Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Hospodářská a sociální soudržnost a evropská integrace zemí západního Balkánu – výzvy a priority

(průzkumné stanovisko)

(2018/C 262/03)

Zpravodaj:	Andrej ZORKO
Spoluzpravodaj:	Dimitris DIMITRIADIS

Konzultace	bulharské předsednictví, 5. 9. 2017
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie článek 30 jednacího řádu EHSV
Odpovědná specializovaná sekce	REX
Přijato ve specializované sekci	28. 3. 2018
Přijato na plenárním zasedání	19. 4. 2018
Plenární zasedání č.	534
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	189/2/1

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá skutečnost, že integrace zemí západního Balkánu do EU a jejich hospodářská a sociální soudržnost jsou jednou z priorit bulharského předsednictví.

1.2

EHSV je přesvědčen, že rozšíření Evropské unie a zejména šíření jejích demokratických hodnot a právních norem do oblasti západního Balkánu je v zájmu zemí tohoto regionu i EU. Politika rozšíření je jedním z hlavních prvků globální strategie EU a rovněž základním kamenem stability a prosperity Evropy. Z tohoto důvodu EHSV navrhuje, aby byla integrace zemí západního Balkánu napříště jednou z hlavních priorit EU, pokud ovšem tyto země budou pokračovat v úsilí o splnění nezbytných podmínek pro vstup do EU (1).

1.3

EHSV vítá skutečnost, že se má dne 17. května v Sofii konat summit hlav států a předsedů vlád z EU a ze západního Balkánu. Před tímto summitem uspořádá EHSV ve spolupráci s partnery konferenci občanské společnosti zemí západního Balkánu, která proběhne dne 15. května v Sofii. EHSV hodlá před každým takovým summitem zorganizovat společnou akci se zástupci organizací občanské společnosti (2) ze zemí západního Balkánu a z EU. EHSV vyzývá orgány a členské státy EU, aby pravidelně zapojovaly hlavy států západního Balkánu do summitů EU, což bude dokladem toho, že EU tento region považuje za součást své budoucnosti.

1.4

EHSV doufá, že summit v Sofii potvrdí oživení zájmu EU o tento region a bude pro další budoucí předsednictví impulsem k tomu, aby integraci zemí západního Balkánu rovněž zařadily mezi své nejvyšší priority. Rozšíření EU o země západního Balkánu by mělo být doprovázeno posílením politického projektu EU a jejích orgánů.

1.5

EHSV žádá, aby se hlavy států na summitu EU v Sofii jasně zavázaly poskytovat systematičtější a přímou podporu organizacím občanské společnosti na všech úrovních. Měla by na něm zaznít také výzva k tomu, aby byla z veřejných prostředků bezprostředněji podporována nezávislá média.

1.6

EHSV vybízí k tomu, aby hlavy států na summitu EU v Sofii zaujaly proaktivní úlohu ve dvoustranných sporech tím, že budou prosazovat cílenou spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a s Radou Evropy a budou podporovat zapojení občanské společnosti do urovnávání těchto sporů.

1.7

EHSV je rovněž přesvědčen o tom, že faktické rozšíření Evropské unie a prosazování jejích hodnot v zemích západního Balkánu zajistí bezpečnost a stabilitu, posílí sociální i hospodářský rozvoj a prosperitu, upevní demokracii a právní stát, podpoří volný pohyb osob a zboží, povzbudí investiční politiku a podnítí mobilitu.

1.8

EHSV se domnívá, že zcela zásadní význam pro demokratický, hospodářský a sociální rozvoj zemí západního Balkánu má respektování zásad právního státu a práv menšin.

1.9

Mimoto se EHSV domnívá, že velice důležitou roli hrají vzdělávání a svobodné a nezávislé sdělovací prostředky, aby bylo možné překonat minulé rozepře a posílit demokratické hodnoty.

