EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2017

COM(2017) 721 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o zárukách krytých souhrnným rozpočtem
Stav ke dni 31. prosince 2016

{SWD(2017) 435 final}

Obsah

1.Úvod

2.Operace, na něž byla z rozpočtu EU poskytnuta záruka, a jiné mechanismy řízení krizí

3.Vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka

3.1Operace řízené přímo Komisí

3.1.1Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)

3.1.2Nástroj na podporu platební bilance

3.1.3Úvěry v rámci makrofinanční pomoci

3.1.4Úvěry Euratomu

3.2Vývoj operací vnějšího financování ze strany EIB

4.Rizika krytá z rozpočtu EU

4.1Definice rizika

4.2Složení celkového rizika

4.3Riziko kryté rozpočtem EU v ročním vyjádření

4.3.1Expozice vůči členským státům

4.3.2Expozice vůči třetím zemím

5.Záruční fond pro vnější vztahy

5.1Aktivace záruk

5.1.1Platby z peněžních zdrojů

5.1.2Platby z rozpočtu EU

5.1.3Žádosti o čerpání ze zdrojů záručního fondu a částky, jež jsou předmětem vymáhání

5.2Vývoj fondu

6.Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

1.Úvod

Účelem této zprávy je zmapovat rozsah úvěrového rizika, jemuž je vystaven rozpočet EU. Uvedené riziko plyne ze záruk a úvěrových operací, jež poskytuje, resp. provádí Evropská unie, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím záruk za projekty financování mimo Unii v gesci EIB.

Tato zpráva je předkládána v souladu s článkem 149 finančního nařízení 1 , který Komisi ukládá, aby každoročně podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zárukách poskytnutých z rozpočtu EU a jim odpovídajících rizicích.

Zpráva je rozčleněna takto: oddíl 2 uvádí hlavní prvky operací, na něž byla z rozpočtu EU poskytnuta záruka, a rovněž popisuje některé další mechanismy řízení krizí, které však pro rozpočet EU nepředstavují žádné riziko. Oddíl 3 představuje vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka. V oddílu 4 jsou popsána hlavní rizika krytá rozpočtem EU. Oddíl 5 nastiňuje aktivaci záruk a vývoj Záručního fondu pro vnější vztahy (dále jen „fond“) 2 a oddíl 6 popisuje vývoj Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) 3 .

Tuto zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise (SWD) obsahující soubor podrobných tabulek a vysvětlujících poznámek. V pracovním dokumentu je rovněž uvedena makroekonomická analýza zemí, které od EU obdržely úvěry a/nebo záruky a které tak představují hlavní část expozice fondu vůči riziku.

2.Operace, na něž byla z rozpočtu EU poskytnuta záruka, a jiné mechanismy řízení krizí

Rizika krytá rozpočtem EU jsou dána celou škálou úvěrových a záručních operací, které lze rozdělit do čtyř kategorií:

2.1 Úvěry k dosažení makroekonomických cílů poskytované Evropskou unií

Tyto úvěry zahrnují 1) makrofinanční pomoc 4 poskytovanou třetím zemím, 2) úvěry na podporu platební bilance 5 poskytované členským státům, které nejsou členy eurozóny a které se potýkají s obtížemi v oblasti platební bilance, a 3) úvěry v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) 6 na podporu členských států, které čelí vážným ekonomickým finančním obtížím, jež byly způsobeny výjimečnými okolnostmi, které nemohly ovlivnit, nebo kterým takové finanční obtíže vážně hrozí. Jsou poskytovány ve spojení s finanční podporou Mezinárodního měnového fondu (MMF).

2.2 Úvěry k dosažení mikroekonomických cílů

Tento oddíl odkazuje na úvěry Euratomu.

2.3 Financování operací v nečlenských státech v gesci Evropské investiční banky („EIB“) („vnější financování ze strany EIB“) krytých zárukami EU 7

Financování ve třetích zemích zaručené EIB, makrofinanční pomoc a úvěry Euratomu třetím zemím jsou od roku 1994 kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (dále jen „fond“). Naopak úvěry na podporu platební bilance, úvěry v rámci EFSM a úvěry Euratomu členským státům kryje přímo rozpočet EU.

