EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 24.10.2017

COM(2017) 651 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků

{SWD(2017) 675 final}

1.Úvod: zlepšování právní úpravy v rámci Komise

Současná Komise se nachází v polovině svého funkčního období. Zaměřuje se i nadále na předkládání prioritních iniciativ, které mají podpořit jejích 10 politických priorit 1 ve prospěch občanů Unie; podpořit růst a zaměstnanost, zlepšit fungování vnitřního trhu, řešit bezpečnostní hrozby, chránit spotřebitele a pracovníky a zlepšit veřejné zdraví a životní prostředí. Pracovní program na rok 2018 2 znovu potvrzuje, že se Komise zaměřuje na významné problémy, které je nezbytné řešit na evropské úrovni. Zahrnuje opatření na zavedení jednotného digitálního trhu a energetické unie, zajištění spravedlivého zdanění společností a sociální spravedlnosti, dokončení unie kapitálových trhů, posílení hospodářské a měnové unie a bankovní unie, pokračování v boji proti terorismu a vypracování plánu na příští víceletý finanční rámec Unie.

Zlepšování právní úpravy je základem veškeré práce Komise k zajištění toho, aby EU vykonávala nezbytné činnosti na dobré úrovni. Za tímto účelem vymezila v roce 2015 3 současná Komise soubor vyvážených zásad a opatření v oblasti tří klíčových pilířů:

–Posouzení dopadů: nové návrhy doprovází posouzení dopadů, která zkoumají, jak lze cílů politik dosáhnout co účinnějším způsobem, aniž by přinášely nadbytečnou zátěž.

–„Nejprve hodnotit“: všechny revize stávajících právních předpisů by měly posoudit možnosti jejich zjednodušení a snížení nadbytečných nákladů na základě analýz a informací od zúčastněných stran.

–Zapojení zúčastněných stran: Zlepšování právní úpravy je podpořeno aktivním zapojením občanské společnosti, v rámci kterého jsou zúčastněné strany vyzývány k poskytování informací týkajících se všech bodů politického cyklu prostřednictvím řady nástrojů pro získávání zpětné vazby a konzultačních činností.

Tento přístup ke zlepšování právní úpravy získal širokou podporu ze strany zúčastněných stran, včetně Evropského parlamentu 4 a Rady 5 . Již v roce 2015 OECD zařadila systémy posuzování dopadů a hodnocení Komise mezi členy OECD na třetí, respektive páté místo 6 . Po tomto zařazení Komise v květnu 2015 provedla další zlepšení a v roce 2016 Evropský parlament, Rada a Komise uzavřely interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů. 7 V prosinci 2016 dále Komise předložila strategičtější přístup k prosazování právních předpisů EU 8 . V průběhu roku 2017 bylo dosaženo významného pokroku ve třech dalších oblastech, které se týkají přístupu Komise ke zlepšování právní úpravy.

–Komise zaprvé dále vyvíjela úsilí o zvýšení transparentnosti, legitimity a odpovědnosti za svou práci, zejména pokud jde o konzultační proces a možnosti zúčastněných stran poskytovat zpětnou vazbu k návrhům (oddíl 2.2 níže). Do konce roku 2017 bude mít k dispozici internetovou stránku týkající se „přispívání k tvorbě právních předpisů“ 9 , která umožní zúčastněným stranám se plně zapojit do práce Komise v průběhu celého politického cyklu.

–Zadruhé, v roce 2017 Komise dokončila rozsáhlou aktualizaci pokynů a nástrojů pro zlepšování právní úpravy v rámci celého politického cyklu 10 . Ačkoli je jejich primární funkcí vysvětlovat a využívat vazby mezi jednotlivými kroky při tvorbě politik v Komisi a napomáhat při jejích činnostech směřujících ke zlepšování právní úpravy, jsou rovněž přístupné Evropskému parlamentu, Radě, členským státům a všem zúčastněným stranám. Cílem je usnadnit další zapojení všech těchto subjektů do procesu tvorby politik Unie.

