EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.7.2017

COM(2017) 379 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (shrnutí)

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na žádosti Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria a žádosti Rady obsažené v jejím doporučení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 1  

0.Úvod

Dne 27. dubna 2017 udělil Evropský parlament Komisi na doporučení Rady absolutorium za rozpočtový rok 2015. Udělování absolutoria je postup, kterým Evropský parlament a Rada kontrolují plnění rozpočtu EU a volají Komisi k odpovědnosti za finanční řízení. Hlavními vstupními informacemi jsou výroční zpráva a zvláštní zprávy Evropského účetního dvora spolu s vlastními zprávami Komise o účetní závěrce EU a o řízení a výkonnosti rozpočtu EU.

Postup udělování absolutoria za rozpočtový rok 2015 se vyznačoval plodnou interinstitucionální výměnou názorů na možnosti zlepšení řízení finančních prostředků EU ve prospěch občanů EU. Během závěrečné diskuse v Evropském parlamentu v dubnu 2017 podpořili klíčoví aktéři z Evropského parlamentu a Rady větší důraz na výsledky a potvrdili, že dosažení výsledků u rozpočtu EU je stejně důležité jako zajištění toho, aby byla dodržována formální pravidla. To je zcela v souladu s iniciativou Komise nazvanou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, která má posílit systematické zaměřování se na výkonnost a výsledky a občanům a zúčastněným současně usnadnit pochopení cílů a dopadů rozpočtu EU. Rovněž Evropský účetní dvůr se zavázal svou výroční zprávu neustále rozvíjet a zaměřovat se více na aspekty výkonnosti.

Udělování absolutoria je nepřetržitý proces, který umožňuje poučit se z minulosti v zájmu zlepšení budoucích výdajů EU. Během rozpravy na plenárním zasedání pan Zeller jakožto zpravodaj pro udělení absolutoria Komisi vyslovil přání, aby byla v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria přijata náležitá opatření. Za účelem poskytnutí rychlejší zpětné vazby ohledně klíčových priorit Evropského parlamentu a Rady se Komise tento rok rozhodla předložit tuto zprávu o následných opatřeních již v červenci.

Tato zpráva byla přijata v návaznosti na hlavní žádosti Evropského parlamentu a Rady v souvislosti s udělením absolutoria a je součástí integrovaného balíčku účetního výkaznictví o rozpočtu EU z roku 2016. Zaměřuje se konkrétně na: 1. budoucnost financí EU, 2. rozpočtové a finanční řízení, 3. rozpočet Unie a dosahování výsledků a 4. řízení afrického mírového projektu.

Podrobné odpovědi na konkrétní žádosti Evropského parlamentu a Rady související s udělením absolutoria, včetně žádostí přednesených v souvislosti se zvláštními zprávami Evropského účetního dvora, kterými se zabýval i postup udělení absolutoria za rok 2015, budou zveřejněny později.

1.Hlavní žádosti týkající se budoucnosti financí EU

Zpravodaj, pan Zeller, uvedl, že rozpočet EU v roce 2015 musel podpořit dlouhodobější politické cíle, jako jsou politické priority Komise a strategie Evropa 2020, a současně musel reagovat také na krizové situace v různých oblastech politiky, včetně migrace. V této souvislosti nadnesl otázky týkající se toho, jak v budoucnu dosáhnout lepší rovnováhy mezi politickými prioritami a rozpočtovými prostředky a jak u všech finančních prostředků souvisejících se strategiemi EU zajistit parlamentní kontrolu.

Pan Zeller vyslovil rovněž obavu ohledně využívání finančních mechanismů, které „nejsou financovány přímo z rozpočtu Unie ani zaúčtovány v rozvaze Unie“, a možných rizik spojených s větším využíváním finančních nástrojů.

Tyto otázky byly během postupu udělování absolutoria důkladně projednány a budou součástí celkového procesu úvah při přípravě příštího víceletého finančního rámce. Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna v březnu 2017, zahájila celkovou diskusi o Evropě v roce 2025, včetně finančního výhledu Evropy, jak je podrobně uveden v diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017.