1.10

EHSV konstatuje, že proces přistoupení k EU je v zemích západního Balkánu i nadále hlavní motivací k reformám. Upozorňuje na to, že se věnuje málo pozornosti hospodářským a sociálním dopadům provedených reforem, neboť v úrovni hospodářského a sociálního zajištění občanů členských států EU a kandidátských zemí panují velké rozdíly. EHSV proto doporučuje, aby v rámci posuzování plnění kritérií pro členství v EU byla hodnocena i sociální, hospodářská a územní soudržnost.

1.11

EHSV je toho názoru, že v jednáních se zeměmi západního Balkánu musí mít vysokou prioritu otázky týkající se infrastruktury, dopravy a energetiky. Má rovněž za to, že vytvoření digitální společnosti a rozvoj digitálních dovedností ve všech zemích západního Balkánu by bylo ku prospěchu veřejného i soukromého sektoru. EU může a měla by přispívat ke zlepšování infrastruktury a zavádění širokopásmové sítě v těchto zemích, která je někdy hluboko pod unijním průměrem.

1.12

EHSV navrhuje, aby orgány EU zvážily, zda by mezi kritéria pro vstup do EU neměl být zařazen fungující sociální a občanský dialog na vnitrostátní úrovni.

1.13

EU by měla vypracovat zvláštní plán pro jednání se zeměmi západního Balkánu, který bude zahrnovat přesný harmonogram a konkrétní úkoly pro každou z těchto zemí. Bylo by rovněž nezbytné vypracovat komunikační strategii pro členské státy EU, jež by poukázala na výhody politiky EU v oblasti rozšíření týkající se zemí západního Balkánu, zejména pokud jde o zajištění míru, stability, prosperity a hospodářského a sociálního rozvoje.

1.14

EHSV vybízí Komisi, aby mezi hlavní priority jednání se zeměmi západního Balkánu o přistoupení k EU zařadila respektování práv menšin a rovnost žen a mužů.

1.15

EHSV vítá novou strategii Komise týkající se západního Balkánu s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (3), která byla zveřejněna dne 6. února 2018, a šest stěžejních iniciativ této strategie, jež sahají od posílení právního státu a upevnění spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace až po společné vyšetřovací týmy, Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, rozšíření energetické unie EU na západní Balkán, snížení poplatků za roaming a zavedení širokopásmového připojení v tomto regionu.

1.16

EHSV prohlašuje, že je připraven navázat spolupráci s občanskou společností zemí západního Balkánu s cílem přispět k přijetí konkrétních opatření v oblasti právního státu, bezpečnosti a migrace, socioekonomického rozvoje, propojení, digitální agendy a usmíření a dobrých sousedských vztahů, jak se uvádí v akčním plánu na podporu transformace v zemích západního Balkánu na období 2018–2020.

1.17

EHSV je přesvědčen, že by Komise mohla navrhnout zvláštní programy, které by zemím západního Balkánu umožnily docílit rychleji sociální konvergence. Nerovnoměrný a pomalý pokrok v odstraňování těchto problémů je zjevně důležitým faktorem, jenž přispívá k pomalému průběhu jejich integrace do EU obecně. Je naléhavě nutné vydat nový podnět k europeizaci.

1.18

Do celého procesu integrace zemí západního Balkánu do EU by měli být výrazně zapojeni sociální partneři a další organizace občanské společnosti, a to na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Je nezbytné posílit kapacity organizací občanské společnosti prostřednictvím technické a finanční podpory tím, že jim bude usnadněn přístup k evropským zdrojům financování (Komise, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj atd.) a budou včas a podrobně informováni o průběhu přístupových jednání.

1.19

EHSV vybízí sociální partnery a další organizace občanské společnosti v zemích západního Balkánu k tomu, aby během procesu integrace do EU úzce spolupracovaly, a to na celostátní i na regionální úrovni.

2.   Politická situace

2.1

Západní Balkán zůstává politicky nestabilním regionem, který však vykazuje také růst a má značný potenciál.