–Zatřetí, na začátku roku 2017 završil Výbor pro kontrolu regulace přijímací proces svých zaměstnanců a nyní do něj patří tři členové, kteří nepocházejí z řad evropských institucí. Tento nezávislý výbor 11 dohlíží na kvalitu posouzení dopadů a vybraných hodnocení stávajících právních předpisů a uveřejňuje všechna svá stanoviska. Každé posouzení dopadů v zásadě vyžaduje pro pokračování iniciativy kladné stanovisko. Pokud by se Komise rozhodla přijmout opatření, aniž by toto stanovisko obdržela, musí veřejně objasnit, proč se pro takový postup rozhodla. Výbor navíc poskytuje útvarům Komise praktické metodické pokyny. Výbor v současné době rovněž přezkoumává vybraná hodnocení a systematicky předkládá dotazy, zda – v souladu se „zásadou nejprve hodnotit“ – bylo za účelem podpory zprávy o posouzení dopadů v případě změny právních předpisů provedeno hodnocení.

Na obrázku 1 je uveden přehled klíčových činností týkajících se zlepšování právní úpravy a ukazuje významné činnosti dokončené v posledních dvanácti měsících. Zbývající část tohoto sdělení poskytuje podrobnější informace o tomto vývoji a o probíhající spolupráci s platformou REFIT v oblasti shromažďování, analýzy a předkládání názorů zúčastněných stran o tom, jak stávající právní předpisy zjednodušit. Rovněž se zabývá závazky, které Komise přijala v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (zejména v bodě 48), a závěry Rady 12 a pojednává o dalších krocích, které mají napomoci splnit ambiciózní program Komise v oblasti zlepšování právní úpravy. Pracovní dokument útvarů připojený k tomuto sdělení poskytuje další informace o snahách za účelem dosažení zjednodušení. 

Obrázek 1. Přehled činností v oblasti zlepšování právní úpravy od jejich zavedení v Komisi

2.Uplatňování zlepšování právní úpravy: klíčové výsledky

2.1.Zacílení na důležité věci: s ohledem na zásadu subsidiarity a proporcionality

Junckerova Komise se zaměřuje na základní soubor deseti politických priorit a je i nadále odhodlána vyvíjet činnost na úrovni EU pouze tehdy, je-li to nezbytné, a navrhovat pouze to, co je potřebné pro dosažení žádoucích cílů. Na základě podkladů shromážděných prostřednictvím různých nástrojů zlepšování právní úpravy vyvíjí činnost tam, kde je to nezbytné a kde to přináší přidanou hodnotu. Obrázek 2 znázorňuje zaměření Komise, jež rovněž umožňuje zohlednit horizontální cíle, např. udržitelnost, do všech oblastí politik. Pokud byl v několika oblastech, např. v oblasti energetiky a klimatu, dopravy, jednotného digitálního trhu a vnitřního trhu, uplatňován odvětvový přístup, byly nástroje pro zlepšování právní úpravy využity v těchto odvětvích k zajištění soudržnosti a zamezení nadbytečným a překrývajícím se nákladům.

U většiny těchto iniciativ bylo vypracováno posouzení dopadů. Vstup a důkazy potřebné k posouzení dopadů však nelze vždy získat při opatřeních, které vyžadují okamžitou politickou reakci. Tak tomu bylo například v loňském roce v oblasti migrace a bezpečnosti. V těchto případech však Komise poskytla na podporu svých návrhů důkazy v co největší míře a v několika málo případech, kdy to nebylo možné, objasnila své důvody.

Obrázek 2. Počet prioritních iniciativ Junckerovy Komise v období let 2015–2018 v porovnání s posledním rokem předchozí Komise

Kromě toho, že se zaměřuje na klíčové priority, Komise i nadále usiluje o to, aby opatření, která přijímá, byla přiměřená. Komise každoročně podává zprávu o podstatných činnostech, které vykonává v oblasti subsidiarity a proporcionality. Důležitým nástrojem je nezávislá kontrola politických možností ze strany Výboru pro kontrolu regulace před tím, než Komise přijme své návrhy. Výbor přezkoumává možnosti, které mají zjednodušit právní předpisy a všechny relevantní dopady (např. na malé a střední podniky), které mohou vést k účinnějším, účelnějším či přiměřenějším opatřením, jež zamezí vzniku nadbytečných nákladů. V rámečku 1 jsou uvedeny příklady.

