EUR-Lex Prístup k právu Európskej únie

Späť na domovskú stránku portálu EUR-Lex

Tento dokument je výňatok z webového sídla EUR-Lex

Dokument 52017AR4309

Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh na vytvoření Evropského obranného fondu

COR 2017/04309

Úř. věst. C 247, 13.7.2018, s. 43 – 53 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/43


Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh na vytvoření Evropského obranného fondu

(2018/C 247/08)

Zpravodaj:

Dainis TURLAIS (LV/ALDE), radní města Rigy

Odkazy:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

COM(2017) 294 final – 2017/0125(COD)

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vznik Evropského obranného fondu

COM(2017) 295 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Nové právní východisko za posledním právním východiskem

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

s ohledem na stálou strukturovanou spolupráci v otázkách bezpečnosti a obrany (PESCO) dohodnutou 23 členskými státy Evropské unie dne 13. listopadu 2017, jak je uvedena ve Smlouvě o EU, čl. 42 odst. 6 a článku 46, jakož i protokolu 10 této Smlouvy;

Pozměňovací návrh 2

2. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(2)

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(2)

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie a v zájmu vyšší efektivity celkových výdajů na obranu v Unii, a tím i posílení strategické nezávislosti EU, by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). Zabezpečení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program zajistit podporou spolupráce mezi podniky , zejména malými a středními podniky, z více zemí ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

Pozměňovací návrh 3

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(3)

V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií.

(3)

V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci příslušných členských států a  podniků při vývoji obranných produktů a technologií , a tím podporovat normalizaci vojenských systémů a současně zlepšovat jejich interoperabilitu .

Pozměňovací návrh 4

4. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(4)

Program by se měl týkat období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 a pro toto období by měla být stanovena částka na jeho provádění.

(4)

Program by se měl týkat období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 a pro toto období by měla být stanovena částka na jeho provádění. Za účelem financování tohoto programu ze souhrnného rozpočtu Unie by měla být vyčleněna částka 500 milionů EUR v běžných cenách. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou iniciativu, se kterou se při vytváření víceletého finančního rámce na období 2014–2020 nepočítalo, a aby se předešlo negativnímu dopadu na financování stávajících víceletých programů, měla by být daná částka čerpána především z nepřidělených rozpětí pod stropy víceletého finančního rámce. Konečnou částku by měl schválit Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 5

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(5)

Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6). Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek.

(5)

Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6). Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek , přičemž předmětem zájmu by mohly být mechanismy kombinování zdrojů .

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 6

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(10)

Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(10)

Poněvadž cílem programu je zvýšit strategickou nezávislost EU posílením jejích obranných schopností a  podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely rozvíjených v členských státech .

Pozměňovací návrh 7

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(13)

Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

(13)

Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

V rámci přeshraniční spolupráce musejí být podniky, jež mají sídlo v EU, chráněny před vlivem podniků z třetích zemí.

Pozměňovací návrh 8

21. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(21)

Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření .

(21)

Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, pokud bude výše finanční pomoci představovat minimálně 20 % celkového ročního rozpočtu.

Pozměňovací návrh 9

Nový bod odůvodnění za 25. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(26)

Komise by se měla zaměřit na územní, resp. místní přístup a poskytovat v jeho rámci malým a středním podnikům, regionálním seskupením a regionům ve všech členských státech informace o možnostech využití programu a o dalších možnostech financování obranných projektů, a to zejména na základě ochrany regionálních strategií inteligentní specializace.

Pozměňovací návrh 10

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 2

Článek 2

Cíle

Cíle

Program má tyto cíle:

Program má tyto cíle:

a)

zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

a)

zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

b)

podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

b)

podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

c)

podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem.

c)

podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem;

 

d)

budovat obranné a bezpečnostní kapacity v členských státech EU s vnějšími hranicemi .

Odůvodnění

Program musí být inkluzivní a otevřený příjemcům ze všech členských států, a tak překonávat geografickou uzavřenost. V zájmu provádění povinností při kontrole a obraně vnějších hranic EU by příslušné členské státy měly mít možnost rozvíjet v rámci obranného průmyslu inteligentní specializaci.

