52017DC0323

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 13.6.2017

COM(2017) 323 final

ZPRÁVA KOMISE

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Šestá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Šestá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Úvod

V období, na které se vztahuje tato šestá zpráva 1 , pokračovalo účinné řízení migračních toků na trase přes východní Středomoří prováděné na základě prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 2 , jež potvrdilo trend popsaný v předchozích zprávách.

Počet nelegálních překročení hranic zůstává nízký (v průměru 52 denně od vydání páté zprávy). I přes nedávné tragické události počet osob, které přišly v Egejském moři o život, rovněž výrazně klesl.

Problémem však zůstává zejména skutečnost, že počet navrácených osob z řeckých ostrovů do Turecka je nadále mnohem nižší než počet nově příchozích, což zvyšuje tlak na zařízení v ostrovních hotspotech. Proto je stále prioritou, aby se rychle zvýšila účinnost procesu odvolání v azylovém řízení a kapacita navracení z ostrovů, a to i proto, že s příchodem letní sezóny může dojít k výkyvům v počtu překročení.

Další pokrok je patrný u všech ostatních prvků v prohlášení, včetně rychlejšího tempa přesídlování syrských uprchlíků z Turecka. Tempo provádění nástroje pro uprchlíky v Turecku rovněž nepolevuje. Z částky 3 miliard EUR na období 2016–2017 dosáhl celkový příděl částky 2,9 mld. EUR (nárůst oproti 2,2 mld. EUR v době předchozí zprávy), bylo podepsáno 47 projektů v celkové hodnotě 1,572 mld. EUR (nárůst oproti 1,495 mld. EUR) – přičemž realizace všech projektů už byla zahájena. Dosud bylo vyplaceno 811 milionů EUR (nárůst proti 750 milionům EUR).

Na společné schůzce dne 25. května 2017 předsedové Juncker a Tusk a prezident Erdoğan vyzdvihli zásadní význam prohlášení EU a Turecka pro společné řízení problému migrace a společné odhodlání usilovat o jeho pokračující úspěšné provádění.

1.Současná situace

Od vydání páté zprávy přišlo z Turecka na řecké ostrovy celkem 5 303 osob (27. února – 8. června 2016), což znamená v průměru 52 příchozích za den. Počty zůstávají mnohem nižší než ve stejném období předchozího roku (přibližně 40 000 od 27. února) a k měsíci, který předcházel prohlášení (kdy průměrný počet příchozích přesáhl 1 700 za den). Existují však náznaky, že jakmile se zlepší počasí, dojde k nárůstu převaděčství, což vyplývá jak ze zvýšeného počtu příchozích na řecké ostrovy, tak z počtu osob zadržených tureckými orgány na pevnině. Od aktivace prohlášení EU a Turecka přišlo v Egejském moři o život nebo je nezvěstných 105 osob 3 . Stále jsou to tragické počty, nicméně se jedná o výrazný pokles proti 1 150 osobám, které zemřely nebo byly hlášeny jako nezvěstné v roce před prohlášením.

Pro turecké orgány je i nadále prioritou zajistit ubytování třem milionům uprchlíků ze Sýrie 4 , Iráku a dalších zemí, přičemž tyto orgány vyvíjejí obrovské úsilí, aby zajistily odpovídající přijetí a životní podmínky. Tyto snahy také přispěly ke snížení počtu nezákonných překročení hranic syrskými občany.

Posílená koordinace a spolupráce

Koordinátor EU nadále v úzké spolupráci se všemi příslušnými partnery zajišťuje každodenní činnosti, jež vyplývají z prohlášení a ze společného akčního plánu o provádění prohlášení EU a Turecka 5 , který byl vypracován společně s řeckými orgány. Společný akční plán byl schválen na prosincovém zasedání Evropské rady, která vyzvala Řecko a všechny členské státy, aby zajistily jeho provádění. Od vydání předchozí zprávy bylo zvláštní úsilí věnováno urychlení azylového procesu – zejména ve druhé instanci – a zvýšení kapacity před vyhoštěním a zajišťovací kapacity na ostrovech. Komise současně podpořila řecké orgány v oblasti koordinace a řízení, bezpečnosti a ochrany na ostrovech s cílem modernizovat přijímací zařízení a zlepšit životní podmínky na ostrovech a urychlit přesuny migrantů odkázaných k řádnému azylovému řízení, včetně zranitelných skupin, do zvláštních zařízení na pevnině. Snahy o zvýšení míry navracení podporuje rovněž provádění doporučení Komise, jak v rámci provádění směrnice o navracení 6 účinněji postupovat při navracení. Zvláštní priorita byla rovněž přiznána opatřením na účinnou ochranu zranitelných skupin, jako např. opakovaný důraz na potřebu jmenování úředníků pro ochranu dětí v přijímacích zařízeních, včetně všech hotspotů, kde jsou ubytovány děti.

Je nezbytné, aby členské státy bezodkladně a výrazně reagovaly na potřeby Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a Evropské pohraniční a pobřežní stráže, aby mohly agentury EU účinným způsobem podpořit provádění prohlášení EU a Turecka. To předpokládá vysílání pracovníků na dostatečně dlouhou dobu v souladu s danými požadavky.

Nedostatky zjištěné v předchozích zprávách však dosud nebyly plně vyřešeny. Ke dni 9. června vyslal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu do Řecka 101 tlumočníků a dále 100 odborníků z členských států, z nichž bylo 99 vysláno do hotspotů, přičemž v 85 případech se jedná o odpovědné pracovníky v rámci azylových řízení. To znamená, že stále ještě chybí 50 odborníků. Evropská pohraniční a pobřežní stráž vyslala 891 příslušníků v rámci společné operace Poseidon, včetně 88 příslušníků na podporu zpětného přebírání v rámci provádění prohlášení. Pro společnou operaci Poseidon a režim zpětného přebírání v rámci prohlášení EU a Turecka chybí do konce června 13 odborníků a od července do poloviny srpna 43 odborníků.

Rezervní tým hostujících příslušníků vyslaných členskými státy a vycvičených Europolem, jehož účelem je poskytovat podporu, kde je to nutné, se nedávno rozrostl na 278. Jsou nasazováni na principu rotace po třech měsících do pěti řeckých hotspotů k provádění sekundárních bezpečnostních kontrol. Počet přidělených hostujících příslušníků se může měnit každý týden; v současnosti je v hotspotech přiděleno 15 hostujících příslušníků. Dva příslušníci jsou navíc umístěni v regionální jednotce Evropské unie v Pireu, kde plní koordinační úkoly.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž nadále spolupracuje s NATO v oblasti včasného varování, sledování a sdílení operativních informací i s řeckou a tureckou pobřežní stráží. Na turecké straně pokračovala turecká pobřežní stráž v aktivním hlídkování a zabraňování útěků z Turecka. Kromě toho 29. dubna 2017 zavedlo Turecko prostřednictvím zákona o cizincích a mezinárodní ochraně opatření zajišťující propadnutí dopravních prostředků používaných převaděči. A díky tomu existuje důkaz, že převaděči v současnosti potřebují více pokusů, než se jim podaří přepravit migranty přes Egejské moře.

Informační iniciativy

V polovině května 2017 byl úspěšně zahájen on-line vícejazyčný informační portál „InfoMigrants.net“, který má za cíl oslovit potenciální migranty po celém světě a informovat je o nebezpečích a realitě spojené s migrací.

Na ostrovech Chios a Lesbos mají migranti a žadatelé o azyl nadále možnost získávat informace o svých právech, povinnostech a dostupných možnostech, např. pokud jde o azyl nebo návrat, prostřednictvím informačních stánků. Komise zdůraznila, že je třeba, aby Řecká přijímací a identifikační služba vytvořila podobné informační stánky pro všechny hotspoty. Přijímací a identifikační služba v současnosti zavádí informační stánky na ostrově Kos. Personál v těchto stáncích, stejně jako všichni, kdo na ostrovech poskytují informace, se řídí společným informačním dokumentem. Komise ve spolupráci s řeckými orgány, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Mezinárodní organizací pro migraci a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nedávno vypracovala informační podklady určené osobám, které se dostanou na řecké ostrovy nelegálně. Příslušné informační dokumenty byly doručeny přijímací a identifikační službě a jsou určeny k použití v hotspotech.

Hlavní výzvy a další kroky

·Členské státy bezodkladně poskytnou potřebný personál Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu a Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

·Společné úsilí o provádění společného akčního plánu pro provádění prohlášení EU a Turecka by mělo nadále pokračovat.

2.Navracení všech nových nelegálních migrantů z Řecka do Turecka

Prohlášení upravuje navracení všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří připlují z Turecka na řecké ostrovy po 20. březnu 2016 a jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné či neopodstatněné. Předmětná opatření jsou důsledně prováděna v souladu s požadavky unijního a mezinárodního práva a při plném dodržování zásady nenavracení (non-refoulement) 7 .

Současný stav

Od vydání předchozí zprávy do dne 9. června bylo na základě prohlášení EU a Turecka vráceno 311 osob, které přicestovaly do Řecka z Turecka, včetně 42 Syřanů. Mezi další národnosti patřili Pákistánci (163), Alžířané (37), Bangladéšané (35), Maročané (8), Nepálci (7), Ghaňané (5), Nigerijci (3), Kameruňané (3), Iráčan (1), Afghánec (1), Egypťan (1), Konžan (1), občan Pobřeží slonoviny (1), Haiťan (1), Senegalec (1) a Palestinec (1). Celkově bylo do Turecka od vydání prohlášení EU a Turecka vráceno 1 798 migrantů 8 .

Počet navracení z řeckých ostrovů do Turecka zůstává mnohem nižší než počet nově příchozích, což vytváří soustavný tlak na zařízení v ostrovních hotspotech. Jedná se především o důsledek nahromadění nevyřízených druhoinstančních žádostí o azyl na řeckých ostrovech a nedostatečné zpracovatelské kapacity ve fázi před navrácením a zajišťovací kapacity, jakož i právních problémů uvedených níže. Tempo navracení se však v porovnání s předchozím obdobím zlepšilo a v nadcházejících měsících by mělo dále růst díky zlepšení kapacity azylového systému (což pravděpodobně povede ke zvýšení počtu druhoinstančních rozhodnutí), více operacím opětovného zadržení a posílení kapacity předběžného zajištění.

Ke zlepšení návratových operací se dne 5. května konala v Aténách druhá třístranná schůzka Komise, Řecka a Turecka. Náplň schůzky tvořila mimo jiné témata zjednodušení operací zpětného přebírání s cílem dosáhnout maximální účinnosti, sdílení informací o migrantech, kteří tvrdí, že jsou nezletilými osobami bez doprovodu, a osobách, pro něž byl navržen status navrácené osoby nebo jejichž žádost byla zamítnuta, způsoby zvládání zvýšeného počtu návratových operací a vytvoření účinných komunikačních kanálů pro sdílení informací o kandidátech na navracení, jejichž žádost byla zamítnuta z důvodu veřejné bezpečnosti a pořádku. Konání další schůzky je plánováno na začátek července 2017.

