16.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 101/166

—

s ohledem na návrh doporučení Radě k 71. zasedání Valného shromáždění OSN předložený Andrejem Kovačevem za skupinu PPE (B8-1374/2015),

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21, 34 a 36 této smlouvy,

—

s ohledem na 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

—

s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů, která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN (1), ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti (2),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN spočívající v „odpovědnosti za ochranu“ (R2P) (3),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (5),

—

s ohledem na svá usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2016 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016 (6) a ze dne 17. července 2014 o zločinu agrese (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš) (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU (9),

—

s ohledem na Pařížskou dohodu ze dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na dokument ze dne 13. června 2012 nazvaný „Akční plán k posílení podpory EU v rámci SBOP pro operace OSN k udržení míru“ (10) a dokument ze dne 23. března 2015 s názvem „Posilování strategického partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí: priority 2015–2018“ (11),

—

s ohledem na „obecné zásady z Osla“ pro použití zahraničních prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků katastrof, které byly definovány v listopadu 2007,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti č. 2242 (2015) o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na hodnotící zprávu OSN ze dne 15. května 2015 o úsilí o prosazování práva a nápravu sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců Organizace spojených národů a přidružených pracovníků během mírových operací,

—

s ohledem na první zprávu OSN o rezistenci vůči antibiotikům, kterou v dubnu 2014 vypracovala WHO a jež označuje rezistenci vůči antibiotikům za „vážnou hrozbu“ pro globální veřejné zdraví,

—

s ohledem na nedávná odhalení týkající se aktivit panamské společnosti Mossack Fonseca a na s tím související iniciativy usilující o užší mezinárodní spolupráci v boji proti daňovým únikům,

—

s ohledem na čl. 134 odst. 3 a článek 113 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0146/2016),

A.

vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž ústřední roli hraje OSN, je nedílnou součástí vnější politiky EU a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách, které je třeba ctít a dodržovat, je nejvhodnějším nástrojem k řešení globálních krizí, výzev a hrozeb;

B.

vzhledem k tomu, že by EU měla hrát aktivní úlohu při budování Organizace spojených národů, která může efektivně přispívat ke globálním řešením, míru, bezpečnosti, lidským právům, demokracii a mezinárodnímu řádu založenému na zásadách právního státu;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy EU se v návaznosti na mandát obsažený v čl. 34 odst. 1 Smlouvy o EU musí co nejvíce snažit o koordinaci své činnosti v orgánech a systému OSN;

D.

vzhledem k tomu, že celosvětová i regionální bezpečnostní situace se rychle zhoršuje, stává se složitější a stírá hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností; vzhledem k tomu, že OSN stále hraje klíčovou úlohu při zajišťování celosvětové bezpečnosti a stability;

E.

vzhledem k tomu, že důkladné přehodnocení nástrojů efektivního multilateralismu v rámci OSN je nezbytné, neboť se mění uspořádání a rozptýlení moci na globální úrovni; vzhledem k tomu, že takové nástroje musí více zapojovat všechny zainteresované strany, státní a nestátní subjekty ve stejné míře, a to i do procesu předcházení konfliktům a řešení krizí;

F.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou společně největším finančním přispěvatelem do systému OSN, který poskytuje přibližně jednu třetinu pravidelného rozpočtu OSN, téměř dvě třetiny rozpočtu OSN na mírové operace a přibližně polovinu celkových příspěvků do fondů a programů OSN;

G.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o udržitelnost životního prostředí, zejména v rámci boje proti změně klimatu tím, že podporuje mezinárodní opatření a akce usilující o zachování a zlepšování kvality životního prostředí a také prosazuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

H.

vzhledem k tomu, že EU patří k nejhorlivějším ochráncům a propagátorům lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot a rozmanitosti, demokracie a právního státu;

I.

vzhledem k tomu, že bezpečnostní prostředí EU je čím dál nestabilnější a proměnlivější kvůli velkému počtu dlouhodobých nebo nových výzev, včetně násilných konfliktů, terorismu, organizovaného zločinu, bezprecedentních migračních vln a změny klimatu, což jsou otázky, které nelze vyřešit na úrovni jednotlivých států a které si vyžadují regionální a globální reakci;

