9.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 185/1

—

sdělení Evropské komise ze dne 25. října 2016 o jejím pracovním programu na rok 2017,

—

své usnesení ze dne 4. června 2015 o prioritách VR pro období 2015–2020 a své usnesení ze dne 15. června 2016 o příspěvku VR k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2017,

—

protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

1.

se znepokojením konstatuje, že 60 let od svého založení se Evropská unie nachází uprostřed hluboké krize, důvěra v evropský projekt je i nadále malá, a EU se proto potřebuje změnit. Zároveň poukazuje na to, že rok co rok je místní a regionální úroveň občany EU považována za nejdůvěryhodnější ze všech úrovní správy v EU. VR se proto angažuje v dialogu s občany na témata pramenící z místních potřeb a zvláštností, do nějž se aktivně zapojují místní a regionální představitelé, a přispívá tak k úvahám o Evropě;

2.

souhlasí s Komisí, že obecnými problémy, kterým EU čelí, jsou:

3.

ačkoli sdílí přesvědčení Komise, že tyto problémy vyžadují přístup jdoucí zdola nahoru, vedený občany a založený na víceúrovňové správě, zdůrazňuje, že kroky EU se musí zaměřit na posílení postavení občanů;

4.

klade důraz na to, že je zapotřebí zapojit místní a regionální samosprávy do přípravy bílé knihy o budoucnosti Evropy, a vyzývá Komisi, aby zohlednila stanoviska VR k tomuto tématu a zapojila ho do konzultační fáze;

5.

lituje, že pracovní program nevěnuje dostatečnou pozornost zásadní úloze evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) při působení na všechny občany a regiony Evropy, posilování soudržnosti, podpoře inovací a vyjadřování skutečné evropské solidarity v zájmu harmonického rozvoje EU jako celku. Vyzývá Komisi, aby připravila budoucí politiku soudržnosti po roce 2020, jelikož se jedná o hlavní investiční politiku EU, která musí vycházet z místně podmíněného přístupu a aktualizované územní vize. Současně Komisi vybízí, aby pokračovala ve svém úsilí o zlepšení a zjednodušení postupů v rámci ESI fondů s cílem omezit byrokracii a napomoci jejich vyššímu čerpání;

6.

připomíná požadavek nezahrnovat do strukturálních výdajů definovaných v Paktu o stabilitě a růstu veřejné výdaje členských států a místních a regionálních orgánů na spolufinancování ESI fondů, jelikož takové investice přispívají k evropským prioritám a mají další pákový efekt pro evropský hospodářský růst;

7.

vítá návrh na prodloužení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) z hlediska jeho doby trvání i finanční kapacity, avšak konstatuje, že toto oznámení bylo učiněno bez komplexního posouzení dopadů nebo nezávislého zhodnocení, které by návrhu Komise předcházelo. Upozorňuje na to, že je třeba i nadále stavět na synergiích mezi EFSI a ostatními fondy EU, zejména ESI fondy, a zjednodušovat postupy s cílem omezovat byrokracii a napomáhat většímu čerpání fondů EU. Zdůrazňuje, že by měl být posílen také třetí pilíř investičního plánu. Vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby zintenzivnily své úsilí o zvýšení povědomí v praxi, o řešení zeměpisné nevyváženosti EFSI, aby se umožnila maximální integrace a synergie investic z hlediska jednotného plánování opatření vyplývajících z politiky soudržnosti, a o zveřejňování podrobnějších informací o projektech financovaných z EFSI se zvláštním důrazem na jejich adicionalitu;

8.

hodlá přispět k rané fázi diskuse o návrhu budoucího víceletého finančního rámce po roce 2020, včetně reformy vlastních zdrojů;

9.

požaduje, aby bylo urychleně přijato souhrnné nařízení v zájmu posílení dopadu a zajištění lepšího využívání programů ESI fondů, které jsou již zahrnuty do stávajícího programového období;

10.

zdůrazňuje, že je třeba sledovat provádění městské agendy pro EU, a vyzdvihuje význam začleňování městského rozměru do ostatních politik EU. V tomto ohledu opakuje svůj požadavek na vypracování bílé knihy o městské agendě pro EU;

11.