2.2.Transparentnost, legitimita a odpovědnost

V průběhu let 2016 a 2017 Komise kladla zvláštní důraz na zvyšování legitimity své činnosti. Komise se zavázala k nejvyšším standardům transparentnosti a odpovědnosti v zájmu demokratické legitimity v souladu s prioritou 10 svých Politických směrů („Unie demokratické změny“). Veřejnost a zúčastněné strany oprávněně očekávají, že budou samy schopny ovlivňovat rozhodování, přezkoumávat důkazy a vědět, kdo další se snaží rozhodování ovlivňovat. Komise šla příkladem v oblasti transparentnosti při interakcích se zástupci zájmových skupin uplatňováním zásady, že komisaři, členové jejich kabinetů a generální ředitelé se setkají pouze s lobbisty, kteří jsou v rejstříku transparentnosti a kteří informace o těchto setkáních zveřejňují na svých internetových stránkách. Registrace v rejstříku transparentnosti je navíc v současné době rovněž požadavkem kladeným na organizace zúčastněných stran a jednotlivé odborníky zastupující společný zájem, aby mohli být jmenováni jako členové odborných skupin, které poskytují poradenství Komisi. V září roku 2016 předložila Komise návrh právně závazné interinstitucionální dohody o zavedení povinného rejstříku transparentnosti, který by se vztahoval na Komisi, Evropský parlament a poprvé i na Radu. To by byl významný krok směrem k větší transparentnosti lobbingu.

Komise je pevně odhodlána spolupracovat se zúčastněnými stranami a občany v rámci celého politického cyklu 13 a významně investovala do řady nástrojů pro lepší spolupráci při svých činnostech. Navzdory dostupnosti těchto nástrojů je zřejmé, že úroveň spolupráce dosud nedosáhla svého plného potenciálu a některé zúčastněné strany stále nejsou ochotné nebo schopné spolupracovat. Komise přijala další opatření k vyřešení tohoto problému . Zejména:

·Aby bylo možné reagovat na zájmy zúčastněných stran, včetně platformy REFIT 14 , neboť často není zřejmé, jakým způsobem Komise zohlednila jimi poskytnuté informace, bude Komise v rámci svých posouzení dopadu, hodnocení a zpráv o konzultaci poskytovat lepší zpětnou vazbu k názorům zúčastněných stran, aby prokázala, jak jimi poskytnuté informace zohlednila.

·S cílem zajistit, aby byly co nejúčinnějším způsobem osloveny správné zúčastněné strany za účelem získání jejich názorů a důležitých údajů, zlepšila Komise své pokyny pro útvary Komise týkající se přípravy jasné konzultační strategie pro každou iniciativu, která bude uvedena v plánech a počátečních hodnoceních dopadu.

·Aby byla oslovena co nejširší veřejnost a aby bylo usnadněno získání zpětné vazby, bude nyní veřejná konzultace týkající se důležitých iniciativ k dispozici ve všech úředních jazycích EU, přičemž zbývající budou alespoň v angličtině, francouzštině a němčině. Toto opatření reaguje na obavy vyjádřené Evropským parlamentem, evropským veřejným ochráncem práv, zúčastněnými stranami i občany.

·Dne 1. července 2016 Komise zahájila provoz internetových stránek, které jsou ústředním výchozím bodem pro občany a zúčastněné strany k získání informací o tvorbě politik a zapojení do procesu 15 . To jim usnadňuje vyjádřit své názory. Zvyšuje to transparentnost při tvorbě politik, neboť příspěvky jsou zveřejňovány automaticky. Je tak splněn důležitý závazek učiněný v rámci programu zlepšování právní úpravy z roku 2015.

