(-1)

Je nutné zohlednit Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(-1a)

Je nutné zohlednit Protokol č. 2 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii..

(3)

Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU . Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března  2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) (10).

(3)

Rada jménem Unie ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dnem 4 . listopadu 2016 . V tomto ohledu tvoří uvedené nařízení součást provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo vymezeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015  (10) předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“). Je nutné, aby Unie byla i nadále vedoucím příkladem a vystupňovala své úsilí v oblasti klimatu na úroveň, která bude v souladu s cíle Pařížské dohody.

(4)

Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5  oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(4)

Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5  oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí , což vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, v němž ústřední úlohu budou hrát lesy, zemědělská půda a mokřady, včetně rašelinišť . Pařížská dohoda má rovněž za cíl posílit celosvětovou reakci na hrozbu změny klimatu v rámci udržitelného rozvoje a snah o vymýcení chudoby, a to mimo jiné i zvyšováním schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, posilovat odolnost vůči této změně a stimulovat rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí produkci potravin. V Pařížské dohodě smluvní strany uznávají zásadní prioritu zabezpečení potravin a skoncování s hladověním, jakož i zvláštní zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu. V  zájmu dosažení tohoto účelu Pařížské dohody je nutné, aby smluvní strany vystupňovaly své společné úsilí s cílem zmírnit změnu klimatu a omezit globální oteplování. Smluvní strany by měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Smluvní strany této dohody rovněž uznávají, že adaptační opatření by se měla řídit přístupem, který je plně transparentní a který zároveň bere v úvahu ekosystémy, a že by měla vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků.

(4a)

Je nezbytně nutné, aby byly lesy obhospodařovány udržitelný způsobem v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů, které byly vypracovány na konferenci Forest Europe. Ta vymezila udržitelné obhospodařování lesů jako hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy. Pro toto obhospodařování je nutné, aby byla v této souvislosti uznána úloha zalesňování.

(4b)

V zájmu dosažení úrovní negativních emisí nutných pro naplnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl systém pro započítávání ve vztahu k využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) propracovaný. Vzhledem k tomu, že pohlcování pomocí LULUCF je zvrátitelné, mělo by k němu být přistupováno jako k oddělenému pilíři rámce politiky Unie v oblasti klimatu.

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(5)

Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Kromě toho zavádění technologických řešení v odvětvích zemědělství a lesnictví přispívá ke zvyšování produkce a ke snižování environmentální stopy. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(6)

Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(6)

Odvětví LULUCF je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál přinášet oblasti klimatu dlouhodobý přínos a významně přispět k dosažení dlouhodobých cílů v této oblasti na unijní a mezinárodní úrovni. Odvětví LULUCF přispívá ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Toto odvětví rovněž poskytuje biomateriály, které do určité míry mohou nahradit fosilní a vysokouhlíkové materiály obnovitelnou nízkouhlíkovou lesní biomasou. Pokud jde o toto nahrazení, měla by být zohledněna celková životnost uvedených materiálů, a to od okamžiku vytěžení suroviny až po fázi zpracování a výroby. Bioekonomika hraje při přechodu na bezfosilní hospodářství důležitou roli, což mimo jiné zahrnuje i nahrazení materiálu, například ve stavebnictví, a bioenergii. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, a pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou mají zásadní význam udržitelné obhospodařování lesů a řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Jelikož je odvětví LULUCF charakterizováno dlouhými časovými rámci, jsou dlouhodobé strategie nezbytné pro to, aby bylo možné v dlouhodobém horizontu uskutečňovat udržitelné investice.

(6a)

Unie by se měla stát celosvětovým lídrem, pokud jde o podporu a export výzkumu a investic do udržitelných, pokročilých a inovativních postupů, technik a myšlenek v odvětví LULUCF i v šíření zelených technologií, aby byly sníženy emise skleníkových plynů při současném zachování produkce potravin, a jít tak příkladem svým mezinárodním partnerům, včetně rozvojových zemí. V této souvislosti by měla být posílena účinná spolupráce a partnerství se subjekty v soukromém sektoru, zejména s malými a středními podniky.

(6b)

Upřednostnění financování výzkumu změny klimatu by posílilo úlohu odvětví LULUCF, pokud jde o přizpůsobení se této změně a její zmírňování. Zejména posílení unijních výzkumných a inovačních programů předpokládaných na období 2021–2028 v rámci odvětví LULUCF by mimo jiné přispělo k prohloubení a rozšíření znalostí vědecké obce i místních komunit o výkonu tohoto odvětví, urychlení udržitelných inovací, podpoře přechodu do digitálního věku, modernizaci odborné přípravy a vzdělávání, zodolnění uvedeného odvětví a monitorování biologické rozmanitosti a lidské činnosti.