Je třeba pokračovat ve snaze poskytnout migrantům možnost skutečného návratu, ať již do Turecka, nebo do jejich zemí původu. Od vydání poslední zprávy se v rámci programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění a za podpory Řecka do země svého původu dobrovolně vrátilo 579 migrantů z ostrovů (a 1 147 migrantů z pevniny). Celkový počet migrantů, kteří od počátku roku 2016 využili tohoto programu, tak dosahuje celkem přibližně 8 700 migrantů. Řecko se vybízí, aby plně využilo společných návratových programů financovaných z prostředků EU a aby se do nich plně zapojilo (zejména do programu sítě evropského nástroje pro reintegraci), a to úzkou a aktivní spoluprací s hlavními prováděcími agenturami a plným využitím dostupné finanční a technické podpory.

Migranti nepocházející ze Sýrie jsou z řeckých ostrovů do Turecka navraceni v člunech a jsou převáženi do zařízení před vyhoštěním v Kayseri, kde jsou poučeni o svých právech včetně možnosti požádat v Turecku o status ochrany. Tureckým orgánům doposud 9 předložilo žádost o mezinárodní ochranu 56 osob: dvěma osobám byl přiznán status uprchlíka, 38 žádostí čeká na vyřízení a devět osob obdrželo zamítavé rozhodnutí 10 . 707 osob bylo vráceno do zemí svého původu. Nedávná návštěva orgánů EU byla s to ověřit, že situace ve středisku splňuje požadované standardy. Syřané jsou z řeckých ostrovů navraceni letadlem a umisťováni do uprchlického tábora v dočasném pobytovém středisku v İslahiye 2, které se nachází blízko hranice se Sýrií. Orgány EU toto středisko nedávno navštívily a došly k závěru, že splňuje požadované standardy. Syřané mají právo požádat o dočasnou ochranu a po rychlé předběžné registraci pro účely dočasné ochrany jsou ze střediska propuštěni a mohou se usadit v provincii dle vlastního výběru, nebo zůstat ve středisku, pokud si tak přejí. Až doposud byli předběžně registrováni všichni navrácení Syřané, s výjimkou 16 osob, které se rozhodly pro dobrovolný návrat do Sýrie; osm Syřanů se rozhodlo zůstat v pobytových zařízeních zajišťovaných tureckými orgány a 168 Syřanů se rozhodlo žít mimo tato zařízení.

Právní kroky

Rozhodnutí o odvoláních proti prvoinstančním rozhodnutím řecké azylové služby přijímá v současnosti dvanáct odvolacích výborů. Kromě toho jeden odvolací výbor nahrazuje ostatní výbory v případě, že nejsou funkční (pokud z nějakého důvodu chybí většina členů).

Pokud jde o případy na řeckých ostrovech, dosáhl počet odvolání proti 4 418 zamítavým provoinstančním rozhodnutím 11 azylové služby ve věci přípustnosti a ve věci samé celkového počtu 3 554 12 . V těchto 3 554 případech odvolání bylo dosud přijato 2 088 druhoinstančních rozhodnutí (tj. 59 % všech případů). Ze 477 dosavadních rozhodnutí o odvolání ve věci přípustnosti dosud 57 druhoinstančních rozhodnutí potvrdilo a 420 druhoinstančních rozhodnutí zrušilo prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti 13 . Pokud jde o 1 416 rozhodnutí o odvolání ve věci samé, 1 399 druhoinstančních rozhodnutí potvrdilo prvoinstanční zamítavá rozhodnutí a 17 14 tato zamítavá rozhodnutí zrušilo. Během vykazovaného období bylo uzavřeno 195 případů odvolání z jiných důvodů, než je rozhodnutí o odůvodněnosti odvolání, tj. nezrušená implicitní a explicitní zrušení.

Dne 15. března 2017 přijal řecký parlament právní ustanovení umožňující využívání zpravodajů odvolacími výbory, stejně jako přidělování těchto zpravodajů Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Aniž bude dotčena nezávislost členů odvolacího výboru, zpravodajové jim budou pomáhat při rozhodování tím, že vypracují přehled skutečností v jednotlivých případech, argumenty odvolávajícího a informace o jeho zemi původu. Odvolacím výborům už nyní pomáhá celkem 22 zpravodajů 15 . Provádění těchto ustanovení má za cíl zlepšit činnost odvolacích výborů a zkrátit dobu, po kterou musí odvolávající čekat na ostrovech na druhoinstanční rozhodnutí, což orgánům umožní poskytovat mezinárodní ochranu těm, kteří to potřebují, a odeslat nelegální migranty k řízení o navrácení.

Navzdory rostoucímu počtu odvolacích výborů a zavedení funkce zpravodajů je rozhodování nových odvolacích výborů nadále pomalé (od vydání předchozí zprávy průměrně asi 47 za týden). V souvislosti s prohlášením EU a Turecka vydaly doposud 1 447 rozhodnutí, z toho 54 o přípustnosti a 1 393 16 ve věci samé. Řecké orgány uznávají důležitost a naléhavost této záležitosti. Vedle zajišťování řádného vybavení odvolacího orgánu (tj. kancelářský materiál a vybavení) a toho, aby odvolání podaná na ostrově byla přezkoumána v přednostním režimu, řecký odvolací orgán nadále zlepšuje pracovní postupy, například zaváděním dočasného IT nástroje pro plánování termínů schůzek či zvažováním možnosti specializace zpravodajů a výborů podle referenčních souborů země původu. Očekává se, že tato opatření přispějí ke zvýšení počtu přijatých rozhodnutí a následně i k urychlení účinných návratů z řeckých ostrovů do Turecka.

Dne 10. března 2017 vyslechla řecká Státní rada případy týkající se ústavnosti složení odvolacích výborů a otázky, zda lze Turecko považovat za bezpečnou třetí zemi pro návrat dvou syrských žadatelů o azyl, kteří podali odvolání proti druhoinstančnímu rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o nepřípustnosti jejich případů přijaté v první instanci. Ve svém rozhodnutí ze dne 8. května 2017, které se týkalo dvou ze čtyř uvedených případů, Státní rada potvrdila, že stávající složení odvolacích výborů je v souladu s ústavou. Rozhodnutí Státní rady ve zbývajících dvou případech týkající se otázky, zda je Turecko bezpečnou třetí zemí, se stále očekává a dosud nebylo stanoveno datum jeho přijetí.

Operativní kroky

Podle řeckých orgánů je v současné době na ostrovech přítomno 13 968 17 migrantů, kdežto v oficiálních přijímacích zařízeních je k dispozici pouze 7 450 míst a dalších 1 223 míst nabízí program pro pronájem ubytovacích zařízení, jejž zavedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Těžké břemeno, jež nesou řecké orgány, rovněž komplikuje zvládání situace v hotspotech.

Řecké orgány za podpory Komise nadále usilují o zlepšení podmínek v hotspotech a na ostrovech zlepšováním zařízení a zajišťováním účinnějších postupů v souladu se společným akčním plánem pro provádění prohlášení EU a Turecka.

Za účelem posílení návratů bylo dne 30. března 2017 na ostrově Kos otevřeno nové středisko před vyhoštěním, které v současné době nabízí 224 míst a do července 2017 bude rozšířeno na plnou provozní kapacitu 500 míst. Práce na zajišťovacích prostorách před vyhoštěním v hotspotech na ostrovech Lesbos a Samos by měly být rovněž dokončeny v červnu a do konce července by měly nabízet celkem 996 míst. Na ostrově Chios bylo přijato rozhodnutí o dostavbě zařízení před vyhoštěním umístěného mimo město.

Pod záštitou regionální jednotky Evropské unie byla vytvořena stálá bezpečnostní pracovní skupina spojující bezpečnostní odborníky Komise a agentur EU, která má za úkol poskytovat řeckým orgánům poradenství v klíčových rizikových oblastech. Aktuální výzvy, které jsou ostrovům společné, zahrnují zpoždění formálního zveřejnění evakuačních plánů pro jednotlivé lokality, které řecké orgány dokončily, a nácvik evakuačních postupů pro zaměstnance. Stálí řečtí koordinátoři, kteří se svých povinností ujali ve všech hotspotech od února, jsou nadále odpovědni za celkové řízení hotspotů a konkrétně řeší problémy týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku.

V zájmu usnadnění návratových operací řecká vláda rovněž zavedla konečný termín pro podání žádosti o zařazení do programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění, aby předešla zneužívání programů, zejména v době bezprostředně před návratovou operací 18 . Aby mohl být program řádně proveden a s cílem informování všech odmítnutých žadatelů o azyl o konečné lhůtě pro podání žádosti, rozdává Mezinárodní organizace pro migraci příslušným migrantům brožuru s cílenými informacemi; Mezinárodní organizace pro migraci nadále zajišťuje trvalou přítomnost na pěti ostrovech s hotspoty, kde propaguje uvedený program a poskytuje individuální poradenství.

Navzdory přijatým opatřením je pro řešení situace na ostrovech třeba udělat víc. Jak již bylo oznámeno, a kromě výše uvedených opatření, lhůta mezi podáním žádosti a oficiálním podáním žádosti by měla být zkrácena v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení, který vyžaduje, aby osoba, která podává žádost o azyl, měla účinnou příležitost podat tuto žádost co možná nejdříve. I když Evropská pohraniční a pobřežní stráž spolufinancuje nasazení 280 příslušníků řecké policie pro hotspoty, je také třeba dále rozvíjet a zajišťovat jejich koordinované a účinné využívání, aby se zajistila bezpečnost pro dané lokality.

Finanční pomoc EU určená Řecku

Řecko učinilo pokrok a začalo využívat své vnitrostátní programy v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Komise nadále podporuje řecké orgány s cílem urychlit provádění, aby finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci těchto programů (pro období 2014–2020 je vyčleněno 509 milionů EUR), mohly být plně využity k řešení potřeb vyplývajících z řízení migrace v Řecku. Za tímto účelem by měly řecké orgány přijmout veškerá relevantní legislativní, správní a operativní opatření a zlepšit koordinaci mezi relevantními zúčastněnými stranami, posílit operativní kapacitu a zdokonalit prováděcí mechanismy, včetně zjednodušení zadávacích řízení. Kromě finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci vnitrostátních programů, byla od počátku migrační krize v roce 2015 poskytnuta značná mimořádná pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost ve výši přibližně 356,8 milionu EUR, jejímž účelem bylo pomoci Řecku posílit svá zařízení pro příjem a rozšířit kapacitu země v oblasti řízení migrace, azylu a správy hranic.