Politický proces bude doplněn přezkumem efektivnosti a účinnosti výdajových programů a jejich přidané hodnoty EU. To podpoří přípravu příští generace fondů a modernizaci rozpočtu EU.

Komise mimoto neustále zdokonaluje své zprávy o výkonnosti v rámci své strategie „rozpočet zaměřený na výsledky“. Návrh rozpočtu na rok 2018 obsahuje programová prohlášení, která ukazují, čeho programy doposud dosáhly a co se od nich očekává, pokud jde o výsledky, pokrok a budoucí výzvy. To podporuje přístup k sestavování rozpočtu na základě výkonnosti.

Oddíly 1.1 a 1.2 se zabývají podrobněji dvěma hlavními obavami Evropského parlamentu.

1.1 Je nutno nalézt novou rovnováhu mezi stanovováním politické agendy, prováděním politik a finančními rámci (body 9–17)

Evropský parlament (EP) souhlasí s konstatováním Evropského účetního dvora (EÚD), které uvedl ve svém „informačním dokumentu o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období“ ze dne 28. října 2016, že „nastal čas, aby se Komise zabývala i dalšími možnostmi, mezi něž patří například:

– průběžné sestavování rozpočtu s pětiletým plánovacím výhledem, doložkou o revizi podle cílů a plánem průběžného hodnocení,

– určování doby trvání programů a plánů na základě potřeb jednotlivých politik, nikoliv na základě období finančního plánování; požadavek, aby členské státy a Komise před stanovením výdajů řádně zdůvodnily, a) proč je financování Unie zapotřebí a b) jakých výsledků má být jeho prostřednictvím dosaženo.“

Komise skutečně přezkoumá nejvhodnější dobu trvání příštího víceletého finančního rámce za účelem dosažení vhodné rovnováhy mezi dobou trvání příslušného funkčního období poslanců EP a členů Komise a potřebou stability programových cyklů a předvídatelností investic.

Víceletý finanční rámec se projednává a schvaluje jako balíček opatření s právními předpisy o vlastních zdrojích. Jelikož tím jsou dány roční stropy prostředků na závazky, které odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie, a roční stropy prostředků na platby, jsou právní předpisy o výdajových programech navrženy tak, aby byla zohledněna a dodržena politická rozhodnutí a rozhodnutí o rozpočtu přijatá na základě víceletého finančního rámce. Tyto právní předpisy proto obvykle obsahují doložky o přezkumu, které jsou sladěny s příslušným obdobím víceletého finančního rámce.

EP požádal rovněž o zařazení návrhů, které ve svém informačním dokumentu o přezkumu v polovině období uvedl Účetní dvůr, a doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje na pořad jednání příštího odborného setkání na téma rozpočtu zaměřeného na výsledky. Komise skupině navrhne, aby záležitosti předložené Evropským parlamentem projednala. Pokud jde o prvky přímo související s výkonností rozpočtu, obecné aspekty záležitostí, jako je podávání zpráv o výkonnosti a používání informací o výkonnosti v rozhodovacím procesu v rámci rozpočtového cyklu, již jsou a budou součástí diskusí na odborných setkáních. Komise bude analyzovat způsoby začlenění doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje do práce skupiny odborníků. Zkušenosti sdílené na odborných setkáních budou zohledněny při přípravě výroční konference EU o rozpočtu zaměřeném na výsledky v roce 2017.

EP rovněž vyzývá Komisi, aby zohlednila Pařížskou dohodu a zvýšila cíl týkající se výdajů souvisejících s oblastí klimatu v rozpočtu Unie z 20 % na 30 %. Komise objasnila své stanovisko k proveditelnosti významných změn ve stávajícím víceletém finančním rámci ve svých odpovědích na zvláštní zprávu EÚD č. 31/2016 2 , která hodnotí pokrok, jehož Komise dosáhla při plnění cíle, který stanoví, že by na opatření související s klimatem mělo být vynaloženo 20 % rozpočtu, což znamená, že by rozpočet EU měl hrát v podpoře zohledňování této problematiky roli průkopníka.