Pozměňovací návrh 11

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 3

Článek 3

Rozpočet

Rozpočet

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách.

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách , přičemž tato částka by měla být čerpána z nepřidělených rozpětí, nikoli přerozdělením rozpočtových prostředků .

Odůvodnění

Je nemyslitelné, aby byl rozpočet pro tento program, s nímž se při vytváření víceletého finančního rámce nepočítalo, čerpán z prostředků již určených pro stávající programy EU.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obecná ustanovení o financování

Obecná ustanovení o financování

Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména:

a)

grantů;

b)

finančních nástrojů;

c)

zadávání veřejných zakázek.

Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména grantů , případně též finančních nástrojů a  zadávání veřejných zakázek. Finanční pomoc Unie může být poskytnuta jako technická pomoc při plánování projektů malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 7 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Způsobilé subjekty

Způsobilé subjekty

Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50 % podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

Příjemci , kteří splňují podmínky přeshraniční spolupráce, a jejich subdodavatelé musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50 % podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

Pozměňovací návrh 14

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Kritéria pro přidělení

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

a)

excelence;

a)

excelence;

b)

přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

b)

přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

c)

příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

c)

příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

d)

životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

d)

životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

e)

u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

e)

u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek.

 

Opatření navrhovaná k financování v rámci části programu zaměřené na podporu malých a středních podniků a budování obranných a bezpečnostních kapacit regionů nacházejících se na vnějších hranicích EU se posuzují na základě těchto kritérií:

 

a)

excelence;

 

b)

potenciálu vytvoření integrovaného systému podniků v oblasti bezpečnosti a obrany;

 

c)

životaschopnosti, u níž příjemci prokáží, že zbývající náklady budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 15

Čl. 13 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pracovní program

Pracovní program

V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

V pracovním programu se zajistí, aby alespoň 20 % celkového rozpočtu bylo určeno ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

Odůvodnění

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

konstatuje, že globální bezpečnost je ohrožována stále širším spektrem hrozeb (válkami, ozbrojenými konflikty, terorismem, nedovoleným přistěhovalectvím, korupcí, populismem). Specifické bezpečnostní problémy existují v každé zemi EU a v každém regionu. Evropský výbor regionů (VR) podporuje navrhovaný Program rozvoje evropského obranného průmyslu a jeho cíle: posílení konkurenceschopnosti a zvýšení míry inovací v obranném průmyslu Unie včetně kybernetické obrany, lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany, prosazování spolupráce mezi podniky na vývoji obranných produktů a technologií a využívání dlouhodobých projektů spolupráce členských států. Vítá také iniciativu na vytvoření Evropského obranného fondu, jenž zahrnuje jak Program rozvoje evropského obranného průmyslu, tak přípravnou akci zaměřenou na obranný výzkum.

2.

zastává názor, že bezpečnost každé země, stejně jako celé EU, se opírá o dva hlavní pilíře: o hospodářský potenciál a o jednotnou a soudržnou společnost. Bezpečnost každého z členských států je dnes synonymem bezpečnosti celé EU. EU se musí důrazněji starat o svou bezpečnost a výrazněji se profilovat jako vlivný globální aktér zasazující se o mír.

Dodržení zásady subsidiarity a proporcionality

3.

bere na vědomí, že článek 173 SFEU je odpovídajícím právním základem programu, protože se týká konkurenceschopnosti průmyslu;

4.

zdůrazňuje, že provádění Programu rozvoje evropského obranného průmyslu bude řídit Evropská obranná agentura, která funguje jako regulační agentura odpovědná pouze Radě. Kromě toho není běžnou praxí, aby regulační agentura řídila tak významné rozpočtové prostředky. VR proto žádá Evropskou komisi, aby při správě Programu rozvoje evropského obranného průmyslu zajistila maximální transparentnost a vzala si příklad z fungování výkonných agentur odpovědných Evropskému parlamentu;

5.

vyzývá Komisi, aby využívala potenciál všech členských států EU a aby podporu nesoustředila jen do určitých oblastí. Nesmí se zapomínat ani na to, že regionální rozvoj je důležitý také pro vnitřní bezpečnost jednotlivých členských států a je jedním z jejich rozvojových cílů;

6.