opakuje svoji výzvu k vytvoření evropského programu v oblasti bydlení, který by se horizontálním způsobem zabýval dosud roztříštěným přístupem k bydlení za využití odvětvových politik, jako jsou městská agenda, udržitelný rozvoj, politika soudržnosti, politika hospodářské soutěže nebo sociální iniciativy, například evropský pilíř sociálních práv;

12.

podtrhuje potřebu vypracovat kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru 2017 a požaduje, aby byla roční analýza růstu doplněna o územní analýzu včetně zvláštní územní kapitoly ve zprávách o jednotlivých zemích a aby byly vydány pokyny pro členské státy týkající se zapojení místních a regionálních orgánů do národních programů reforem;

13.

podporuje, že se Komise i nadále zaměřuje na investice, zejména na určení opatření, která by posílila investice v evropském semestru. V této souvislosti poukazuje na Bratislavské prohlášení Výboru nazvané „Investovat a propojit“, které zdůrazňuje, že místní a regionální růst stimulovaný investicemi musí spočívat na strategiích územního rozvoje, a upozorňuje na to, že je důležité zajistit, aby veřejné rozpočty na podporu kvalitních investic byly využívány v součinnosti s jinými finančními zdroji na regionální, místní, celostátní a evropské úrovni;

14.

vítá záměr Komise nadále pracovat na dosažení cílů udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že Evropa potřebuje dlouhodobou strategii, aby zajistila inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, jenž poskytne evropskému semestru směr. Tato strategie by měla vycházet z přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období;

15.

vítá, že se Komise zaměřuje na nezaměstnanost mladých lidí posílením záruk EU pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a vytvořením evropských sborů solidarity, jež by měly profitovat z včasného, proaktivního a věrohodného zapojení místních a regionálních orgánů, mládežnických organizací a obecně občanské společnosti;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že chybí iniciativy zaměřené na potírání dlouhodobé nezaměstnanosti a také na posouzení forem evropského systému pojištění pro případ nezaměstnanosti, který doplní vnitrostátní systémy v případech závažného cyklického hospodářského poklesu a napomůže předejít tomu, aby asymetrický ekonomický šok přešel do strukturálního znevýhodnění pro celou Evropu;

17.

požaduje, aby byly v nové agendě dovedností pro Evropu zohledněny místní a regionální silné stránky a výzvy, včetně odlišných potřeb místních a regionálních trhů práce, a očekává, že bude zapojen do práce na rámci kvality pro učňovskou přípravu a návrhu o zvýšené mobilitě učňů;

18.

čeká na návrh Komise, jak lépe řešit problémy související s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, zejména pokud jde o zapojení žen do trhu práce;

19.

s blížícím se rokem 2018, který je Evropským rokem kulturního dědictví se chce zaměřit na kulturu a kulturní dědictví, ale také na mezinárodní kulturní vztahy EU, jež jsou zásadními prvky pro posílení evropské identity a podporu evropských základních hodnot, sociálního začleňování, inovací a mezikulturního dialogu i cestovního ruchu zaměřeného na kulturu a dědictví;

20.

poukazuje na potřebu přistupovat k přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období a nadcházející konzultaci o příštím rámcovém programu pro výzkum a inovace jako k nedílnému procesu, jenž se musí zabývat rozdíly v oblasti inovací v Evropě, a oznamuje, že VR včas přispěje k přezkumu akčního plánu v oblasti biohospodářství plánovanému na rok 2017;

21.

konstatuje, že součástí bílé knihy o budoucnosti Evropy budou také návrhy ohledně budoucnosti HMU, a uvítal by reformy zaměřené na posílení demokratické legitimity správy HMU;

22.

zdůrazňuje, že ke zlepšení sociálního rozměru HMU je nanejvýš důležité řešit sociální i regionální nerovnosti, a vítá záměr Komise navrhnout evropský pilíř sociálních práv, v němž budou stanoveny zásady pro Unii založenou na sociální spravedlnosti a dodržující zásady subsidiarity a proporcionality;

23.

vítá návrh na přezkum Paktu o stabilitě a růstu, naléhá však na Komisi, aby vzala v úvahu, že je třeba, aby byl tento pakt více prorůstový, zejména pokud jde o investice napomáhající růstu. Znovu opakuje svoji dřívější výzvu k provedení úplného posouzení územního dopadu evropských statistických pravidel na veřejné investice;