Fond kryje případy nesplácení a záruky u úvěrů poskytnutých nečlenským státům nebo u úvěrů na projekty v nečlenských státech. Byl zřízen za účelem:

·poskytování „likvidní rezervy“ s cílem zabránit čerpání rozpočtu EU pokaždé, kdy není splácen zaručený úvěr nebo kdy dojde k prodlení s jeho splácením, a dále

·vytvoření nástroje rozpočtové kázně, a to vymezením finančního rámce, jímž by se řídila strategie EU v oblasti záruk za úvěry poskytované EU a EIB třetím zemím 8 .

Přistoupením třetí země k EU přestávají být jí poskytnuté úvěry kryty fondem a související úvěrové riziko musí nést přímo rozpočet EU. Fond je z rozpočtu EU dotován a jeho prostředky musí být udržovány v objemu, jenž odpovídá určitému procentu jím krytých nesplacených úvěrů a úvěrových záruk. Tato procentní výše, takzvaná cílová sazba, v současné době činí 9 % 9 . Pokud zdroje fondu nepostačují, poskytne nezbytné prostředky rozpočet EU.

2.4 Operace v členských státech financované Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) kryté zárukami EU – Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je základem investičního plánu pro Evropu, jeho cílem je povzbudit dlouhodobý hospodářský růst a konkurenceschopnost v Evropské unii.

Záruka EU pokrývá finanční a investiční operace, které schválí EIB v rámci nástroje pro infrastrukturu a inovace (dále jen „nástroj IIW“) a které schválí EIF v rámci nástroje pro malé a střední podniky (dále jen „nástroj SMEW“), přičemž část probíhá na vlastní riziko skupiny EIB.

EIB a EIF jsou odpovědné za posuzování a monitorování rizika jednotlivých operací a předkládají zprávu Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.

Záruční fond Evropského fondu pro strategické investice (záruční fond EFSI) 10

Podle článku 12 nařízení o EFSI 11 představuje záruční fond likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU. V souladu s dohodou mezi EU a EIB o EFSI hradí tento záruční fond čerpání záruky v případě, že výše čerpání překračuje výši prostředků, jež má EIB k dispozici na účtu EFSI. Tento účet, jejž EIB spravuje, byl zřízen pro účely výběru příjmů EU, jež plynou z operací fondu EFSI pod zárukou EU, a připisování zpětně získaných částek, s tím, že do výše zůstatku jsou z něj hrazeny případy čerpání záruky EU.

Záruční fond EFSI je doplňován postupně s přihlédnutím k nárůstu expozice, kterou záruka EU pokrývá.

Podle čl. 12 odst. 4 jsou prostředky záručního fondu řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.

2.5 Jiné mechanismy řízení krizí, které nejsou kryty z rozpočtu EU

V rámci reakce na krizi bylo zavedeno několik dalších mechanismů, které však nejsou z hlediska rozpočtu EU spojeny s žádným rizikem:

– Úvěrový nástroj pro Řecko 12 je financován formou bilaterálních úvěrů Řecku od jiných členských států eurozóny a centrálně jej spravuje Komise.

– Evropský nástroj finanční stability (EFSF) 13 : EFSF byl zřízen členskými státy eurozóny v červnu 2010 jako dočasný záchranný mechanismus pro poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny v rámci makroekonomického ozdravného programu. Smlouva o trvalém záchranném mechanismu, Evropském mechanismu stability (EMS), vstoupila v platnost dne 27. září 2012. Od 1. července 2013 pokračuje EFSF v provádění aktuálních programů určených pro Řecko (spolu s MMF a některými členskými státy) i pro Irsko a Portugalsko (spolu s MMF, některými členskými státy a EU/EFSM) 14 , ale není již zapojen do nových finančních programů ani úvěrových smluv.

– Evropský mechanismus stability (ESM) 15 : ESM je významnou součástí celkové strategie EU zaměřené na ochranu finanční stability v eurozóně poskytováním finanční pomoci členským státům eurozóny, které mají finanční problémy nebo jimi jsou ohroženy. ESM je mezivládní organizace založená podle mezinárodního veřejného práva se sídlem v Lucembursku a její efektivní úvěrová kapacita činí 500 000 milionů EUR.

3.Vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka 

Tento oddíl popisuje vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka, a to zaprvé operací řízených přímo Komisí a zadruhé operací řízených EIB.

Podrobnější informace o těchto nesplacených částkách, zejména co se týče stropu, vyplacených částek nebo míry zajištění zárukou, jsou uvedeny v tabulkách A1, A2a, A2b a A3 pracovního dokumentu útvarů Komise.