2.2

EHSV doporučuje, aby Komise, Rada a Evropský parlament zintenzivnily své úsilí v oblasti komunikace s cílem objasnit evropským občanům přínosy a výzvy politiky rozšíření. Organizace občanské společnosti by měly být v tomto procesu blízkým partnerem a šiřitelem informací (4).

2.3

Je nesmírně důležité, aby byla integrace zemí západního Balkánu pro EU jednou z priorit i v budoucnu, nikoli pouze během bulharského předsednictví, a aby EU aktivně přispívala ke stabilitě a míru na západním Balkáně a poskytla zemím tohoto regionu možnost vstoupit do euroatlantických organizací. Členství v těchto organizacích může také přispět ke stabilitě v tomto regionu tím, že zaručí jeho bezpečnost a prosperitu, a může nabídnout vyhlídku na znovusjednocení národů v Evropě bez hranic.

2.4

EHSV vítá ohlášené konání summitu EU v Sofii za účasti čelních představitelů EU a zemí západního Balkánu, domnívá se však, že by v rámci tohoto summitu měla být rovněž přiznána aktivnější úloha zástupcům organizací občanské společnosti na úrovni EU.

2.5

EHSV vítá nedávno oznámený program (5)„berlínského procesu plus“, v jehož rámci mají být poskytnuty zvláštní finanční prostředky na rozvoj podniků, odborné přípravy, infrastruktury a technologií a na projekty zahrnující mimo jiné dopravní spojení mezi nejméně propojenými zeměmi tohoto regionu. Tento „Marshallův plán“ má urychlit vytvoření celní unie a společného trhu na Balkáně. Tato regionální spolupráce by nicméně neměla způsobit prodlení v procesu rozšíření ani by neměla být považována za jeho náhradu.

2.6

EHSV konstatuje, že země západního Balkánu si přejí a jsou připraveny provést reformy, které by byly spojeny s integrací do Evropské unie, upozorňuje však, že úspěšnost tohoto kroku nadále závisí na tom, do jaké míry budou státní orgány schopny tyto reformy účinně provádět a prosazovat a nakolik se organizace občanské společnosti a obyvatelstvo obecně s tímto procesem ztotožní. Vypracování zvláštního plánu pro jednání o přistoupení k EU, který bude zahrnovat přesný harmonogram a konkrétní úkoly pro každou ze zemí západního Balkánu, by tyto země mohlo podnítit k rychlejšímu uskutečňování reforem.

2.7

EHSV zdůrazňuje, že se společenskými organizacemi na západním Balkáně navázal velmi dobré vztahy a je řádně obeznámen se situací v těchto zemích. EHSV je přesvědčen o tom, že by se smíšené poradní výbory občanské společnosti měly pokusit zaplnit prázdná místa, která nejsou v procesu vyjednávání pokryta jinými orgány, a měly by se zaměřit na několik vybraných oblastí. EHSV v tomto ohledu požaduje lepší výměnu informací mezi smíšenými poradními výbory a Komisí, Radou a Evropským parlamentem. EHSV vyzývá k posílení úlohy těchto smíšených poradních výborů (6).

2.8

K dalším závažným a přetrvávajícím problémům, které brání účasti i integraci, patří korupce, dopad organizované trestné činnosti, celkově slabé státní orgány a právní stát, dvoustranné spory a diskriminace menšin.

2.9

Pravidly, na jejichž základě se stanoví, zda je země způsobilá ke vstupu do Evropské unie (7), jsou kodaňská kritéria. Podle těchto kritérií musí v daném státě existovat orgány, které zaručí demokratickou správu věcí veřejných a právní stát, musí v něm být dodržována lidská práva, fungovat tržní ekonomika a stát musí přijmout závazky a cíle EU.

2.10

Nebude možné, aby všechny země západního Balkánu vstoupily do EU současně. EHSV je potěšen tím, že Srbsko a Černá Hora jsou v současnosti v procesu přistoupení nejdále. Očekává také, že FYROM a Albánie zahájí jednání s EU co nejdříve. Vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina poskytla odpovědi v reakci na dotazník Komise a že Komise v současnosti posuzuje možnost udělit jí status kandidátské země.

