52017AE5295

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52017AE5295 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017AE5295

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, [COM(2017) 536 final – 2017/0230 (COD)] a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), [COM(2017) 537 final – 2017/0231 (COD)] a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika, [COM(2017) 538 final – 2017/0232 (COD)]

EESC 2017/05295

Úř. věst. C 227, 28.6.2018, p. 63–69 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

28.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 227/63

[COM(2017) 536 final – 2017/0230 (COD)]

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II),

[COM(2017) 537 final – 2017/0231 (COD)]

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika,

[COM(2017) 538 final – 2017/0232 (COD)]

(2018/C 227/09)

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

Konzultace	Rada Evropské unie, COM(2017) 538 final: 23. 10. 2017, COM(2017) 536 final: 22. 11. 2017 a COM(2017) 537 final: 29. 11. 2017 Evropský parlament, COM(2017) 538 final: 26. 10. 2017, COM(2017) 536 final: 16. 11. 2017 a COM(2017) 537 final: 16. 11. 2017
Právní základ	Články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	29. 1. 2018
Přijato na plenárním zasedání	15. 2. 2018
Plenární zasedání č.	532
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	156/0/5

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrhy Komise na posílení dohledu v unii kapitálových trhů a plně podporuje související cíle. Tyto návrhy představují nejen nový, významný krok v úsilí o větší integraci a sblížení prostřednictvím lépe integrovaného dohledu v unii kapitálových trhů, ale jsou také příspěvkem k uskutečnění větších cílů.

1.2.

Přinášejí zejména nové základy pro uskutečnění unie kapitálových trhů v EU, jejíž rychlé zřízení je nanejvýš žádoucí. Unie kapitálových trhů má spolu s bankovní unií přispět k dalšímu prohloubení a dokončení hospodářské a měnové unie (HMU). Obecněji to pak bude příznivé pro silnější postavení EU a členských států v měnícím se světovém kontextu.

1.3.

Význam dobře fungující unie kapitálových trhů nelze podceňovat, neboť může podstatným způsobem přispět k přeshraničnímu soukromému sdílení rizik. To posílí odolnost členských států vůči asymetrickým otřesům v dobách krize. S ohledem na dosažení tohoto cíle je třeba, aby byly trhy bezpečné, stabilní a odolné vůči otřesům. Klíčovou roli při tom hraje integrovanější dohled, a to jak na mikroobezřetnostní, tak na makroobezřetnostní úrovni.

1.4.

Je proto velmi důležité a prioritní, aby se ještě lépe připravila půda pro více přeshraničních tržních transakcí, jejichž realizaci nesmí bránit vnitrostátní ani jiné překážky, problémy a nerovnosti a které musí mít možnost probíhat za nižší náklady. Nutností jsou rovné podmínky, kam rozhodně nepatří regulatorní arbitráž. Podniky musí dostat příležitost lépe a snáze využívat možností financování, a to s nižší administrativní zátěží a nižšími náklady.

1.5.

Spotřebitelé a investoři pak naopak musí mít k dispozici větší a lepší nabídku a větší ochranu. V neposlední řadě je podle Výboru důležité, aby cílem pro všechny zainteresované strany, včetně orgánů dohledu, bylo zajistit větší „důvěru“ v trhy. Tuto důvěru je možné vzbudit také za pomoci úsilí o udržitelnější financování v souladu s mezinárodními opatřeními a dohodami. I to je třeba v rámci dohledu zohlednit.

1.6.

Nové podmínky dohledu se musí vyznačovat neustálou snahou o co největší srozumitelnost a právní jistotu pro všechny. Jde o to najít správnou rovnováhu mezi pravomocemi vnitrostátních a evropských orgánů dohledu a pokud možno dodržovat zásadu subsidiarity a proporcionality, zejména nyní, ve fázi budování unie kapitálových trhů, a v zájmu různorodosti tržních subjektů, zejména pak těch malých. To platí i pro místní postupy. Zároveň je třeba v oblasti dohledu vyloučit veškeré nejasnosti, překrývání a jiné okolnosti, které stojí v cestě uskutečnění této unie nebo mu závažným způsobem brání.

1.7.