24.

vítá závazek Komise prosazovat energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů v rámci komplexní politiky v oblasti energetické unie spolu s pravidly řádné správy, vhodnými opatřeními na podporu inovací a přezkumem uspořádání trhu s elektřinou a dalším zkvalitněním energetické infrastruktury, aby se zajistilo meziregionální a přeshraniční propojení a podpořila se decentralizace energetických systémů jako krok směrem k udržitelnému a flexibilnímu vnitřnímu trhu s energií;

25.

konkrétně doporučuje, aby politiky EU v oblasti uspořádání trhu s elektřinou a energie z obnovitelných zdrojů byly koordinované a vyvážené a náležitě zohledňovaly místní a regionální zájmy, jako je přístup malých dodavatelů energie k rozvodné síti na úrovni distribučních soustav;

26.

podporuje provádění Pařížské dohody a upozorňuje, že překlenutí mezery mezi vnitrostátními závazky a úsilím potřebným k omezení globálního oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 oC bude vyžadovat, aby bylo do vnitrostátních závazků začleněno úsilí měst a regionů, a také horizontální i vertikální koordinaci, mimo jiné na úrovni EU a UNFCCC. VR proto žádá Komisi, aby podpořila požadavek VR začlenit tento aspekt do vnitrostátně stanovených příspěvků, zlepšila institucionalizaci platformy NAZCA a činnost bojovníků za klima (climate champions) v sekretariátu UNFCCC a usnadnila sdílení zkušeností na místní a regionální úrovni. VR dále Komisi vyzývá, aby podpořila výzkumné projekty týkající se měst, regionů a změny klimatu s cílem přispět k budoucí práci Mezivládního panelu pro změnu klimatu;

27.

vyzývá Evropskou komisi, aby spolupracovala s VR na rozvoji koncepce regionálně a místně stanovených příspěvků v zájmu povzbuzení činnosti na místní a regionální úrovni při dosahování cílů dohodnutých na konferenci COP 21 v Paříži;

28.

vyzývá Komisi, aby aktualizovala své cíle v oblasti klimatu a energetiky v zájmu dosažení 50 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990 a aby do politik a financování na všech úrovních začleňovala přizpůsobování se změně klimatu. Komise by měla podporovat dobrovolné iniciativy prosazující ve městech a regionech přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a odolnosti. Je třeba, aby Komise ve zprávě hodnotící strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu jasněji definovala posílení postavení regionů a měst;

29.

vybízí Komisi, aby podporovala provádění strategií pro snižování rizika katastrof ve městech a regionech, zejména v přeshraničních regionech, a aby zajistila, že investice EU budou podporovat standardy snižování rizika katastrof;

30.

vítá vytvoření platformy EU věnované ztrátám potravin a plýtvání potravinami a vyzývá Komisi, aby podnikla kroky v oblasti plýtvání potravinami a stanovila ambiciózní cíl snížit plýtvání potravinami, který by měl být zakotven v celounijní strategii pro udržitelné potravinové systémy včetně ochrany biologické rozmanitosti a hledisek životního prostředí, zdraví, obchodu, řízení zdrojů a územního plánování, ale i sociální a kulturní hodnoty potravin;

31.

vyzývá Komisi, aby při provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství vzala v úvahu doporučení VR a aby na začátku roku 2017 předložila plánovanou revizi směrnice o pitné vodě, návrh nařízení o minimálních požadavcích na kvalitu opětovně využívané vody a strategii pro využití, opětovné použití a recyklaci plastů, jež by měla stanovit jasné a ambiciózní cíle, pokud jde o odhazování plastů a uvolňování látek z nich. Vyzývá Komisi, aby navrhla další iniciativy týkající se odvětví stavebnictví a demolic, ustanovení v oblasti ekodesignu a využití druhotných surovin, materiálů a součástí;

32.

je připraven a ochoten zintenzivnit v rámci technické platformy pro spolupráci v oblasti životního prostředí svoji spolupráci s Komisí na dlouho očekávaných krocích, pokud jde o prioritní cíl č. 4 uvedený v 7. akčním programu Evropské unie pro životní prostředí na období 2014–2020. Lituje, že iniciativy plánované na rok 2017 jsou nelegislativní, a opakuje svůj požadavek na vypracování návrhu směrnice EU, jež by pro celé acquis EU v oblasti životního prostředí zavedla ustanovení týkající se zajištění dodržování právních předpisů, a na vypracování nové směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí;

