EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.4.2017

COM(2017) 193 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2015 (Mons a Plzeň)

{SWD(2017) 135 final}
{SWD(2017) 137 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2015 (Mons a Plzeň)

1.Úvod

Tato zpráva se předkládá na základě článku 12 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 1 , který stanoví, že Komise každoročně zajišťuje vnější a nezávislé hodnocení výsledků projektu „Evropské hlavní město kultury“, jenž proběhl v uplynulém roce, a zprávu o tomto hodnocení předkládá ostatním orgánům EU.

Účelem této zprávy je informovat o výsledcích vnějšího hodnocení projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2015 a o opatřeních, která Komise v návaznosti na tyto výsledky navrhne. Metodika hodnocení a výsledky jsou popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení projektu „Evropská hlavní města kultury“ pro rok 2015, které vychází z konečné zprávy vnějšího hodnotitele 2 .

2.Pozadí akce

2.1.Akce EU na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ (dále jen „EHMK“)

Prvotní projekt „Evropské město kultury“ byl zahájen na mezivládní úrovni v roce 1985 3 . Rozhodnutím č. 1419/1999/ES 4 byla zavedena akce Společenství na podporu projektu EHMK pro roky 2005 až 2019. Členské státy jsou chronologicky seřazeny podle roku, v němž mají nárok projekt pořádat. Rozhodnutí č. 1419/1999/ES bylo nahrazeno rozhodnutím č. 1622/2006/ES, které zachovalo princip chronologického pořadí členských států, ale dále upřesnilo cíle akce a zavedlo nový způsob výběru a monitorování.

Podle rozhodnutí č. 1622/2006/ES je celkovým cílem EHMK poukázat na bohatství, rozmanitost a společné rysy evropské kultury, a podpořit tak větší vzájemné porozumění mezi evropskými občany, a rovněž zvýšit přínos kultury pro dlouhodobý rozvoj daných měst. Projekt EHMK se snaží podporovat spolupráci mezi kulturními subjekty, umělci a městy v Evropě, motivovat k účasti občany žijící v daném městě a jeho okolí a zároveň zvyšovat zájem občanů z jiných zemí, má být udržitelný a má tvořit nedílnou součást dlouhodobého sociálního a kulturního rozvoje daného města 5 .

Rozhodnutí č. 1622/2006/ES, zrušené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033, i nadále platí pro města, která byla nebo mají být jmenována evropskými hlavními městy kultury pro roky 2013 až 2019 6 .

2.2.Výběr a monitorování Evropských hlavních měst kultury pro rok 2015

Podle rozhodnutí č. 1622/2006/ES („rozhodnutí“) měly v roce 2015 nárok na pořádání projektu EHMK Belgie a Česká republika.

Příslušné orgány těchto dvou členských států uspořádaly paralelní výběrová řízení. Výběrová řízení měla dvě fáze: předběžný výběr (kdy dojde k užšímu výběru z kandidátských měst) a konečný výběr (z užšího výběru je vybrán jediný kandidát). Třináctičlenná porota (z níž šest členů je jmenováno dotyčným členským státem a zbývajících sedm evropskými orgány) posuzovala žádosti v souladu s cíli a kritérii stanovenými v rozhodnutí.

V Belgii bylo pouze jedno kandidátské město. V České republice podala žádost tři města, z nichž dvě byla zařazena do užšího výběru 7 . V roce 2010 porota doporučila, aby byl titul „Evropské hlavní město kultury“ udělen městu Mons v Belgii a městu Plzeň v České republice.

Rada ministrů Evropské unie oficiálně jmenovala v listopadu 2010 Mons a v květnu 2011 Plzeň jako EHMK pro rok 2015.

Po svém jmenování byla obě města podrobena monitorování: pokrok, kterého města při přípravách dosáhla, sledoval výbor složený ze sedmi nezávislých odborníků jmenovaných orgány Unie, který rovněž poskytoval vedení a kontroloval plnění programu a závazků, na jejichž základě byla města vybrána. Zástupci měst Mons a Plzeň se zúčastnili dvou oficiálních monitorovacích schůzek, které Komise svolala na podzim 2012, respektive na jaře 2014. Na konci monitorování vydal výbor kladné doporučení, aby Komise udělila městům Mons a Plzeň cenu na počest Meliny Mercouri ve výši 1,5 milionu EUR.