3.1Operace řízené přímo Komisí 

3.1.1Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)

Rada Ecofin ve svých závěrech přijatých na zasedání ve dnech 9. a 10. května 2010 stanovila objem prostředků pro tento mechanismus na 60 000 milionů EUR 16 . Členské státy eurozóny byly navíc připraveny tyto zdroje v případě potřeby navýšit. Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 407/2010 17 omezuje dlužnou částka úvěrů nebo úvěrových linií, které lze poskytnout členským státům, rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů pro prostředky na platby.

Na základě rozhodnutí Rady poskytnout unijní finanční pomoc Irsku 18 (do výše 22 500 milionů EUR) a Portugalsku 19 (do výše 26 000 milionů EUR) bylo Irsku vyplaceno 22 500 milionů EUR a Portugalsku 24 300 milionů EUR (o zbývající 1 700 milionů EUR portugalská vláda nepožádala). V souladu s tím má EFSM zbývající kapacitu 13 200 milionů EUR na poskytnutí další pomoci v případě potřeby 20 .

V dubnu 2013 se Euroskupina a Rada ECOFIN rozhodly navýšit maximální váženou průměrnou splatnost úvěrů EFSM z 12,5 roku na 19,5 roku, což přijímajícím zemím umožňuje požádat o prodloužení splatnosti jednotlivých splátek úvěru do roku 2026.

Vývoj v roce 2016

Komise dne 11. ledna 2016 obdržela žádost Portugalska o prodloužení splatnosti úvěru EFSM ve výši 4,75 miliardy EUR, který byl Portugalsku vyplacen v roce 2011 a byl splatný k 3. červnu 2016. Tento úvěr byl refinancován ve třech splátkách se splatností v roce 2023 (1,5 miliardy EUR), 2031 (2,25 miliardy EUR) a 2036 (1 miliarda EUR). V důsledku prodloužení splatnosti činí vážená průměrná splatnost úvěrů v rámci EFSM pro Portugalsko 14,9 roku.

3.1.2Nástroj na podporu platební bilance

Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla opětovně aktivována na konci roku 2008 ve prospěch Maďarska a následně Lotyšska a Rumunska s cílem obnovit tímto příslibem o celkovém objemu 14 600 milionů EUR, z nichž bylo 13 400 milionů EUR vyplaceno, důvěru trhů ve vztahu k těmto zemím.

Vývoj v roce 2016

V dubnu 2016 Maďarsko splatilo poslední splátku svého úvěru ve výši 1 500 milionů EUR. Nesplacená výše úvěrů v rámci nástroje na podporu platební bilance se tak v roce 2016 snížila z 5 700 milionů EUR na 4 200 milionů EUR.

Celkový strop nástroje na podporu platební bilance činí 50 000 milionů EUR. Z tohoto objemu zůstávalo k 31. prosinci 2016 k dispozici 45 800 milionů EUR, které lze v případě potřeby uvolnit.

3.1.3Úvěry v rámci makrofinanční pomoci

Rozhodnutí o makrofinanční pomoci obecně přijímají Evropský parlament a Rada (článek 212 SFEU). Rada však může přijmout rozhodnutí na základě návrhu Komise, pokud situace ve třetí zemi vyžaduje naléhavou finanční pomoc (článek 213 SFEU). Tento postup byl využit v případě druhého balíčku makrofinanční pomoci pro Ukrajinu v roce 2014.

Vývoj v roce 2016

Druhá splátka úvěru (10 milionů EUR z rozhodnutí o poskytnutí 15 milionů EUR) byla Kyrgyzské republice 21 vyplacena v dubnu 2016.

Dne 6. července 2016 Evropský parlament a Rada rozhodly o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku 22 v maximální výši 500 milionů EUR ve formě úvěrů (ve třech splátkách ve výši 200 EUR, 150 a 150 milionů EUR).

Dne 14. prosince 2016 Evropský parlament a Rada rozhodly o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království  23 v maximální výši 200 milionů EUR ve formě úvěrů (ve dvou splátkách ve výši 100 milionů EUR).

Přijímající země splatily 70 milionů EUR (Bosna a Hercegovina 4 miliony EUR, Bývalá jugoslávská republika Makedonie 10 milionů EUR, Černá Hora 1,34 milionu EUR a Srbsko 54,66 milionu EUR).