Komise bude usilovat o další sladění rozpočtových výdajů s politickými cíli EU na základě platného legislativního rámce. Svým přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období již Komise podnikla kroky k posílení schopnosti rozpočtu zabývat se prioritami EU. Návrhy budoucích rozpočtů EU (a budoucího víceletého finančního rámce) předložené Komisí budou náležitě zohledňovat politické priority a mezinárodní závazky Unie. Cílem víceletého finančního rámce po roce 2020 je zajištění sladěného, efektivního a účinného souboru programů EU, které plní politické priority.

1.2Zahrnutí „stínových rozpočtů“ do rámce rozpočtu Unie (body 24–27)

Komise byla požádána, aby navrhla opatření, která povedou k tomu, že finanční mechanismy Unie pro plnění rozpočtu EU budou uspořádány tak, aby lépe zajišťovaly transparentnost a vyvozování odpovědnosti, aby předložila posouzení dopadů Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na další programy a finanční nástroje, aby zajistila, že finanční nástroje budou slučitelné se strategií EU a aby vypracovala sdělení o tzv. „stínových rozpočtech“.

Komise podotýká, že některé tyto mechanismy byly zřízeny s cílem reagovat na krizi eurozóny a mají mezivládní povahu. Z tohoto důvodu nespadají do rámce rozpočtu EU. Jiné nástroje, jako je EFSI a Evropský investiční fond, doplňují tradičnější mechanismy plnění rozpočtu EU a zvyšují jeho dosah a pákový efekt.

Stávající finanční architektura EU proto umožnila uvolnění finančních prostředků na nové potřeby a co nejúčinnější využití omezených prostředků. Dopad nástrojů v rozpočtu EU je objasněn v roční účetní závěrce EU, která je auditována Evropským účetním dvorem. Poskytovány jsou rovněž zvláštní zprávy o finančních nástrojích, svěřenských fondech a nástroji pro uprchlíky v Turecku, což zajišťuje transparentnost a odpovědnost.

Co se týká sdělení o této záležitosti, které požaduje EP, Komise podotýká, že bílá kniha o budoucnosti Evropy v roce 2025 zahájila celkovou diskusi a proces úvah předcházející přípravě příštího víceletého finančního rámce. Komise v této souvislosti právě přijala diskusní dokument o budoucnosti financí EU. Otázka finanční architektury EU bude součástí celkového procesu úvah při přípravě příštího víceletého finančního rámce.

Co se týká slučitelnosti finančních nástrojů se strategií EU, Komise zdůrazňuje, že finanční nástroje jsou prostředkem, který slouží politikám EU. Neohrožují schválené politiky a neměly by být považovány za hrozbu pro jakoukoli politiku. Jejich využívání v příštích letech bude záviset na míře ambicí s ohledem na rozpočet a politiky EU a na tom, zda představují vhodný nástroj, který má těmto politikám sloužit.

Svým návrhem na revizi finančního nařízení / Omnibus 3 již Komise usiluje o zahrnutí různých finančních mechanismů Unie, zejména svěřenských fondů, strategických investičních fondů, záručních fondů, facilit, finančních nástrojů a makrofinanční pomoci, do jednoho regulačního rámce finančního nařízení, jmenovitě hlavy X. Pravidla týkající se strukturálních a investičních fondů a fondů spravovaných Komisí jsou mimoto co možná nejvíce zjednodušena. Návrh je v současnosti projednáván s EP a Radou. Komise proto vítá veškeré návrhy Parlamentu, které usilují o další zlepšení způsobu řešení těchto problémů.

Co se týká žádosti o přehodnocení posouzení ex ante v případě dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy s ohledem na vytvoření EFSI a o předložení posouzení dopadu EFSI, Komise se domnívá, že vývoj na trhu, k němuž došlo po zavedení finančního nástroje, by měl být posouzen v rámci přezkumu tohoto nástroje v polovině období.