2.3.Témata a zaměření projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2015

Hlavním tématem EHMK Mons 2015 bylo „kde se technologie setkává s kulturou“ a cílem bylo dosáhnout toho, aby se Mons v Evropě zapsal jako symbol hospodářské restrukturalizace založené na úspěšném propojení kultury, cestovního ruchu a nových technologií. Jeho kulturní program byl rozdělen do čtyř období: „Jas“ (vnášející světlo a teplo do zimních měsíců); „Metamorfóza“ (zdůrazňující příchod jara a změny, které v Monsu probíhají v souvislosti s rozvojem nové infrastruktury a možnostmi, které nabízejí nové technologie); „Zastávka“ (jež má vybízet k návštěvě či pobytu v Monsu během prázdnin) a „Renesance“ (poukazující na znovuzrození Monsu poté, co ustala činnost v klíčových průmyslových odvětvích, s důrazem na historické charakteristiky „zlatého věku“ města a na budoucí vývoj).

Mottem EHMK Plzeň 2015 bylo „Otevři si Plzeň!“ což vyjadřuje ambice města využít svého roku jakožto EHMK a otevřít se Evropě i jiným vnějším vlivům. Během roku 2015 se v Plzni uskutečnila řada kulturních akcí a událostí zařazených do čtyř proudů: „Umění a technologie“ (na oslavu skutečnosti, že se v Plzni průmyslový odkaz snoubí s řemesly, dovednostmi a obchodem, a s cílem posílit toto propojení); „Vztahy a city“ (s cílem otevřít veřejný prostor města a zapojit lidi do diskuse o jejich osobní a národní identitě); „Tranzit a menšiny“ (s úmyslem vyzdvihnout rozmanitost města a jeho obyvatel) a „Příběhy a prameny“ (s cílem podpořit cestovní ruch založený na osobnostech spojených s Plzní a připomenout minulé události a zkušenosti).

3.Vnější hodnocení

3.1.Podmínky hodnocení

Při hodnocení se sleduje provádění obou projektů EHMK pro rok 2015 během celého jejich životního cyklu, od jejich úplného počátku až po jejich udržitelnost a odkaz, a posuzuje se dopad propůjčení titulu v obou městech. Zejména se posuzuje relevantnost, účelnost, účinnost a udržitelnost. Rovněž se zkoumá přidaná hodnota EU a soudržnost a doplňkovost akce s ostatními iniciativami EU. V neposlední řadě se na základě hodnocení vyvozují závěry vyplývající z obou EHMK 2015 pro projekt obecně a pro jednotlivá města a posuzují se dopady na budoucí držitele titulu EHMK.

3.2.Metodika a omezení zvoleného přístupu

Hodnocení a jeho metodika byly navrženy tak, aby splňovaly standardní požadavek rozhodnutí a přispěly k lepšímu porozumění výsledků a přínosů akce. Je zejména příležitostí ohlédnout se za uplynulým rokem s cílem vyzdvihnout na základě zkušeností obou hostitelských měst získané poznatky a doporučení pro budoucnost.

Metodika hodnocení EHMK 2015 ve velké míře zachovává přístup přijatý při dřívějších hodnoceních této akce 8 .

Stejně jako v případě předchozích hodnocení EHMK pro roky 2007–2014 použil hodnotitel intervenční logiku založenou na hierarchii cílů odpovídající rozhodnutí.

Aby bylo možné porovnat výsledky s minulými hodnoceními, zachovává metodika rovněž jednotný přístup pro shromažďování údajů a provádění analýz. Obě města byla hodnocena individuálně na základě primárních údajů získaných buď přímo v terénu, nebo poskytnutých oběma EHMK a také na základě analýz údajů z řady sekundárních zdrojů.

Mezi primární zdroje údajů patřily rozhovory, které se uskutečnily během dvou návštěv každého z měst nebo telefonicky a v Monsu také prostřednictvím internetového průzkumu (v případě Plzně hodnotitel vycházel z průzkumu, který provedl sám realizační tým projektu). Cílem těchto rozhovorů bylo získat různé pohledy na obě EHMK, včetně názorů realizačních týmů, subjektů s rozhodovací pravomocí na místní a celostátní úrovni, klíčových kulturních subjektů a řady dalších partnerů zapojených do provádění projektu EHMK a také vzorku organizací, které projekty EHMK řídily nebo se na nich podílely.