J.

vzhledem k tomu, že nové výzvy, jako jsou hybridní a informační války, kybernetické hrozby, bioinženýrství, smrtelné autonomní systémy, nanotechnologie, miniaturizace zbraní a šíření technologií dvojího užití, vyžadují, aby byly rozvíjeny mnohostranné dohody, pro něž je nejvhodnější rámec OSN;

K.

vzhledem k tomu, že v důsledku posledního vývoje v oblasti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů jsou kontroly zbraní a odzbrojování čím dál obtížnější a celosvětová bezpečnost a stabilita jsou ohroženy; vzhledem k tomu, že OSN představuje vhodný rámec pro podporu úsilí o opatření nové generace v oblasti kontrol zbraní a odzbrojování ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery;

1.

dává Radě tato doporučení:

a)

aktivně usilovat o zajištění toho, aby všechny strany přímo či nepřímo zapojené do ozbrojených konfliktů a jejich organizace řádně plnily své mezinárodní závazky a dodržovaly standardy zakotvené v mezinárodním právu a usilovaly o zajištění mírových, diplomatických řešení různých konfliktů; naléhavě vyzvat k tomu, aby také plnily závazek poskytnout osobám v nouzi přístup k humanitární pomoci;

b)

pokračovat v podpoře poskytované multilaterálnímu úsilí o nalezení trvalých politických a mírových řešení probíhajících konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe; pokračovat v podpoře práce zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Sýrii, zvláštního zástupce a vedoucího mise OSN na podporu Libye, zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Jemen, zvláštního koordinátora OSN pro blízkovýchodní mírový proces a zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu; vyzvat k pokračování humanitární, finanční a politické podpory mezinárodního společenství s cílem řešit humanitární situaci a usilovat o okamžité zastavení násilí; odsoudit jednostranné, nekoordinované kroky v jakékoli krizové oblasti;

c)

podporovat vnitrosyrské rozhovory, které se řídí rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015); podporovat činnost pracovních skupin, které zřídila mezinárodní skupina na podporu Sýrie a jež vykonávají dohled nad poskytováním tolik potřebné humanitární pomoci tisícům Syřanů v obsazených a dalších obtížně dostupných oblastech, a také zastavení nepřátelských akcí, které schválila Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2268 (2016); ostře odsoudit široce rozšířené případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Sýrii a podporovat činnost místních a mezinárodních organizací občanské společnosti při dokumentování případů porušení lidských práv, sbírání důkazů o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a dalších případech porušování lidských práv; zdůrazňovat potřebu nalézt politické řešení konfliktu a zajistit účast žen při mírových rozhovorech; naléhavě vyzvat členské státy EU, aby poskytly veškeré dostupné potřebné finanční a lidské zdroje, které pomohou místnímu obyvatelstvu a uprchlíkům;

d)

zajistit, aby Valné shromáždění OSN ve spolupráci s EU a USA poskytlo všechny nástroje nezbytné k zajištění toho, že dvoustátní řešení s hranicemi podle stavu z roku 1967, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států a se Státem Izrael s bezpečnými a uznanými hranicemi a s nezávislým, demokratickým, celistvým a životaschopným palestinským státem, kdy oba tyto státy budou žít bok po boku v míru a bezpečí, bude udržitelné a účinné; jednat v souladu se závěry Rady o mírovém procesu na Blízkém východě přijaté dne 18. ledna 2016, které považují neustálé rozšiřování izraelských osad za přetrvávající překážku míru;

e)