Nesplacená výše úvěrů v rámci makrofinanční pomoci se od 31. prosince 2015 do 31. prosince 2016 snížila z 3 006,6 milionu EUR na 2 946,6 milionu EUR. V rámci makrofinanční pomoci představují 75 % celkové expozice úvěry poskytnuté Ukrajině.

Vývoj po 31. prosinci 2016 (do 30.června 2017)

Druhá splátka úvěru Ukrajině v rámci třetího programu makrofinanční pomoci (MFA-III) 24 (ve výši 600 milionů EUR) byla vyplacena v dubnu 2017.

Druhá splátka úvěru Gruzii v rámci makrofinanční pomoci (ve výši 13 milionů EUR) byla vyplacena v květnu 2017.

3.1.4Úvěry Euratomu

Úvěry Euratomu členským státům nebo některým způsobilým nečlenským zemím (v současnosti Ruské federaci, Arménii a Ukrajině) mají strop ve výši 4 000 milionů EUR, z něhož bylo vyplaceno již zhruba 92 %. Z rozhodnutí o 4 000 milionech EUR zbývá 326 milionů EUR.

Dne 7. srpna 2013 byl podepsán úvěr pro Ukrajinu ve výši 300 milionů EUR určený na zlepšení bezpečnosti stávajících jaderných elektráren a dohoda o záruce byla ukrajinským parlamentem ratifikována dne 15. května 2014. Úvěr bude poskytnut v úzké spolupráci s EBRD, která souběžně poskytuje úvěr ve výši dalších 300 milionů EUR.

Dne 27. května 2015 Komise schválila vyplacení částky Energoatomu v rámci úvěru Euratomu ve výši 100 milionů EUR za předpokladu, že Energoatom z úvěru poskytnutého EBRD čerpal nejméně 50 milionů EUR. Z důvodu prodlev v provádění projektu nebyla částka z Euroatomu do 31. prosince 2016 vyplacena.

Tyto úvěry jsou kryty státními zárukami, které pokrývají 100 % nesplacené částky na konci roku.

Vývoj v roce 2016

V roce 2016 nebyly vyplaceny žádné prostředky. Bulharsko splatilo 22,62 milionu EUR, Rumunsko 19 milionů EUR a Ukrajina ekvivalent 7,1 milionu EUR.

Vývoj po 31. prosinci 2016

První splátka úvěru ve výši 50 milionů EUR byla vyplacena v květnu 2017.

3.2Vývoj operací vnějšího financování ze strany EIB

Vývoj v roce 2016

V rámci obecného mandátu EIB na období let 2014–2020 bylo k 31. prosinci 2016 podepsáno financování v celkové výši
10 741 milionů EUR, z nichž bylo k tomuto datu vyplaceno 1 882 milionů EUR, přičemž zbývající částka činila 1 893 milionů EUR (viz tabulka A3 pracovního dokumentu útvarů Komise). Více informací o zemích, na něž se vztahuje mandát EIB, obsahují tabulky A1, A3 a A4 pracovního dokumentu útvarů Komise.

Údaje k vnějším mandátům EIB za předchozí období obsahuje tabulka č. A3 pracovního dokumentu útvarů Komise.

Nesplácení úvěrů a úroků ze strany syrské vlády pokračovalo i v roce 2016. Na pokrytí těchto nesplacených částek čerpala EIB prostředky ze záručního fondu (viz odstavec 5.1.3 níže).

Nesplacené částky uvolněné z různých nástrojů zmíněných v tomto oddíle k 31. prosinci 2016 shrnuje oddíl 3 (tabulka č. 1).

4.Rizika krytá z rozpočtu EU

4.1Definice rizika

Riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven, je odvozeno od objemu nesplacené jistiny a úroků u operací, na něž byla poskytnuta záruka.

Pro ocenění rizik, jimž je rozpočet EU (přímo nebo nepřímo prostřednictvím fondu) takto vystaven, jsou pro účely této zprávy použity dvě metody:

–metoda „krytí celkového rizika“ je založena na součtu celkové částky nesplacené jistiny z dotčených operací k danému datu včetně vzniklého úroku 25 ,

–rozpočtový přístup definovaný jako „roční riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven“ vychází z výpočtu maximálního objemu ročních splatných plateb, které by EU musela v rozpočtovém roce uhradit za předpokladu, že by ze zaručených úvěrů nebyly uhrazeny žádné splátky 26 .