žádá, aby bylo zváženo posílení bezpečnostních a obranných kapacit regionů na vnější hranici EU;

Zaměření na přidanou hodnotu EU

7.

je toho názoru, že EU může dosáhnout míru, svobody, rovnosti a stability prostřednictvím úzké spolupráce s vládami členských států tam, kde je aktuální evropská přidaná hodnota. Tento účel musí sledovat rovněž akční plán Evropského obranného fondu;

8.

podporuje iniciativu Evropské komise, jež hodlá využít všech svých pravomocí k posílení obranných schopnosti členských států EU a k podpoře spolupráce mezi členskými státy s cílem zajistit hlubší integraci a jasně vymezit, jakým směrem se má ubírat podpora plánování vnitrostátních obranných schopností a vytváření konkurenceschopných, integrovaných dodavatelských řetězců;

9.

upozorňuje na skutečnost, že rozvoj konkurenceschopných, integrovaných dodavatelských řetězců v EU závisí na politické vůli členských států podílet se na nich. Evropský obranný fond by měl vytvářet a podporovat společná opatření členských států v oblasti obranného materiálu a technologií;

10.

zdůrazňuje, že by se mělo aktivně usilovat o dosažení strategické autonomie EU a o zvýšení jejích obranných schopností. Konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu musí být podporována, proto je nutné velmi pečlivě ověřovat, zda žadatelé skutečně pocházejí z EU. Hlavní dodavatelé a subdodavatelé musí mít sídlo v Evropské unii a podniky musí být alespoň z poloviny vlastněny členskými státy nebo fyzickými či právnickými osobami z EU a musí být fakticky kontrolované evropským kapitálem. Vedení a skutečná kontrola těchto společností se musí nacházet v Evropské unii. Evropská komise musí rovněž dbát na to, aby skutečnou kontrolu nad členskými organizacemi konsorcia neměla žádná třetí země;

11.

zdůrazňuje, že Evropský fond pro obranu nenahrazuje opatření členských států, nýbrž je doplňuje o přeshraniční projekty, jež by nemohly být financovány jediným členským státem. Evropský obranný fond představuje – v součinnosti s členskými státy, NATO a dalšími mezinárodními investicemi – doplněk k opatřením členských států a poskytuje jasnou evropskou přidanou hodnotu k evropské obranné politice;

Integrace malých a středních podniků do dodavatelských řetězců evropského obranného průmyslu

12.

vítá přístup „životního cyklu“ v Evropském obranném fondu na podporu výzkumu a vývoje v oblasti obranných výrobků a technologií, na což jsou v Evropském obranném fondu vyčleněny dvě části (okna);

13.

důrazně doporučuje, aby byly při hodnocení projektových žádostí přiznávány dodatečné body konsorciím, k nimž náleží větší počet malých a středních podniků;

14.

poukazuje na to, že důležitým předpokladem pro rozvoj obou částí Evropského obranného fondu je účinný mechanismus plánování schopností, který stanoví priority pro výzkum a dovednosti a obě oblasti úzce koordinuje;

15.

zastává názor, že na podporu obranného průmyslu na vlastním území musí být použity dodatečné finanční prostředky EU a podporuje definici příjemců podpory, kterou Komise používá ve svém sdělení;

16.

vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do správy obou částí fondu a aby stanovily své potřeby a priority;

17.

vítá plány Komise na účinnější využívání civilních aplikací ve vojenské oblasti. Investice do těchto technologií považuje za vynikající příležitost k posílení hospodářského růstu v EU a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, neboť tato oblast se nachází na rozhraní mnoha odvětví: elektroniky, letectví, robotiky, vysoce výkonné výpočetní techniky, kosmického průmyslu, textilního průmyslu, stavebnictví, telekomunikací, technologií v oblasti sledování, energetiky, navigace atd.;

18.

poukazuje na to, že podniky pracující s těmito inovačními technologiemi jsou především začínající podniky a malé a střední podniky, které by mohly s pomocí adekvátní podpory výrazně přispět k technologickému pokroku v odvětví obrany. Za pozitivní a důležité považuje rozhodnutí Komise, že EU chce cíleně podporovat malé a střední podniky v tomto odvětví;