zdůraznit potřebu koordinované humanitární činnosti v Jemenu pod vedením OSN; naléhavě vyzvat všechny strany, aby v souladu se zásadou nestrannosti, neutrality a nezávislosti umožnily OSN a mezinárodním humanitárním organizacím vstup do země a dodávky nezbytně nutných potravin, léků, paliv a další potřebné pomoci, aby byly uspokojeny naléhavé potřeby civilistů zasažených krizí; vyzvat k okamžitému přerušení bojů z humanitárních důvodů, aby bylo možné obyvatelům Jemenu naléhavě poskytnout životně důležitou pomoc; žádat nestranné a nezávislé vyšetření všech obvinění z údajného porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, včetně posledních útoků na humanitární infrastrukturu a pracovníky; vyzvat všechny strany, aby respektovaly lidská práva a svobody všech občanů Jemenu, a zdůraznit, že je důležité zvýšit bezpečnost všech osob, které působí v mírových a humanitárních misích v této zemi, včetně humanitárních pracovníků, lékařů a novinářů; podporovat politiku smíření mezi Saúdskou Arábií a Íránem s cílem zmírnit napětí v regionu a vyřešit konflikt v Jemenu i jiných oblastech;

f)

dále požadovat plné dodržování mezinárodně dohodnutých hranic a územní celistvosti zemí východní Evropy a jižního Kavkazu, včetně Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, s ohledem na porušování mezinárodního práva v těchto oblastech a možnost svobodné a suverénní volby vybrat si evropskou cestu; podporovat a oživit diplomatické úsilí o mírové urovnání těchto probíhajících a zamrzlých konfliktů; naléhavě vyzvat mezinárodní společenství, aby plně provádělo politiku neuznání nezákonné anexe Krymu; aktivně zvyšovat tlak na Rusko, jež je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, s cílem vyřešit konflikt na Ukrajině;

g)

vyzvat k posílení podpory úsilí mezinárodního společenství a regionálních organizací s cílem řešit bezpečnostní krize v Africe, zejména v Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Mali, Nigérii, Burundi a oblasti afrických Velkých jezer obecně; podněcovat členské státy OSN k tomu, aby zvýšily svou podporu rostoucí role a vlastních kapacit Africké unie při zprostředkovávání a zvládání krizí a současném úsilí o doplnění snah Úřadu OSN pro podporu budování míru; podporovat úsilí AU, Východoafrického společenství a OSN předejít eskalaci krize v Burundi a usilovat o prosazení naléhavého, inkluzivního a skutečného vnitřního dialogu v Burundi mezi vládou a opozicí; podporovat nezávislé mezinárodní vyšetřování všech případů údajného porušení lidských práv a přispívat k tomu, aby příslušné osoby nesly odpovědnost a byly postaveny před soud;

h)

podporovat probíhající komplexní úsilí o posílení mírových operací OSN a její schopnost řešit konflikty; zkoumat nové výhledové možnosti posílení spolupráce mezi EU a OSN v rámci přetváření jejich strategických vizí v otázce bezpečnosti, a to na jedné straně novou globální strategií EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a na straně druhé tím, že OSN provádí revizi svých mírových operací, architektury pro budování míru a agendy v otázce žen, míru a bezpečnosti (rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000)), a synergií mezi nimi; zajistit, aby postup přezkumu struktury OSN pro budování míru, který byl proveden v roce 2015, podporoval zásadu odpovědnosti za ochranu a úlohu žen při budování míru;

i)

přivítat přijetí nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2242 (2015), která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, a podporovat jeho naplnění a vyzvat k dalšímu úsilí o integraci žen, míru a bezpečnostní agendy do všech jednotlivých dimenzí udržování míru; zdůraznit význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesu budování míru; zajistit, aby byla všem ženám, které se staly obětí znásilnění ve válečných oblastech, poskytnuta veškerá potřebná bezpečná zdravotní péče;

j)

prosazovat v rámci systému OSN kulturu prevence, aby se zlepšila schopnost organizace rychleji reagovat na vznikající krize a potenciální hrozby pro mír a bezpečnost, zejména účinnější preventivní diplomacií, budováním sebedůvěry a zprostředkovatelskými snahami; snažit se zlepšit včasnou komunikaci a ještě dále propracovat postupy krizových konzultací mezi EU a OSN a jinými regionálními a subregionálními organizacemi, které hrají stále důležitější roli při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti, s cílem lépe koordinovat jejich reakci na krizi, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činností; spolupracovat s OSN při posilování úlohy a kapacity regionálních a subregionálních organizací spočívající v provádění mírových operací, předcházení konfliktům, občanském a vojenském řízení krizí a řešení konfliktů;

