EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.5.2016
COM(2016) 272 final
2016/0132(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (ES) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států] , za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Důvody a cíle návrhu
Eurodac byl zřízen nařízením (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy. První přepracovaný návrh změny nařízení o Eurodacu přijala Rada a Evropský parlament v červnu 2013, čímž se zlepšilo fungování systému Eurodac a byly stanoveny podmínky pro přístup do tohoto systému pro účely vymáhání práva, a to za přísných podmínek pro účely prevence, odhalování a vyšetřování závažných trestných činů a teroristických trestných činů.
Od svého zřízení systém Eurodac dostatečně plnil svůj účel, kterým je poskytování důkazů v podobě otisků prstů s cílem pomoci určit členský stát odpovědný za posuzování žádosti o azyl podané v EU. V souladu se svým hlavním cílem byl vždy nápomocen provádění nařízení (EU) č. 604/2013 (dále jen „dublinské nařízení) a tyto dva nástroje společně tvoří systém, který je běžně označovaný jako „dublinský systém“.
Když se v roce 2015 stupňovala uprchlická a migrační krize, některé členské státy byly přetíženy v důsledku snímání otisků prstů všech osob, které neoprávněně vstoupily do EU na vnějších hranicích a dále směřovaly přes EU do upřednostňované destinace. Některé členské státy pak následně nedokázaly plnit své povinnosti spočívající ve snímání otisků prstů v souladu se stávajícím nařízením o Eurodacu. Sdělení Komise ze dne 13. května 2015 s názvem „Evropský program pro migraci“ uvádí, že „členské státy musí také plně provést pravidla týkající se snímání otisků prstů migrantů na hranicích“. To přimělo Komisi, aby v květnu 2015 předložila pokyny k usnadnění systematického snímání otisků prstů při plném dodržování základních práv, vycházející z praktické spolupráce a výměny osvědčených postupů. Kromě toho Komise rovněž zvážila možnost použít v systému Eurodac další biometrické údaje, například rozpoznávání obličeje a shromažďování digitálních fotografií, s cílem vypořádat se s problémy, jimž čelí některé členské státy při snímání otisků prstů pro účely systému Eurodac.
V téže době začaly členské státy, které se nenacházejí na vnějších hranicích, pociťovat narůstající potřebu mít možnost ukládat a porovnávat informace o nelegálních migrantech, u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají na jejich území, zejména pokud nemají v úmyslu žádat o azyl. V důsledku těchto skutečností zůstávají tisíce migrantů v Evropě „neviditelnými“, včetně tisíců nezletilých osob bez doprovodu, což je situace, která usnadňuje nedovolený druhotný a následný pohyb osob a neoprávněný pobyt v rámci EU. Bylo zřejmé, že řešení nelegální migrace, k níž dochází jak uvnitř EU, tak směrem do EU, vyžaduje zásadní opatření.
Návrh Komise, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU, pokud získali krátkodobé vízum pro vstup do EU, umožní členským státům odhalovat státní příslušníky třetích zemí, kteří zde pobývají neoprávněně, přestože do EU vstoupili legálně. Pro identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří vstoupí do EU na vnějších hranicích nelegálně, však žádný takový systém neexistuje, přičemž současný systém Eurodac – ideální databáze, která by tyto informace mohla obsahovat, – je omezen na zjištění, zda žádost o azyl byla podána ve více než jednom členském státě EU.
Ve svém sdělení „Směrem k reformě společného evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ ze dne 6. dubna 2016 považuje Komise za prioritu předložit reformu dublinského nařízení a vytvořit udržitelný a spravedlivý systém pro určení členského státu odpovědného za žadatele o azyl při zajištění vysoké míry solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, a to prostřednictvím návrhu na korekční přidělovací mechanismus. Komise v této souvislosti rovněž dospěla k závěru, že systém Eurodac by měl být posílen, aby se zohlednily změny dublinského mechanismu a aby se zajistilo, že systém bude nadále poskytovat důkazy v podobě otisků prstů, což je předpoklad jeho fungování. Zvažovala se rovněž možnost, že by systém Eurodac mohl uchovávat údaje o otiscích prstů pro všechny kategorie a umožňovat porovnání se všemi uchovávanými údaji pro tento účel, a tím by přispěl k boji proti nelegální migraci.
Tento návrh tudíž mění stávající nařízení o Eurodacu (EU) č. 603/2013 a rozšiřuje oblast jeho působnosti pro účely identifikace neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob, které vstoupily do Evropské unie na vnějších hranicích nelegálně tak, aby členský stát mohl tyto informace využít při vydávání nových dokladů státnímu příslušníkovi třetí země pro účely navrácení.
Usnadnění identifikace neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti prostřednictvím používání biometrických údajů by pomohlo zlepšit účinnost návratové politiky EU, zejména pokud jde o nelegální migranty, kteří se podvodnými způsoby snaží vyhnout identifikaci a mařit postupy vydávání nových dokladů. Dostupnost údajů a informací o státních příslušnících třetích zemí bez jakékoli identifikace nebo zákonného důvodu pro to, aby se zdržovali v EU, jimž jsou odebrány otisky prstů v jiném členském státě, by urychlila postupy pro identifikaci a vydávání nových dokumentů, pokud jde o neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí zadržené v jiném členském státě, kde jim byly sejmuty otisky prstů. To by přispělo ke zkrácení délky nezbytných postupů navracení a zpětného přebírání, včetně doby, během níž mohou být tyto osoby čekající na vyhoštění drženy ve správním zajišťovacím zařízení, a rovněž k boji proti podvodnému zneužití totožnosti. Umožnilo by to identifikaci tranzitní země nelegálních migrantů, a tím jejich zpětné přebírání těmito zeměmi. Kromě toho by poskytování informací o pohybu nelegálních migrantů uvnitř EU umožnilo vnitrostátním orgánům provést přesnější individuální posouzení situace nelegálních migrantů, například ohledně možného rizika, že se tyto osoby budou během řízení o navracení a zpětném přebírání skrývat.
V roce 2015 přišel do Evropy rekordní počet dětských uprchlíků a migrantů, a jelikož formální registrační postupy v některých členských státech ne vždy umožňují, aby byli při překročení hranice identifikováni, čelily členské státy při získávání přesného počtu dětí bez doprovodu a dětí odloučených od rodiny řadě problémů. Poslanci Evropského parlamentu, zástupci nevládních organizací, mezinárodních organizací a členských států otevřeli v souvislosti se současnou migrační a uprchlickou krizí zásadní otázky týkající se hájení zájmů a ochrany dětí bez doprovodu. Otázka ochrany dětí a zejména pohřešovaných dětí ze třetích zemí vzbudila další obavy z následné krize v rámci EU.
Z historického hlediska byly v systému Eurodac vždy shromažďovány otisky prstů dětí od 14 let věku. To umožňuje identifikaci nezletilé osoby bez doprovodu poté, co byla v rámci EU podána žádost o azyl. Nicméně vzhledem ke zjevnému nárůstu převaděčství nezletilých osob mladších, než je uvedený věk, jak v rámci EU, tak směrem do EU, roste potřeba shromažďovat biometrické údaje pro účely systému Eurodac pro nižší věkovou kategorii, čímž by se usnadnila identifikace těchto osob a zjistilo, zda by tyto informace mohly vést k nalezení rodinné vazby nebo vazby na opatrovníka v jiném členském státě.
Mnohé členské státy shromažďují biometrické údaje nezletilých osob mladších 14 let pro víza, cestovní pasy, povolení k pobytu s biometrickými prvky a obecné imigrační kontroly. Proto se rovněž navrhuje, aby se věk pro snímání otisků prstů nezletilých osob pro systém Eurodac změnil na šest let, což je věk, který – jak ukazují výzkumy – umožňuje dosáhnout při rozpoznávání otisků prstů dětí uspokojivou úroveň přesnosti.
Rovněž bude nutné, aby informace o neoprávněně pobývajících státních příslušnících třetích zemí a osobách zadržených při nelegálním vstupu do EU na vnějších hranicích byly uchovávány déle, než je povoleno v současné době. Doba uložení informací v délce 18 měsíců je maximální dobou, která je povolena podle současného nařízení pro osoby zadržené na vnějších hranicích, přičemž o osobách neoprávněně pobývajících v členském státě se žádné údaje neuchovávají. Důvodem je, že současné nařízení o Eurodacu se na uchovávání informací o nelegálních migrantech po dobu delší, než jaká je nezbytná pro stanovení první země vstupu podle dublinského nařízení, pokud byla žádost o azyl podána v jiném členském státě, nevztahuje. Vzhledem k rozšíření oblasti působnosti systému Eurodac pro širší účely v oblasti migrace je nezbytné uchovávat tyto údaje po delší období, aby mohl být druhotný pohyb osob v rámci EU odpovídajícím způsobem monitorován, zejména pokud se nelegální migrant všemožně snaží, aby nebyl odhalen. Období pěti let se považuje pro tento účel za přiměřené, čímž se doba uchovávání údajů uvádí v soulad s ostatními databázemi EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) a s obdobím, za které lze uložit zákaz vstupu pro nelegální migranty podle směrnice o navracení osob.
Tento návrh rovněž umožňuje, aby byly informace o totožnosti nelegálních migrantů sdíleny se třetí zemí, pokud je nutné tyto informace sdílet pouze pro účely navracení. Zpětné přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí do jejich země původu a vydání nových dokumentů pro tyto osoby předpokládá sdílení informací o dotčené osobě s orgány dané země případě, kdy je nutné získat cestovní doklad. Tento návrh tedy umožňuje sdílení údajů na uvedeném základě a v souladu s pravidly pro ochranu údajů. Přísný zákaz je stanoven pro sdílení jakýchkoli informací o skutečnosti, že v rámci EU byla podána žádost o azyl, neboť by tím mohla být ohrožena bezpečnost žadatele, jehož žádost o azyl byla zamítnuta, a mohlo by dojít k porušení jeho základních práv.
Rovněž se navrhuje, aby členské státy shromažďovaly dodatečný biometrický údaj – zobrazení obličeje – a ukládaly jej v ústředním systému, jakož i jiné osobní údaje, které mají snížit potřebu doplňkové komunikační infrastruktury mezi členskými státy, pokud jde o sdílení informací o nelegálních migrantech, kteří o azyl nepožádali. Shromažďování zobrazení obličeje bude předcházet budoucímu zavedení softwaru pro rozpoznávání obličeje a uvede systém Eurodac do souladu s ostatními systémy, jako je systém vstupu/výstupu. Co se týče softwaru pro rozpoznávání obličeje, agentura eu-LISA by měla nejprve provést studii, která posoudí jeho přesnost a spolehlivost, než se stane součástí ústředního systému.
Sdělení Komise nazvané „Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost“ zdůrazňuje potřebu zlepšit interoperabilitu informačních systémů jako dlouhodobý cíl, jak rovněž uvedla Evropská rada a Rada. Ve sdělení se navrhuje zřízení odborné skupiny pro informační systémy a interoperabilitu, která by řešila právní a technickou proveditelnost dosažení interoperability informačních systémů pro ochranu hranic a bezpečnost. Tento návrh je v souladu s cíli sdělení, neboť zřizuje systém Eurodac způsobem, který umožňuje budoucí interoperabilitu s jinými informačními systémy, bude-li to nezbytné a přiměřené. Za tímto účelem a s podporou odborné skupiny pro informační systémy a interoperabilitu Komise posoudí nezbytnost a přiměřenost zavedení interoperability s Schengenským informačním systémem (SIS) a Vízovým informačním systémem (VIS). V této souvislosti a v souladu se svým sdělením Komise rovněž posoudí, zda je třeba revidovat právní rámec pro přístup do systému Eurodac pro účely vymáhání práva.
V souladu s tímto návrhem bude i nadále umožněn přístup do ústředního systému pro účely vymáhání práva a donucovacím orgánům a Europolu bude navíc povolen přístup ke všem uloženým údajům v systému a v budoucnosti budou moci provádět vyhledávání podle zobrazení obličeje.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tento návrh je úzce provázán s dalšími politikami Unie a doplňuje je, konkrétně jde o tyto politiky:
a)Společný evropský azylový systém, pokud jde o zajištění účinného uplatňování dublinského nařízení prostřednictvím využívání důkazů v podobě otisků prstů, které mají pomoci určit členský stát příslušný za posuzování žádosti o azyl.
b)Účinnou návratovou politiku EU, pokud jde o podporu a posílení systému EU pro navracení nelegálních migrantů. To je zásadní pro zachování důvěry veřejnosti v azylový systém EU a poskytování pomoci osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Zvyšování míry navracení nelegálních migrantů musí jít ruku v ruce s dalším úsilím EU o poskytování ochrany těm, kteří ji potřebují.
c)Vnitřní bezpečnost, jak je zdůrazněno v Evropském programu pro bezpečnost, umožněním, aby donucovací orgány a Europol zpracovávaly osobní údaje osob podezřelých z účasti na teroristických činech nebo závažných trestných činech pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů a teroristických trestných činů.
d)Týmy evropské pohraniční a pobřežní stráže, pokud jde o možnost pořizování a předávání údajů o otiscích prstů a zobrazeních obličejů žadatelů o azyl a nelegálních migrantů do systému Eurodac jménem členského státu, v zájmu účinného řízení ochrany vnějších hranic.
e)Ochrana údajů, jelikož tento návrh musí zajistit ochranu základních práv na respektování soukromého života fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v systému Eurodac.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Pokud jde o kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu, používá tento pozměněný návrh jako právní základ čl. 78 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož obsah odpovídá ustanovení, jež tvořil právní základ původního návrhu (čl. 63 odst. 1 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství). Dále používá jako právní základ ustanovení čl. 79 odst. 2 písm. c) týkající se identifikačních prvků ve vztahu k neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud jde o nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a repatriace osob s neoprávněným pobytem, ustanovení čl. 87 odst. 2 písm. a) jako právní základ týkající se prvků souvisejících se shromažďováním, uchováváním, zpracováváním, analýzou a výměnou příslušných informací pro účely vymáhání práva a ustanovení čl. 88 odst. 2 písm. a) jako právní základ týkající se oblasti činnosti a úkolů Europolu včetně shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny informací.
•Proměnná geometrie
Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (EU) č. 603/2013 na základě oznámení svého přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení podle uvedeného protokolu.
V souladu s Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska tyto členské státy mohou rozhodnout, že se chtějí účastnit přijímání tohoto návrhu. Možnost účastnit se jeho uplatňování mají i po přijetí návrhu.
Podle Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání opatření podle hlavy V Smlouvy o fungování EU Radou (s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a opatření o jednotném vzoru víz“). Dánsko se tudíž na přijímání tohoto nařízení nepodílí a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Avšak vzhledem k tomu, že Dánsko uplatňuje stávající nařízení o Eurodacu na základě mezinárodní dohody, kterou uzavřelo s EU v roce 2006, oznámí v souladu s článkem 3 této dohody Komisi, zda si přeje obsah pozměněného nařízení provést.
Dopad návrhu na státy přidružené k dublinskému systému, které nejsou členy EU
Souběžně s přidružením několika zemí, jež nejsou členy EU, k schengenskému acquis, Společenství uzavřelo či právě uzavírá několik dohod o přidružení těchto zemí také k dublinskému acquis / acquis Eurodac:
–dohoda o přidružení Islandu a Norska, uzavřená v roce 2001,
–dohoda o přidružení Švýcarska, uzavřená dne 28. února 2008,
–protokol o přidružení Lichtenštejnska, uzavřený dne 18. června 2011.
S cílem stanovit práva a povinnosti mezi Dánskem, které (jak je uvedeno výše) je přidruženo k dublinskému acquis / acquis Eurodac prostřednictvím mezinárodní dohody, a uvedenými přidruženými zeměmi schválilo Společenství a přidružené země dva další nástroje.
V souladu s třemi uvedenými dohodami přijmou přidružené země dublinské acquis / acquis Eurodac a jeho rozvoj bez výhrad. Neúčastní se přijímání žádných aktů, které mění dublinské acquis nebo které na něj navazují (včetně tohoto návrhu), musí však v určité lhůtě po jejich schválení Radou a Evropským parlamentem oznámit Komisi své rozhodnutí, zda přijímají obsah tohoto aktu či nikoli. Pokud Norsko, Island, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko nepřijmou akt, který mění dublinské acquis / acquis Eurodac nebo který na něj navazuje, použije se tzv. ukončovací klauzule a uvedené dohody přestanou platit, nerozhodne-li společný/smíšený výbor zřízený dohodami jednomyslně jinak.
Rozsah výše uvedených dohod o přidružení s Islandem, Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem ani paralelní dohoda s Dánskem nezahrnují přístup k systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Jakmile bude toto přepracované znění nařízení přijato, bude nezbytné zajistit, aby s přidruženými státy, které se chtějí tohoto nařízení účastnit, byly podepsány a uzavřeny doplňující dohody.
Současný návrh stanoví, že porovnávání údajů o otiscích prstů za použití systému Eurodac lze provádět pouze v případě, vede-li porovnávání s vnitrostátními databázemi členského státu a s automatizovanými databázemi otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (prümské dohody) k negativním výsledkům. Toto pravidlo znamená, že pokud některý členský stát neprovedl výše uvedené rozhodnutí Rady a nemůže provést ověření podle prümských kritérií, nemůže ani vyhledávat v údajích systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Podobně přidružený stát, který prümské dohody neprovedl nebo se jich neúčastnil, nemůže provádět porovnávání v systému Eurodac.
•Subsidiarita
Navrhovaná iniciativa dále rozvíjí dublinské nařízení a migrační politiku EU, aby se zajistilo, že společná pravidla pro pořizování údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí pro účely systému Eurodac se uplatňují stejným způsobem ve všech členských státech. Vytváří nástroj, který Evropskou unii informuje o tom, kolik státních příslušníků třetích zemí vstupuje do EU neoprávněně a žádá o azyl, což je nezbytné pro udržitelnou tvorbu fakticky podložené politiky v oblasti migrace a víz. Rovněž umožňuje přístup donucovacích orgánů do systému Eurodac, což je způsob, jak rychle, přesně, bezpečně a hospodárně zjistit totožnost státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou podezřelí z terorismu nebo závažné trestné činnosti (nebo jsou oběťmi).
Tento návrh rovněž pomůže členským státům zjišťovat totožnost neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob, které neoprávněně vstoupily do Evropské unie na vnějších hranicích, přičemž členský stát bude moci tyto informace využít k vystavení nových dokumentů státnímu příslušníkovi třetí země pro účely navracení.
Vzhledem k nadnárodní povaze problémů souvisejících s azylem a ochranou uprchlíků má EU dobrou pozici k tomu, aby v rámci společného evropského azylového systému navrhovala řešení výše popsaných problematických bodů v souvislosti s nařízením o Eurodacu.
Nařízení o Eurodacu je potřebné změnit také v zájmu doplnění druhotného účelu, kterým je umožnit přístup pro účely kontroly nelegální migrace a druhotného pohybu nelegálních migrantů v rámci EU. Tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států.
•Proporcionalita
Podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekročí činnost Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smlouvy. Pro toto opatření EU se musí zvolit forma, která umožní, aby návrh dosáhl daného cíle a mohl být proveden co nejúčinněji.
Tento návrh, jenž je koncipován na základě zásad zajištění ochrany soukromí, je přiměřený, pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, jelikož nevyžaduje shromažďování a uchovávání většího objemu údajů na delší období, než je naprosto nezbytné k tomu, aby systém mohl fungovat a plnit své cíle. Dále budou vymezeny a uplatňovány všechny potřebné záruky a mechanismy umožňující účinnou ochranu základních práv cestujících, zejména ochranu jejich osobního života a osobních údajů.
Pro zprovoznění systému nebudou nutné žádné další postupy nebo harmonizace na úrovni EU; předpokládané opatření je tudíž přiměřené, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů v rámci opatření na úrovni EU.
•Volba nástroje
Navrhované přepracované znění bude mít rovněž podobu nařízení. Tento návrh rozvíjí a zlepšuje stávající centralizovaný systém pro spolupráci členských států, což vyžaduje společnou architekturu a provozní pravidla. Navíc stanoví pro všechny členské státy jednotná pravidla pro přístup do systému, mj. pro účely vymáhání práva. Proto lze jako právní nástroj zvolit pouze nařízení.
3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI
Při přípravě tohoto návrhu Komise vycházela z diskusí, které pravidelně probíhají v Evropské radě a v Radě ministrů, jakož i v Evropském parlamentu, ohledně opatření nutných k vyřešení migrační krize a zejména reformy dublinského nařízení, s nímž je systém Eurodac neoddělitelně spojen. Komise rovněž zohlednila potřeby členských států, které se projevily během uprchlické a migrační krize.
Závěry Rady ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 25. a 26. června 2015 konkrétně požadovaly posílení správy vnějších hranic Unie s cílem lépe zvládat sílící toky nelegální migrace. Na dalším zasedání hlav států a předsedů vlád v říjnu 2015 Evropská rada dospěla k závěru, že je zapotřebí, aby členské státy urychlily provádění směrnice o navracení osob a zajistily, že všechny osoby přicházející do hotspotů budou identifikovány, registrovány a budou jim sejmuty otisky prstů, a aby současně zajistily relokaci a navracení. V březnu 2016 Evropská rada dále zopakovala, že se bude také pokračovat v práci na budoucí struktuře migrační politiky EU, včetně dublinského nařízení.
Komise rovněž neformálně konzultovala evropského inspektora ochrany údajů, pokud jde o nové prvky tohoto návrhu, jež jsou předmětem nového právního rámce pro ochranu údajů.
•Základní práva
Navrhované nařízení má dopad na základní práva, zejména na právo na lidskou důstojnost (článek 1 Listiny základních práv EU), zákaz otroctví a nucené práce (článek 5 Listiny), právo na svobodu a bezpečnost (článek 6 Listiny), respektování soukromého a rodinného života (článek 7 Listiny), ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny), právo na azyl (článek 18 Listiny) a na ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání (článek 19 Listiny), právo na nediskriminaci (článek 21 Listiny), práva dítěte (článek 24 Listiny) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47 Listiny).
Zavedení systému Eurodac má pozitivní vliv na zákaz otroctví a nucené práce, jakož i na právo na svobodu a bezpečnost. Lepší a přesnější zjišťování totožnosti (prostřednictvím biometrických údajů) státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU přispívá k odhalování případů podvodného zneužívání totožnosti, obchodování s lidmi (zejména v případě nezletilých osob) a přeshraniční trestné činnosti, a tím i k boji proti obchodování s lidmi a převaděčství. Přispívá dále ke zvyšování bezpečnosti občanů a kohokoli, kdo je přítomen na území EU.
Návrh rovněž pozitivně přispívá k ochraně práv dítěte a práva na respektování rodinného života. Mnoho žadatelů o mezinárodní ochranu a státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstupují do Evropské unie, cestuje s rodinami a často s velmi malými dětmi. Možnost identifikovat tyto děti pomocí otisků prstů a zobrazení obličeje pomůže zjistit jejich totožnost v případech, kdy jsou odloučeny od svých rodin. Členský stát tak bude moci sledovat ve vyšetřování určitý směr, ukáže-li se na základě shody otisků prstů, že dítě bylo přítomno v jiném členském státě. Rovněž by se posílila ochrana nezletilých osob bez doprovodu, které ne vždy formálně usilují o mezinárodní ochranu a které uprchly z pečovatelských zařízení nebo zařízení sociálních služeb pro děti, do jejichž péče byly svěřeny.
Při povinném snímání otisků prstů musí být plně respektováno právo na lidskou důstojnost a práva dítěte. Návrh potvrzuje povinnost členských států zajistit, aby se postup snímání otisků prstů a zobrazení obličeje určoval a uplatňoval v souladu s vnitrostátní praxí daného členského státu a v souladu se zárukami stanovenými Listinou základních práv Evropské unie, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte. Sankce za nesplnění povinnosti dodržovat postup snímání otisků prstů musí být v souladu se zásadou proporcionality. Návrh zejména výslovně stanoví, že zajištění by se mělo v dané souvislosti použít pouze jako krajní řešení v případě potřeby určit nebo ověřit totožnost státního příslušníka třetí země. Pokud jde o děti, snímání otisků prstů nezletilých osob, zejména malých dětí, by mělo probíhat způsobem, který je vůči dětem ohleduplný a citlivý. Příslušná ustanovení rovněž zajišťují, aby se na děti nevztahovaly žádné správní sankce, pokud pro neposkytnutí otisků prstů nebo zobrazení obličeje existuje oprávněný důvod, přičemž orgány členského státu musí zabezpečit, aby v případech, kdy na základě skutečnosti, že dítě odmítá poskytnout otisky prstů, nebo kdy se jeví jako možné, že si konečky prstů či ruce poškodilo, existuje podezření, že potřebuje ochranu, bylo dítě předáno vnitrostátním orgánům ochrany dětí.
Prováděním návrhu nejsou dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících této ochrany, zejména pokud jde o zákaz předávání osobních údajů třetím zemím v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, a rovněž v souvislosti s přemístěním.