Komise nicméně akceptuje, že posoudí soudržnost dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy s ostatními iniciativami EU, včetně EFSI, v rámci přezkumu Nástroje pro propojení Evropy v polovině období, který v současnosti probíhá a který má být podle očekávání ukončen koncem roku 2017 po vyhotovení hodnotící zprávy externími poradci. Zveřejněn bude také dodatek k posouzení ex ante ohledně Nástroje pro propojení Evropy, který se zaobírá investičními potřebami po vytvoření EFSI a potenciálem kapitálového nástroje v oblastech Nástroje pro propojení Evropy.

Komise může případně předložit posouzení dopadů EFSI na další finanční nástroje v rámci hodnocení EFSI.

2.Rozpočtové a finanční řízení (body 40–42)

EP a Rada předložily tři hlavní žádosti týkající se sledování zbývajících závazků, vytváření každoročně aktualizované dlouhodobé prognózy peněžních toků a potřeby zohlednit kapacitní omezení v některých členských státech a poskytnout jim technickou pomoc s cílem zvýšit míru čerpání, zvláště pak v oblasti evropských strukturálních a investičních fondů.

Pokud jde o zbývající závazky, Komise bude i nadále přijímat vůči členským státům opatření za účelem jejich snížení a většího využívání čistých oprav v oblasti soudržnosti při dodržení regulačního rámce.

Co se týká podpory členských států, Komise již zřídila pracovní skupinu pro lepší provádění s cílem zlepšit čerpání evropských strukturálních a investičních fondů v určitých členských státech a současně zajistit plné dodržování legality a správnosti výdajů v rámci stanoveném víceletým finančním rámcem a příslušnými právními předpisy. Komise je odhodlána zajistit, aby byly výsledky činnosti pracovní skupiny plně využity, a zaměří se na vytvoření proaktivního a cíleného přístupu k členským státům, aby podpořila čerpání finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti v období 2014–2020.

Co se týká aktualizovaných dlouhodobých peněžních toků, ve sdělení o přezkumu/revizi víceletého finančního rámce v polovině období předložila Komise prognózu plateb, která zhodnotila udržitelnost stávajících stropů a obsahovala odhad zrušených prostředků a vývoj zbývajících závazků do konce stávajícího víceletého finančního rámce.

Komise bude provádění průběžně sledovat a v souladu s tím prognózu aktualizovat.

V roce 2017 aktualizuje Komise rovněž prognózu prostředků na platby po roce 2020 podle bodu 9 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

3.Rozpočet Unie a dosahování výsledků (body 83, 85, 97, 99, 101)

EP předložil řadu žádostí týkajících se výročních zpráv o řízení a výkonnosti a programu Horizont 2020.

Komise v průběhu let zavedla mechanismy podávání zpráv o výkonnosti, které mají objasnit operace výdajových programů a prokázat, jak jsou finanční prostředky EU využívány k dosažení politických cílů.

Všechny základní právní a prováděcí akty výdajových programů na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 obsahují výkonnostní rámce, které vymezují cíle a stanoví ukazatele k měření pokroku a také ujednání o monitorování, výkaznictví a hodnocení. Provádění výkonnostního rámce je jednou ročně aktualizováno v pracovním dokumentu, který je připojen k návrhu rozpočtu, tj. programových prohlášeních. Výroční zpráva o řízení a výkonnosti spojuje informace o výkonnosti i řízení rozpočtu EU a podává ucelený přehled o způsobu využívání rozpočtu EU na podporu politických priorit Unie.