k)

zvýšit podporu od členských států pro mírové operace OSN a její operace pro budování míru, jež obsahují aspekt lidských práv a jasné strategie odchodu, zejména ve formě poskytování personálu a zařízení, a posílit v tomto ohledu úlohu EU jako aktéra napomáhajícího realizaci těchto misí; dále rozvíjet postupy pro využití společné bezpečnostní a obranné politiky EU na podporu operací OSN, a to i rozmístěním bojových skupin EU nebo budováním kapacit a iniciativami v rámci reformy bezpečnostního sektoru, a současně věnovat dostatečnou pozornost otázkám jako lidská práva, udržitelný rozvoj a základní příčiny masové migrace;

l)

prosazovat širokou definici konceptu lidské bezpečnosti tak, aby byl v užší souvislosti s rovností žen a mužů a lidskými právy, a zásady odpovědnosti za ochranu (R2P) a pokračovat v podpoře úsilí dále tuto zásadu uplatňovat v praxi; podporovat OSN v tom, aby i nadále hrála stěžejní roli při pomoci zemím s uplatňováním konceptu R2P s cílem dodržovat právní stát a mezinárodní humanitární právo; prosazovat kodex chování týkající se postupu Rady bezpečnosti proti genocidě, zločinům proti lidskosti nebo válečným zločinům, jenž členské státy OSN zavazuje k tomu, aby podporovaly postup Rady bezpečnosti, který má těmto zločinům zamezit nebo je ukončit, a nehlasovaly proti příslušné rezoluci Rady bezpečnosti;

m)

zopakovat své jednoznačné odsouzení terorismu a svou plnou podporu krokům s cílem porazit a zničit teroristické organizace, zejména tzv. „ISIS/Dá'iš“, který je jednoznačně hrozbou pro regionální a mezinárodní bezpečnost, a současně připomenout, že tato opatření by vždy měla být zcela v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; podporovat prosazování všech aspektů rezoluce Rady bezpečnosti č. 2178 (2014) o boji proti hrozbám terorismu ze strany zahraničních bojovníků a obecných zásad pro zastavení přílivu zahraničních bojovníků, které byly přijaty v Madridu;

n)

zvýšit úsilí s cílem zakročit proti náboru nových členů a bojovat proti teroristické propagandě pomocí platforem sociálních médií, ale také sítí radikalizovaných kazatelů nenávisti; podporovat politiky s cílem působit proti radikalizaci a usilovat o deradikalizaci v souladu s akčním plánem OSN pro prevenci násilného extremismu;

o)

i nadále pracovat společně s OSN na potírání finančních toků na podporu terorismu, včetně využívání existujících mechanismů, které označí teroristy a teroristické organizace a posílí mechanismy zmrazení majetku po celém světě, a současně dodržovat mezinárodní normy spravedlivého řízení a právního státu;

p)

poskytovat podporu Pracovní skupině OSN pro boj proti terorismu s cílem zajistit koordinaci a koherentnost globální strategie OSN pro boj proti terorismu, a to s využitím zdrojů a odborných znalostí 25 systémových entit OSN a Interpolu a s neustálým vědomím, že úsilí v boji proti terorismu nesmí být používáno jako záminka k utlačování vnitřní opozice nebo k porušování práv lidí;

q)

podporovat koordinované mezinárodní úsilí v boji proti rostoucí hrozbě, kterou představují improvizovaná výbušná zařízení, zejména lepším povědomím o spojitosti mezi bojem proti těmto zařízením a bojem proti terorismu, a to s využitím zdrojů a odborných znalostí systémových entit OSN a Interpolu s cílem umožnit užší spolupráci při vymáhání práva a vojenské spolupráci;

r)

opakovat v této souvislosti, že je zapotřebí vhodného souboru bezpečnostních, donucovacích, lidskoprávních a socioekonomických nástrojů, jenž by nabídl vhodnější možnosti, jak reagovat na měnící se charakter terorismu a násilného extremismu, který představují ISIS/Dá'iš, al-Káida, al-Šabáb, Boko Haram a další skupiny;