2.11

V zemích západního Balkánu jsou stále patrné rány z válek a konfliktů, etnická nenávist, iredentistické myšlenky a zamrzlé konflikty, které mohou opět propuknout. Je nezbytné důrazně vybízet k urovnání nejnaléhavějších dvoustranných záležitostí před vstupem těchto zemí do EU, tento proces by se však mohl protáhnout, pokud by byl kladen důraz na vyřešení veškerých zbývajících problémů.

2.12

EHSV se rovněž domnívá, že zde může sehrát důležitou úlohu občanská společnost tím, že pomůže navazovat kontakty mezi mladými lidmi z různých zemí a zahájí veřejný dialog ohledně řady otázek, jež mají pro tento region zásadní význam. Hospodářský rozvoj, lepší životní podmínky, zaměstnanost a sociální zabezpečení přispívají k mírové koexistenci v regionu.

2.13

Země západního Balkánu by mohly zřídit národní rady pro evropskou integraci, v jejichž rámci by se pravidelně setkávaly politické orgány na vysoké úrovni s hlavními organizacemi občanské společnosti, s cílem zajistit transparentnost procesu integrace do EU a rozsáhleji o něm informovat veřejnost (8).

2.14

EHSV již popsal úlohu občanské společnosti v procesu přistoupení a zcela jasně uvedl, že účast občanské společnosti v procesu přistoupení spočívá 1) v jejím přímém zapojení do vlastních jednání (tj. prověřování, příprava vnitrostátních postojů a dohled nad postupem jednání), 2) ve vedení sociálního a občanského dialogu v souvislosti s koncipováním politiky a harmonizací právních předpisů s acquis, 3) v jejím zapojení do plánování předvstupního financování a 4) v nezávislém monitorování pokroku a sociálního dopadu reformních procesů. K plnění těchto úkolů je nezbytná náležitá finanční podpora ze strany vnitrostátních vlád a z předvstupního financování EU (9).

2.15

EHSV konstatuje, že klesl zájem EU o rychlou a faktickou integraci zemí západního Balkánu do EU, a to z důvodu jiných politických priorit a absence evropské strategie pro rozšíření, ale také kvůli rozdílným politickým přístupům jednotlivých členských států. V důsledku nenaplněných očekávání vzrostl v uplynulých letech v zemích západního Balkánu euroskepticismus. Následkem toho se zmenšil dopad přístupových kritérií a zpomalilo se uskutečňování reforem. Je to obzvláště patrné, co se týče zajišťování právního státu, svobody sdělovacích prostředků a předcházení korupci.

2.16

Země západního Balkánu provádějí reformy, avšak velmi odlišným tempem. Je třeba vyvíjet mnohem větší úsilí v boji proti všudypřítomné korupci, organizované trestné činnosti a praní peněz. Pro fungující demokracii má rozhodující význam také nezávislé soudnictví.

2.17

EHSV se domnívá, že je nezbytné zintenzivnit v zemích západního Balkánu boj proti terorismu, a důrazně podporuje iniciativu EU pro boj proti terorismu na západním Balkáně (WBCTi) (10).

2.18

EHSV je toho názoru, že v zájmu urychlení procesu rozšíření je třeba dále rozvinout spolupráci mezi zeměmi západního Balkánu a EU a příslušnými unijními agenturami (například Europolem). Toto opatření je zvlášť naléhavé v takových oblastech, jako je bezpečnost a migrace.

3.   Hospodářská stabilita a prosperita

3.1

Ekonomiky zemí západního Balkánu nadále rostou, přičemž růst reálného HDP v tomto regionu za rok 2017 by měl podle očekávání činit 2,6 %. V roce 2018 by se měl zvýšit na 3,0 %, a to díky soukromé spotřebě, soukromým investicím a také postupnému oživení v oblasti poskytování úvěrů, poukazování peněz ze zahraničí a rozsáhlým infrastrukturním projektům. V porovnání se situací v roce 1995 se životní úroveň ve všech šesti zemích západního Balkánu výrazně zvýšila. I přesto však těchto šest zemí stále patří k nejchudším v Evropě. Hospodářská konvergence zemí západního Balkánu navíc od vypuknutí krize ztratila dynamiku a zaostává za konvergencí nových členských států ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě.