V únoru 2017 řecké orgány zavedly finanční plánování pro zřizování a provoz přijímacích zařízení pro rok 2017. Jeho cílem je zajištění koordinovaného přístupu k řešení nejpalčivějších potřeb Řecka v oblasti přijímání migrantů, který bude včasný, účinný a účelný a bude využívat veškerých možných synergií ze všech dostupných zdrojů (včetně vnitrostátních programů financovaných EU a pomoci při mimořádných událostech z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost, mimořádné podpory v rámci nástroje pro mimořádnou podporu v EU či státního rozpočtu).

Ke dni 6. června 2017 bylo pro 14 humanitárních partnerů smluvně vázáno 249 milionů EUR mimořádné podpory v rámci EU určené k reakci na humanitární potřeby uprchlíků a migrantů v Řecku. Prozatím se podpora zaměřuje na zajištění přístřeší, peněžních prostředků na potraviny a nepotravinářské zboží, pomoc nezletilým osobám bez doprovodu a vzdělání. Zásadní činnosti byly také podpořeny v oblasti zdravotní péče. K dispozici je nadále 196 milionů EUR na další podporu pomoci uprchlíkům v souladu s platnými kritérii. Pokud jde o přístřeší, pozornost se postupně přesouvá z táborů k ubytování formou podnájmu pro celkem až 30 000 příjemců. Pokud jde o peněžní prostředky, od 1. května 2017 je uprchlíkům na pevnině poskytována hotovost určená k nákupu potravin a nepotravinářského zboží prostřednictvím víceúčelového programu, jehož cílem je zajistit důstojné životní podmínky pro ty, kteří to potřebují.

Hlavní výzvy a další kroky

·Naléhavě urychlit zpracovávání žádostí o azyl a zvýšit počet rozhodnutí přijímaných jednotlivými odvolacími výbory, považovat odvolání podaná na ostrovech za prioritu a urychlit navracení osob do Turecka v souladu s prohlášením EU a Turecka,

·na ostrovech zajistit potřebné přijímací kapacity a kapacity před vyhoštěním,

·urychleně zavést veškerá potřebná opatření s cílem zajistit včasné, účinné a efektivní využívání finančních prostředků EU, které jsou dostupné v rámci řeckých vnitrostátních programů.

3.Přesídlení uprchlíků z Turecka do EU podle zásady „jeden za jednoho“

Současný stav

Ke dni 9. června dosáhl počet Syřanů přesídlených z Turecka do EU v režimu 1:1 celkem 6 254. Ve vykazovaném období bylo přesídleno 2 689 Syřanů do deseti členských států (Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemsko) 19 . Celkový počet osob, jež byly schváleny a jež čekají na přesídlení, aktuálně činí 1 458. Tempo přesídlení je nadále značně rychlejší než navracení z řeckých ostrovů. Toto stabilní tempo přesídlení 20 je třeba zachovat.

Členské státy nadále úspěšně pokračují v přípravě na další přesídlení, včetně misí do Turecka za účelem pohovorů s kandidáty na přesídlení. Turecké orgány připravují seznam žádostí o vypracování stanoviska. Od začátku roku předložily Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nový seznam žádostí o vypracování stanoviska s více než 20 000 osobami. Pokračování v předkládání těchto žádostí o vypracování stanoviska je důležitým předpokladem k zajištění tempa přesídlení. Členské státy EU souběžně komunikovaly s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ohledně svých závazků pro přesídlení na tento rok, přičemž závazky na rok 2017 dosáhly téměř 25 000.

Operativní kroky

V zájmu podpory přesídlení podle prohlášení EU a Turecka pořádá delegace EU v Ankaře každotýdenní setkání s příslušnými tureckými orgány, členskými státy, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci za účelem projednání statistických údajů a rozboru aktuálního stavu operativních opatření.

Delegace EU vytvořila návrh dotazníku pro přesídlování a předložila jej členským státům a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Účelem dotazníku je poskytnout syrským kandidátům na přesídlení komplexní informace o jednotlivých přijímajících členských státech. Očekává se, že se tím sníží počet kandidátů vyloučených ze seznamu. Dotazník uvítal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky i většina členských států, přičemž Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jej bude brzy využívat při pohovorech se syrskými kandidáty.

Hlavní výzvy a další kroky

·Je nutno udržet stabilní tempo přesídlení.

4.Prevence vzniku nových námořních či pozemních tras pro nelegální migraci

Neexistují důkazy o tom, že úsilí o omezení migračních toků na trase přes východní Středomoří způsobilo významné přesměrování tras z Turecka. Od páté zprávy však navzdory pokračujícím tureckým operacím „Aegean Hope“ a „Safe Med“ 21 připlulo do Itálie z Turecka 20 člunů s celkem 1 389 migranty a na Kypr připluly dva čluny s celkem 116 migranty na palubě (všichni byli Syřané).

Počet odhalených nelegálních přechodů na pozemních hranicích Turecka s Bulharskem a Řeckem zůstává za posledních šest měsíců, jak se zdá, nízký: denně bylo průměrně registrováno přibližně pět případů nelegálního překročení hranic do Řecka a dvou do Bulharska. V současné době je na bulharsko-turecké hranici nasazeno 150 příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

5.Dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů

Komise pokračuje ve své snaze o podporu rychlého dokončení standardních operačních postupů pro dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů u zúčastněných států a u Turecka. Prohlášení EU a Turecka uvádí, že dobrovolný program bude aktivován, jakmile skončí nelegální překračování hranic mezi Tureckem a EU, nebo se alespoň počet těchto případů podstatně a udržitelně sníží. Na základě nového znění návrhu standardních operačních postupů, které byly Turecku zaslány na konci května, vedla Komise s Tureckem v Ankaře dne 8. června konstruktivní rozhovory, přičemž významně pokročily ohledně dohody na tomto návrhu. Urychlená dohoda o standardních operačních postupech a rozhodnutí o její aktivaci by podpořily realizaci prohlášení EU a Turecka, jelikož by Syřanům nabídly bezpečnou a legální alternativu k nelegální migraci do EU.

6.Uvolnění vízového režimu

Co se týče provádění plánu na uvolnění vízového režimu, zbývá ještě splnit sedm kritérií, jak zdůraznily předchozí zprávy:

·vydávání biometrických cestovních dokladů plně vyhovujících normám EU,

·přijetí protikorupčního opatření uvedeného v plánu,

·uzavření dohody o operativní spolupráci s Europolem,

·revidování právních předpisů a postupů v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU,

·uvedení předpisů o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU,

·nabídnutí účinné justiční spolupráce v trestních věcech všem členským státům EU,

·provádění všech ustanovení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob.

Jak již bylo uvedeno v předchozích zprávách, Komise nadále vybízí Turecko k co nejrychlejšímu splnění všech kritérií, jež v kontextu plánu na uvolnění vízového režimu dosud nebyla dosažena. Komise a Turecko pokračovaly v navázaném dialogu o možných řešeních, včetně legislativních a procedurálních změn, které jsou v souvislosti s nesplněnými kritérii nezbytné.

Pozměněné nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se posiluje stávající mechanismus pozastavení bezvízového režimu pro občany zemí, které využívají uvolnění vízového režimu, vstoupilo v platnost dne 28. března 2017 22 .

7.Nástroj pro uprchlíky v Turecku

Od vydání předchozí zprávy pokračovala Komise ve své snaze řešit nejnaléhavější potřeby uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku. Z částky 3 miliard EUR na období 2016–2017 bylo po zveřejnění plánu provádění humanitární pomoci na rok 2017 celkem přiděleno 2,9 mld. EUR (nárůst oproti 2,2 mld. EUR v době předchozí zprávy). Z 2,9 mld. EUR byly podepsány smlouvy na 47 projektů v hodnotě 1,572 mld. EUR (nárůst z 1,495 mld. EUR) a všechny tyto projekty již byly zahájeny. Celková vyplacená částka dosáhla 811 milionů EUR (ze 750 milionů EUR) na humanitární i nehumanitární pomoc 23 .

Poslední schůze řídícího výboru, která se konala dne 31. března 2017, uznala, že financování koordinované v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku („nástroj“) má nadále významný přímý dopad v terénu. Komise úzce spolupracuje s tureckými orgány a dalšími partnery na dalším urychlování uzavírání smluv, provádění a vyplácení prostředků. Při provádění nástroje pro uprchlíky v Turecku jsou podporována práva dětí a lidská práva uprchlíků obecně, včetně rovnosti žen a mužů.

V březnu 2017 byl dokončen rámec pro výsledky nástroje a bylo zahájeno sledování projektů podporovaných v rámci nástroje.

Humanitární pomoc

Komise pokračuje v rámci tohoto nástroje v provádění své humanitární strategie 24 . Komise uzavřela smlouvy v hodnotě 593 milionů EUR. Jedná se při tom o 35 humanitárních projektů s 19 partnery, které budou zajišťovat financování základních potřeb, ochrany, vzdělávání, zdravotní péče, potravin a přístřeší. Z těchto smluvně vázaných 593 milionů EUR bylo doposud vyplaceno 463 milionů EUR.

Provádění stěžejního humanitárního programu – nouzové záchranné sociální sítě – se rovněž zrychluje. Jeho počáteční rozpočet činí 348 milionů EUR a byl smluvně vázán pro Světový potravinový program, aby podpořil nejzranitelnější uprchlíky poskytováním přímé peněžní hotovosti rodinám prostřednictvím debetní karty. Do konce května 2017 získalo podporu z nouzové záchranné sociální sítě více než 600 000 uprchlíků v Turecku. Pro toto vykazované období Komise schválila novou hodnotu hotovostní platby a cílová kritéria, což znamená, že způsobilé rodiny budou nyní dostávat 120 tureckých lir na osobu a měsíc plus další čtvrtletní přirážky. To umožní většímu počtu příjemců získat rychlejší přístup k pomoci. Pomocí těchto změn, které by měly vstoupit v platnost v červnu 2017, hodlá Komise navýšit stávající cíl podpory na 1,3 milionu uprchlíků.

V květnu 2017 byly rodinám uprchlíků vyplaceny první platby v rámci podmíněných peněžních převodů pro vzdělávání. Tento program vytváří nouzovou záchrannou sociální síť prostřednictvím peněžních převodů zranitelným rodinám s cílem podpořit zápis dětí uprchlíků do škol a jejich pravidelnou docházku. Realizace programu podmíněných peněžních převodů pro vzdělávání je zajištěna prostřednictvím dohody v hodnotě 34 milionů EUR uzavřené s Dětským fondem OSN, což z něj činí největší program Komise pro vzdělávání v mimořádných situacích v dějinách. Komise očekává, že z podmíněných peněžních převodů pro vzdělávání v prvním roce existence programu bude mít přímo prospěch 230 000 dětí.