s)

podpořit větší přínos EU k iniciativám OSN v oblasti budování kapacit, které se týkají boje proti terorismu zahraničních bojovníků a násilnému extremismu;

t)

podporovat úsilí OSN předejít tomu, aby nestátní subjekty a teroristické skupiny vyvinuly, vyrobily, získaly nebo přemístily zbraně hromadného ničení a jejich nosiče, a přispět ke komplexnímu přezkumu rezoluce Rady bezpečnosti č. 1540 (2004) v roce 2016; trvat na plném dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), Úmluvy o chemických zbraních a Úmluvy o biologických zbraních a na dokončení procesu ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; podněcovat všechny členské státy OSN k tomu, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení; přivítat vytvoření otevřené pracovní skupiny jakožto pomocného subjektu Valného shromáždění OSN, který má zajistit pokrok při mnohostranných jednáních o jaderném odzbrojení, a vyzývá členské státy EU, aby se tohoto procesu aktivně účastnily; požádat členy OSN, aby činili aktivní kroky ke globálnímu odzbrojení a náležitě zohlednili jak bezpečnostní dimenzi, tak i humanitární dimenzi jaderných zbraní;

u)

naléhavě vyzvat členské státy k podpoře rezoluce Valného shromáždění OSN o „účincích použití zbraní a munice obsahujících ochuzený uran“ na 71. zasedání a k vypracování společného postoje EU, který by lépe odrážel opakované výzvy Parlamentu k uvalení preventivního celosvětového moratoria a k vytvoření celosvětového konsenzu ohledně potenciálních rizik pro zdraví civilního obyvatelstva, komplexní zátěže související s nakládáním s radioaktivním odpadem po ukončení konfliktu a finančních nákladů spojených s používáním těchto zbraní; zahrnout projekty na hodnocení a likvidaci ochuzeného uranu do rámce finančních nástrojů EU na odstraňování min;

v)

prosazovat plné uplatňování Smlouvy o obchodu se zbraněmi a podněcovat všechny členské státy OSN k podpisu této smlouvy nebo k přistoupení k této smlouvě;

w)

usilovat o účinnější kroky proti zneužívání obchodu se zbraněmi a municí a proti nelegálnímu obchodu s nimi, včetně ručních palných a lehkých zbraní, zejména vyvinutím systému pro vypátrání zbraní;

x)

prosazovat politické řešení na globální úrovni ve věci používání bezpilotních letounů, které by bylo drženo přísně v mezích mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva; prosazovat zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského řízení; zajistit, aby lidská práva byla součástí všech rozhovorů se třetími zeměmi o protiteroristických opatřeních;

y)

dále podporovat současné úsilí OSN o prozkoumání možnosti vypracovat normy pro odpovědné a bezpečné chování v kybernetickém prostoru, včetně mnohostranného rámce proti kybernetickým útokům, s cílem zajistit uplatňování stávajícího mezinárodního práva a práva v oblasti lidských práv;

z)

prosazovat větší podporu práce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) při provádění jeho mezinárodního mandátu spočívajícího v ochraně uprchlíků, přičemž pozornost by měla být věnována zejména ohroženým skupinám, jako jsou ženy a děti; zdůraznit, jak velká je propast ve financování mezi rozpočtovými potřebami UNHCR a finančními prostředky, které dostává, a požadovat větší globální solidaritu; požaduje navýšení finančních prostředků uvolňovaných z běžného rozpočtu OSN pro základní funkce UNHCR s cílem zajistit jeho činnost;

aa)

připomínat, že je nutná větší koherentnost a koordinace vnější a vnější dimenze migrační politiky a agendy v oblasti rozvoje a zahraničních věcí;

ab)

požadovat, aby bylo vyvíjeno větší úsilí k zabránění nelegální migraci a v boji proti převaděčství a pašování migrantů, zejména bojem proti zločineckým sítím, a to včasnou a účinnou výměnou příslušných zpravodajských informací, ovšem s respektováním mezinárodního práva v oblasti lidských práv; zlepšit metody identifikace a ochrany obětí a posílit spolupráci se třetími zeměmi s cílem sledování, zadržení a navrácení zisků z trestné činnosti v této oblasti; trvat na úrovni OSN na důležitosti ratifikace a plného uplatňování Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů k této úmluvě, konkrétně Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky a Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi; podporovat činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů;