Jak stanoví čl. 52 odst. 1 Listiny, každé omezení práva na ochranu osobních údajů musí být přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a nepřekračovat meze toho, co je k jeho dosažení nezbytné. Ustanovení čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech rovněž uznává, že zásah státního orgánu do práva na soukromí musí být odůvodněn nezbytností v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo předcházení zločinnosti, jak je tomu v současném návrhu. Návrh umožňuje přístup do systému Eurodac z důvodů prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů pro účely zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří překračují vnější hranice, a pro účely přístupu k údajům o jejich předešlých cestách. Záruky ohledně osobních údajů zahrnují také právo na přístup k údajům nebo právo na jejich opravu či vymazání. Omezení doby uchovávání údajů uvedené výše v oddíle 1 této důvodové zprávy rovněž přispívá k ochraně osobních údajů jako základnímu právu.
Návrh umožňuje přístup do systému Eurodac z důvodů prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů pro účely zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří překračují vnější hranice, a pro účely přístupu k údajům o jejich pohybu v rámci EU. Určené donucovací orgány členských států navíc mohou požádat o přístup k údajům systému Eurodac pouze tehdy, existují-li oprávněné důvody předpokládat, že tento přístup významně přispěje k prevenci, odhalení nebo vyšetřování daného trestného činu. Určený donucovací orgán tyto žádosti ověří a zkontroluje, zda jsou splněny přísné podmínky pro žádost o přístup k údajům systému EES pro účely vymáhání práva.
Návrh navíc obsahuje ustanovení o přísných opatřeních k zabezpečení údajů, která mají zajistit zabezpečení zpracovávaných osobních údajů, a stanoví, že na jejich zpracovávání budou dohlížet nezávislé veřejné orgány pro ochranu údajů a že všechna provedená vyhledávání musí být dokumentována. V návrhu se rovněž uvádí, že zpracovávání jakýchkoli osobních údajů prováděné donucovacími orgány po jejich získání ze systému EURODAC podléhá nové směrnici o ochraně údajů v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, kterou se zrušuje rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/JHA. Návrh stanoví přísná pravidla pro přístup do systému Eurodac a nezbytné záruky. Stanoví rovněž právo fyzických osob na přístup k údajům, jejich opravu, vymazání a nápravu (zejména právo na soudní přezkum), jakož i dohled nad všemi úkony zpracování údajů vykonávaný nezávislými veřejnými orgány. Návrh je proto plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a je rovněž v souladu s článkem 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zaručuje právo každého jednotlivce na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tento návrh zahrnuje technickou změnu ústředního systému Eurodac, aby bylo možné porovnávat údaje pro všechny tři kategorie údajů a všechny tři kategorie údajů uchovávat. Další funkce, jako je ukládání osobních údajů spolu se zobrazením obličeje, budou vyžadovat více změn ústředního systému.
Finanční výkaz, jenž tvoří přílohu tohoto návrhu, tuto změnu zohledňuje.
Odhadované náklady ve výši 29, 872 milionů EUR zahrnují náklady na technické zlepšení, zvýšení kapacity pro ukládání dat a propustnosti ústředního systému. Rovněž zahrnují náklady na informační služby, programové a technické vybavení a pokrývaly by rovněž aktualizaci a úpravy tohoto vybavení pro potřeby uživatelů, aby bylo možno provádět vyhledávání pro všechny kategorie údajů pro účely azylu i nelegální migrace. Jsou zde obsaženy také dodatečné náklady na zaměstnance požadované agenturou eu-LISA.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Podrobný výklad konkrétních ustanovení návrhu
– Rozšíření oblasti působnosti systému Eurodac pro účely navracení (čl. 1 odst. 1 písm. b)): Oblast působnosti nového nařízení o Eurodacu byla rozšířena tak, aby členským státům rovněž umožňovala ukládat a vyhledávat údaje státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří nejsou žadateli o mezinárodní ochranu, a mohly je tak identifikovat pro účely navracení a zpětného přebírání. Pro tyto účely byl doplněn nový právní základ, čl. 79 odst. 2 písm. c). Systém Eurodac se stává databází pro širší imigrační účely, a ačkoli zajištění účinného provádění nařízení Dublin III zůstane jeho důležitou funkcí, přestane být jediným důvodem jeho existence. V současnosti systém Eurodac pouze porovnává údaje o otiscích prstů nelegálních migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu s údaji o azylu, neboť se jedná o azylovou databázi. Porovnávání údajů o otiscích prstů sejmutých nelegálním migrantům na vnějších hranicích s údaji o otiscích prstů sejmutých státním příslušníkům třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členského státu se neprovádí.
Rozšíření oblasti působnosti systému Eurodac umožní příslušným imigračním orgánům členského státu předávat a porovnávat údaje o neoprávněně pobývajících státních příslušnících třetích zemí, kteří nežádají o azyl a kteří se mohou pohybovat po Evropské unii, aniž by byli odhaleni. Informace získané při nalezení shody pak mohou příslušným orgánům členského státu pomoci při identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí na jejich území pro účely navracení. Rovněž mohou poskytnout cenné důkazy pro účely vydávání nových dokumentů a zpětného přebírání osob.
– Zajištění nadřazenosti dublinského řízení (čl. 15 odst. 4 a čl. 16 odst. 5): bylo doplněno ustanovení s cílem zajistit, aby v případě, kdy shoda otisků prstů naznačuje, že v Evropské unii byla podána žádost o azyl, členský stát, který provedl vyhledávání, zabezpečil, že se v případě dotčené osoby standardně uplatní dublinské řízení, a nikoli řízení o navrácení. To má zaručit, že v případě několikanásobných shod získaných z ústředního systému, jež se týkají stejné osoby, členský stát, který konzultoval systém Eurodac, nebude mít pochybnosti ohledně správného postupu, jenž má použít, a žádný žadatel o mezinárodní ochranu tak nebude navrácen do své země původu nebo třetí země v rozporu se zásadou nenavracení. Proto byl zaveden pojem „hierarchie shod“, jenž má toto umožnit.
– Povinnosti snímání otisků prstů, zobrazení obličeje (článek 2): návrh jasně stanoví, že členské státy musí pořizovat a předávat otisky prstů a zobrazení obličeje všech tří kategorií osob a zajišťuje, aby členské státy ukládaly tuto povinnost žadatelům o mezinárodní ochranu a státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti, aby byli tito příslušně informováni. Povinnost snímat otisky prstů existovala i dříve a subjekt údajů byl o ní informován prostřednictvím letáku podle čl. 29 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 603/2013. Tento článek také umožňuje členským státům zavést v souladu s daným vnitrostátním právem sankce pro osoby, které odmítnou poskytnout zobrazení obličeje nebo dodržet postup snímání otisků prstů, přičemž se případně řídí pracovním dokumentem útvarů Komise o provádění nařízení o Eurodacu, který stanoví osvědčené postupy, jež mají členské státy dodržovat za účelem získání otisků prstů. Účelem nových ustanovení je nicméně zajistit, aby snímání otisků prstů a pořizování zobrazení obličeje nezletilých osob, zejména malých dětí, probíhalo způsobem, který je vůči dětem ohleduplný a citlivý. Tato ustanovení rovněž zajišťují, aby nezletilá osoba nepodléhala žádným správním sankcím, pokud existuje rozumný důvod, proč odmítá poskytnout otisky prstů nebo zobrazení obličeje, přičemž orgány členského státu musí zabezpečit, aby v případech, kdy na základě skutečnosti, že dítě odmítá poskytnout otisky prstů nebo kdy se jeví jako možné, že si konečky prstů či ruce poškodilo, existuje podezření, že dítě potřebuje ochranu, bylo dítě předáno vnitrostátním orgánům ochrany dětí.
– Uchovávání osobních údajů subjektu údajů (články 12, 13 a 14): systém Eurodac vždy pracoval pouze s otisky prstů a žádné jiné osobní údaje, kromě informace o pohlaví, subjektu údajů zde nebyly ukládány. Nový návrh nyní umožňuje ukládat osobní údaje subjektu údajů, jako je jméno (jména), datum narození, státní příslušnost, údaje týkající se dokladů totožnosti a rovněž zobrazení obličeje. Díky uchovávání osobních údajů budou moci imigrační a azylové orgány snadno určit totožnost fyzické osoby, aniž by musely o tuto informaci přímo žádat jiný členský stát. Osobní údaje fyzických osob lze získat z ústředního systému pouze na základě pozitivního či negativního výsledku vyhledávání. Má se tak chránit právo na přístup k těmto údajům, tj. pokud není nalezena shoda otisků prstů nebo zobrazení obličeje, osobní údaje získat nelze.
Pro účely dublinského nařízení musí být v systému Eurodac aktualizovány nové informace týkající se členského státu, který se po přidělení žadatele do jiného členského státu stane příslušným k posuzování žádosti o azyl. Tím se vyjasní, který členský stát je podle přepracovaného znění dublinského nařízení příslušný v případě, že se žadatel v důsledku přidělovacího postupu a nalezení shody otisků prstů skrývá nebo požádá o azyl v jiném členském státě.
– Biometrické údaje (články 2, 15 a 16): stávající nařízení o Eurodacu umožňuje porovnávat pouze údaje o otiscích prstů. V roce 2015 bylo v rámci Evropského programu pro migraci navrženo, že by do systému Eurodac mohly být přidány další biometrické prvky, aby se tak zmírnily některé problémy, se kterými se členské státy potýkají v případě poškozených konečků prstů a nedodržení postupu snímání otisků prstů. Tento návrh zavádí požadavek, aby členské státy pořizovaly zobrazení obličeje subjektu údajů pro účely předání do ústředního systému, a obsahuje ustanovení, podle nichž se za stanovených podmínek provádí společné porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji o zobrazení obličeje a samostatně pak porovnávání zobrazení obličeje. Díky vkládání zobrazení obličeje do ústředního systému se tento systém připraví na budoucí vyhledávání, jež bude zabezpečovat software pro rozpoznávání obličeje.
Členské státy budou nadále snímat ploché a valené otisky všech deseti prstů, nyní rovněž osobám neoprávněně pobývajícím v členském státě, neboť stejný soubor otisků prstů bude zapotřebí k tomu, aby bylo možné přesně porovnat všechny tři kategorie.
– Porovnávání a předávání všech údajů všech kategorií (články 15 a 16): zatímco podle nařízení (EU) č. 603/2013 se ukládaly pouze dvě kategorie otisků prstů a příslušné údaje mohly být porovnávány pouze s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu, nyní se budou ukládat a vzájemně porovnávat údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje všech tří kategorií údajů. Imigrační orgány v členské státě tak budou moci ověřit, zda neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země požádal v členském státě o azyl, nebo vstoupil do EU nelegálně na vnějších hranicích. Ve stejném duchu bude moci členský stát ověřit, zda osoba zadržená při nelegálním překročení vnější hranice již někdy neoprávněně nepobývala v jiném členském státě. Rozšíření oblasti vyhledávání umožňuje sledovat schéma nelegálního a druhotného pohybu osob v celé Evropské unii a může pomoci zjistit totožnost dané osoby, chybí-li platný doklad totožnosti.
– Snížení věkové hranice na šest let pro snímání otisků prstů (články 10, 13 a 14): věkovou hranicí pro snímání otisků prstů byl v minulosti systematicky věk 14 let. Studie, kterou provedlo Společné výzkumné středisko Komise na téma „Fingerprint Recognition for children“ (Rozpoznávání otisků prstů u dětí) uvádí, že otisky prstů dětí ve věku od šesti let mohou být použity pro systémy automatizovaného porovnávání, jako je systém Eurodac, je-li věnována dostatečná pozornost získání kvalitního zobrazení.
Mnohé členské státy ve skutečnosti snímají otisky prstů dětí mladších šesti let pro vnitrostátní účely, jako je vydávání pasů nebo povolení k pobytu s biometrickými prvky.
Mnoho žadatelů o mezinárodní ochranu a státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstupují do Evropské unie, cestuje s rodinami a často s velmi malými dětmi. Možnost identifikovat tyto děti pomocí otisků prstů a zobrazení obličeje pomůže zjistit jejich totožnost v případech, kdy jsou odloučeny od svých rodin. Členský stát tak bude moci sledovat ve vyšetřování určitý směr, ukáže-li se na základě shody otisků prstů, že dítě bylo přítomno v jiném členském státě. Zároveň se posílí ochrana nezletilých osob bez doprovodu, které ne vždy formálně usilují o mezinárodní ochranu a které uprchly z pečovatelských zařízení nebo zařízení sociálních služeb pro děti, do jejichž péče byly svěřeny. Podle stávajícího právního a technického rámce jejich totožnost zjistit nelze. Systém Eurodac by tedy mohl být použit k registraci dětí ze třetích zemí, které se na území EU zdržují bez jakýchkoli dokumentů, aby bylo možné tyto děti sledovat a zabránit tomu, že se stanou předmětem vykořisťování.
– Uchovávání údajů (článek 17): doba uchovávání údajů žadatelů o mezinárodní ochranu zůstává stejná, tj. 10 let. Cílem je zajistit, aby členské státy mohly sledovat druhotný pohyb osob v rámci Evropské unie poté, co jim byl udělen status mezinárodní ochrany, pokud dotčená osoba není oprávněna pobývat v jiném členském státě. Vzhledem k tomu, že přepracované znění dublinského nařízení zahrnuje do své oblasti působnosti osoby požívající mezinárodní ochrany, mohou být nyní tyto údaje využity při zpětném předání uprchlíků nebo osob se statusem doplňkové ochrany členskému státu, který tuto ochranu poskytl.
Údaje o otiscích prstů neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří nežádají o azyl, budou uchovávány po dobu pěti let. Je to z toho důvodu, že systém Eurodac není jen databází žadatelů o azyl a uchovávání těchto údajů po delší dobu je nutné pro zajištění toho, aby bylo možné nedovolené přistěhovalectví a druhotný pohyb osob uvnitř EU i do EU dostatečně sledovat. Uvedená doba uchovávání je v souladu s maximální dobou, za kterou může být vydán zákaz vstupu pro fyzickou osobu pro účely migrace, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2008/115/ES o navracení, dobou uchovávání údajů, pokud jde o ukládání informací o vízech (článek 23 nařízení o vízech) a navrhovanou dobu uchovávání údajů, pokud jde o ukládání údajů v rámci systému vstupu/výstupu (článek 31 EES).
– Předčasné vymazání údajů (článek 18): předčasné vymazání údajů týkajících se žadatelů o mezinárodní ochranu a neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kterým je uděleno občanství, zůstává beze změny. Údaje těchto osob, které jsou uloženy v ústředním systému, budou předčasně vymazány, jestliže daná osoba získá občanství některého členského státu, a tudíž již nebude spadat do oblasti působnosti systému Eurodac.
Předem se nebudou vymazávat údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kterým bylo uděleno povolení k pobytu, nebo které opustily území Evropské unie. Tyto údaje je nezbytné uchovávat pro případ, že v určitém okamžiku povolení k pobytu, které je obvykle dočasné, již neplatí a daná osoba tuto povolenou délku překročí nebo že neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země se po návratu do třetí země pokusí znovu vstoupit do EU nelegálně.
– Označování údajů neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (čl. 19 odst. 4 a 5): v souladu se stávajícím zněním nařízení o Eurodacu jsou údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří nepodali žádost o azyl v Evropské unii předčasně vymazány, jakmile je získáno povolení k pobytu. Návrh zavádí změny, které by umožnily tyto údaje označovat, a nikoli předčasně vymazávat, tak, aby členský stát, který vyhledává v systému EURODAC a z ústředního systému získá označenou shodu, mohl okamžitě ověřit, zda neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země bylo vydáno povolení k pobytu v jiném členském státě. Podle čl. 6 odst. 2 směrnice o navracení je pak možné dotčenou osobu předat zpět do členského státu, který vydal povolení k pobytu.
Údaje žadatelů o mezinárodní ochranu jsou pro účely vymáhání práva po třech letech blokovány; pro účely vymáhání práva však nebudou blokovány údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří nežádají o mezinárodní ochranu a jimž bylo vydáno dočasné povolení k pobytu. Tím se má zajistit, aby v případě, kdy povolení k pobytu skončí před uplynutím pětileté lhůty pro uchovávání údajů, byly tyto údaje stále dostupné. S údaji žadatelů o azyl bude v tomto ohledu i nadále zacházeno odlišně, neboť žadatelům o azyl bude s větší pravděpodobností povolení k pobytu prodlouženo jako osobám požívajícím mezinárodní ochrany nebo získají povolení k dlouhodobému pobytu.
– Sdílení informací získaných ze systému Eurodac se třetími zeměmi (článek 38): sdílení informací se třetí zemí, mezinárodní organizací nebo soukromým subjektem je podle stávajícího nařízení přísně zakázáno. Rozšíření oblasti působnosti systému Eurodac s cílem pomoci členským státům využít údaje z tohoto systému pro vydání nových dokumentů neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země pro účely navracení a zpětného přebírání osob bude nutně vyžadovat, aby tyto údaje byly za určitých okolností sdíleny se třetí zemí, výhradně pro legitimní účely návratu. Do návrhu proto bylo zařazeno zvláštní ustanovení umožňující sdílet údaje se třetími zeměmi pro účely navracení osob, jež stanoví velmi přísné podmínky, za kterých mohou být tyto údaje sdíleny. Uvedené ustanovení také výslovně zakazuje, aby do databáze Eurodac měla přístup třetí země, která není smluvní stranou dublinského nařízení, nebo aby členský stát prováděl kontrolu údajů jménem třetí země. Doplněním tohoto ustanovení o sdílení údajů se třetími zeměmi byl systém Eurodac uveden do souladu s ostatními databázemi, jako je VIS a systém vstupu/výstupu, které rovněž obsahují podobná ustanovení pro sdílení informací pro účely navracení.
– Přístup pro donucovací orgány a Europol (čl. 20 odst. 3): byly provedeny drobné změny ustanovení o přístupu donucovacích orgánů, aby se zajistilo, že při vyhledávání pro účely vymáhání práva lze porovnávat všechny tři kategorie údajů uložených v ústředním systému, a aby se v budoucnosti umožnilo vyhledávání na základě zobrazení obličeje.
– Možnost, aby evropské pohraniční a pobřežní stráže a odborníci z členských států úřadu EASO snímali otisky prstů (čl. 10 odst. 3 a 13 odst. 7): návrh povoluje, dle uvážení členského státu, aby Evropská agentura pro pohraniční a [pobřežní] stráž a odborníci v oblasti azylu, kteří jsou vysláni do členského státu pod záštitou Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, snímali a předávali otisky prstů do systému Eurodac jménem členského státu. Návrh omezuje tyto funkce na oblasti, v nichž mandáty obou agentur tuto činnost povolují (tj. na vnějších hranicích, pokud jde o osoby bez oprávněného vstupu a žadatele o azyl).
– Statistika (článek 9): v zájmu větší transparentnosti údajů systému Eurodac byly provedeny změny typu zveřejňovaných statistik, jakož i četnost jejich zveřejnění agenturou eu-LISA. Byla začleněna nová ustanovení, podle nichž mohly být statistické údaje získané ze systému Eurodac sdíleny s příslušnými agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro výzkumné a analytické účely. Statistiky vypracované agenturou eu-LISA pro tyto účely by neměly uvádět žádná jména, konkrétní datum narození nebo osobní údaje, které by identifikovaly jednotlivé subjekty údajů. Byly rovněž zavedeny změny, které Komisi umožní žádat agenturu eu-LISA o ad hoc statistiky.
– Architektura a provozní řízení ústředního systému (články 4 a 5): byly provedeny změny komunikační infrastruktury, které umožní, aby ústřední systém využíval eurodoménu, což přinese významné úspory z rozsahu. Do struktury systému bylo rovněž začleněno provozní řízení sítě DubliNet jakožto stávající samostatné komunikační infrastruktury pro účely dublinského nařízení, přičemž se zajistí, že jeho finanční i provozní řízení bude převedeno na agenturu eu-LISA, která je nyní prostřednictvím samostatného memoranda o porozumění s Komisí (GŘ HOME) odpovědná za provozní řízení.
– Poskytování informací o falešných shodách (čl. 26 odst. 6): v případě, že členské státy obdrží z ústředního systému falešnou shodu, budou mít nyní povinnost sdělit tuto skutečnost pouze agentuře eu-LISA, přičemž jí poskytnou informace o dané shodě, aby agentura mohla záznamy související s falešnou shodou z databáze odstranit. V budoucnosti sestaví agentura eu-LISA statistiky o počtu nahlášených falešných shod, a nebude již tedy třeba, aby byla o falešné shodě informována přímo Komise.
– Používání skutečných osobních údajů pro testování (čl. 5 odst. 1): co se týče testování ústředního systému Eurodac, agentura eu-LISA mohla pro zkušební prostředí a testování nových technologií používat pouze „fiktivní údaje“, které však neumožňovaly dosáhnout dobrých zkušebních výsledků. Návrh povoluje, aby při testování ústředního systému pro diagnostické účely a opravy byly používány skutečné osobní údaje, jakož i nové technologie a postupy, a to za dodržení přísných podmínek, přičemž údaje musí být pro zkušební účely anonymizovány a nelze je použít k identifikaci jednotlivců.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
2016/0132 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (ES) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států] Ö , za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva Õ , a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), Õ čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
ê 603/2013 první bod odůvodnění (přizpůsobený)
(1)V nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy
a v nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy
, Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 Õ by mělo být provedeno několik podstatných změn. Z důvodu jasnosti by uvedená uvedené Õ nařízení být .
ê 603/2013 druhý bod odůvodnění
(2)Společná azylová politika včetně společného evropského azylového systému je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří, donuceni okolnostmi, hledají mezinárodní ochranu v Unii.
ê 603/2013 třetí bod odůvodnění (přizpůsobený)
(3)Evropská rada na svém zasedání dne 4. listopadu 2004 přijala Haagský program, jenž stanovuje cíle, které mají být provedeny v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v období let 2005–2010. V Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který schválila ve dnech 15. a 16. října 2008, vyzvala k dokončení zavedení společného evropského azylového systému vytvořením jediného řízení se společnými zárukami a jednotným právním postavením uprchlíků a osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu.
ê 603/2013 čtvrtý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(4)Pro účely použití nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. […/…]
] ze dne 26. června 2013 je nezbytné zjistit totožnost žadatelů o mezinárodní ochranu a osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnějších hranic Unie. Pro účinné použití nařízení (EU) č. […/…], zejména článků [..] a [..]) uvedeného nařízení, je rovněž žádoucí umožnit každému členskému státu ověřit, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti zdržující se neoprávněně pobývající Õ na jeho území již požádali o mezinárodní ochranu v jiném členském státě.
ê 603/2013 pátý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(5)Otisky prstů ð Biometrické údaje ï představují důležitý prvek při zjišťování přesné totožnosti takových osob. Je nezbytné vytvořit systém pro porovnávání údajů o jejich otiscích prstů a ð zobrazení obličeje ï.
ê 603/2013 šestý bod odůvodnění
ð nový
(6)K dosažení tohoto cíle je nezbytné vytvořit systém zvaný „Eurodac“, který se skládá z ústředního systému, který bude pracovat s počítačovou ústřední databází údajů o otiscích prstů ð a zobrazeních obličeje ï , a z elektronických prostředků předávání údajů mezi členskými státy a ústředním systémem (dále jen „komunikační infrastruktura“).
ò nový
(7)Pro účely použití a provádění nařízení (EU) č. […/…] je rovněž nezbytné zajistit, aby existovala oddělená bezpečná komunikační infrastruktura, kterou orgány členských států příslušné pro azyl budou moci využít pro výměnu informací týkajících se žadatelů o mezinárodní ochranu. Tento bezpečný prostředek elektronického přenosu je označován jako „DubliNet“ a měl by být spravován a provozován agenturou eu-LISA.
ê 603/2013 sedmý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(8)V Haagském programu se vyzývá ke zlepšení přístupu do stávajících systémů evidence údajů v Unii. Stockholmský program pak vyzývá k cílenému shromažďování údajů a rozvoji výměny informací a jejích nástrojů, který vychází z potřeb souvisejících s vymáháním práva.
ò nový
(9)V roce 2015 vynesla uprchlická a migrační krize do popředí problémy, jimž čelí některé členské státy při snímání otisků prstů neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří se pokusili vyhnout postupům pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu. Ve sdělení Komise ze dne 13. května 2015 s názvem „Evropský program pro migraci“ se uvádí, že „členské státy musí také plně provést pravidla týkající se snímání otisků prstů migrantů na hranicích“ a dále se navrhuje, že „Komise se bude rovněž zabývat tím, jak by bylo možné prostřednictvím systému Eurodac využít větší množství biometrických údajů (např. využití technik rozpoznávání obličeje prostřednictvím digitálních fotografií)“.