Komise pokračuje v uzavírání smluv s partnery v oblasti ochrany a zdravotní péče. Smlouvy týkající se ochrany zahrnují podporu nejzranitelnějších uprchlíků, včetně uprchlíků se zdravotním postižením, stejně jako pomoc odkazující uprchlíky na služby ochrany a pomoc při jejich integraci v Turecku. V oblasti zdravotní péče se projekty zaměřují na zlepšení přístupu ke specializovaným službám pro uprchlíky postižené konfliktem a na poskytování zdravotní péče zachraňující život, rehabilitace, duševní zdravotní péče, pomoci a ochrany pro zranitelné uprchlíky, a to i pro oběti genderově podmíněného násilí. Nejnovější smlouva podepsaná se Světovou zdravotnickou organizací dne 3. května 2017 podporuje odbornou přípravu syrského zdravotnického personálu, aby se mohl začlenit do tureckého systému zdravotní péče.

Dne 3. května 2017 Komise zveřejnila plán provádění humanitární pomoci pro Turecko na rok 2017. Stanoví priority pro provádění humanitární pomoci v hodnotě 714 milionů EUR. Prostřednictvím tohoto plánu provádění humanitární pomoci bude Komise nadále poskytovat pomoc nejzranitelnějším uprchlíkům v Turecku a odkazovat je na vládní služby, především pomocí nouzové záchranné sociální sítě, jejímž prostřednictvím budou zajišťovány zejména základní potřeby, zdravotní péče, vzdělávání a ochrana. Důraz bude kladen zejména na uprchlíky nežijící v táborech, kteří tvoří většinu uprchlíků v Turecku a jsou také nejvíce zranitelní.

Nehumanitární pomoc

V rámci nehumanitární složky tohoto nástroje je nyní přiděleno 1,577 mld. EUR. Nasmlouvaná částka se zvýšila na 979 milionů EUR a prostředky vyplacené provádějícím partnerům dosáhly 348 milionů EUR.

V rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii („regionální svěřenský fond EU“) byla dne 31. března 2017 podepsána další smlouva v hodnotě 33 milionů EUR. Tento projekt, který je realizován Dánským červeným křížem a Tureckým červeným půlměsícem, zřizuje v různých městech celkem deset komunitních středisek, které využívá více než 200 000 dětí syrských uprchlíků. Kromě toho by měly být provozní radě regionálního svěřenského fondu EU dne 13. června 2017 předloženy ke schválení tři akční dokumenty (tj. návrhy na financování z regionálního svěřenského fondu EU) v hodnotě přesahující 120 milionů EUR. Tyto návrhy mají za cíl zlepšit přístup syrských uprchlíků ke zdravotnickým službám, stejně jako posílit odolnost syrských uprchlíků i hostitelských komunit a životní dovednosti uprchlíků s jinou než syrskou státní příslušností.

Činnosti financované v rámci zvláštního opatření ve výši 1,4 mld. EUR, které bylo schváleno v červenci 2016, mají na místě rovněž významný dopad. Dne 23. května 2017 byla ve městě Kilis slavnostně otevřena první lékařská klinika pro migranty, která má pomoci zmírnit tlak na místní zdravotní systém, 25 přičemž otevření druhé kliniky v Ankaře je plánováno na červen: celkem se plánuje otevření 220 zdravotních středisek pro migranty. Pokud jde o vzdělávání, bylo zaměstnáno celkem přibližně 5 500 učitelů tureckého jazyka ve 23 provinciích, kteří pomáhají uprchlíkům naučit se jazyk a začlenit se do společnosti. Bylo vybráno téměř 44 000 studentů, kterým bude poskytnuto doučování, více než 33 000 studentů, kteří mají být dopravováni do škol, a téměř 500 školních poradců a konzultantů z řad učitelů na pomoc studentům. Prostřednictvím nástroje je rovněž podporováno úsilí turecké vlády o zlepšení kvality vzdělávání: přibližně 20 000 z řad dobrovolných syrských učitelů absolvovalo výcvik zdokonalení výukových technik a 18 000 jich složilo písemné zkoušky a získalo úřední osvědčení. S ohledem na specifické potřeby syrských dětí se dostalo více než 7 500 dívkám a chlapcům psychosociální podpory a téměř 5 000 dospívajících a mladých lidí ve 20 provinciích mohlo využít vzájemné podpory ze strany pracovníků s mládeží. Nástroj také pomohl více než 310 000 syrských dětí nastoupit do školy, jeho prostřednictvím získalo podporu 280 vysokoškolských studentů, byla poskytnuta výuka angličtiny 120 mladým lidem ve věku vysokoškolských studentů a 70 studentům poskytnuto poradenství ohledně příležitostí dalšího a vysokoškolského vzdělávání.

Jak bylo projednáno na posledním zasedání řídícího výboru, toto zvláštní opatření z července 2016 je pozměněno 26 a jeho celkový rozpočet se navyšuje o 10 milionů EUR. Jedná se o výsledek úzké spolupráce s tureckými orgány, a to na základě posouzení potřeb z června 2016 s ohledem na potřebu rychlé, účinné a účelné mobilizace nástroje. Vzhledem k nižším než očekávaným počtům navrácených osob upravuje se rovněž zvláštní opatření týkající se návratů, aby byla zlepšena schopnost tureckého generálního ředitelství pro řízení migrace řídit, přijímat a zajišťovat ubytování pro migranty a navracené osoby, zejména pokud jde o lidské zdroje a infrastrukturu. Dosud projekt pokrývá náklady na navracení Syřanů a osob s jinou než syrskou státní příslušností, stejně jako na nákup logistického vybavení generálním ředitelstvím pro řízení migrace a usiluje o vybudování zařízení před vyhoštěním pro 750 osob.

Komise rovněž v úzké spolupráci s tureckými orgány pracuje na dalších intervencích v oblasti sociálně-ekonomické podpory a obecní infrastruktury, které by měly být podepsány před letní přestávkou a jejichž realizaci by měly zajišťovat mezinárodní finanční instituce.

Hlavní výzvy a další kroky

·Urychleně uzavřít smlouvy týkající se všech zbývajících akcí v rámci zvláštních opatření a zajistit jejich účinné provádění v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

·urychleně uzavřít smlouvy v rámci plánu provádění humanitární pomoci na rok 2017,

·do letní přestávky přijmout pozměněná zvláštní opatření v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, obecní infrastruktury a sociálně-ekonomické podpory a návratů.

8.Modernizace celní unie

Od předchozí zprávy se Rada nadále aktivně zabývala návrhem Komise zahájit jednání s Tureckem o aktualizovaném dvoustranném obchodním rámci 27 . Komise vyzývá Radu, aby tuto práci dokončila co nejdříve, a umožnila tak zahájit jednání o důležité dohodě, která – pokud se bude vztahovat na všechny členské státy – uvolní dosud nevyužitý potenciál obchodních a hospodářských vztahů mezi EU a Tureckem.

9.Proces přistoupení

V rámci přístupových jednání bylo dosud zahájeno 16 kapitol a jedna z nich je předběžně uzavřena.

Jak už bylo oznámeno, na jaře loňského roku byly Radě předloženy přípravné dokumenty v oblasti energetiky (kapitola 15), vzdělávání a kultury (kapitola 26) a zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky (kapitola 31). V souladu se stávajícími pravidly tím nejsou dotčeny postoje členských států. V nejdůležitějších oblastech, jimiž jsou jednak soudnictví a základní práva, jednak spravedlnost, svoboda a bezpečnost (kapitoly 23 a 24), pokračují technické práce.

EU od Turecka očekává dodržování nejvyšších standardů, pokud jde o demokracii, právní stát a respektování základních svobod, včetně svobody projevu.

10.Humanitární situace v Sýrii

Humanitární situace v Sýrii je nadále mimořádně znepokojivá, nachází se zde 6,3 mil. vnitřně vysídlených osob, řada z nich byla vnitřně vysídlena několikanásobně, a 13,5 mil. lidí potřebuje naléhavou pomoc. Naléhavá žádost OSN pro potřeby uvnitř Sýrie pro rok 2017 dosahuje přibližně tří miliard EUR, tyto potřeby jsou v současnosti pokryty z 20 %. Na mezinárodní konferenci v Bruselu mobilizovalo mezinárodní společenství bezprecedentní částku ve výši 5,6 mld. EUR na financování humanitární a nehumanitní pomoci jenom pro rok 2017 v reakci na potřeby syrských občanů v Sýrii, ale také v sousedních hostitelských zemích, a další 3,5 mld. EUR na období 2018–2020 28 .

Klíčovou výzvou z hlediska poskytování pomoci zůstává přístup, kterému brání pokračující boje i další omezení způsobovaná všemi stranami konfliktu v Sýrii. Tím je soustavně ohrožováno poskytování humanitární pomoci pro přibližně 3,9 mil. lidí v těžko dostupných lokalitách a téměř 625 000 osob v obléhaných oblastech. Místní úřady schvalují pomoc opožděně, a to i v oblastech pod kontrolou kurdských jednotek v severovýchodní Sýrii, a humanitární přístup partnerů z Turecka do přeshraničních oblastí v severozápadní Sýrii je údajně složitější. Požadavky nevládních ozbrojených opozičních skupin a skupin, které Rada bezpečnosti OSN považuje za teroristické, vůči nevládním organizacím se zvyšují, v důsledku čehož byly některé nevládní organizace nuceny omezit nebo dočasně pozastavit své operace. V dubnu a květnu 2017 se konvoje OSN mohly dostat jen k 10 % potřebných osob v obléhaných oblastech.

Přeshraniční pomoc se proto stává stále důležitější. Většina přeshraničních dodávek je zajišťována z Turecka a Jordánska, které nadále konstruktivně usnadňují přístup po všech možných trasách. EU podporuje přeshraniční záchranné operace z Turecka, jejichž cílem je poskytovat prostřednictvím partnerských humanitárních organizací pomoc nejvíce potřebným obyvatelům v severní Sýrii, konkrétně potraviny, vodu, přístřeší, zdravotní péči a ochranu.

Vzhledem k přetrvávajícímu násilí a obrovským humanitárním potřebám EU i nadále naléhá na všechny strany, aby dodržovaly závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a aby zajistily, že ochrana civilistů bude první prioritou, což se týká všech možných míst vstupu, včetně míst vstupu z Turecka a Jordánska. To se týká také koncepce deeskalačních zón v Sýrii, na nichž se dohodli ručitelé příměří sjednaného dne 30. prosince 2016 – Turecko, Írán a Rusko – s cílem vytvořit zóny, v nichž budou zastaveny boje, aby tak byla zajištěna ochrana civilistů. EU vítá veškeré snahy v tomto ohledu, pokud bude respektováno mezinárodní humanitární právo.