Je rovněž důležité myslet na budoucnost, aby i nový vývoj a moderní technologie, jako jsou finanční technologie, mohly najít ve finanční sféře správné a bezpečné uplatnění za rovných podmínek pro všechny subjekty.

1.8.

Při vypracovávání integrovaného dohledu jde o to, aby bylo vyvíjeno úsilí o sbližování a vzájemnou shodu, a v popředí při tom musí v souladu s přístupem Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) stát efektivita a účinnost. Užitek by v této souvislosti mohlo přinést navýšení kapacit evropských orgánů dohledu na provádění vlastních posouzení dopadu. Kromě toho je nutné věnovat velkou pozornost také problematice nákladů. Pokud část nákladů nese přímo konkrétní odvětví, je třeba dbát na rozpočtovou kázeň a zamezit dvojímu zaúčtování. Případné změny musí být prováděny transparentním způsobem a v každém případě je třeba náležitě kontrolovat celkové zdroje. Do tohoto procesu je nutné vhodným způsobem zapojit celé odvětví.

1.9.

Stejně jako nyní bude i v budoucnu třeba se opírat o dialog a konzultace se všemi orgány a dalšími zainteresovanými stranami i o veřejné konzultace všech zainteresovaných subjektů. Takový přístup je podle Výboru velmi důležitý, protože umožňuje s ohledem na konkrétní situace dosahovat nejlepších možných výsledků, které se mohou opírat o co možná největší souhlas.

1.10.

Tyto návrhy představují významný krok kupředu, nejsou však konečným cílem. Podle EHSV je důležité, aby se nadále vyvíjelo úsilí o dosažení konečného cíle, jímž je společný orgán dohledu, jak se uvádí i ve „zprávě pěti předsedů“. Jakmile budou předložené návrhy uskutečněny, bude důležité – v souladu s výše řečeným – nadále pokračovat v inteligentní a nepřetržité práci k tomuto cíli.

1.11.

Výbor plně podporuje návrh přenést určité pravomoci v oblasti dohledu týkající se pojištění z vnitrostátních orgánů dohledu na evropskou úroveň, neboť přispívají k většímu sbližování v oblasti dohledu a rovným podmínkám pro všechny účastníky trhu.

2. Souvislosti (1)

2.1.

Pokud jde o vytvoření unie kapitálových trhů, lze v současné době konstatovat, že v Evropě již nad bankovním sektorem probíhá důsledný dohled, a to prostřednictvím jednotného mechanismu dohledu v rámci bankovní unie, na níž se podílí 19 členských států, zatímco dohled nad kapitálovými trhy se v EU uskutečňuje – až na několik výjimek – na úrovni jednotlivých států.

2.2.

Je zřejmé, že tento stav není v souladu se zásadami, na nichž je tato unie kapitálových trhů, stejně jako bankovní unie, postavena. Dále pak je třeba mít na paměti, že ze zamýšlené finanční integrace bude mít prospěch nejen HMU, ale i členské státy.

2.3.

Vzhledem k tomu, že dokončení unie kapitálových trhů je prioritou současné Evropské komise, podnikají se přednostně kroky s cílem uvést dohled lépe do souladu se zásadami unie kapitálových trhů a finanční integrace v měnícím se prostředí. Tato činnost byla ostatně oznámena již v nedávném hodnocení unie kapitálových trhů v polovině období (2).

2.4.

Konkrétně Komise dne 20. září 2017 představila jedno sdělení (3) a tři legislativní návrhy, které přinášejí změny dvou směrnic a devíti nařízení (4). Navržená opatření platí pro všechny členské státy.

2.5.

Tyto návrhy slouží k posílení a další integraci současného rámce dohledu v EU, zejména za pomoci:

2.5.1.

lepší koordinace dohledu prostřednictvím

2.5.1.1.

cíleného posílení makroobezřetnostního dohledu v celé EU, který je v rukou Evropské rady pro systémová rizika;

2.5.1.2.

většího sbližování dohledu posílením stávajících pravomocí evropských orgánů dohledu;

2.5.1.3.

zkvalitnění postupů evropských orgánů dohledu v oblasti vydávání pokynů a doporučení, aby odrážely důležitost těchto nástrojů;

2.5.1.4.

toho, že Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožňují získávat údaje o transakcích přímo od účastníků trhu;

2.5.1.5.

posílení role Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v koordinaci schvalování interních modelů měření rizika pojišťoven a zajišťoven.