(10)S cílem pomoci členským státům překonat problémy v souvislosti s nedodržováním postupu snímání otisků prstů toto nařízení rovněž v krajním případě povoluje porovnání zobrazení obličeje bez otisků prstů, jestliže otisky prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti není možné sejmout, jelikož jejich konečky prstů jsou poškozeny, záměrně či nikoli, nebo amputovány. Členské státy by se měly všemi možnými způsoby snažit zajistit, že v případě nesouladu na základě jiných důvodů, než je stav konečků prstů dotyčné osoby, bude možné subjektu údajů sejmout otisky prstů před tím, než bude moci být provedeno porovnání pouze za použití zobrazení obličeje. Použití zobrazení obličeje v kombinaci s údaji o otiscích prstů umožňuje snížit počet zaregistrovaných otisků prstů a přitom stejně přesně zjistit totožnost.
(11)Navrácení státních příslušníků třetí země, kteří nemají právo pobytu v Unii, v souladu se základními právy jakožto obecnými zásadami unijního a mezinárodního práva, včetně ochrany uprchlíků a závazků v oblasti lidských práv, a při dodržování ustanovení směrnice 2008/115/ES je důležitou součástí komplexního úsilí EU vyřešit problematiku migrace, zejména pokud jde o snížení a potírání nelegální migrace. Zvýšení účinnosti systému Unie pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí je důležité pro zachování důvěry veřejnosti v migrační a azylový systém Unie a mělo by jít ruku v ruce s úsilím o ochranu těch, kteří ochranu potřebují.
(12)Vnitrostátní orgány členských států se setkávají s obtížemi při identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří se podvodnými způsoby snaží vyhnout identifikaci a zmařit postupy vydávání nových dokladů za účelem jejich navrácení a zpětného převzetí. Je tudíž nezbytné zajistit, aby informace o státních příslušnících třetích zemí nebo osobách bez státní příslušnosti, kteří v EU pobývají neoprávněně, byly shromažďovány a předávány do systému Eurodac a rovněž byly porovnávány s informacemi shromažďovanými a předávanými za účelem zjištění totožnosti žadatelů o mezinárodní ochranu a státních příslušníků třetích zemí zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnějších hranic Unie s cílem urychlit identifikaci těchto osob a vydání nových dokumentů, zajistit jejich navrácení a snížit zneužívání totožnosti. Rovněž by se tím mělo přispět ke zkrácení délky administrativních postupů, které jsou nutné pro zajištění navracení a zpětného převzetí neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, včetně doby, během níž mohou být tyto osoby čekající na vyhoštění drženy ve správním zajišťovacím zařízení. Rovněž by se tím mělo umožnit určení třetích zemí tranzitu, do nichž mohou být neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí zpětně převzati.
(13)Rada ve svých závěrech ze dne 8. října 2015 o budoucnosti návratové politiky podpořila iniciativu oznámenou Komisí, aby se prověřila možnost rozšíření oblasti působnosti a účelu Eurodacu s cílem umožnit využití údajů pro účely navrácení. Členské státy by měly mít k dispozici nástroje potřebné k tomu, aby byly schopny odhalit nelegální migraci do Unie i druhotný pohyb neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v Unii. Proto by měly být údaje v systému Eurodac na základě podmínek stanovených v tomto nařízení dostupné určeným orgánům členských států a Europolu pro účely porovnávání.
(14)Sdělení Komise nazvané „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ zdůrazňuje, že je třeba zlepšit interoperabilitu informačních systémů jakožto dlouhodobý cíl, jak také uvedla Evropská rada a Rada. Ve sdělení se navrhuje zřízení odborné skupiny pro informační systémy a interoperabilitu, která by řešila právní a technickou proveditelnost dosažení interoperability informačních systémů pro ochranu hranic a bezpečnost. Tato skupina by měla posoudit nezbytnost a proporcionalitu zavedení interoperability Schengenského informačního systému (SIS) a Vízového informačního systému (VIS) a prozkoumat, není-li zapotřebí revize právního rámce pro přístup do systému Eurodac pro účely vymáhání práva.
603/2013 osmý bod odůvodnění
(15)V boji proti teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům je nezbytné, aby orgány pro vymáhání práva měly při plnění svých úkolů co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Informace obsažené v systému Eurodac jsou nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu či jiných závažných trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy. Proto by měly být údaje v systému Eurodac na základě podmínek stanovených v tomto nařízení dostupné určeným orgánům členských států a Europolu pro účely porovnávání.
ê 603/2013 devátý bod odůvodnění
(16)Pravomocemi k přístupu do systému Eurodac udělenými orgánům pro vymáhání práva by nemělo být dotčeno právo žadatelů o mezinárodní ochranu na řádné vyřízení jejich žádosti v souladu s příslušnými právními předpisy. Toto právo by nemělo být dotčeno ani jakýmikoli opatřeními učiněnými poté, co se zjistí shoda s údaji systému Eurodac.
ê 603/2013 desátý bod odůvodnění
(17)Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu týkajícím se zlepšení účinnosti a posílení interoperability a synergie mezi evropskými databázemi v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ze dne 24. listopadu 2005 Komise uvedla, že orgány odpovědné za zajišťování vnitřní bezpečnosti by mohly mít v přesně vymezených případech přístup do systému Eurodac, existuje-li důvodné podezření, že pachatel teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu požádal o mezinárodní ochranu. V tomto sdělení Komise také konstatovala, že zásada proporcionality vyžaduje, aby do systému Eurodac byly zasílány dotazy pro takové účely pouze v případě převažujícího zájmu zachovat veřejnou bezpečnost, tj. jestliže čin spáchaný pachatelem nebo teroristou, jehož totožnost je třeba zjistit, je tak trestuhodný, že zakládá důvod pro zaslání dotazu do databáze evidující osoby s nulovým záznamem v rejstříku trestů, a došla k závěru, že limit pro orgány odpovědné za zajišťování vnitřní bezpečnosti stanovený pro zasílání dotazů do systému Eurodac proto musí být vždy podstatně vyšší než limit stanovený pro dotazy zasílané do trestních databází.
ê 603/2013 jedenáctý bod odůvodnění
(18)Klíčovou úlohu s ohledem na spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti při podpoře prevence, analýz a vyšetřování trestné činnosti v celé Unii hraje Evropský policejní úřad (Europol). V důsledku toho by měl mít přístup do systému Eurodac i Europol v rámci svých úkolů a v souladu s rozhodnutím Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol).
ê 603/2013 dvanáctý bod odůvodnění
(19)Europolu by mělo být povoleno žádat o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pouze v určitých případech, za určitých okolností a za přísných podmínek.
ê 603/2013 třináctý bod odůvodnění
ð nový
(20)Vzhledem k tomu, že systém Eurodac byl původně zřízen k usnadňování uplatňování Dublinské úmluvy, přístup do systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů představuje změnu původního účelu systému Eurodac, která zasahuje do práva na soukromí fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovány v systému Eurodac. ðV souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie ï Každý takový zásah musí být v souladu s právem, které musí být formulováno s dostatečnou přesností, aby dovolilo fyzickým osobám přizpůsobit své chování, a musí chránit fyzické osoby proti svévoli a uvádět dostatečně srozumitelným způsobem rozsah prostoru pro uvážení příslušných orgánů a způsob jejího výkonu. V demokratické společnosti musí být jakýkoli zásah nutný k ochraně oprávněného a přiměřeného ð ke skutečnému splnění cíle obecného ï zájmu a musí být přiměřený oprávněnému cíli, o který usiluje.
ê 603/2013 čtrnáctý bod odůvodnění
(21)Ačkoliv původní účel zřízení systému Eurodac nevyžadoval možnost žádat o porovnávání údajů s databází na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je taková možnost v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodné podezření, že pachatel nebo oběť mohou patřit do jedné z kategorií osob, kterých se týká toto nařízení, poskytne možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému Eurodac, určeným orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem dostupným na místě trestného činu.
ê 603/2013 patnáctý bod odůvodnění
(22)Toto nařízení stanoví rovněž podmínky, za nichž by měly být povoleny žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, a nezbytné záruky pro zajištění ochrany práva na soukromí fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovány v systému Eurodac. Přísnost těchto podmínek je odrazem skutečnosti, že databáze Eurodac eviduje údaje o otiscích prstů osob, u nichž se nepředpokládá, že spáchaly teroristický trestný čin či jiný závažný trestný čin.
ê 603/2013 šestnáctý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(23)Je vhodné rozšířit působnost tohoto nařízení tak, aby se vztahovalo zahrnuje do své oblasti působnosti Õ i na žadatele o doplňkovou ochranu a na osoby, které mají na tuto ochranu nárok, s cílem zajistit stejné zacházení pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu a osoby požívající této ochrany, jakož i s cílem zajistit soulad se stávajícím acquis EU v oblasti azylu, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany a s nařízením (EU) č. […/…]604/2013.
ê 603/2013 sedmnáctý bod odůvodnění
ð nový
(24)Rovněž je nezbytné, aby členské státy okamžitě sejmuly otisky prstů každého žadatele o mezinárodní ochranu a každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice členského státu ð nebo u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají na území členského státu, ï starších 14 ð šesti ï let a údaje o otiscích prstů předaly.
ò nový
(25)V zájmu posílení ochrany nezletilých osob bez doprovodu, které nepožádaly o mezinárodní ochranu, a dětí, které mohou být odloučeny od svých rodin, je pro uchovávání údajů v ústředním systému rovněž nezbytné snímat otisky prstů a pořizovat zobrazení obličeje, které pomohou zjistit totožnost dítěte a členskému státu vysledovat rodinné příslušníky nebo vazby, které mohou mít s jiným členským státem. Stanovení rodinných vazeb má při obnovování jednoty rodiny zásadní význam a musí být úzce spojeno s určením nejlepších zájmů dítěte a v konečném důsledku nalezením trvalého řešení.
(26)Při uplatňování tohoto nařízení by se členské státy měly řídit především nejlepšími zájmy nezletilé osoby. Pokud žádající členský stát zjistí, že se údaje systému Eurodac týkají dítěte, smí tyto údaje použít výhradně pro účely vymáhání práva v souladu se svými právními předpisy týkajícími se nezletilých osob a v souladu s povinností řídit se především nejlepšími zájmy dítěte.
ê 603/2013 osmnáctý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(27)Je nezbytné stanovit přesná pravidla pro Õ předávání těchto údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï do ústředního systému, zaznamenávání takových údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï a dalších příslušných osobních Õ údajů v ústředním systému, o jejich ukládání a porovnávání s jinými údaji o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï, o předávání výsledků těchto porovnání a označování a vymazávání zaznamenaných údajů. Tato pravidla mohou být rozdílná podle situace různých kategorií státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti a měla by být této situaci zvlášť přizpůsobena.
ê 603/2013 devatenáctý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(28)Členské státy by měly zajistit předávání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï v kvalitě dostatečné pro účely porovnávání prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů ð a obličeje ï. Všechny orgány s právem přístupu do Õ systému Eurodac by měly investovat do odpovídající odborné přípravy a nezbytného technického vybavení. Orgány s právem přístupu do systému Eurodac by měly informovat Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (dále jen „agentura“ eu-LISA“ Õ ) o specifických potížích, s nimiž se v souvislosti s kvalitou údajů setkají, v zájmu jejich vyřešení.
ê 603/2013 dvacátý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(29)Posuzování žádosti o mezinárodní ochranu ani rozhodnutí o ní by nemělo být nepříznivě ovlivněno skutečností, že je dočasně nebo trvale nemožné sejmout ð pořídit údaje o ï otisky otiscích ð a zobrazení obličeje ï subjektu údajů či a/nebo tyto Õ údaje předat údaje o nich z důvodů, jako jsou například nedostatečná kvalita údajů pro jejich náležité porovnání, technické problémy, důvody související s ochranou zdraví či se skutečností, že subjekt údajů, není v dobrém zdravotním stavu nebo že není možno kvůli okolnostem, na něž subjekt údajů nemá vliv, jeho otisky sejmout ð nebo pořídit jeho zobrazení obličeje ï .
ò nový
(30)Pokud jde o povinnost snímat otisky prstů, členské státy by se měly řídit pracovním dokumentem útvarů Komise o provádění nařízení o systému Eurodac, který byl přijat Radou dne 20. července 2015 a který stanoví osvědčený postup pro snímání otisků prstů neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Povolují-li vnitrostátní právní předpisy členských států jako krajní případ sejmutí otisků prstů za použití síly nebo nátlaku, musí být tato opatření v plném souladu s Listinou základních práv EU. Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou považováni za zranitelné osoby a nezletilé osoby, by neměli být nátlakem nuceni poskytnout své otisky prstů nebo zobrazení obličeje, kromě řádně odůvodněných případů, kdy tak povolují vnitrostátní právní předpisy.
ê 603/2013 dvacátý první bod (přizpůsobený)
ð nový
(31)Shody nalezené v systému Eurodac by měl ověřovat vyškolený odborník na daktyloskopii s cílem zajistit správné určení příslušnosti podle nařízení (EU) č. 604/2013 ð, přesné zjištění totožnosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti ï a přesné zjištění totožnosti osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo totožnosti oběti trestného činu, jejichž údaje mohou být v systému Eurodac uloženy. ð Shody nalezené v systému Eurodac na základě zobrazení obličeje by měly být rovněž ověřeny v případě, že existují pochybnosti, zda se výsledek týká téže osoby. ï
ê 603/2013 dvacátý druhý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(32)Státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří žádali o mezinárodní ochranu v jednom z členských států, ð se ï mohou během mnoha následujících let ð pokusit ï požádat o mezinárodní ochranu v jiném členském státě. Proto by maximální doba, po kterou by měly být údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï uloženy v ústředním systému, měla být značně dlouhá. Vzhledem k tomu, že většina státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří zůstanou v Unii několik let, získá po uplynutí této doby povolení k trvalému pobytu nebo dokonce občanství členského státu, měla by být za přiměřenou pro uchovávání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï považována doba deseti let.
ò nový
(33)Aby bylo možné účinně předcházet neoprávněnému pohybu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří nemají právo pobývat v Unii, a tento pohyb monitorovat a zároveň přijmout opatření nezbytná pro úspěšné prosazování účinného navracení do třetích zemí a zpětného přebírání třetími zeměmi v souladu se směrnicí 2008/115/ES a právem na ochranu osobních údajů, měla by být za dobu nezbytnou pro uchovávání otisků prstů a zobrazení obličeje považována doba pěti let.
ê 603/2013 dvacátý třetí bod odůvodnění
ð nový
(34)Doba pro uchovávání by měla být kratší v určitých zvláštních případech, kdy není třeba údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï ð a jakékoli jiné osobní údaje ï uchovávat tak dlouho. Údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï ð a jakékoli jiné osobní údaje státních příslušníků třetích zemí ï by měly být vymazány, jakmile státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti získá občanství členského státu.
ê 603/2013 dvacátý čtvrtý bod odůvodnění
ð nový
(35)Je vhodné ukládat v systému Eurodac údaje o těch subjektech údajů, jejichž otisky prstů ð a zobrazení obličeje ï byly zaznamenány v tomto systému při podání žádosti o mezinárodní ochranu a jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana v členském státě, aby bylo možno je porovnat s údaji zaznamenanými při podání žádosti o mezinárodní ochranu.
ê 603/2013 dvacátý pátý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(36)Agentura eu-LISA Õ byla pověřena převzít od Komise v souladu s tímto nařízením její úkoly související s provozním řízením systému Eurodac a některé úkoly související s komunikační infrastrukturou, a to ode dne, kdy agentura eu-LISA Õ zahájila činnost, tj. od 1. prosince 2012. Agentura by měla vykonávat úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, a příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1077/2011 by měla být odpovídajícím způsobem změněna. Dále by měl mít Europol status pozorovatele na zasedáních správní rady agentury eu-LISA Õ v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním tohoto nařízení o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do systému Eurodac pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny agentury eu-LISA Õ pro systém Eurodac.
ê 603/2013 dvacátý šestý bod odůvodnění
Na všechny zaměstnance agentury by se měl v záležitostech týkajících se tohoto nařízení vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (služební řád úředníků) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (pracovní řád), stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68
(společně dále jen „služební řád“).
ê 603/2013 dvacátý sedmý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(37)Je nezbytné jasně stanovit odpovědnost Komise a agentury eu-LISA Õ ve vztahu k ústřednímu systému a komunikační infrastruktuře a odpovědnost členských států ohledně zpracování údajů, zabezpečení údajů, přístupu k údajům a oprav zaznamenaných údajů.
ê 603/2013 dvacátý osmý bod odůvodnění
(38)Je nezbytné určit příslušné orgány členských států i národní přístupový bod, jehož prostřednictvím jsou podávány žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac, a vést seznam provozních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požádat o takové porovnání pro konkrétní účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.
ê 603/2013 dvacátý devátý bod odůvodnění
(39)Žádosti o porovnání s údaji uloženými v ústředním systému by měly podávat provozní jednotky v rámci určených orgánů národnímu přístupovému bodu prostřednictvím orgánu provádějícího ověření a tyto žádosti by měly být odůvodněné. Provozní jednotky v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požadovat porovnání s údaji systému Eurodac, by neměly jednat jako orgány provádějící ověření. Orgány provádějící ověření by měly jednat nezávisle na určených orgánech a měly by odpovídat za nezávislé zajištění přísného dodržování podmínek přístupu stanovených v tomto nařízení. Orgány provádějící ověření by pak měly po ověření, že jsou splněny všechny podmínky pro přístup, zaslat žádost o porovnání prostřednictvím národního přístupového bodu bez uvedení důvodů,. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nezbytný včasný přístup v zájmu reakce na konkrétní a aktuální hrozbu související s teroristickými trestnými činy či jinými závažnými trestnými činy, by měly orgány provádějící ověření zpracovat žádost okamžitě a až následně provést ověření.
ê 603/2013 třicátý bod odůvodnění
(40)Pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy, mohou být určený orgán a orgán provádějící ověření součástí stejné organizace, ovšem orgán provádějící ověření musí při provádění svých úkolů v rámci tohoto nařízení jednat nezávisle.
ê 603/2013 třicátý první bod odůvodnění
(41)Pro účely ochrany osobních údajů a s cílem vyloučit systematická porovnávání, která by měla být zakázána, by měly být údaje systému Eurodac zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Ke specifickému případu dochází zejména tehdy, když je žádost o porovnání spojena se specifickou a konkrétní situací nebo se specifickým a konkrétním nebezpečím souvisejícím s teroristickým či jiným závažným trestným činem nebo s určitými osobami, u nichž se lze ze závažných důvodů domnívat, že spáchají nebo spáchaly teroristické trestné činy nebo jiné závažné trestné činy. Ke specifickému případu také dochází, když je žádost o porovnání spojena s osobou, která je obětí teroristického či jiného závažného trestného činu. Určené orgány a Europol by tak měly žádat o porovnání s údaji systému Eurodac pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takové porovnání poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu.
ê 603/2013 třicátý druhý bod odůvodnění
(42)Přístup by měl být navíc povolen pouze pod podmínkou, že porovnávání s vnitrostátními databázemi otisků prstů členského státu a automatizovanými databázemi otisků prstů všech ostatních členských států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, nevede ke zjištění totožnosti subjektu údajů. Uvedenou podmínkou se od žádajícího členského státu vyžaduje, aby prováděl porovnávání údajů s údaji ze všech technicky dostupných automatizovaných databází otisků prstů ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV, s výjimkou případů, kdy členský stát doloží, že se lze důvodně domnívat, že by takové porovnávání ke zjištění totožnosti subjektu údajů nevedlo. Tato domněnka je odůvodněná, zejména tehdy, pokud konkrétní případ nemá žádnou operační ani vyšetřovací souvislost s daným členským státem. Uvedená podmínka vyžaduje aby žádající členský stát nejprve provedl právní i technickou implementaci, Rozhodnutí 2008/615/SVV, pokud jde o údaje o otiscích prstů, jelikož porovnávání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva by nemělo být povoleno, pokud nebyly nejprve podniknuty výše uvedené kroky.
ê 603/2013 třicátý třetí bod odůvodnění (přizpůsobený)
(43)Dříve, než přikročí k vyhledávání údajů v systému Eurodac, by určené orgány v případě splnění podmínek pro provedení příslušného porovnání měly rovněž konzultovat nahlédnout do Õ Vízový informační systém v souladu s rozhodnutím Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.
ê 603/2013 třicátý čtvrtý bod odůvodnění
(44)Aby mohly být osobní údaje účinně porovnávány a sdíleny, měly by členské státy důsledně provést a uplatňovat platné mezinárodní dohody a právní předpisy Unie v oblasti výměny osobních údajů, obzvláště pak rozhodnutí 2008/615/SVV.
ê 603/2013 třicátý pátý bod odůvodnění
Při uplatňování tohoto nařízení by se členské státy měly řídit především nejlepšími zájmy dítěte. Pokud žádající členský stát zjistí, že údaje systému Eurodac se týkají nezletilé osoby, smí tyto údaje použít výhradně pro účely vymáhání práva v souladu se svými právními předpisy týkajícími se nezletilých osob a v souladu s povinností řídit se především zásadou nejlepšího zájmu dítěte.
ê 603/2013 třicátý šestý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(45)Zatímco se mimosmluvní odpovědnost Unie ve vztahu k provozu systému Eurodac se řídí odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy Smlouva Õ o fungování EU“), je nezbytné stanovit zvláštní pravidla mimosmluvní odpovědnosti členských států ve vztahu k provozu systému.
ê 603/2013 třicátý sedmý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(46)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření systému pro porovnávání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï na pomoc při provádění azylové a migrační Õ politiky Unie, nemůže být z podstaty uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU"). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
ê 603/2013 třicátý osmý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(47)Na zpracování osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení prováděné členskými státy se vztahuje [směrnice Evropského parlamentu a Rady [2016/.../...] ] s výjimkou případů, kdy toto zpracování provádějí určené příslušné Õ orgány členských států nebo jejich příslušné Õ orgány provádějící ověření pro účely prevence, vyšetřování, Õ odhalování nebo vyšetřování ð stíhání ï teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů ð včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení ï.
ê 603/2013 třicátý devátý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(48) Vnitrostátní ustanovení přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady [2016/…/EU] [ze dne … 2016] o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů se vztahují na Õ Zpracování osobních údajů prováděné Ö příslušnými Õ orgány členských států pro účely prevence, vyšetřování, Õ odhalování nebo vyšetřování ð stíhání ï teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů podle tohoto nařízení Õ by mělo podléhat normám o ochraně osobních údajů podle vnitrostátního práva, které jsou v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
.
ê 603/2013 čtyřicátý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(49)Zásady ð Pravidla ï stanovené ve nařízení směrnici [2016/…/..] 95/46/ES o ochraně práv a svobod fyzických osob, především jejich práva na ochranu osobních údajů, které se jich týkají, Õ soukromí pokud jde o zpracování osobních údajů, by měla být ð vymezena ve vztahu k odpovědnosti za zpracování údajů, ochraně práv subjektů údajů a dozoru nad ochranou údajů ï doplněny a objasněny, zejména v některých oblastech.
ê 603/2013 čtyřicátý první bod odůvodnění
ð nový
(50)Předávání osobních údajů získaných členským státem nebo Europolem podle tohoto nařízení z ústředního systému jakékoli třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromým subjektům se sídlem v Unii nebo mimo ni, by mělo být zakázáno, aby se zajistilo právo na azyl a aby se zaručilo, že údaje žadatelů o mezinárodní ochranu nebudou poskytnuty žádné třetí zemi. To znamená, že členské státy by neměly předávat informace získané z ústředního systému ohledně: ð jména (jmen); data narození; státní příslušnosti; ï členského státu (členských států) původu ð nebo členského státu přidělení; údajů týkajících se dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu ï; místa a data podání žádosti o mezinárodní ochranu; referenčního čísla použitého členským státem původu; data, kdy byly sejmuty otisky prstů, a data, kdy členský stát předal tyto údaje do systému Eurodac; uživatelského jména operátora, ani jakékoli informace o jakémkoli přemístění subjektu údajů podle [nařízení (EU) č. 604/2013]. Tímto zákazem by nemělo být dotčeno právo členských států na předávání těchto údajů do třetích zemí, na které se vztahuje [nařízení (EU) č. 604/2013][ð , v souladu s nařízením (EU) č. [.../2016], respektive vnitrostátními pravidly přijatými podle směrnice [2016/.../EU] ï], aby se zajistilo, že členské státy mají možnost spolupracovat s těmito třetími zeměmi pro účely tohoto nařízení.
ò nový
(51)V jednotlivých případech lze informace získané z ústředního systému sdílet se třetí zemí s cílem pomoci při identifikaci státního příslušníka třetí země, pokud jde o jeho navrácení. Sdílení jakýchkoli osobních údajů musí podléhat přísným podmínkám. Jestliže jsou takové informace sdíleny, nesmí být třetí zemi poskytnuty žádné informace o tom, že státní příslušník třetí země požádal o mezinárodní ochranu, je-li země, kterou je tato osoba přebírána zpět, rovněž její zemí původu, nebo další třetí země, kterou bude tato osoba zpětně převzata. Jakékoli předávání údajů třetí zemi pro účely zjištění totožnosti příslušníka třetí země musí být v souladu s ustanoveními kapitoly V nařízení (EU) č. [...2016].