3.2

Proces hospodářské konvergence zemí západního Balkánu je nesmírně zdlouhavý. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné vytvořit takové podmínky, které budou umožňovat či urychlovat příliv zahraničních investic, a přijmout odpovídající hospodářské reformy, posílit konkurenceschopnost a vytvořit kvalitní pracovní místa.

3.3

EHSV vítá pokrok, který byl učiněn v oblasti ekonomické integrace západního Balkánu, neboť čelní představitelé zemí v tomto regionu se zavázali, že budou prohlubovat vztahy a spolupracovat na přistoupení k Evropské unii. Vyzývá k tomu, aby byli sociální partneři a organizace občanské společnosti ve větší míře zapojeni do sestavování programů hospodářských reforem a do formulování společných závěrů s konkrétními doporučeními pro jednotlivé země tohoto regionu (11).

3.4

EHSV je přesvědčen o tom, že kandidátské země potřebují výraznější pobídky k reformám. Obzvláště je nutné podněcovat užší regionální spolupráci, a usnadnit tak plnění kritérií pro vstup do EU.

3.5

EHSV pokládá za nezbytné mobilizovat příliv nových přímých zahraničních investic do výrobních odvětví tím, že budou podporovány místní dodavatelské řetězce a budou zvyšovány dovednosti a technologická kapacita malých a středních podniků.

3.6

K rozvoji a propojení tohoto regionu by měla přispět odvětví energetiky a dopravy. Zajistilo by se tím, že občané zemí západního Balkánu získají jasnou představu o tom, jaké sociální, hospodářské a environmentální výhody s sebou přistoupení k EU ponese. Například energetická účinnost a úspory energie podněcují hospodářskou činnost podniků a vytváření zelených, ale i tradičních pracovních míst.

3.7

EHSV podporuje Smlouvu o Dopravním společenství, již EU a země západního Balkánu podepsaly dne 12. července 2017, a vyzývá smluvní strany, aby ji dále rozvíjely. V tomto ohledu by měly Evropská komise, Evropská investiční banka a země západního Balkánu soustředit své investice do propojení hlavní sítě TEN-T EU a západobalkánské infrastruktury. Proto je teď nezbytný společný program, v němž budou identifikovány dostupné finanční prostředky a bude stanoven společný časový plán.

3.8

Vylepšením infrastruktury se sníží náklady na dopravu a energii a usnadní se rozsáhlé investice do této oblasti. Podpora digitalizace na západním Balkáně navíc přispěje k rozvoji podnikání, zvýšení produktivity a zkvalitnění života.

3.9

EHSV se rovněž domnívá, že celkový růst a zaměstnanost mohou zajistit investice do koncepcí doplňujících tradiční formy hospodářské politiky (oběhové hospodářství, sociální ekonomika, začleňování cílů udržitelného rozvoje)

3.10

EHSV podotýká, že ve všech zemích západního Balkánu si státní moc stále ponechává příliš velkou úlohu, zatímco soukromý sektor je menší než v 7 malých tranzitivních ekonomikách Evropy (12).

3.11

EHSV se domnívá, že stát musí účinněji a spolehlivěji poskytovat veřejné služby a vytvořit příznivé prostředí pro soukromé podniky.

3.12

EHSV je toho názoru, že hybnou silou hospodářského růstu ve všech šesti zemích západního Balkánu by se mohly stát malé a střední podniky, které tvoří převážnou část podniků. Aby k tomu mohlo dojít, je nezbytné omezit byrokracii, zajistit transparentnější veřejnou správu, potírat korupci a vybudovat zcela nezávislé soudnictví.

