Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016IR1831

    Stanovisko Evropského výboru regionů — Potřeba vypracovat strategii EU týkající se alkoholu a cesta k jejímu přijetí

    Úř. věst. C 207, 30.6.2017, p. 61–66 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    30.6.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 207/61


    Stanovisko Evropského výboru regionů — Potřeba vypracovat strategii EU týkající se alkoholu a cesta k jejímu přijetí

    (2017/C 207/12)

    Zpravodajka:

    Ewa-May KARLSSON (SE/ALDE) členka zastupitelstva obce Vindeln

    POLITICKÁ DOPORUČENÍ

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

    PŘEDPOKLADY PRO ŘEŠENÍ OTÁZEK SPOJENÝCH S ALKOHOLEM NA ÚROVNI EU

    Zohlednění subsidiarity, okolností a pracovních příležitostí

    1.

    doporučuje obecně, že je nutné na základě vědeckých kritérií definovat pojmy „nadměrná“, „škodlivá“ a „nebezpečná“ konzumace alkoholu;

    2.

    konstatuje, že škodlivé užívání alkoholu způsobuje vysoké náklady pro společnost. Zdůrazňuje, že blaho, zdraví a prosperita evropských občanů by měly mít přednost před ekonomickými zájmy;

    3.

    poukazuje na to, že cílem opatření v oblasti zdraví je podle Smlouvy zlepšování veřejného zdraví, podpora výzkumu a prevence nemocí a zdravotních rizik, včetně rizik spojených s životními návyky, jako je nadměrná konzumace alkoholu;

    4.

    poukazuje na mimořádnou zranitelnost vůči alkoholu během těhotenství, dětství a dospívání a na neurologické poškození způsobené poruchami vývoje nervové soustavy;

    5.

    domnívá se, že by se při řešení otázek spojených s alkoholem měly dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality, mělo se usilovat o doplnění příslušné vnitrostátní politiky a činnosti členských států v oblasti veřejného zdraví a měla by se stimulovat spolupráce mezi členskými státy;

    6.

    poukazuje na to, že by se měly zohledňovat konzumační návyky v jednotlivých zemích, zdravotní stav jejich občanů, rozložení zdravotního stavu a kulturní, zeměpisné a historické souvislosti. Musí být zohledněny různé podmínky a potřeby, které panují v různých regionech a obcích v Evropě;

    7.

    zdůrazňuje, že důležitou funkci hrají instituce EU, jež by měly různými způsoby podporovat členské státy v tom, aby propagovaly výzkum, a hodnotit politiky, opatření, úsilí a účinky změněných zákonů a omezení;

    8.

    bere na vědomí význam, který má vinařství, jež zaměstnává 3 miliony osob (1), pivovarnictví, v jehož celém výrobním řetězci pracuje 2,3 milionu osob (2), a lihovarnictví, kde je ve výrobě a prodeji zaměstnán více než milion osob (3). Výroba kromě toho prospívá pohostinství, čímž přispívá k tvorbě dalších pracovních příležitostí;

    Společenské, sociální a ekonomické důsledky nadměrné konzumace alkoholu

    9.

    konstatuje, že alkohol je u osob ve věku 15–49 let největším rizikovým faktorem celkové nemocnosti, na druhém místě je kouření (4). Ze statistik členských států vyplývá, že konzumace alkoholu je příčinou 1 ze 7 úmrtí u mužů a 1 z 13 úmrtí u žen ve věkové skupině 15–64 let (5);

    10.

    je si vědom toho, že důsledkem rizikové konzumace, nadměrné konzumace a závislosti na alkoholu jsou vysoké ekonomické náklady spočívající v poklesu produktivity (11,3 miliardy eur) a v nezaměstnanosti (17,6 miliardy eur) (6);

    11.