Od roku 2016 spojuje výroční zpráva Komise o řízení a výkonnosti dvě dřívější zprávy: hodnotící zprávu vypracovanou podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a souhrnnou zprávu vyžadovanou čl. 66 odst. 9 finančního nařízení. Zpráva vychází z výročních zpráv o činnosti jednotlivých útvarů Komise a rovněž jiných zdrojů podrobných informací o výkonnosti, jako jsou programová prohlášení předkládaná s ročním rozpočtem, zprávy o hodnocení programů rozpočtu EU a souhrnná zpráva o činnosti Unie. Díky spojení informací o výkonnosti a řízení rozpočtu EU poskytuje výroční zpráva o řízení a výkonnosti komplexní přehled toho, jak rozpočet EU podporuje politické priority Unie.

Dosažené výsledky jsou ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti popsány v souladu s různými úrovněmi zralosti programů počínaje vstupními údaji v počáteční fázi programů a konče výsledky u dokončených programů. Komise předkládá informace, které jsou k dispozici v době přípravy výroční zprávy o řízení a výkonnosti. Je běžné, že se v počáteční fázi provádění programu tyto informace týkají vstupů (finančního přídělu) a pokud možno výstupů. Tyto informace podávají dobrou představu o čerpání rozpočtu EU a o jeho příspěvku k plnění politických priorit. Jak postupuje uskutečňování programu, začnou být k dispozici informace o výsledcích a dopadu. Informace o výkonnosti programů stávajícího víceletého finančního rámce budou předkládány i v budoucích vydáních výroční zprávy o řízení a výkonnosti.

EP požaduje, aby Komise zveřejňovala výroční zprávu o řízení a výkonnosti dříve. EP Komisi rovněž vyzývá, aby ve svých příštích zprávách o výkonnosti lépe vyhodnocovala výstupy a výsledky všech politik a aby jednoznačně a synteticky ukázala příspěvek evropských politik k cílům Unie a aby vyhodnotila jejich příslušný příspěvek k cílům strategie Evropa 2020. 

Výroční zprávu o řízení a výkonnosti za rok 2016 přijala Komise dne 13. června 2017 před zákonnou lhůtou 15. června při použití čl. 66 odst. 9 finančního nařízení. Podstatně dřívější zveřejnění výroční zprávy o řízení a výkonnosti by však nebylo slučitelné se stávajícími zákonnými lhůtami stanovenými pro předávání příslušných údajů Komisi ze strany členských států. Tyto údaje představují klíčový vstup pro výroční zprávy o činnosti GŘ odpovědných za finanční prostředky v rámci sdíleného řízení.

Od roku 2016 budou na základě strategických plánů vyhotovených jednotlivými útvary Komise výroční zprávy o činnosti vysvětlovat, jak konkrétní cíle přispívají k politickým prioritám, a budou blíže objasňovat propojení se strategií Evropa 2020.

EP i Rada předložily žádosti týkající se lepšího rámce pro podávání zpráv o výkonnosti a řízení výkonnosti programu Horizont 2020.

Pokud jde o zprávy o výkonnosti, Komise podá zprávu o pokroku v rámci programu Horizont 2020 a o jeho přispění ke strategii 2020 v průběžné hodnotící zprávě programu Horizont 2020 a ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti, a to na základě posledních dostupných údajů o výkonnosti. Mimoto posoudí výkonnost pracovních programů, které budou provedeny pro pracovní programy na období 2018–2020.

Co se týká rámce pro řízení výkonnosti, Komise zajistí jednotné používání výrazů „vstup“, „výstup“, „výsledek“ a „dopad“ v souladu s pokyny ke zlepšování právní úpravy. Bude nadále prosazovat jednotné uplatňování těchto pokynů zvyšováním informovanosti a prostřednictvím náležité odborné přípravy.

4.Výsledky řídicí činnosti a nástroje Komise pro vnitřní řízení (body 62, 70–73, 215 písm. e), 306)

EP a Rada uvítaly, že EÚD neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů EU, a skutečnost, že příjmy nebyly zatíženy významnými chybami. EÚD rovněž shledal, že závazky jsou ve všech významných ohledech legální a správné. Ačkoliv EP i Rada konstatovaly, že se celková odhadovaná míra chyb u plateb v posledních letech zlepšila, vyjádřily politování nad tím, že platby jsou dosud zatíženy významnou chybou.

