This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52016PC0171
Proposal for a COUNCIL DECISION amending Council Decision (EU) 2015/1601 of 22 September 2015 establishing provisional measures in the area of international protection for the benefit of Italy and Greece
Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
COM/2016/0171 final - 2016/089 (NLE)
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.3.2016
COM(2016) 171 final
2016/0089(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
1.1. Ustanovení čl. 78 odst. 3 Smlouvy a stávající dočasné relokační mechanismy
Jako součást společné politiky v oblasti azylu poskytuje čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) specifický právní základ pro řešení nouzových situací. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby na základě návrhu Evropské komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijala dočasná opatření ve prospěch členského státu (členských států), který (které) čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí na území jednoho nebo více členských států. Dočasná opatření podle čl. 78 odst. 3 SFEU mají výjimečnou povahu. Mohou se použít pouze v případě, je-li dosaženo určité míry naléhavosti a závažnosti problémů vzniklých v azylovém systému členského státu (členských států) v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí.
Na základě čl. 78 odst. 3 SFEU přijala Rada dvě rozhodnutí, která stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 1 má být z Itálie a Řecka do jiných členských států relokováno 40 000 žadatelů o mezinárodní ochranu. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 2 má být z Itálie a Řecka a z jiných členských států, pokud čelí nouzové situaci, relokováno 120 000 žadatelů o mezinárodní ochranu.
Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 by od 26. září 2016 mělo být 54 000 ze 120 000 žadatelů přemístěno z Itálie a Řecka na území jiných členských států, pokud Komise do uvedeného data (jak stanoví čl. 4 odst. 3 zmíněného rozhodnutí) nenavrhne přidělit je jinému relokujícímu členskému státu (členským státům), který (které) čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem osob.
Podle čl. 1 odst. 2 Komise situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sleduje a podle potřeby předloží návrhy na změnu rozhodnutí 2015/1601 s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
Situace je i nadále kritická. Podle údajů agentury Frontex přicházelo během prvních měsíců roku 2016 z Turecka na území Řecka nelegálně v průměru 2 000 až 3 000 osob denně. Omezení zavedená na hranici mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ještě zvýšila tlak na Řecko 3 a také prohloubila riziko vzniku nových migračních tras přes jiné členské státy EU, až se zlepší povětrnostní podmínky. Tyto nové migrační trasy pravděpodobně ovlivní členské státy, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
Dne 16. března přijala Komise první zprávu o relokaci a znovuusídlování, čímž splnila svou povinnost podle článku 12 obou uvedených rozhodnutí Rady 4 . Uvedené sdělení shrnuje zjištěné problémy a zkušenosti získané v počátečních měsících provádění programů relokace a znovuusídlování a navrhuje doporučení a opatření, jež lze v krátkodobém horizontu přijmout, aby se míra plnění zvýšila.
Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 7. března dohodli na souboru zásad, které tvoří základ dohody s Tureckem a mezi něž patří zásada „za každého Syřana, kterého zpětně přebere Turecko z řeckých ostrovů, znovuusídlit jiného Syřana z Turecka do členských států EU v rámci stávajících závazků“.
Provádění různých stávajících mechanismů pro znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné formy legálního přijímání by zmírnilo migrační tlak na členské státy, jež jsou vystaveny největšímu náporu migrantů, zejména na Řecko, protože nebezpečné a nelegální migrační toky syrských státních příslušníků nebo osob vysídlených v důsledku konfliktu v Sýrii směrem do EU by byly nahrazeny bezpečnými a legálními cestami.
V této souvislosti Komise ve svém sdělení o dalších operativních krocích v rámci spolupráce mezi EU a Tureckem v oblasti migrace 5 vyzvala k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby některé ze závazků podle stávajících rozhodnutí o relokaci, zejména závazků ohledně všech v současnosti nepřidělených 54 000 míst nebo části těchto míst, byly převedeny do tzv. „systému 1:1“. Znovuusídlování nebo jiné legální cesty pro přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, lze považovat za rovnocenné relokaci, neboť ve všech těchto případech se jedná o konkrétní projevy solidarity s ostatními členskými státy nebo třetími zeměmi postiženými hromadným přílivem migrantů.