11.Závěr

Prohlášení EU a Turecka i nadále přináší konkrétní výsledky. Tendence výrazného snižování nelegálního a nebezpečného překračování hranic i mnohem menších ztrát na životech v Egejském moři společně s praktickými dopady projektů na podporu syrských uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku se stabilizují. Počet překročení hranic se sice ustálil na nízkých úrovních, ale faktory, které vedou k migraci do Evropy, přetrvávají. Prohlášení EU a Turecka plní nadále klíčovou úlohu při zajišťování účinného a společného řešení problému migrace ve východním Středomoří ze strany EU a Turecka, jak to zdůraznili předsedové Juncker a Tusk a prezident Erdoğan na společné schůzce dne 25. května.

K zajištění úplného a trvalého provádění prohlášení EU a Turecka je však zapotřebí další úsilí vycházející z trvalého politického odhodlání všech stran.

Tempo uzavírání smluv a realizace projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku je třeba zvýšit, aby se urychlilo poskytování konkrétní podpory syrským uprchlíkům a jejich hostitelským komunitám v Turecku.

Stávající závazky členských států týkající se přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do Evropy činí pro rok 2017 25 000 míst. Kromě toho by EU a Turecko měly urychleně schválit dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů a následně rychle rozhodnout o jeho aktivaci s cílem usnadnit přesídlování z Turecka.

Je rovněž třeba, aby řecké orgány, agentury EU a členské státy realizovaly opatření doporučená ve společném akčním plánu schváleném Evropskou radou za účelem posílení kapacity řecké správy v oblasti řízení migrace a azylu, jež v konečném důsledku povede ke zlepšení situace na řeckých ostrovech. Za této situace je nezbytné urychleně vyvinout významné úsilí, aby se zvýšil počet osob navracených do Turecka, které nejsou oprávněny k pobytu v Řecku, a to v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly.

Turecko by mělo přijmout potřebná opatření, aby co nejdříve splnilo zbývající kritéria pro uvolnění vízového režimu, a EU tak mohla pro turecké občany zrušit vízovou povinnost.

Rada by měla co nejdříve dokončit práci na mandátu k vyjednávání o modernizaci celní unie, a umožnit tak zahájit jednání o důležité dohodě, která povede k uvolnění stále ještě nevyužitého potenciálu v obchodních a hospodářských vztazích mezi EU a Tureckem.

Komise bude i nadále pokračovat v práci a další zprávu o dosaženém pokroku předloží v říjnu 2017.

(1)

V návaznosti na COM(2016) 231 ze dne 20. dubna 2016, COM(2016) 349 final ze dne 15. června 2016, COM(2016) 634 final ze dne 28. září 2016, COM(2016) 792 final ze dne 8. prosince 2016 a COM(2017) 204 final ze dne 2. března 2017 („pátá zpráva“).

(2)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/03/18-eu-turkey-statement/.

(3)

Podle databáze nezvěstných migrantů Mezinárodní organizace pro migraci; období od dubna 2016 do 7. června 2017.

(4)

Podle údajů tureckých úřadů poskytlo Turecko ke dni 25. května 2017 dočasnou ochranu 3 020 654 Syřanům. Devět provincií, které hostí největší počet Syřanů, jsou Istanbul, Şanliurfa, Hatay, Gaziantep, Adana, Mersin, Kilis, İzmir a Mardin.

(5)

COM(2016) 792 final ze dne 8. prosince 2016.

(6)

C(2017) 1600 final ze dne 7. března 2017.

(7)

Každý, kdo dorazí na řecké ostrovy po 20. březnu, má právo žádat o azyl. Každá žádost se zpracovává individuálně s ohledem na konkrétní žadatelovu situaci v souladu se směrnicí o azylovém řízení. To vylučuje jakékoli hromadné vyhoštění. Žadatelé mají právo na podání opravného prostředku a právo na účinný soudní opravný prostředek proti každému zamítavému rozhodnutí o své žádosti o azyl. Řecko i Turecko přijaly a provádějí příslušné právní kroky, aby bylo zajištěno plné dodržování práva EU a mezinárodního práva.

(8)

Vrácené osoby buď obdržely zamítavé rozhodnutí o azylu (včetně zamítavých druhoinstančních rozhodnutí), vzaly zpět své žádosti o mezinárodní ochranu, nebo nepožádaly o azyl při první příležitosti. Ode dne 20. března 2016 bylo do Turecka navráceno 1 210 osob podle prohlášení EU a Turecka a 588 osob podle dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem.

(9)

Podle informací tureckých orgánů.

(10)

Kromě toho je sedm žádostí klasifikováno jako „jiné“ (vzaté zpět, atd.).

(11)

Od aktivace prohlášení bylo na řeckých ostrovech ke dni 4. června 2017 podáno celkem 19 624 žádostí o azyl. Z těchto 19 624 žádostí přijala řecká azylová služba od 20. března 2016 v kontextu řízení na ostrovech 17 804 rozhodnutí, z toho 12 581 ve věci přípustnosti a 5 223 ve věci samé.

(12)

Ode dne 4. června 2017.

(13)

Tento celkový počet zahrnuje druhoinstanční rozhodnutí, jimiž bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti a jimiž byl udělen status uprchlíka.

(14)

Tento celkový počet nezahrnuje druhoinstanční rozhodnutí, jimiž byl udělen status uprchlíka a jimiž byla zrušena prvoinstanční rozhodnutí o nepřípustnosti.

(15)

Deset zpravodajů jsou zaměstnanci odvolacího orgánu a dvanáct zpravodajů bylo k odvolacímu orgánu vysláno Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu.

(16)

Zamítavá prvoinstanční rozhodnutí byla potvrzena v 1 377 případech a zrušena v 16 případech.

(17)

Ode dne 9. června 2017. Vzhledem k tomu, že existují zprávy, které uvedené údaje zpochybňují, Komise vyzývá řecké orgány, aby upřesnily, kolik migrantů je přítomných na ostrovech a v hotspotech. Zpřesnění údajů pomůže při plánování a vyřizování.

(18)

Nelegální migranti, kteří podali žádost o azyl v některém z přijímacích a identifikačních středisek, mohou požádat o asistenci při dobrovolném návratu a opětovném začlenění kdykoli do pěti dnů po oznámení záporného rozhodnutí o jejich žádosti o azyl azylovou službou (prvoinstanční rozhodnutí o udělení azylu). Možnost asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění mohou využít i migranti, kterým byl navržen návrat do Turecka a kteří byli ze strany Turecka odmítnuti bez ohledu na výše uvedený konečný termín. Tito žadatelé o azyl, kterým bylo oznámeno zamítavé prvoinstanční rozhodnutí o udělení azylu v době zavedení konečného termínu, dostali možnost podat žádost o zařazení do programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění do 9. dubna.

(19)

Norsko mimoto od 4. dubna 2016 přesídlilo z Turecka 563 Syřanů. Přestože Norsko uplatňuje standardní operační postupy pro přesídlení dohodnuté s Tureckem v rámci mechanismu 1:1, počet osob přesídlených do Norska v rámci mechanismu 1:1 se nezapočítává k počtu Syřanů navracených z Řecka.

(20)

COM(2017) 212 final ze dne 12. dubna 2017, COM(2017) 260 final ze dne 16. května 2017, COM(2017) 330 final ze dne 13. června 2017.

(21)

Do těchto operací bylo nasazeno 2 500 zaměstnanců, 65 lodí pobřežní stráže, dva záchranné čluny, deset vrtulníků a tři letadla s pevnými křídly.

(22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/371 ze dne 1. března 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (revize mechanismu pozastavení).

(23)

V souladu se zásadami řádného finančního řízení budou prostředky plně vyplaceny v tranších a až po dokončení projektů. V rámci činností zaměřujících se na zviditelnění tohoto nástroje byla vytvořena interaktivní mapa umožňující přímou vizualizaci míst realizace a předpokládaných výsledků jednotlivých projektů: http://ec.europa.eu/enlargement/news_corner/migration/index_en.htm.

(24)

Humanitární pomoc je v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku i nadále poskytována v souladu s unijními předpisy o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

(25)

Jedná se současně o první infrastrukturu v odvětví zdravotnictví v rámci nástroje a o dobrý příklad synchronizované pomoci poskytované v rámci nehumanitární i humanitární složky tohoto nástroje, přičemž provozní náklady na výstavbu kliniky a její vybavení budou financovány z první složky nástroje a odborná příprava a kvalifikace syrských lékařů z druhé složky.

(26)

Hlavní změny se týkají výměny provádějícího partnera v oblasti obecní infrastruktury, zajištění výstavby škol z montovaných dílců a jedné další nemocnice a nové vymezení povahy sociálně-ekonomické podpory zaměřující se na možnosti začlenění uprchlíků na trh práce a získání pracovních příležitostí.

(27)

Komise přijala svůj návrh směrnice pro jednání v prosinci 2016.

(28)

Mezinárodní bruselská konference s názvem „Podpora budoucnosti Sýrie a regionu“, která se konala dne 5. dubna 2017; hostitelem konference byla EU a jejími spolupředsedy byly EU, OSN, Německo, Kuvajt, Norsko, Katar a Spojené království.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 13.6.2017

COM(2017) 323 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Šestá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Společný akční plán o provádění dohody mezi EU a Tureckem

