15.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/37

1.

uznává, že pojem zdraví je neodmyslitelným aspektem blahobytu společnosti. Tento pojem se nevztahuje pouze na fyzické přežití nebo na nepřítomnost nemocí, ale zahrnuje i psychologické aspekty, přírodní, environmentální, klimatické a bytové podmínky, pracovní, ekonomický, sociální a kulturní život, tak jak je definuje Světová zdravotnická organizace (WHO);

2.

upozorňuje na to, že úloha měst je díky urbanizaci pro podporu zdraví důležitá, neboť ve městech se koncentruje 70 % celosvětového obyvatelstva;

3.

opakuje, že opatření, financování a priority EU jsou často orientovány na větší města a že je třeba věnovat více pozornosti významnému kumulativnímu vlivu malých a středních měst s počtem obyvatel mezi 5 000 a 100 000, v nichž žije více než polovina všech obyvatel EU (1), a značnému prostoru, který mají pro vypracování a provádění předpisů pro zlepšení veřejného zdraví v EU;

4.

vyzdvihuje skutečnost, že pojem „Health City“ (viz WHO) vychází z myšlenky komunity, která si uvědomuje význam zdraví jako veřejného statku, který může být příčinou vypracování a provádění jasných politik na ochranu a zlepšení stávajících asistenčních forem sociálního zabezpečení a prevence s cílem zvýšit odolnost a naději dožití ve zdraví a omezit riziko vzniku zdravotního postižení a zároveň prosazovat cíle udržitelného rozvoje;

5.

poukazuje na to, že i když mnohá z 12 partnerství zahájených na základě Amsterodamského paktu z roku 2016 za účelem provádění městské agendy EU souvisí s problematikou zdraví, nebylo pro otázky zdraví zatím vytvořeno žádné konkrétní partnerství. Dále lituje, že městská agenda EU nestanoví horizontální spolupráci mezi různými orgány za účelem hodnocení zdravotních dopadů v rané fázi. Proto žádá, aby byla do městské agendy EU zařazena definice zdraví, posuzování zdraví a podpora zdraví a byl zdůrazněn její dopad na zdraví;

6.

konstatuje, že veřejné zdraví je v pravomoci členských států a úlohou EU je především doplňovat politiky členských států tím, že pomáhá vládám dosáhnout společných cílů a vytvářet úspory z rozsahu;

7.

zdůrazňuje, že je nutné zkoumat a analyzovat určující faktory zdraví, zvláště co se týče zdraví ve městech, a posoudit příležitosti a problémy vyplývající z vyšší naděje dožití;

8.

upozorňuje na nutnost přezkumu mechanismů sociálního zabezpečení na základě údajů týkajících se různých potřeb a předpokladů jednotlivých skupin populace, které ukazují nárůst vyšších věkových kategorií v souladu s tím, jak se prodlužuje naděje dožití a zvyšují se nerovnosti mezi jednotlivými sociálními skupinami, a s průvodním jevem migrace, jenž je další výzvou pro sociální zabezpečení a zdravotní péči;

9.

domnívá se, že místní a regionální orgány jsou garanty sítě rovnosti a správy založené na víceúrovňové spolupráci, v níž mohou instituce, podniky, organizace občanské společnosti a občané přispívat k plánování společného, spravedlivého a harmonického urbanistického uspořádání;

10.

poukazuje na možnost navrhovat a přijímat aktivní nástroje pro „zdraví ve městech“ jakožto veřejný zájem, a to v následujících oblastech prioritní politické činnosti:

11.

vybízí k tomu, aby byla do nové městské agendy EU začleněna oblast zdraví, včetně jeho definice, a nastolena nová kultura společného plánování, která by mohla přispět k tomu, aby územní plánování podporovalo zdraví a poskytovalo prostředí příznivá pro zdraví;

12.

vyzývá místní orgány, aby využívaly Městská inovativní opatření, což je iniciativa Evropské komise, na niž jsou na období 2014–2020 vyčleněny prostředky z rozpočtu EFRR v celkové výši 372 milionů EUR (která ve skutečnosti výslovně nezmiňuje „zdraví“ jako prioritní oblast), a zajistily tak městským oblastem prostředky k testování nových a nevyzkoušených řešení městských problémů a umožnily jim uvažovat o inovativních akcích, které by mohly vyřešit také některé výzvy v oblasti zdraví, jimž čelí;