ê 603/2013 čtyřicátý druhý bod odůvodnění
(52)Příslušné vnitrostátní orgány dozoru by měly sledovat zákonnost zpracování údajů členskými státy a zákonnost činností zpracování údajů vykonávaných úřadem Europol by měl sledovat kontrolní orgán zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV.
ê 603/2013 čtyřicátý třetí bod odůvodnění
(53)Na zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi, úřady a jinými subjekty Unie se podle tohoto nařízení se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, zejména články 21 a 22 tohoto nařízení týkající se důvěrné povahy a bezpečnosti zpracování. Je však třeba objasnit určité body, které se týkají odpovědnosti za zpracování údajů a dozoru nad ochranou údajů vzhledem k tomu, že ochrana údajů je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování systému Eurodac a že zabezpečení údajů, vysoká technická kvalita a zákonnost porovnávání údajů s údaji systému Eurodac mají zásadní význam pro to, aby se zajistilo hladké a řádné fungování tohoto systému a usnadnilo uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013].
ê 603/2013 čtyřicátý čtvrtý bod odůvodnění (přizpůsobený)
ð nový
(54)Subjekt údajů by měl být informován ð zejména ï o tom, pro jaké účely budou jeho údaje v rámci systému Eurodac zpracovávány, včetně popisu cílů nařízení (EU) […/…] č. 604/2013 a způsobu, jímž mohou orgány pro vymáhání práva jeho údaje využít.
ê 603/2013 čtyřicátý pátý bod odůvodnění
(55)Je vhodné, aby zákonnost zpracovávání osobních údajů členskými státy sledovaly vnitrostátní orgány dozoru, zatímco evropský inspektor ochrany údajů by měl podle nařízení (ES) č. 45/2001 sledovat činnosti orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů Unie v souvislosti se zpracováváním osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení.
ò nový
(56)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne [...].
ê 603/2013 čtyřicátý šestý bod odůvodnění
(57)Členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit, že vnitrostátní a evropské orgány dozoru budou schopny vykonávat přiměřený dohled nad používáním údajů ze systému Eurodac a nad přístupem k nim.
ê 603/2013 čtyřicátý sedmý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(58)Je vhodné pravidelně sledovat a hodnotit provoz systému Eurodac a mimo jiné také to, zda přístup k údajům pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci žadatelů o mezinárodní ochranu, na což Komise upozornila ve svém hodnocení souladu tohoto nařízení s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listinou“). Agentura eu-LISA Õ by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat výroční zprávu o činnostech ústředního systému.
ê 603/2013 čtyřicátý osmý bod odůvodnění
ð nový
(59)Členské státy by měly vytvořit systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí k trestání ð nezákonného ï zpracování údajů vložených do ústředního systému v rozporu s účelem systému Eurodac.
ê 603/2013 čtyřicátý devátý bod odůvodnění
(60)Je nezbytné, aby členské státy byly informovány o stavu konkrétních azylových řízení s cílem umožnit řádné uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013.
ê 603/2013 padesátý bod odůvodnění
(61)Toto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je především zajistit plné dodržování ochrany osobních údajů a práva žádat o mezinárodní ochranu a podporovat uplatňování článků 8 a 18 Listiny. Toto nařízení by proto mělo být uplatňováno odpovídajícím způsobem.
ê 603/2013 padesátý první bod odůvodnění
(62)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
ê 603/2013 padesátý druhý bod odůvodnění (přizpůsobený)
V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, Spojené království oznámilo své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.
ê 603/2013 padesátý třetí bod odůvodnění (přizpůsobený)
V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
ò nový
(63)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení] NEBO
(64)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.] NEBO
(65)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
(66)V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, (dopisem ze dne …) oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.] NEBO
(67)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, (dopisem ze dne …) oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.
(68)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]
ê 603/2013 padesátý čtvrtý bod odůvodnění (přizpůsobený)
(69)Je vhodné omezit územní působnost tohoto nařízení, aby odpovídala územní působnosti nařízení (EU) č. […/…] 604/2013,
ê 603/2013 (přizpůsobený)
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel systému „Eurodac“
1. Zřizuje se systém zvaný „Eurodac“, jehož účelem je
a) pomoci při určování členského státu, který je na základě nařízení (EU) č. 604/2013, příslušný pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podané v členském státě státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti, a jinak usnadňovat uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 za podmínek stanovených v tomto nařízení.
ò nový
b)pomoci při kontrole nedovoleného přistěhovalectví do Unie a druhotného pohybu osob v Unii a při identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v zájmu stanovení vhodných opatření, která mají přijmout členské státy, včetně vyhoštění a repatriace osob s neoprávněným pobytem.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
2. c)Toto nařízení rovněž stanoví podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Evropský policejní úřad (Europol) požádat o porovnání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï s údaji uloženými v ústředním systému pro účely vymáhání práva ð prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů ï .
3. Aniž je dotčeno zpracování údajů určených pro systém Eurodac členským státem původu v databázích zřízených podle jeho vnitrostátních právních předpisů, mohou být údaje o otiscích prstů a další osobní údaje zpracovávány v systému Eurodac pouze pro účely stanovené v tomto nařízení a v [čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013].
ò nový
Článek 2
Povinnost snímat otisky prstů a pořizovat zobrazení obličeje
1.
Členské státy mají povinnost snímat otisky prstů a pořizovat zobrazení obličeje osob uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 pro účely čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení a vyžadují, aby subjekt údajů poskytl své otisky prstů a zobrazení obličeje, přičemž jej příslušně informují v souladu s článkem 30 tohoto nařízení.
2.
Snímání otisků prstů a pořizování zobrazení obličeje nezletilých osob ve věku od šesti let provádějí úředníci speciálně vyškolení k registrování otisků prstů a zobrazení obličeje nezletilých osob, a to způsobem, který je vůči dětem ohleduplný a citlivý. Nezletilá osoba je informována způsobem přiměřeným jejímu věku, s využitím letáků a/nebo infografiky a/nebo ukázek, jejichž cílem je vysvětlit nezletilým osobám postup pořizování otisků prstů a zobrazení obličeje, a během pořizování otisků prstů a zobrazení obličeje je doprovázena odpovědnou dospělou osobou, jejím opatrovníkem nebo zástupcem. Členské státy musí při snímání otisků prstů a pořizování zobrazení obličeje za všech okolností respektovat důstojnost a fyzickou integritu nezletilé osoby.
3.
Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zavést správní sankce za porušení postupu snímání otisků prstů a pořizování zobrazení obličeje podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. V této souvislosti by mělo být zajištění používáno jako krajní řešení s cílem určit nebo ověřit totožnost státního příslušníka třetí země.
4.
Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nepoužijí orgány členských států sankce, kterými se má vynutit sejmutí otisků prstů nebo pořízení zobrazení obličeje státního příslušníka třetí země, který je považován za zranitelnou osobu, či nezletilé osoby, nelze-li pořídit jejich otisky prstů nebo zobrazení obličeje s ohledem na stav konečků prstů nebo obličeje. Existují-li pro to řádné důvody, může se členský stát pokusit znovu sejmout otisky prstů nebo znovu pořídit zobrazení obličeje nezletilé osoby nebo zranitelné osoby, která odmítá dodržovat tento postup, pokud důvod pro odmítání daného postupu nesouvisí se stavem konečků prstů nebo obličeje nebo se zdravotním stavem. V případě, že nezletilá osoba, zejména nezletilá osoba bez doprovodu nebo odloučená nezletilá osoba, odmítá poskytnout otisky prstů nebo zobrazení obličeje a je důvodné podezření, že existují rizika, pokud jde o zajištění zájmů nebo ochranu dítěte, předá se dítě vnitrostátním orgánům ochrany dětí a/nebo národnímu referenčnímu mechanismu.
ê 603/2013
ð nový
5. Postup snímání otisků prstů ð a pořizování zobrazení obličeje ï se určí a uplatňuje v souladu s vnitrostátními zvyklostmi daného členského státu a v souladu se zárukami stanovenými Listinou základních práv Evropské unie, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „žadatelem o mezinárodní ochranu“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu, jak je vymezena v čl. 2 písm. h) směrnice 2011/95/EU a o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto;
b) „členským státem původu“:
i) ve vztahu k osobě uvedené v čl. 9 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému a přijímá výsledky porovnávání;
ii) ve vztahu k osobě uvedené v čl. 14 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému ð a přijímá výsledky porovnávání ï ;
iii) ve vztahu k osobě uvedené v čl. 17 odst. 1 členský stát, který předává osobní údaje ústřednímu systému a přijímá výsledky porovnávání;
ò nový
c)„státním příslušníkem třetí země“ jakákoli osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy a která není státním příslušníkem státu, na nějž se vztahuje toto nařízení na základě dohody s Evropskou unií;
ò nový
d)„neoprávněným pobytem“ přítomnost státního příslušníka třetí země, který nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky vstupu uvedené v článku 5 Schengenského hraničního kodexu nebo jiné podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v určitém členském státě, na území tohoto členského státu;
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
c) „osobou požívající mezinárodní ochrany“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, jíž byla poskytnuta mezinárodní ochrana ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 2011/95/EU;
d) „shodou“ existence shody nebo shod zjištěných ústředním systémem při porovnávání údajů o otiscích prstů zaznamenaných v ústřední počítačové databázi s údaji předanými členským státem ohledně určité osoby, aniž je dotčen požadavek toho, aby členské státy ihned kontrolovaly výsledky porovnávání na základě čl. 25 odst. 4;
e) „národním přístupovým bodem“ vnitrostátní systém určený pro komunikaci s ústředním systémem;
f) „agenturou eu-LISA“ Õ Evropská Õ agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Õ zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011;
g) „Europolem“ Evropský policejní úřad zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV;
h) „údaji systému Eurodac“ všechny údaje uložené v ústředním systému v souladu s článkem 11 a čl. 14 odst. 2 ð a čl. 14 odst. 2 ï;
i) „vymáháním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;
j) „teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV;
k) „závažnými trestnými činy“ druhy trestných činů, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, které lze podle vnitrostátního práva potrestat odnětím svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranným opatřením spojeným s omezením svobody ve stejné délce;
l) „údaji o otiscích prstů“ údaje o ð plochých a valených ï otiscích všech ð deseti prstů, jsou-li přítomné, ï nebo o latentním otisku.
ò nový
o) „zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických prvků.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
2. Pojmy definované v článku [..]2 směrnice [2016/…/EU] 95/46/ES mají v tomto nařízení stejný význam, ledaže zpracování osobních údajů provádějí orgány členských států pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení.
3. Není-li uvedeno jinak, mají pojmy definované v článku [..]2 nařízení (EU) č. […/…] 604/2013 v tomto nařízení stejný význam.
4. Pojmy definované v článku [..]2 směrnice [2016/…/EU] rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV mají v tomto nařízení stejný význam, pokud zpracování osobních údajů provádějí příslušné Õ orgány členských států pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení.
Článek 3
Architektura systému a základní zásady
1. Eurodac se skládá z:
a) počítačové ústřední databáze údajů o otiscích prstů (dále jen „ústřední systém“) složené z
i) ústřední jednotky,
ii) záložního plánu a systému;
b) komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a členskými státy, která poskytuje šifrovanou virtuální síť vyhrazenou pro ð bezpečný a šifrovaný komunikační kanál pro ï údaje systému Eurodac (dále jen „komunikační infrastruktura“).
ò nový
2. Komunikační infrastruktura systému Eurodac bude využívat stávající síť „zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány“ (TESTA). Aby bylo zajištěno logické oddělení údajů systému Eurodac od jiných údajů, zřídí se v rámci stávající privátní virtuální sítě TESTA oddělená virtuální privátní síť vyhrazená pro systém Eurodac.
603/2013
2. Každý členský stát určí jeden národní přístupový bod.
3. Údaje o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1, které zpracovává ústřední systém, jsou zpracovávány jménem členského státu původu za podmínek stanovených v tomto nařízení a oddělovány vhodnými technickými prostředky.
4. Pravidla platná pro systém Eurodac platí rovněž pro činnosti prováděné členskými státy od předávání údajů ústřednímu systému až po využití výsledků porovnávání.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
Článek 4
Provozní řízení
1. Za provozní řízení systému Eurodac odpovídá agentura eu-LISA Õ.
Provozní řízení systému Eurodac sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování jeho nepřetržité funkčnosti v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického vývoje nezbytných k zajištění toho, aby systém fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality, zejména co se týče doby potřebné pro vyhledávání v ústředním systému. Při vypracovávání záložního plánu a systému se zohlední potřeby údržby i neočekávaný výpadek systému, včetně dopadu opatření k zajištění kontinuity provozu na zabezpečení a ochranu údajů.
2. Õ Agentura eu-LISA Õ ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby se pro ústřední systém vždy využívaly nejlepší dostupné a nejbezpečnější technologie a techniky určené na základě analýzy nákladů a přínosů.
ò nový
2. Agentura eu-LISA smí používat skutečné osobní údaje produkčního systému Eurodac pro účely testování v těchto případech:
a) pro diagnostiku a nápravu, jsou-li v ústředním systému zjištěny chyby, a
b) pro testování nových technologií a technik, které mají zlepšit fungování ústředního systému nebo přenos údajů do tohoto systému.
V těchto případech jsou bezpečnostní opatření, kontrola přístupu a vedení protokolů v testovacím prostředí stejné jako v produkčním systému Eurodac. Skutečné osobní údaje upravené pro testování jsou anonymizovány tak, aby subjekt údajů nebylo možno identifikovat.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
2. Agentura eu-LISA Õ je odpovědná rovněž za následující úkoly týkající se komunikační infrastruktury:
a) dozor;
b) zabezpečení;
c) koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.
3. Komise je odpovědná za všechny úkoly související s komunikační infrastrukturou, které nejsou uvedeny v odstavci 2 , zejména za:
a) plnění rozpočtu;
b) nákup a obnovu;
c) smluvní záležitosti.
ò nový
5.
Oddělený zabezpečený kanál pro elektronický přenos údajů mezi orgány členských států známý jako komunikační síť „DubliNet“ zřízený podle [článku 18 nařízení (ES) č. 1560/2003] pro účely stanovené v článcích 32, 33 a 46 nařízení (EU) č. [.../...] rovněž řídí a spravuje agentura eu-LISA.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
4. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, agentura eu-LISA Õ použije na všechny své zaměstnance, kteří pracují s údaji systému Eurodac, odpovídající pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost je zachována i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí své služební povinnosti.
Článek 5
Orgány členských států určené pro přístup k údajům pro účely vymáhání práva
1. Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí členské státy orgány, které jsou oprávněny žádat o porovnání s údaji ze systému Eurodac podle tohoto nařízení. Určenými orgány jsou orgány členských států, které jsou odpovědné za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Mezi určené orgány nepatří služby či útvary, které jsou odpovědné výhradně za zpravodajskou činnost související s bezpečností státu.
2. Každý členský stát vede seznam určených orgánů.
3. Každý členský stát vede seznam provozních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny žádat o porovnání s údaji systému Eurodac prostřednictvím národního přístupového bodu.
Článek 6
Orgány členských států provádějící ověření pro účely vymáhání práva
1. Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí každý členský stát jeden vnitrostátní orgán nebo útvar takového orgánu, který jedná jako jeho orgán provádějící ověření. Orgánem provádějícím ověření je orgán členského státu, který je odpovědný za prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.
Pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy, mohou být určený orgán a orgán provádějící ověření součástí stejné organizace, ovšem orgán provádějící ověření jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení nezávisle. Orgán provádějící ověření je oddělen od provozních jednotek uvedených v čl. 5 odst. 3 a nepřijímá od nich pokyny týkající se výsledku ověřování.
Členské státy mohou určit více orgánů provádějících ověření, aby zohlednily svou organizační a administrativní strukturu v souladu se svými ústavními a právními předpisy.
2. Orgán provádějící ověření zajistí, že jsou splněny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac.
Právo přijmout a předat žádost o přístup do systému Eurodac mají v souladu s článkem 19 pouze řádně zmocnění pracovníci orgánu provádějícího ověření.
Pouze orgán provádějící ověření je oprávněn zasílat žádosti o porovnání otisků prstů ð a zobrazení obličeje ï národnímu přístupovému bodu.
Článek 7
Europol
1. Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí Europol specializovanou jednotku s řádně zmocněnými zástupci Europolu, která jedná jako jeho orgán provádějící ověření a která při provádění svých úkolů v rámci tohoto nařízení jedná nezávisle na určeném orgánu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku a nepřijímá od určeného orgánu pokyny týkající se výsledku ověřování. Tato specializovaná jednotka zajišťuje, že jsou splněny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï s údaji systému Eurodac. Europol určí po dohodě s každým členským státem národní přístupový bod tohoto členského státu, jenž jeho žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï postupuje ústřednímu systému.
2. Pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 určí Europol provozní jednotku, která je oprávněna požadovat porovnání s údaji systému Eurodac prostřednictvím určeného národního přístupového bodu. Určený orgán je operační jednotkou Europolu, která je oprávněna shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat údaje s cílem podpořit a posílit činnost členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických či jiných závažných trestných činů spadajících do pravomocí Europolu.
Článek 8
Statistika
1. Agentura eu-LISA Õ každé ð měsíc ï čtvrtletí vypracuje statistický přehled činnosti ústředního systému uvádějící především:
a) počet předaných souborů údajů o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1;
b) počet shod u žadatelů o mezinárodní ochranu osob uvedených v čl. 10 odst. 1 Õ, kteří následně Õ podali žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě ð , které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice a u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají v členském státě ï ;
c) počet shod u osob uvedených v čl. 14 13 odst. 1, které následně podaly žádost o mezinárodní ochranu ð , které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice a u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají v členském státě ï ;
d) počet shod u osob uvedených v čl. 17 14 odst. 1, které již dříve podaly žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě ð , které byly zadrženy v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice a u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají v členském státě ï ;
e) počet údajů o otiscích prstů, které si ústřední systém musel více než jednou vyžádat od členských států původu, protože původně předané údaje nebyly vhodné k porovnávání za použití počítačového systému rozpoznávání otisků prstů;
f) počet souborů údajů, které byly označeny, jejichž označení bylo zrušeno, a které byly zablokovány a odblokovány v souladu s čl. 18 odst. 1 a 3 ð čl. 17 odst. 2, 3 a 4 ï ;
g) počet shod u osob uvedených v čl. 18 odst. 1 ð a 4 ï, u kterých byly zaznamenány shody podle písmen b) ð , c) ï a d) tohoto článku;
h) počet žádostí a shod uvedených v čl. 20 odst. 1;
i) počet žádostí a shod uvedených v čl. 21 odst. 1.;
ò nový
j) počet podaných žádostí u osob uvedených v článku 31;
h) počet shod obdržených z ústředního systému podle čl. 26 odst. 6.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
2. ð Každý měsíc se vydává a zveřejňuje měsíční statistický přehled o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) až h). ï Na konci každého roku se sestaví Roční Õ statistický přehled ð o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) až h) vydává a zveřejňuje agentura eu-LISA ï složený z čtvrtletních statistických přehledů za daný rok, včetně údajů o počtu osob, u kterých byly zaznamenány shody podle odstavce 1 písm. b), c) a d). Statistický přehled obsahuje rozčlenění údajů pro každý členský stát. Výsledky jsou zveřejňovány.
ò nový
3. Agentura eu-LISA poskytne Komisi na její žádost statistiky o určitých aspektech pro účely výzkumu a analýzy, aniž povoluje individuální identifikaci, a umožní jí vydávat pravidelné statistiky podle článku 1. Tyto statistiky jsou sdíleny s dalšími agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pakliže je to potřebné k provádění jejich úkolů.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
KAPITOLA II
ŽADATELÉ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU
Článek 9
Shromažďování, a Õ předávání a porovnávání údajů o Õ otisků prstů a zobrazení obličeje Õ
1. Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů ð a pořídí zobrazení obličeje ï každého žadatele o mezinárodní ochranu staršího 14 ð šesti ï let a co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od podání žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. [21 odst. 2] nařízení (EU) č. 604/2013, předá tyto otisky spolu s údaji uvedenými v čl. 11 písm. ð c) až n) ï b) až g) tohoto nařízení ústřednímu systému.
Nedodržení lhůty 72 hodin nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů a předat je ústřednímu systému. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 25, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů žadatele a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.
2. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů ð a pořídit zobrazení obličeje ï žadatele o mezinárodní ochranu z důvodu opatření přijatých k zajištění zdraví žadatele nebo k ochraně veřejného zdraví, členský stát sejme a odešle otisky prstů ð a pořídí a odešle zobrazení obličeje ï tohoto žadatele co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.
V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 1 nejvýše o dalších 48 hodin.
3. Údaje o otiscích prstů ve smyslu čl. 11 písm. a) předané některým členským státem, s výjimkou údajů předaných podle čl. 10 písm. b), jsou automaticky porovnávány ústřední jednotkou s údaji o otiscích prstů, které předaly jiné členské státy a které již byly uloženy v ústředním systému.
4. Ústřední systém na žádost členského státu zajistí, aby porovnávání podle odstavce 3 zahrnulo kromě údajů od jiných členských států i údaje o otiscích prstů již dříve předané tímto členským státem.
5. Ústřední systém automaticky předá shodu nebo negativní výsledek porovnávání členskému státu původu. Dojde-li ke shodě, předá pro všechny soubory údajů odpovídající shodě údaje uvedené v čl. 11 písm. a) až k), v případě potřeby spolu s označením uvedeným v čl. 18 odst. 1.
ò nový
3. Údaje o otiscích prstů mohou být rovněž pořizovány a předávány členy evropské pohraniční [a pobřežní] stráže nebo azylovými odborníky členských států při provádění úkolů a výkonu pravomocí v souladu s [nařízení o evropské pohraniční [a pobřežní] stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES] a [nařízení (EU) č. 439/2010].
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
Článek 10
Informace o postavení subjektu údajů
Do ústředního systému se zasílají následující informace, které se v něm uloží v souladu s článkem 12 za účelem předání podle čl. 9 odst. 5 ð článků 15 a 16 ï :
a) Po příjezdu žadatele o mezinárodní ochranu nebo jiné osoby podle ð čl. 21 odst. 1 ï ð písm. b), c), ï d) ð nebo e) ï nařízení (EU) č. [.../...] 604/2013 do příslušného členského státu, kam byli přemístěni na základě rozhodnutí vyhovět žádosti ð oznámení ï o přijetí zpět, podle článku ð 26 ï uvedeného nařízení, doplní příslušný členský stát svůj soubor údajů o dotčených osobách, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum jejich příjezdu.
b) Když žadatel o mezinárodní ochranu přicestuje do příslušného členského státu, kam byl přemístěn na základě rozhodnutí vyhovět žádosti o jeho převzetí v souladu s článkem ð 24 ï nařízení (EU) č. […/…] 604/2013, odešle příslušný členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu.
ò nový
c)Když žadatel o mezinárodní ochranu přicestuje do členského státu přidělení podle článku 34 nařízení (EU) č. . […/…], odešle tento členský stát soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, přičemž doplní datum jejího příjezdu a zaznamená, že je členským státem přidělení.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
c) Jakmile členský stát původu zjistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, opustila území členských států, doplní s cílem usnadnit uplatňování čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 5 nařízení (EU) č. 604/2013 svůj soubor údajů o dotčené osobě, které byly zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum, kdy uvedená osoba opustila území.
d) Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, který členský stát původu vydal po zpětvzetí či zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 604/2013, doplní svůj soubor údajů o dotčené osobě, které jsou zaznamenány v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, o datum o jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila území.
e) Členský stát, který se stane příslušným podle ð čl. 19 odst. 1 ï nařízení (EU) č. […/…] 604/2013, doplní svůj soubor údajů o žadateli o mezinárodní ochranu, které byly zaznamenány podle článku 11 tohoto nařízení, o datum přijetí rozhodnutí o posouzení žádosti.
Článek 11
Zaznamenávání údajů
V ústředním systému se zaznamenávají pouze tyto údaje:
a) údaje o otiscích prstů;
ò nový
b) zobrazení obličeje;
c) příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, případně alias, které může být vedeno zvlášť;
d) státní příslušnost (příslušnosti);
e) místo a datum narození;
603/2013
b) členský stát původu, místo a datum podání žádosti o mezinárodní ochranu; v případech uvedených v čl. 10 písm. b) je datem podání žádosti datum vložené členským státem, který žadatele přemístil;
c) pohlaví;
ò nový
h) druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a platnost;
603/2013
d) referenční číslo použité členským státem původu;
ò nový
j) jedinečné identifikační číslo žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. […/…];
k) členský stát přidělení v souladu s čl. 11 odst. c);
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
e) datum sejmutí otisků prstů ð a/nebo pořízení zobrazení obličeje ï;
f) datum předání údajů ústřednímu systému;
g) uživatelské jméno operátora;
h) je-li to třeba podle čl. 10 písm. a) nebo písm. b), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;
p) je-li to třeba podle čl. 10 písm. b), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění; Õ
ò nový
q) je-li to třeba podle čl. 11 písm. c), datum příjezdu dotčené osoby po úspěšném přemístění;
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
i) je-li to třeba podle čl. 10 písm. c), datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států;
j) je-li to třeba podle čl. 10 písm. d), datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna;
k) je-li to třeba podle čl. 10 písm. e), datum, kdy bylo přijato rozhodnutí o posouzení žádosti.