·Na jediné internetové stránce lze nyní poskytnout zpětnou vazbu k předběžným návrhům Komise týkajícím se nových iniciativ (plánům a počátečním hodnocením dopadů), přijatým návrhům a návrhům terciárních právních předpisů (aktům v přenesené pravomoci a prováděcím aktům). U poslední skupiny došlo k výraznému zlepšení v oblasti transparentnosti a konzultací v tradičně složitém a neprůhledném procesu, který zahrnoval pouze odborníky a zástupce členských států. Obrázek 3 uvádí přehled současného stavu.

Obrázek 3. Internetové stránky „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“: Přehled od jejich spuštění dne 1. července 2016

Komise bude i nadále podporovat ještě větší zapojení zúčastněných stran, zejména u prioritních návrhů, a to prostřednictvím sociálních médií (#EUHaveYourSay). To vede k stále většímu počtu návštěvníků internetových stránek „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“, které v srpnu 2017 zaznamenaly více než 47 000 návštěvníků (obrázek 4). Obdržené příspěvky například vedly ke změnám v návrhu Komise týkajícím se pravidel pro uplatňování politiky přiměřeného používání roamingových služeb v oblasti mobilních telekomunikací 16 , nebo poskytly normotvůrci informace, jako v případě reakce veřejnosti na návrh Komise týkající se zbraní 17 .

Komise do konce roku 2017 dále zlepší internetové stránky. Budou obsahovat časový plán, který poskytne včasnější a podrobnější informace o všech nadcházejících iniciativách, a bude zahrnovat přístup ke všem každoročně spouštěným on-line veřejným konzultacím.

2.3.Zjednodušení právních předpisů a řešení zbytečných nákladů

Od počátku svého funkčního období současná Komise zdůrazňovala, že aktivní správa stávajících právních předpisů EU je stejně důležitá jako příprava nových iniciativ. Je nezbytné zajistit, aby právní předpisy byly i nadále v souladu se svým účelem a přinášely výsledky, které jimi normotvůrci EU zamýšleli. Komise se při zjednodušování právních předpisů zaměřuje na řešení zbytečných nákladů a na odstranění administrativní zátěže, aniž by tím ohrozila politické cíle. Jednodušší a méně zatěžující právní předpisy rovněž zlepšují své provádění a prosazování a nakonec přinášejí lepší výsledky.

Komise je přesvědčena, že snižování zbytečných nákladů je nejúčinněji dosahováno individuálně podle jednotlivých případů, aby bylo plně dosaženo zamýšlených cílů těchto právních předpisů. Komise setrvává na svém stanovisku, že zlepšování právní úpravy neznamená deregulaci. Je-li zřejmé, že je nezbytné regulovat dosažení důležitých společenských cílů – ať již v oblasti trhů práce, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí nebo v oblasti řešení dopadů nových technologií na soukromí – provede tuto regulaci s přiměřenou ambicí. Vždy budou vynaloženy určité náklady, aby se zajistilo, že právní předpisy budou účinné, a tyto náklady je třeba posuzovat v kontextu celkových přínosů, které tyto právní předpisy přinesou. Aby byla zajištěna demokratická odpovědnost a transparentnost, je nezbytné, aby se politické rozhodnutí o tom, které náklady jsou oprávněné pro dosažení politických cílů, zakládalo na důkazech získaných při posouzení jednotlivých případů se zohledněním zájmů zúčastněných stran a občanů.