ac)

podporovat plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se má uskutečnit dne 19. září 2016 a na němž budou hledána řešení rozsáhlých pohybů uprchlíků a migrantů, a žádat, aby se zaměřilo na prvotní příčiny migrace a věnovalo pozornost odstraňování chudoby, naplňování lidských práv a dosažení stability;

ad)

opakovat jasně a rozhodně, že veškerá lidská práva dohodnutá v úmluvách OSN jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá a že musí být vymáháno dodržování těchto práv; upozorňovat na porušování a zneužívání lidských práv po celém světě; požadovat, aby byla hájena svoboda přesvědčení a projevu; zdůraznit význam svobodného tisku ve zdravé společnosti a úlohu každého občana v této společnosti a hájit svobodu sdružování a shromažďování;

ae)

nadále hájit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; naléhavě vyzývat k většímu úsilí při ochraně náboženských a dalších menšin; požadovat větší ochranu náboženských menšin před pronásledováním a násilím; požadovat zrušení zákonů, které kriminalizují rouhání nebo odpadlictví a které slouží jako záminka pro stíhání náboženských menšin a nevěřících; podporovat práci zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; aktivně se snažit o to, aby OSN uznala genocidu na menšinách, které se dopouští tzv. ISIS/Dá'iš a aby byla podána žaloba k mezinárodnímu trestnímu soudu v případech podezření na zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu;

af)

dále aktivně prosazovat rovnost a nediskriminaci; naléhavě vyzvat OSN, aby při svých činnostech a programech aktivně podporovala a prosazovala iniciativy zaměřené na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nadále podporovat činnost agentury UN Women; podpořit opatření posilující vedoucí postavení a účast žen na všech úrovních rozhodování; bojovat proti násilí a diskriminaci vůči jednotlivcům na základě sexuální orientace, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní příslušnosti; vyzvat ke zrušení právních předpisů členských států OSN, které porušují práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI); přivítat vůbec první zasedání Rady bezpečnosti OSN věnované právům osob LGBTI, které se uskutečnilo v roce 2015; vyzvat členské státy OSN, aby uskutečnily doporučení zvláštního zpravodaje OSN týkající se současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojené netoleranci;

ag)

prosazovat práva dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, k hygienickým zařízením, ke zdravotní péči a vzdělávání, a to i v oblastech zasažených konfliktem nebo v uprchlických táborech, a bude přispívat k odstranění dětské práce, mučení dětí, obchodování s dětmi, sňatků dětí a jejich sexuálního vykořisťování; podporovat a posilovat mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN s cílem ukončit využívání dětí v ozbrojených konfliktech a efektivněji řešit dopady konfliktních situací a situací po ukončení konfliktu na ženy a dívky; podporovat přístup ke zdravotnímu postižení založený na lidských právech v rizikových a mimořádných situacích v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

ah)

naléhavě vyzvat všechny státy, včetně členských států EU, aby urychleně ratifikovaly opční protokol Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a mechanismy šetření;

ai)

přispět k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a jiné podniky s ohledem na lidská práva; podporovat další uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv ze strany členských států OSN; podněcovat členské státy OSN k tomu, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány; podporovat projekt odpovědnosti a opatření právní ochrany vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jenž má zdokonalit vnitrostátní prostředky právní nápravy, zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzvat členské státy OSN, aby jednaly o problematice lidských práv s mezinárodními sportovními orgány a s národními sportovními svazy;

aj)

nadále prosazovat nulovou toleranci vůči trestu smrti a dále usilovat o jeho všeobecné zrušení a být v této věci vůdčím činitelem snah o přijetí příští rezoluce Valného shromáždění OSN o moratoriu na trest smrti; odsoudit nárůst případů vynesení rozsudku smrti za drogové trestné činy a požadovat, aby bylo vyloučeno používání trestu smrti u takovýchto trestných činů;