33.

v souladu s nedávným prohlášením Cork 2.0 opakuje svůj požadavek na vypracování bílé knihy o venkovských oblastech, jež by sloužila jako výchozí bod politiky rozvoje venkova v období po roce 2020, a požaduje, aby byla vypracována praktická opatření zajišťující, že politiky EU budou přizpůsobené situaci na venkově, neboť venkovské oblasti jsou často opomíjeny a odděleny od hlavního vývoje politik;

34.

v souvislosti s přípravami SZP po roce 2020 vyzdvihuje silnou vzájemnou vazbu mezi rozvojem venkova a zemědělstvím, a žádá proto o zavedení podpůrných opatření pro rodinné zemědělské podniky, zejména za účelem zvládání nestálosti cen zemědělských produktů;

35.

bude se i nadále zasazovat o udržitelnou správu oceánů ku prospěchu evropských pobřežních a přímořských regionů a jejich mořských a přímořských ekonomik. Cílem je nastartovat modrý růst a vytvářet pracovní místa; za tímto účelem bude VR úzce spolupracovat s regiony a všemi zúčastněnými stranami při správě a budování kapacit, zvládání výzev v řetězci potravinové produkce, snižování tlaku na životní prostředí vyvolaného nezákonnými rybolovnými praktikami a znečišťováním, a znalostech v námořní oblasti, vědě o mořích a námořních inovacích;

36.

lituje, že pracovní program Komise na rok 2017 nevěnuje dostatečnou pozornost zdraví, ačkoli by Komise měla podporovat členské státy a jejich regiony v úsilí o zlepšení prevence, reformu a optimalizaci systémů zdravotní péče, zejména pomocí řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, a rozvoj komplexních strategií v oblasti demografie;

37.

vítá záměr Komise předložit opatření k posílení jednotného trhu se zbožím, zejména pokud jde o vzájemné uznávání a výrobky, které nevyhovují právním předpisům, a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v práci na dokončení jednotného trhu se službami, jenž je oprávněně důležitým ústředním bodem strategie pro jednotný trh;

38.

opakuje svůj požadavek, aby byl do evropského semestru začleněn pilíř jednotného trhu společně se systémem pro pravidelné sledování a hodnocení;

39.

bere na vědomí záměr Komise postavit se za evropský průmysl a poukazuje na to, že konkurenceschopnost evropského průmyslu závisí rovněž na konkurenceschopném dodavatelském řetězci a že obchodní politika má v tomto ohledu významnou roli;

40.

zdůrazňuje, že je důležité vytvářet inteligentní regulaci a snižovat administrativní zátěž malých a středních podniků, zejména dalším posílením programu REFIT a zajištěním toho, že při formulování nových pravidel bude systematicky zohledňován dopad na malé a střední podniky;

41.

vyjadřuje svoji podporu zřízení „fóra měst k ekonomice sdílení“, v němž by byl VR jednou z hlavních zúčastněných stran. Dále s lítostí konstatuje, že neexistuje žádný návrh na ochranu práv v nových formách zaměstnání vzniklých v důsledku digitalizace;

42.

upozorňuje, že je třeba provést přezkum rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu a rámce pro tyto služby, a vyzývá Komisi, aby v roce 2017 zahájila veřejnou konzultaci, a umožnila tak místním a regionálním orgánům vyjádřit svůj pohled na obtíže, kterým čelí v souvislosti s kontrolou státní podpory při financování služeb obecného hospodářského zájmu;

43.

zdůrazňuje, že účinné systémy zadávání zakázek jsou stěžejním prvkem pro schopnost místních a regionálních orgánů plnit investiční cíle EU, a vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc s cílem zajistit úplné provádění směrnic o zadávání veřejných zakázek a aby vyhodnotila obtíže, s nimiž se místní a regionální orgány při uplatňování těchto směrnic potýkají;

44.

opakuje svůj požadavek na vypracování obnovené evropské strategie v oblasti cestovního ruchu v rámci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch v EU a naléhá na Komisi i členské státy, aby usnadnily přístup k financování pro malé a střední podniky působící v oblasti cestovního ruchu;