Přístup Komise, na rozdíl od přístupu mnoha členských států, vychází ze „zásady nejprve hodnotit“. Před revidováním právních předpisů nebo zaváděním nových právních předpisů se Komise zavázala zhodnotit stávající právní předpisy, aby mohla zjistit potenciál pro jejich zjednodušení a snížení nákladů. Tato hodnocení se mohou týkat jednotlivých právních předpisů nebo několika právních předpisů, vztahujících se na určité odvětví („kontroly účelnosti“) a u příslušných konkrétních právních předpisů určují oblasti možných úspor nákladů. Tato analýza je pak přenesena do procesu posuzování dopadů, který identifikuje, jak lze tyto změny nejlépe provést, a, je-li to možné, kvantifikuje je. Tyto procesy jsou prováděny na základě důkazů, které jsou získány prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami, činnosti platformy REFIT a příspěvků, které lze předkládat prostřednictvím internetových stránek „Jak snížit administrativní zátěž“ 18 . Tento postup je zásadní pro zajištění celkové legitimity tohoto procesu a pro zajištění toho, aby nebyly politické cíle nepříznivě ovlivněny snahou o snížení nákladů. V roce 2016 byla provedena hodnocení pouze u méně než poloviny hodnocení dopadů a v roce 2017 došlo ke zvýšení na téměř 70 %. Znamená to, že od zavedení konceptu bylo dosaženo významného úspěchu.

Klíčovou výzvou je dostatečně přesně vyčíslit náklady a přínosy navrhovaných změn. Toto vyčíslení je náročné, neboť údaje, které jsou k dispozici – včetně údajů poskytnutých členskými státy týkajících se účinnosti právních předpisů – jsou často omezené. To znesnadňuje vypracování přesných odhadů dopadů v 28 členských státech. Navzdory těmto výzvám Komise přesto předkládá informace týkající se vyčíslení u zhruba poloviny posouzení dopadů a téměř u všech hodnocení dopadů zahrnutých do programu REFIT. Celkově je praxe Komise, pokud jde o kvantifikaci, velmi dobře sladěna s přístupy jinde a dostatečně pokročilá vzhledem k odhadování přínosů politik.

Tento přístup přináší výsledky. V rámci svého programu pro účelnost právních předpisů Komise od roku 2015 zahájila 137 iniciativ zaměřených na zjednodušení. Platforma REFIT hrála a hraje důležitou roli při zaměřování Komise na to, co je pro zúčastněné strany nejdůležitější. Od počátku roku 2016 vydala platforma REFIT 58 stanovisek a poskytla informace zejména ke zjednodušení společné zemědělské politiky, evropských strukturálních a investičních fondů, pravidel v oblasti DPH a v oblasti jednotného trhu. Rámeček 3 uvádí řadu příkladů, v nichž Komise zjistila potenciální úspory nákladů pro podniky, ale i pro občany a vnitrostátní správní orgány prostřednictvím platformy REFIT. Další podrobnosti o těchto a všech dalších návrzích platformy REFIT jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném společně s tímto sdělením. Pracovní program na rok 2018 uvádí hlavní návrhy na snížení nadbytečných nákladů, které Komise hodlá předložit před koncem svého funkčního období.

2.4.Posouzení alternativních přístupů pro zjednodušení a snížení nákladů

Snížení zbytečné regulační zátěže je politickou prioritou současné Komise, která je prováděna prostřednictvím přístupu, který se zaměřuje na skutečné zájmy zúčastněných stran, zajišťuje řádnou demokratickou odpovědnost a napomáhá přesnému vyčíslení, aniž by na něm záviselo. V souladu se závazkem obsaženým v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů Komise přesto posoudila alternativní přístupy, včetně stanovení cílů snižování zátěže v konkrétních odvětvích. Závěry tohoto posouzení jsou shrnuty v rámečku 4 a jsou podrobněji uvedeny v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.

Vlastní zkušenosti Komise a důkazy z jiných systémů nenaznačují, že by přístup založený na cílech snižování zátěže stanovené předem vykazoval lepší výsledky, pokud jde o řešení zbytečných nákladů a poskytnutí prokazatelných přínosů pro zúčastněné strany, než je tomu u současného přístupu. Tento přístup je založen na posouzení stávajících právních předpisů v jednotlivých případech s cílem konkrétně určit, co lze zjednodušit, zefektivnit nebo odstranit. Přístup Komise je založen na důkazech a legitimnost je dána skutečností, že se aktivně zapojují zúčastněné strany. To zajišťuje neexistenci rizika nepřiměřené deregulace nebo negativního dopadu na klíčové politické cíle.