Prioritní opatření	Současný stav a dosud neprovedená opatření 1
Zvýšení počtu pracovníků pro zpracovávání žádostí o azyl na ostrovech	Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zvýší na ostrovech počet odpovědných pracovníků rozhodujících o žádostech (caseworkers) na 100 a tlumočníků na 100 a řecká azylová služba zvýší počet svých zaměstnanců na ostrovech na 100. Ke dni 9. června bylo na ostrovy vysláno 85 odpovědných pracovníků EASO a 97 tlumočníků EASO. Členské státy jsou vyzývány, aby ještě více usilovaly o dosažení a udržení cíle rozmístit na ostrovech, kterým je 100 odpovědných pracovníků EASO (v březnu 2017 bylo na ostrovech rozmístěno 107 odpovědných pracovníků). V současné době je na ostrovech nasazeno 117 členů řecké azylové služby.
Vyřizování případů sloučení rodiny podle dublinského nařízení	Řecká azylová služba bude případ od případu a při plném dodržování článku 7 Listiny základních práv EU posuzovat uplatňování postupu nepřípustnosti v případech sloučení rodiny podle dublinského nařízení s ohledem na možný návrat do Turecka, a to pod podmínkou, že obdrží od úřadu EASO a členských států potřebné informace. Řecká azylová služba navrhla příslušné právní předpisy, které umožňují, aby žadatelé o azyl, kteří žádají o sloučení rodiny podle nařízení Dublin III, nebyli osvobozeni od řízení na hranicích. V současné době je návrh předkládán parlamentu. Úřad EASO současně zaslal členským státům druhý dotaz, aby poskytl řecké azylové službě více informací o sjednocování rodin z/do Turecka a dokumentaci požadovanou od žadatelů za účelem uplatnění tohoto postupu.
Vyřizování případů zranitelných žadatelů	Řecká azylová služba bude případ od případu a při plném dodržování článků 6 a 7 Listiny základních práv EU posuzovat uplatňování postupu nepřípustnosti v případech zranitelných žadatelů s ohledem na jejich možný návrat do Turecka, a to pod podmínkou, že obdrží od úřadu EASO potřebné informace, zejména pokud jde o zacházení se zranitelnými osobami v Turecku, jež umožní výše zmíněné zkoumání. Řecká azylová služba se domnívá, že zranitelné skupiny žadatelů by měly zůstat osvobozeny od řízení na hranicích s ohledem na příslušná ustanovení směrnice o azylovém řízení, stejně jako na skutečnost, že posuzování žádostí o azyl zranitelných žadatelů v rámci zvláště zrychleného postupu stanoveného příslušnými vnitrostátními právními předpisy neposkytuje dostatečné zvláštní procesní záruky (např. objektivní nedostatečnost lékařských a psychiatrických služeb), k nimž by měly mít zranitelné skupiny přístup. Řecká azylová služba však navrhuje, že pokud budou jednotlivé kategorie zranitelnosti lépe definovány a posuzování zranitelnosti bude provádět Řecká registrační a identifikační služba pomocí standardizovaných šablon, jež budou poskytovat konkrétní informace o lékařském profilu žadatele, mohla by být přípustnost u některých zranitelných žadatelů posuzována na ostrovech, ale s řádnými lhůtami. Očekává se, že řecká přijímací a identifikační služba a řecké ministerstvo zdravotnictví dokončí šablonu pro zjišťování zranitelnosti žadatelů v krátké době.
Urychlení pohovorů a postupů pro posuzování žádostí o azyl	Řecká azylová služba s podporou úřadu EASO zavede rozčlenění podle jednotlivých kategorií případů na základě pohovorů a nástrojů podporujících rozhodování. Řecká přijímací a identifikační služba s podporou úřadu EASO bude nadále informovat migranty. Orgány zajistí, aby byly přísněji prosazovány důsledky stanovené pro nedostatečnou spolupráci v rámci azylového řízení. Řecké orgány s podporou úřadu EASO omezí prodlevu mezi vyjádřením zájmu požádat o azyl a podáním žádosti. Nástroje na podporu azylového řízení: Dne 31. března poskytl úřad EASO řecké azylové službě konečnou verzi standardních operačních postupů pro řízení na hranicích spolu s aktualizovanou šablonou pro pohovory (sloučené pohovory), posouzení zranitelnosti a závěrečné poznámky. Sloučené postupy pohovorů pro migranty ze zemí s vysokou mírou uznání žádostí nyní probíhají ve všech regionálních azylových útvarech / azylových útvarech. Úřad EASO vypracoval tři scénáře, které poskytují obecné pokyny pro vedení pohovorů se třemi nejčastěji zastoupenými státními příslušnostmi kromě Syřanů (Pákistán, Irák a Afghánistán), a poskytl je řecké azylové službě. Informace pro migranty: Od 22. května bylo po několika měsících nečinnosti kvůli pracím v hotspotu Moria opět uvedeno do provozu informační místo na ostrově Lesbos. Na ostrově Chios funguje informační místo od konce září 2016. Obě místa jsou úspěšná a obyvatelům hotspotů poskytují významný přístup k informacím. Je třeba, aby řecká přijímací a identifikační služba zavedla podobné služby co nejdříve i na ostrovech Samos, Kos a Leros. Prodleva mezi projevením zájmu o azyl a podáním žádosti: V současné době nepřesahuje prodleva mezi projevením zájmu o azyl a vlastním podáním žádosti v žádném z hotspotů průměrnou délku dvou týdnů. Důsledky nespolupráce v azylovém řízení: Vydávání automatizovaných zpráv příslušným zúčastněným subjektům nyní umožňuje uplatnit důsledky nespolupráce v azylovém řízení (viz odstavec nazvaný Omezení nebezpečí útěku níže).
Zachování a další urychlení řízení o způsobilosti pro žadatele ze zemí původu s nízkou mírou uznávání žádostí	Dokončení standardních provozních postupů pro výše uvedené řízení na hranicích dále napomůže časovému rozvržení a rychlosti zpracování. Kromě toho se dne 12. května uskutečnila společná operační schůzka mezi úřadem EASO a řeckou azylovou službou, jejímž cílem bylo projednat několik procedurálních otázek, včetně časového rozvržení a rychlosti zpracování.
Zlepšení opatření pro bezpečnost a ochranu na ostrovech	Řecká policie zvýší neustálou přítomnost policistů v hotspotech (24 hodin denně po 7 dní v týdnu). Řecká přijímací a identifikační služba s podporou řecké policie posílí kontroly u vstupů do hotspotů a hlídkování v hotspotech a zvýší bezpečnost infrastruktury. Řecká policie ve spolupráci s řeckou přijímací a identifikační službou vypracuje a otestuje bezpečnostní a evakuační plány pro hotspoty. Řecká přijímací a identifikační služba zdokonalí bezpečnost infrastruktury v hotspotech. Řecké orgány budou nadále poskytovat bezpečné oblasti pro zranitelné skupiny. Na ostrovech Leros a Kos jsou nyní rozmístěny pořádkové policejní síly mimo hotspoty. Na ostrově Lesbos řečtí policisté provádí bezpečnostní kontroly u vchodů do hotspotů a hlídky. Přítomnost dalších řeckých policistů by však přispěla k lepšímu provádění kontrol vstupních/výstupních míst a hlídek uvnitř hotspotů. Řecká přijímací a identifikační služba ve spolupráci s úřadem EASO usiluje o zavedení elektronického kontrolního systému příchodů/odchodů ve všech hotspotech. Je rovněž třeba zlepšit dohled a bezpečnost v zónách vyhrazených pro nezletilé osoby bez doprovodu v hotspotech, zejména na ostrově Samos. Řecká policie dokončila evakuační plány pro všechny ostrovy. Než budou rozděleny mezi všechny klíčové zúčastněné subjekty na ostrově, budou zaslány Komisi k oficiálnímu překladu.
Jmenování stálých koordinátorů hotspotů	Řecké orgány jmenují stálé koordinátory a přijmou standardní operační postupy pro hotspoty. Stálí koordinátoři byli oficiálně nasazeni dne 18. února a své úkoly začali oficiálně plnit dne 20. února 2017. Po konzultaci s dotčenými zúčastněnými subjekty byly dokončeny návrhy standardních provozních postupů a po pořízení překladu budou rozdány všem zúčastněným subjektům.
Zvýšení počtu odvolacích výborů	V současnosti funguje 12 odvolacích výborů, jež doplňuje náhradní výbor.
Zvýšení počtu rozhodnutí připadajících na jeden odvolací výbor	Řecký parlament přijal dne 15. března legislativní pozměňovací návrh, který umožňuje využívat při přípravě rozhodnutí právní pomoc a který byl vyhlášen ve věstníku vlády dne 29. března. Odvolacím výborům v současnosti pomáhá 22 zpravodajů: 10 zaměstnanců odvolacího orgánu, kteří začali své úkoly plnit na začátku dubna, a 12 zpravodajů, které nasadil úřad EASO a kteří začali své úkoly plnit po odborné přípravě v polovině dubna. Dne 8. května řecká Státní rada potvrdila, že činnost odvolacích výborů je v souladu s ústavou. Navzdory uvedenému vývoji zůstává počet druhoinstančních rozhodnutí vydaných odvolacími výbory stále nízký.
Omezení počtu odvolacích kroků v rámci azylového řízení	Řecké orgány prozkoumají možnost omezení počtu odvolacích kroků. S ohledem na nedávná rozhodnutí Státní rady ohledně ústavnosti současného složení odvolacích výborů prozkoumají řecké orgány právní možnosti a praktické výhody omezení počtu odvolacích kroků.
Zachování nasazení Evropské pohraniční a pobřežní stráže na potřebné úrovni	Evropská pohraniční a pobřežní stráž rychle zareaguje na poptávku po dalších nasazeních příslušníků a potřebných dopravních prostředků zvýšením návratových operací, a to na základě přesného posouzení potřeb ze strany řeckých orgánů. Členské státy a Evropská pohraniční a pobřežní stráž vhodně reagují na žádosti o nasazení příslušníků a o dopravní prostředky pro probíhající návratové operace. Operace zpětného přebírání trajektem jsou technicky proveditelné z ostrovů Lesbos, Chios a Kos. Příslušníci z rezervního týmu osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob z řad Evropské pohraniční a pobřežní stráže jsou trvale rozmístěni pouze na ostrově Lesbos (cca 50–60). Příslušníci doprovodu mohou být nasazeni na ostrovech Chios a Kos, v návaznosti na oficiální žádost Řecka nejméně 21 pracovních dní před zahájením nasazení/operace. V zájmu zajištění řádného řízení dostupných zdrojů bude třeba pečlivě posoudit případné nasazení příslušníků doprovodu z členských států, kteří by pravidelně prováděli úkony zpětného přebírání přímo z dalších řeckých ostrovů, a to v úzké spolupráci s řeckými orgány, přičemž se zohlední počet případných migrantů a očekávaná četnost těchto operací. Velitel jednotky na podporu navracení Evropské pohraniční a pobřežní stráže se dne 25. května setkal se zástupci oddělení pro navracení řecké policie a dohodli se na podpoře při přepravování migrantů mezi ostrovy.
Omezení nebezpečí útěku	Řecké orgány povedou jasný a přesný systém registrace a následných opatření u všech nelegálních migrantů s cílem usnadnit plánování a provádění řízení o návratu, zavedou elektronický systém návazných opatření a budou nadále prosazovat zeměpisné omezení pobytu pro migranty na ostrovech s hotspoty. Řecké orgány v současné době uplatňují zeměpisné omezení pohybu na nově příchozí migranty a žadatele o azyl, kteří v důsledku toho nesmějí opustit ostrov, kam přijeli. Automatické zprávy, které navrhlo oddělení informačních a komunikačních technologií řecké policie ve spolupráci s řeckou azylovou službou, jsou nyní funkční. Příslušné zúčastněné subjekty (řecká policie, řecká přijímací a identifikační služba, řecká azylová služba a úřad EASO) dostávají v závislosti na své funkci tyto zprávy: 1) denní seznam naplánovaných pohovorů, 2) denní seznam schůzek pro registraci, 3) týdenní seznam žadatelů, kteří se nedostavili k pohovoru, 4) týdenní seznam žadatelů, kteří se nedostavili na schůzku pro registraci, 5) denní seznam rozhodnutí, jejichž oznámení nebylo doručeno, 6) denní seznam případů migrantů, které lze navrátit, 7) denní seznam přerušených případů a 8) denní seznam archivovaných případů. Vhodné využití těchto zpráv umožňuje rychlou lokalizaci migrantů, aby se zajistila vhodná návazná opatření a ukončení postupu vyřizování žádostí o azyl, případně uskutečnil postup návratu. Evropská pohraniční a pobřežní stráž kromě toho v současné době spolupracuje s řeckou policií na zvedení plně elektronického systému správy případů navracení (zahrnujícího tedy celé řízení od zahájení až do konečného vyřízení).
Rozšíření programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění na ostrovech:	Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s finanční podporou EU mezi migranty zintenzivní kampaně na podporu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění a řecké orgány odstraní správní překážky bránící rychlému dobrovolnému návratu. Ministr pro migrační politiku pan Mouzalas zavedl dne 29. března konečný termín pro žádost o zařazení do programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění na ostrovech. Od tohoto data mají žadatelé o azyl, kteří obdrželi zamítavé prvostupňové rozhodnutí, lhůtu pěti dnů, v níž mohou požádat o zařazení do programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění (požádat mohou kdykoli až do konečného termínu). Po konečném termínu už není možnost požádat o asistovaný dobrovolný návrat a opětovné začlenění dostupná, kromě případů, kdy je migrant navržen pro navrácení do Turecka, ale je odmítnut. Od začátku roku 2017 bylo v rámci programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění přemístěno v průměru cca 130 osob za měsíc, v období od června do prosince 2016 bylo v průměru každý měsíc přemístěno přibližně 70 oprávněných osob.
Vydávání rozhodnutí o navrácení v dřívější fázi procesu navracení	Řecká policie bude vydávat rozhodnutí o navrácení současně s oznámením zamítavých prvoinstančních rozhodnutí o azylu. K provedení dotyčné akce řecká policie zvažuje technická přizpůsobení a přizpůsobení v oblasti IT.
Vytvoření další přijímací kapacity na ostrovech a modernizace stávajících zařízení	Řecké orgány s podporou EU vytvoří další přijímací kapacitu a zmodernizují stávající zařízení, a to pokud možno ve spolupráci s místními orgány. Na ostrově Lesbos dosud probíhají práce na zkvalitnění ubytovacích kapacit v hotspotu Moria. Zemní práce už byly dokončeny a nyní probíhá montáž přístřešků, obytných kontejnerů a víceúčelových hal. Migranti již nežijí v primitivních stanech: všichni mají k dispozici řádné přístřeší. Kapacita v Karatepe se zvýšila o dalších 1 000 míst celkem na 1 500 volných míst. Na ostrově Samos byl od února výrazně omezen počet provizorních stanů, které byly nahrazeny montážními celky „Lifeshelters“. Nedávný příliv migrantů na ostrov Chios představuje v současné době výzvu pro ostrov, jehož přijímací kapacity jsou už plné. Noví migranti jsou nuceni přijmout ubytování ve stanech na pláži.
Vytvoření dostatečné další zajišťovací kapacity na ostrovech	Řecké orgány s podporou EU vybudují na ostrovech dostatečné zajišťovací kapacity, a to v co nejkratší době a pokud možno ve spolupráci s místními orgány. Značné úsilí vedlo ke zvýšení kapacit zařízení před vyhoštěním na ostrově Kos (224 míst) a v hotspotu Moria (74 míst). Na ostrově Kos byly postaveny další montované stavby, jejichž plná provozní kapacita činí 500 míst, a očekává se, že proces instalace bude dokončen v červenci 2017. Pokročily rovněž práce na rozšíření zařízení předběžného zajištění v hotspotu na ostrově Lesbos, jež by mělo nabízet 200 míst. S dokončením prací se počítá v červnu 2017. Na ostrově Samos by měla být zajišťovací oblast před vyhoštěním, která má být zřízena v horní části hotspotu, dokončena do konce června 2017. Co se týče ostrova Chios, bylo přijato politické rozhodnutí, že zařízení před vyhoštěním bude dostavěno mimo město.
Případné doplnění národních programů v rámci fondů AMIF a ISF	Komise bude v případě potřeby nadále poskytovat Řecku dodatečné financování (nouzová pomoc, humanitární pomoc atd.) a technickou podporu pro provádění prohlášení EU a Turecka. Komise úzce spolupracuje s řeckými orgány na provádění plánu financování na rok 2017, na němž se obě strany dohodly, a všechny zjištěné překážky se v případě potřeby řeší pomocí dodatečných finančních prostředků.