4.2Složení celkového rizika

Do roku 2010 bylo maximální riziko vyjádřené celkovou zaručenou nesplacenou částkou spojeno hlavně s úvěry třetím zemím. Od roku 2011 výrazně zatěžuje veřejné finance členských států finanční krize. EU proto navýšila své financování, aby pokryla potřeby veřejného financování v členských státech.

Vlivem uvedeného vývoje se složení rizika změnilo. K 31. prosinci 2016 představují 64 % celkové nesplacené částky 27 úvěry, jež byly přijaty k financování úvěrů členským státům, které jsou kryty přímo z rozpočtu EU (k 31. prosinci 2010 činila tato hodnota 45 %).

4.3Riziko kryté rozpočtem EU v ročním vyjádření

Při zohlednění úvěrů nesplacených ke dni 31. prosince 2016 (viz tabulka 1) činí maximální částka, kterou by EU musela vyplatit v průběhu roku 2017 (přímo nebo prostřednictvím fondu) za předpokladu, že by nebyl splácen žádný ze zaručených úvěrů, 5 777 milionů EUR. Tato suma odpovídá objemu jistiny a úroků ze zaručených úvěrů, které jsou splatné během roku 2017, za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu (podrobnosti viz tabulka č. A4 v pracovním dokumentu útvarů Komise).

4.3.1Expozice vůči členským státům

V roce 2017 činí maximální roční riziko, které pro EU vyplývá z výpůjček členským státům, 2 858 milionů EUR (49,5 % celkového ročního rizika). Toto riziko se týká:

a) úvěrů EIB a/nebo Euratomu, které byly členským státům poskytnuty před jejich přistoupením k EU,

b) úvěrů poskytnutých v rámci podpory platební bilance a

c) úvěrů poskytnutých v rámci EFSM.

Tabulka č. 2: Členské státy v pořadí podle ročního rizika, jemuž je rozpočet EU vystaven v roce 2017 (v milionech EUR)

4.3.2Expozice vůči třetím zemím

V roce 2017 ponese fond maximální roční riziko, které vyplývá z výpůjček třetím zemím, 2 918,8 milionu EUR (50,5 % celkového ročního rizika). Rizika související se třetími zeměmi se týkají úvěrů poskytnutých EIB, úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu (podrobnosti jsou obsaženy v tabulce č. A2b pracovního dokumentu útvarů Komise). Fond kryje zaručené úvěry poskytnuté třetím zemím se splatností rozloženou až do roku 2042.

Prvních deset zemí (ze čtyřiceti osmi) je seřazeno níže podle částek splatných v roce 2017. Připadá na ně 2 415 milionů EUR, tj. 83 % ročního rizika souvisejícího se třetími zeměmi, kterému je fond vystaven. Analýza hospodářské situace těchto zemí a komentář k ní jsou obsaženy v bodě 3 pracovního dokumentu útvarů Komise. Tabulky k jednotlivým zemím uvádějí též posouzení úvěruschopnosti podle ratingových agentur.

Tabulka č. 3: Deset třetích zemí v pořadí podle nejvyššího ročního rizika, jemuž je rozpočet EU v roce 2017 vystaven (v milionech EUR) 

5.Záruční fond pro vnější vztahy

5.1Aktivace záruk

5.1.1Platby z peněžních zdrojů

Rozpočet EU dočasně poskytuje dluhové služby v případě, že dlužník nesplácí dluh vůči EU včas. Komise čerpá ze svých peněžních prostředků, aby zabránila prodlení a vzniku nákladů v rámci svých výpůjčních operací 28 .

S ohledem na to, že nejvíce výdajů se uskutečňuje během prvního čtvrtletí každého roku, umoření dluhu probíhá v následujících měsících a na začátku každého měsíce, kdy jsou hotovostní zůstatky nejvyšší.

V roku 2016 byla hotovost ve výši přibližně 1 milionu EUR použita na omezené období 16 dní z důvodu technického selhání jedné platby jednoho dlužníka.

5.1.2Platby z rozpočtu EU 

V případě, že jeden nebo více členských států neplní své právní závazky a pokud nejsou vlastní zdroje EU dostatečné, může Komise použít dostupné rozpočtové prostředky a upřednostnit splacení dluhu před nepovinnými výdaji. Pokud se ukáže, že nejsou dostatečné, vyplývá z právních předpisů EU podle víceletého finančního rámce pro členské státy povinnost poskytnout další příspěvky potřebné ke splacení dluhu a vyrovnání rozpočtu, až do výše 1,2 % HND EU. V případě potřeby právní předpisy EU členským státům umožňují přispívat do rozpočtu EU nezávisle na svém podílu.