Komise proto zaměří své úsilí na zlepšení tohoto přístupu. Na základě svých hodnocení právních předpisů se Komise zejména zavazuje, že zajistí, aby každé posouzení dopadů na podporu legislativní revize jasně uvádělo vyčíslení možných úspor nákladů v co největším měřítku, čímž bude stanoven jasný cíl snížení zátěže, který by měly Evropský parlament a Rada při své činnosti zohlednit 22 . Pokud změní návrhy Komise a omezí nebo přidají prvky zjednodušení, vyzve Komise oba orgány, aby transparentně vysvětlily, proč je to nezbytné, a posoudily dopady jejich změn v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů. Cíl snížení zátěže by rovněž pomohl členským státům při provádění a uplatňování právních předpisů Unie.

Komise dále přepracovala svou sadu nástrojů pro zlepšování právní úpravy, a to přidáním podrobných pokynů pro útvary Komise zaměřených na vyčíslení, a zintenzivnila dostupné interní školení. Komise rovněž zamýšlí systematicky konzultovat zúčastněné strany, pokud jde o potřeby nebo možnosti zjednodušit právní předpisy, a to v rámci svých konzultačních činností doprovázejících hodnocení a posouzení dopadů.

Komise bude rovněž spolupracovat s těmito dvěma orgány, aby zajistila větší účinnost bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody s cílem vytvořit systematičtější přístup k monitorování a hodnocení účinnosti stávajících právních předpisů, aby zajistila dostupnost údajů potřebných pro řádné hodnocení a přesné vyčíslení. Komise ve svých návrzích zahrne příslušná ustanovení.

Kromě toho mají členské státy značný prostor pro uvážení, jak uplatňovat právní předpisy Unie na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Vnímání regulačního zatížení z hlediska podnikání se v rámci Unie značně liší, což naznačuje, že toto uvážení hraje důležitou roli. Komise bude nadále ve věci této otázky spolupracovat s členskými státy, například poskytováním prováděcích plánů s cílem usnadnit uplatňování právních předpisů. V souladu s výzvou v interinstitucionální dohodě by členské státy měly při provádění právních předpisů Unie do vnitrostátního práva objasnit situace, kdy přidávají prvky, které s těmito právními předpisy nesouvisejí.

2.5.Nový přístup k prosazování právních předpisů Unie

Účinné uplatňování právních předpisů EU je pro dosažení zamýšlených přínosů nezbytné. Je zásadní, aby členské státy dostály své povinnosti dodržovat a prosazovat pravidla, na jejichž zavedení se samy spolupodílely. Komise bude nadále podporovat členské státy v jejich úsilí o provádění, používání a uplatňování právních předpisů EU. Jakožto strážkyně Smluv Komise současně zvýší své úsilí o zajištění souladu s právními předpisy EU.

Ve shodě s prioritními opatřeními oznámenými v roce 2016 představila Komise svou novou politiku prosazování práva ve svém sdělení „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ 23 . Toto sdělení stanovuje strategičtější přístup k politice Komise v oblasti neplnění povinnosti se zaměřením na systémové problémy, v rámci kterých mohou opatření Komise v oblasti prosazování práva přinést skutečné změny. Prioritou bude šetření případů, kdy členské státy provedou právní předpisy EU do vnitrostátního práva nesprávně nebo tak neučiní vůbec. Důležitost, kterou Komise přikládá včasnému provedení právních předpisů Unie, se odráží v jejím důraznějším přístupu k finančním sankcím udělovaných v těchto případech. Komise bude rovněž pečlivě sledovat případy, kdy členské státy nevyhoví rozsudku Soudního dvora nebo pokud vážně poškodí finanční zájmy EU nebo naruší uplatňování výlučných pravomocí EU. Takováto pochybení upírají občanům a podnikům práva a výhody, jež jim podle evropských pravidel náleží. V souladu s touto novou politikou uzavře Komise případy, bude-li to považovat z politického hlediska za vhodné. Nedávný informační přehled přiložený k projevu předsedy o stavu Unie znázorňuje vývoj v oblasti prosazování práva 24 .