KAPITOLA III
STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ZADRŽENÍ V SOUVISLOSTI S NEOPRÁVNĚNÝM PŘEKROČENÍM VNĚJŠÍ HRANICE
Článek 14
Shromažďování a předávání údajů o otiscích prstů a údajů o zobrazení obličeje Õ
1. Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů ð a pořídí zobrazení obličeje ï každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších 14 ð šesti ï let, zadržených příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, kteří nebyli vráceni zpět nebo kteří fyzicky zůstali na území členských států a nebyli vzati do vazby, zajištěni ani zadrženi po celou dobu mezi zadržením a vyhoštěním provedeným na základě rozhodnutí o jejich vrácení zpět.
2. Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od zadržení předá ústřednímu systému o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1, kteří nebyli vráceni zpět, následující údaje:
a) údaje o otiscích prstů;
ò nový
b)zobrazení obličeje;
c)příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, případně alias, které může být vedeno zvlášť;
d)státní příslušnost (příslušnosti);
e)místo a datum narození;
603/2013
b) členský stát původu, místo a datum zadržení;
c) pohlaví;
ò nový
h) druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a platnost;
603/2013
ð nový
d) referenční číslo použité členským státem původu;
e) datum sejmutí otisků prstů ð a/nebo pořízení zobrazení obličeje ï;
f) datum předání údajů ústřednímu systému;
g) uživatelské jméno operátora.
ò nový
m) je-li to třeba podle odstavce 6, datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna.
603/2013
ð nový
3. Odchylně od odstavce 2, údaje uvedené v odstavci 2 o osobách zadržených podle odstavce 1, které fyzicky zůstávají na území členských států, ale jsou drženy ve vazbě, zajištěny nebo zadrženy déle než 72 hodin, se předají před jejich propuštěním z vazby, ze zajištění nebo zadržení.
4. Nedodržení lhůty 72 hodin uvedené v odstavci 2 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů a předat je ústřednímu systému. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 25, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů zadržené osobě podle odstavce 1 tohoto článku a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.
5. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů ð a pořídit zobrazení obličeje ï zadržené osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jeho zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, sejme a odešle členský stát tyto otisky prstů ð a pořídí a odešle zobrazení obličeje ï , co nejdříve to bude možné, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.
V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.
ò nový
6. Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac podle odstavce 1, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, doplní svůj soubor údajů zaznamenaných v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k dotčené osobě o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila dané území.
7. Údaje o otiscích prstů mohou být rovněž pořizovány a předávány členy evropské pohraniční [a pobřežní] stráže při provádění úkolů a výkonu pravomocí v souladu s [nařízením o evropské pohraniční [a pobřežní] stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES].
ê 603/2013 (přizpůsobený)
Článek 15
Zaznamenávání údajů
1. Údaje uvedené v čl. 14 odst. 2 se zaznamenávají do ústředního systému.
Aniž je dotčen článek 8, zaznamenávají se údaje předané ústřednímu systému na základě čl. 14 odst. 2 pouze pro účely porovnání s údaji o žadatelích o mezinárodní ochranu předanými následně ústřednímu systému a pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2.
Ústřední systém neporovnává údaje předané na základě čl. 14 odst. 2 s žádnými údaji zaznamenanými dříve v ústředním systému ani s údaji předanými ústřednímu systému následně na základě čl. 14 odst. 2.
2. Pokud jde o porovnávání údajů o žadatelích o mezinárodní ochranu předaných ústřednímu systému následně s údaji uvedenými v odstavci 1, použijí se postupy stanovené v čl. 9 odst. 3 a 5 a v čl. 25 odst. 4.
Článek 16
Uložení údajů
1. Každý soubor údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14 odst. 1 se uloží do ústředního systému na dobu 18 měsíců ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti. Po uplynutí této doby ústřední systém automaticky vymaže tyto údaje.
2. Údaje o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14 odst. 1 se v souladu s čl. 28 odst. 3 vymažou z ústředního systému, jakmile členský stát původu zjistí před uplynutím 18 měsíční lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku jednu z následujících skutečností:
a) státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti bylo vydáno povolení k pobytu;
b) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti opustili území členských států;
c) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti získali občanství některého členského státu.
3. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto článku provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 14 odst. 1.
4. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů z důvodů uvedených v odst. 2 písm. c) tohoto článku provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo v čl. 14 odst. 1.
KAPITOLA IV
STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI, KTEŘÍ SE NEOPRÁVNĚNĚ ZDRŽUJÍ POBÝVAJÍCÍ Õ V ČLENSKÉM STÁTĚ
Článek 17
Porovnávání Shromažďování a předávání Õ údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje Õ
1. Každý členský stát může za účelem ověření, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří se ne oprávněně zdržují na jeho území, podali již dříve žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě, předat ústřednímu systému jakékoli údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty tomuto státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti starším 14 let, společně s referenčním číslem, které tento členský stát přidělil.
Obecně platí, že existují důvody pro ověření, zda státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti již dříve podali žádost o mezinárodní ochranu v jiném členském státě, pokud:
a) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti prohlašují, že již podali žádost o mezinárodní ochranu, aniž by však označili členský stát, ve kterém žádost podali;
b) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti nežádají o mezinárodní ochranu, ale namítají, že návratem do země původu by byli vystaveni nebezpečí, nebo
c) státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti se snaží jinak zabránit svému vyhoštění odmítáním spolupráce při zjišťování jejich totožnosti, zejména tím, že nepředloží žádné nebo předloží padělané doklady totožnosti.
2. Pokud se členské státy účastní postupu uvedeného v odstavci 1, předají ústřednímu systému údaje o otiscích všech prstů nebo alespoň ukazováčků, a pokud tyto chybí, otisky všech ostatních prstů státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1.
ò nový
1.
Každý členský stát neprodleně sejme otisky všech prstů a pořídí zobrazení obličeje každého státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti starších šesti let, kteří neoprávněně pobývají na jeho území.
2.
Daný členský stát co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od zadržení, předá ústřednímu systému o každém státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1 následující údaje:
a)
údaje o otiscích prstů;
b)
zobrazení obličeje;
c)
příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, případně alias, které může být vedeno zvlášť;
d)
státní příslušnost (příslušnosti);
e)
místo a datum narození;
f)
členský stát původu, místo a datum zadržení;
g)
pohlaví;
h)
druh a číslo dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu; třípísmenný kód vydávající země a platnost;
i)
referenční číslo použité členským státem původu;
j)
datum sejmutí otisků prstů a/nebo pořízení zobrazení obličeje ;
k)
datum předání údajů ústřednímu systému;
l)
uživatelské jméno operátora;
m)
je-li to třeba podle odstavce 6, datum, kdy dotčená osoba opustila území členských států nebo kdy z něj byla vyhoštěna.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
3. Údaje o otiscích prstů státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti uvedených v odstavci 1 jsou předány ústřednímu systému pouze za účelem porovnávání ð a porovnány ï s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu osob, jejichž otisky prstů byly sejmuty pro účely čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17. odst. 1, Õ předanými jinými členskými státy a již zaznamenanými v ústředním systému.
Údaje o otiscích prstů takového státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti se nezaznamenávají do ústředního systému, ani se neporovnávají s údaji předanými ústřednímu systému na základě čl. 14 odst. 2.
ò nový
4. Nedodržení lhůty 72 hodin uvedené v odstavci 3 tohoto článku nezbavuje členské státy povinnosti sejmout otisky prstů a předat je ústřednímu systému. Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, členský stát původu opětovně sejme otisky prstů zadržených osob podle odstavce 1 tohoto článku a znovu je odešle co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co byly úspěšně sejmuty.
5. Odchylně od odstavce 1, není-li možné sejmout otisky prstů a pořídit zobrazení obličeje zadržené osoby z důvodu opatření přijatých k zajištění jejího zdraví nebo k ochraně veřejného zdraví, dotčený členský stát sejme a odešle tyto otisky prstů a pořídí a odešle zobrazení obličeje co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin poté, co tyto zdravotní důvody pominou.
V případě vážných technických problémů mohou členské státy za účelem provedení vnitrostátních záložních plánů prodloužit lhůtu 72 hodin uvedenou v odstavci 2 nejvýše o dalších 48 hodin.
6. Jakmile členský stát původu zajistí, že dotčená osoba, jejíž údaje byly zaznamenány v systému Eurodac v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení, opustila území členských států v souladu s rozhodnutím o navrácení nebo rozhodnutím o vyhoštění, doplní svůj soubor údajů zaznamenaných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku ve vztahu k dotčené osobě o datum jejího vyhoštění nebo o datum, kdy tato osoba opustila území.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
4. Poté, co jsou výsledky porovnávání údajů o otiscích prstů předány členskému státu původu, se záznam o vyhledávání uchovává v ústředním systému pouze pro účely uvedené v článku 28. Členské státy ani ústřední systém nesmí pro jiné než uvedené účely uchovávat žádné jiné záznamy o příslušném vyhledávání.
5. Pokud jde o porovnávání údajů o otiscích prstů předaných podle tohoto článku s údaji o otiscích prstů žadatelů o mezinárodní ochranu předanými jinými členskými státy a již uloženými v ústředním systému, použijí se postupy stanovené v čl. 9 odst. 3 a 5 a ustanovení čl. 25 odst. 4.
POSTUP POROVNÁVÁNÍ ÚDAJŮ U ŽADATELŮ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU A STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ, KTEŘÍ BYLI ZADRŽENI PŘI NEOPRÁVNĚNÉM PŘEKROČENÍ VNĚJŠÍ HRANICE NEBO KTEŘÍ SE NEOPRÁVNĚNĚ NACHÁZEJÍ NA ÚZEMÍ ČLENSKÉHO STÁTU Õ
Porovnávání údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje Õ
3. Údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï ve smyslu čl. 11 písm. a) předané některým členským státem, s výjimkou údajů předaných podle čl. 10 písm. b) ð a c) ï , jsou automaticky porovnávány ústřední jednotkou s údaji o otiscích prstů, které předaly jiné členské státy a které již byly uloženy v ústředním systému v souladu s čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17. odst. 1 Õ .
4. Ústřední systém na žádost členského státu zajistí, aby porovnávání podle odstavce 3 ð tohoto článku ï zahrnulo kromě údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï od jiných členských států i údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï již dříve předané tímto členským státem.
5. Ústřední systém automaticky předá shodu nebo negativní výsledek porovnávání členskému státu původu ð podle postupů stanovených v čl. 26 odst. 4 ï . Dojde-li ke shodě, předá pro všechny soubory údajů odpovídající shodě údaje uvedené v čl. 11 písm. a) až k) ð 12, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 ï , v případě potřeby spolu s označením uvedeným v čl. 18 odst. 1 ð a 4 ï . ð Pokud je obdržený výsledek negativní, údaje uvedené v článku 12, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 se nepředávají. ï
ò nový
4.
Jestliže systém Eurodac poskytne členskému státu důkaz shody, který tomuto členskému státu může pomoci plnit jeho povinnosti podle čl. 1 odst. 1 písm. a), má tento důkaz přednost před jakoukoli jinou shodou.
ò nový
Článek 16
Porovnávání údajů o zobrazení obličeje
(1)Pokud stav konečků prstů neumožňuje sejmout otisky prstů v takové kvalitě, která by umožnila řádné porovnání podle článku 26, nebo pokud osoba uvedená v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 odmítne dodržet postup snímání otisků prstů, členský stát může v krajním případě provést porovnání údajů o zobrazení obličeje.
(2)Údaje o zobrazení obličeje a údaje týkající se pohlaví subjektu údajů mohou být automaticky porovnávány s údaji o zobrazení obličeje a osobními údaji týkajícími se pohlaví subjektu údajů, které předaly jiné členské státy a které již byly uloženy v ústředním systému v souladu s čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1, s výjimkou údajů předaných v souladu s čl. 11 písm. b) a c).
(3)Ústřední systém na žádost členského státu zajistí, aby porovnávání podle odstavce 1 tohoto článku zahrnovalo kromě údajů o zobrazení obličeje od jiných členských států i údaje o zobrazení obličeje již dříve předané tímto členským státem.
(4)Ústřední systém automaticky předá shodu nebo negativní výsledek porovnávání členskému státu původu podle postupů stanovených v čl. 26 odst. 4. Dojde-li ke shodě, předá pro všechny soubory údajů odpovídající shodě údaje uvedené v článku 12, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2, v případě potřeby spolu s označením uvedeným v čl. 17 odst. 1 a 4. Pokud je obdržený výsledek negativní, údaje uvedené v článku 12, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 se nepředávají.
(5)Jestliže systém Eurodac poskytne členskému státu důkaz shody, který tomuto členskému státu může pomoci plnit jeho povinnosti podle čl. 1 odst. 1 písm. a), má tento důkaz přednost před jakoukoli jinou shodou.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
KAPITOLA V
OSOBY POŽÍVAJÍCÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY ULOŽENÍ ÚDAJŮ, PŘEDČASNÉ VYMAZÁNÍ ÚDAJŮ A OZNAČOVÁNÍ ÚDAJŮ Õ
Článek 12
Uložení údajů
1. Pro účely stanovené v čl. 10 odst. 1, Õ Každý soubor údajů o žadateli o mezinárodní ochranu Õ se uvedených v článku 11 uloží v ústředním systému na dobu deseti let ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů.
ò nový
2.
Pro účely stanovené v čl. 13 odst. 1 se každý soubor údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 13 odst. 2 uloží v ústředním systému na dobu pěti let ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů.
3.
Pro účely stanovené v čl. 14 odst. 1 se každý soubor údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti uvedených v čl. 14 odst. 2 uloží v ústředním systému na dobu pěti let ode dne, kdy byly sejmuty otisky prstů.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
2. Po uplynutí doby uložení údajů Õ uvedené v odstavci 1 ð až 3 ï tohoto článku Õ ústřední systém automaticky vymaže tyto údaje z ústředního systému.
Článek 13
Předčasné vymazání údajů
1. Údaje o osobě, která získá občanství některého členského státu před uplynutím doby uvedené v čl. 12 odst. 1 ð , 2 nebo 3 ï, se vymažou z ústředního systému v souladu s čl. 27 odst. 4, jakmile se členský stát původu dozví, že dotyčná osoba získala toto občanství.
2. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin od vymazání, oznámí všem členským státům původu vymazání údajů podle odstavce 1 provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo v čl. 14 odst. 1 ð nebo čl. 14 odst. 1 ï.
Článek 18
Označování údajů
1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 označí členský stát původu, který poskytl mezinárodní ochranu žadateli o mezinárodní ochranu, jehož údaje byly již zaznamenány na základě článku 11 v ústředním systému, příslušné údaje v souladu s požadavky na elektronickou komunikaci s ústředním systémem stanovenými agenturou eu-LISA Õ. Toto označení se uloží v ústředním systému v souladu s článkem 12 za účelem předání podle čl. 9 odst. 5 ð 15 ï . Ústřední systém ð co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, ï oznámí všem členským státům původu označení údajů provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v článku 9 odst. 1 nebo v článku 14 odst. 1 ð nebo čl. 14 odst. 1 ï. Členské státy původu rovněž označí odpovídající soubory údajů.
2. Údaje o osobách požívajících mezinárodní ochrany, uložené v ústředním systému a označené podle odstavce 1 tohoto článku se poskytují pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 na dobu tří let ode dne, k němuž byla subjektu údajů poskytnuta mezinárodní ochrana.
Dojde-li ke shodě, ústřední systém předá údaje uvedené v čl. 11 písm. a) až k) ð b) až s) ï pro všechny soubory údajů odpovídající shodě. Ústřední systém nepředá označení uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Po uplynutí období tří let ústřední systém automaticky zablokuje předání těchto údajů v případě žádosti o porovnání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 , ovšem ponechá tyto údaje přístupné pro porovnání pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 do okamžiku, kdy budou vymazány. Blokované údaje se nepředávají a ústřední systém oznámí žádajícímu státu v případě nalezení shody negativní výsledek.
3. Členský stát původu zruší označení nebo zablokování údajů týkajících se státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, jejichž údaje byly již dříve označeny nebo blokovány podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku, pokud je těmto osobám odňato postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, je ukončena jeho platnost nebo je zamítnuto prodloužení jeho platnosti, a to podle článků 14 nebo 19 směrnice 2011/95/EU.
ò nový
4.
Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. b) označí členský stát původu, který udělil povolení k pobytu neoprávněně pobývajícímu státnímu příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti, jejichž údaje byly již zaznamenány na základě čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 v ústředním systému, příslušné údaje v souladu s požadavky na elektronickou komunikaci s ústředním systémem stanovenými agenturou eu-LISA. Toto označení se uloží v ústředním systému v souladu s čl. 17 odst. 2 a 3 pro účely předání podle článků 15 a 16. Ústřední systém co nejrychleji, nejpozději však do 72 hodin, oznámí všem členským státům původu označení údajů provedené jiným členským státem původu, jenž nalezl shodu s údaji, které tyto státy předaly o osobách uvedených v čl. 13 odst. 1 nebo čl. 14 odst. 1. Členské státy původu rovněž označí odpovídající soubory údajů.
5.
Údaje neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetí země nebo osob bez státní příslušnosti uložené v ústředním systému a označené podle odstavce 4 tohoto článku se zpřístupní pro porovnání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. c) po dobu, než dojde k automatickému vymazání těchto údajů z ústředního systému v souladu s čl. 17 odst. 4.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
KAPITOLA VI
POSTUP POROVNÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ PRO ÚČELY VYMÁHÁNÍ PRÁVA
Článek 19
Postup porovnání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac
1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 mohou určené orgány uvedené v čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 podat orgánu provádějícímu ověření odůvodněnou elektronickou žádost v souladu s čl. 20 odst. 1, spolu s referenčním číslem, které jí tyto orgány přidělily, o předání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï pro porovnání s ústředním systémem prostřednictvím národního přístupového bodu. Orgán provádějící ověření po obdržení takové žádosti ověří, zda jsou splněny všechny podmínky žádosti o porovnání uvedené v článku 20, případně článku 21.
2. Jsou-li splněny všechny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů uvedené v článku 20 nebo 21, orgán provádějící ověření postoupí žádost o porovnání národnímu přístupovému bodu, který ji zpracuje v ústředním systému v souladu s postupy stanovenými v čl. 9 odst. 3 a 5 ð 15 a 16 ï pro účely porovnání s údaji o otiscích prstů Õ ð a zobrazení obličeje ï předanými ústřednímu systému podle čl. 9 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 ð 1 a čl. 14 odst. 1 ï.
ò nový
3.
Porovnání zobrazení obličeje s jinými údaji o zobrazení obličeje v ústředním systému podle čl. 1 odst. 1 písm. c) může být provedeno v souladu s čl. 16 odst. 1, pokud jsou tyto údaje dostupné v okamžiku, kdy je podána odůvodněná elektronická žádost podle čl. 21 odst. 1.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
3. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nutné zabránit bezprostředně hrozícímu nebezpečí souvisejícímu s teroristickým či jiným závažným trestným činem, může úřad provádějící ověření postoupit údaje o otiscích prstů národnímu přístupovému bodu pro porovnání okamžitě po obdržení žádosti od určeného orgánu a až následně ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky žádosti o porovnání údajů o otiscích prstů uvedené v článku 20 nebo článku 21, včetně toho, zda skutečně nastal výjimečně naléhavý případ. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení po vyřízení žádosti.
4. Pokud se následným ověřením zjistí, že přístup k údajům systému Eurodac nebyl odůvodněný, všechny orgány, které měly přístup k těmto údajům, tyto informace získané ze systému Eurodac vymažou a sdělí tuto skutečnost orgánu provádějícímu ověření.
Článek 20
Podmínky přístupu určených orgánů k údajům systému Eurodac
1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 mohou určené orgány podat odůvodněnou elektronickou žádost o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému v rámci svých pravomocí pouze tehdy, nevedlo-li ke zjištění totožnosti subjektu údajů porovnání s těmito databázemi:
–vnitrostátní databáze otisků prstů,
–automatizované databáze otisků prstů všech ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV, jsou-li porovnání technicky možná, s výjimkou případů, kdy se lze odůvodněně domnívat, že by takové porovnávání ke zjištění totožnosti subjektu údajů nevedlo. Tyto důvody se zahrnou do odůvodněné elektronické žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac, již určený orgán zašle orgánu provádějícímu ověření, a
–Vízový informační systém v případě splnění podmínek pro provedení příslušného porovnání stanovených v rozhodnutí Rady 2008/633/SVV;
a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) porovnání je nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, což znamená, že existuje převažující zájem zachovat veřejnou bezpečnost, jenž prohledávání databáze opravňuje z hlediska proporcionality;
b) porovnání je nezbytné ve specifickém případě (tzn. systematická porovnávání se neprovádějí); a
c) existují oprávněné důvody předpokládat, že toto porovnání podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování jakýchkoli z daných trestných činů. Tyto oprávněné důvody existují zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu patří do jedné z kategorií, na něž se vztahuje toto nařízení.
2. Žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac se omezují na vyhledávání na základě údajů o otiscích prstů ð nebo zobrazení obličeje ï .
Článek 21
Podmínky přístupu Europolu k údajům systému Eurodac
1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 může určený orgán Europolu předložit odůvodněnou elektronickou žádost o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému v rámci mezí zmocnění Europolu a v případě, kdy je to nutné pro výkon jeho úkolů, a pouze tehdy, nevedlo-li ke zjištění totožnosti subjektu údajů porovnání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v některém ze systémů zpracování informací, které jsou z technického i právního hlediska Europolu přístupné, a v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) porovnání je nezbytné s cílem podpořit a posílit činnost členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických či jiných závažných trestných činů spadajících do pravomocí Europolu, což znamená, že existuje převažující zájem zachovat veřejnou bezpečnost, jenž prohledávání databáze opravňuje z hlediska proporcionality;
b) porovnání je nezbytné ve specifickém případě (tzn. systematická porovnávání se neprovádějí); a
c) existují oprávněné důvody předpokládat, že toto porovnání podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování jakýchkoli z daných trestných činů. Tyto oprávněné důvody existují zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu patří do jedné z kategorií, na něž se vztahuje toto nařízení.
2. Žádosti o porovnání s údaji systému Eurodac se omezují na porovnávání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï.
3. Zpracování informací získaných Europolem z porovnání s údaji ze systému Eurodac podléhá povolení členského státu původu. Takové povolení lze získat prostřednictvím národní jednotky Europolu daného členského státu.
Článek 22
Komunikace mezi určenými orgány, orgány provádějícími ověření a národními přístupovými body
1. Aniž je dotčen článek 26, musí být veškerá komunikace mezi určenými orgány, orgány provádějícími ověření a národními přístupovými body zabezpečena a musí probíhat elektronicky.
2. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 zpracovává členský stát otisky prstů digitálně a předává je v datovém formátu uvedeném , jak je stanoven Õ v ð schváleném dokumentu pro ovládání rozhraní ï příloze I, aby se zajistilo, že porovnání lze provést prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů.
KAPITOLA VII
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ, OCHRANA ÚDAJŮ A ODPOVĚDNOST
Článek 23
Odpovědnost za zpracování údajů
1. Členský stát původu je odpovědný za
a) snímání otisků prstů ð a pořizování zobrazení obličeje ï v souladu s právem;
b) předávání údajů o otiscích prstů a dalších údajů uvedených v článku 11, čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 ústřednímu systému v souladu s právem;
c) přesnost a aktuálnost údajů v době předání ústřednímu systému;
d) zaznamenávání, ukládání, opravy a vymazávání údajů v ústředním systému v souladu s právem, aniž jsou dotčeny povinnosti agentury eu-LISA Õ;
e) zpracování výsledků porovnávání údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï předaných ústředním systémem v souladu s právem.
2. V souladu s článkem 34 zajistí členský stát původu zabezpečení údajů uvedených v odstavci 1 před předáváním ústřednímu systému a během něho, jakož i zabezpečení údajů, které od ústředního systému obdrží.
3. Členský stát původu je odpovědný za konečné určení totožnosti údajů podle čl. 25 odst. 4.