Jelikož v roce 2016 nedošlo k žádnému selhání ze strany členských států, o čerpání prostředků nebylo požádáno.

5.1.3Žádosti o čerpání ze zdrojů záručního fondu a částky, jež jsou předmětem vymáhání

Pokud je příjemce úvěru poskytnutého nebo zaručeného třetí zemi ze strany EU v prodlení se splácením, je záruční fond vyzván k pokrytí neprovedené platby do tří měsíců ode dne podání žádosti.

Částky, o jejichž čerpání žádá EIB, jsou z účtu záručního fondu odepsány poté, co je schválí útvary Komise. Provede-li EU platbu v rámci záruky EU, přecházejí na ni související práva a opravné prostředky EIB  29 .

Pohledávky, jež na EU přejdou, však jménem EU vymáhá EIB 30 .

Úvěry EIB na projekty v Sýrii

Syrská vláda přestala od prosince 2011 hradit EIB část splátek úroků a jistiny. Vzhledem k tomu, že oficiální žádosti o úhradu byly neúspěšné, přistoupila EIB v květnu 2012 k čerpání záručního fondu. Vývoj čerpání z fondu v souvislosti s nesplácenými úvěry v Sýrii je uveden v tabulce 4a.

Tabulka 4 a: Čerpání záručního fondu z titulu nesplácených úvěrů v Sýrii (v milionech EUR)

K 31. prosinci 2016 dosahovala celková nesplacená jistina zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii 555 milionů EUR 32 , přičemž poslední úvěr je splatný v roce 2030.

TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha)

EIB dne 29. června 2016 požádala o vyplacení záruky EU v rámci mandátu pro vnější úvěry v souvislosti s úvěrem poskytnutým společnosti Tunisie S.A. (letiště Enfidha).

Dne 29. září 2016 Evropská komise vyplatila EIB 4,65 milionu EUR (nedoplatky a úroky) na základě uvedené výzvy k uplatnění záruky, která se v současnosti v EIB projednává.

Tato výzva k čerpání fondu v souvislosti s nesplácenými úvěry pro společnost TAV Tunisie (letiště Enfidha) je uvedena v tabulce 4b.

Tabulka 4b: Výzva k čerpání záručního fondu týkající se společnosti TAV Tunisie (letiště Enfidha) (v milionech EUR)

K 31. prosinci 2016 dosahovala celková nesplacená jistina zaručených úvěrů poskytnutých TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha) 64,4 milionu EUR 33 , přičemž poslední úvěr je splatný v roce 2028.

Vývoj po 31. prosinci 2016 (do 30. června 2017)

Do konce června 2017 bylo předloženo šest dalších výzev týkajících se Sýrie v celkové výši 28,38 milionu EUR (včetně úroků a pokut) a jedna dodatečná výzva týkající se společnosti TAV Tunisie S.A. (letiště Enfidha) v celkové výši 2,21 milionu EUR (včetně úroků a pokut).

5.2Vývoj fondu

V souladu s nařízením o záručním fondu musí částka fondu dosáhnout přiměřené výše (cílové částky) stanovené ve výši 9 % celkových nesplacených kapitálových závazků vyplývajících z každé operace a zvýšených o vzniklé úroky. K zajištění toho, aby byla cílová částka dosažena, je zaveden dotační mechanismus.

Na základě dotačního mechanismu bylo z rozpočtu EU v únoru 2016 do fondu převedeno 257,12 milionu EUR a v únoru 2017 dalších 240,54 milionu EUR.

K 31. prosinci 2016 činila čistá aktiva 34 fondu 2 505,14 milionu EUR. Poměr mezi čistými aktivy a nesplacenými kapitálovými závazky 35 (29 365,98 milionu EUR) ve smyslu nařízení o záručním fondu byl nižší než cílová částka. Z uvedeného důvodu počítá předběžný rozpočet EU na rok 2018 s dotací ve výši 137,80 milionu EUR.