ak)

připomínat, že Valné shromáždění má povinnost při volbě členů Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) přihlížet k tomu, jak kandidáti plní svou povinnost prosazovat a chránit lidská práva, právní stát a demokracii; požadovat, aby byla pro členství v UNHRC stanovena jasná kritéria založená na výsledcích v oblasti lidských práv, a u příležitosti desátého výročí UNHRC vyzvat ke zhodnocení pracovních metod Rady a jejich dopadu;

al)

posilovat činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC) zaměřenou na ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a na zjednání spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; poskytovat politickou, diplomatickou, finanční a logistickou podporu při každodenním chodu ICC; vyzvat všechny členské státy OSN, aby se zapojily do práce soudu tím, že ratifikují Římský statut, a podněcovat je k ratifikaci změn přijatých v Kampale; podpořit intenzivní spolupráci OSN a jejích orgánů a agentur s Mezinárodním trestním soudem a rozšíření jeho vztahů s Radou bezpečnosti; vyzvat Radu bezpečnosti OSN k podání k Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby se zabýval situaci v Korejské lidově demokratické republice;

am)

spolupracovat s veřejností a zahájit komplexní diskusi se všemi členy Valného shromáždění OSN o významu dodržování ústavních omezení pro prezidentskou funkci v celém světě;

an)

vyzvat OSN, aby řešila nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“ a případně vypracovala jeho mezinárodní definici;

ao)

usilovat o plnění cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj do roku 2030; usilovat o lepší život budoucích generací a vybízet země, aby přijaly svou odpovědnost a zavedly vnitrostátní rámce pro dosahování všech 17 cílů, a podporovat je v tom; podněcovat členské státy OSN, aby splnily své závazky ve věci výdajů na rozvojovou pomoc a vyzvat k přijetí stabilního rámce ukazatelů a k používání statistických údajů s cílem monitorovat pokrok a zajistit zodpovědnost všech aktérů; trvat na tom, aby politické fórum na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj stalo hlavním rozhodovacím orgánem odpovědným za sledování a přezkum plnění cílů udržitelného rozvoje a předložit před zasedáním fóra v roce 2016 společný postoj EU k plnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

ap)

zajistit, aby nebylo podkopáno „acquis“ Pekingské akční platformy týkající se přístupu ke vzdělání a zdraví jakožto základním lidským právům; zlepšit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví, neboť přispívají ke snižování dětské úmrtnosti a úmrtnosti matek; podporovat plánované rodičovství, zdraví matek a snadný přístup k antikoncepci a ke kompletní škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jakožto důležitým nástrojům, jež mohou zachránit ženám život a pomoci jim začít znovu, pokud se staly oběťmi znásilnění; učinit z těchto politik klíčový prvek rozvojové spolupráce se třetími zeměmi;

aq)

trvat na tom, že je nutné posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v rámci pracovních struktur OSN, aby bylo možné začlenit účinným způsobem všechny rozměry udržitelného rozvoje; zdůraznit význam univerzálního, otevřeného, transparentního, nediskriminačního, inkluzivního a spravedlivého mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech a potřebu dokončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá; připomenout, že rozvoj není možný bez míru ani mír bez rozvoje, a zdůraznit význam 16. cíle udržitelného rozvoje Agendy 2030, který se týká míru, spravedlnosti a správy věcí veřejných a který by měl být jednou z priorit financování rozvojové spolupráce; vyzvat OSN, aby systematicky zahrnovala budování kapacit a řádnou správu věcí veřejných do dlouhodobých rozvojových strategií;

ar)

přivítat skutečnost, že Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo stěžejní rezoluci č. 68/304 ze dne 9. září 2014, která uznává „svrchované právo každého státu na restrukturalizaci svého státního dluhu, které by nemělo být mařeno nebo narušováno jakýmkoli opatřením přijatým v jiném státě“, v níž se dále uvádí, že „je znepokojující, že mezinárodní finanční systém nemá solidní právní rámec pro řádnou a předvídatelnou restrukturalizaci státního dluhu“, a na jejímž základě byl zahájen postup k přijetí „mnohostranného právního rámce pro restrukturalizaci státního dluhu“; vyzvat systém OSN jako celek, aby tento proces plně podpořil; vyzvat EU a její členské státy, aby se tohoto procesu aktivně účastnily;