Sekundárními zdroji údajů byly informace obsažené v původních žádostech o EHMK, studie a zprávy, jež města vypracovala nebo nechala vypracovat, programy akcí, propagační materiály a internetové stránky, statistické údaje o kultuře a cestovním ruchu a kvantitativní údaje o financování, činnostech, výstupech a výsledcích, které města poskytla.

Stejně jako u všech předchozích hodnocení EHMK ex post se Komise domnívá, že jde o vhodnou metodiku pro vypracování zprávy nabízející dostatečně kvalitní základ, z nějž lze vyvodit spolehlivé závěry o výsledcích EHMK.

Není však k dispozici dostatek konkrétních důkazů o přínosech a dopadu projektu EHMK na obě hostitelská města, mimo jiné z důvodu časových a rozpočtových omezení. Pro úplné posouzení přínosu a dopadů akce EHMK by byla ideální studie popisující „výchozí“ situaci a situaci po skončení projektu. Rozpočtová 9 a časová 10 omezení však umožňují pouze provedení hodnocení ex post, a tudíž byla posuzována pouze situace po skončení projektu.

V důsledku toho vycházejí závěry zprávy spíše z názorů a stanovisek různých zúčastněných stran, než z (omezených) dostupných kvantitativních údajů.

Většina kvalitativních údajů ve formě výsledků online průzkumu a rozhovorů nicméně pochází od osob a subjektů, které se programu přímo účastnily a nějakým způsobem z něj těžily.

Některé stanovené cíle jsou navíc široce pojaté a obtížně měřitelné, přičemž je příliš brzy na to, aby toto hodnocení mohlo posoudit dlouhodobější dopady. Velká část údajů se tudíž týká spíše výstupů a výsledků nebo viditelných přínosů vyšší úrovně než konkrétních dopadů, které se ukáží až časem. Aby bylo možné tyto dopady lépe zachytit, bylo by užitečné, kdyby obě města provedla dlouhodobá hodnocení, zejména za účelem potvrzení účelnosti veřejných výdajů investovaných do projektů EHMK z kulturního, sociálního a ekonomického hlediska, přičemž by na podporu závěrů měla rovněž využít širšího spektra hodnoticích údajů.

Komise si je takových omezení plně vědoma a akceptuje je. Upozornila na ně již v pracovním dokumentu útvarů Komise, který doprovází její návrh rozhodnutí o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 11 . Pro nápravu situace se v návrhu Komise a v rozhodnutí posléze přijatém na tomto základě 12 počítá s tím, že se klíčovými aktéry procesu hodnocení stanou města sama, neboť jsou lépe schopna získávat primární údaje o dopadu projektu.

V této souvislosti je chvályhodné, že města Mons i Plzeň provedla průzkum 13 , aby dokázala lépe odhadnout dopady projektu EHMK na kulturní instituce a místní obyvatele, též s ohledem na mezinárodní rozměr a hospodářství.

Komise nicméně údaje a další zjištění použitá při hodnocení považuje za dostatečné pro to, aby mohla oznámit celková hodnocení a jeho závěry, jež podle jejího názoru poskytují vcelku odpovídající a úplnou představu o obou projektech EHMK pro rok 2015, ačkoli nebyl k dispozici dostatek spolehlivých údajů ani dalších nezávislých zjištění, které by o účinnosti a dopadech umožnily vyvodit jednoznačné závěry.

4.Hlavní zjištění vyplývající z hodnotící zprávy

4.1.Relevantnost akce EHMK a obou projektů EHMK pro rok 2015

Podle zjištění vyplývajících z hodnocení vnímala obě hostitelská města projekt EHMK zejména jako kulturní událost, jež posiluje jejich kulturní nabídku a dává jí mezinárodní rozměr a rovněž podporuje kulturní rozmanitost a společné kulturní rysy Evropy. Kulturní nabídka obou měst byla v roce konání EHMK v porovnání s obvyklou kulturní nabídkou bohatší a zahrnovala inovativnější program, jenž měl více evropský charakter. Z hodnocení vyplývá, že díky tomu byl projekt EHMK velmi relevantní s ohledem na článek 167 SFEU, podle kterého Unie přispívá k „rozkvětu kultur členských států“.