Měl by být proveden přezkum, jehož účelem je posoudit hlavní parametry záručního fondu, především cílovou sazbu, a to zároveň s přezkumem v polovině období mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím. Záruční fond proto v současnosti hodnotí externí dodavatel, který posuzuje rizikový profil fondu a jeho účinnost, pokud jde o vývoj financování ve prospěch třetích zemí, které záruční fond kryje, a související rizika. Zpráva byla předložena v srpnu 2016 a vyplývá z ní zejména, že cílová sazba ve výši 9 % je pro stávající úroveň rizika portfolia úvěrů stále považována za optimální, a to i v případě dalšího snížení ratingu hlavních dlužníků. 9 % cílová sazba proto zůstává nezměněna.

6.Evropský fond pro strategické investice (EFSI)  36

Záruka EU pokrývá finanční a investiční operace, které EIB schválí v rámci nástroje IIW a které EIF schválí v rámci nástroje SMEW 37 . Část těchto operací je kryta zárukou EU, část probíhá na vlastní riziko skupiny EIB.

Podle článku 12 nařízení o EFSI představuje záruční fond EFSI likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU. V souladu s dohodou mezi EU a EIB o EFSI hradí tento záruční fond čerpání záruky v případě, že výše čerpání překračuje výši prostředků, jež má EIB k dispozici na účtu EFSI. Tento účet, jejž EIB spravuje, byl zřízen pro účely výběru příjmů EU, jež plynou z operací fondu EFSI pod zárukou EU, a připisování zpětně získaných částek, s tím, že do výše zůstatku jsou z něj hrazeny případy čerpání záruky EU.

Záruční fond EFSI je doplňován postupně s přihlédnutím k nárůstu expozice, kterou záruka EU pokrývá.

Zdroje záručního fondu EFSI jsou spravovány přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti.

Vývoj v roce 2016

Expozice ze záruky EU, jež plyne z dosud nesplacených, skupinou EIB prováděných operací EFSI (kde již došlo k vyplacení prostředků), dosahovala k 31. prosinci 2016 výše 4 392 milionů EUR. Právní příslib v podobě záruky EU přitom dosahoval 16 miliard EU (článek 11 nařízení o EFSI). Uvedených 4 392 milionů EUR je v příloze účetní závěrky EU za rok 2016 vykázáno jako podmíněný závazek.

Expozice nástroje IIW, jež plyne z vyplacených a dosud nesplacených prostředků a na niž se vztahuje záruka EU, činila 4,02 miliardy EUR. Z této částky připadalo 3,98 miliardy EUR na dluhové a 0,04 miliardy EUR na kvazikapitálové operace 38 .

Expozice v rámci nástroje SMEW, jež plyne z nesplacených prostředků a na niž se vztahuje záruka EU, dosahovala koncem roku 2016 hodnoty 369,7 milionu EUR. Z toho 364,8 milionu EUR připadalo na záruční a 5 milionů EUR na kapitálové operace.

Čistá aktiva záručního fondu dosahovala k 31. prosinci 2016 hodnoty 1 020 milionů EUR.

Koncem roku 2016 byly v rámci EFSI schváleny operace v celkovém objemu 21,3 miliardy EUR ve prospěch 28 členských států. Z této částky připadalo 14,2 miliardy EUR 39 na EIB (121 operací) a 7,1 miliardy EUR na EIF (225 operací). Oproti roku 2015, na jehož konci činil objem schválených operací 1,2 miliardy EUR, tak došlo k výraznému nárůstu.

Další informace o řízení záručního fondu EFSI obsahuje zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice 40 a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD).

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(2)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění), „nařízení o záručním fondu“ (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(3)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“). Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(4)    Makrofinanční pomoc může mít i podobu grantů třetím zemím. Odkazy na právní základy jsou uvedeny v tabulce A2B, v příloze pracovního dokumentu útvarů Komise.

(5)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(7)    Odkazy na právní základy jsou uvedeny v tabulce A3, v příloze pracovního dokumentu útvarů Komise.

(8)    Ačkoli jsou rizika ve třetích zemích v konečném důsledku kryta rozpočtem EU, funguje záruční fond jako ochrana rozpočtu před rizikem nesplácení. Poslední výroční zpráva o činnosti fondu a jeho správě viz dokument COM(2017) 488 final ze dne 14. září 2017 a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017) 296 final, 14.9.2017). Zpráva za rok 2017 by měla být k dispozici nejpozději v září 2018 na stránce http://eur-lex.europa.eu/homepage.html .

(9)    Souhrnná zpráva o činnosti fondu a o cílové sazbě jeho dotování viz dokument COM(2014) 214 final ze dne 8. dubna 2014 a související pracovní dokument útvarů Komise SWD (2014) 129 final).