13.

vyzývá k provádění politik zaměřených na sociální a zdravotní integraci a zlepšení sociálních, hospodářských a environmentálních podmínek v chudých nebo znevýhodněných městských čtvrtích;

14.

upozorňuje na ochranu dobrých životních podmínek nejzranitelnějších skupin, zejména matek a dětí, a skupin, které jsou rizikové ze zdravotního hlediska, např. problémů v oblasti duševního zdraví, onemocnění a zdravotního postižení, neboť to má mimořádný význam pro sociální soudržnost v souvislosti s odstraňováním sociálních a ekonomických rozdílů a zvyšující se nerovnosti ve městech. Vzájemný vztah mezi ukazateli zdraví a sociálními ukazateli (např. celková úmrtnost, zdravotní postižení, subjektivní zdravotní stav) totiž ukazuje, že tyto nerovnosti jsou gradientní (Giniho koeficient), tzn. že každému stupni sociálního žebříčku odpovídá nižší úroveň zdraví než u vyššího stupně a vyšší než u nižšího stupně, což by znamenalo, že k dosažení toho, aby politická řešení potírání tohoto problému přinášela stálé výsledky v oblasti zdraví, nestačí uplatňovat pouze selektivní přístup zaměřený na vysoce rizikové subjekty, nýbrž je nutné se zaměřit na celý gradient;

15.

domnívá se, že zásadně důležitý je rozvoj politik zaměřených na zaručení kvalitního zdravého a aktivního stárnutí jak z hlediska dobrých tělesných, tak i duševních, sociálních a vztahových podmínek, a podpora účasti na volnočasových aktivitách ve městech a mezigeneračních programů, mj. i s cílem zamezit samotě a izolaci;

16.

zdůrazňuje, že je nutné posílit politiku propagování zdraví, prevence a účasti na systému sociálního a zdravotního pojištění pro migranty a učinit z ní prioritu sociálního začleňování a využít při tom mj. funkci kulturních zprostředkovatelů působících ve městech (např. RE-HEALTH (2)) a věnovat cílenou pozornost osobám, které mají traumatické zážitky, zejména dětem;

17.

navrhuje vyhodnotit potenciální výhody a náklady spojené s tím, že se v nejvýznamnějších městských aglomeracích zřídí střediska pro sledování určujících faktorů zdraví stanovených na základě harmonizovaných evropských definic a metodik, nebo informační střediska (focal point on HiAP), která by místním a regionálním orgánům umožnila přístup k osvědčeným postupům, případovým studiím, zprávám, možnostem financování atd. v této oblasti;

18.

navrhuje, aby města, která takovou službu zatím nemají, vyhodnotila potenciální výhody a náklady spojené se zřízením funkce městského manažera zdraví, který by objasňoval potřeby měst a řídil proces lepšího naplňování těchto potřeb společně s místními orgány, koordinoval jejich politiky a zajišťoval jejich provádění;

19.

je přesvědčen, že náležité územní plánování, jehož cílem je zlepšovat zdraví obyvatelstva, by mělo mít na zřeteli nejen zelené plochy a prostory, ale rovněž zajišťovat celkové hodnocení ekosystémů měst a regionů;

20.

zdůrazňuje důležitost rozvoje místních politik plánování veřejné dopravy ve městech, aktivních způsobů dopravy a mobility ve městech založené na udržitelnosti a zdraví občanů. V této souvislosti upozorňuje na revidovaný pracovní program v rámci programu Horizont 2020 na období 2016–17 týkající se Inteligentní, ekologické a integrované dopravy (s rozpočtem přes 6,3 miliardy EUR na období 2014–2020) a zejména na jeho oddíl Městská mobilita, a doporučuje, aby tvůrci politik prozkoumali možnosti, které program skýtá v oblasti investic do jejich místních projektů v oblasti mobility;

21.

opakuje svou podporu plánování udržitelné městské mobility a vybízí k vypracování politik v oblasti dopravy a územního plánování/využívání půdy podle hierarchie udržitelné mobility, která by upřednostňovala pobídky a opatření ke zvýšení bezpečnosti i atraktivity aktivních způsobů cestování pěšky nebo na kole a k propagování multimodální veřejné dopravy. Žádá, aby byl zahrnut do koordinační skupiny evropské platformy pro plány udržitelné městské mobility;

22.