Hodnocení vyzdvihuje skutečnost, že jak Mons, tak Plzeň využily svého statusu EHMK, aby posílily i další aspekty svých příslušných strategií rozvoje města. Díky tomu mělo mnoho činností provedených v roce 2015 velký přínos pro celkový program politiky obou měst a rovněž pro četné priority a cíle na úrovni EU týkající se jiných oblastí, než je kultura, jako je například městský a regionální rozvoj, zaměstnanost, podnikání, cestovní ruch a obecné strategie na podporu sociální soudržnosti.

4.2.Účelnost

Celkově byl projekt EHMK na úrovni EU proveden účelně. Výběrové řízení umožnilo výběr měst s dostatečnými kapacitami a zdroji a s dostatečnou vizí, jež jim umožnily projekt EHMK účelně provést. Pro obě města byla rovněž přínosem opatření související s monitorováním na úrovni EU, jakož i neformální podpora, kterou jim poskytoval monitorovací výbor a Evropská komise. Zároveň lze říci, že velmi omezené finanční prostředky, jež přímo poskytla EU (ve formě ceny Meliny Mercouri), měly výrazný pákový efekt, neboť podnítily obě města (a také příslušné regionální a celostátní orgány) k významným investicím do jejich příslušných programů EHMK (ve výši přibližně 72,8 milionu EUR v případě Monsu a 18,2 milionu EUR v případě Plzně) a do rozvoje infrastruktury v souvislosti s projektem (143,5 milionu EUR v případě Monsu a 48,6 milionu EUR v případě Plzně).

Na úrovni příslušných měst jak Mons, tak Plzeň zavedly spolehlivé prováděcí mechanismy a uskutečnily svůj projekt EHMK účelně, neboť oba využily finanční prostředky z EU k uspořádání kulturních programů vysoké umělecké úrovně, jež byly podstatně rozsáhlejší než obvyklá kulturní nabídka.

4.3.Účinnost

Projekty EHMK pro rok 2015 efektivním způsobem naplnily cíle stanovené pro tuto akci na úrovni EU, jakož i cíle, které si stanovila sama města. Dopadů, jež akce měla, by se nepodařilo dosáhnout členským státům samotným. Pokud by nebyla držiteli titulu EHMK pro rok 2015, mohla by obě města investovat vlastní zdroje do pořádání kulturních akcí a do rozvoje své kulturní infrastruktury dle vlastního uvážení. Díky jejich jmenování EHMK se jim však podařilo získat další zdroje, a to i od soukromých sponzorů (více než 2 miliony EUR v případě Monsu a 1,175 milionu EUR, tj. 6,4 % celkového rozpočtu v Plzni). Rovněž díky němu získala větší pozornost sdělovacích prostředků: v Monsu se akreditovalo 450 mezinárodních novinářů a v mezinárodním tisku či v rozhlase nebo televizi se objevilo 3 717 článků či zpráv spojených s EHMK. Plzeň navštívilo 325 zahraničních novinářů a na program v rámci EHMK se přišlo podívat (a informovat o něm) také mnoho novinářů z místních či celostátních médií, díky čemuž se v místních, celostátních a mezinárodních sdělovacích prostředcích objevilo 3 500 zpráv přímo souvisejících s EHMK. Titul EHMK rovněž zvýšil hrdost obyvatel na své město a návštěvnost tuzemskými i zahraničními turisty: v Monsu místní turistické centrum zaregistrovalo za rok 2015 pětinásobné zvýšení návštěvnosti a Plzeň v témže roce navštívilo celkem 1,4 milionu turistů, což bylo o 28 % více oproti dvěma předchozím rokům.

Titul EHMK oběma městům pomohl představit „nový“ a „lepší“ kulturní program, například prostřednictvím nového způsobu využití veřejného prostoru pro pořádání akcí pod širým nebem a festivalů nebo pro instalace žánru tzv. urban art, a vedl ke zvýšení účasti občanů na kulturních akcích. Mons byl úspěšnější než Plzeň, pokud jde o zaměření na specifické skupiny, zejména na mladé a staré lidi a na lidi ze znevýhodněných skupin. V obou městech znamenal titul EHMK maximální příležitost k podpoře místních kulturních organizací, které povzbudil k větší spolupráci, a přispěl k budování kapacit.