1.2. Jiné nástroje solidarity
Kromě zavedení povinností podle relokačního mechanismu a s cílem řešit celosvětovou migrační krizi komplexním způsobem a projevit solidaritu se třetími zeměmi, které se nacházejí ve stejné situaci, doporučila Komise vytvořit Evropský program znovuusídlování pro 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu. V návaznosti na doporučení Komise ze dne 8. června 2015 k Evropskému programu znovuusídlování 6 se 27 členských států 7 společně se státy přidruženými v rámci dublinského systému dne 20. července 2015 8 dohodlo, že s pomocí mezinárodních a národních režimů znovuusídlí 22 504 vysídlených osob ze zemí mimo EU, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Státy, které uskutečňují znovuusídlování, se dohodly, že zohlední prioritní regiony, mezi něž patří severní Afrika, Blízký východ a Africký roh. Počet míst pro přesídlení byl rozdělen mezi členské státy a státy přidružené v rámci dublinského systému podle závazků uvedených v příloze zmíněných závěrů.
Dne 15. prosince 2015 přijala Komise doporučení o dobrovolném programu přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem, v němž navrhla, aby zúčastněné státy přijaly osoby vysídlené v důsledku konfliktu v Sýrii, které potřebují mezinárodní ochranu a byly zaregistrovány tureckými úřady před 29. listopadem 2015. Takový systém by byl doprovodným opatřením k vzájemným závazkům obsaženým ve společném akčním plánu EU a Turecka ze dne 29. listopadu 2015.
2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
2.1. Shrnutí navrhovaných opatření
Tato změna spočívá v započítání Syřanů pobývajících v Turecku přijatých ze strany členských států prostřednictvím znovuusídlení, přijetí z humanitárních důvodů nebo jiných forem legálního přijetí do počtu žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří mají být relokováni na jejich území podle rozhodnutí Rady 2015/1601. Pokud jde o 54 000 žadatelů zmíněných v čl. 4 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady 2015/1601, umožňuje tato změna členským státům odečíst z přiděleného množství relokovaných žadatelů počet Syřanů pobývajících v Turecku přijatých na jejich území prostřednictvím znovuusídlení, přijetí z humanitárních důvodů nebo jiných forem legálního přijetí podle národních nebo mezinárodních režimů jiných, než je program znovuusídlování zřízený podle závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Použije se článek 10 rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601, to znamená, že členské státy, které využijí tohoto nástroje, obdrží částku ve výši 6 500 EUR.
2.2. Právní základ
Právním základem tohoto návrhu rozhodnutí Rady je čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.3. Subsidiarita
Hlava V SFEU, která se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva, svěřuje některé pravomoci v této oblasti Evropské unii. Tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu článkem 5 Smlouvy o Evropské unii, tj. pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.
V této oblasti vykonávala Evropská unie tyto pravomoci formou rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601. Stávající opatření spočívá v tom, že umožňuje členským státům částečně splnit své povinnosti podle uvedeného rozhodnutí prostřednictvím jiného solidárního úsilí.
2.4. Proporcionalita
Vzhledem k naléhavosti a závažnosti situace způsobené současnou uprchlickou krizí nepřekračují opatření stanovená v tomto návrhu rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle, kterým je účinné řešení situace.
2.5. Dopad na základní práva
Základní práva žadatelů o mezinárodní ochranu, na které se vztahuje oblast působnosti rozhodnutí (EU) 2015/1601, a stanovená v Listině základních práv Evropské unie („Listina“), nejsou dotčena.
2.6. Proměnná geometrie
Podle ustanovení Protokolu (č. 21) se Irsko a Spojené království tohoto návrhu neúčastní, pokud se do tří měsíců od předložení návrhu nebo od jeho přijetí nerozhodnou se jej účastnit.
Navzdory skutečnosti, že Irsko se rozhodlo účastnit se rozhodnutí 2015/1601, předchozí věta se v souladu s článkem 4a Protokolu č. 21 použije i na Irsko.
Vzhledem k tomu, že Spojené království se dosud nerozhodlo účastnit se rozhodnutí (EU) 2015/1601, muselo by se, kdyby chtělo využít tohoto opatření, rozhodnout i k účasti na uvedeném rozhodnutí, jelikož není možné účastnit se změny opatření, a přitom nebýt vázán samotným opatřením.