19.

vyzývá k lepší koordinaci mezi příslušnými útvary v zájmu informovanosti zúčastněných stran a podpory nového zboží a technologií dvojího užití. Tento mocný potenciál musí EU využít ve smyslu růstu a konkurenceschopnosti;

20.

souhlasí s Evropskou komisí, pokud jde o usnadnění účasti malých a středních podniků na přeshraničních projektech, což má být v rámci Evropského obranného fondu finančně podporováno. Je nezbytné pamatovat na to, že začlenění malých a středních podniků do dodavatelských řetězců evropského obranného průmyslu by mělo sloužit k posílení bezpečnosti a obrany EU, konkurenceschopnosti a strategické autonomie. Evropský obranný fond by měl poskytovat pobídky pro uskutečňování těchto cílů;

21.

je toho názoru, že Evropská komise musí mobilizovat veškeré nástroje, jež má k dispozici, aby malé a střední podniky v celé EU získaly rovnocenný přístup k Evropskému obrannému fondu. Pokrok v inovacích není měřitelný v krátkodobém horizontu, nýbrž výsledky musí nejprve dospět do fáze použitelnosti. Zavedení dobře plánované a všechny úrovně zahrnující koordinované inovační politiky by nejinovativnějším podnikům zajisté poskytlo pobídky, aby se staly strategickými investory v malých a středních podnicích;

22.

vyzývá Komisi, aby podpořila následující opatření, jež mohou posílit účast malých a středních podniků na obranných projektech:

ke kritériím pro přidělení financování projektů spolupráce ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR) by měla patřit rovněž podmínka, že musejí být zapojeny minimálně tři podniky minimálně ze dvou členských států. Je důležité, aby navrhované projekty byly skutečně přeshraniční a aby přispívaly ke snížení roztříštěnosti trhu s obranným materiálem v EU. V kritériích pro přidělení by měly být přiznávány dodatečné body konsorciím, k nimž náleží větší počet podniků a členských států;

konsorcia s větším počtem zúčastněných malých a středních podniků by měla mít přednost před srovnatelnými projekty s nižším počtem malých a středních podniků;

žádá, aby se pokud možno alespoň jedna tematická oblast výzkumu a vývoje týkala malých a středních podniků, tak jako tomu již je u zadávání veřejných zakázek v oblasti výzkumných projektů;

vyzývá k vytvoření spolehlivého komunikačního systému pro koordinaci společných informačních opatření přijímaných příslušnými útvary Komise, přičemž jeden z hlavních přínosů takového systému spočívá v existenci jediného kontaktního místa pro informace o veškerých možnostech financování, a to včetně všech relevantních programů EU v oblasti obrany a zboží dvojího užití. Je důležité, aby byly prostřednictvím tohoto komunikačního systému zveřejňovány příklady osvědčených postupů;

vítá rozhodnutí Evropské komise přidělit část prostředků z Evropského obranného fondu malým a středním podnikům, a to na projekty, jež podporují přeshraniční účast malých a středních podniků; vítá pomoc Unie v maximální výši 20 % celkových způsobilých nákladů na opatření;

Financování

23.

připomíná, že skupina EIB je důležitým partnerem, pokud jde o investice do technologií dvojího využití, kde mají v oblasti vojenského vybavení, příp. technologií pro civilní použití, kybernetické bezpečnosti, očkovacích látek, biologické obrany a telekomunikačních a informačních infrastruktur, důležitou úlohu malé a střední podniky;

24.

zdůrazňuje, že vzhledem ke specifickým rysům odvětví obrany nejsou všechny bankovní služby vhodné pro podporu malých a středních podniků. Vítá proto aktivní přístup EIB spočívající ve snaze využívat jiné nástroje, jako jsou úvěry, záruky a vlastní kapitál;

25.

domnívá se, že schválení Evropského obranného fondu nesmí sloužit jako záminka ke snížení prostředků na politiku soudržnosti, ani je nesmí nijak ovlivnit, a tato politika musí zůstat hlavním nástrojem veřejných investic Evropské unie s cílem zlepšit evropskou integraci prostřednictvím hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

V Bruselu dne 23. března 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).


Začiatok