    všímá si, že přímé sociální náklady škod spojených s konzumací alkoholu dosahují v EU 155,8 miliardy eur, z nichž se větší část (82,9 miliardy eur) nachází mimo systém zdravotní péče (7). Pokud se započtou i druhotné škody, kam patří škody, jež mohou postihnout společnost a nezletilé dívky a chlapce, ženy a muže v okruhu těch, kdo pijí alkohol, jsou sociální náklady plynoucí z konzumace alkoholu dvojnásobné (8);

    12.

    trvá na potřebě přijmout opatření k předcházení násilí, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nejzranitelnějším skupinám a konkrétním situacím, jako je např. sexuální zneužívání v nočních podnicích;

    13.

    zdůrazňuje, že náklady, které společnosti vznikají v souvislosti s konzumací alkoholu, se v průměru odhadují na zhruba 1,3 % HDP země (9);

    14.

    konstatuje, že nadměrná konzumace alkoholu je rizikovým faktorem více než 60 chronických onemocnění. Výskyt chronických onemocnění v EU roste a náklady na s nimi spojenou péči se odhadují na 700 miliard eur ročně (10);

    Budoucí řešení otázek spojených s alkoholem na úrovni EU

    15.

    požaduje, aby byla vypracována nová strategie EU týkající se alkoholu, a rád by se přesvědčil o tom, že instituce EU i nadále posilují kapacitu členských států a jejich účinnou koordinaci. Podporuje proto požadavek Rady ministrů a Evropského parlamentu na silné politické vedení v této otázce (11);

    16.

    poukazuje na to, že společná práce v rámci EU by měla obsahovat doporučení a osvědčené postupy týkající se toho, co lze učinit pro posílení vnitrostátní, regionální a místní činnosti;

    17.

    zdůrazňuje, že Evropská komise by měla podporovat členské státy, které se rozhodnou rozvíjet činnost v oblasti prevence konzumace alkoholu, a nebránit jim v ní;

    18.

    zdůrazňuje, že je důležité, aby místní a regionální úroveň dostaly možnost přispět svými zkušenostmi a znalostmi, jelikož nejlépe znají potřeby a předpoklady v oblasti předcházení škodlivé konzumaci alkoholu a snížení negativních dopadů požívání alkoholu na společnost a jsou v této oblasti kompetentní. Místní úroveň je zvláště důležitá z toho důvodu, že je nejblíže občanům a jejich komunitám;

    19.

    domnívá se, že práce Komise na poli prevence konzumace alkoholu v rámci budoucího úsilí týkajícího se chronických onemocnění je dobrá, ale nepostačující, protože postrádá rozměr prevence a nepokrývá druhotné škody (12);

    20.

    je přesvědčen, že je třeba do společných opatření na úrovni EU zahrnout doporučení, jež by měla za cíl zabránit tomu, aby nadměrná konzumace alkoholu a související rizika byly využívány k propagaci turistických destinací;

    21.

    považuje za důležité, aby strategická činnost související s otázkami spojenými s konzumací alkoholu podporovala probíhající činnost na mezinárodním poli a byla s ní koordinována. V této souvislosti zdůrazňuje, že by se v další činnosti mělo více usilovat o synergické účinky navázané na akční plán WHO (13) a cíle udržitelného rozvoje OSN;

    22.

    poukazuje na to, že důležitými subjekty pro spolupráci jsou nevládní organizace, jež mají know-how a zkušenosti na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

    ZAMĚŘENÍ NA BUDOUCÍ ŘEŠENÍ OTÁZEK SPOJENÝCH S ALKOHOLEM NA ÚROVNI EU

    Potřeba vymezených prostorů pro spolupráci na úrovni EU

    23.

    konstatuje, že během čtyř roků, které uplynuly od vypršení platnosti minulé strategie týkající se alkoholu (2006–2012) (14), se činnost a zřízené platformy pro spolupráci (CNAPA a EAHF) určitým způsobem posunuly kupředu. Jejich potřeba a potřeba dalších vymezených prostorů, kde lze řešit otázky spojené s konzumací alkoholu, přetrvává. Musí se využít a rozvinout získané schopnosti a poznatky;