2.5.2.

rozšíření pravomocí přímého dohledu orgánu ESMA v oblasti dohledu;

2.5.2.1.

nové oblasti dohledu nad kapitálovými trhy jsou především ty, v nichž může přímý dohled odstranit přeshraniční překážky a podpořit další integraci trhu. Na to lze nahlížet jako na krok směrem ke společnému orgánu dohledu.

2.5.3.

zlepšení řízení a financování orgánů dohledu;

2.5.3.1.

pokud jde o strukturu správy a řízení, rozlišuje se mezi pravomocemi vnitrostátních orgánů a evropských orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány nadále udržují obecný směr a rozhodují o otázkách regulace, zatímco úkolem evropských orgánů dohledu jsou ta rozhodnutí v oblasti koordinace postupů dohledu, která se týkají EU.

2.5.3.2.

V souvislosti s financováním je prosazována diverzifikace. Cílem je, aby kromě veřejných orgánů měli povinnosti poskytnout část prostředků také subjekty z jednotlivých odvětví a účastníci trhu;

2.5.4.

toho, že evropským orgánům dohledu ukládají, aby v rámci výkonu svých příslušných mandátů zohledňovaly environmentální a sociální aspekty a aspekty správy a řízení, jakož i otázky související s finančními technologiemi (FinTech);

2.5.4.1.

prvním krokem je ujasnit a posílit úlohu evropských orgánů dohledu při posuzování rizik v oblasti životního prostředí, sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení, aby se dlouhodobě zajistila stabilita evropského finančního sektoru a výhody pro udržitelnou ekonomiku (5).

2.5.4.2.

Pokud jde o finanční technologie, musí regulátoři a orgány dohledu dostat příležitost se s těmito technologiemi seznámit a vypracovat novou právní úpravu a dohled mj. ve spolupráci s těmito podniky (6).

2.6.

Kromě toho byl zveřejněn návrh (7), který některé povinnosti v oblasti dohledu, které v současné době zatím spadají pod příslušné vnitrostátní orgány, přenáší na evropské orgány dohledu. Týkají se především pojišťovnictví.

2.6.1.

Co se týče orgánu ESMA, jde v podstatě o převod pravomoci udělovat povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a vykonávat nad nimi dohled, jakož i pravomocí shromažďovat v této oblasti informace.

2.6.2.

Co se týče orgánu EIOPA, jde o to posílit úlohu tohoto orgánu v rámci podávání žádostí o používání interních modelů měření rizika, aby mohl přispět ke sblížení dohledu v této oblasti. Dále se jedná o změny, pokud jde o sdílení informací týkajících se těchto žádostí o interní modely, o možnost vydávat stanoviska týkající se této věci, jakož i přispívat k urovnání sporů mezi orgány dohledu.

3. Připomínky

3.1.

Předložené návrhy Komise celkově zapadají do širší koncepce vytvoření unie kapitálových trhů, o jejímž velkém a aktuálním významu v podstatě není sporu. V této souvislosti je EHSV „velkým zastáncem unie kapitálových trhů a má velké očekávání ohledně jejího uskutečnění“. Její rychlé vytvoření je velmi důležité (8). Ostatně i Evropská rada (9) a Evropský parlament (10) opakovaně vyzvaly k dalšímu úsilí o dokončení unie kapitálových trhů.

3.2.

Podle Výboru je pak třeba unii kapitálových trhů vnímat v širším rámci mezinárodního postavení Evropy v měnícím se světovém kontextu, dalšího prohloubení a dokončení HMU a – v neposlední řadě – další finanční integrace mezi všemi členskými státy Unie.

3.3.

Zamýšlená hlubší finanční integrace je obzvláště důležitá, protože usnadňuje a podporuje přeshraniční soukromé sdílení rizik. Jak se ukázalo během nedávné krize, posílí to odolnost členských států vůči asymetrickým otřesům v dobách krize.

3.4.