(6c)

Měl by být posílen výzkum zaměřený na úlohu odumřelého dřeva, zejména hrubých úlomků dřeva nad zemí a odumřelého dřeva uloženého v zemi jak v neobhospodařovaných, tak v obhospodařovaných lesích, s cílem zvýšit přesnost započítávání uhlíku v lesích a kalkulaci rovnováhy uhlíku v rámci čistého ekosystému. K dispozici jsou jen omezené důkazy, ty ovšem naznačují, že odumřelé dřevo může představovat velké úložiště uhlíku a že ponechání odumřelého dřeva na místě by mohlo mimo jiné hrát významnou úlohu, pokud jde o biologickou rozmanitost, a mělo by být uznáno, že v rámci strategie pro omezování emisí skleníkových plynů hraje důležitou úlohu. Tyto náznaky jsou relevantní vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů může napomoci odstraňování odumřelého dřeva, například pro energetické účely, a každé rozhodnutí týkající se řádného zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by mělo být podloženo informacemi a vědeckými poznatky. Vyhrazené prostředky by měly být přiděleny na tento výzkum v období 2017–2020.

(6d)

Unie přijala závazky týkající se cílů udržitelného rozvoje OSN, jež lze splnit pouze při řádném obhospodařování lesů a dodržování závazku zastavit a zvrátit trend odlesňování a prosazovat opětovné zalesňování.

(6e)

Měl by být zajištěn ucelený přístup k odlesňování tropů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, jakož i k cíli zahrnutému do prohlášení učiněného Komisí v rámci jednání o UNFCCC, jímž je zastavení úbytku celosvětové zalesněné plochy nejpozději do roku 2030 a snížení hrubého úbytku tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní.

(6f)

Lesnictví a lesy by měly být obhospodařovány zodpovědně a měly by skutečně přispívat k ekonomickému rozvoji státu a nabízet zemědělcům perspektivní ekonomické příležitosti v případě, že nebude docházet k odlesňování citlivých ekosystémů a k rozvoji plantáží na rašeliništích, plantáže budou řízeny za použití moderních agroekologických metod, které minimalizují negativní ekologické a sociální škody, a budou respektována práva na půdu, práva domorodých společenství, lidská práva a práva pracovníků.

(6 g)

Vyspělé a udržitelné postupy řízení mohou v odvětví LULUCF významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Měl by být podporován rozvoj inovativních postupů a používání postupů pokročilého obhospodařování ze strany vlastníků půdy, jako je přesné zemědělství, přesné lesnictví a digitalizace zemědělství. Monitorování prostřednictvím služeb geoinformací a pozorování Země jsou spolu se sdílením osvědčených postupů potenciálními prostředky pro pomoc členským států při dosahování jejich cílů, a měly by být proto podporovány.

(6h)

Agroekologie umožňuje posun od lineárních potravinových systémů k oběhovým systémům, které napodobují přírodní cykly a které by mohly snížit uhlíkovou a ekologickou stopu potravin a zemědělství. Je důležité podporovat agroekologii i agrolesnictví s ohledem na jejich příspěvek ke zmírnění dopadů změny klimatu.

(7)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU (11) stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.

(7)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU (11) stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by za každých okolností stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty , včetně zemědělců a lesníků, a je nutné, aby se při provádění tohoto nařízení členské státy takovým povinnostem vyhnuly .

(7a)

Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Z tohoto důvodu musí významný cíl politik ovlivňujících tato odvětví zajistit, aby existovala soudržnost s unijními cíli vytyčenými strategií pro biologickou rozmanitost. Kromě toho existují další unijní politiky, které mohou stimulovat postupy překračující minimální právní požadavky a dobré standardní postupy a které přispívají ke skutečnému přizpůsobení se změně klimatu, k jejímu zmírňování a k zachování propadu uhlíku, jakožto zajišťování veřejných statků. Měly by být učiněny kroky k zavedení a podpoře postupů spojených s přizpůsobením se změně klimatu a s jejím zmírňováním za účelem integrálního a udržitelného obhospodařování lesů a zemědělské půdy. I navzdory svému uznávanému potenciálu s ohledem na omezené snižování emisí látek odlišných od CO2 musí zemědělství spravedlivým dílem přispět ke zmírňování změny klimatu. Toho může být dosaženo mimo jiné podporou zdokonaleného pěstování plodin za účelem zvýšení organického obsahu uhlíku v půdě. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby SZP a toto nařízení byly soudržné.

(7b)

Mokřady jsou z hlediska ukládání CO2 nejúčinnějšími ekosystémy. Zhoršování kvality mokřadů v Unii proto není jen problémem pro biologickou rozmanitost, ale představuje rovněž významnou obtíž pro klima. Opačný způsob ochrany a obnovy mokřadů by mohl posílit snahy o jejich zachování a snížit emise skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Zpřesnění pokynů z roku 2006 ze strany IPCC, které se uskuteční v roce 2019, by mělo být v této souvislosti taktéž zohledněno.

(8)

S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC.