3.13

EHSV podporuje závěry 6. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu a vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se ve stále větším počtu těchto zemí omezuje prostor pro působení občanské společnosti. Konstatuje, že se EU a její členské státy zavázaly, že budou podporovat prostor pro působení občanské společnosti a budou ve větší míře napomáhat budování kapacit organizací občanské společnosti s cílem posílit jejich slovo v procesu rozvoje a dosáhnout pokroku v politickém, sociálním a hospodářském dialogu.

3.14

EHSV poukazuje na to, že ve všech zemích západního Balkánu musí být organizace občanské společnosti výrazně zapojeny do procesu hospodářských, sociálních, veřejných a legislativních reforem. Je nezbytné posílit jejich kapacity prostřednictvím technické a finanční podpory tím, že jim bude usnadněn přístup k evropským zdrojům financování a budou včas informovány o procesu přistoupení.

4.   Sociální stabilita – nezaměstnanost – emigrace

4.1

Od propuknutí hospodářské krize se příjmová a zejména sociální konvergence mezi chudšími a bohatšími zeměmi v EU zpomaluje a v některých případech se vydala opačným směrem, což ohrožuje vlastní cíle EU a zpochybňuje její přitažlivost pro budoucí členy. Všechny země západního Balkánu se potýkají s chudobou, vysokou nezaměstnaností, výskytem neformální ekonomiky, nízkými mzdami, korupcí, protiprávním jednáním, emigrací kvalifikovaných pracovníků, diskriminací menšin a odlivem mozků.

4.2

Ačkoli se země západního Balkánu přibližují úrovni EU-28, je jejich tempo dosti pomalé a zaostávají v tomto ohledu za EU. Z dostupných údajů vyplývá, že úplné sblížení s životní úrovní v EU může trvat až 40 let.

4.3

Mzdová konvergence v zemích západního Balkánu nenastala. V některých zemích se mzdová diferenciace vůči EU dokonce prohloubila, což má dopad na hospodářské a sociální zajištění občanů zemí západního Balkánu. Od krize nedošlo ve většině těchto zemí k žádnému nárůstu reálných mezd. Ačkoli ve všech těchto zemích existuje zákonná minimální mzda, v mnoha případech nemůže pokrýt životní minimum rodin.

4.4

EHSV také konstatuje, že v důsledku vysoké nezaměstnanosti zůstává jedním z nejzásadnějších problémů migrace pracovních sil ze všech šesti zemí západního Balkánu. Podle odhadů odešla do zahraničí čtvrtina obyvatelstva těchto zemí. I když je poukazování peněz migrujícími pracovníky důležitým zdrojem příjmů a v krátkodobém horizontu přispívá k rozvoji domácí ekonomiky, masová migrace a úbytek obyvatelstva mají závažné dlouhodobé důsledky pro potenciál hospodářského rozvoje těchto zemí (13).

4.5

Pokles míry zaměstnanosti se v oblasti západního Balkánu s výjimkou Černé Hory dotkl především žen a mladých lidí s nízkou kvalifikací. Důležitá je také skutečnost, že v roce 2015 bylo více než 70 % nezaměstnaných osob ve všech šesti zemích západního Balkánu bez práce v průměru již více než rok (14).

4.6

EHSV je přesvědčen o tom, že by EU a země západního Balkánu měly věnovat větší pozornost kvalitě života a sociálnímu zabezpečení občanů těchto zemí. EHSV navrhuje zvážit, zda by při posuzování plnění podmínek pro členství v EU neměly být uplatňovány zásady evropského pilíře sociálních práv. Komise by rovněž mohla navrhnout zvláštní programy, které by zemím západního Balkánu umožnily rychleji docílit sociální konvergence.

4.7

EHSV také očekává, že bude nezbytné ještě více posílit konkurenceschopnost a strukturální reformy ve všech šesti zemích západního Balkánu, aby se tak upevnil trh práce a zpomalila emigrace. Při přípravě strukturálních reforem by měly být vedeny skutečné konzultace s organizacemi občanské společnosti (15).