    24.

    upozorňuje na to, že v roce 2016 skončí platnost jak akčního plánu týkajícího se konzumace alkoholu mladistvými a těžké nárazové konzumace alkoholu (Action Plan on Youth Drinking and on Heavy Episodic Drinking), tak společné akce týkající se snižování škod souvisejících s alkoholem (Joint Action on Reducing Alcohol Related Harm). Poukazuje na to, že je nezbytné prodloužit platnost tohoto plánu či zahájit nový akční plán pro děti a mladistvé;

    25.

    zdůrazňuje, že je důležité, aby se na úrovni EU podporoval výzkum a rychlejší převádění poznatků do praxe a nových způsobů práce. Je důležité objasnit, jak mohou opatření současně přispět ke snížení nerovností v oblasti zdraví;

    26.

    staví se kladně k výměně osvědčených postupů v rámci členských států a mezi nimi. Je strategicky důležitá a stimuluje k učení, získávání poznatků a určování společných problémů. Opatření a úsilí by se z důvodu nákladové efektivnosti měly zakládat na důkazech a prověřených zkušenostech;

    27.

    zdůrazňuje význam náležitého sledování vývoje politiky týkající se konzumace alkoholu. Je důležité dále vyvíjet existující databáze, které využívají porovnatelné, spolehlivé a normalizované údaje ke sledování a analýze;

    28.

    domnívá se, že by se mohla zřídit vědecká skupina na podporu vědeckého shromažďování údajů;

    Marketing a reklamy na alkoholické nápoje

    29.

    zdůrazňuje, že marketing a reklama přesahují státní hranice, a proto je zásadně důležitá spolupráce mezi členskými státy;

    30.

    domnívá se, že opatření proti vystavení dětí a nezletilých marketingu a reklamě na alkohol by měla mít omezující a donucovací povahu, tzn. že by vystavení nezletilých marketingu i reklamě na alkohol měla zakázat;

    31.

    klade důraz na to, že je důležité, aby výrobci a dodavatelé alkoholických nápojů striktně dodržovali platné předpisy v oblasti marketingu a reklamy;

    32.

    domnívá se, že se při činnosti v oblasti snižování vystavení dětí a mládeže marketingu a reklamě na alkohol musí vzít v úvahu marketing prováděný prostřednictvím sociálních médií a internetu a rovněž umísťování produktů a další produkty spojované se značkami alkoholu. Ve Finsku platí od roku 2015 zákaz soutěží a her při marketingu v oblasti alkoholu a zákaz reklamy na alkohol na veřejných místech a v sociálních médiích (15);

    33.

    upozorňuje na to, že rostoucí trh a nákladově efektivní marketingovou strategii představuje sponzorování sportovních a kulturních akcí. Mládež je skupinou, která se tímto způsobem oslovuje a je vystavena marketingu souvisejícímu s alkoholem jak na konkrétním místě, tak prostřednictvím televizních přenosů daných akcí;

    34.

    poukazuje na to, že je důležité, aby v rámci uvádění alkoholických nápojů na trh a reklamy na ně byly uváděny informace o rizicích nadměrné konzumace;

    35.

    je si vědom toho, že se v oblasti marketingu souvisejícího s alkoholem v EU ve velkém rozsahu používá sebekontrola/samoregulace. A to i navzdory tomu, že nepanuje shoda ohledně toho, zda má tato metoda dopad na oblast alkoholu (16), a že to k ochraně těhotných žen, dětí a mladistvých před škodlivými dopady alkoholu není postačující (17);

    Práva dítěte a mladistvých

    36.

    poukazuje na to, že příliš mnoho dětí a mladistvých vyrůstá v rodinách, jejichž příslušníci jsou závislí na alkoholu nebo alkohol konzumují v nadměrné míře. Počet dětí žijících v rodinách, kde se alkohol konzumuje ve škodlivé míře, se v EU odhaduje na 5–9 milionů (18). U těchto dětí hrozí, že budou mít horší předpoklady ke vzdělávání a dobrému zdravotnímu stavu;