vyzývá místní a regionální orgány, aby prosazovaly evropské politiky, které by podporovaly využívání soukromých a veřejných elektrických a elektrifikovaných dopravních prostředků a postupně odrazovaly od využívání prostředků poháněných fosilními palivy, a aby propagovaly využívání čistých prostředků;

23.

poukazuje na to, že města budou moci být zdravá pouze tehdy, budou-li udržitelná. Zdůrazňuje, že kvalita života a globální environmentální podmínky závisejí na stavu životního prostředí ve městech, a proto upozorňuje na to, že základním předpokladem rozvoje měst v budoucnosti bude ucelený a udržitelný přístup (3);

24.

vybízí k uplatňování nových komplexních dopravních politik, aby se města mohla přizpůsobit nejvyššímu standardu dostupnosti a využitelnosti městských prostor a služeb pro osoby se zdravotním postižením;

25.

vyzývá k pořádání osvětových kampaní pro občany propagujících taková řešení mobility ve městech, která jsou nejúčinnější z hlediska ekonomického i z hlediska životního prostředí a vlivu na zdraví;

26.

vyzývá Evropskou komisi, aby zařadila otázku využívání udržitelných prostředků do přezkumu kritérií EU pro zadávání zelených veřejných zakázek v odvětví dopravy nebo aby podpořila rozvoj nástrojů technologických inovací v dopravě a jejich propagování v členských státech;

27.

vřele vítá osvědčené postupy, jako např. EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY (dobře zavedená kampaň, která byla zahájena v roce 2002 a v roce 2016 dosáhla nejvyšší míry účasti s 2 427 městy, jež každoročně mezi 16. a 22. září pořádají informační aktivity), projekt PASTA (Physical Activity Through Sustainable Transport Approaches) (4) financovaný z prostředků EU (program, který výslovně uznává spojitost mezi zdravím a mobilitou ve městech) a partnerství veřejného a soukromého sektoru pro rozvoj služeb pro občany dojíždějící za prací atd.);

28.

připomíná, že místní a regionální orgány mají pravomoc vyhlásit chráněné oblasti, podporovat sítě soustavy EU Natura 2000 a začleňovat otázky biologické rozmanitosti do městského a územního plánování, a poukazuje na stále větší počet vědeckých výzkumů, podle nichž může příroda přispět k řešení zdravotních a sociálních problémů prostřednictvím zmírňování dopadů změny klimatu, podpory fyzické aktivity a sociální integrace a snížení stresu;

29.

vítá, že se Evropská komise dne 7. prosince 2016 rozhodla vypracovat akční plán pro lepší provádění směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích a že uznala význam integrované správy a integrovaného plánování měst v zájmu dosažení cílů zachování biologické rozmanitosti ve městech (5);

30.

opakuje svůj požadavek a svůj závazek navýšit rozpočet programu LIFE pro oblast „příroda a biologická rozmanitost“ na období po roce 2020 zaměřený na rozvoj zelené infrastruktury a „zelených“ řešení ve městech, která jsou uznávána za zásadní v souvislosti se změnou klimatu, cíli v oblasti klimatu a energetiky v rámci agendy EU na období 2020–2030, Pařížskou dohodou, programy OSN a FAO a cíli udržitelného rozvoje. V tomto ohledu požaduje důraznější podporu iniciativám na místní a regionální úrovni v oblasti přizpůsobení podmínek v evropských městech změnám klimatu (6) s ohledem na 8. program pro životní prostředí na období 2020–2027;

31.

doporučuje zabývat se environmentálními a klimatickými faktory, aby bylo podporováno zdraví ve městech. Z probíhajících projektů vyplývá, že urbanizace má vliv na výskyt určitých onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob, onemocnění dýchacích cest, ale i obezity či diabetu 2. typu. Proto vybízí k vypracování analýz nákladů a přínosů spojených s nepřijetím žádných příslušných opatření k řešení znečištění ovzduší a hluku, které ovlivňuje a určuje zdravotní stav ve městech, aby se zvýšilo povědomí a byla zvolena taková veřejná politika, která bude z ekonomického hlediska nejvhodnější (7);

32.

vyzývá k iniciativám, které podporují spolupráci mezi místními a regionálními orgány, odvětvími zdraví a přírody a zaměřují se na zlepšení zdraví a blahobytu občanů tím, že občany přibližují přírodě, umožňují jim pravidelný přístup do přírodních oblastí v okolí, propagují pravidelnou fyzickou aktivitu a využívají přírodní oblasti k terapeutickým účelům a dalším druhům zdravotní péče;