EP zdůrazňuje, že je nutné využít všechny dostupné informace k tomu, aby se chybám předešlo nebo aby se odhalily a napravily. EP žádá Komisi, aby na základě výročních zpráv o činnosti generálních ředitelů vydávala „prohlášení o věrohodnosti“, aby provedla vlastní statistický odhad míry chyb a aby zvlášť vyhodnotila objem prostředků EU, které plánuje vrátit do rozpočtu formou zpětně získaných částek nebo finančních oprav vztahujících se k roku 2015.

Rada vybízí Komisi a EÚD, aby spolupracovaly v zájmu sblížení svých přístupů k hodnocení dopadů finančních oprav na odhadovanou rizikovou částku při uzávěrce a poskytování srovnatelných údajů. Rada Komisi rovněž vyzývá, aby rozpočtovému orgánu poskytla vyčerpávající zprávu o oblastech, v nichž je odhadovaná míra zjištěné chybovosti trvale vysoká, a aby nastínila její hlavní příčiny.

Cílem Komise jakožto správce rozpočtu EU je zajistit řádné finanční řízení rozpočtu EU uplatňováním preventivních a nápravných kontrol s přihlédnutím k víceleté povaze programů. Komise přijímá preventivní opatření, jako jsou kontroly ex ante, pozastavení a přerušení plateb, jakož i nápravná opatření, například finanční opravy a inkasa.

Komise o těchto opatřeních informuje ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti, která vychází z výročních zpráv o činnosti jednotlivých útvarů Komise. Jak požadovala Rada, bude v zájmu dalšího zlepšení výkaznictví pokračovat ve spolupráci s EÚD.

Na základě žádostí EP uvedených v rámci předchozích postupů udělování absolutoria byla ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2015 zavedena riziková částka při uzávěrce s cílem odhadnout výši výdajů, které mohou být ohroženy při uzavření víceletého kontrolního cyklu a uložení nápravných opatření. Zakládá se na nejlepším a konzervativním odhadu Komise, pokud jde o rizikovou částku pro rozpočet a opravy, jež budou podle očekávání uloženy. Přihlíží se rovněž k příslušným údajům členských států.

Komise bude ve výročních zprávách o řízení a výkonnosti i nadále informovat o celkové rizikové částce. Riziková částka při uzavírce se pro rozpočtový rok 2016 odhaduje v rozmezí od 0,65 % do 1,07 % celkových výdajů v roce 2016. To prokazuje, že Komise účinně řídí rizika související s legalitou a správností výdajů v rámci víceletého výhledu.

Přijetím výroční zprávy o řízení a výkonnosti rozpočtu EU přebírá sbor členů Komise celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU. Komise se domnívá, že to zahrnuje odpovědnost za činnost jejích útvarů.

Pokud jde o žádost o statistický odhad míry chyb, Komise má za to, že by tento přístup vedl k další úrovni auditu, zejména u finančních prostředků podléhajících sdílenému řízení s členskými státy. Komise bude i nadále spolupracovat s auditními orgány členských států a společně s nimi stanoví statisticky validní přístup k odhadu míry chyb, které bude po validaci používat. Komise tak realizuje „zásadu jednotného auditu“ tím, že soustředí svou činnost na kontrolu auditorů členských států a validaci jejich auditů.

Komise přijala dne 28. února 2017 zprávu o hlavních příčinách chyb a přijatých opatřeních 4 . Zpráva obsahuje závěr, že Komise a EÚD dospěly celkově ke stejným závěrům týkajícím se povahy a hlavních příčin trvale vysoké míry chyb: nedostatky v řídicích a kontrolních systémech, které někdy zhoršuje složitý právní rámec. Komise proto i nadále provádí svůj program zjednodušování pravidel, například v rámci návrhu na revizi finančního nařízení / Omnibus.

