Zpravodaj:

Andrés BARCELÓ DELGADO

1.1.

1.2.

1.3.

1.4.

1.5.

1.6.

1.7.

1.8.

1.9.

1.10.

1.11.

1.12.

2.1.

Konkrétně pro rok 2020 byla stanovena výzva, aby členské státy dosáhly 10 % propojení soustav se svými sousedními zeměmi. Kromě toho se Evropská rada dohodla, že zvýší cíl propojení elektroenergetických soustav do roku 2030 na 15 %, aby se provádění cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů uvedlo do souladu s náležitým rozvojem propojení soustav.

2.2.

2.3.

Třetí seznam projektů společného zájmu, který dosud čeká na schválení ze strany Evropského parlamentu, určuje 173 projektů, které mají přispět ke splnění cílů propojení soustav v letech 2020 a 2030.

Navzdory ambicím tohoto seznamu a stávajícím podpůrným opatřením vedou technické obtíže spojené s projekty i politické a správní důsledky a odmítání ze strany společnosti k tomu, že do roku 2020 bude dokončeno méně než 30 % ze 173 projektů zahrnutých do třetího přezkumu projektů společného zájmu, jenž byl proveden v roce 2017.

K tomuto zpoždění přispívá skutečnost, že nebylo zcela dosaženo uplatňování pravidel TEN-E na vnitrostátní úrovni.

2.4.

2.4.1.   Plán integrace baltského trhu s energií

Politickou prioritou je synchronizace elektroenergetické sítě pobaltských zemí s kontinentální evropskou sítí a ukončení izolace pobaltských zemí a Finska, pokud jde o jejich plynárenské sítě, a také ukončení závislosti těchto zemí na jediném zdroji plynu.

EHSV plně podporuje dosažení politické dohody, která by podnítila dokončení projektů společného zájmu v plynárenské oblasti v roce 2021, a to propojení soustav jak Estonska a Finska, tak Polska a Litvy.

2.4.2.   Iberský poloostrov (Madridská deklarace)

Bohužel navzdory schválení vedení v Biskajském zálivu je propojení soustav Iberského poloostrova se zbylou částí Evropy daleko od dosažení cílů stanovených do roku 2020 a velmi daleko od cílů plánovaných do roku 2030.

Stávající úroveň propojení soustav mezi Španělskem a Portugalskem neřeší zásadní problém chybějících propojení mezi Iberským poloostrovem a Francií, neboť jediný způsob, jak tento poloostrov propojit s Evropou a začlenit jej do vnitřního trhu, je přes Francii, přičemž propojení s touto zemí je okolo 2,8 %.

Toto malé procento propojení soustav přispívá k tomu, že ceny elektřiny na Iberském poloostrově patří k nejvyšším v Evropě a náklady na to, aby systém začlenil energii z obnovitelných zdrojů, jsou rovněž velmi vysoké, neboť jsou zapotřebí velké záložní kapacity výkonu a uplatňování postupů umožňujících řešit značnou nestálost kombinované výroby energie. Nedávná prohlášení prezidenta Macrona představují klíčovou politickou podporu pro obě propojení v oblasti Pyrenejí, která se dosud nacházejí v počátečním stádiu.

2.4.3.   Energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy

Tato oblast je ohrožena přerušením dodávek a navzdory své zeměpisné blízkosti k dodavateli plynu platí za plyn vyšší cenu než zbylá část EU.

Hlavními cíli jsou zahájení propojovacího vedení mezi Bulharskem a Srbskem, zahájení investic do terminálu zkapalněného zemního plynu (LNG) na Krku (v prvním pololetí roku 2018) a zahájení výstavby rumunské části koridoru Bulharsko – Rakousko.

2.4.4.   Spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři

Hlavní cíl se soustředí na kombinaci výroby a dopravy energie z obnovitelných zdrojů a na vytvoření právního a regulačního rámce, který by byl vhodný pro tento typ projektů v oblasti, jež má potenciál vyrábět větrnou energii pohybující se mezi 4 % a 12 % spotřeby EU v roce 2030.

3.1.

3.2.

Digitalizace bude znamenat, že rozměr systémů bude v nových investičních projektech stále důležitější.

3.3.

3.4.

3.5.

3.6.

Z údajů samotné Komise se zdá, že je obtížné dosáhnout do roku 2030 cíle 15 % propojení elektroenergetických soustav, zvláště pokud se provede řádná analýza podle „geografických úzkých míst“, a nikoli jen podle členských států.

3.7.

Tyto tři prahové hodnoty uvádějí do přímé souvislosti cíle rozvoje energie z obnovitelných zdrojů a začlenění do vnitřního trhu s cíli propojení soustav, přičemž dosahují pozitivního pokroku při společném plnění všech těchto cílů.

3.8.

Jak pobaltské země, tak Německo, Bulharsko, Polsko a Rumunsko splňují dvě ze tří prahových hodnot, zatímco ostatní členské státy lze považovat za plně začleněné, neboť splňují všechny tři prahové hodnoty.

3.9.

3.10.

Kromě toho je nutné v případě projektů, které významně zvyšují současnou propojovací kapacitu v bodech, jež nedosahují 10 % cíle, využít všech dostupných nástrojů financování, jako je Nástroj pro propojení Evropy, evropské strukturální a investiční fondy a Evropský fond pro strategické investice. Na tyto projekty by se měl uplatňovat zvláštní regulatorní režim s posílením opatření v oblasti evropské správy pro projekty, který by urychloval jejich zavádění.

3.11.

Je třeba, aby všechny zapojené strany, včetně členských států, provozovatelů přenosových soustav, předkladatelů a regulačních orgánů, jednaly ve shodě. Iniciativy, jako je fórum pro energetickou infrastrukturu, které se každoročně koná v Kodani a jež umožňuje aktivní účast všech těchto subjektů, jsou velmi přínosné, pokud jde o to, nalézt řešení problémů týkajících se rozvoje projektů v oblasti propojení soustav.

4.1.

4.2.

4.3.

5.1.

5.2.

5.3.

5.4.

6.1.

Pokud bude propojení chybět, politika na podporu energií z obnovitelných zdrojů s sebou ponese velkou volatilitu cen, nezbytnost vyšších investic do „podpůrných technologií“ a plýtvání energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů v okamžicích, kdy dochází ke zvýšení výroby a současně snížení spotřeby.

6.2.

6.3.

7.1.

7.2.

7.3.