Cílem nových postupů při nesplnění povinnosti je zajistit rychlejší dosažení souladu s právem EU v podstatných záležitostech tak, aby Komise byla schopna plnit své politické priority. Tyto nové postupy při nesplnění povinnosti nejsou izolovanou iniciativou, nýbrž pevnou součástí celé řady dalších opatření, jež Komise přijme k podpoře členských států při provádění práva EU a k těsné vzájemné partnerské spolupráci s cílem uplatňovat právo EU správně, účinně a v předepsaných lhůtách. Na téma dodržování práva EU a širších otázek i politických aspektů jeho prosazování naváže Komise s členskými státy systematičtější dialog o zdokonalování tvorby právních předpisů, který se bude věnovat celému spektru legislativních oblastí.

Nesprávné provádění právních předpisů Unie znamená, že zamýšlené přínosy nejsou v praxi v plném rozsahu realizovány. Plnohodnotné provedení unijních předpisů v oblasti životního prostředí by ekonomice EU mohlo například každoročně ušetřit 50 miliard EUR v nákladech na zdravotní péči a přímých nákladech na životní prostředí. Jako nový nástroj ke zlepšení provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a společně dohodnutých pravidel byl zaveden přezkum provádění politik EU v oblasti životního prostředí 25 . Jedná se o začátek nového procesu se zapojením členských států, který má identifikovat a řešit příčiny selhání při provádění a pokusit se nalézt řešení, než se problémy stanou naléhavými. V únoru 2017 Komise zveřejnila první soubor 28 zpráv o jednotlivých zemích, které mapují jejich silné stránky, příležitosti i slabé stránky v oblasti provádění, společně se sdělením zaměřeným na zjištění společných výzev a navrhovaných nápravných opatřeních pro všechny členské státy EU 26 . Tento koncept by mohl být v ostatních oblastech politiky uplatňován v širším měřítku, pokud bude úspěšný.

2.6.Spolupráce s ostatními orgány

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů uznává společnou odpovědnost všech orgánů EU za tvorbu vysoce kvalitních právních předpisů Unie. Komise v posledních 12 měsících postupně plnila všechny své závazky vyplývající z této dohody. Komise očekává první politické zhodnocení s Evropským parlamentem a Radou, v němž bude zjištěno, kde je zapotřebí dalšího úsilí ke zlepšení procesů tvorby právních předpisů a účelnosti právních předpisů EU.

3.Závěry a další kroky k dokončení programu zlepšování právní úpravy

V současné době je více než kdy jindy potřeba zajistit, aby se tvorba politik zakládala na faktech a důkazech. Globální problémy, kterým čelíme, jsou příliš složité na to, aby mohly být vyřešeny, aniž bychom nejprve posoudili strukturovaným a komplexním způsobem důkazy.

Přístup Komise funguje dobře a přinesl pozitivní výsledky. Zlepšování právní úpravy je nástrojem, který poskytl základ pro formulaci včasných a řádných politických rozhodnutí v oblasti politických priorit, která podněcují činnost Komise k řešení problémů, jimž v současné době EU čelí. Veřejné konzultace, hodnocení, posouzení dopadů a program REFIT umožnily systematické posouzení nových návrhů i stávajících právních předpisů, aby bylo možné dosáhnout žádaných výsledků a zamezit zbytečným regulačním nákladům. Tento přístup umožňuje zhodnotit přínosy právních předpisů komplexním a systematickým způsobem, který se zakládá na důkazech. Je flexibilní a umožňuje Komisi se zaměřit na konkrétní akty, které jsou zúčastněnými stranami označeny jako akty vyžadující zlepšení.

To zajistí, aby zlepšování právní úpravy poskytovalo informace o politických rozhodnutích a dodávalo jim větší legitimitu a odpovědnost. Vyzývá tvůrce politik i zúčastněné strany k argumentaci na základě důkazů a očekávaných dopadů a konečně poskytuje řadu nástrojů, aby se smysluplně zapojily všechny součásti společnosti.