„Unie kapitálových trhů může také významným způsobem přispěv k upevnění hospodářského oživení a tím také zajistit růst, investice a zaměstnanost. To bude přínosem nejen pro všechny členské státy, ale i pro EU jako celek. (…) …což zase přispěje k žádoucí větší stabilitě, bezpečnosti a odolnosti ekonomiky i finančního systému“ (11).

3.5.

Výbor tudíž rovněž vítá současné návrhy na posílení a integraci evropského mechanismu dohledu, jakož i skutečnost, že byly předloženy rychle. Nyní je důležité je uskutečnit. Lze ostatně připomenout jiné dřívější iniciativy, které rovněž přispívaly k těmto cílům a o nichž se EHSV rovněž vyjádřil pozitivně. K nim patří mj. návrhy týkající se integrovanějšího mechanismu dohledu nad ústředními protistranami (12) a PEPP (13), v nichž je velká úloha svěřena Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

3.6.

Jak již bylo zmíněno dříve, Výbor vyjadřuje „uspokojení nad tím, že při snahách o vytvoření unie kapitálových trhů bude v centru pozornosti dohled. Dohled na evropské úrovni musí hrát zásadní roli, jak pokud jde o bezpečnost a stabilitu , tak také pokud jde o realizaci žádoucí integrace trhu a odstranění překážek, problémů a nerovností v rámci unie kapitálových trhů (14).“ V rámci výše uvedeného rámce se tyto cíle dotýkají jádra věci, a je tedy třeba, aby byly vždy přítomny a stály v popředí.

3.7.

Podle Výboru je důležité, aby navrhovaná pravidla konkrétně a přímo přispěla k uskutečnění cílů a zajistila pozitivní dopady pro všechny zúčastněné subjekty a ve všech členských státech.

3.8.

V tomto smyslu Výbor podporuje to, co se v této souvislosti říká ve sdělení. V něm se uvádí, že „je obzvlášť důležité posílit kapacitu evropských orgánů dohledu, tak aby byl dohled důsledný a jednotný soubor pravidel se uplatňoval jednotným způsobem. Odstraní se tak překážky bránící přeshraničním investicím, zjednoduší se podnikatelské prostředí a sníží náklady podniků působících přes hranice spojené s dodržováním rozdílně prováděných předpisů a tím podpoří dobře fungující kapitálové trhy. Z pohledu investorů přispěje důsledný dohled a jednotné vymáhání pravidel k jejich lepší ochraně a k větší důvěře v kapitálové trhy.“ (15) Pro dosažení těchto cílů jsou nezbytné srovnatelná pravidla dohledu ve všech členských státech.

3.9.

Při rozšiřování pravomocí v oblasti dohledu je třeba rovněž usilovat o co největší srozumitelnost a právní jistotu pro všechny: jak pro evropské a vnitrostátní orgány dohledu, tak pro podniky, nad nimiž je dohled vykonáván. Plánovaná kontrolní opatření musejí být přiměřená.

3.10.

Je třeba hledat správnou rovnováhu mezi pravomocemi vnitrostátních a evropských orgánů dohledu. Důležité je v prvé řadě umožnit přeshraniční transakce a operace za co nejlepších podmínek a odstranit překážky, které by tomu mohly stát v cestě. V ostatních případech je třeba prozkoumat, zda by dohled nemohl být nadále prováděn na místní úrovni, zejména nyní, ve fázi budování unie kapitálových trhů, a s ohledem na různorodost tržních subjektů, zejména pak těch malých. Je nutné pokud možno co nejvíce zohlednit proporcionalitu a subsidiaritu. To platí i pro místní postupy, v jejichž případě mají vnitrostátní orgány dohledu k trhům blíže. Je třeba co nejvíce eliminovat regulatorní arbitráže, překrývání dohledu, zvláštní vnitrostátní předpisy a „gold-plating“, zejména pokud stojí v cestě uskutečnění unie kapitálových trhů nebo mu závažným způsobem brání.

3.11.