3.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tento návrh neobnáší dodatečné náklady pro rozpočet EU.
2016/0089 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 9 ,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Na základě čl. 78 odst. 3 SFEU přijala Rada dvě rozhodnutí, která stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 10 má být z Itálie a Řecka relokováno do jiných členských států 40 000 žadatelů o mezinárodní ochranu. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 11 má být z Itálie a Řecka relokováno do jiných členských států 120 000 žadatelů o mezinárodní ochranu.
(2) Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 by od 26. září 2016 mělo být 54 000 žadatelů přemístěno z Itálie a Řecka na území jiných členských států, pokud Komise do uvedeného data (jak stanoví čl. 4 odst. 3) nenavrhne přidělit je jiným relokujícím členským státům, které čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem osob.
(3) V čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se stanoví, že Komise má situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sledovat. Komise by měla podle potřeby předložit návrhy na změnu uvedeného rozhodnutí s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
(4)Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 7. března dohodli na vypracování souboru zásad, které tvoří základ dohody s Tureckem a mezi něž patří zásada znovuusídlit za každého Syřana, kterého zpětně přebere Turecko z řeckých ostrovů, jiného Syřana z Turecka v členských státech v rámci stávajících závazků. Uvedené zásady byly dále rozpracovány ve sdělení Komise o dalších operativních krocích v rámci spolupráce mezi EU a Tureckem v oblasti migrace 12 , v němž Komise vyzvala k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby některé ze závazků podle stávajících rozhodnutí o relokaci, zejména ohledně všech v současnosti nepřidělených 54 000 míst nebo části těchto míst, byly převedeny do tzv. „systému 1:1“.
(5) Lze očekávat, že znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné formy legálního přijímání osob z Turecka podle národních nebo mezinárodních režimů zmírní migrační tlak na členské státy, které jsou příjemci relokace podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, protože vytvoří legální a bezpečnou cestu pro vstup do Unie a bude odrazovat od nelegálních vstupů. Solidární úsilí členských států, které na své území přijmou syrské státní příslušníky, kteří pobývají v Turecku a jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by proto mělo být zohledněno ve vztahu k oněm 54 000 žadatelům o mezinárodní ochranu zmíněným výše. Počet osob, které určitý členský stát takto přijme z Turecka, by měl být odečten od počtu osob, které mají být do daného členského státu relokovány podle rozhodnutí 2015/1601, pokud jde o uvedených 54 000 žadatelů.
(6)Mechanismy pro přijímání mohou zahrnovat znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné legální cesty pro přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, například programy humanitárních víz, humanitární přesuny, programy pro sloučení rodiny, projekty soukromých sponzorů, stipendijní programy, programy mobility práce a jiné.
(7)Závazky, které členské státy přijaly jako součást programu znovuusídlování dohodnutého v závěrech zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, by neměly být tímto rozhodnutím dotčeny a neměly by se započítávat jako splnění povinností podle rozhodnutí 2015/1601. Členský stát, který se rozhodne splnit své povinnosti podle rozhodnutí (EU) 2015/1601 tím, že přijme Syřany pobývající v Turecku prostřednictvím znovuusídlení, tedy nemůže tento počin započítat jako součást svého závazku podle programu znovuusídlování ze dne 20. července 2015.
(8) Aby se zajistila řádná kontrola situace, měly by členské státy podávat Komisi každý měsíc zprávy o Syřanech pobývajících v Turecku, které přijaly na své území podle možnosti stanovené touto změnou, a upřesnit, podle kterého režimu (národního nebo mezinárodního) byla daná osoba přijata a o jakou formu legálního přijetí se jedná.
(9)Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(10)Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.
(11)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
(12)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž jsou dotčeny články 4 a 4a uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
(13)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
(14)S ohledem na naléhavost situace by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V článku 4 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:
„3a. Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c), jestliže členské státy přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program znovuusídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, závazek daného členského státu se odpovídajícím způsobem sníží.
Na každý případ takového legálního přijetí, které vede ke snížení závazku ohledně relokace, se obdobným způsobem použije článek 10.
Členské státy každý měsíc informují Komisi o počtu osob legálně přijatých pro účely tohoto odstavce a uvedou, podle kterého režimu k přijetí došlo a o jakou formu legálního přijetí se jedná.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda