.

vzhledem k tomu, že přetrvává celá řada překážek akademickému distančnímu vzdělávání (21);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.