Bez ohledu na to je Komise připravena svou politiku zlepšování právní úpravy vždy zlepšit. Komise se rozhodla – zejména pokud jde o program REFIT– zesílit své snahy o vyčíslení dopadů svých návrhů a zajistit, aby všechny revize stávajících právních předpisů systematicky směřovaly ke zjednodušení a snížení zbytečných nákladů. To je stanoveno v revidovaných pokynech ke zlepšení právní úpravy a v souboru nástrojů, které vstoupily v platnost v červenci letošního roku. Od 1. listopadu by všechna posouzení dopadů měla v co největším rozsahu vyčíslit a soustavně zahrnovat výsledky činnosti platformy REFIT a veškeré informace o nákladech a přínosech iniciativy.

Komise předloží celkové posouzení způsobu, jakým byl její program zlepšování právní úpravy v rámci tohoto funkčního období Komise proveden.

(1)       https://ec.europa.eu/commission/index_cs  

(2)      COM(2017) xxx [doplní se, až bude známo]

(3) COM(2015) 215 ze dne 19. května 2015; Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU.

(4)      Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2016 o Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti; http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=CS&reference=P8-TA-2016-0104  

(5)      Zlepšování právní úpravy pro posílení konkurenceschopnosti: závěry Rady ze dne 26. května 2016; http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/05/26-conclusions-better-regulation/  

(6)      OECD(2015), Perspektivy regulační politiky OECD 2015, vydavatelství OECD, Paříž; http://www.oecd.org/publications/oecd-regulatory-policy-outlook-2015-9789264238770-en.htm  

(7)      Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů. Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L:2016:123:FULL&from=EN .

(8)      C(2016) 8600 ze dne 21. prosince 2016; Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování.

(9)      „Přispívání k tvorbě právních předpisů“: https://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs  

(10)       https://ec.europa.eu/info/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs  

(11)       https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/regulatory-scrutiny-board_cs  

(12)      Závěry Rady z prosince 2014 (doc 16000/14): „… vyzývá Komisi, aby za přispění členských států a zúčastněných stran určila a zavedla v rámci programu REFIT v obzvláště zatěžujících oblastech – zejména pro malé a střední podniky – cíle pro snižování zátěže. Tento přístup by nevyžadoval základní měření a zároveň by měl zvážit náklady a přínosy právních předpisů.“; a závěry Rady ze dne 26. května 2016 o zlepšování právní úpravy pro posílení konkurenceschopnosti, které „naléhavě vyzývají Komisi, aby urychleně přistoupila [.] k zavedení cílů pro snižování zátěže v roce 2017, a současně zohlednila vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, zdraví, životního prostředí a zaměstnanců a význam plně fungujícího jednotného trhu.“

(13)      Pilotní databáze OECD týkající se zapojení zúčastněných stran: http://www.oecd.org/gov/regulatory-policy/EC-Stakeholder-Engagement.pdf  

(14)       https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/xxii4ab_on_stakeholder_consultation_mechanisms.pdf  

(15)       https://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs  

(16)       https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/roaming-implementing-regulation  

(17)      COM(2015) 0750. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.

(18)       http://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/lighten-load_cs  

(19)      Příklady vybrané ze srovnávacího přehledu platformy REFIT. Další informace lze nalézt v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise.

(20)       https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/257ede84-dd11-4873-be36-77aaca2faeab (program ABRplus)

(21)       https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/overview-law-making-process/evaluating-and-improving-existing-laws/reducing-burdens-and-simplifying-law/refit-platform_cs

(22)      Viz nástroj č. 12 věnovaný formátu zprávy o posouzení dopadů v sadě nástrojů pro zlepšování právní úpravy; https://ec.europa.eu/info/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs

(23)       C(2016) 8600 , Úř. věst. C 18, 19.1.2017. 

(24)       https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/better-regulation-factsheet_cs.pdf  

(25)      Sdělení „Dosahování přínosů politik EU v oblasti životního prostředí s pomocí pravidelného přezkumu jejich provádění“ (COM(2016) 316 final).

(26)      Sdělení „Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“ (COM(2017) 63 final).