45.

vítá snahu Komise dokončit provádění strategie pro jednotný digitální trh, a to i pomocí elektronického zadávání zakázek, k čemuž VR přispěje prostřednictvím nově zřízené společné participativní širokopásmové platformy. Zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny oblasti v Evropě měly prospěch z jednotného digitálního trhu díky přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení;

46.

zdůrazňuje, že migrace je komplexní a mnohaúrovňový proces, v němž hrají důležitou roli jak cílové země, regiony a města, tak země, regiony a města původu. Je důležité prosazovat intenzivnější dialog a úzkou spolupráci mezi členskými státy a orgány jak v EU, tak v zemích původu migrantů a tranzitních zemích, a na příslušné regionální a místní úrovni;

47.

vyzývá proto Komisi, aby zohlednila doporučení VR ohledně ochrany uprchlíků v jejich zemích původu a nového rámce pro dohody o partnerství;

48.

požaduje, aby byly místní a regionální orgány podporovány při provádění reformy společného evropského azylového systému a dalších nástrojů EU vypracovaných na základě Evropského programu pro migraci, například revidovaných ustanovení o legální migraci a akčního plánu pro integraci. Vyzývá Komisi, aby při přezkumu Evropského programu pro migraci v polovině období zohlednila doporučení VR týkající se integrace migrantů. Připomíná, že integrace je proces založený na právech i povinnostech;

49.

vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s obtížným sledováním přítomnosti nezletilých osob bez doprovodu a s rizikem, že se stanou obětí obchodování s lidmi a zneužívání. Důrazně vyzývá, aby se zaváděly programy v oblasti začleňování a odborné přípravy, a to jak pro samotné nezletilé, tak pro místní a regionální orgány zabývající se jejich přijímáním, a aby byly zapojeny komunity krajanů dotyčných nezletilých osob, kteří jsou již v hostitelské zemi delší dobu usazeni, s cílem zajistit, že nezletilí budou moci dočasně žít v hostitelských rodinách nebo v řádně vybavených zařízeních, kde bude možné podporovat jejich sociální, emocionální a kognitivní rozvoj;

50.

vyzývá Komisi, aby místním a regionálním orgánům poskytla konkrétní a praktické informace o možnostech financování pro přijímání a integraci migrantů, a opakuje svůj požadavek na podporu přímého přístupu těchto orgánů k příslušným finančním nástrojům EU;

51.

vyzývá Komisi, aby podpořila místní a regionální orgány při rozvoji strategií prevence zaměřených na boj proti radikalizaci, aby pokračovala ve shromažďování a propagování osvědčených postupů v oblasti předcházení radikalizaci prostřednictvím vytváření politik na regionální a místní úrovni a aby podporovala spolupráci mezi jednotlivými městy zaměřenou na řešení problému radikalizace;

52.

konstatuje, že Komise zamýšlí pokračovat v obchodních jednáních s USA, Japonskem, Mercosurem, Mexikem, Tuniskem a zeměmi ASEAN a také usilovat o nový mandát pro zahájení jednání s Tureckem, Austrálií, Novým Zélandem a Chile, domnívá se však, že by Komise měla vynaložit větší úsilí s cílem prokázat jejich přidanou hodnotu;

53.

opakuje, že by Komise měla, obzvláště s ohledem na ambiciózní budoucí obchodní agendu, doprovodit každou významnou iniciativu v oblasti obchodní politiky posouzením územního dopadu;

54.

vítá, že se v globální strategii EU výslovně požaduje obnovení externích partnerství, a prohlašuje se, že EU bude podporovat různé způsoby dosažení odolnosti ve svém sousedství, přičemž středem pozornosti budou nejnaléhavější případy vládní, hospodářské, společenské a klimatické či energetické nestability a vypracování účinnějších migračních politik pro Evropu a její partnery;

55.

vyzdvihuje příspěvek VR prostřednictvím jeho smíšených poradních výborů a pracovních skupin a pořádání Dnů věnovaných rozšíření se zapojením partnerů z přistupujících zemí k cíli Komise v oblasti politiky rozšíření, jímž je podpora sdílené stability a prosperity společně s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi;