4. Agentura eu-LISA Õ zajistí, aby byl ústřední systém provozován v souladu s tímto nařízením. Agentura eu-LISA Õ zejména:
a) přijímá opatření k zajištění toho, aby osoby pracující s ústředním systémem zpracovávaly údaje zaznamenané v tomto systému pouze v souladu s účelem systému Eurodac vymezeným v čl. 1 odst. 1;
b) přijímá nezbytná opatření k zajištění zabezpečení ústředního systému v souladu s článkem 34;
c) zajišťuje, aby přístup k ústřednímu systému měly pouze osoby oprávněné s ním pracovat, aniž je dotčena pravomoc evropského inspektora ochrany údajů.
Agentura eu-LISA Õ uvědomí o opatřeních, která přijme k provedení prvního pododstavce, Evropský parlament, Radu a evropského inspektora ochrany údajů.
Článek 24
Předání
1. Otisky prstů se digitálně zpracují a předají v datovém formátu uvedeném , jak je stanoven Õ v ð ve schváleném dokumentu pro ovládání rozhraní ï příloze I. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura eu-LISA Õ technické požadavky na předávání datového formátu členskými státy ústřednímu systému a naopak. Agentura eu-LISA Õ zajistí, že údaje o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï předané členskými státy lze porovnávat počítačovým systémem rozpoznávání otisků prstů ð a zobrazení obličeje ï .
2. Členské státy předávají údaje uvedené v článku 11, čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 elektronicky. Údaje uvedené v článku 11 a čl. 14 odst. 2 ð a čl. 14 odst. 2 ï se automaticky zaznamenávají v ústředním systému. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura eu-LISA Õ technické požadavky pro zajištění toho, aby údaje mohly být řádně elektronicky předávány z členských států do ústředního systému a naopak.
3. Referenční číslo uvedené v čl. 11 písm. d), čl. 14 odst. 2 písm. d), v čl. 17 odst. 1 ð 2 písm. i) ï a v čl. 19 odst. 1 umožňuje údaje jednoznačně přiřadit k jedné konkrétní osobě a členskému státu, který údaje předává. Dále umožňuje zjistit, zda se tyto údaje vztahují k osobě uvedené v čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1.
4. Referenční číslo začíná identifikačním písmenem nebo písmeny, kterými je v souladu s normou uvedenou v příloze I identifikován členský stát předávající údaje. Za identifikačním písmenem nebo písmeny následuje identifikace kategorie osob nebo žádostí. Číslice „1“ označuje údaje vztahující se k osobám uvedeným v čl. 9 odst. 1, číslice „2“ k osobám podle čl. 14 odst. 1, číslice „3“ k osobám podle čl. 17 odst. 1, číslice „4“ k žádostem podle článku 20, číslice „5“ k žádostem podle článku 21 a číslice „9“ k žádostem podle článku 29.
5. Agentura eu-LISA Õ stanoví pro členské státy nezbytné technické postupy zaručující, že údaje, které obdrží ústřední systém, budou jednoznačné.
6. Ústřední systém potvrdí přijetí předaných údajů co nejdříve. Za tímto účelem stanoví agentura eu-LISA Õ nezbytné technické požadavky k zajištění toho, aby členské státy na požádání obdržely potvrzení o přijetí.
Článek 25
Provádění porovnávání a předávání výsledků
1. Členské státy zajistí předávání údajů o otiscích prstů v kvalitě dostatečné pro účely porovnávání prostřednictvím počítačového systému rozpoznávání otisků prstů ð a obličeje ï. V míře nezbytné pro zajištění velmi vysoké úrovně přesnosti výsledků porovnávání prováděného ústředním systémem stanoví agentura eu-LISA Õ přiměřenou kvalitu předávaných údajů o otiscích prstů. Ústřední systém zkontroluje kvalitu předaných údajů o otiscích prstů ð a zobrazení obličeje ï co nejdříve. Pokud údaje o otiscích prstů ð nebo zobrazení obličeje ï neumožňují porovnávání za použití počítačového systému rozpoznávání otisků prstů ð a obličeje ï, ústřední systém informuje daný členský stát. Uvedený členský stát potom předá údaje o otiscích prstů ð nebo zobrazení obličeje ï přiměřené kvality s použitím stejného referenčního čísla, jaké měl předchozí soubor údajů ð o otiscích prstů nebo zobrazení obličeje ï.
2. Ústřední systém provádí porovnávání v pořadí, v jakém žádosti přicházejí. Každá žádost musí být vyřízena do 24 hodin. Členský stát může z důvodů souvisejících s vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby zvláště naléhavá porovnání byla provedena do jedné hodiny. Pokud nelze tyto lhůty dodržet kvůli okolnostem, za které neodpovídá agentura eu-LISA Õ, zpracuje ústřední systém žádost přednostně, jakmile tyto okolnosti pominou. V takových případech stanoví agentura eu-LISA Õ v míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému kritéria pro zajištění přednostního vyřizování žádostí.
3. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura eu-LISA Õ provozní postupy pro zpracování přijatých údajů a pro předávání výsledků porovnávání.
4. Výsledky porovnávání údajů o otiscích prstů prováděného podle článku 15 Õ jsou ihned kontrolovány v přijímajícím členském státě odborníkem na daktyloskopii, jak je vymezen v souladu s vnitrostátními pravidly, který je speciálně vyškolen v různých metodách porovnávání otisků prstů, jež toto nařízení upravuje. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení provádí konečné určení totožnosti členský stát původu ve spolupráci s dotčenými členskými státy na základě článku 34 nařízení(EU) č. 604/2013.
ò nový
5.
Výsledky porovnávání údajů o zobrazení obličeje prováděného podle článku 15 jsou ihned kontrolovány a ověřovány v přijímajícím členském státě. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení provádí konečné určení totožnosti členský stát původu ve spolupráci s dotčenými členskými státy.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
Informace obdržené z ústředního systému o ostatních údajích, které se projevily jako nespolehlivé, jsou vymazány, jakmile se nespolehlivost těchto údajů prokáže.
5. Pokud z konečného určení totožnosti podle odstavce 4 vyplyne, že výsledek porovnávání obdržený z ústředního systému neodpovídá údajům o otiscích prstů ð nebo zobrazení obličeje ï zaslaným k porovnání, členské státy okamžitě vymaží výsledek porovnání a sdělí co nejrychleji, nejpozději však do tří pracovních dnů, tuto skutečnost Komisi a agentuře eu-LISA Õ ð a oznámí ji referenční číslo členského státu původu a referenční číslo členského státu, který obdržel daný výsledek ï.
Článek 26
Komunikace mezi členskými státy a ústředním systémem
Údaje předávané členskými státy ústřednímu systému a naopak využívají komunikační infrastrukturu. V míře nezbytné pro účinný provoz ústředního systému stanoví agentura eu-LISA Õ technické postupy nezbytné pro používání komunikační infrastruktury.
Článek 27
Přístup k údajům zaznamenaným v systému Eurodac, opravy nebo vymazání těchto údajů
1. Členský stát původu má přístup k údajům, které předal a které jsou zaznamenány v ústředním systému v souladu s tímto nařízením.
Žádný členský stát nemůže vyhledávat v údajích předaných jiným členským státem, ani takové údaje obdržet, kromě údajů pocházejících z porovnávání podle čl. 9 odst. 5 ð 15 a 16 ï.
2. Orgány členských států, které mají na základě odstavce 1 tohoto článku přístup k údajům zaznamenaným v ústředním systému, jsou orgány určené jednotlivými členskými státy pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 . Při tomto určení každý členský stát přesně uvede jednotku odpovědnou za provádění úkolů souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení. Každý členský stát neprodleně sdělí Komisi a agentuře eu-LISA Õ seznam těchto jednotek a všechny změny v tomto seznamu. Agentura eu-LISA Õ zveřejní souhrnný seznam v Úředním věstníku Evropské unie. V případě změn v tomto seznamu zveřejňuje agentura eu-LISA Õ aktualizovaný souhrnný seznam jednou ročně na internetu.
3. Pouze členský stát původu má právo změnit údaje, které předal ústřednímu systému, opravami nebo doplněním těchto údajů, nebo je vymazat, aniž je dotčeno vymazávání prováděné na základě čl. ð 18 ï 12 odst. 2 nebo čl. 16 odst. 1.
4. Jestliže má členský stát nebo agentura eu-LISA Õ informace nasvědčující tomu, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné, upozorní na to co nejdříve členský stát původu ð , aniž je dotčeno ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článku [33..] nařízení (EU) č. […/2016] ï.
Jestliže má členský stát informace nasvědčující tomu, že údaje byly zaznamenány do ústředního systému v rozporu s tímto nařízením, upozorní na to co nejdříve agenturu eu-LISA Õ, Komisi a členský stát původu. Členský stát původu dané údaje zkontroluje a v případě nutnosti je bez odkladu změní nebo vymaže.
5. Agentura eu-LISA Õ nepředá ani nezpřístupní údaje zaznamenané v ústředním systému orgánům žádné třetí země. Tento zákaz se nepoužije na předávání těchto údajů do třetích zemí, na které se vztahuje nařízení (EU) č. [.../...] 604/2013.
Článek 28
Uchovávání záznamů
1. Agentura eu-LISA Õ uchovává záznamy o všech úkonech zpracování údajů v rámci ústředního systému. Tyto záznamy vypovídají o účelu přístupu, o datu a čase, o předaných údajích, o údajích použitých pro dotazování, o názvu jednotky, která údaje vložila nebo vyhledávala, a o jménech odpovědných osob.
2. Záznamy podle odstavce 1 tohoto článku lze použít pouze pro sledování přípustnosti zpracovávání údajů z hlediska ochrany údajů a pro zajištění zabezpečení údajů v souladu s článkem 34. Záznamy musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a smazány po uplynutí jednoho roku od uplynutí doby uložení údajů podle čl. ð 17 ï 12 odst. 1 a čl. 16 odst. 1, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.
3. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 přijme každý členský stát v souvislosti se svým vnitrostátním systémem opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 1 a 2 tohoto článku. Každý členský stát navíc vede záznamy o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo vyhledávání údajů.
Článek 29
Práva subjektu údajů na informace Õ
1. Každou osobu, na kterou se vztahuje čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 nebo čl. 17 odst. 1, informuje členský stát původu písemně a v případě nutnosti i ústně, v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž se lze důvodně domnívat, že mu rozumí, ð stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků ï o
a) totožnosti správce ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice [../../EU]95/46/ES a případně jeho zástupce ð a o kontaktních údajích inspektora ochrany údajů ï ;
b) účelu, pro který budou údaje o této osobě zpracovány systémem Eurodac, včetně popisu cílů nařízení (EU) č. […/…] 604/2013, v souladu s ð článkem 6 ï uvedeného nařízení, a srozumitelně a za použití jasného a jednoduchého jazyka jí vysvětlí, že členským státům a Europolu lze pro účely vymáhání práva poskytnout přístup k systému Eurodac;
c) příjemcích ð nebo kategoriích příjemců ï údajů;
d) povinnosti nechat si sejmout otisky prstů, pokud jde o osoby uvedené v čl.9 odst. 1 nebo čl. 14 odst. 1 ð nebo čl. 14 odst. 1 ï;
ò nový
e) době, po kterou se budou údaje ukládat podle článku 17;
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
e) existenci Õ právu ð požadovat od správce ï na přístup k údajům o ní a jejím právu požadovat opravu nesprávných údajů o ní ð a doplnění neúplných osobních údajů ï nebo vymazání či omezení osobních Õ údajů o ní, které se jí týkají Õ a které byly zpracovány v rozporu se zákonem, jakož i o právu obdržet informace o postupech při uplatňování těchto práv, včetně kontaktních údajů správce a vnitrostátních orgánů dozoru podle čl. 30 odst. 1.
ò nový
g) právu podat stížnost u dozorového úřadu.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
2. Pokud jde o osobu, na kterou se vztahuje čl. 9 odst. 1 nebo čl. 14 odst. 1 ð a čl. 14 odst. 1 ï, jsou jí informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty při snímání otisků prstů.
Pokud jde o osobu, na kterou se vztahuje čl. 17 odst. 1, jsou jí informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty nejpozději při předání údajů o ní ústřednímu systému. Tato povinnost neplatí, pokud se poskytnutí těchto informací ukáže jako nemožné nebo pokud by vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
Je-li osoba, které se týká čl.9 odst. 1, čl. 14 odst. 1 a čl. 17 odst. 1, nezletilá, poskytne jí členský stát informace způsobem přiměřeným jejímu věku.
3. Postupem podle čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. […/…] 604/2013 se vypracuje společný leták obsahující alespoň informace podle odstavce 1 tohoto článku a informace podle ð čl. 6 odst. 2 ï uvedeného nařízení.
Leták musí být jasný, jednoduchý a sepsaný ð stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem a ï v jazyce, jemuž daná osoba rozumí nebo o němž se lze důvodně domnívat, že mu rozumí.
Leták musí být vypracován takovým způsobem, aby měly členské státy možnost doplnit do něho další informace týkající se konkrétního členského státu. Tyto specifické informace zahrnují alespoň práav subjektu údajů a možnost pomoci ð obdržet informace ï ze strany ð od ï vnitrostátních orgánů dozoru a i kontaktní údaje kanceláře správce ð a inspektora ochrany osobních údajů ï a vnitrostátních orgánů dozoru.
Právo na přístup k osobním údajům a právo na opravu a výmaz osobních údajů Õ
4. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení může v každém členském státě každý subjekt údajů v souladu s právními předpisy a postupy daného státu vykonávat práva stanovená článkem 12 směrnice 95/46/ES ð se práva subjektu údajů na přístup, opravu a výmaz vykonávají v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. […/2016] a uplatňují se podle tohoto článku ï.
Aniž je dotčena povinnost poskytnout další informace v souladu s čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES, 2. Právo Õ má subjekt údajů na přístup v každém členském státě zahrnuje Õ právo získat sdělení o údajích, které se ho týkají a které jsou zaznamenány v ústředním systému, a o členském státě, který je předal ústřednímu systému. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze některý členský stát.
5. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 může v každém členském státě každá osoba požadovat opravu údajů, které jsou věcně nesprávné, nebo o vymazání údajů zaznamenaných v rozporu se zákonem. Opravu a vymazání provede bez zbytečného odkladu členský stát, který údaje předal, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy.
6. Pokud je právo na opravu a vymazání pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 vykonáváno v jiném členském státě, než který předal údaje, spojí se orgány tohoto členského státu s orgány členského státu nebo států, které tyto údaje předaly, aby mohly zkontrolovat správnost údajů a zákonnost jejich předání a zaznamenání v ústředním systému.
7. Pokud vyjde najevo, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, členský stát, který je předal, tyto údaje pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 opraví nebo vymaže v souladu s čl. 27 odst. 3. Tento členský stát subjektu údajů bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že provedl opravu ð , doplnění, ï nebo vymazání ð nebo omezení zpracování ï osobních Õ údajů o něm.
8. Jestliže členský stát, který předal údaje, nesouhlasí s tím, že údaje zaznamenané v ústředním systému jsou věcně nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, sdělí pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 bez zbytečného odkladu písemně subjektu údajů důvody, proč nehodlá tyto údaje opravit nebo vymazat.
Tento členský stát také subjektu údajů poskytne poučení o krocích, které může učinit, nepřijme-li poskytnuté vysvětlení. To zahrnuje informace, jak podat žalobu nebo případně stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu, a o veškeré finanční nebo jiné pomoci dostupné v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu.
9. Každá žádost podle odstavců 4 a 5 tohoto článku o přístup, opravu nebo vymazání Õ musí obsahovat všechny podrobnosti nutné k určení totožnosti subjektu údajů, včetně otisků prstů. Tyto údaje se použijí výhradně k umožnění výkonu práv subjektu údajů Õ uvedených v odstavcích 4 a 5 a jsou vymazány ihned poté.
10. Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují na bezodkladném uplatnění práv subjektu údajů Õ stanovených v odstavcích 5, 6 a 7 na opravu a vymazání Õ.
11. Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí přístup k Õ údajů, které se ho týkají, v souladu s odstavcem 4, příslušný orgán uchová písemný záznam o podání této žádosti a způsobu jejího řešení a neprodleně jej zpřístupní vnitrostátním orgánům dozoru.
12. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení pomáhá v každém členském státě jeho orgán dozoru v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice 95/46/ES subjektu údajů na základě její žádosti při výkonu jejích práv.
13. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení orgán dozoru členského státu, který předal údaje, a orgán dozoru členského státu, ve kterém se nachází je Õ subjekt údajů přítomen Õ, tomuto subjektu údajů Õ pomáhají, a pokud o to požádá, radí mu při poskytne informace týkající se Õ výkonu jeho práv ð požadovat od správce údajů přístup, ï na opravu ð doplnění, ï nebo vymazání ð nebo omezení zpracování ï osobních Õ údajů , které se ho týkají Õ . Oba tyto orgány dozoru za tímto účelem spolupracují ð v souladu s kapitolou VII nařízení (EU) […/2016] ï. Žádosti o takovouto pomoc mohou být podány orgánu dozoru členského státu, ve kterém se nachází subjekt údajů, a ten je předá orgánu členského státu, který předal údaje.
14. V každém členském státě může každá osoba v souladu s právními předpisy a postupy daného státu podat žalobu nebo případně stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného státu, pokud je jí odepřeno právo přístupu stanovené v odstavci 4.
15. Každá osoba může v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, který předal údaje, podat žalobu nebo, je-li to vhodné, stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného státu ohledně údajů, které se k ní vztahují a jsou zaznamenány v ústředním systému, za účelem výkonu svých práv podle odstavce 5. Povinnost orgánů dozoru členských států pomáhat subjektu údajů, a pokud o to požádá, radit mu v souladu s odstavcem 13 trvá během celého řízení.
Článek 30
Dozor vykonávaný orgány dozoru členských států
1. Pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení každý členský stát zajistí, aby stanoví, že jeho Õ orgán nebo orgány dozoru určené podle čl. ð 41 ï 28 odst. 1 směrnice 95/46/ES ð uvedené v čl. [46 odst. 1] nařízení (EU) […/2016] ï dohlížely nezávisle a v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy na zákonnost zpracování osobních údajů daným členským státem pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) Õ v souladu s tímto nařízením, včetně jejich předání ústřednímu systému.
2. Každý členský stát zajistí, aby jeho orgán dozoru měl možnost poradit se s osobami s dostatečnými znalostmi v oboru daktyloskopie.
Článek 31
Dozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů
1. Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby bylo veškeré zpracovávání osobních údajů v systému Eurodac, zejména činnosti prováděné agenturou eu-LISA Õ, prováděno v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a tímto nařízením.
2. Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byl alespoň každým třetím rokem v souladu s mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností agentury eu-LISA Õ souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, agentuře eu-LISA Õ a vnitrostátním orgánům dozoru. Agentura eu-LISA Õ má možnost se ke zprávě před jejím přijetím vyjádřit.
Článek 32
Spolupráce orgánů dozoru členských států s evropským inspektorem ochrany údajů
1. Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů v rozsahu svých pravomocí aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dozor nad systémem Eurodac.
2. Členské státy zajistí, aby nezávislý orgán každoročně provedl v souladu s čl. 33 odst. 2 audit zpracování osobních údajů pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2 , jehož součástí je i analýza vzorku odůvodněných elektronických žádostí.
Zpráva o auditu se připojí k výroční zprávě členských států uvedené v čl. 40 odst. 7.
3. Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů si v rozsahu svých pravomocí vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dozoru nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby zvyšují informovanost o právech na ochranu údajů.
4. Pro účely odstavce 3 se vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů setkávají nejméně dvakrát ročně. Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody. Jednou za dva roky se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a agentuře eu-LISA Õ společná zpráva o činnostech.
Článek 33
Ochrana osobních údajů pro účely vymáhání práva
1. Každý členský stát zajistí, aby ustanovení přijatá v rámci vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV, byla rovněž použitelná na zpracování osobních údajů jejich vnitrostátními orgány pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení.
2. Orgán nebo orgány dozoru každého členského státu uvedené v čl. [39 odst. 1] směrnice [2016/… /EU] Õ Sledování sledují Õ zákonnosti zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení členským státem pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně předávání těchto údajů do systému Eurodac a z něho, provádějí vnitrostátní orgány dozoru určené podle rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.
3. Zpracovávání osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení probíhá v souladu s rozhodnutím 2009/371/SVV a dohlíží na ně nezávislý externí inspektor ochrany údajů. Na zpracování osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení se tudíž použijí ustanovení článku 30, 31 a 32 uvedeného rozhodnutí. Nezávislý externí inspektor ochrany údajů zajistí, aby práva fyzických osob nebyla porušována.
4. Osobní údaje získané podle tohoto nařízení ze systému Eurodac pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 se zpracovávají pouze pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování konkrétního případu, pro nějž daný členský stát nebo Europol podal žádost o příslušné údaje.
5. Aniž je dotčen článek [23 a 24] směrnice [2016/ …/EU], Õ Ústřední systém, určené orgány a orgány provádějící ověření a Europol uchovávají záznam o vyhledávání údajů, aby vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů umožnily kontrolovat, zda jsou údaje zpracovávány v souladu s předpisy Unie pro ochranu údajů, a to i pro účely vedení záznamů pro účely vypracovávání výročních zpráv uvedených v čl. 40 odst. 7. Osobní údaje získané za jiným než výše uvedeným účelem a rovněž záznamy o jejich vyhledávání se vymažou ze všech vnitrostátních souborů a souborů Europolu po uplynutí jednoho měsíce, jestliže údaje nejsou potřebné pro účely specifického probíhajícího vyšetřování trestné činnosti, jež bylo důvodem žádosti daného členského státu nebo Europolu o příslušné údaje.
Článek 34
Zabezpečení údajů
1. Členský stát původu zajistí zabezpečení údajů před jejich předáváním ústřednímu systému a během něho.
2. Každý členský stát přijme pro všechny údaje zpracované jeho příslušnými orgány podle tohoto nařízení nezbytná opatření, včetně přijetí bezpečnostního plánu, aby:
a) údaje fyzicky chránil, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace na ochranu kritické infrastruktury;
b) zabránil neoprávněným osobám v přístupu ð k zařízení pro zpracování údajů a ï do vnitrostátních zařízení, ve kterých členský stát provádí činnosti v souladu s cíli systému Eurodac (ð kontrola přístupu k zařízením pro zpracování údajů a ï kontroly při vstupu do ð vnitrostátních ï zařízení);
c) zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám a vymazání nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);
d) zabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, změnám nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uložení);
ò nový
e) zabránil neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);
ê 603/2013 (přizpůsobený)
e) zabránil neoprávněnému zpracování údajů v systému Eurodac a jakékoli neoprávněné úpravě nebo vymazání údajů zpracovávaných v systému Eurodac (kontrola vstupu údajů);
f) zajistil, aby osoby oprávněné k přístupu do systému Eurodac měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jednoznačných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);
g) zajistil, aby všechny orgány s právem přístupu do systému Eurodac vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům přistupovat a údaje vkládat, aktualizovat, vymazávat nebo vyhledávat, a aby tyto profily a veškeré další související informace, jež mohou orgány potřebovat pro účely dozoru, na žádost neprodleně zpřístupnily vnitrostátním orgánům dozoru uvedeným v kapitole VI nařízení (EU) č. […/2016] Õ článku 28 směrnice 95/46/ES a kapitole VI článku směrnice [2016/.../EU] Õ článku [..] směrnice [2016/.../EU] Õ 25 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV (profily pracovníků);
h) zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro předávání údajů (kontrola předávání údajů);
i) zajistil možnost ověření a zjištění, které údaje byly v systému Eurodac zpracovány, kdy, kým a za jakým účelem (kontrola zaznamenávání údajů);
j) zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám a vymazávání osobních údajů během jejich předávání ze systému Eurodac a do něho nebo během přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);
ò nový
l) zajistil, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny (obnova);
m) zajistil, aby systém Eurodac fungoval, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost);
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
k) sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním, aby zajistil dodržování tohoto nařízení (interní kontrola) a do 24 hodin automatické odhalování jakýchkoli událostí, které vznikly v důsledku uplatňování opatření uvedených v písmenech b) až j) ð k) ï a mohou poukazovat na bezpečnostní incident.
3. Členské státy informují agenturu eu-LISA Õ o bezpečnostních incidentech, které ve svém systému odhalily ð , aniž je dotčeno oznamování a sdělování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle [článků 31 a 32] nařízení (EU) č. […/2016], respektive [článků 28 a 29] ï. Agentura eu-LISA Õ informuje o bezpečnostních incidentech členské státy, Europol a evropského inspektora ochrany údajů. Dotčené členské státy, agentura eu-LISA Õ a Europol během bezpečnostního incidentu vzájemně spolupracují.
4. Agentura eu-LISA Õ přijme opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v odstavci 2, pokud jde o provoz systému Eurodac, včetně přijetí bezpečnostního plánu.