    37.

    domnívá se, že je důležité označit ty oblasti činnosti, které by se měly v členských státech rozvíjet za účelem omezení rozsáhlé konzumace alkoholu mladistvými a tím i zajištění bezpečného a zdravého prostředí pro děti a mladistvé. V této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat volnočasové aktivity a oslavy, které by nebyly spojeny s konzumací alkoholu;

    38.

    poukazuje na mimořádnou zranitelnost období těhotenství a kojení, neboť v tomto období dochází ke vzniku spektra vrozených alkoholových poruch. Alkohol působí na růst a vývoj plodu během celého těhotenství a není známo, že by existovalo nějaké množství alkoholu, jež by během těhotenství bylo možné považovat za bezpečné;

    39.

    souhlasí s tím, že úmluva o právech dítěte znamená, že se děti a mladiství mají chránit před škodlivými účinky alkoholu. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, mají podle článku 33 zohledňovat ve všech rozhodnutích týkajících se dětí zájem dítěte a rovněž zjišťovat vlastní názory dítěte a věnovat jim pozornost;

    40.

    považuje za prioritní uplatňovat preventivní opatření v těhotenství, útlém dětství a dospívání, za účelem podpory kultury prevence a zdraví;

    41.

    poukazuje na to, že důležitým prostorem pro propagaci zdraví posílením ochranných faktorů u dítěte je škola, která je také důležitá při včasném odhalení nadměrné konzumace alkoholu a potenciálně ohrožených dětí. Školní vzdělávání dětí v oblasti rizik spojených s alkoholem by se mělo zakládat na důkazech, neboť pouze informační programy a opatření nejsou tak účinné a musí do nich být ucelenou formou zapojeny všechny subjekty v oblasti vzdělávání: žáci, rodina a učitelé;

    42.

    zdůrazňuje, že je důležité snížit mj. prostřednictvím vzdělávacích opatření nadměrnou konzumaci alkoholu u dospělých, jelikož vzor, jímž jsou dospělí, je předpokladem možnosti optimalizovat účinky opatření v oblasti prevence zaměřených na mladistvé a mladé lidi. Vzdělávací materiál určený jak dospělým, tak mladistvým by měl připravit nezávislý výzkumný orgán. Za tímto účelem je důležité spolupracovat s odvětvím hotelových služeb a pohostinství na šíření osvěty zaměřené na odpovědné podávání alkoholických nápojů s cílem omezit nadměrnou konzumaci alkoholu u dospělých;

    43.

    považuje za prioritní, aby byly prováděny programy prevence zaměřené na rodiny, jelikož se jedná o zásadně důležité prostředí pro vzdělávání a výchovu dětí a pro předávání vzorců chování, hodnot, dovedností a schopností;

    Informace pro spotřebitele – složení výrobku obsahující nutriční údaje a kalorickou hodnotu

    44.

    vyzývá orgány EU, aby zlepšily označování alkoholu na úrovni EU a připravila zprávu o tom, jak se mají alkoholové obaly začlenit do platných zákonů o složení výrobku zahrnujícího jeho složky, nutriční údaje a kalorickou hodnotu. Zdůrazňuje, že spotřebitelé mají právo vědět, co výrobky obsahují, aby se mohli informovaně rozhodnout;

    45.

    domnívá se, že důležitým doplňkem a nástrojem ke zdůraznění a snížení rizik souvisejících s konzumací alkoholu je specifický varovný text určený těhotným ženám, dětem, mladistvým a řidičům. Je důležité, aby byl varovný text uzpůsobený různým cílovým skupinám. Vítá opatření, která již v této oblasti podnikli někteří výrobci a distributoři;

    46.

    doporučuje, aby se vzdělávání a informační kampaně zaměřovaly na zvyšování povědomí o rizicích spojených s opilostí a o tom, kde lze hledat rady, podporu a péči;