Dále je třeba usilovat také o správnou rovnováhu mezi možností nabízet přeshraniční finanční služby nebo nástroje, což je velmi důležité (viz výše zmíněné přeshraniční soukromé sdílení rizik), a ochranou investorů a spotřebitelů. Tento cíl má rostoucí význam vzhledem k tomu, že dnes již stále více operací neprobíhá tradičním způsobem „z očí do očí“, ale „na dálku“ (16). (Potenciální) klienti by v důsledku měli mít možnost požívat stejné úrovně informovanosti a ochrany, a to bez ohledu na místo, kde poskytovatel (služby nebo nástroje) sídlí, a způsob, jakým se obchoduje.

3.12.

Evropský dohled nemůže fungovat bez značné pozornosti věnované ochraně spotřebitelů a investorů. Musí jim být poskytnuta větší a lepší nabídka a větší ochrana. Proto je nezbytné, aby se nabízely i základní produkty bez rizika. Je třeba věnovat pozornost spojení s jinými iniciativami (17) a nová úprava nesmí být prováděna na úkor spotřebitelů. V neposlední řadě je podle Výboru důležité, aby cílem pro všechny zainteresované strany, včetně orgánů dohledu, bylo zajistit větší „důvěru“ v trhy. Tuto důvěru je možné vzbudit také za pomoci úsilí o udržitelnější financování v souladu s mezinárodními opatřeními a dohodami.

3.13.

Stejně důležité je myslet na budoucnost, aby ve finančním prostředí našel své uplatnění nový vývoj a moderní technologie, jako jsou finanční technologie. Jejich potenciál je třeba využít, ale nesmí se tak stát na úkor bezpečnosti. Jsou nutné rovné podmínky pro všechny provozovatele, bez ohledu na způsob jejich činnosti.

3.14.

Je třeba vyzdvihnout a ocenit velké množství práce, kterou vykonaly evropské orgány dohledu v oblasti vypracování právních předpisů. V této souvislosti je důležité, aby bylo v budoucnu vyvíjeno ještě větší úsilí o sbližování a harmonizaci, aby bylo možné dostupné prostředky využít co nejlepším způsobem. Stejně tak je nutné mít na zřeteli význam řádného uplatňování právních předpisů EU.

3.15.

Při vypracovávání těchto i budoucích opatření je třeba se v této oblasti inspirovat přístupem programu REFIT: vedle úsilí o co nejlevnější způsob, jak dosáhnout kýžených výsledkům, musí stát v popředí efektivita a účinnost. Program REFIT řeší věci jednoduše, odstraňuje zbytečnou zátěž a pravidla upravuje, aniž jsou tím dotčeny cíle politiky.

3.16.

V této souvislosti by mohlo být dobré zvážit navýšení kapacit evropských orgánů dohledu na provádění vlastních posouzení dopadu, neboť jim to umožní analyzovat náklady na provádění a účinnost pravidel, která samy stanovily, pokud možno i za dodržení zásady proporcionality. Při těchto posouzeních by bylo možné ještě rozsáhleji a strukturněji využít různých stávajících uskupení zainteresovaných stran za účelem shromažďování znalostí a zkušeností podniků.

3.17.

Aby mohly evropské orgány dohledu svůj úkol řádně splnit, musí mít k dispozici prostředky, které jsou k tomu potřebné. Ty v současné době pocházejí částečně z evropského rozpočtu a částečně od vnitrostátních orgánů dohledu. U každé změny, mj. i u té, jejímž cílem je uložit část nákladů na nepřímý dohled konkrétnímu odvětví, je třeba dbát na rozpočtovou kázeň a zamezit dvojímu zaúčtování. Finanční subjekty již v současné struktuře přispívají – prostřednictvím příspěvků svých vnitrostátních orgánů dohledu – k finančním prostředkům evropských orgánů dohledu. Tento příspěvek finančních institucí vnitrostátním a evropským orgánům dohledu je tedy třeba přerozdělit a je třeba zamezit dalšímu obecnému nárůstu nákladů na dohled. Případné pozdější změny musí být prováděny co nejtransparentnějším způsobem a je třeba zavést přísné kontrolní mechanismy. Kromě toho musí být stanoveny náležité kontroly celkových zdrojů. Ty musí vhodným způsobem provádět mj. finanční sektor.

3.18.