as)

vypracovat mnohem efektivnější a strategický přístup k agenturám OSN, zejména pokud jde o plánování vnějších nástrojů financování s cílem zajistit větší dopad pomoci EU v místě;

at)

aktivně usilovat o zkvalitnění politického dohledu v oblasti udržitelného rozvoje posílením Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a zabývat se návrhem na vytvoření Mezinárodního trestního soudu pro trestnou činnost proti životnímu prostředí s cílem efektivněji upevnit právní předpisy v oblasti životního prostředí na celosvětové úrovni;

au)

usilovat o prohloubení mezinárodní fiskální spolupráce tím, že podpoří vytvoření nového mezinárodního daňového orgánu v rámci systému OSN; bojovat proti daňovým únikům a praní peněz pomocí celosvětové automatické výměny informací o daňových otázkách a sestavením společné globální černé listiny daňových rájů;

av)

zahájit globální plán boje proti antimikrobiální rezistenci s cílem zamezit dalšímu šíření rezistentních superbakterií;

aw)

zajistit, aby EU zůstala v čele boje proti změně klimatu a dále spolupracovala v této oblasti s OSN; zajistit rychlé uskutečnění rozhodnutí přijatých na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015;

ax)

podporovat komplexní reformu Rady bezpečnosti OSN na základě širokého konsenzu, aby lépe reflektovala novou realitu ve světě a bylo zajištěno, aby byla Rada schopna efektivně reagovat na hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost; usilovat o splnění dlouhodobého cíle EU, kterým je získat křeslo v reformované Radě bezpečnosti OSN; naléhavě vyzvat členy Rady bezpečnosti, aby neuplatňovali své právo veta v případech, kdy jsou páchány zločiny proti lidskosti;

ay)

prosazovat revitalizaci práce Valného shromáždění a zlepšenou koordinaci a koherenci činnosti všech institucí OSN, což by mělo zvýšit efektivnost, účinnost, legitimnost, transparentnost, zodpovědnost, kapacitu a reprezentativnost systému; podporovat a stavět na zvýšené transparentnosti při procesu výběru příštího generálního tajemníka OSN, kdy jednotliví kandidáti vystoupí a představí svou koncepci ve Valném shromáždění; během volby a jmenování nejlepšího kandidáta do funkce generálního tajemníka OSN prosazovat rovné a spravedlivé příležitosti z hlediska pohlaví a zeměpisné vyváženosti, a v případě, že budou mít kandidáti stejně vynikající kvalifikační předpoklady, podporovat volbu ženy do funkce příští generální tajemnice;

az)

s ohledem na zprávu OSN z roku 2015 a nedávná obvinění z pohlavního zneužívání dětí francouzskými vojáky a příslušníky sborů OSN ve Středoafrické republice zajistit, aby OSN, členské státy EU a orgány EU pro SBOP neprodleně a nesmlouvavě vyšetřily, stíhaly a odsuzovaly veškeré zaměstnance OSN, jednotlivých států či EU, kteří se dopustili sexuálního násilí;

ba)

vybízí Evropský účetní dvůr, aby intenzivněji spolupracoval s příslušnými orgány dohledu v rámci sekretariátu Organizace spojených národů, zejména s Úřadem OSN pro vnitřní dohled (OIOS), Nezávislým poradním výborem pro audit a Radou auditorů, s cílem zvýšit transparentnost a vzájemné porozumění v otázkách financování a fungování;

bb)

vytvořit efektivní systém ochrany pro oznamovatele v OSN;

bc)

s ohledem na nedávný střet zájmů zvláštního zástupce OSN pro Libyi iniciovat přijetí závazného kodexu chování, který by úředníky zavazoval k zachování nestrannosti, jak je stanoveno v obecných zásadách OSN týkajících účinného zprostředkovávání;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi a pro informaci Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi OSN.