(10)      Ohledně dalších informací o řízení záručního fondu EFSI viz COM(2017)326 final ze dne 16.června 2017.

(11)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“). Dne 22. července 2015 podepsaly Evropská komise a Evropská investiční banka („EIB“) dohodu ohledně správy EFSI a ohledně poskytování záruky EU („dohoda o EFSI“). Dne 21. července 2016 byl k této dohodě podepsán pozměňující dodatek.

(12)    K úvěrovému nástroji pro Řecko viz http://ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/greek_loan_facility/index_en.htm.

(13)     Informace o EFSF : http://www.efsf.europa.eu.

(14)    Úvěry poskytnuté v rámci EU/EFSM jsou kryty zárukami z rozpočtu EU.

(15)    Informace o EMS: http://esm.europa.eu .

(16)    Viz tisková zpráva o mimořádném zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci 9. a 10. května 2010 ( http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/114324.pdf )

(17)      Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(18)    Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 348).

(19)    Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 17. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88). viz též oprava tohoto rozhodnutí (Úř. věst. L 178, 10.7.2012, s. 15).

(20)    Ohledně dalších informací o EFSM viz také zpráva Komise o činnosti Evropské unie v oblasti půjček a úvěrů v roce 2016 (COM(2016) 387 final). Zpráva za rok 2016 by měla být k dispozici nejpozději v říjnu 2017 na stránce http://eur-lex.europa.eu/homepage.html.

(21)      Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1025/2013/EU ze dne 22. října 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice (Úř. věst. L 283, 25.10.2013, s. 1).

(22)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1112 ze dne 6. července 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku (Úř. věst. L 186, 9.7.2016, s. 1).

(23)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18).

(24)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 ze dne 17. dubna 2015 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 100, 17.4.2015, s. 1).

(25)    Viz tabulka č. 1 ve zprávě.

(26)    Pro účely tohoto výpočtu se předpokládá, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu, tzn. berou se v úvahu pouze splatné částky (viz rovněž tabulky č. 2 a 3 ve zprávě a tabulka č. A4 pracovního dokumentu útvarů Komise).

(27)      Viz tabulka č. 1.

(28)    Viz článek 14 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).

(29)    Viz čl. 8 odst. 7 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii.

(30)    Další informace o zpětném získávání dlužných částek obsahuje rovněž dohoda o vymáhání pohledávek podepsaná dne 25. července 2014 mezi Evropskou unií a Evropskou investiční bankou upravující podmínky a postupy pro zpětné získávání plateb provedených ze strany EU na základě záruk poskytnutých EIB na pokrytí ztrát z finančních operací na podporu investičních projektů mimo EU.

(31)      Úhradu penále a vzniklých úroků požaduje EIB až v rámci druhé žádosti o úhradu jednotlivých úvěrů. Tyto částky nabíhají ode dne, kdy nastalo prodlení s úhradou, až do dne úhrady záručním fondem.

(32)      Do této částky je zahrnuto 304,43 milionu EUR (jistina + úrok), o něž EIB požádala.

(33)      Do této částky je zahrnuto 4,56 milionu EUR (včetně úroku), o něž EIB požádala.

(34)    Celková aktiva fondu po odečtu nahromaděných závazků (poplatků EIB a poplatků za audit).

(35)    Včetně vzniklých úroků.

(36)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“). Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(37)      Mikropodniky, malé nebo střední podniky.

(38)      Celková expozice z portfolia nástroje IIW, jež plyne ze schválených operací se zárukou EU (s vyplacením prostředků i bez něho), činila koncem roku 2016 celkem 13,38 miliardy EUR. Z této částky připadalo 12,84 miliardy EUR na dluhové a 0,54 miliardy EUR na kvazikapitálové operace. V důsledku toho, že záruka EU pokrývá tranši portfolia nesoucí ztrátu jako první (Portfolio First Loss Piece), však byly potenciální ztráty, které by rozpočet EU nesl z nástroje IIW, limitovány na maximálně 10,6 miliardy EUR.

(39)      Rozdíl mezi celkovým objemem schválených operací a schválených expozic je dán několika faktory, například tím, že v objemu schválených expozic není započítán podíl EIB na kvazikapitálových operacích a že rozdíly plynou i ze splácení a z uplatněných směnných kurzů.

(40)      Poslední verze – COM(2017)326 final ze dne 16. června 2017.