Tyto návrhy bezpochyby představují významný krok kupředu, nejsou však ještě konečným cílem. Výbor podporuje to, co se v této souvislosti uvádí v nedávném diskusním dokumentu o prohloubení HMU (18), zejména to, že „postupné posilování kontrolního rámce by mělo v konečném důsledku vést k vytvoření jediného orgánu dohledu nad evropskými kapitálovými trhy“. Tento konečný cíl je rovněž stanoven ve „zprávě pěti předsedů“ (19) z poloviny roku 2015.

3.19.

Předložené návrhy vycházejí z odstupňovaného přístupu. Tento přístup má podle všeho rozhodně své opodstatnění, zejména nyní, ve fázi budování unie kapitálových trhů (20), a s ohledem jak na různou situaci a různé ambice členských států, tak na četné globální hospodářské, technologické a jiné politické výzvy a novinky, před nimiž stojí.

3.20.

Výbor je rovněž velmi potěšen tím, že se návrhy opírají o operativní zkušenosti evropských orgánů dohledu, práci Komise a doporučeních Evropského parlamentu a rovněž o intenzivní dialog se všemi zainteresovanými stranami a rozsáhlou veřejnou konzultaci všech zainteresovaných subjektů. Výbor považuje takový přístup za správný a vhodný. Umožňuje s ohledem na konkrétní okolnosti usilovat o nejlepší možné výsledky, které se mohou opírat o co možná největší souhlas. Proto výslovně navrhuje, aby byl tento přístup nadále využíván i v budoucnu, jednak s cílem pravidelně hodnotit právní předpisy, jednak tehdy, kdy se podnikají nové kroky směřující ke konečnému cíli (viz výše).

3.21.

V popředí musí vždy stát zajištění rovných podmínek na finančních trzích v EU, a to jak v eurozóně, tak v ostatních členských státech. Rovné podmínky musí být ostatně prioritou rovněž s ohledem na poskytovatele ze zemí mimo EU. To je možné pouze v případě, že právní předpisy a dohled těchto třetích zemí budou sledovat stejné cíle jako EU.

3.22.

Návrh přenést určité pravomoci v oblasti dohledu týkající se pojištění z vnitrostátních orgánů dohledu na evropskou úroveň je v souladu s vůlí rozšířit dohled nad finančními trhy EU, a přispět tak k uskutečnění unie kapitálových trhů. Tím by se mělo přispět k většímu sblížení v oblasti dohledu a vytvoření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu.

V Bruselu dne 15. února 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS

(1) Tento text vychází z několika oficiálních publikací, mj. i publikací Rady a Komise. Viz mj. http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13447-2017-INIT/cs/pdf a http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-3308_fr.htm.

(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období, COM(2017) 292 final.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Prohloubení unie kapitálových trhů a finanční integrace v měnícím se prostředí díky lépe integrovanému dohledu, COM(2017) 542 final.

(4) Viz https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/financial-supervision-and-risk-management/european-system-financial-supervision_en#reviewoftheesfs.

(5) V roce 2018 bude zveřejněn akční plán s regulačními opatřeními.

(6) I v této oblasti má Komise v plánu v roce 2018 předložit akční plán.

(7) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), COM(2017) 537 final.

(8) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117, odstavec 1.1.

(9) Závěry Evropské rady, 22. a 23. června 2017.

(10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP)). Viz http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2015-0268+0+DOC+XML+V0//CS.

(11) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117, odstavec 1.3.

(12) Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 63.

(13) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 139.

(14) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 117, odstavec 1.12.

(15) Sdělení COM(2017) 542 final, s. 5.

(16) Např. po internetu.

(17) V této souvislosti lze zmínit mj. nedávný „Akční plán finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr“ Evropské komise. K tomu viz stanovisko EHSV Finanční služby pro spotřebitele, Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 51.

(18) Dokument ze dne 31. května 2017, s. 20. Viz https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-emu_cs.pdf.

(19) Dokument z června 2015, bod 3.2, s. 12. Viz https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/5-presidents-report_cs.pdf.

(20) Ve sdělení Komise o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (ze dne 7. června 2017) se uvádělo ještě 38 stavebních kamenů unie kapitálových trhů, jež mají být položeny do roku 2019, COM(2017) 292 final.

Top

Choose the experimental features you want to try