Takového přínosu by pravděpodobně nebylo dosaženo ve stejné míře, pokud by nedošlo k udělení titulu EHMK; v tomto ohledu akce EHMK znamenala jasnou evropskou přidanou hodnotu.

4.4.Udržitelnost

V tomto okamžiku je obtížné vyvozovat závěry ohledně udržitelnosti.

Nicméně obě města projekt plánovala a připravovala s upřímným záměrem dosáhnout udržitelnosti a dlouhodobých přínosů Obě maximálně usilovala o to, aby přínosy a účinky EHMK pokračovaly i po skončení projektu. Průzkum rovněž zjistil, že existuje potenciál a ochota pro zachování aktivit, zejména v Monsu, kde se plánuje konkrétní akce s odkazem na projekt (Bienále Mons 2018).

Stejně jako u předchozích nedávných hodnocení programu EHMK uváděli zástupci projektů v Monsu a v Plzni jako jeho přínosy větší dovednosti, silnější vztahy a zvýšení prestiže kultury ve městě obecně. Jako další dlouhodobý přínos byla v případě obou měst zmiňována skutečnost, že programy přitáhly nový typ publika přicházejícího za kulturním prožitkem a zážitkem.

Pro zjištění míry udržitelnosti v praxi však bude zapotřebí provést další průzkum.

5.Hlavní doporučení vnějšího hodnocení a závěry a opatření Komise

Komise z této zprávy vyvozuje, že akce EHMK jsou na úrovni EU stále nanejvýš důležité a vysoce ceněné městy, která je hostí, a že díky nim vznikají rozsáhlé kulturní programy s pozitivními výsledky a dopady, jež však prozatím nemohou být v plném rozsahu posouzeny. Jasnější představu by v tomto ohledu mohla poskytnout pouze dlouhodobá hodnocení provedená samotnými hostitelskými městy, jak již bylo zmíněno v části 3.2.

Komise rovněž dospěla k závěru, že programy realizované oběma držiteli titulu pro rok 2015 byly inovativní a byly v souladu s cíli akce EHMK: odrážely evropský rozměr, zapojily velký počet místních obyvatel a zainteresovaných stran, představily prostřednictvím specifických strategií kulturu novému publiku (zejména v Monsu a v menší míře v Plzni) a zanechaly dlouhodobý odkaz jak hmotný (nové kulturní prostory), tak nehmotný (bienále v Monsu a rozšíření kapacity a kulturní nabídky v obou městech).

Hodnocení obsahuje doporučení pro obě města i pro Komisi.

Doporučení pro města zahrnují nezbytnost většího vnitrostátního zapojení, nutnost zajistit kontinuitu lidí a kulturních struktur, potřebu důkladně zvážit budování nových kulturních prostor, nezbytnost realistického posuzování potenciálu pro přivábení zahraničních návštěvníků a nutnost potvrdit hlavní akce a informovat o nich co nejdříve. Hodnotitel rovněž vybízí malá města, aby se nebála žádat o EHMK pouze proto, že mají relativně nízký rozpočet. Tato doporučení jsou užitečná pro nové kandidáty při přípravě nabídky i pro vybraná města při přípravě a realizaci jejich programů. Na základě doporučení hodnotitele v jeho předchozí zprávě Komise již tato nová doporučení začlenila do své příručky a zveřejnila na svých internetových stránkách 14 jako další zdroj informací pro města, jež se ucházejí o titul EHMK. Komise z těchto doporučení vychází a výslovně na ně odkazuje při informačních schůzkách o EHMK.