56.

upozorňuje, že evropská politika sousedství (EPS) může mít trvalý účinek jen tehdy, pokud přináší praktické výhody všem příjemcům, a zdůrazňuje, že je nutné uchovávat rovnováhu mezi východním a jižním sousedstvím. Vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů při upevňování demokracie a právního státu ve společnosti a požaduje, aby byly více podporovány decentralizační reformy v zemích sousedství;

57.

zdůrazňuje, že regionální spolupráce významně přispívá ke globální stabilitě, a naléhá na Komisi, aby zintenzivnila spolupráci s Evropsko-středomořským shromážděním zástupců regionů a měst (ARLEM), Konferencí regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a pracovní skupinou VR pro Ukrajinu, zejména při provádění regionálních programů a nových iniciativ;

58.

zdůrazňuje, že při provádění přezkoumané evropské politiky sousedství je třeba dát vysokou prioritu iniciativám na podporu procesů decentralizace, navazování partnerství a budování administrativních kapacit na nižší než celostátní úrovni správy. Upozorňuje na iniciativu z Nikósie, kterou VR zahájil s cílem podpořit libyjská města a která pomohla sladit potřeby s technickou podporou tak, aby mohly libyjské místní orgány opět fungovat jako poskytovatelé služeb. Vyzývá Komisi, aby dále podporovala takovéto formy spolupráce zdola nahoru a aby poskytla dostatečné administrativní a finanční zdroje. Opakuje, že je třeba zavést nové nástroje pro budování kapacit v přistupujících zemích a zemích EPS, jež by nahradily předchozí nástroj pro místní správu;

59.

podporuje nedávný vývoj následující po spojení Paktu starostů a primátorů EU v oblasti klimatu a energetiky a Dohody starostů s cílem vytvořit největší koalici měst pro boj proti změně klimatu. Je připraven využít své mezinárodní kanály, kontakty, protějšky a partnerství (ARLEM pro Covenant South a Covenant Africa, CORLEAP pro Covenant East, ICLEI a partnerství mezi EU a Čínou v oblasti urbanizace pro severní Ameriku a jihovýchodní Asii atd.) za účelem posílení úsilí v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se jí a odolnosti vůči ní a v oblasti výzev pro udržitelný rozvoj;

60.

žádá Komisi, aby s VR úzce spolupracovala s cílem prosadit konkrétní zájmy, zkušenosti a příspěvky evropských měst v nové správní struktuře Globálního paktu;

61.

vítá navrhovaný nový rámec pro partnerství se třetími zeměmi a nový evropský plán vnějších investic a vyzývá, aby byly do tohoto procesu zapojeny místní a regionální orgány;

62.

naléhá na Komisi, aby podporovala aktivní zapojení místních a regionálních orgánů do rozvojové spolupráce během jednání o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji a provádění cílů udržitelného rozvoje OSN a jednání o dohodě navazující na dohodu z Cotonou, na něž se v březnu 2017 zaměří konference VR o decentralizované spolupráci;

63.

vyzývá Komisi, aby revidovala nařízení o evropské občanské iniciativě za účelem zjednodušení a zlepšení právního rámce tohoto nástroje;

64.

vítá iniciativu Komise REFIT, zejména návrh na posouzení transparentnosti a demokratické kontroly postupů pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a pro některé sekundární akty;

65.

opakuje svoji výzvu k zahrnutí posouzení územního dopadu do fáze posuzování dopadů nových právních předpisů EU, bude-li to třeba. Navrhuje, aby VR a nově zřízené odborné středisko pro územní politiky Společného výzkumného střediska těsněji spolupracovaly při posuzování provádění právních předpisů EU;

66.

vyzývá k posílení transparentnosti, spolupráce a efektivity orgánů EU a vítá jejich sdílený závazek v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů společně stanovit obecné cíle a priority, zejména co se týče legislativních návrhů. Požaduje, aby byl VR zapojen do všech fází legislativního procesu s cílem plně využít jeho potenciál v rámci legislativního cyklu;

67.

očekává ještě užší spolupráci s Komisí a Evropským parlamentem při monitorování subsidiarity a také v souvislosti s konferencí o subsidiaritě, která se bude konat v roce 2017;

68.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, slovenskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.