    47.

    zdůrazňuje důležitou úlohu sdělovacích prostředků při přesném informování o rizicích konzumace alkoholu;

    Dostupnost alkoholu a prodej levného alkoholu

    48.

    poukazuje na to, že sociálně a ekonomicky ohrožené skupiny a mladiství jsou častěji zasaženi špatným zdravotním stavem, a byl by rád, aby se zabránilo rostoucím nerovnostem v oblasti zdraví. Problémem je příliš nízká cena alkoholu a jeho příliš snadná dostupnost, jež mohou vést k jeho vysoké konzumaci, která pak může způsobit poškození jater a předčasné úmrtí (19). Členské státy mohou zvážit společná opatření, včetně výzkumu, k zabránění prodeji velmi levného alkoholu včetně prodeje na internetu;

    49.

    konstatuje, že přístup k alkoholu má význam pro míru škodlivé konzumace alkoholu a s ním spojených škod. Z výzkumu vyplývá, že větší dostupnost alkoholu vede k jeho vyšší konzumaci a v důsledku pak ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a nárůstu škod (20);

    50.

    domnívá se, že členské státy mohou dále posílit omezení prodeje a nákupu a dohled nad nimi, přestože je věková hranice ve většině členských států stanovena na 18 let. Dalšími možnostmi jsou snížení počtu prodejních míst, zákaz konzumace a prodeje ve veřejném prostoru v určitých hodinách, omezení otevírací doby a povolení k podávání alkoholických nápojů a uplatňování odpovědného podávání alkoholických nápojů prostřednictvím kurzů pro zaměstnance, dodavatele a odvětví pohostinství. Omezení by měla být doplněna dohledem nad jejich dodržováním;

    Prevence na pracovišti

    51.

    poznamenává, že riziková konzumace, nadměrná konzumace a závislost na alkoholu zvyšují riziko pracovní neschopnosti a horšího pracovního výkonu a mají negativní dopad na jiné osoby. Osoby pod vlivem alkoholu představují bezpečnostní riziko a jsou zapojeny do 20–25 % všech pracovních úrazů. Pracoviště je důležitým prostorem pro opatření v oblasti prevence škodlivého požívání alkoholu (21);

    52.

    poukazuje na to, že je třeba uvažovat o možnosti zapojit osoby, které porušily předpisy, do osvětových a rehabilitačních programů namísto ukládání pokut či přijímání jiných donucovacích opatření, a to zvláště tehdy, kdy jsou údajní porušovatelé předpisů nezletilí;

    53.

    zdůrazňuje, že konzumace alkoholu na pracovišti by se měla řešit prostřednictvím včasné intervence. Pracoviště by měla mít pokyny, co v takových situacích dělat. Představovalo by to dobrou preventivní pracovní zdravotní péči;

    54.

    zdůrazňuje, že průkopníkem činnosti v oblasti prevence konzumace alkoholu v zájmu bezpečného pracoviště může být veřejný sektor, mj. protože mnoho jeho zaměstnanců poskytuje občanům důležité sociální služby;

    Prevence v rámci zdravotní péče

    55.

    domnívá se, že je potřebný přístup k včasným opatřením, péči a léčbě a že se má věnovat pozornost dětem, jejichž rodiče se léčí ze závislosti na alkoholu a jeho nadměrné konzumace, a poskytnout jim poradenství a podporu. Jedním ze způsobů předcházení nemocem je propagace zdravého životního stylu prostřednictvím podpory při zamezení rizikové konzumaci alkoholu;

    56.

    má za to, že by se v zaměstnání měly podporovat dohody mezi odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů, které by zapojily zaměstnavatele do navrhovaných preventivních opatření;

    57.

    konstatuje, že onemocněními jater souvisejícími s konzumací alkoholu jsou často postiženi lidé v produktivním věku. Existuje rovněž souvislost mezi nadměrnou konzumací alkoholu a mnoha dalšími závažnými onemocněními, jako jsou rakovina, kardiovaskulární onemocnění a psychické choroby (22);