Zpráva doporučuje Komisi, aby pokračovala v akci v souladu s rozhodnutími č. 1622/2006/ES a č. 445/2014/EU. Kromě toho Komisi doporučuje následující:

revidovat pokyny pro hodnocení určené městům a dále formulář žádosti a požadavky na zprávu o pokroku, aby bylo zajištěno, že města poskytnou základní údaje o situaci v okamžiku podání žádosti a během příprav, které mohou pomoci při hodnocení dopadu akce po jejím skončení,

vybídnout města k podpisu memoranda o porozumění, jež se bude vztahovat na období od jmenování města EHMK do konce roku, kdy je držitelem titulu. Toto memorandum by mělo upravovat vztahy mezi městem, Komisí a monitorovacím výborem a mělo by doplňovat ustanovení rozhodnutí, jež se na akci vztahují,

více propagovat cenu Meliny Mercouri, včetně uspořádání symbolického ceremoniálu předání ceny,

provést studii dlouhodobých dopadů projektu EHMK.

Komise tato doporučení vítá a pokládá je za proveditelná a přínosná pro provádění akce.

Komise zreviduje své pokyny pro hodnocení a požadavky na zprávu o pokroku tento rok a vyzve města ke sběru výchozích údajů. Nicméně je na městech samotných, aby tento pokyn splnila a zajistila vhodným způsobem sběr potřebných údajů. Formulář žádosti již obsahuje otázku na výchozí studie nebo průzkumy, které kandidátská města hodlají použít pro hodnocení dopadu titulu EHMK.

Komise vypracuje memorandum o porozumění za účelem jeho podpisu budoucími EHMK při zahájení monitorování. Poprvé se to bude týkat EHMK pro roky 2020 a 2021, jejichž monitorování začíná v roce 2017. V případě EHMK pro roky 2018 a 2019 je monitorování již v příliš pokročilé fázi a podpis takového memoranda by již neměl význam.

Komise prozkoumá možnosti uspořádání ceremoniálu předání ceny Meliny Mercouri v Bruselu nebo ve městech, kterým byla cena udělena. Bude-li to možné, měl by se uskutečnit už v roce 2018, pro nějž jsou EHMK Leeuwarden (Nizozemsko) a Valletta (Malta).

Co se týče zkoumání dlouhodobých dopadů akce Evropská hlavní města kultury, Komise upozorňuje na velmi užitečnou a komplexní studii Evropského parlamentu z prosince 2013 s názvem „Evropská hlavní města kultury – úspěšné strategie a dlouhodobé dopady“. Nedomnívá se proto, že by bylo v tomto okamžiku vhodné vypracovávat novou zprávu týkající se stejného tématu, avšak nevylučuje, že v budoucnu zváží možnosti tak učinit.

(1)

   Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1.

(2)

     Úplné znění zprávy je k dispozici (v angličtině) na adrese: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/sites/creative-europe/files/ecoc-2015-evaluation_en.pdf .

(3)

   Usnesení ministrů příslušných pro kulturní záležitosti zasedajících v Radě týkající se každoroční organizace projektu „Evropské město kultury“ ze dne 13.6.1985 (85/C 153/02); http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:1985:153:0002:0003:EN:PDF .

(4)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1). Toto rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 649/2005/ES (Úř. věst. L 117, 4.5.2008, s. 20).

(5)

     Více informací viz: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/capitals-culture_en .

(6)

     Úř. věst. L 132, 3.5. 2014, s. 1.

(7)

   Všechny zprávy poroty týkající se předběžného výběru, konečného výběru a monitorování jsou k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/capitals-culture_en.htm.

(8)

     Hodnotící zprávy viz:

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/more_info/evaluations/index_en.htm?page=1&mxi=12 .

(9)

     Rozpočtové prostředky přidělené na hodnotící činnosti odpovídají výši finančních prostředků EU poskytnutých přímo EHMK (1,5 milionu EUR – cena Meliny Mercouri).

(10)

     Rozhodnutí č. 1622/2006/ES požaduje, aby Komise provedla hodnocení bezprostředně po uplynutí roku, pro který byl titul udělen.

(11)

     Viz SWD(2012) 226 final, bod 2.4.4.

(12)

      Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU, viz poznámka pod čarou 6.

(13)

     V okamžiku dokončení evropského hodnocení akce EHMK ještě nebyly k dispozici všechny výsledky tohoto průzkumu v konečné podobě. Při evropském hodnocení byly v maximální míře využity tyto druhotné informace, avšak nebylo možné použít konečné výsledky.

(14)

     https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/sites/creative-europe/files/library/ecoc-compendium-recommendations_en.pdf