(8)

S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC. Vzhledem k vedoucímu postavení Unie v oblasti klimatu by se členské státy měly odchýlit od této standardní doby pouze v případě zalesněné půdy a pouze za velmi omezených podmínek odůvodněných na základě pokynů IPCC. V možnosti odchýlit se jsou zohledněny přírodní a ekologické podmínky odlišující se mezi členskými státy, a tedy i různé vlastnosti lesní půdy těchto států.

(9)

Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a  zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

(9)

Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování , které se mezi jednotlivými členskými státy podstatně liší . Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se řešily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí , jako je neschopnost obhospodařování lesů v Chorvatsku v důsledku obsazení jeho území, chorvatské války za nezávislost a válečné a poválečné situace. Příslušná pravidla započítávání by měla rovněž stanovit soudržnost a požadavky na udržitelné obhospodařování lesů vytyčené na konferenci Forest Europe (ministerská konference o ochraně lesů v Evropě) . V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je pro členské státy nutno stanovit transparentní postup s cílem zlepšit kontrolovatelnost a kvalitu započítávání v této kategorii.

(9a)

Emise z vytěženého dřeva v odvětví LULUCF mají potenciál nahradit emise v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s emisemi a do sdílení úsilí, přičemž toto nařízení je může zdůraznit i započítat.

(10)

Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum , měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a  vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.

(10)

Pro účely přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví by měl být v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) zřízen expertní tým pro přezkum . Tento expertní tým pro přezkum by měl vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a  měl by být vybrán dostatečný počet odborníků z členských států. Expertní tým pro přezkum by ohledně přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví měl konzultovat Stálý lesnický výbor zřízený rozhodnutím Rady 89/367/EHS, jakož i zainteresované strany a občanskou společnost.

(12)

Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(12)

Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise prostřednictvím substitučního účinku (s ohledem na energii a náročnost vůči CO2 v jiných odvětví, např. výroba cementu představuje zhruba 8 % celkových emisí CO2) a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem raději uznat a stimulovat větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností než je využívat pro energetické účely. Aby bylo možné dále podporovat a zahrnovat pozitivní substituční účinek, Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zahrnout více výrobků do výpočtů vztahujících se na výrobky z vytěženého dřeva. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(13)

Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(13)

Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Členské státy by měly být vybízeny k investování do preventivních opatření, jako je udržitelné obhospodařování, s cílem snížit rizika spojená s přírodními škodlivými činiteli, a zabránit tak negativním vlivům na propady uhlíku v lesích. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(14)

V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení.

(14)

V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení , aniž by byla ohrožena celková úroveň náročnosti cílů Unie pro snížení emisí skleníkových plynů . Členské státy by rovněž měly mít možnost využít až 280 milionů tun celkových čistých pohlcení vyplývajících z kombinovaných kategorií započítávání pro odlesněnou půdu, zalesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované pastviny a mokřady dle možnosti a na základě aktu v přenesené pravomoci, který má být přijat podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) [2017/…] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030, rovněž pro obhospodařovanou lesní půdu s cílem zajistit dodržování svých závazků podle uvedeného nařízení.

(15)

V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o  integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.

(15)

V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o  návrh nařízení o řízení energetické unie, který Komise předložila dne 30. listopadu 2016.

(15a)

Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran UNFCCC národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran této úmluvy. Inventury skleníkových plynů jsou nezbytné pro sledování provádění dimenze týkající se dekarbonizace a pro posouzení souladu s právními předpisy týkajícími se klimatu. Povinnosti členských států zřídit a spravovat národní inventury jsou stanoveny v návrhu nařízení o správě energetické unie předloženém Komisí.

(17)

K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

(17)

K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být výslovně inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS), Evropského programu monitorování země COPERNICUS , zejména pomocí mise Sentinel-2, a evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS, které mohou být použity při podpoře monitorování využívání půdy . Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

(18)

Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)

Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky na základě nejnověji přijatých pokynů IPCC, včetně pokynů pro mokřady doplňujících pokyny IPCC z roku 2013 pro národní inventury skleníkových plynů, pokynů UNFCCC a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení (EU) č. …/… o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(19)

Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(19)

Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, by měla Komise zveřejnit sdělení hodnotící soulad unijních legislativních aktů týkajících se klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

ea)

obhospodařované mokřady od roku 2026: využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu.

fa) ha)

„referenční úrovní pro lesy“ se rozumí odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030;

a)

obhospodařovaná lesní půda zůstává úložištěm skleníkových plynů a

b)

způsoby zachování nebo rozšiřování úložišť a rezervoárů skleníkových plynů do roku 2050, s cílem splnit cíl stanovený v článku 4.1 Pařížské dohody, totiž cíl dosáhnout rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a jejich odstraněním pomocí úložišť skleníkových plynů ve druhé polovině tohoto století, jsou načrtnuty v dlouhodobé strategii zaměřené na snižování emisí.