    Bezpečnost silničního provozu

    58.

    poukazuje na to, že k vyšší bezpečnosti silničního provozu přispívají omezení obsahu alkoholu v krvi při řízení, osvěta, vzdělávání a dohled. Alkohol při řízení je příčinou 25 % všech smrtelných autonehod v EU (23);

    59.

    hodnotí kladně studii o alkoholových imobilizérech a jejich možném přínosu ke snížení počtu dopravních nehod souvisejících s požitím alkoholu, již Komise zveřejnila v roce 2014 (24);

    60.

    domnívá se, že lze učinit další kroky ke společnému zvýšení bezpečnosti silničního provozu v EU mj. sledováním dopravních nehod souvisejících s požitím alkoholu a sdílením zkušeností s efektivními opatřeními v této oblasti mezi členskými státy. Je důležité, aby si noví řidiči byli vědomi důsledků alkoholu za volantem.

    V Bruselu dne 9. února 2017.

    předseda Evropského výboru regionů

    Markku MARKKULA


    (1)  http://www.ceev.eu/about-the-eu-wine-sector.

    (2)  http://www.brewersofeurope.org/uploads/mycms-files/documents/publications/2016/EU_economic_report_2016_web.pdf.

    (3)  http://spirits.eu/spirits/a-spirit-of-growth/introduction-2.

    (4)  http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/178163/E96726.pdf?ua=1.

    (5)  http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0017/190430/Status-Report-on-Alcohol-and-Health-in-35-European-Countries.pdf.

    (6)  Centre for Addiction and Mental Health (2012). Alcohol consumption, alcohol dependence and attributable burden of disease in Europe.

    (7)  Tamtéž.

    (8)  Viz poznámka pod čarou 4.

    (9)  http://ec.europa.eu/health/archive/ph_determinants/life_style/alcohol/documents/alcohol_europe_en.pdf.

    Anderson P & Baumberg B (2006).Alcohol in Europe: A public health perspective. London: Institute of Alcohol Studies.

    (10)  http://ec.europa.eu/health/major_chronic_diseases/docs/reflection_process_cd_en.pdf.

    (11)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52015XG1216(01).

    (12)  Výraz „druhotné škody“ odkazuje na škody, jež mohou zasáhnout společnost a jednotlivce nacházející se v okruhu těch, kdo pijí alkohol. Odpovídající anglický výraz je „alcohol’s harm to others“.

    (13)  Viz poznámka pod čarou 4.

    (14)  Stanovisko Výboru regionů Strategie EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (Úř. věst. C 197, 24.8.2007, s. 48).

    (15)  http://www.finlex.fi/sv/esitykset/he/2013/20130070.pdf.

    (16)  Babor, T. F. (2010). Alcohol: No Ordinary Commodity – a summary of the second edition. Addiction.

    (17)  CAMY. (2003). Alcohol Advertising on Sports Television 2001 to 2003: Center on Alcohol Marketing and Youth, Madden, P. A., & Grube, J. W. (1994). The frequency and nature of alcohol and tobacco advertising in televised sports, 1990 through 1992. Am J Public Health.

    (18)  http://ec.europa.eu/health/archive/ph_determinants/life_style/alcohol/documents/alcohol_europe_en.pdf, strana 6.

    (19)  http://www.easl.eu/medias/EASLimg/News/3f9dd90221ef292_file.pdf

    (20)  Viz poznámka pod čarou 4.

    (21)  http://ec.europa.eu/health/alcohol/docs/science_02_en.pdf.

    (22)  http://www.eurocare.org/library/updates/eurocare_eu_alcohol_strategy2.

    (23)  http://ec.europa.eu/transport/road_safety/topics/behaviour/fitness_to_drive/index_cs.htm.

    (24)  https://ec.europa.eu/transport/road_safety/sites/roadsafety/files/pdf/behavior/study_alcohol_interlock.pdf.


    Top