(1)

Přiložen je stručný přehled relevantních opatření psaný kurzivou. Ohledně konkrétních údajů viz společný akční plán v příloze Čtvrté zprávy o pokroku při provádění prohlášení EU a Turecka (COM(2016) 792 final ze dne 8. prosince 2016).

Top

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 13.6.2017

COM(2017) 323 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Šestá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Nástroj pro uprchlíky v Turecku: přislíbené/rozhodnuté, smluvně vázané a čerpané projekty – stav ke dni 9. června 2017

Smluvně bylo vázáno 1,572 mld. EUR, z toho bylo čerpáno přibližně 811 milionů. Celková výše přidělených prostředků pro provádění v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku na humanitární i nehumanitární složky činí 2,9 mld. EUR.

Nástroj financování	Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/ rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
ECHO Plán provádění humanitární pomoci (HIP) pro Turecko 2017	Bude záviset na návrzích předložených partnerskými humanitárními organizacemi	Humanitární pomoc	Nástroj bude smluvně vázán podle plánu provádění humanitární pomoci (HIP) pro Turecko 2017	714,038,000	0	0
ECHO HIP pro Turecko 2016 1	Dánská rada pro uprchlíky	Humanitární pomoc Ochrana	Omezení nedostatků u ochrany vysídlených obyvatel prostřednictvím integrované reakce zaměřené na komunitu	8 000 000	8 000 000	4 000 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	CARE	Humanitární pomoc Ochrana	Zmírnění rizik v klíčových oblastech ochrany uprchlíků prostřednictvím cíleného zvyšování povědomí, posílení systému předávání a poskytování specializované ochrany	4 650 000	4 650 000	3 720 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	World Vision	Humanitární pomoc Ochrana	Poskytování informací a pomoci v oblasti ochrany zranitelným uprchlíkům a odkazování na služby ochrany	4 000 000	4 000 000	1 200 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	International Medical Corps (IMC)	Humanitární pomoc Zdravotní péče, ochrana	Poskytování nezbytné zdravotní péče nejzranitelnějšímu obyvatelstvu a posílení jeho odolnosti prostřednictvím podpory duševního zdraví a psychologické podpory, rehabilitačních aktivit a ochranné podpory obětem násilí na základě pohlaví	8 000 000	8 000 000	2 400 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Médecins du monde (MDM)	Humanitární pomoc Zdravotní péče	Usnadnění přístupu ke zdravotní péči a psychosociálním službám pro uprchlíky	3 000 000	3 000 000	2 400 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Světová zdravotnická organizace	Humanitární pomoc Zdravotní péče	Podpora přizpůsobených a kulturně ohleduplných služeb zdravotní péče syrským uprchlíkům	10 000 000	10 000 000	8 000 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Relief International	Humanitární pomoc Zdravotní péče	Posílení přístupu ke specializovaným službám zdravotní péče pro uprchlíky	4 000 000	4 000 000	3 200 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Dětský fond OSN (UNICEF)	Humanitární pomoc Vzdělávání v mimořádných situacích	Realizace programu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání s cílem zvýšit počet zapsaných žáků a zlepšit školní docházku dětí uprchlíků	34 000 000	34 000 000	27 200 000
Nástroj financování	Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/ rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
ECHO HIP pro Turecko 2016	Mercy Corps	Humanitární pomoc, ochrana	Poskytování pomoci na ochranu uprchlíků a žadatelů o azyl	5 000 000	5 000 000	4 000 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Světový potravinový program	Humanitární pomoc Základní potřeby	Nouzová záchranná sociální síť je víceúčelový systém převodů peněžní hotovosti, který řeší každodenní potřeby uprchlíků	348 000 000	348 000 000	278 400 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Dánská rada pro uprchlíky	Humanitární pomoc Ochrana, zdravotní péče	Aktivní opatření k zabránění sexuálnímu násilí a násilí na základě pohlaví v jižním a východním Turecku	1 000 000	1 000 000	800 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Diakonie	Humanitární pomoc Ochrana a příprava na zimu	Zlepšení přístupu k účinným službám a ochraně pro potřebné	4 000 000	4 000 000	3 200 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	International Medical Corps	Humanitární pomoc Zdravotní péče	Poskytování zdravotní péče zachraňující život a vytvoření prostředí ochrany pro zranitelné uprchlíky	3 500 000	3 500 000	1 750 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Dětský fond OSN (UNICEF)	Humanitární pomoc Ochrana dětí, příprava na zimu, základní potřeby	Zlepšení přístupu k ochraně a základním potřebám, podpora pro zranitelné děti a rodiny uprchlíků	8 000 000	8 000 000	6 400 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Federation Handicap	Humanitární pomoc Zdravotní péče, ochrana	Zlepšený přístup k inkluzivním a kvalitním službám pro nejzranitelnější uprchlíky, včetně osob se zdravotním postižením (města Izmir a Istanbul)	2 500 000	2 500 000	2 000 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Concern Worldwide	Humanitární pomoc Vzdělávání v mimořádných situacích, ochrana	Reakce na naléhavé humanitární potřeby syrských uprchlíků	3 000 000	3 000 000	2 400 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR)	Humanitární pomoc Ochrana	Poskytování ochrany a zajišťování trvalých řešení pro uprchlíky a žadatele o azyl	35 000 000	35 000 000	28 000 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Populační fond OSN (UNFPA)	Humanitární pomoc Ochrana, zdravotní péče	Podpora nejzranitelnějších žen a dívek z řad uprchlíků při jejich přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví	9 000 000	9 000 000	7 200 000
ECHO HIP pro Turecko 2016	Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)	Humanitární pomoc Příprava na zimu, zvláštní i základní potřeby, ochrana, vzdělávání v mimořádných situacích	Posílení ochrany prostřednictvím lepšího řešení základních potřeb, podpory přístupu ke vzdělávání a poskytování integrovaných služeb	8 000 000	8 000 000	6 400 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii 2	Světový potravinový program	Humanitární pomoc Bezpečnost a živobytí	Potravinová pomoc pro zranitelné syrské občany žijící v hostitelských komunitách a příjemce, kteří v současnosti žijí v táborech	40 000 000	40 000 000	32 000 000
Nástroj financování	Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/ rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Diakonie	Humanitární pomoc Ochrana, zabezpečení potravin / živobytí	Víceúčelová pomoc peněžní hotovosti a ochrana pro uprchlíky žijící mimo tábor a nově příchozí uprchlíky	5 500 000	5 500 000	4 400 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	GOAL	Humanitární pomoc Zdravotní péče, ochrana	Prevence zhoršování zdravotního stavu a pohody zranitelných syrských uprchlíků a migrantů na okraji společnosti a zvýšení jejich ochrany	1 500 000	1 500 000	1 200 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Dánská rada pro uprchlíky	Humanitární pomoc Ochrana	Ochrana syrských uprchlíků a migrantů na okraji společnosti	4 500 000	4 500 000	3 600 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	World Vision	Humanitární pomoc Ochrana	Poskytování životně důležité potravinové a nepotravinové podpory a ochrany zranitelným uprchlíkům a hostitelským rodinám	2 000 000	2 000 000	1 600 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Světová zdravotnická organizace	Humanitární pomoc Zdravotní péče / odborná příprava	Podpora přizpůsobených a kulturně ohleduplných služeb zdravotní péče pro syrské uprchlíky	2 000 000	2 000 000	1 600 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	International Medical Corps	Humanitární pomoc Zdravotní péče / duševní zdraví a psychologická podpora / zdravotní postižení	Podpora syrských uprchlíků a zranitelných skupin obyvatel	3 000 000	3 000 000	1 500 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	CARE	Humanitární pomoc Ochrana, zabezpečení potravin, správa informací	Poskytování naléhavě potřebné základní humanitární pomoci syrským uprchlíkům	4 600 000	4 600 000	3 680 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Mezinárodní červený kříž	Humanitární pomoc Ochrana, vzdělávání, zabezpečení potravin a základní potřeby	Poskytování potravinové pomoci a pomoci se základními potřebami a službami, stejně jako podpora ve vzdělávání pro syrské uprchlíky	8 000 000	8 000 000	6 400 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Relief International	Humanitární pomoc Zdravotní péče / duševní zdraví a psychologická podpora / zdravotní postižení	Poskytování komplexní zdravotní péče pro syrské uprchlíky ve městech Gaziantep a Sanliurfa	2 000 000	2 000 000	1 000 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Federation Handicap	Humanitární pomoc Zdravotní péče / duševní zdraví a psychologická podpora / zdravotní postižení	Naléhavá intervence pro nejzranitelnější syrské uprchlíky	3 000 000	3 000 000	2 400 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Deutsche Welthungerhilfe	Humanitární pomoc Ochrana, zabezpečení potravin / živobytí	Zlepšení živobytí a ochrany syrských uprchlíků prostřednictvím víceúčelové pomoci prostřednictvím peněžní karty a správy případů	2 600 000	2 600 000	2 080 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Mercy Corps Scotland	Humanitární pomoc, ochrana, zabezpečení potravin, voda, hygienizace a hygiena, přístřeší	Zlepšování ochranného prostředí prostřednictvím pomoci přizpůsobené na míru uprchlíkům, kteří jsou usazení, bezprizorní, jsou na cestě nebo jsou oběti neúspěšných plaveb přes moře	3 000 000	3 000 000	2 400 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)	Humanitární pomoc Ochrana, správa informací	Humanitární pomoc pro zranitelné syrské státní příslušníky a další uprchlíky a migranty zachráněné na moři	1 900 000	1 900 000	1 520 000