33.

vřele vítá osvědčené postupy, jako např. ocenění Evropské zelené město a právě zakládaný Evropský sbor solidarity, které mladým Evropanům umožní přímo se podílet na řízení lokalit soustavy Natura 2000 v rámci dobrovolnické činnosti, a tudíž je přiblíží přírodě, zvýší jejich povědomí o otázkách životního prostředí a umožní jim využívat přínosů přírody a biologické rozmanitosti pro zdraví;

34.

naléhavě vyzývá k tomu, aby byly vzaty v úvahu podmínky bydlení a s bydlením související otázky zdraví, jakož i zdraví a bezpečnost při výstavbě a údržbě veřejných budov, např. škol a zařízení denní péče, a to i s ohledem na kvalitu vnitřního ovzduší;

35.

doporučuje věnovat co největší pozornost významu zdravé výživy tím, že budou vypracovány přesné pokyny zohledňující různé okolnosti a různé cílové skupiny obyvatelstva (jídelníčky ve školách a podnicích, vhodné jídelny pro sociálně slabší skupiny obyvatel). V této souvislosti vítá zveřejnění technické zprávy o zadávání veřejných zakázek na zdravé potraviny ve školách a doporučuje všem místním a regionálním orgánům, které nakupují potraviny a zajišťují potravinářské služby ve školách nebo pro školy, aby využily tento podkladový dokument k lepšímu začlenění zdraví a výživy do specifikací veřejných zakázek na potraviny;

36.

doporučuje podporovat politiky odměňující odpovědnost výrobců za životní prostředí, které se zaměřují jak na výrobce, tak na produkty a zahrnují i odvětví odpadů;

37.

doporučuje zaměřit se zejména na prevenci poruch příjmu potravy a škodlivé konzumace alkoholu a tabáku a jiných závislostí a navrhnout na místní a regionální úrovni konkrétní řešení nejen formou propagace inovativního a vysoce kvalitního výzkumu, sdílení poznatků a údajů a hodnocení regulatorních opatření, ale i prostřednictvím přijetí politik prevence a monitorování pro veřejné plochy a prostory;

38.

připomíná, že fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet nepřenosným nemocem a bojovat proti obezitě a jak si udržet zdravý životní styl. Vzhledem k množícím se důkazům o pozitivní souvislosti mezi pohybem a duševním zdravím a souvisejícími kognitivními procesy vyzývá místní a regionální orgány, aby shromažďovaly a sdílely příklady svých osvědčených postupů, jež budou sloužit jako inspirace, vzor a poučení;

39.

vyzývá Evropskou komisi, aby posílila úlohu obcí a regionů při provádění co nejlepších politik v oblasti zdraví prospěšné pohybové aktivity, které umožní propagovat kulturu tělesné aktivity ve všech oblastech života občanů, počínaje školou a pracovištěm až po volný čas a dopravu, a reagovat na nedávné výzvy Rady a Parlamentu k zavedení iniciativ na podporu zdravého životního stylu;

40.

znovu opakuje, že je nutné podporovat odbornou přípravu a budování kapacit v oblasti zdraví na místech určených ke vzdělávání, neboť bylo prokázáno, že zdravotní výchova ve školách přispívá k potírání chování, které ohrožuje zdraví mladých lidí;

41.

doporučuje Evropské komisi – jak lze vyvodit z obsahu první zprávy o provádění doporučení Rady ohledně podpory zdraví upevňující tělesné aktivity (HEPA) ve všech odvětvích přijaté Evropskou komisí a zveřejněné v prosinci 2016 (8) – vytyčit cíl snižování nákladů vyplývajících z fyzické nečinnosti, které činí odhadem více než 80 miliard EUR ročně ve 28 zemích EU (9), prostřednictvím intenzivnějšího úsilí o propagování pohybové aktivity a předcházení sedavému způsobu života a podporování rozvoje ukazatelů pro monitorování na místní, regionální a unijní úrovni;

42.