Článek 35
Zákaz předávání údajů třetím zemím, mezinárodním organizacím a soukromým subjektům
1. Osobní údaje získané členským státem nebo Europolem podle tohoto nařízení z ústředního systému nesmí být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Tento zákaz se uplatní i v případě, že jsou tyto údaje dále zpracovávány na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy ve smyslu [článku [...] 2 písm. b) směrnice [2016/../EU] rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV].
2. Osobní údaje, které pocházejí z některého členského státu a jsou pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 vyměňovány mezi členskými státy na základě zjištěné shody, nesmí být předávány třetím zemím, hrozí-li vážné reálné Õ nebezpečí, že subjekty údajů mohou být v důsledku předání těchto informací vystaveny mučení, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestům nebo mohou čelit jakémukoli jinému porušování základních práv.
ò nový
3.
O skutečnosti, že v členském státě byla podána žádost o mezinárodní ochranu, nesmí být poskytnuty žádné informace třetí zemi, jedná-li se o osoby uvedené v čl. 10 odst. 1, zejména v případě, že tato země je rovněž zemí původu žadatele.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
3. Zákazem uvedeným v odstavcích 1 a 2 není dotčeno právo členských států předávat tyto údaje ð v souladu s kapitolou V nařízení (EU) č. […/2016], případně vnitrostátními pravidly přijatými podle směrnice [2016/…/EU], ï třetím zemím, na které se vztahuje nařízení (EU) č. […/…] 604/2013.
ò nový
Článek 38
Předávání údajů třetím zemím pro účely navrácení
1.
Odchylně od článku 37 tohoto nařízení mohou být osobní údaje, které se týkají osob uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 1 a které členský stát obdržel na základě shody pro účely stanovené v čl. 1. odst. 1 písm. a) nebo b), předány nebo zpřístupněny třetí zemi v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. […/2016], je-li to nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely navrácení, a to pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
b)
třetí země výslovně souhlasí s tím, že údaje použije pouze za účelem, k němuž byly poskytnuty, a v rámci toho, co je pro zajištění účelů stanovených v čl. 1 odst. 1 písm. b) oprávněné a nezbytné, a že tyto údaje vymaže, jakmile jejich uchovávání přestane být odůvodněné;
c)
členský stát původu, který vložil údaje do ústředního systému, poskytl svůj souhlas a dotčená osoba byla informována, že její osobní údaje mohou být sdíleny s orgány třetí země.
2.
O skutečnosti, že v členském státě byla podána žádost o mezinárodní ochranu, nesmí být poskytnuty žádné informace třetí zemi, jedná-li se o osoby uvedené v čl. 10 odst. 1, zejména v případě, že tato země je rovněž zemí původu žadatele.
3.
Třetí země nemá přímý přístup do ústředního systému pro účely porovnání nebo předání údajů o otiscích prstů nebo jakýchkoli jiných osobních údajů o státním příslušníkovi třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti a neobdrží povolení k přístupu prostřednictvím určeného národního přístupového bodu členského státu.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
Článek 36
Vedení protokolů a dokumentace
1. Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny úkony zpracování údajů pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 plynoucí z žádostí o porovnání s údaji systému Eurodac byly zaprotokolovány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů a pro účely vlastní kontroly.
2. Protokol nebo dokumentace musí v každém případě obsahovat:
a) přesný účel žádosti o porovnání, včetně příslušné podoby teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu, a v případě Europolu přesný účel žádosti o porovnání;
b) rozumné důvody pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení;
c) odkaz na vnitrostátní spis;
d) datum a přesný čas zaslání žádosti národního přístupového bodu o porovnání do ústředního systému;
e) název orgánu, který požádal o přístup za účelem porovnání, a jméno odpovědné osoby, která podala žádost a zpracovala údaje;
f) případně využití postupu v naléhavém případě uvedeného v čl. 19 odst. 3 a rozhodnutí přijaté s ohledem na následné ověření;
g) údaje použité pro porovnání;
h) podle vnitrostátních pravidel nebo rozhodnutí 2009/371/SVV identifikační značku úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nebo poskytnutí údajů nařídil.
3. Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro sledování zákonnosti zpracování údajů z hlediska ochrany údajů a pro zajištění zabezpečení údajů. Pro sledování a hodnocení uvedené v článku 40 smějí být použity pouze protokoly ,které neobsahují Õ obsahující jiné než osobní údaje. Příslušné vnitrostátní orgány dozoru odpovědné za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení údajů mají na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností úkolů Õ .
Článek 37
Odpovědnost
1. Každá osoba nebo členský stát , jimž byla způsobena hmotná či nehmotná újma Õ poškozený následkem protiprávního zpracování nebo jakéhokoli jednání neslučitelného s tímto nařízením je oprávněn obdržet náhradu škody od členského státu odpovědného za způsobenou škodu. Tento stát je zcela nebo částečně zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že žádným způsobem Õ neodpovídá za událost vedoucí ke vzniku škody.
2. Pokud nesplnění povinností plynoucích z tohoto nařízení členským státem způsobí škodu ústřednímu systému, je tento členský stát za takovou škodu odpovědný, kromě případu, kdy agentura eu-LISA Õ nebo jiný členský stát neučinily přiměřené kroky s cílem předejít této škodě nebo zmírnit její následky.
3. Uplatnění nároku na náhradu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 vůči členskému státu se řídí vnitrostátními právními předpisy žalovaného členského státu ð v souladu s články [75 a 76] nařízení (EU) […/2016] a článků [52 a 53] směrnice [2016/… /EU] ï.
KAPITOLA VIII
ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1077/2011
Článek 38
Změny nařízení (EU) č. 1077/2011
Nařízení (EU) č. 1077/2011 se mění takto:
1) Článek 5 se nahrazuje tímto:
„Článek 5
Úkoly související se systémem Eurodac”
V souvislosti se systémem Eurodac plní agentura:
a) úkoly, kterými ji pověřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení 26. června 2013 systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států,]a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva
; a
b) úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému Eurodac.
2) Ustanovení čl. 12 odst. 1 se mění takto:
a) písmena u) a v) se nahrazují tímto:
„ u) přijímá výroční zprávu o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013;
v) vyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na audit;“
b) písmeno x) se nahrazuje tímto:
„ x) vypracovává statistiky o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013“;
c) písmeno z) se nahrazuje tímto:
„ z) zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013“;
3) V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
"4. Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se systému Eurodac a související s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013.“
4) Článek 17 se mění takto:
a) V odstavci 5 se písmeno g) nahrazuje tímto:
„ g) aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 603/2013;“
b) V odstavci 6 se písmeno i) nahrazuje tímto:
„ i) zpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. t) a výroční zprávy o činnosti ústředního systému Eurodac uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. u), na základě výsledků sledování a hodnocení.“
5) V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
"3. Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS a do poradní skupiny pro systém Eurodac.“.
KAPITOLA IX
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 39
Náklady
1. Náklady spojené se zřízením a provozem ústředního systému a komunikační infrastruktury jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
2. Náklady na národní přístupové body a náklady na jejich připojení k ústřednímu systému jsou hrazeny jednotlivými členskými státy.
3. Každý členský stát a Europol vytvoří a udržují na vlastní náklady technickou infrastrukturu nezbytnou k provádění tohoto nařízení a jsou odpovědné za úhradu svých nákladů plynoucích ze žádostí o porovnání s údaji systému Eurodac pro účely uvedené v čl. 1 odst. 2.
Článek 40
Výroční zpráva: sledování a hodnocení
1. Agentura eu-LISA Õ předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů výroční zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému Eurodac vzhledem k předem určeným kvantitativním ukazatelům úkolů uvedených v odstavci 2.
2. Agentura eu-LISA Õ zajistí zavedení postupů ke sledování fungování ústředního systému vzhledem k cílům týkajícím se výsledků, efektivity nákladů a kvality služeb.
3. Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má agentura eu-LISA Õ přístup k nezbytným informacím, které se týkají zpracovávání údajů v ústředním systému.
ò nový
4. Do roku [2020] vypracuje agentura eu-LISA studii o technické proveditelnosti související s možným doplněním ústředního systému o software pro rozpoznávání obličeje pro účely porovnání zobrazení obličeje. Studie posoudí spolehlivost a přesnost výsledků použití softwaru pro rozpoznávání obličeje pro účely systému EURODAC a učiní nezbytná doporučení před tím, než bude technologie rozpoznávání obličeje v ústředním systému zavedena.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
4. Do 20. července 2018 ð […] ï a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
5. Členské státy poskytují agentuře eu-LISA Õ a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavce 1.
6. Agentura eu-LISA Õ, členské státy a Europol poskytují Komisi informace nezbytné pro přípravu hodnotících zpráv uvedených v odstavci 4. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.
7. Každý členský stát a Europol vypracují při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, která obsahuje informace a statistické údaje o:
–přesném účelu porovnání, včetně druhu teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu,
–skutečnostech zakládajících důvodné podezření,
–opodstatněných důvodech pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení,
–počtu žádostí o porovnání,
–počtu a druhu případů, které byly završeny úspěšným určením totožnosti,
–potřebě a využití postupu pro výjimečně naléhavé případy včetně případů, kdy orgán provádějící ověření při následném ověření výjimečnou naléhavost neuznal.
Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.
8. Na základě výročních zpráv členských států a Europolu uvedených v odstavci 7 a celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4, zpracuje Komise výroční zprávu o přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva a předá ji Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.
Článek 41
Sankce
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na jakékoli zpracování údajů vložených do ústředního systému v rozporu s účelem systému Eurodac stanoveným v článku 1 vztahovaly v souladu s vnitrostátním právem účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně správních nebo trestních sankcí.
Článek 42
Místní působnost
Toto nařízení se nevztahuje na území, na která [se nevztahuje nařízení (EU) č. 604/2013].
Článek 43
Oznámení určených orgánů a orgánů provádějících ověření
1. Nejpozději ð […] ï 20. října 2013 každý členský stát oznámí Komisi své určené orgány a provozní jednotky uvedené v čl. 5 odst. 3 a svůj orgán provádějící ověření a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.
2. Nejpozději ð […] ï 20. října 2013 Europol oznámí Komisi svůj určený orgán, svůj orgán provádějící ověření a národní přístupový bod, který určil, a bezodkladně oznámí jakoukoli jejich změnu.
3. Komise každoročně zveřejní informace uvedené v odstavcích 1 a 2 v Úředním věstníku Evropské unie a. formou elektronické publikace, kterou zpřístupní na internetu a kterou stále aktualizuje.
Článek 44
Přechodná ustanovení
Údaje blokované v ústředním systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 2725/2000 se odblokují a označí v souladu s čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení dne 20. července 2015.
Článek 45
Zrušení
Nařízení (ES) č. 2725/2000 a nařízení Rady (ES) č. 407/2002 (EU) č. 603/2013 Õ se zrušují s účinkem ode dne 20. července 2015 ð […] ï.
Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v přílozeIII.
Článek 46
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije od 20. července 2015 ð […] ï.
ò nový
Ustanovení čl. 2 odst. 2, článku 32 a pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) ustanovení čl. 28 odst. 4, článků 30 a 37 se použijí ode dne uvedeného v čl. 91 odst. 2 nařízení (EU) […/2016]. Do tohoto data se použije čl. 2 odst. 2, čl. 27 odst. 4, články 29, 30 a článek 35 nařízení 603/2013.
Ustanovení čl. 2 odst. 4, článku 35 a pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) ustanovení čl. 28 odst. 4, článků 30, 37 a článku 40 se použijí ode dne uvedeného v čl. 62 odst. 1 směrnice [2016/ …/EU]. Do tohoto data se použije čl. 2 odst. 4, čl. 27 odst. 4, články 29, 33, 35 a 37 nařízení 603/2013.
Porovnání zobrazení obličeje s využitím softwaru pro rozpoznávání obličeje, jak je uvedeno v článcích 15 a 16 tohoto nařízení, se uplatní ode dne, kdy se technologie rozpoznávání obličeje zavede do ústředního systému. Software pro rozpoznávání obličeje se do ústředního systému zavede [two years from the date of entry into force of this Regulation]. Až do uvedeného data se zobrazení obličeje uchovávají v ústředním systému jakožto součást souboru údajů subjektu údajů a v případě shody při porovnávání otisků prstů jsou následně předávány členskému státu.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
ð nový
Členské státy oznámí Komisi a agentuře eu-LISA Õ, že přijaly technická opatření nezbytná k předávání údajů ústřednímu systému podle článků XX-XX Õ , co nejdříve, nejpozději však 20. července 2015 ð […] ï .
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
603/2013
PŘÍLOHA I
Datový formát a formulář pro otisky prstů
Datový formát pro výměnu údajů o otiscích prstů
Je předepsán tento formát pro výměnu údajů o otiscích prstů:
ANSI/NIST-ITL 1a-1997, ver. 3, červen 2001 (INT-1) a jakékoli další verze této normy.
Norma pro kódy členských států
Použije se tato norma ISO: ISO 3166 – dvoupísmenný kód.
ê 603/2013 (přizpůsobený)
PŘÍLOHA II
|
Zrušená nařízení (uvedená v článku 45)
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000
|
(Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.)
|
|
Nařízení Rady (ES) č. 407/2002
|
(Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.)
|
_____________
ê 603/2013 (přizpůsobený)
PŘÍLOHA III
Srovnávací tabulka
|
Nařízení (ES) č. 2725/2000
|
This Regulation
|
|
Čl. 1 odst. 1
|
Čl. 1 odst. 1
|
|
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec písm. a) a b)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. a)
|
|
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec písm. c)
|
—
|
|
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec
|
Čl. 3 odst. 4
|
|
Čl. 1 odst. 3
|
Čl. 1 odst. 3
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. a)
|
—
|
|
Článek 2 odst. 1 písm. b) až e)
|
Čl. 2 odst. 1 písm. a) až d)
|
|
—
|
Článek 2 odst. 1 písm. e) až j)
|
|
Čl. 3 odst. 1
|
—
|
|
Čl. 3 odst. 2
|
Čl. 3 odst. 3
|
|
Článek 3 odst. 3 písm. a) až e)
|
Článek 8 odst. 1 písm. a) až e)
|
|
—
|
Článek 8 odst. 1 písm. f) až i)
|
|
Čl. 3 odst. 4
|
—
|
|
Čl. 4 odst. 1
|
Čl. 9 odst. 1 a čl. 3 odst. 5
|
|
Čl. 4 odst. 2
|
—
|
|
Čl. 4 odst. 3
|
Čl. 9 odst. 3
|
|
Čl. 4 odst. 4
|
Čl. 9 odst. 4
|
|
Čl. 4 odst. 5
|
Čl. 9 odst. 5
|
|
Čl. 4 odst. 6
|
Čl. 25 odst. 4
|
|
Článek 5 odst. 1 písm. a) až f)
|
Článek 11 písm. a) až f)
|
|
—
|
Článek 11 písm. g) až k)
|
|
Článek 5 odst. 1 písm. g) až h)
|
—
|
|
Článek 6
|
Článek 12
|
|
Článek 7
|
Článek 13
|
|
Článek 8
|
Článek 14
|
|
Článek 9
|
Článek 15
|
|
Článek 10
|
Článek 16
|
|
Čl. 11 odst. 1 až 3
|
Čl. 17 odst. 1 až 3
|
|
Čl. 11 odst. 4
|
Čl. 17 odst. 5
|
|
Čl. 11 odst. 5
|
Čl. 17 odst. 4
|
|
Článek 12
|
Článek 18
|
|
Článek 13
|
Článek 23
|
|
Článek 14
|
—
|
|
Článek 15
|
Článek 27
|
|
Článek 16
|
Článek 28 odst. 1 a 2
|
|
—
|
Čl. 28 odst. 3
|
|
Článek 17
|
Článek 37
|
|
Článek 18
|
Článek 29 odst. 1, 2, 4 až 10 a 12 až 15
|
|
—
|
Článek 29 odst. 3 a 11
|
|
Článek 19
|
Článek 30
|
|
—
|
Články 31 až 36
|
|
Článek 20
|
—
|
|
Článek 21
|
Článek 39 odst. 1 až 2
|
|
Článek 22
|
—
|
|
Článek 23
|
—
|
|
Článek 24 odst. 1 až 2
|
Článek 40 odst. 1 až 2
|
|
—
|
Čl. 40 odst. 3 až 8
|
|
Článek 25
|
Článek 41
|
|
Článek 26
|
Článek 42
|
|
—
|
Články 43 až 45
|
|
Článek 27
|
Článek 46
|
|
Nařízení (ES) č. 407/2002
|
Toto nařízení
|
|
Článek 2
|
Článek 24
|
|
Článek 3
|
Čl. 25 odst. 1 až 3
|
|
—
|
Článek 25 odst. 4 až 5
|
|
Článek 4
|
Článek 26
|
|
Čl. 5 odst. 1
|
Čl. 3 odst. 3
|
|
Příloha I
|
Příloha I
|
|
Příloha II
|
—
|
PŘÍLOHA
Srovnávací tabulka
|
Nařízení (EU) č. 603/2013
|
Toto nařízení
|
|
Čl. 1 odst. 1
|
Čl. 1 odst. 1 písm. a) a b)
|
|
Čl. 1 odst. 2
|
Článek 1 odst. 1 písm. c)
|
|
Čl. 1 odst. 3
|
-
|
|
-
|
Čl. 1 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 2 odst. 1 až 4
|
|
Čl. 2 odst. 1 návětí
|
Čl. 3 odst. 1 návětí
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. a) a b)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)
|
|
-
|
Čl. 3 odst. 1 písm. c)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. c)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. d)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. d)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. e)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. e)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. f)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. f)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. g)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. g)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. h)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. h)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. i)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. i)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. j)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. j)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. k)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. k)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. l)
|
|
Čl. 2 odst. 1 písm. l)
|
Čl. 3 odst. 1 písm. m)
|
|
-
|
Čl. 3 odst. 1 písm. n)
|
|
-
|
Čl. 3 odst. 1 a písm. o)
|
|
Čl. 2 odst. 2, 3 a 4
|
Čl. 3 odst. 2, 3 a 4
|
|
Čl. 3 odst. 1 až 4
|
Čl. 4 odst. 1 až 4
|
|
Čl. 3 odst. 5
|
Čl. 2 odst. 5
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 5
|
|
Čl. 4 odst. 1 první a druhý pododstavec
|
Čl. 5 odst. 1
|
|
Čl. 4 odst. 1 třetí pododstavec
|
Čl. 5 odst. 2
|
|
Čl. 4 odst. 2
|
Čl. 5 odst. 3
|
|
Čl. 4 odst. 3
|
Čl. 5 odst. 4
|
|
Čl. 4 odst. 4
|
Čl. 5 odst. 5
|
|
Článek 5
|
Článek 6
|
|
Článek 6
|
Článek 7
|
|
Článek 7
|
Článek 8
|
|
Čl. 8 odst. 1 písm. a) až i)
|
Čl. 9 odst. 1 písm. a) až i)
|
|
-
|
Čl. 9 odst. 1 písm. j) a h)
|
|
Čl. 8 odst. 2
|
Čl. 9 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 9 odst. 3
|
|
Čl. 9 odst. 1
|
Čl. 10 odst. 1
|
|
Čl. 9 odst. 2
|
Čl. 10 odst. 2
|
|
Čl. 9 odst. 3
|
-
|
|
Čl. 9 odst. 4
|
-
|
|
Čl. 9 odst. 5
|
-
|
|
-
|
Čl. 10 odst. 6
|
|
Čl. 10 písm. a) a b)
|
Čl. 11 písm. a) a b)
|
|
Čl. 10 písm. c)
|
Čl. 11 písm. c)
|
|
Čl. 10 písm. d)
|
Čl. 11 písm. d)
|
|
Čl. 10 písm. e)
|
Čl. 11 písm. e)
|
|
Čl. 11 písm. a)
|
Čl. 12 písm. a)
|
|
Čl. 11 písm. b)
|
Čl. 12 písm. b)
|
|
Čl. 11 písm. c)
|
Čl. 12 písm. c)
|
|
Čl. 11 písm. d)
|
Čl. 12 písm. d)
|
|
Čl. 11 písm. e)
|
Čl. 12 písm. e)
|
|
Čl. 11 písm. f)
|
Čl. 12 písm. f)
|
|
Čl. 11 písm. g)
|
Čl. 12 písm. g)
|
|
Čl. 11 písm. h)
|
Čl. 12 písm. h)
|
|
Čl. 11 písm. i)
|
Čl. 12 písm. i)
|
|
Čl. 11 písm. j)
|
Čl. 12 písm. j)
|
|
Čl. 11 písm. k)
|
Čl. 12 písm. k)
|
|
-
|
Čl. 12 odst. l)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. m)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. n)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. o)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. p)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. q)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. r)
|
|
-
|
Čl. 12 písm. s)
|
|
Článek 12
|
-
|
|
Článek 13
|
-
|
|
Čl. 14 odst. 1
|
Čl. 13 odst. 1
|
|
Čl. 14 odst. 2
|
Čl. 13 odst. 2
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. a)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. a)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. b)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. b)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. c)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. c)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. d)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. d)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. e)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. e)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. f)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. f)
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. g)
|
Čl. 13 odst. 2 písm. g)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. h)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. i)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. j)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. k)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. l)
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 2 písm. m)
|
|
Čl. 14 odst. 3
|
Čl. 13 odst. 3
|
|
Čl. 14 odst. 4
|
Čl. 13 odst. 4
|
|
Čl. 14 odst. 5
|
Čl. 13 odst. 5
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 6
|
|
-
|
Čl. 13 odst. 7
|
|
-
|
|
|
Článek 15
|
-
|
|
Článek 16
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 1
|
Čl. 14 odst. 1
|
|
Čl. 17 odst. 1 písm. a)
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 1 písm. b)
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 1 písm. c).
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 2
|
Čl. 14 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 14 odst. 2 písm. a)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. b)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. c)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. d)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. e)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. f)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. g)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. h)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. i)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. j)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. k)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. l)
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 písm. m)
|
|
Čl. 17 odst. 3
|
Čl. 14 odst. 3
|
|
Čl. 17 odst. 4
|
Čl. 14 odst. 4
|
|
Čl. 17 odst. 5
|
Čl. 14 odst. 5
|
|
-
|
Čl. 14 odst. 6
|
|
-
|
Čl. 15 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 15 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 15 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 15 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 16 odst. 1 až 5
|
|
-
|
Čl. 17 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 17 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 17 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 17 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 18 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 18 odst. 2
|
|
Čl. 18 odst. 1
|
Čl. 19 odst. 1
|
|
Čl. 18 odst. 2
|
Čl. 19 odst. 2
|
|
Čl. 19 odst. 3
|
Čl. 19 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 19 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 19 odst. 5
|
|
Čl. 19 odst. 1
|
Čl. 20 odst. 1
|
|
Čl. 19 odst. 2
|
Čl. 20 odst. 2
|
|
Čl. 19 odst. 3
|
Čl. 20 odst. 3
|
|
Čl. 19 odst. 4
|
Čl. 20 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 20 odst. 5
|
|
Čl. 20 odst. 1
|
Čl. 21 odst. 1
|
|
Čl. 20 odst. 1 písm. a) až c)
|
Čl. 21 písm. a) až c)
|
|
Čl. 20 odst. 2
|
Čl. 21 odst. 2
|
|
Čl. 21 odst. 1 písm. a) až c)
|
Čl. 22 odst. 1 písm. a) až c)
|
|
Čl. 21 odst. 2
|
Čl. 22 odst. 2
|
|
Čl. 21 odst. 3
|
Čl. 22 odst. 3
|
|
Čl. 22 odst. 1
|
Čl. 23 odst. 1
|
|
Čl. 22 odst. 2
|
Čl. 23 odst. 2
|
|
Čl. 23 odst. 1 písm. a) až e)
|
Čl. 24 odst. 1 písm. a) až e)
|
|
Čl. 23 odst. 2
|
Čl. 24 odst. 2
|
|
Čl. 23 odst. 3
|
Čl. 24 odst. 3
|
|
Čl. 23 odst. 4 písm. 1) až c)
|
Čl. 24 odst. 4 písm. 1) až c)
|
|
Článek 24
|
Článek 25
|
|
Čl. 25 odst. 1 až 5
|
Čl. 26 odst. 1 až 6
|
|
-
|
Čl. 26 odst. 6
|
|
Článek 26
|
Článek 27
|
|
Článek 27
|
Článek 28
|
|
Článek 28
|
Článek 29
|
|
Čl. 29 odst. 1 až písm. e)
|
Čl. 30 odst. 1 až písm. e)
|
|
-
|
Čl. 30 odst. 1 písm. f)
|
|
-
|
Čl. 30 odst. 1 písm. g)
|
|
Čl. 29 odst. 2
|
Čl. 30 odst. 2
|
|
Čl. 29 odst. 3
|
Čl. 30 odst. 3
|
|
Čl. 29 odst. 4 až 15
|
-
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 5
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 6
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 7
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 8
|
|
Článek 30
|
Článek 32
|
|
Článek 31
|
Článek 33
|
|
Článek 32
|
Článek 34
|
|
Čl. 33 odst. 1
|
Čl. 35 odst. 1
|
|
Čl. 33 odst. 2
|
Čl. 35 odst. 2
|
|
Čl. 33 odst. 3
|
Čl. 35 odst. 3
|
|
Čl. 33 odst. 4
|
Čl. 35 odst. 4
|
|
Čl. 33 odst. 5
|
-
|
|
Čl. 34 odst. 1
|
Čl. 36 odst. 1
|
|
Čl. 34 odst. 2 písm. a) až k)
|
Čl. 36 odst. 2 písm. a) až k)
|
|
-
|
Čl. 36 odst. 2 písm.1) až n)
|
|
Čl. 34 odst. 3
|
Čl. 36 odst. 3
|
|
Čl. 34 odst. 4
|
Čl. 36 odst. 4
|
|
Čl. 35 odst. 1
|
Čl. 37 odst. 1
|
|
Čl. 35 odst. 2
|
Čl. 37 odst. 2
|
|
Čl. 35 odst. 3
|
Čl. 37 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 37 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 38 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 38 odst. 2
|
|
-
|
Čl. 38 odst. 3
|
|
Čl. 36 odst. 1
|
Čl. 39 odst. 1
|
|
Čl. 36 odst. 2 písm. a) až h)
|
Čl. 39 odst. 2 písm. a) až h)
|
|
Čl. 36 odst. 3
|
Čl. 39 odst. 3
|
|
Článek 37
|
Článek 40
|
|
Článek 38
|
-
|
|
Článek 39
|
Článek 41
|
|
Čl. 40 odst. 1
|
Čl. 42 odst. 1
|
|
Čl. 40 odst. 2
|
Čl. 42 odst. 2
|
|
Čl. 40 odst. 3
|
Čl. 42 odst. 3
|
|
Čl. 40 odst. 4
|
Čl. 42 odst. 4
|
|
Čl. 40 odst. 5
|
Čl. 42 odst. 5
|
|
Čl. 40 odst. 6
|
Čl. 42 odst. 6
|
|
Čl. 40 odst. 7
|
Čl. 42 odst. 7
|
|
Čl. 40 odst. 8
|
Čl. 42 odst. 8
|
|
-
|
Čl. 42 odst. 9
|
|
Článek 41
|
Článek 43
|
|
Článek 42
|
Článek 44
|
|
Článek 43
|
Článek 45
|
|
Článek 44
|
-
|
|
Článek 45
|
Článek 46
|
|
Článek 46
|
Článek 47
|
|
Příloha I
|
Příloha I
|
|
Příloha II
|
-
|
|
Příloha III
|
Příloha II
|
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (ES) č. 604/2013], kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
Oblast politiky: Migrace a vnitřní věci (hlava 18)
Činnost: Azyl a migrace
1.3.Povaha návrhu/podnětu
◻ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
⌧ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
V Evropském programu pro migraci (COM(2015) 240 final) Komise oznámila, že bude muset vyhodnotit dublinský systém a stanovit, zda je k dosažení spravedlivějšího přerozdělování uchazečů o azyl v Evropě nezbytné provést revizi právních parametrů dublinského systému. Komise rovněž navrhla, aby se zvážila možnost přidání dalších biometrických prvků do systému Eurodac, jako je například zobrazení obličeje a využití softwaru pro rozpoznávání obličeje.
Uprchlická krize odhalila závažné strukturální nedostatky a nesrovnalosti v přípravě a provádění evropské azylové a migrační politiky, včetně dublinského systému a systému Eurodac, což vyvolalo výzvy k reformě.
Dne 6. dubna stanovila Komise ve svém sdělení „Směrem k reformě společného evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ (COM(2016) 197 final) prioritu pokročit v reformě dublinského nařízení a vytvořit udržitelný a spravedlivý systém pro určení členského státu odpovědného za žadatele o azyl při zajištění vysoké míry solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, a to prostřednictvím návrhu na korekční přidělovací mechanismus.
Komise v této souvislosti rovněž dospěla k závěru, že je třeba posílit systém Eurodac, aby se zohlednily změny dublinského mechanismu a aby se zajistilo, že systém bude i nadále poskytovat důkazy v podobě otisků prstů, což je předpoklad jeho fungování. Zvažovala se rovněž možnost, že by systém Eurodac mohl uchovávat údaje o otiscích prstů pro všechny kategorie a umožňovat porovnání se všemi uchovávanými údaji pro tento účel, a tím by přispěl k boji proti nelegální migraci.
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 1 ročního plánu řízení (AMP) GŘ HOME: Posílení a rozvoj všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru.
Příslušné aktivity ABM/ABB: Aktivita 18 03: Azyl a migrace.
Specifický cíl č. 1: Rozvoj funkcí systému Eurodac
Specifický cíl č. 2: Zvýšení kapacity databáze Eurodac
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Cílem návrhu je zlepšit identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v rámci EU a zajistit účinné provádění revidovaného dublinského nařízení tím, že pro účely určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu budou poskytovány důkazy v podobě otisků prstů.
Cílem tohoto návrhu je pomoci členským státům zajistit, aby žádost podanou žadatelem o mezinárodní ochranu posuzoval jediný členský stát, a rovněž omezit rozsah zneužívání azylového systému odrazováním od tzv. „asylum shopping“ v rámci EU.
Možnost identifikovat státní příslušníky třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v EU, bude pro členské státy rovněž přínosná z hlediska uchovávání jejich osobních údajů a informací o první zemi, přes kterou do EU vstoupili nebo v níž mohou rovněž neoprávněně pobývat. Informace uložené na úrovni EU pak členskému státu pomohou při vystavování nových dokumentů pro státní příslušníky třetích zemí za účelem jejich navracení do jejich země původu nebo do třetí země, kterou budou zpětně převzati.
Mnoho žadatelů o mezinárodní ochranu a státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstupují do Evropské unie, cestuje s rodinami a často s velmi malými dětmi. Možnost identifikovat tyto děti pomocí otisků prstů a zobrazení obličeje pomůže zjistit jejich totožnost v případech, kdy jsou odloučeny od svých rodin. Členský stát tak bude moci sledovat ve vyšetřování určitý směr, ukáže-li se na základě shody otisků prstů, že dítě bylo přítomno v jiném členském státě. Zároveň se posílí ochrana nezletilých osob bez doprovodu, které ne vždy formálně usilují o mezinárodní ochranu a které uprchly z pečovatelských zařízení nebo zařízení sociálních služeb pro děti, do jejichž péče byly svěřeny. Ve stávajícím právním a technickém rámci jejich totožnost zjistit nelze. Systém Eurodac by tedy mohl být použit k registraci dětí ze třetích zemí, které se na území EU zdržují bez jakýchkoli dokumentů, aby bylo možné tyto děti sledovat a zabránit tomu, že se stanou předmětem vykořisťování.
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Během modernizace ústředního systému
Po schválení návrhu a přijetí technických specifikací bude přepracovaný ústřední systém Eurodac modernizován, pokud jde o kapacitu a propustnost přenosu z národních přístupových bodů členských států. Koordinaci řízení tohoto projektu modernizace ústředního systému a vnitrostátních systémů na úrovni EU bude zabezpečovat agentura eu-LISA, která bude rovněž koordinovat integraci vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) prováděnou členskými státy na vnitrostátní úrovni.
Specifický cíl: Schopnost provozu od okamžiku, kdy začne fungovat pozměněné dublinské nařízení.
Ukazatel: Pozměněné nařízení začne fungovat, až agentura eu-LISA oznámí, že úspěšně dokončila komplexní test ústředního systému Eurodac, který provede spolu s členskými státy.
Až bude nový ústřední systém funkční
Až bude systém Eurodac funkční, agentura eu-LISA zajistí, že jsou zavedeny systémy, které budou fungování systému Eurodac sledovat ve vztahu ke stanoveným cílům. Na konci každého roku by agentura eu-LISA měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Tato výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému Eurodac v porovnání s předem určenými kvantitativními ukazateli jeho cílů.
Do roku 2020 by agentura eu-LISA měla vypracovat studii technické proveditelnosti přidání softwaru pro rozpoznávání obličeje do ústředního systému, která zajistí spolehlivé a přesné výsledky na základě porovnání údajů o zobrazení obličeje.
Do 20. července 2018 a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá toto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
Každý členský stát a Europol vypracují výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, v níž se uvedou statistiky o počtu podaných žádostí a obdržených shod.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
1) Určení členského státu příslušného podle pozměněného návrhu dublinského nařízení.
2) Kontrola totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstupují do EU, nebo zde neoprávněně pobývají, pro účely vystavení nových dokumentů a návratu a identifikace zranitelných státních příslušníků třetích zemí, jako jsou děti, které jsou často oběťmi převaděčství.
3) Posílení boje proti mezinárodní trestné činnosti, terorismu a dalším bezpečnostním hrozbám.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU
Žádný členský stát samotný se nedokáže vypořádat s nedovoleným přistěhovalectvím nebo vyřizovat všechny žádosti o azyl podané v EU. Již řadu let jsme v EU svědky toho, že určitá osoba dosáhne vstupu do Unie přes vnější hranice, ale neohlásí se na určeném hraničním přechodu. Bylo tomu tak zejména v letech 2014–2015, kdy do EU přicestovalo po trase přes střední a jižní Středomoří přes milion nelegálních migrantů. Podobně v roce 2015 došlo k dalšímu pohybu ze zemí nacházejících se na vnějších hranicích do jiných členských států. Sledování souladu s unijními pravidly a postupy, jako je dublinské řízení, proto nemůže provádět samostatně jednající členský stát. V prostoru bez vnitřních hranic by se proti nedovolenému přistěhovalectví mělo postupovat společně. S ohledem na výše uvedené je EU schopna přijímat vhodná opatření lépe než členské státy.
Používání tří stávajících rozsáhlých informačních systémů EU (SIS, VIS a Eurodac) přináší výhody pro oblast správy hranic. Lepší informace o přeshraničním pohybu státních příslušníků třetích zemí na úrovni EU by pomohly vytvořit skutkový základ pro rozvoj a úpravu migrační politiky EU. Změna nařízení o Eurodacu je tedy nutná také z hlediska doplnění dalšího účelu, kterým je umožnit přístup pro účely kontroly nelegální migrace do EU a druhotného pohybu nelegálních migrantů v rámci EU. Tohoto cíle nemůže být členskými státy uspokojivě dosaženo individuálně, neboť uvedenou změnu může navrhnout pouze Komise.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Hlavní poznatky získané během modernizace ústředního systému po přijetí prvního přepracovaného znění nařízení o Eurodacu poukazují na důležitost včasného řízení projektu členskými státy a zajištění toho, aby byl projekt modernizace vnitrostátního připojení řízen v souladu s průběžnými cíli. Přestože agentura eu-LISA stanovila pro modernizaci ústředního systému a vnitrostátních připojení pevný harmonogram, řada členských států se s ústředním systémem do 20. července 2015 (dva roky po přijetí nařízení) nepropojila, případně riskovala nedodržení daného termínu.
Na workshopu o získaných poznatcích z modernizace ústředního systému v roce 2015 členské státy rovněž poukázaly na to, že je nutné, aby další modernizace ústředního systému zahrnovala fázi zavádění, čímž se zajistí, že všechny členské státy se budou moci k ústřednímu systému připojit včas.
Pro členské státy, které se s připojením k ústřednímu systému v roce 2015 zpozdily, byla nalezena alternativní řešení. Agentura eu-LISA například jednomu členskému státu zapůjčila řešení v podobě národního přístupového bodu/přenosu zobrazení otisků prstů (NAP/FIT), které agentura používala pro testování simulací, jelikož dotčený členský stát nedokázal zajistit nezbytné finanční prostředky pro to, aby mohl zahájit zadávací řízení krátce po přijetí nařízení o Eurodacu. Další dva členské státy musely před instalací zadaných řešení NAP/FIT použít k připojení „interní“ řešení.
Agentura eu-LISA a externí dodavatel uplatnily k zajištění funkcí a poskytování služeb údržby systému Eurodac rámcovou smlouvu. Mnohé členské státy tuto rámcovou smlouvu využily pro zadání zakázky na standardizované řešení NAP/FIT, což podle nich znamenalo úspory a odstranění potřeby vnitrostátních postupů při zadávání zakázek. Možnost rámcové smlouvy tohoto typu by měla být pro budoucí modernizaci systému opět vzata v úvahu.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:
Tento návrh by měl být vnímán jako součást neustálého rozvoje dublinského nařízení, sdělení Komise „Směrem k reformě společného evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“, a zejména sdělení Komise „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, jakož i ve spojení s Fondem pro vnitřní bezpečnost – hranice jako součást víceletého finančního rámce a nařízení o zřízení agentury eu-LISA.
V rámci generálních ředitelství Komise odpovídá za zavedení systému Eurodac GŘ HOME.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻
Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻
Finanční dopad od RRRR do RRRR
⌧ Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2017 do roku 2020,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob řízení
⌧ Přímé řízení Komisí
–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–◻
prostřednictvím výkonných agentur
◻ Sdílené řízení s členskými státy
⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
◻ EIB a Evropský investiční fond;
⌧ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;
◻ veřejnoprávní subjekty;
◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
Poznámky
Komise bude odpovědná za celkové řízení akce a agentura eu-LISA za vývoj, provoz a údržbu systému.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Pravidla pro sledování a hodnocení systému Eurodac jsou uvedena v článku 40 návrhu:
Výroční zpráva: sledování a hodnocení
1. Agentura eu-LISA předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů výroční zprávu o činnostech ústředního systému, včetně jeho technického fungování a zabezpečení. Ve výroční zprávě se uvedou informace o řízení a výkonu systému Eurodac vzhledem k předem určeným kvantitativním ukazatelům úkolů uvedených v odstavci 2.
2. Agentura eu-LISA zajistí, aby byly zavedeny postupy pro sledování fungování ústředního systému vzhledem k cílům týkajícím se výsledků, efektivity nákladů a kvality služeb.
3. Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají zpracovávání údajů v ústředním systému.
3a.
Do [2020] provede agentura eu-LISA studii technické proveditelnosti, pokud jde o rozšíření ústředního systému o software pro rozpoznávání obličeje pro účely porovnávání zobrazení obličeje. Studie vyhodnotí spolehlivost a přesnost výsledků použití softwaru pro rozpoznávání obličeje pro účely systému Eurodac, a dříve než bude technologie rozpoznávání obličeje do ústředního systému zavedena, vypracuje nezbytná doporučení.
4. Do XX/XX/XX a poté každé čtyři roky předloží Komise celkové hodnocení systému Eurodac posuzující dosažené výsledky vzhledem k cílům a dopad na základní práva, mimo jiné to, zda přístup do systému pro účely vymáhání práva nevedl k nepřímé diskriminaci osob, kterých se toto nařízení týká, a hodnotící trvalou platnost základních zásad a důsledky pro budoucí provoz a vypracuje nezbytná doporučení. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
5. Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné k vypracování výročních zpráv podle odstavce 1.
6. Agentura eu-LISA, členské státy a Europol poskytují Komisi informace nezbytné pro přípravu celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo vyšetřování určených orgánů.
7. Každý členský stát a Europol vypracují při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací výroční zprávu o účinnosti porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, která obsahuje informace a statistické údaje o:
–
přesném účelu porovnání, včetně druhu teroristického trestného činu nebo závažného trestného činu,
–
skutečnostech zakládajících důvodné podezření,
–
opodstatněných důvodech pro to, aby nebylo provedeno porovnání s jinými členskými státy podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení,
–
počtu žádostí o porovnání,
–
počtu a druhu případů, které byly završeny úspěšným určením totožnosti, a
–
potřebě a využití postupu pro výjimečně naléhavé případy včetně případů, kdy orgán provádějící ověření při následném ověření výjimečnou naléhavost neuznal.
Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.
8. Na základě výročních zpráv členských států a Europolu uvedených v odstavci 7 a vedle celkového hodnocení uvedeného v odstavci 4 zpracuje Komise výroční zprávu o přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva a předá ji Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
Byla zjištěna tato rizika:
1) Pro agenturu eu-LISA může být obtížné řídit vývoj tohoto systému souběžně s vývojem dalších složitějších systémů (systém vstupu/výstupu, AFIS pro SIS II, VIS, ...) ve stejném období.
2) Modernizace systému Eurodac musí být integrována do vnitrostátních informačních systémů, jež musí být plně v souladu s ústředními požadavky. Diskuse s členskými státy v zájmu zajištění jednotného používání systému mohou vést k průtahům při jeho vývoji.
2.2.2.Plánované metody kontroly
Účetní závěrky agentury podléhají schválení Účetním dvorem a postupu udělování absolutoria. Útvar interního auditu Komise bude provádět audity ve spolupráci s interním auditorem agentury.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Plánovaná opatření na boj proti podvodům jsou stanovena v článku 35 nařízení (EU) č. 1077/2011, jenž stanoví:
1. Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se použije nařízení (ES) č. 1073/1999.
2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.
3. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.
V souladu s tímto ustanovením přijala správní rada Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva dne 28. června 2012 rozhodnutí týkající se podmínek vnitřních šetření ve vztahu k předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie.
Použije se strategie pro předcházení podvodům a jejich odhalování GŘ HOME.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Okruh 3 – Bezpečnost a občanství
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
3
|
18.0303 – Evropská databáze otisků prstů (Eurodac)
|
RP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
3
|
18.0207 – Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
|
RP
|
NE
|
NE
|
ANO*
|
NE
|
* Agentura eu-LISA přijímá příspěvek od zemí, které jsou přidružené k Schengenské dohodě (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko)
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
3
|
Bezpečnost a občanství
|
|
Agentura eu-LISA
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
Hlava 1: Náklady na zaměstnance
|
Závazky
|
(1)
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
|
|
|
1,072
|
|
|
Platby
|
(2)
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
|
|
|
1,072
|
|
Hlava 2: Náklady na infrastrukturu a provoz
|
Závazky
|
(1a)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
0
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
0
|
|
Hlava 3: Provozní výdaje *
|
Závazky
|
(3a)
|
11,330
|
11,870
|
5,600
|
0
|
|
|
|
28,800
|
|
|
Platby
|
(3b)
|
7,931
|
8,309
|
3,920
|
8,640
|
|
|
|
28,800
|
|
CELKEM prostředky
pro agenturu eu-LISA
|
Závazky
|
=1+1a +3a
|
11,598
|
12,138
|
5,868
|
0,268
|
|
|
|
29,872
|
|
|
Platby
|
=2+2a
+3b
|
8,199
|
8,577
|
4,188
|
8,908
|
|
|
|
29,872
|
* Posouzení dopadu provedené agenturou eu-LISA předpovídá stálé zvyšování toku podobně jako v posledních měsících roku 2015 před uzavřením hranice podél západobalkánské cesty.
* Potenciální náklady na zdokonalení sítě DubliNet a fungování systému jsou zahrnuty v rozpočtové hlavě 3 – celkem.
Okruh víceletého finančního
rámce
|
5
|
„Správní výdaje“
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
GŘ: Migrace a vnitřní věci
|
|
• Lidské zdroje
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
|
|
|
1,608
|
|
• Ostatní správní výdaje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
GŘ pro migraci a vnitřní věci CELKEM
|
Prostředky
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
|
|
|
1,608
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
|
|
|
1,608
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
12,000
|
12,540
|
6,270
|
0,670
|
|
|
|
31,480
|
|
|
Platby
|
8,601
|
8,979
|
4,590
|
9,310
|
|
|
|
31,480
|
K Europolu se nevztahují žádné náklady, neboť jeho přístup do systému Eurodac probíhá prostřednictvím nizozemského vnitrostátního rozhraní.
3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury eu-LISA
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–⌧
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
⇩
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
NE
|
Náklady
|
Celkem
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – Funkční vývoj systému Eurodacu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
Dodavatel *
|
|
0,130
|
|
0,670
|
|
0
|
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
0,800
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
0,130
|
|
0,670
|
|
0
|
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
0,800
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Zvýšení kapacity databáze Eurodac
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
Hardware, software **
|
|
11,200
|
|
11,200
|
|
5,600
|
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
28,000
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
11,200
|
|
11,200
|
|
5,600
|
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
28,000
|
|
NÁKLADY CELKEM
|
|
11,330
|
|
11,870
|
|
5,600
|
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
28,800
|
* Všechny smluvní náklady na aktualizace funkcí jsou rozděleny mezi první dva roky, přičemž největší část rozpočtu připadá na 2. rok (po přijetí).
** Platby související s kapacitou jsou rozděleny do tří let takto: 40 %, 40 %, 20 %
3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury eu-LISA
3.2.3.1.Shrnutí
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–⌧
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
Úředníci (AD)
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
|
|
|
1,072
|
|
Úředníci (AST)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Smluvní zaměstnanci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dočasní zaměstnanci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vyslaní národní odborníci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
0,268
|
|
|
|
1,072
|
Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst agentury eu-LISA
|
Pracovní místa (plán pracovních míst)
|
2017
|
2018
|
2019
|
2020
|
|
Základní scénář – sdělení
|
115
|
113
|
113
|
113
|
|
Dodatečná pracovní místa
|
2
|
2
|
2
|
2
|
|
Dodatečná pracovní místa EES
|
14
|
14
|
14
|
14
|
|
Celkem
|
131
|
129
|
129
|
129
|
Nábor zaměstnanců je plánován na leden 2017. Všichni zaměstnanci musí být k dispozici začátkem roku 2017, aby bylo možné včas začít s vývojem systému Eurodac a zajistit zahájení jeho provozu v roce 2017. Je třeba přijmout dva nové dočasné zaměstnance, kteří pokryjí potřeby jak v souvislosti s prováděním projektu, tak ohledně provozní podpory a údržby po uvedení do provozu. Tyto zdroje budou využity na:
podporu provádění projektu jako členové týmu projektu, včetně činností, které zahrnují definování požadavků a technických specifikací, spolupráci s členskými státy a poskytování podpory členským státům při provádění, aktualizace dokumentu pro ovládání rozhraní (ICD), monitorování smluvních dodávek, činnosti týkající se testování projektu (včetně koordinace testů prováděných členskými státy), poskytování a aktualizace dokumentace atd.,
podporu činností souvisejících s přechodem k aktualizovanému systému, jejichž cílem je zprovoznit systém ve spolupráci s dodavatelem (sledování verzí, aktualizace operačního procesu, odborná příprava (včetně odborné přípravy v členských státech) atd.,
podporu dlouhodobých činností, definice specifikací, vypracování smluv v případě změny systému (např. kvůli rozpoznávání zobrazení) nebo v případě, že bude zapotřebí upravit smlouvu o údržbě provozního stavu (MWO) nového systému Eurodac tak, aby zahrnovala dodatečné změny (technické a rozpočtové),
zvýšení podpory druhé úrovně po zahájení provozu, během průběžné údržby a provozu.
Je třeba poznamenat, že tyto dva nové zdroje (dočasní zaměstnanci na plný pracovní úvazek) budou jednat nad rámec kapacit interního týmu, jehož činnosti se rovněž týkají projektových činností, které souvisí s projektem a s kontrolou plnění smluvních závazků, finanční kontrolou a provozem. Využitím dočasných zaměstnanců se zabezpečí dostatečná doba trvání a kontinuita smluv tak, aby se zajistila nepřetržitost provozu a uplatnění týchž odborníků pro operativní podpůrné činnosti po dokončení projektu. Kromě toho operativní podpůrné činnosti vyžadují přístup k produkčnímu prostředí, který nelze poskytnout smluvním dodavatelům nebo externím pracovníkům.
3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–⌧
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
|
|
|
1,608
|
|
XX 01 01 02 (při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 04 yy
|
– v ústředí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
0,402
|
|
|
|
1 608
|
18 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
Různé úkoly související se systému Eurodac, např. v kontextu stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledování jeho provádění, dozoru nad přípravou rozpočtu agentury a sledování jeho provádění, podpory agentury při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, včetně účasti na setkáních odborníků atd.
|
|
Externí zaměstnanci
|
|
Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–⌧
Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. ◻
Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–⌧ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–◻
Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–◻
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–⌧
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
dopad na vlastní zdroje
dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok
2017
|
Rok
2018
|
Rok
2019
|
Rok
2020
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
Článek ………….
|
|
0,492
|
0,516
|
0,243
|
0,536
|
|
|
|
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.
Rozpočet zahrnuje příspěvek zemí přidružených k opatřením souvisejícím se systémem Eurodac, jak stanoví příslušné dohody *. Odhady jsou čistě orientační a jsou založeny na propočtech příjmů z provádění systému Eurodac ve státech, které v současné době přispívají do souhrnného rozpočtu Evropské unie (uskutečněné platby). Tyto státy přispívají každý příslušný účetní rok částkou vypočtenou podle jejich hrubého domácího produktu jako procento hrubého domácího produktu všech zúčastněných států. Výpočet je založen na údajích Eurostatu z června 2015, které se značně liší podle hospodářské situace v zúčastněných státech.
* Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40).
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5).
Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39).
Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (2006/0257/CNS, uzavřen 24.10.2008, bude zveřejněn v Úř. věst.) a Protokol k dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 93, 3.4.2001).