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Médecins du monde (MDM)	Humanitární pomoc Zdravotní péče / duševní zdraví a psychologická podpora	Poskytování služeb zdravotní péče uprchlíkům a migrantům	3 000 000	3 000 000	2 400 000
Nástroj financování	Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/ rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
ECHO HIP Regionální krize v Sýrii	Concern Worldwide	Humanitární pomoc Zabezpečení potravin a živobytí	Reakce na naléhavé humanitární potřeby syrských uprchlíků	3 400 000	3 400 000	2 720 000
Mezisoučet pro humanitární pomoc				1 306 688 000	592 650 000	463 170 000
Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii (EUTF) 3	Různé	Vzdělávání, zdravotní péče, sociálně-ekonomická podpora	Příspěvky ze zvláštního opatření NPP 4 březen 2016 (55 milionů EUR), zvláštní opatření NPP červenec 2016 (250 milionů EUR), Nástroj pro rozvojovou spolupráci (10 milionů EUR) a ECHO (3 miliony EUR)	318 000 000	99 235 336	50 996 218
Nástroj předvstupní pomoci (NPP) Zvláštní opatření duben 2016	Turecké generální ředitelství pro řízení migrace	Řízení migrace, ubytování, přesuny, zdravotní péče	Podpora migrantů při návratu z Řecka do Turecka zahrnující výdaje na potraviny, zdravotní péči, dopravu a ubytování vrácených migrantů od 4. dubna 2016	60 000 000	60 000 000	12 000 000
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Turecké ministerstvo školství	Vzdělávání	Poskytnutí přístupu ke vzdělání téměř půl milionu syrských dětí	300 000 000	300 000 000	90 000 000
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Turecké ministerstvo zdravotnictví	Zdravotní péče	Poskytnutí přístupu ke službám primární zdravotní péče pro dva miliony osob a rehabilitačním službám duševního zdraví až pro jeden milion osob	300 000 000	300 000 000	120 000 000
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Evropská investiční banka (EIB), Světová banka (WB), Mezinárodní finanční korporace, Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW)	Sociálně-ekonomická podpora	Zvláštní opatření červenec 2016	100 000 000	0	0
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj	Obecní infrastruktura	Zvláštní opatření červenec 2016	200 000 000	0	0
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW)	Vzdělávání Infrastruktura	Stavba a zajištění vybavení nových škol v provinciích s vysokou koncentrací syrských uprchlíků	50 000 000	50 000 000	15 000 000
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Světová banka	Vzdělávání Infrastruktura	Stavba a zajištění vybavení nových škol v provinciích s vysokou koncentrací syrských uprchlíků	150 000 000	150 000 000	53 000 000
Nástroj financování	Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/ rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank)	Zdravotní péče Infrastruktura	Zvláštní opatření červenec 2016	40 000 000	0	0
NPP Zvláštní opatření červenec 2016	Různé mezinárodní finanční instituce	Nástroj pro přípravu projektů	Zvláštní opatření červenec 2016	25 000 000	0	0
Nástroj pro podpůrná opatření NPP	Různé služby pro sledování a hodnocení, audit a komunikace	Podpůrné opatření	Podpůrné opatření	14 300 000	0	0
Nástroj přispívající ke stabilitě a míru	Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)	Řízení migrace	Posílení kapacit turecké pobřežní stráže za účelem provádění pátracích a záchranných operací	20 000 000	20 000 000	7 240 198
Mezisoučet pro nehumanitární pomoc				1 577 300 000	979 235 336	348 236 416
CELKEM				2 883 988 000 5	1 571 885 336 6	811 406 416 7

Částky přislíbené/rozhodnuté, smluvně vázané a čerpané, rozdělené podle prioritních oblastí:

Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii (EUTF) 8 v rámci Nástroje pro uprchlíky v Turecku
Jméno žadatele	Prioritní oblast	Popis	Přislíbená/rozhodnutá částka v EUR	Smluvně vázaná částka v EUR	Čerpaná částka v EUR
Dětský fond OSN (UNICEF)	Vzdělávání	Podpora vzdělávání dětí syrských uprchlíků	36 950 286	36 950 286	33 255 257
Deutscher Akademischer Austauschdienst (DAAD)	Vzdělávání Vysokoškolské vzdělávání	Poskytování možností a perspektivy pro syrské uprchlíky v odvětví vysokoškolského a dalšího vzdělávání (stipendia, kurzy založené na získávání kreditů, osobní a virtuální vzdělávání a jazykové kurzy)	2 700 000	2 700 000	1 500 000
Search for Common Ground	Sociálně-ekonomická podpora Živobytí, sociální služby	Podpora živobytí a posilování sociální stability mezi syrskými uprchlíky a hostitelským obyvatelstvem	569 566	569 566	250 000
Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GiZ)	Sociálně-ekonomická podpora Živobytí, budování kapacit, komunitní střediska	Posílení odolnosti hostitelských zemí v oblasti vzdělávání a v sociálním sektoru	18 207 812	18 207 812	4 741 960
Stichting SPARK	Vzdělávání Vysokoškolské vzdělávání	Poskytování přístupu k vyššímu, odbornému a distančnímu vzdělávání	5 969 655	5 969 655	1 791 819
Dánský červený kříž	Zdravotnictví a sociálně-ekonomická podpora	Zlepšení pohody, odolnosti a pokojné soužití mezi zranitelnými skupinami uprchlíků a hostitelskými komunitami	34 838 017	34 838 017	9 457 182
Concern Worldwide	Vzdělávání a sociálně-ekonomická podpora	Posílení odolnosti a začleňování zranitelných syrských uprchlíků prostřednictvím podpory vzdělávání a příležitostí k živobytí	17 280 000	0	0
World Vision	Vzdělávání Vysokoškolské vzdělávání	Posilování účasti a rovný přístup k dalšímu a vysokoškolskému vzdělávání pro zranitelné syrské uprchlíky	3 902 451	0	0
Médecins du monde (MDM)	Zdravotní péče	Zajištění přístupu ke zdravotnickým službám pro uprchlíky, migranty a hostitelské populace	30 000 000	0	0
Mezisoučet			150 417 787	99 235 336	50 996 218
Zbývající finanční prostředky budou přiděleny po schválení tureckými orgány			167 582 213	0	0
CELKEM (zahrnuto do celkového součtu výše)			318 000 000	99 235 336	50 996 218

(1)

http://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/hip_turkey_2016.pdf

(2)

Financování humanitární pomoci v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku bylo zpočátku také poskytováno prostřednictvím HIP Regionální krize v Sýrii 2015 verze 4 i HIP Regionální krize v Sýrii 2016 verze 1 za účelem provedení od 1. ledna 2016: http://ec.europa.eu/echo/files/funding/decisions/2016/HIPs/HIP%20V2%20FINAL.pdf

(3)

Rozpis podle jednotlivých projektů naleznete v samostatné tabulce dole.

(4)

Nařízení (EU) č. 236/2014 stanoví pravidla a podmínky pro zvláštní opatření v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II). Tato opatření mají zajistit, aby se čerpání příslušných finančních prostředků omezovalo na obecné a specifické cíle stanovené v prováděcích rozhodnutích Komise.

(5)

Včetně částek, pro něž Komise přijala rozhodnutí o financování, u nichž však ještě nebyl přijat rozpočtový závazek.

(6)

Včetně finančních prostředků, jejichž plnění proběhlo prostřednictvím Regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (EUTF) v očekávání přislíbených převodů z rozpočtu EU („před přijetím smluvního závazku“) Převedené (přislíbené) prostředky z rozpočtu EU, jejichž plnění prostřednictvím EUTF není zahrnuto.

(7)

Včetně plateb v rámci projektů prováděných prostřednictvím EUTF, které však dosud nebyly účtované na vrub rozpočtu EU.

(8)

Další informace o Regionálním svěřenském fondu EU zřízeném v reakci na krizi v Sýrii naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/enlargement/neighbourhood/countries/syria/madad/index_en.htm.

Top

Choose the experimental features you want to try