4.8

EHSV zdůrazňuje, že z tendencí vývoje na trhu práce v tomto regionu je patrná vysoká míra neaktivity žen, a žádá vlády, aby pomohly docílit zvýšení míry zaměstnanosti žen. Mimoto EHSV vybízí Komisi, aby mezi hlavní priority jednání se zeměmi západního Balkánu o přistoupení k EU zařadila rovnost žen a mužů.

4.9

EHSV je přesvědčen o tom, že respektování práv a kultury jednotlivých menšin má zásadní význam pro rozvoj demokratické občanské společnosti ve všech zemích západního Balkánu.

4.10

EHSV se domnívá, že ve všech zemích západního Balkánu má mimořádný význam vzdělávání, včetně rovného přístupu ke vzdělávacím systémům, a to z hlediska prosazování evropských hodnot, rozvíjení tolerance vůči menšinám, překonávání předsudků a posilování sociální soudržnosti.

4.11

EHSV se rovněž domnívá, že se prostřednictvím „agendy sociální soudržnosti“ musí napravit nedostatky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi tím, že se posílí účinnost a efektivita vzdělávacích systémů. Větší finanční podpora programů odborného vzdělávání by pomohla odstranit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce a snížit vysokou míru nezaměstnanosti.

4.12

EHSV vítá iniciativy ze strany státních vzdělávacích a kulturních institucí, akademické obce či organizací občanské společnosti, jejichž cílem je dosáhnout usmíření, zajistit dobré sousedské vztahy a vytvořit kritický pohled na minulé události.

---

(1)  Hlavní zásady strategie EU týkající se zemí západního Balkánu stanovila Komise ve svém sdělení ze dne 6. února 2018 Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, COM(2018) 65 final.

(2)  V souladu s terminologií používanou v EHSV zahrnují pojmy „občanská společnost“ a „organizace občanské společnosti“ v tomto stanovisku sociální partnery (tj. zaměstnavatele a odborové svazy) a jiné nestátní subjekty.

(3)  COM(2018) 65 final, 6.2.2018.

(4)  Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31.

(5)  http://shtetiweb.org/berlin-process/.

(6)  Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31.

(7)  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/policy/glossary/terms/accession-criteria_en.

(8)  Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31.

(9)  Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31.

(10)  http://wbcti.wb-iisg.com/, https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/ipa_ii_2016_039-858.13_mc_pcve.pdf.

(11)  Závěrečné prohlášení ze 6. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu.

(12)  Skupina Světové banky, The Western Balkans: Revving up the Engines of Growth and Prosperity, 2017.

(13)  „Nezaměstnanost v oblasti západního Balkánu je výrazně vyšší, než je průměr EU-28, i když v posledních letech došlo k určitému zlepšení. Zejména Bosna a Hercegovina, FYROM a Černá Hora se potýkají s trvale vysokou nezaměstnaností, ale i současná míra nezaměstnanosti v Srbsku ve výši 13,5 %, jež je po nedávném zlepšení nejnižší v oblasti, zůstává příliš vysoká v porovnání s členskými státy EU. I přes závratně vysokou nezaměstnanost bylo v oblasti za 12 měsíců do června 2017 vytvořeno přibližně 230 000 pracovních míst (3,8 % nárůst), z toho více než polovina v soukromém sektoru. Zaměstnanost (z hlediska počtu pracovních míst, nikoli však odpracovaných hodin) se tak ve všech zemích západního Balkánu s výjimkou Bosny a Hercegoviny vrátila na úroveň před rokem 2008.“ Zdroj: Skupina Světové banky, Western Balkans Regular Economic Report, č. 12, podzim 2017.

(14)  Skupina Světové banky, Western Balkans Labor Market Trends 2017.

(15)  Viz stanovisko EHSV Strategie rozšíření EU (Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31), a závěrečné prohlášení ze 6. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu, které EHSV uspořádal ve dnech 10. a 11. července 2017 v Sarajevu.