EP rovněž Komisi vyzývá, aby k finančnímu výkazu dodala i výroční prohlášení o správě a řízení a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti.

Komise bude své mechanismy řízení pravidelně aktualizovat a zveřejňovat. Ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti je již uveden údaj o rizikových částkách při uzavírce.

Co se týká prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti, kvůli rozdílům v dimenzi zadlužení (tj. schopnosti plnit finanční závazky nebo refinancovat či zvýšit dluh) a dimenzi příjmů (tj. schopnosti měnit stávající míry zdanění nebo zavést nové zdroje příjmů) není rozpočet Unie srovnatelný s vnitrostátními rozpočty. V rámci EU je nástrojem, který zajišťuje střednědobou až dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost budoucích požadavků na platby a rozpočtových priorit, víceletý finanční rámec. Komise podá zprávu o těchto aspektech později v tomto roce, jelikož rozpočtový cyklus neumožňuje zveřejnit tyto informace spolu s roční účetní závěrkou.

Co se týká žádosti EP i Rady o aktivní uplatňování přístupu „jediného auditu“, Komise potvrzuje, že tomu tak již je v případě systémů víceúrovňových kontrol v oblastech politiky, které jsou prováděny ve spolupráci s členskými státy a mezinárodními organizacemi.

Co se týká žádosti související s provedením analýzy tzv. „koherentních projektů“, která by měla zahrnovat posouzení ex ante, aby bylo ověřeno, zda náhradní projekty odpovídají původním cílům, Komise podotýká, že u těchto projektů je nahrazení možné na základě stávajícího právního rámce. V rámci sdíleného řízení za to odpovídá výhradně členský stát, který musí dodržet podmínky způsobilosti dotyčného programu, jak Komise objasňuje ve svých pokynech. Právní předpisy tento přístup umožňují. Úlohou Komise není provádět hodnocení ex ante týkající se těchto projektů v rámci zásad sdíleného řízení. Komise však provádí pravidelně audity s cílem ověřit, zda členské státy plní své povinnosti.

5.Řízení afrického mírového projektu (body 92–93)

EP v rámci usnesení o evropském rozvojovém fondu předložil Komisi dvě významné žádosti týkající se řízení afrického mírového projektu, a to v souvislosti se správou a podáváním zpráv o nápravných opatřeních při řízení finančních prostředků.

Co se týká správy, Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) podepsaly v lednu 2017 novou meziútvarovou dohodu, která stanoví jednoznačnou dělbu práce mezi GŘ DEVCO a ESVČ (ústředí a delegace), pokud jde o řízení afrického mírového projektu.

Pokud jde o nápravná opatření, na společném zasedání Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro rozvoj dne 31. ledna 2017 přednesl generální ředitel DEVCO prezentaci. S předsedy výborů bylo dohodnuto, že v příhodné době se uskuteční další prezentace.

GŘ DEVCO mimoto v roce 2016 přijalo a zahájilo nový akční plán zaměřený na odstranění zbývajících nedostatků v systému kontroly na základě výhrad vydaných v jeho výroční zprávě o činnosti za rok 2015, pokud jde o vysoce rizikové oblasti výdajů, které byly identifikovány na základě analýzy míry chyb. Zvláštní pozornost je věnována sledování operací u mezinárodních organizací jako jedné ze dvou konkrétních oblastí spojených s vyšším rizikem chyb. Třetí výhrada týkající se afrického mírového projektu byla vznesena zvlášť a souvisí s řadou cílených opatření, která jsou prováděna.

* * *

(1)

 Podle čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fingování Evropské unie (SFEU), článku 166 finančního nařízení, čl. 119 odst. 5 finančního nařízení pro 9. evropský rozvojový fond (ERF) a článku 144 finančního nařízení pro 10. ERF.

(2)

 K dispozici na adrese: http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_31/SR_CLIMATE_CS.pdf

(3)

COM(2016) 605 final, 14.9.2016.

(4)

COM(2017) 124.