vřele vítá osvědčené postupy a vyzývá k jejich sdílení na místní úrovni. Jedná se např. o vytvoření podmínek ke zvýšení počtu stezek pro cyklisty a pěší pro účely běhání, procházek a městské mobility v zájmu zaručení odpovídající bezpečnosti, využívání veřejných zelených ploch zařízených jako „tělocvičny pod širým nebem“, zvýšení počtu a kvality hodin tělesné výchovy „pro všechny“ ve školách, poskytnutí školních sportovních zařízení k využívání jinými skupinami občanů mimo čas výuky. Podporuje iniciativy, jako je každoroční vyhlašování evropského hlavního města sportu a evropských měst sportu (akce pořádaná sdružením ACES Europe), Evropský týden sportu (který bude v roce 2017 ve znamení „sportu a zdraví“), program Erasmus+ Sport a účinné propagování zdraví prospěšné pohybové aktivity (Health-Enhancing Physical Activity – HEPA);

43.

uznává závažné dopady hospodářské a finanční krize na schopnost systémů veřejné zdravotní péče poskytovat odpovídající služby, a to i vzhledem k rostoucí poptávce mj. z důvodu stárnutí populace. Připomíná, že významným prostředkem k zachování nákladově efektivní a kvalitní zdravotní péče mohou být IKT systémy, neboť umožňují lidem všech věkových kategorií, aby se lépe starali o své zdraví a kvalitu svého života, a to nejen ve městech, ale i ve venkovských oblastech;

44.

navrhuje prozkoumat společně s Evropskou komisí konkrétní možnosti, jak stimulovat místní a regionální orgány k účasti na sítích jako Inteligentní města nebo Pakt starostů a primátorů nebo sítích pro prevenci a podporu zdraví při WHO (WHO Healthy Cities Network, WHO Healthy Ageing Task Force, WHO Age-Friendly Cities Project, WHO Regions for Health Network, Schools for Health in Europe Network atd.) v oblastech, jež mají zásadní význam pro stěžejní iniciativu Evropa účinněji využívající zdroje (10), jako jsou biologická rozmanitost a využívání půdy, nakládání s odpady, hospodaření s vodou či znečišťování ovzduší;

45.

vyzývá k tomu, aby byly více podporovány místní iniciativy na zvýšení informovanosti občanů a jejich účasti na programech primární prevence se zvláštním zřetelem na civilizační choroby a přenosné a nepřenosné chronické choroby, které jsou v současné době největším rizikem pro zdraví a rozvoj lidí. Vyzývá rovněž k podporování vědecky podložených programů sekundární prevence prostřednictvím opatření zaměřených na účast institucí a vzdělávání občanů;

46.

vyzývá k navázání úzké spolupráce mezi obcemi, vysokými školami, zdravotnickými zařízeními, výzkumnými středisky, podniky, odborníky, dobročinnými spolky a komunitními organizacemi, aby bylo možné na úrovni měst zkoumat a sledovat určující faktory zdraví občanů, a provádět tak účinnější a flexibilnější víceúrovňovou správu s cílem zlepšit politiku v oblasti zdraví;

47.

zdůrazňuje, že všechny úrovně správy i samotní občané nesou odpovědnost za významné přispění k omezení dopadu přenosných chorob tím, že budou prosazovat a podporovat plánovaná očkování, profylaxi a zdravý životní styl a zkoumat městská prostředí, která jsou nejvhodnější k informování a motivování občanů (zdravotnická zařízení, pracoviště, rekreační zařízení, sportovní zařízení, virtuální prostředí jako např. referenční internetové stránky příslušných správních orgánů).

48.

zdůrazňuje, že bylo dosud učiněno jen málo pro posouzení zdravotních dopadů oběhového hospodářství. S ohledem na provádění balíčku opatření Evropské komise pro oběhové hospodářství a na další práci na něm, jakož i na vnitrostátní projekty, které podporují oběhové hospodářství, by měly být podrobněji posouzeny účinky oběhového hospodářství na zdraví a měl by být posílen dialog mezi orgány odpovědnými za nakládání s odpady, ochranu životního prostředí a ochranu zdraví (např. o využívání odpadů při zemních pracích nebo o opětovném využívání vody);

49.

doporučuje, aby byla podpora blahobytu a zdraví začleněna do místních a regionálních strategií, tak aby to bylo lépe zohledněno při rozhodování v jednotlivých odvětvích. Provádění by mohlo být sledováno za pomoci on-line zpráv o blahobytu obsahujících ukazatele stanovené na vnitrostátní úrovni.